Upload
orien
View
72
Download
3
Embed Size (px)
DESCRIPTION
Termodynamika a rovnovážné chemické složení. Pavel Holba NTC, ZČU Plzeň Červenec 2012. Osnova. Rekapitulace minulé přednášky: „Identita materiálů a chemické složení“ Afinita a rovnováha Predikční úloha termodynamiky - PowerPoint PPT Presentation
Termodynamika a rovnovážné chemické složení
Pavel HolbaNTC, ZČU PlzeňČervenec 2012
Osnova• Rekapitulace minulé přednášky: „Identita materiálů a
chemické složení“ • Afinita a rovnováha• Predikční úloha termodynamiky• Klasifikace fyzikálních veličin z hlediska termodynamiky
(potenciálové a extenzitní)• Vnitřní energie, entropie a jejich Legendreovy transformace• Podmínky rovnováhy • Homogenní rovnováha a mikroskopické složení fáze• Heterogenní rovnováha a fázové diagramy
Chemické částice a látková kontinua
Atomy
Molekuly
IontyEl. náboj
Tekutiny
Tuhé látky
Plyny
Kapaliny
Nekrystaly
Krystaly
Látky jako kontinua
Kontinua
optickyizotropní
optickyanizo-tropní
= krysta-lická
nekrystalická
kubická 5 3 36
optickyjednoosá
optickydvouosá
hexagonální 7 1 27trigonální 5 1 25
tetragonální 7 2 68
ortorombická 3 4 58monoklinická 3 2 13
triklinická 2 1 2
Bodovégrupy
Bravaismřížky
Prostor.grupy
tekutiny
tuhélátky
PLYNY
KAPALINY
krys
talic
ké tu
hé lá
tky
skla gely
amorfní
nekr
ysta
lické
tuhé
látk
y
TUHÉLÁTKY
krystalická
CELKEM 32 14 230
Atomy
Molekuly
IontyEl. náboj
Tekutiny
Tuhé látky
Plyny
Kapaliny
Nekrystaly
Krystaly
Prvky Sloučeniny
Chemické částice(specie, „struktony“)
Chemické fáze(kontinua)
Chemická individua(čisté látky)
Mikroskopické složky:Atomy
MolekulyIonty
El. NábojeVakance
Makroskopické složky:(fenomenologické složky)
PrvkySloučeniny
(Konstrukty)
Fáze:
Tekuté: PlynyKapaliny
Tuhé:: NekrystalickéKrystalické
Fenomenologický popis soustavy
Strukturní popis fáze (kontinua)
Makroskopické složení jako aritmetický vektor{Ni
α } ≡ N1α, N2
α,…, Ni-1α, Ni
α, Ni+1α, …, NC-1
α, NCα Nα = ∑i Ni
α
: : : : : : : : : {Ni
φ } ≡ N1φ, N2
φ,…, Ni-1φ, Ni
φ, Ni+1φ, …, NC-1
φ, NCφ Nφ = ∑i Ni
φ
: : : : : : : : :{Ni
P } ≡ N1P, N2
P,… , Ni-1P, Ni
P, Ni+1P , …, NC-1
P, NCP NP = ∑i Ni
P
_____________________________________________________________ ________
{NiT } ≡ N1
T, N2T,…, Ni-1
T, NiT, Ni+1
T , …, NC-1T, NC
T | NT = ∑i NiT
Xiφ ≡ molární/hmotnostní zlomek složky i ve fázi φ :
Xiφ = Ni
φ / Nφ ; ∑i Xiφ = 1
XiT ≡ molární/hmotnostní zlomek složky i v soustavě T :
XiT = Ni
T / NT ; ∑i XiT = 1
ξφ ≡ fázový zlomek vyjadřující zastoupení fáze φ v soustavě T :
ξφ = Nφ / NT ; ∑φ ξφ = 1Xi
T = ∑φ ξφ Xiφ
Makroskopické (chemické) složení soustavy: množství (hmotnost) složky Ni
T ; velikost soustavy NT = ∑i NiT ;
zlomek (koncentrace) složky XiT = Ni
T /NT ; ∑i XiT = 1
Fázové složení soustavymnožství (hmotnost) fáze Nφ
fázový zlomek ξφ = Nφ /NT ; ∑φ ξφ = 1 Makroskopické složení fáze φ
množství složky Niφ ; množství fáze Nφ = ∑i Ni
φ
zlomek složky ve fázi Xiφ = Ni
φ /Nφ ; ∑i Xiφ = 1
Bilance XiT = ∑φ ξφ Xi
φ
Modely fázíHeterogenní rovnováha
Mikroskopické složení fáze φmnožství částic Mj
φ ; bilance prvků : Niφ = ∑j κijMj
φ
podmínka elektroneutrality: 0 = ∑j zj p+
Model fáze φBilance
Homogenní rovnováha
Afinita neboli slučivostEmpedoklēs (ca. 490–430 BC): dvě síly: láska (philia) a svár (neikos)Hippokrates (460-370 BC): 410 BC, “podobné se hodí k podobnému” (vrána k vráně sedá)1250 - Albertus Magnus (1193/1206 – 1280): De mineralibus et rebus metallicis libri quinque1648 - Johann Rudolph Glauber (1604-70): Novi furni philosophi, Franckfurt, 16481718 - Étienne François Geoffroy (1672-1731) Tableau des différentes Rapports Observées
entre Différentes Substances1757 - William Cullen (1710-1790) 1766 – Macquer: Dictionnaire de chymie (1766) – 7 typů afinity1775 - Torbern Olof Bergman (1735-1784)De attractionibus electivis 1777 – Carl Friedrich Wenzel (1740-1793) Lehre von der Verwandtschaft der Körper (1777-82)1790 - Antoine Lavoisier 1801 - C. L. Berthollet: Recherches sur les lois de l’affinité, Paris, an IX [1801].1803 - Claude-Louis Berthollet: rychlosti reakcí závisejí jak na množství, tak na afinitě látek;
Essai de Statique Chimique (1803). 1811 - Jöns Jakob Berzelius : atomy jsou elektricky nabity a proto se přitahují
(Theory of Chemical Proportions and the Chemical Action of Electricity. )1862 - M. Berthelot; L. Pean de Saint-Gilles: Recherches sur les affinités.- In: Ann. chim. phys.
1862, 65, 385-422; 66, 5- 110; 1863, 68, 225-359 ; „chemical mass“1864 -1879 – Guldberg a Waage: rovnováha chemických sil; „active mass“ = koncentrace
Tabulka afinit1718 Étienne François Geoffroy
Tabulky afinity
Cullen 1757
Bergmann 1775
Afinita – slučivostdva aspekty
Ottův slovník naučný (1907):Affinita: chemická vlastnost prvků slučovati se s prvky nepříbuznými; švakrovství
Ochota chemické látky sloučit se s jinou látkou.
Hnací síla,která je úměrná
velikosti odchylky od rovnováhy
Bariéry – překážky,
které brání dosažení rovnováhy
Rovnováha – rovnovážný stav
RovnováhaOttův slovník naučný (1907):Rovnováha: stav, ve kterém působící síly na těleso nezpůsobují pohybuRovnovážná poloha: poloha tělesa odpovídající rovnováze působících sil vnějších a vnitřních
mechanickou (vyrovnání sil, tlaků), tepelnou (vyrovnání teplot), fázovou (koexistence různých fází) a chemickou (ustálení průběhu chemických reakcí). Nejúplnějším stavem rovnovah je termodynamická rovnováha, která předpokládárealizaci všech dílčích rovnovah. Každý tepelně izolovaný systém v daných vnějších podmínkách (nutně!?) dospěje do stavu termodynamické rovnováhy, v němž je entropie maximální. 2. ekol. viz homeostáze.
Malá československá encyklopedie (1985):rovnováha 1. fyz. stabilita - relativně stálý stav soustavy, vzniklý vyrovnáním vlivů (sil, teploty) působících na soustavu. Z hlediska vlivů se dělí rovnováhy na
Rovnováha na páce
Rovnováha
Spojené nádoby
Δh
Hg
Δh
Δheq
HghHg
hH2O
Δheq = hH2O – hHg
hHg.ρHg = hH2O .ρH2O
Δheq = 0
Δheq
Rovnováha: Minimální výška těžiště
Rovnováha a „Vaňka vstaňka“
Rovnováha: Minimální výška těžiště
Rovnováha – vyrovnání tlaků plynu
P1 , V1 P2 , V2
T1 = T2
Peq , V1 Peq , V2
T1 = T2 Peq ≈ (P1V1+P2V2)/(V1+V2)
Tlak a podtlak Denis Papin (1647 - 1712)1670 – pumpa pro Versailles (střelný prach)1679 – digestor (Papinův hrnec)1690 – nízkotlaký parní stroj
Thomas Savery (c. 1650–17151698 – patentuje parní stroj (Havířův přítel)První použití výrazu „horsepower“ (koňská síla)
Heron z Alexandrie (ca. 50): Invented the aeolipile
Rovnováha – vyrovnání teplot kapaliny
T1 , V1 T2 , V2
Teq , V1Teq , V2
Teq ≈ (T1V1+T2V2)/(V1+V2)
Rovnováha – voda s ledem a teplá voda
T1=0 T2 , V2
T = 0 T=0 , V2
LED
LED
Tepelné strojeThomas Newcomen (1664 –1729)
1712 – první praktický atmosférický parní stroj
Иван Иванович Ползунов (1728 – 1766) 1759 – projekt dvojválcového parního stroje
James Watt (1736 –1819)1769 – První patent (kondenzor)
1794 – zahájení tovární výroby parních strojů
Richard Trevithick (1771 – 1833)1808 - lokomotiva
Tepelné stroje a cykly
Robert Stirling (1790 – 1878)1816 – vzdušný stroj (air engine)
Benoît Paul Émile Clapeyron (1799 – 1864)1834 - Puissance motrice de la chaleurClapeyronův diagram tlaku proti objemu
pro objasněníCarnotova cyklu
Nicolas Léonard Sadi Carnot (1796 – 1832)1824: REFLEXIONS SUR LA PUISSANCE MOTRICE DU FEU
SUR LES MACHINES PROPRES A DEVELOPPER CETTE PUISSANCE.
Rovnováha: vyrovnání koncentrací v roztoku
c1
V1
c2
V2
ceq
V1
ceq
V2
ceq = (c1V1+c2V2)/(V1+V2)
V1 V2
100% NaCl0% H2O
0% NaCl100% H2O
26,4 wt.% NaCl73,6 wt.% H2O
98 wt.% NaCl2 wt.% H2O
Látková rovnováha zahrnuje mj. vyrovnání teplot + tlaků + chemických potenciálů (aktivit) složek
Homogenní(chemická)
Heterogenní(fázová)
Povrchová(adsorpční)
v plynné fázi(molekulová)
v kapaliněnepolární
ve vodnémroztoku
v tuhé fázi(krystalo-chemická)
kapalina - pára mezi kondenzovanými
fázemi
Geochemická
sraženin s vodným roztokem
Metalurgická
Keramická
Hydrochemická
tuhé fáze - plyn
Predikční úloha termodynamiky
výchozístav
soustavy+
neměnnýstav okolí
+
charakterkontaktu
mezi soustavoua okolím
výslednýrovnovážný
stav soustavy
PREDIKTORY TYPTERMO-
DYNAMICKÉSOUSTAVY
PREDIKANTY
Rovnovážná termodynamika
Gibbs 1876-8
Termochemie Kirchhoff 1858
TermodynamikaClausius 1864-7
Geneze rovnovážné termodynamiky
Chemie Lavoisier 1789
FyzikaNewton 1687
Teplo
PrvkySloučeniny
Roztoky
SílyPráce
Energie
Kalori-metrie
Termika
Black 1761
Boyle 1661
Galileo1638
Carnot1824
Fyzikální chemieOstwald & van´t Hoff
1887
Statistická fyzika Maxwell
1860
Bernoulli 1738
Brown1827
Newton1701
Fourier1822
Avogadro1811
Vnitřní energie soustavy U a entropie soustavy S
dU = δq – P dV + ∑i μi dNi
Přírůstek vnitřní energie
Přírůstektepla
soustavy
Tlak v soustavě
Přírůstekobjemu
soustavy
Množstvíi- té složky
přidanédo soustavy
Chemický potenciáli-té složky
δq = T (dSext + dSint)
Teplotasoustavy
Entropiepřivedenáz vnějšku
do soustavy
Přírůstekentropie
uvnitřsoustavy
Věty termodynamickéI. VĚTA: VNITŘNí ENERGIE UZAVŘENÉ (bez výměny látek s okolím)
IZOLOVANÉ (bez výměny tepla s okolím) IZOCHORICKÉ (s konstantním objemem)
SOUSTAVYJE KONSTANTNÍ
II. VĚTA: ROVNOVÁŽNÝ STAV UZAVŘENÉ (bez výměny látek s okolím) IZOLOVANÉ (bez výměny tepla s okolím) IZOCHORICKÉ (s konstantním objemem)
SOUSTAVYJE CHARAKTERIZOVÁN MAXIMEM ENTROPIE
III. VĚTA: ENTROPIE S ROVNOVÁŽNÝCH STAVŮ KLESÁ S TEPLOTOU TA JEJÍ LIMITOU PRO T→0 JE NULA (S → 0)
Lavoisier´s classification of „simple substances“ in Traité Élémentaire de Chimie (1789)
• Substances simples quis appartiennent aux trois regnes & qu´on peut regarder comme les elemens des corps
• Lumiere• Calorique• Oxygen• Azote• Hydrogene
• Substances simples non metalliques oxidables & acidifiables.
• Soufre• Phosphore• Carbone• Radical muriatique• Radical fluorique• Radical boracique
192 DES SUBSTANCES SIMPLES. TA BLEAU DES SU BSTA NCES
S IMPLES .
Kalorikum neboli teplík1787 KALORICKÁ TEORIE (Lavoisier)Postuláty kalorické teorie, jak byly publikovány v roce 1787:1. Kalorikum je elastické fluidum (tekutina), Jehož částice se vzájemně odpuzují2. Částice kalorika jsou přitahovány částicemi obyčejné hmoty3. Kalorikum je nezničitelné a nestvořitelné4. Kalorikum může buď zjevně zvyšovat teplotu tělesa nebo skrytě (latentně) se
slučovat s částicemi hmoty za vzniku nových skupenských forem - kapalin a par).5. Kalorikum je važitelné1824, S. CARNOT a E. CLAPEYRON:1. Práce nemůže být stvořena.2. Teplo je nevyrobitelné a nezničitelné.1850, R. CLAUSIUS 6. Práce nemůže být stvořena ani zničena bez spotřebování či vytvoření
ekvivalentního množství tepla7. Teplo není vyrobitelné ani zničitelné nemůže samo téct z nižší na vyšší teplotu. 1972, G. JOB8. Práce nemůže být stvořena ani zničena.9. Teplo je nevyrobitelné a nezničitelné.
Laplace, P. S. 1816. “Sur la velocité du son dans l’air et dans l’eau.” Annales de Chimie et de Physique 3:238-241
C1. Teplota je mírou hustoty volného kalorikaC2. Částice volného kalorika se vzájemně odpuzujíC3. Kalorikum, když je chemicky sloučeno s molekulami látky, stává se skrytým (latentním) a obsazuje pouze objem, přičemž ponechává teplotu neovlivněnu.C4. Množství volného a latentního kalorika v uzavřené soustavě
je konstantníC5. Částice volného kalorika (vedle částic latentního kalorika) existují uvnitř molekul látky, ačkoliv mohou být přenášeny přes prostor, když tato látka je ohřívána či ochlazována
http://www.pitt.edu/~bwr6/research/RobertsB_Caloric.pdf
Mayerova (1842)sbírka „sil“ (energií)
I. Tíhová (padací) sílaII. Pohyb
A. JednorázovýB. Vlnivý, vibrační
III. TeploIV. Magnetismus
Elektřina, Galvanický proudV. Chemické rozlučování
materií
Chemické slučováníjiných materií
mechanické sílymechanický efekt
IMPO
NDE
RABI
LIE
chemickésíly
H.B. Callen: Thermodynamics, Wiley, N.Y. 1960
Postulát III. Entropie složené soustavy je aditivní přes všechny subsystémy skládající soustavu. Entropie je plynulou, derivovatelnou a monotonně rostoucí funkcí energie.
Postulát IV. Entropie soustavy je vždy nezáporná a v limitě při dosažení absolutní teplotní nuly dosahuje nulové hodnoty limT→0 S = 0; (U=S)V;N1;N2;:::;Nr = 0
Postulát I. Existují rovnovážné stavy jednoduchých soustav, které jsou makroskopicky úplně charakterizovány vnitřní energií U, objemem V , množstvími N1, N2, … NC chemických složek (což jsou extenzivní proměnné).
Postulát II. Existuje funkce (zvaná entropie S) , která ze všech stavů, které mohou vzniknout poté, kdy jsou v uzavřené složené soustavě odstraněny bariéry oddělující výchozí jednoduché rovnovážné soustavy, nabývá maximální hodnotu pro ten ze stavů, který odpovídá stabilní rovnováze.
Herbert B. Callen (1920 – 1993) V roce 1960
napsal knihu Thermodynamics. )
Základním problémem termodynamiky je určení rovnovážného stavu, který se ustaví jako výsledný stav poté, co odstraníme vnitřní zábrany v uzavřené složené soustavě. . Callen [1960]
Predikční úloha termodynamikyve zcela izolované soustavě
výchozístav
soustavyU, V, N1…Nn
+neměnný
stav okolí
+
žádnýkontakt
mezi soustavoua okolím
výslednýrovnovážný
stav soustavy
S, T, P, μ1 …μn
PREDIKTORY TYPTERMO-
DYNAMICKÉSOUSTAVY
PREDIKANTY
Výchozí (I) a výsledný (II) stav zcela izolované soustavy
F
A
B
GC
D
UI, VI, N1I, N2
I, N3I UII, VII, N1
II, N2II, N3
II
VI = VA+VB+VF VII = VC+VD+VG
UI = UA+UB+UF UII = UC+UD+UG
VI =VII
UI =UII
N1I = N1
A+N1B+N1
F N1II = N1
C+N1D+N1
G
NiI =Ni
IIN2I = N2
A+N2B+N2
F N2II = N2
C+N2D+N2
G
N3I = N3
A+N3B+N3
F N3II = N3
C+N3D+N3
G
SI = SA+SB+SF SII = SC+SD+SGSI < SII
Zcela izolovaná soustava(tuhé teplonepropustné stěny)
Soustava
Adiabatická Izochorická
Panizopletická
Rezervoár= Okolí
S
Soustavy v kontaktu s rezervoárem
Objem Počty atomů prvků
(Hmotnost)Vnitřní energie
Kontaktnírozhraní
Soustava + Rezervoár (Okolí) == Zcela Izolovaná Hypersoustava
Rovnováhy
g
a
b OKOLÍ
I. Homogenní (intra)A(a) + B(a) ↔ AB(a)2A(g) + C(g) ↔ A2C(g)
Mn3+ + Fe2+ ↔ Mn2+ + Fe3+
A + B ↔ AB
2A + C ↔ A2CII. Fázová (inter)
A(a) ↔A(b) ↔A(g)B(a) ↔B(b) ↔B(g)C(a) ↔C(b) ↔C(g)
III. Soustava ↔ Okolí(extra)
Minimum vnitřní energie (Callen 1985)
Princip maxima entropie :
⇒ (∂U/∂X)S = 0 (∂2U/∂X2)S > 0Princip minima vnitřní energie :
(∂U/∂S)X = T ; (∂S/∂U)X = 1/T= const
SU
X
Fundamentální rovnice zcela izolované klasické soustavya totální diferenciál vnitřní energie
Pro zcela izolovanou soustavu ve stavu termodynamické rovnováhy platí pro entropii a vnitřní energii fundamentální rovnice:
S = S (U, V, N1, …, Nn); U = U (S, V, N1, …, Nn)Pro vnitřní energii U vyjádřime z fundamentální rovnice totální diferenciál:
dU = (∂U/∂S)V,{Ni}dS + (∂U/∂V)S,{Ni}dV + ∑i(∂U/∂Ni)S,V dNi
kde
(∂U/∂S)V,{Ni} = T ; (∂U/∂V)S,{Ni} = - P ; (∂U/∂Ni)S,V = μi takže totální diferenciál lze přepsat do tvaru
dU = T dS – P dV + ∑i μi dNi
který je často nazýván
spojenou 1. a 2. větou termodynamickou.
Zcela izolovaná soustava(tuhé teplonepropustné stěny)
Soustava
Adiabatická Izochorická
Panizopletická (Uzavřená)
Rezervoár= Okolí
S
Soustavy v kontaktu s rezervoárem
Objem Počty atomů prvků(Hmotnosti prvků)
Vnitřní energie
Kontaktnírozhraní
Soustava + Rezervoár (Okolí) == Zcela Izolovaná Hypersoustava
Predikční úloha termodynamiky
výchozístav
soustavy+
neměnnýstav okolí
+
charakterkontaktu
mezi soustavoua okolím
výslednýrovnovážný
stav soustavy
PREDIKTORY TYPTERMO-
DYNAMICKÉSOUSTAVY
PREDIKANTY
Typy termodynamických soustav
Dvojice konjugovaných veličin:
Extenzivní – Potenciálová
Entropie(S) – Teplota (T) Objem (V) – Tlak (P)Množství (Ni) – Aktivita (ai)
Soustavy s extenzitními prediktory:
Adiabatická [S]Izochorická [V]
Izopletická = uzavřená [Ni]
Soustavy s potenciálovými
prediktory:
Izotermická [T] Izobarická [P]
Izodynamická [ai]
Jedna z dvojice konjugovaných veličin: prediktoremdruhá z veličin: predikantem
Zcela izolovaná soustava : S, V, Ni = const
Tepelně izolovaná soustava: S, P, Ni = const
Uzavřená soustava : T, Ni = const ; V nebo P = const
Legendreova transformace1794 – Adrien-Marie Legendre (1752-1833): Éléments de géométrie
y
x0 1x1 x2
y1
y2
q1
q2
k1
k2
y1 = k1 x1 + q1 ⇒ q1 = y1 − k1 x1 y2 = k2 x2 + q2 ⇒ q2 = y2 − k2 x2
k1= (∂y/∂x)P1 ; k2= (∂y/∂x)P2
P1P2
U = y ; S = x k1=(∂U/∂S)P1=T1; k2=(∂U/∂S)P2=T2
U1 = T1 S1 + F1 ⇒ F1 = U1 − T1 S1 U2 = T2 S2 + F2 ⇒ F2 = U2 − T2 S2
Legendreovy transformace vnitřní energie
y = y(x1, x2) k1 = (∂y/∂x1)x2 k2 = (∂y/∂x2)x1
q1 = y – k1.x1 q1 = q1(k1, x2)
q2 = y – k2.x2 q2 = q2 (x1,k2)
q3 = y – k1.x1 – k2.x2 q3 = q3(k1, k2)
U = U (S, V) T = (∂U/∂S)V – P = (∂U/∂V)S
F = U – T.S F = F (T, V) H = U + P.V H = H (S, P) G = U – T.S + P.V G = G (T, P)
Legendreovy transformace entropie
y = y(x1, x2) k1 = (∂y/∂x1)x2 k2 = (∂y/∂x2)x1
q1 = y – k1.x1 q1 = q1(k1, x2)
q2 = y – k2.x2 q2 = q2 (x1,k2)
q3 = y – k1.x1 – k2.x2 q3 = q3(k1, k2)
S = S (U, V) 1/T = (∂S/∂U)V – P/T = (∂S/∂V)U
Φ = S – U/T Φ = Φ (1/T, V) Λ = S + (P/T).V Λ = Λ (U, P/T) Ψ = S – U/T + (P/T).V Ψ = Ψ (1/T, P/T)
Massieu 1869:
Planck 1897:
Kriteriální veličiny energetickéa jejich totální diferenciály
Vnitřní energie v rovnováze: δU ≥ 0 minimum
U = TS –PV +∑iμiNi dU = T dS – PdV + ∑
iμidNi
Entalpie v rovnováze: δH ≥ 0 minimum
H = U + PV = TS + ∑iμiNi dH = T dS + V.dP + ∑
iμidNi
Helmholtzova volná energie v rovnováze: δF ≥ 0 minimum
F = U – TS = - PV + ∑iμiNi dF = - S dT – PdV + ∑
iμidNi
Gibbsova volná energie v rovnováze: δG ≥ 0 minimum
G = U – TS + PV = ∑iμiNi dG = - S dT + V dP + ∑
iμidNi
Rovnováha stabilní : absolutní extrémRovnováha metastabilní : lokální extrém
Klasifikace termodynamických veličin Stavové proměnné
Aditivní Extenzivní Ej Intenzivní
V objemNi počet molů i-té složky(W váha = m.g)NΣ molů celkem
P tlak či P/T(h výška)T teplota či 1/T či log TL̅i = (L/Ni)mi či log ai či ai
U vnitřní energie +S entropie a jejich Legendreovy
transformace:H, F, G, Φ, Ψ …
Kapacitance (jímavost) : C = (E/π) či (L/π)
CV = (U/T)V = (S/ lnT)V aP V= (V/T)P
CP = (H/T)P = (S/ lnT)P bT V= (V/P)T
Vm = V/NΣ mol. objemXi = Ni/NΣ mol. zlomek či ci koncentrace Ni/Vr = W/V hustotaSm = S/NΣ mol. entropie….
Kriteriální L
Velikostní Q
Potenciálovéπ j= (L/Ej)
Hustotní Rjk=Ej/Qk
Parciální molární veličiny: ei =(E/Ni)
I. věta: dU = Σj π j dE j
Euler 1755-70: U = Σj E j π j
Gibbs Duhem: Σj E j dπ j = 0 Legendre 1794: LK = U - E k π k - …II. věta: S 0
Podmínky rovnováhy v termodynamických soustavách
SOUSTAVA: Zcela izolovaná = adibatická + izochorická + izopletická
U = vnitřní energie, S = entropie Podmínka rovnováhy: δS ≤ 0 (maximum) nebo δU ≥ 0 (minimum)
Tepelně izolovaná = adiabatická + izobarická + izopletická H = U + PV Λ = S + (P/T).V Podmínka rovnováhy: δΛ ≤ 0 (maximum) nebo δH ≥ 0 (minimum)
Uzavřená (V= konst.) = izotermická + izochorická + izopletická F=U-TS Φ = S – U/TPodmínka rovnováhy: δΦ ≤ 0 (maximum) nebo δF ≥ 0 (minimum)
Uzavřená (P = konst.) = izotermická + izobarická + izopletická G=U-TS+PV Ψ = S + PV/T – U/T Podmínka rovnováhy: δΨ ≤ 0 (maximum) nebo δG ≥ 0 (minimum)
Určení rovnovážného složení
Určenímikroskopického
složení fáze
Podmínkahomogenní
nebolichemickérovnováhy
Podmínkaheterogenní
nebolifázové
rovnováhy
Určení makroskopického
složení koexistujících fází
Dvě odlišné úlohy
Homogenní rovnováha1. Uvažujme plynnou směs, která vznikla smísením 1 molu CO2 a 1 molu H2 a která je zahřátá na teplotu T při tlaku P
2. Reakcí CO2 s H2 mohou občas vznikat také molekuly CO a H2O:CO2 + H2 → CO + H2O (R),
přičemž tato reakce (R) bude probíhat, dokud soustava nedosáhne rovnováhy,
CO2 + H2 ⇄ CO + H2O ve které bude koexistovat (1-α) molů CO2, (1-α) molů H2, α molů CO a α molů
H2O, kde veličina α se nazývá stupeň přeměny3. Gibbsova energie této plynné fáze bude určena jako součet
G = (1-α) gCO2 + (1-α) gH2 + α gCO + α gH2O 4. Rovnovážné složení musí odpovídat minimu G vzhledem k α : (∂G/∂α)
T,P = gCO + gH2O -gCO2 - gH2 = ΔGR
0 + RT ln [α2/(1-α)2] = 0
Rovnovážné mikroskopické složení fáze Rovnovážné mikroskopické složení s více neznámými stupni přeměny α1 … αR
v homogenní soustavě určíme z podmínek rovnováhy příslušné kriteriální funkce. Pro uzavřenou (izotermickou-izobarickou) soustavu volíme Gibbsovu energii G a její minima vzhledem k αr (∂G/∂αr)=0 (1), Postup:1. Z bilancí vyjádříme obsahy Mj všech druhů částic jako lineární funkce obsahu Ni makroskopických složek (prvků) :
Mj = νj0 + ∑i νji Ni + ∑r νjr αr (3)
kde αr je rovnovážný stupeň přeměny r-té homogenní reakce 2. Sestavíme Gibbsovu energie jako sumu:
G = ∑j μj Mj = ∑j μj (νj0 + ∑i νji Ni + ∑r νjr αr ) (4)
kde μj je chemický potenciál částic J, který je dán vztahem
μj = μj 0 + RT ln aj , kde aj je aktivita částic J. (5)
3. Dosazením (5) do (4) nalezneme pro minimum Gibbsovy energie G:podle (1) ∑j νjr (μj
0 + RT ln aj) = ΔGr0 + RT ln Kr (6)
kde ΔGr0 =∑j νjr μj
0 a Kr je rovnovážná konstanta r-té reakce ln Kr = ∑j νjr ln aj .
Fázový diagram a heterogenní rovnováha
Fe2SiO4
FayaliteMg2SiO4
Forsterite
Heterogenní rovnováha1. Uvažujme soustavu , která vznikla smísením 1 molu Mg2SiO4 (forsteritu) a 1 molu Fe2SiO4 (fayalitu),
která je zahřáta na teplotu 1600°C, takže složení soustavy je určeno molárním zlomkem XT = 0,52. Při této teplotě bude směs částečně roztavena, avšak makroskopické složení taveniny (XL) bude odlišné od složení neroztavené krystalické fáze (XS).3. Gibbsova energie celé soustavy GT je součtem Gibbsových energií
taveniny GL a tuhé fáze GS : GT (T,XT) = ξLGL (T,XL) + (1- ξL)GS (T,XS), kde ξL je fázový zlomek taveniny: ξL = (XT -XS)/(XL-XS)4. Podmínkou heterogenní rovnováhy pro soustavu, v níž koexistují tuhá fáze a tavenina, je minimum GT vzhledem k XL i k XS: (∂GT /∂XL )T,P
= 0 ; (∂GT /∂XS)T,P = 0
Heterogenní rovnováha (pokr.)
5. Z podmínek heterogenní rovnováhy (∂GT /∂XL )T,P = 0 a
(∂GT /∂XL )T,P = 0 , dospějeme po dosazení k dvojici rovnic:
(dGL /dXL) = (dGS /dXS) = (GL – GS )/(XL
– XS) .
Tyto rovnice vyjadřují podmínku společné tečny ke křivkám závislostí GL(T, XL) a GS(T, XS) při dané teplotě T
6. Závislosti GL(T, XL) a GS(T, XS) jsou příkladem modelů termodynamického chování fází .
Rovnice společné tečny(equation of common tangent)
GA0(α) GB
0(β)
XBα XB
β
Gmα
Gmβ
μA-GA0 =
=RT ln aA
μB-GB0 =
=RT ln aB
μA
μB
A B
G
XB
Soustava H2O-NaCl
H2O0
NaCl
aqaq + halit (NaCl)
aq + hydrohalit
hydrohalit(NaCl.2H2O) + halit (NaCl)
led + aq
23,0 40 61,9 80 100-40
-21,1
0 0,1
20
T [°
C]
hmot.% NaCl
E
Pm i
led (H2O) + hydrohalit
kryolytický bod
Klasifikace termodynamických veličin Stavové proměnné
Aditivní Extenzivní Ej Intenzivní
V objemNi počet molů i-té složky(W váha = m.g)NΣ molů celkem
P tlak či P/T(h výška)T teplota či 1/T či log TL ̅i = (L/Ni)mi či log ai či ai
U vnitřní energie +S entropie a jejich Legendreovy
transformace:H, F, G, Φ, Ψ …
Kapacitance (jímavost) : C = (E/π) či (L/π) CV = (U/T)V = (S/ lnT)V aP V= (V/T)P
CP = (H/T)P = (S/ lnT)P bT V= (V/P)T
Vm = V/NΣ mol. objemXi = Ni/NΣ mol. zlomek či ci koncentrace Ni/Vr = W/V hustotaSm = S/NΣ mol. entropie….
Kriteriální L
Velikostní Q
Potenciálovéπ j= (L/Ej)
Hustotní Rjk=Ej/Qk
Parciální molární:L ̅i = l i =(L/Ni)
I. věta: dU = Σj π j dE j
Legendre 1794: LK = U - E k π k - …II. věta: S 0
Závislost vodivosti na mikroskopickém složení vody
Závislost vodivosti na parciálním tlaku kyslíku v atmosféře
electrical properties of GdBaCo2O5 + x layered perovskite
Scanned version of the original figure from Brouwer’s paper
1954 –G. Brouwer, Philips Res. Rep. 9 (1954) 366:První diagram závislosti koncentrace krystalových poruch na aktivitě složky (Cd) v atmosféře
RekapitulaceFáze KontinuaChemická
individuaMakroskopické
složky
Chemické částice (specie)Mikroskopické
složky
Množství : HmotnostiPočty molů
(gramatomů)
KoncentraceHmotnostní zlomky
Molární zlomkyMolality aj.
Fázové zlomky
AfinitaRovnováhaHnací síla
Homogenní (chemická)rovnováha.Rovnovážný
stupeň přeměny
Základy termodynamikyVnitřní energie
Entropiea kalorikum
Heterogenní(fázová)
rovnováha.Rovnice
společné tečny
„Termodynamika je jedinou fyzikální teorií s univerzálním obsahem,
která , jak jsem přesvědčen, nebude - v rámci použitelnosti svých základních pojmů -
nikdy překonána. (1949)
„Zákony termodynamiky lze snadno obdržet
z principů statistické mechaniky, neboť jsou jejím neúplným vyjádřením“
Albert Einstein (1879-1955)
Josiah Willard Gibbs (1839-1903)
Věda má své kouzlo pro ty, kdo se pohybují na samé hranici neznáma,
ale kdo se chce k této hranici dostat,musí postupovat po projetých cestách,
z nichž nejbezpečnější a nejspolehlivějšíje široká dálnice (highway) termodynamiky.
GILBERT NEWTON LEWIS AND MERLE RANDALL z University of California
v Úvodu ke knize THERMODYNAMICS AND THE FREE ENERGY OF CHEMICAL SUBSTANCES (1923)
Termodynamika je podivný předmět Poprvé ji projdete a - vůbec ničemu nerozumíte.
Podruhé ji projdete a – myslíte. že jí rozumíte
až na jednu či dvě maličkosti.Potřetí ji projdete a - víte, že jí nerozumíte, ale na to jste si mezitím zvykli, takže vás to už netrápí.
Arnold Johannes Wilhelm Sommerfeld (1868 – 1951), teoretický fyzik, úspěšný učitel, jehož žáky byli:
Werner Heisenberg, Wolfgang Pauli, Peter Debye, Hans Bethe ,
Paul Peter Ewald, Wilhelm Lenz, Léon Brillouin, Linus Pauling, Max von Laue
Verze Aplikuje Časová Možnost Vyplývá z ní Svědčí pro druhé se jen na asyme- ireverzi- existence univerzální věty cykly? trie? bilních nevratných ireverzibilitu?
procesů? procesů?Carnotův teorém ano ano ano ne neClausius (1850) ano ne ano ne neKelvin (1851) ano ne ano ne neKelvin (1852) ne ano ano ano anoKelvin (1855) ano ne ano ne neClausius (1865) ne ano ano ano anoClausius (1876) ano ano ano ne nePlanck (1897) ne ano ano ano anoGibbs (1875) n.ř. n.ř. ano ne neCarathéodory(1909) ne ano ano ne neLieb & Yngvason (1999) ne ne ano ne ne
Výraz ‘ireverzibilní’ (nevratný) je brán ve smyslu Planckově ‘n.ř.’ znamená : „nedá se říct“
Rozmanité aspekty šipky času pro jednotlivé formulace druhé věty.Jos Uffink (2001) Bluff your way in the Second Law of Thermodynamics
http://philsci-archive.pitt.edu/archive/00000313/00/engtot.pdf
Typical thermodynamic system, showing input from a heat source
(boiler) on the left and output to a heat sink (condenser)
on the right. Work is extracted, in this case
by a series of pistons.
http://schools-wikipedia.org/wp/t/Thermodynamics.htm
Děkuji za pozornost