Click here to load reader

Termodynamika nestechiometrických fází

  • View
    55

  • Download
    0

Embed Size (px)

DESCRIPTION

Termodynamika nestechiometrických fází. Pavel Holba NTC ZČU Plzeň Únor 2013. Chemické složení. 1789 – Antoine Laurent Lavoisier (1743-94) : Traite elementaire de Chimie :: Složení vody 85% O a 15% H (dnes: 89% O a 11% H). Stechiometrie. Lavoisier. - PowerPoint PPT Presentation

Text of Termodynamika nestechiometrických fází

Nestechiometrick fze a termodynamika pootevench soustav

Termodynamika nestechiometrickch fzPavel Holba NTC ZU Plzenor 2013

Chemick sloen1789 Antoine Laurent Lavoisier (1743-94): Traite elementaire de Chimie:: Sloen vody 85% O a 15% H (dnes: 89% O a 11% H)

1792 JeremiasBenjamin Richter (1762 1807) rodk z Jelenie Gry (Hirschberg ) : Pomr mezi mnostvm slouenin spotebovanch v chemick reakci je vdy stejn. Napklad pro neutralizaci 1000 dl kyseliny srov (H2SO4) se spotebuje vdy 615 dl magnesie (MgO).Spisy: Der Stochiometrie oder Messkunst chemischer Elemente (179294) ; ber die neueren Gegenstnde in der Chemie (17921802). Richter definoval stechiometrii jako umn chemickch men, kter se zabv zkonitostmi, podle kterch se substance sjednocuj, aby vytvely chemick sloueniny1801 Claude Louis Berthollet (1748-1822): Recherches sur les lois de l'affinite (1801)1802 -Ernst Gottfried Fischer (1754-1831) peloil do nminy Bertholletvjako ber die Gesetze der Verwandschaft in der Chemie a doplnil jej tabulkami z Richterova spisu o stechiometrii.Stechiometrie

LavoisierRichterFischerRichterova tabulkastechiometrickch ekvivalentWeights of Acids and Bases that are Chemically EquivalentBasesAcidsNameParts required to titrateNameParts required to titrateAluminaaluminium oxide525Carbonic acid 577Magnesia615Muriatic acidHydrochloric acid712LimeCalcium hydroxide793Phosphoric acid979Oxalic acid755SodaSodium carbonate859Sulphuric acid1000PotashPotassium carbonate1605Aqua fortis Nitric acid1405Barite Barium carbonate2222Acetic acid1480Weights of Acids and Bases that are Chemically Equivalent BasesAcidsAlumina 525Carbonic 577Magnesia 615Muriatic 712Lime 793Phosphoric 979Soda 859Sulfuric 1000Potash 1605Nitric 1405Acetic 1480Zkon stlch (a jednoduchch) pomr sluovacch1801-1808: Spor Bertholleta a Proustao obecnou platnost zkona sluovacch pomr 1803: Berthollet C.L.(1748-1822): "Essai de statique chimique, Paris, 1803 : chpe ltku jako kontinuum a povauje stl pomry spe za vjimku

1808 Proust vyhlauje zkon stlch a nsobnch pomr sluovacch pro skuten/prav sloueniny (combinaisons relles)1808 John Dalton New System of Chemical Philosophy:Atomov hypotza Zkon zachovn prvku.1808 Joseph Louis Gay-Lussac (1778-1850): stl pomry sluovac pro objemy plyn 1811 Jns Jacob Berzelius (1779-1848) potvrzuje platnost zkona stlch pomr sluovacch

1799 : Joseph-Louis Proust (1754-1826) objevil zkon stlch pomr sluovacch u azuritu Cu2CO3(OH)2 a malachitu Cu3(CO3)2(OH)2 Recherches sur le cuivre , Annales de chimie 32 (1799) 26-54

ProustBertholletBerzelius

Dalton

Gay-LussacDaltonova pedstava (1808) a Avogadrovy molekuly (1811)

1808 -Dalton publikuje svou pedstavu, e kad slouenina je tvoena vdy jedinm druhem atomovch shluk charakterizovanch potem a vzjemnou konstelac jednotlivch atom.

1811 Avogadro navazuje na Daltonovy pedstavy a formuluje hypotzu znmou jako Avogadrv zkon, ve kterm shluky atom nazval molekulami. Dalton (ani nikdo jin v t dob) nepomyslil na to, e atomy mohou vytvet prostorovou s a e pinou jednoduchch sluovacch pomr me bt pravideln stdn atom rznch prvk v uzlech prostorov st v uzlech krystalov mky. 1811 Amedeo Avogadro (1776-1856) - Avogadrv zkon pro molekuly1819 - Dulong & Petit

1827 - Brown Robert (1773-1858) Brownv pohyb (grains of pollen of the Clarkia pulchella suspended in water under a microscope)

1858 Stanislao Cannizarro (1826-1910): v lnku Sunto di un corso di Filosofia chimica objasnil rozpor v atomovch vahch existenc dvouatomovch molekul (H2, O2, N2 ). 1860 - Svtov chemick kongres v Karlsruhe:Navrhuje se rozliovat pojem stice (molekuly) a pojem atomu a povaovat za stici (molekulu) takov mnostv ltky, je vstupuje do reakce a uruje zrove fyzikln vlastnosti ltky obsaen v sticch.Vznikl dojem: Kad slouenina je z molekul, take vechny sloueniny mus bt stechiometrick1860 - Maxwell J.C. (18311879) - kinetick teorie plyn

1865 Loschmidt J.J. (1821 -1895) odhad Avogadrovy konstanty1905 - Einstein A. (18791955)- rovnice Brownova pohybu1909 - Perrin J.B.(18701942) potvrdil experimentln Einsteinovu rovnici1911 - I. Solvayv kongres v Bruselu (1911) prohlauje molekulu za relnou sticiIdea molekuly

AvogadroCannizarroLoschmidt1893 - Wilhelm Ostwald (18531932) Grammolekl (Mol)Ekvivalentist nevili v existenci kulatch atom 1823 - Mitscherlich dimorfismus uhlku a sry , dimorfismus kalcit-aragonit 1850 Auguste Bravais (1811-1863) : 14 typ krystalovch mek1819 Eilhard Mitscherlich (1794 1863): Izomorfismus1819 Jns Jacob Berzelius (1779-1848) Essai sur la thorie des proportions chimiques (1819)1854 - Hendrik Roozeboom experimentln uril fzov pravidlo (pozdji Gibbsovo)1854 Robert Hunt (18071887): tuh roztoky plagioklas navrhl Hunt1864 Gustav Tschermak von Seysenegg (1836-1927) : Koncept tuhch roztok skompenzac (podvojnou substituc) KAlSi3O8 CaAl2Si2O8 1881 Dmitrij Konovalov : zkony rovnovhy kapalina-pra 1890 - Jacobus HendricusVant Hoff (1852-1911) pojem tuh roztok1891 Fedorov (a nezvisle) Schnflies: 230 krystalografickch prostorovch grup 1814 - W.iliam Hyde Wollaston, (1766 1828) "A Synoptic Scale of Chemical Equivalents," Philosophical Transactions of the Royal Society of London 104 (1814): 1-221894 Frantiek Wald (1861-1930) Geneze stechiometrickch zkon, Chemick listy 18 (1894) 2-4, 34-36, 55 -55, 70-72 + 19 (1895) 253-2551902 ierre Duhem (1861 1916). Le mixte et la combinaison chimique. Essai sur l'volution d'une ide. Paris (1902), p. 190193.1904 - W. Ostwald. Elemente u. Verbindungen. Faraday-Yorlesung. Leipzig, 1904, S. 25. Matematika je jazyk

Pokud jsem nco ve vd dokzal, bylo to dky tomu, e jsem se dokzal vyhnout matematickm obtm.

Josiah Willard Gibbs (1839-1903)1876-78: On the Equilibrium of Heterogeneous Substances 300-strnkov lnek vyel v nedostupnm americkm asopise Transactions of the Connecticut Academy K dosavadnm chemickm pojmm prvek, slouenina, roztok - atom, molekula, ionzavd Gibbs nov pojmy:sloka a fze 1892 : Gibbsv lnek peloen do nminy Ostwaldem Wi. Thermodynamische Studien, Leipzig 1892)1899 :: Gibbsv lnek peloen do francouztiny Le Chatelierem H.L. (18501936): Equilibre des systemes thermodynamiques, Paris 1899. 1918 : mylenky Gibbsova lnku uvedl do eskho jazyka F. Wald v knize Chemie fas, Praha 1918.Fze je vhodnjm pojmem ne slouenina. Vztah mezi fz a sloueninouv publikacch z let 1895-1914F. Wald, Die Genesis der stchiometrischen Grundgesetze (Pvod stechiometri-ckch zkon), Zeitschrift fr physikalische Chemie (1895) 18: 337-375.F. Wald, Die Genesis der stchiometrischen Grundgesetze (Pvod stechio-metrickch zkon), Zeitschr. phys. Chem. 24, 648 (1897); 28, 13 (1898), F. Wald. Sur les principaux concepts fondamentaux de la chimie. Bibliothque du congrs international de philosophie (1901), III, p. 553-5.W. Ostwald. Elemente u. Verbindungen. Faraday-Yorlesung. Leipzig, 1904, S. 25. W. stwald. Prinzipien d. Chemie. Leipzig, 1907, S. 259378.. Duhem. Le mixte et la combinaison chimique. Essai sur l'volution d'une ide. Paris (1902), p. 190193.F. Wald : Sind die stechiometrischen Gesetze ohne Atomhypothese verstandlich? Chem. Zeitung 32 (1908) 299-301, 1249-50, 1276-79H. Le Chatelier. Leons sur le carbone, Paris (1908), p. 385.H. A. . . P. X. 0. 44, 1007 (1912).N.S. Kurnakov: Slouenina a chemick individuum (rusky), Bull. Acad. Imp. Sci. de StPtersbourhg, 321-328 (1914)Frantiek Wald (*1853 +1930), profesor teoretick a fysikln chemie; (1919-20 rektor) prask VUT, autor Chemie fas (1918)

Fze je vhodnjm pojmem ne slouenina.

Chemick poznn vznikalo ji ped tm, ne byl vymezen pojem prvku a dvno ped pijetm atomov teorie.

F. Wald, Die Genesis der stchiometrischen Grundgesetze (Pvod stechio-metrickch zkon), Zeitschrift fr physikalische Chemie (1895) 18: 337-375.

Kurnakov Nikolaj Semjonovi 1860-19411912 - H. A. . . . P. X. 0. 44, 1007 (1912).1914 - N.S. Kurnakov: Slouenina a chemick individuum, Bull. Acad. Imp. Sci. de StPtersbourhg, 321-328 (1914)1928 N.S. Kurnakov ve sv knize Obaja chimija : za modern definici chemickho individua vdme eskmu chemikovi Frantiku WaldoviVvoj poznn o nestechiometrii1819 Mitscherlich: izomorfismus1881 D. Konovalov :ber die Dampfspannungen der Flssigkeitsgemische1890 vant Hoff: pojem Solid solution (festen Lsungen)1891 Fedorov (a nezvisle) Schnflies: 230 krystalografickch prostorovch grup1895 Rntgen: objev X-paprsk1900 Kurnakov eviduje prvn nestechiometrickou intermetalickou sloueninu1904 Ostwaldova pednka v Londn zaloena na Waldov definici slouenin1912 Kurnakov (a Glazunov) nazvaj nestechiometrick sloueniny berthollidy1912 Lauev pokus difrakce X-paprsk na atomech krystalov mce atomov hypotza se stv ovenou teori1914 Kurnakov : Slouenina a chemick individuum1918 M. Lecat: La Tension de Vapeur des Melanges de Liquides L'Azeotropisme1921 Chaudron studuje fze pi oxidaci eleza objevuje objevuje bod koexistence wstitu selezem a s magnetitem pi 570C (Chaudronv bod)1927 Schenck a Dingmann zjiuj e wstit je siln nestechiometriick , a e stechiometrick wstit (oxid eleznat - FeO) nelze pipravit1930 Schottky a Wagner ve sv publikaci Theorie der geordneten Mischphasen (Teorie neuspodanch smsnch fz) vytvej zklad pro popis krystalickch ltek, kter nejsou tvoeny molekulami , a vytvej tak zklad pro pochopen nestechiometrie. 1946 - J.S. Anderson, ", The Conditions of Equilibrium of Nonstoichiometric Chemical Compounds Proc. Roy. Soc. (London) , A185, 69-89 (1946).Zeotropick a azeotropick smsn tekutiny

The first clear evidence of distillation comes from Greek alchemists working in Alexandria in the 1st century AD

Pozitivn a negativn azeotropick soustavy

AZEOTROPE: 2a- + zeo- (z eckho zein - vt) + -trope (z eckh tropos - obrat Pro istou ltku (sloueninu )mus platit, e bod varu je toton s rosnm bodem.

Jene! Tato

Search related