Žena, která se neztratí · PDF filepři čaji Žena, která se neztratí 3 zaměstnanci, který mne požádá o radu či po-moc (mnohdy ve věci, jež se netýká naší práce),

Mé místo na zemiEva Brixi

Rozchody věčné a na památkuPro básníky a herce

Připravil život nosnou látkuCestičky naproti

Dláždí náhody a dokonce i robotiNávody jak mít vztahy zázračnéNic z toho nikdy stejně nezačne

Měsíc jak půlkolečko citrónu Provoněl limonádové nebe

Po silvestrovské oslavěMám předsevzetí

Je to výzva a další přání nesplněnéMódní slovníkTýká se i tebe

Je nový rokA já už zase bořím mýty

Je mi hejA ty osude pěkně hrej

Karty ještě dnes mi zamíchejAť to stojí za to

Když nejsem tvoje investiční zlato

Poslední řádky píši tiVítr mě teď nechytí

Kapesníčkem končímV koutku oka

Přesto ani jedna slzaNezůstane suchá

www.madambusiness.cz Žena, která se neztratí

leden 2018

Máme vztah k poctivému řemeslu i tradici.

Náš chléb i naše koláče patří na váš stůl.

Jsme rádi, když vám chutná.

www.pekarnahorovice.cz

INZERCE

2

při čaji

www.madambusiness.cz

Společenská odpovědnost je téma, kterénaštěstí zajímá více a více lidí, organizací,firem. Odhaluje a popisuje i vyhledává to,co ve vztazích mezi lidmi má být, častoi je, ale ne vždy si to uvědomujeme a spa-třujeme to. Nebo to neděláme a mohli by-chom. Jak vnímá tyto hodnoty Magistráthlavního města Prahy?

Společenskou odpovědnost vidí Magistráthlavního města Prahy úplně stejně jako vy.Základem našeho přístupu ke společenské od-povědnosti je vnímání našich zaměstnanců ja-ko lidí a posilování mezilidských vztahů nejenv oblasti pracovní, ale především lidské, osob-ní. Jde o návrat k prastarým hodnotám, jako jeporozumění, sounáležitost, ochota pomoci,nebýt lhostejný, na které jsme mnohdy již za-pomněli nebo jsme nabyli dojmu, že už nejsoudůležité.

Co byste si pod pojmem společenská od-povědnost dokázala ještě představit,a nejen v souvislosti s magistrátem?

Vymezit všechny formy společenské odpověd-nosti není možné. Zahrnuje jakékoliv věci,které lidé činí ne proto, že jim to někdo naří-dil, ale protože se pro ně sami svobodně roz-hodli a tyto činy přinášejí prospěch předevšímjiným lidem než těm, kteří je dělají. A protožejediné omezení v této oblasti představuje lid-ská fantazie, může mít společensky odpovědnýčin jakoukoliv podobu. Dokonce se může stát,že něco, co člověk udělá, ti druzí označí zaspolečensky odpovědné, aniž by to tak původ-ně bylo zamýšleno. Například jeden náš kole-ga ve volném čase maluje obrazy a jeden věno-val kolegyním, aby si jím vyzdobily pracoviště.A obdarované jeho přístup vyhodnotily jakospolečensky odpovědný počin. Místo, kde pů-sobí, navštěvuje mnoho lidí (veřejnost i kolego-vé) a všechny obraz vždy zaujme. Kolega-malířsi určitě neříkal: „Když dám kolegyním do kan-celáře můj obraz, bude to společensky odpo-vědné chování.“

Umět se rozdělit o vlastní čas i prostředkyk životu a nabídnout je tam, kde lidé z urči-tých důvodů strádají, nebo je dát ku pro-spěchu jakéhokoli dobrého počinu, je ori-entace, která řadu lidí vnitřně naplňuje,přináší jim štěstí, ačkoli se to zdá v dnešnísložité době zvláštní. Není to cesta k rov-nostářství, ale cesta nezištné pomoci, kterámá smysl. Máte i vy svoji vlastní zkušenost,kdy jste někomu pomohla a naplnilo vás toradostí? Jak se dá takový pocit popsat?

Dveře mojí kanceláře jsou (obrazně řečeno)otevřené pro každého. Mám radost, když můžu

Jde o návrat k prastarým hodnotám, jako jeporozumění, sounáležitost, ochota pomociTitulek vybraný z myšlenek JUDr. Martiny Děvěrové, MPA, ředitelkyMagistrátu hlavního města Prahy, snad nejlépe vystihuje charakteristikutoho, jak lze nazírat na společenskou odpovědnost. Základem je vztah.Vztah člověka k člověku, hodnotám, které lidé vytvářejí, vztah k tomu, co má smysl. To, co dáváme nad rámec povinností, pravidel, předpisů. Na Magistrátu hlavního města Prahy dostaly aktivity společenskéodpovědnosti svou specifickou podobu. Jak ji zde chápou, o tom jsem hovořila právě s Martinou Děvěrovou:

JUDr. Martina Děvěrová, MPA

při čaji

3Žena, která se neztratí

zaměstnanci, který mne požádá o radu či po-moc (mnohdy ve věci, jež se netýká naší práce),opravdu pomoct jeho problém vyřešit nebok řešení alespoň přispět. Uvědomuji si, že provětšinu lidí není jednoduché překonat ostychi obavy z toho, že se obracejí na šéfa úřadu. Stá-le ještě v nás přetrvává pravidlo subordinace.O to víc mne těší, že se tak děje stále častěji.Vnímám to jako obrovskou důvěru, která najedné straně zavazuje, ale na té druhé je mocpříjemná. Je to takové pohlazení po duši.

A jak se zrodila myšlenka ocenit osobnostiz pracovníků magistrátu?

S nápadem ocenit společensky odpovědnézaměstnance Magistrátu hlavního městaPrahy přišel vedoucí mojí kanceláře HonzaŠebek. Účastnili jsme se spolu konferenceo společenské odpovědnosti v Jihomorav-ském kraji, která nás oba zaujala. A protožeHonza nemá od slov daleko k činům, za párdní po návratu z konference mi předložilnávrh, abychom se nejprve jako magistráta následně i jako město Praha přihlásili kespolečenské odpovědnosti. Pak už to nabra-lo rychlý spád, myšlenka oslovila i další ko-legy z úřadu, navázali jsme spolupráci s jiný-mi kraji, které tuto myšlenku také realizují(např. Moravskoslezský), vydali jsme společ-ně s členy Rady hlavního města Prahy publi-kaci „Společensky odpovědná Praha“, začalivymýšlet další projekty a zapojovat stále více lidí.

Kdo byl v roce 2017 oceněn a proč?

Rozhodování o tom, kdo bude oceněn jakospolečensky odpovědný jednotlivec z celéhomagistrátu, bylo velice těžké. Všechny nomi-nace, které jsme dostali, by si to ocenění za-sloužily, ale mohli jsme vybrat pouze jedinouosobu. Tou se nakonec stala paní AlenaBaumruková, která svoji zálibu v pletení spo-jila s pomocí předčasně narozeným dětem(spolek Nedoklubko), seniorům (projekt Po-nožky od babičky)i dalším potřebným.A nejlepší na tombylo, že se nám roz-hodnutí podařiloutajit do posledníchvíle. Paní Baumru-ková nejenže nevě-děla, že bude na vá-nočním setkánízaměstnanců oceně-na, ale vůbec netuši-la, že ji někdo navrhl.Nesmím samozřejmězapomenout ani naspolečensky odpo-vědnou skupinu, kdeale bylo rozhodovánímnohem jednodušší.S přehledem zvítěziliMagistrátní Movembři – skupina kolegůi kolegyň, kteří se přihlásili do akce na pod-

poru boje proti rakovině prostaty a jinýmonemocněním mužů. V rámci této akce sejim pro Nadační fond Muži proti rakovině po-dařilo vybrat přes 50 000 korun, což je úcty-hodný výsledek.

Budete v roce 2018 pokračovat?

Ocenění společensky odpovědného počinujednotlivce a skupiny se setkalo s velkým pozi-tivním ohlasem nejen u našich zaměstnanců.Proto budeme v tomto projektu pokračovati v dalších letech. V roce 2018 nás čeká oceně-ní společensky odpovědných počinů za hlavníměsto Prahu, které bude předávat paní primá-torka Adriana Krnáčová, a v závěru roku chce-me opět vyhlásit společensky odpovědné za-městnance i skupiny v rámci magistrátu.

Co všechno byste těmito aktivitami rádisdělili?

Jednou z mých ambicí, se kterými jsem předtřemi lety přicházela do funkce ředitelky ma-gistrátu, bylo navrátit práci úředníka jeho za-

šlou slávu a úctu, kte-ré se těšila např. zaRakouska-Uherskanebo první republiky,a ukázat nejen veřej-nosti, ale předevšímnašim lidem, že úřed-ník není jen stroj narazítka a rozhodnutí,ale především člověkjako každý jiný.A projekt společenskéodpovědnosti k tomupodle mého názorupřispívá. Snažíme sesvým zaměstnancům,ale i ostatním mimoúřad sdělit, že i namagistrátě pracují li-dé, kteří mají své ra-

dosti a starosti, my ve vedení úřadu to vnímá-me, snažíme se jim pomáhat a podporovat je.

Nechystáte k tomu všemu ještě nějakýspeciální projekt, který by zaměstnancemagistrátu představil jinak než jako spo-lehlivě fungující úřad s patřičnou image?

Při diskuzi s kolegy, kteří se podílejí na řízeníprojektu společenské odpovědnosti, jsme na-razili na to, že vybrat projekty, do nichž sechceme jako magistrát nebo město zapojit, jevelice složité a nelze vyhovět přání každého.Napadlo nás tedy, že bychom mohli vytvořitna intranetových stránkách magistrátu pro-stor, kde naši zaměstnanci budou moci saminabízet společensky odpovědné akce, donichž je možné se zapojit. Ať si každý můževybrat, zda se přidá k akci, která je podporo-vaná magistrátem či městem (např. Movem-bři, charitativní sbírka oblečení, knih a hra-ček pro Diakonii Broumov, finanční sbírkapro nadaci DEBRA) nebo může jít o akcis městem či úřadem nespojovanou. Někdy jedůležitější dát lidem prostor pro to, aby moh-li něco konat, než akci organizovat.

Přelom roků, konec jednoho a začátek dal-šího vždy svádí pozornost lidí k hodnoce-ní, vzpomínkám s přídavkem nostalgie,přemýšlení o tom, co pěkného by rádi ješ-tě udělali. Co byste si přála, aby se v napl-ňování společenské odpovědnosti na ma-gistrátu podařilo?

Moje přání se netýká jen společenské odpo-vědnosti, ale má obecnější charakter. Přálabych si, aby lidé přestali úřad vnímat jakonějakou abstraktní instituci, která jim častokomplikuje život, ale uvědomili si, že úřadtvoří lidé jako oni sami, lidé, kteří se jimsnaží pomoci v rámci daných pravidel. Vevztahu k našim zaměstnancům bych chtělaposílit vědomí, že všichni dohromady jsmejeden úřad, a pokud budeme spolupracovata táhnout za jeden provaz, můžeme dokázatvelké věci. A jednou z nich je být společen-sky odpovědnými.

otázky připravila Eva Brixi ❚❚❚

Rozhodování o tom, kdo budeoceněn jako společenskyodpovědný jednotlivec z celéhomagistrátu, bylo velice těžké.Všechny nominace, které jsmedostali, by si to oceněnízasloužily, ale mohli jsme vybratpouze jedinou osobu. Tou senakonec stala paní AlenaBaumruková, která svoji zálibuv pletení spojila s pomocínedonošeným dětem (spolekNedoklubko), seniorům (projektPonožky od babičky) i dalšímpotřebným.

Informace do kabelky

Ochrana barvy a lesk pro vaše vlasy

Jemné vlasy bývají často mdlé a postrádají objem. Vše, co v takovém pří-padě potřebujete, je vlasová péče, která vlasy posílí a vyplní jejich struktu-ru zevnitř. Vsaďte na novinku Gliss Kur Supreme Fullness, která udělás jemnými vlasy doslova zázraky a vdechne jim nový život. Receptura tétořady obsahuje speciální komplex, jež vyplní narušené mikrovazby uvnitřvlasu, díky čemuž je pak vlasová struktura hustší. Řada obsahuje šampon,balzám, expresní regenerační balzám ve spreji a vlasovou regeneračnímasku v kelímku. Zajišťuje nejen optimální vlasovou péči, ale navíc takéokamžitý objem již od první aplikace. Kromě šamponu obsahuje řadaGliss Kur Supreme Fullness také balzám, který vlasy posílí a dopomůžek jejich snadnému rozčesání po umytí. Po jeho opláchnutí následně vlasyvypadají zcela zdravé. Expresní regenerační balzám zajistí, že vaše vlasydostanou všechny živiny, které po celý den potřebují. (tz)

Mají být jenom našePrý se předsevzetí do nového roku nemají odkrývat nikomujinému, máme o nich vědět jen my sami, pouze tak se poda-ří jim dostát. A tak neprozradím. Ponechám si své tajemstvía každý večer při zavírání počítače, diáře a mobilu si je zo-pakuji. Ostatně, člověk má mít své cíle, touhy, sny, které ho

naplňují, vedou dál a lepším směrem než dříve. Připomenuly nám to v po-sledních dnech české pohádky, které se svými moudry vyrovnávají těm nej-lepším dílům na téma energie, pozitivní myšlení, dávání. A navíc nejen na-povídají, jak se máme chovat, ale poskytují naději a nebrání tužbám. Do roku 2018 vám přeji, aby se vám předsevzetí stala oporou.

Eva Brixi, šéfredaktorka

40 manažerských mýtů, které škodí vašemu byznysuJan Urban

Měl by dobrý manažer zacházet se všemi podřízený-mi kolegy stejně? Je pro firmu dobré, když mezi se-bou zaměstnanci soutěží? Většina manažerů odpovíintuitivně ano. Nepotěšíme vás, není to pravda! Zku-šený poradce vám odkryje 40 nejčastějších mýtů,kterým manažeři podléhají, a ukáže vám, jak postu-povat při vedení lidí a firem správně.

Tip Grady

pozdrav redakce / naše nabídka

4 www.madambusiness.cz

Prosperita Madam Businessvychází jako příloha časopisu Prosperita, ročník 12, leden 2018Vydává RIX, s. r. o., Ocelářská 2274/1, 190 00 Praha 9Šéfredaktorka: PhDr. Eva Brixi-Šimková, e-mail: [email protected], mobil: 602 618 008Šéfredaktor www.madambusiness.cz: Martin Šimek, e-mail: [email protected], mobil: 606 615 609Grafický design: Michal Schneidewind, Korektury: Mgr. Pavla RožníčkováTisk: H.R.G. spol. s r.o., Distribuce: 5 P Agency, spol. s r. o. Placené textové materiály jsou označené grafickým symbolem ❚❚❚

www.madambusiness.czInternetový marketing: Media Know, www.mediaknow.net

Co byste letos ráda udělalapro své zdraví?

Martina KemrováT-Mobile Czech Republicmanažerka firemní komunikace

Letos chci méně sedět a více tančita lézt po horách. A zkusím se naučitdělat si čas na jídlo.

Myslíte si, že dokáže podnikatžena v jakémkoli oboru?

doc. Ing. Milan Kašík, CSc.Vysoká škola finanční a správníprorektor, marketingový a mediálníanalytik

Pokud chápeme podnikání jako ma-nažerskou a vizionářkou činnost spo-

jenou s erudicí, zápalem a pílí, mohou – a to velmi úspěšně – pod-nikat ženy bez ohledu na obor. Dokonce jsou ženy mnohdyempatičtější, pilnější a rozhodnější než muži. Jen mám trochu oba-vu, že obstát v mužském podnikatelském prostředí, často plnémpodrazů, pletich, závisti a zároveň splnit úlohu ženy-matky můžebýt zábranou v podnikatelském úspěchu. Pak záleží na tom, čemudát přednost.

Z www.madambusiness.cz doporučujeme sledovat:✔ kosmetickou poradnu GERnétic nazvanou Průvodce zdravým půvabem✔ seriál Vitalita z přírody připravený s firmou Naděje Jarmily Podhorné

Nenechte si ujít novinky na blogu intuitivediary.com naší redaktorkyKateřiny Šimkové.

Přemýšlíte nad změnou vizuální identity nebo marketingové strategie?S Martinem Šimkem a mediaknow.net najdete správný směr.


od srdce

Sedmnáctý listopad si nepřipomínámejen jako státní svátek, ale jei Celosvětovým dnem nedonošenýchdětí. Loni byl pražský Žofín svědkemzajímavého rekordu. České ženy upletly novorozeňatům 10 450 párůminiaturních ponožtiček, tedy víc nežkolik u nás přijde na svět dětí každý rok předčasně. K němu přispělai metodička účetnictví odboruúčetnictví Magistrátu hlavního městaPrahy Alena Baumruková. Dárky pronejmenší chystá už sedm let.

Řekněte, jak to začalo?

První kontakt přišel přes internet. Zachytilajsem na webu diskuzi, kde se probíralo pletenípro nedonošené děti. Hned se mi to zalíbilo,proto jsem začala zjišťovat další informace.Navázala jsem spolupráci s neziskovou organi-zací Nedoklubko a zapojila se do projektu Má-my pro mámy, teď už to bude sedm let.

Co od vás maminky a jejich ratolesti dostá-vají?

Pleteme jim především ponožtičky, bačkorkya čepičky. A nejnovější trend představují ple-tené chobotničky. S chapadýlky si děti mo-hou hrát, chytnout se jich. Ukázalo se, že topřispívá k jejich klidu, spokojenosti a pohod-lí. V bříšku jsou totiž zvyklé držet se pupečníšňůry, v inkubátoru tahají za kanyly a vytrhá-vají je.

Ani si nedovedu představit,jaké velikosti se používají,jak takové ponožky vypa -dají...

Dostali jsme tabulky s patřič-nými rozměry. Délka chodidlase pohybuje od čtyř do osmicentimetrů. Používáme na tospeciální vlny pro miminka.Chobotničky pleteme ze sto-procentní bavlny, aby se dalydobře vyprat. I maminkám, které prožívajítěžké chvíle v odloučení odnovorozenců, se snažíme po-byt v nemocnici zpříjemnit,Dostávají od nás drobné dárky,například malé chobotničkyjako klíčenky, pletená srdíčkaa podobně.

Kolik práce tomu věnujete?

Bačkůrka mi trvá tři čtvrtě hodiny, pár je ho-tový za hodinu a půl. Chobotnička vyžadujevíc času, protože má osm chapadel.

Tak to máte už dobře zažité?

Pletla jsem už jako malá holka, máme to v ro-dině. Dokonce i můj tatínek vyráběl záclonysíťováním. Večer jsme všichni seděli a pletli,háčkovali a síťovali.

Pomáháte ještě někomu dalšímu?

Posledních osmnáct měsíců spolupracuji s El-pidou, organizací pro seniory. S mamkou plete-me ponožky, které jdou do prodeje, a z výtěžkumůže Elpida pořádat různé kurzy a další akce.

Je to váš největší koníček?

Dá se říci. Nedoklubko je mi blízké, protože semi dvojčata narodila v sedmém měsíci a nedo-padlo to dobře. Jsem ráda, když teď jiným mo-

hu pomoci. A píšu vědecko-fantastické povídky. Končívětšinou v šuplíku. Ale jestli semohu pochlubit, jednu jsemposlala do soutěže a z 64 poví-dek skončila šestá.

Co vás k psaní přivedlo?

Vědeckou fantastiku mám rá-da, ale občas mi tam něco chy-bělo. Tak jsem se rozhodla, žeto tam dodám sama.

hodně rozdané radosti popřál Pavel Kačer

Alena Baumruková byla oceně-na za společensky odpovědnýpočin zaměstnance Magistrátuhlavního města Prahy v závěruroku 2017.

Ponožtičky pro nedonošené dětia společenská odpovědnost

Alena Baumruková (vlevo) přijímá gratulaci JUDr. Martiny Děvěrové, MPA, za pomoc,kterou věnuje dětem a seniorům

V aktivitách společenské odpovědnosti Magistrátu hlavního města Prahy v roce 2017 byly oceněny počiny Aleny Baumrukové a skupinyzaměstnanců magistrátu Magistrátní Movembři, kteří se přihlásilik podpoře boje proti rakovině prostaty a jiným onemocněním mužůa vybrali finanční částku 50 000 Kč


svižně s nadhledem

Pořádáte vzdělávací programy už dvě desetiletí. V čem vidíte největší změnumezi tehdejší dobou a dneškem ve vašemoboru?

Jo, časy se opravdu mění. Před dvaceti letyještě frčely korespondenční lístky, na stolechvyzváněly pevné linky a tehdejším z dnešní-ho pohledu již prehistorickým počítačůmkralovala T602. Internet s fazonou 2017, to jeúplně jiný svět. Ba co svět – celý vesmír.V 90. letech byl doslova hlad po vzdělánía v turbulentních časech změny si málokdovšímal detailů. Dnes je vzdělávací trh stabili-zován a klienti jsou schopni nekompromisněodlišit kvalitu od nekvality. Toho se nebojím,naopak. Podařilo se mi vytvořit vynikajícílektorský tým. Mnohá jména lektorů začalamezi klienty fungovat úplně stejně jako oblí-bená tržní značka.

Jaké formy vzdělávání patří k nejoblíbe-nějším a nejefektivnějším a o co nejvíc pro-jevují zájem malé a střední firmy?

Roste oblíbenost e-learningu, šetří čas i pe-níze, má přiměřené organizační nároky, ne-jsou problémy se studijní literaturou, tempose přizpůsobuje možnostem studujícího,zkrátka samá pozitiva a pedagogické jistoty.Vůbec to však neznamená, že by se tradičníformy výuky ocitly v nějakém didaktickémmuzeu hned vedle zlomené rákosky a zaprá-šené busty Jana Amose Komenského. Klasic-ká výuka slaví možná až překvapující come-back a můžeme se jen domýšlet, zda jedůvodem stále vzácnější živý kontaktv džungli digitálních vztahů nebo charizma(alespoň v některých případech) lektorovyosobnosti. Nejoblíbenější jsou prakticky za-měřené semináře, které poskytují konkrétnínávody k řešení.

Proč se hlupáci nemusejí bát sklerozyaneb Pod pojmem učení si nemusíme představovat jen tradiční formy vzdělávání

Vzpomínky na školní léta, na spolužáky a kantory nás provázejí celýživot. V hlavě a srdci zůstávají především ti, od nichž jsme se něconaučili. Školu jsme zpravidla opouštěli s radostným pocitem, že létaučení – mučení máme za sebou. Jak jsme se mýlili! Vzdělávání je nikdynekončící proces. Učit se můžeme ze života, ale ani to nemusí stačit,znovu vyhledáváme odborníky. A jak se říká, proč chodit ke kovaříčkovi,když můžeme zajít za kovářem. Když jsme se chtěli dozvěděto současnosti vzdělávání zejména pro firemní klientelu, oslovili jsme Ing. Zdenku Vostrovskou, CSc., předsedkyni představenstva a výkonnouředitelku společnosti 1. VOX a.s.

Ing. Zdenka Vostrovská, CSc.

Nikdy nenabízíme nic, co by bylov rozporu s realitou. V tom se možná někdy komerčněpoškozujeme, ale současněchráníme své dobré jméno.V kabelce nosím klíče od svéhoauta, nikoliv od maringotkyBarnumova cirkusu.

7

svižně s nadhledem

Žena, která se neztratí

Přesto – jste spokojena, jak funguje onlinevzdělávání?

Ano. Hodí se například k prověrce tzv. tvr-dých znalostí. Nabídku online vzdělávání ne-ustále rozšiřujeme, a to nejen na základě vlast-ního rozhodnutí, ale především v přímézpětné vazbě na očekávání a přání našich kli-entů. Jsme si samozřejmě také vědomi limitů,které tato forma vzdělávání má. Vzpomínámsi na kreslený vtípek, kdy u počítačové kláves-nice sedí dva pejskové, a jeden říká druhému:„Na internetu nikdo nepozná, že jsi pes.“

A co si představit pod vaším termínem„zakázkové vzdělávání“?

Jsou to zakázkové kurzy na míru, v pravémsmyslu toho slova. Realizují se ve třech hlav-ních oblastech. Prvá – proškolit jedno téma(například stavební zákon) nebo skupinu lidíurčených pro práci v call centru. Druhá – kli-ent přichází s představou o určitém typu vzdě-lávacího programu a my tuto představu napl-níme. Typické jsou v tomto ohledu kurzy prostřední management. A třetí – firma XY hodláprovést zásadní změny a svůj lidský kapitálpotřebuje v předstihu připravit na nové situ-ace. I zde jsme schopni každému vyjít maxi-málně vstříc, a uděláme to rádi. Ostatně jedenz aforizmů, tuším spisovatele Gabriela Lauba,říká, že když praotec Noe začal stavět svoji ar-chu, ještě nepršelo.

Jsme jako profesionálové odsouzeni k ce-loživotnímu učení, nebo se týká jen úzkýchskupin specialistů?

Nejen jako profesionálové – vždyť pod po-jmem učení si nemusíme představovat jentradiční formy vzdělávání, které jsou tak čionak vázány na vzdělávací instituce. Z pod-staty se dlouho žít nedá, a když, tak špatně.

A to nemluvím o tom, že za dveřmi netrpěli-vě přešlapuje čtvrtá průmyslová revoluce, čiliprůmysl 4.0. Ne všichni z toho však mají ra-dost. Zvláště pak ne ti, kteří už předem, ať jižz pohodlnosti, či obav z neznámého, rezigno-vali sami na sebe.

Věříte na rekvalifikace? Co ovlivňuje jejichúspěšnost, počty nezaměstnaných vráce-ných do pracovního procesu?

Poptávka po rekvalifikacích úzce souvisí s po-litikou zaměstnanosti. V 90. letech byly tytokurzy velmi žádané i oblíbené. Potom organi-zace těchto kurzůpřešla do působnostiúřadů práce. Bohuželmám takovou zkuše-nost, že tyto kurzy si-ce nebyly pro nikohodrahé, ale s výsledkyne vždy alespoňuspokojivými. Slovolevně totiž ani náho-dou není synonymemslova důkladně. Re-kvalifikace samozřej-mě svůj smysl nikdyneztratí – je však důležité, aby byla organizo-vána přímo v regionech tak, aby mohla být pa-třičně efektivní.

Jak dokážete vzbudit zájem a aktivní pří-stup posluchačů na vašich kurzech a semi-nářích?

To by byla otázka spíše na moje lektory než namě. Naše kurzy propagujeme neustále formouintenzivních a permanentních marketingo-vých kampaní. Každý ví, co ho na kurzu či se-mináři čeká. Předpokládáme tedy, že zájema aktivita posluchačů vyplývá již z toho, že sepro konkrétní formu vzdělávání rozhodli.

Nikdy nenabízíme nic, co by bylo v rozporus realitou. V tom se možná někdy komerčněpoškozujeme, ale současně chráníme své dob-ré jméno. V kabelce nosím klíče od svého au-ta, nikoliv od maringotky Barnumova cirkusu.

Podle jakého kritéria vybíráte své spolu-pracovníky, především přednášející?

Bez nadsázky – projít lektorskou líhní Voxu jepomyslným vrcholem lektorovy kariéry, nej-vyšší meta. Nejen v Praze, ale i v rámci repu-bliky. Platí to nejen pro lektory hard, ale takésoft dovedností. Fungujeme v mezinárodní síti

a jako jediní v Českumáme „áčko“. To ne -jen těší, ale také zava-zuje.

Kam se bude vzdě-lávání ubírat v bu-doucnosti?

Kvalita vzdělání klesá.To není staromilectví,to je realita. Učím užmnoho let, takže vím,o čem mluvím. Ne-

mám ráda lidi, kteří chtějí chodit jen na tzv.„kuchařky“ – nevědí sice o věci nic, nechápousouvislosti a ani si je neuvědomují, ale v rych-lém pseudointelektuálním fastfoodu chtějív mžiku zkonzumovat co největší kvantumz kontextu vytržených souvislostí. Oblíbenýbonmot praví, že vzdělání je to, co člověku zů-stane, když zapomene všechno, co se naučil.Nu, možná, že i zapomene. Ale vždycky mášanci si vzpomenout. Ovšem tam, kde nikdynic nebylo, vzpomínka nikdy nevyraší. Proto sehlupáci nemusejí bát sklerozy.

za duchaplné odpovědi poděkoval Pavel Kačer

Internet s fazonou 2017, to jeúplně jiný svět. Ba co svět – celývesmír. V 90. letech byl doslovahlad po vzdělání a v turbulentníchčasech změny si málokdo všímaldetailů. Dnes je vzdělávací trhstabilizován a klienti jsou schopninekompromisně odlišit kvalitu od nekvality.

kresba Pixabay

8

ze zákulisí profese


Co vás vedlo k tomu, že jste si založilakosmetický salon?

Po rodičovské dovolené jsem hledala příleži-tosti, jak se uplatnit na trhu práce. Vždy jsemměla vztah ke kráse a zdraví. Tou dobou, posametové revoluci, jsme navíc s manželem jižprovozovali velkoobchod s vlasovou kosmeti-kou. Od vlasů to není daleko k péči o celé tě-lo. Objevovaly se nové možnosti a já jsemsvým způsobem velice přirozenou cestou do-spěla k otevření vlastního kosmetického salo-nu. Zužitkovala jsem své zkušenosti z velko-obchodní činnosti a začala jsem dělat to, comne lákalo a baví dodnes. Toto povolání jepro mne posláním. Mohu svým klientůmzprostředkovat regenerační a relaxační záži-tek, ale také je třeba drobnými krůčky nas-měrovat ke zdravějšímu životnímu stylu, po-hledu na život i tělo.

Vaše práce je plná rozličných aktivit – odkomunikace s klienty přes špičkové kosme-tické ošetření až po administrativu a stra-tegické plánování. Co na své profesi pova-žujete za nejnáročnější?

Bezesporu nejnáročnější je vypořádat se s le-gislativními nároky, kterým by měl dostátkaždý provozovatel podobného zařízení.A další oblast, s níž momentálně bojuje snadcelé české podnikatelské prostředí, jsou pra-covníci. I náš salon se potýká s nedostatkemlidí na trhu práce, kteří by měli chuť do prá-ce, kteří by byli ochotní dát svému zaměstná-ní první poslední. O to důležitější je jít kole-gům příkladem, oceňovat a povzbuzovat je.Když sleduji, jak se jim práce dostává podkůži v tom nejlepším slova smyslu, těší mneto. Také motivovat kolegy příležitostmi k se-bezdokonalování se mi osvědčilo. Vyžadujeto však mnoho píle, energie, porozuměnía přemýšlení. Na druhou stranu je to promne radost, protože vidím, jak blahodárnéúčinky na můj tým to má.

Jak se vyvíjel vás vztah ke klientovi? Jednes jiný než před lety?

Vztah ke klientovi byl a je vždy plný proměn.Jeden jediný člověk není stejný a tomu se sa-mozřejmě musím v komunikaci přizpůsobit.Proto bych řekla, že znalost psychologie a jejíaplikace je pro kosmetičky zásadní. V mnohapřípadech chce dáma či muž-klient jen tišerelaxovat, jindy má potřebu se vypovídat. Nakosmetičce pak je, aby dokázala situaci správ-ně odhadnout a atmosféru i komunikaci to-

S GERnétic jsme se stalipartnery na celý životV samotném srdci malebných Teplic v Dlouhé ulici naleznetevýjimečné místo. Malou oázu relaxace, krásy a zdraví. Salon MV Beauty – Partnerský salon GERnétic, vede MartinaZítková, energická a elegantní žena, která vnímá své povoláníkosmetičky jako poslání, s nímž může drobnými krůčky pomáhatklientům, nabídnout jim dokonalý regenerační zážitek. O tom, že se jí to daří, svědčí také ocenění, které získala. Stala se Hvězdou GERnétic Česko 2017. Za tím vším se skrývá podnikavost, invence a houževnatost.

Martina Zítková


ze zákulisí profese

mu přizpůsobila. V tom se samozřejmě takézlepšuje s tím, jak se rozrůstá stálá klientela.V mém případě nás za ta léta s klienty pojípřátelství, důvěra, upřímnost a otevřenost.Vzájemně sdílíme zkušenosti, každá společnáchvíle nás nějakým způsobem obohacuje.Dnes sem maminky vodí své ratolesti, babič-ky berou vnoučata, tety neteře a synovce.A to je něco, za co jsem vděčná. Vážím si je-jich náklonnosti, která je ve vztazích, ať užobchodních, klientských, či osobních, tímnejcennějším.

Kosmetičky musí hostům věnovat hodněenergie a pozornosti. Někdy to může býtvyčerpávající. Máte však takové, kteřívám optimizmus a dobrou náladou nosía pře dávají?

Pro mne je povzbuzením a ujištěním, že jdupo správné cestě, vždy ten moment, kdy kli-ent či klientka odchází s úsměvem a pocitemspokojenosti. Naplňuje mne také to, že tatopráce skýtá příležitosti pro kreativitu, změnua progres. Dále je to rodina, děti i vnoučátka,kteří mi dodávají optimizmus a energii. Do-mnívám se, že rodinné zázemí patří k základ-ním pilířům každého ženského podnikání.

Do kosmetických salonů míří stále většípočet mužů. Jak se liší přístup ke každémuz pohlaví? Bývají muži ostýchavější, potře-bují jinou psychologii?

Ano, máte pravdu, stále častěji jsou klientykosmetických salonů i muži, kteří bývají ze-jména při první návštěvě ostýchavější a ne-mají zcela jasnou představu o tom, co se bu-de dít. O to více oceňují vysoce profesionálnípřístup, který se vy-značuje jistou mírousuverenity, autority.Potřebují jasné po-kyny, přehlednéa stravitelné vysvět-lení toho, co se budeodehrávat. Muži se lépe uvolní, pokud s nimikonverzujete o jejich oblíbených tématech –

sportu, odpočinku, povolání. Práce s muž-skou klientelou vyžaduje porozumění jejichspecifické psychologii.

Se značkou GERnétic spolupracujetedlouhodobě. Považujte toto spojení za

osudové? Čím se li-ší od konkurencena trhu?

Osudové rozhodněje. Před mnoha lety,kdy zde GERnétic

začínal rozvíjet síť kosmetických salonů, semne snažili z firmy LK SER VIS oslovit.

Když mi v mailové schránce napotřetí při-stálo pozvání na školení do Prahy, rozhodlajsem se to zkusit. Přeci jen se říká „do třeticevšeho dobrého“. Poznala jsem tým značkya cítila se mezi těmito lidmi velice dobře. Mésympatie si získaly přístup i filozofie GER-nétic, protože jsou vskutku nadčasové a ho-listické. Tou dobou mě trápily afty a rozpra-skané rty. Při mé první návštěvě v sídleznačky v Praze mi pokožku rtů ošetřili kré-mem Synchro. Druhý den ráno nebylo poproblémech ani památky. Viděla jsem, uvě-řila, a s GERnétic jsme se stali partnery nacelý život.

za rozhovor poděkovala Kateřina Šimková

Domnívám se, že rodinné zázemí

patří k základním pilířům

každého ženského podnikání.

Martina Zítková, absolutní vítězka soutěže Hvězda GERnétic Česko z roku 2017, jíž bylaProsperita Madam Business partnerem, s redaktorkou Kateřinou Šimkovou. Všechnyoceněné podnikatelky obdržely od naší redakce jako dárek obrázek – veršešéfredaktorky Evy Brixi, které v salonu Martiny Zítkové zaujaly čestné místo

4x foto Petr Štěpánek, GERnétic


rozhovor měsíce

Jste jednou z vítězek soutěže Ocenění čes -kých podnikatelek z roku 2017. Přijímatmety businessu jste však, dovolím si tvrdit,zvyklá, vaše firma získala i řadu mezinárod-ních cen. Čím vás oslovila soutěž pro česképodnikatelky?

Právě tím, že je zdejší. Doma není nikdo pro-rokem... Kolik českých velikánů (snad jens výjimkou Járy Cimrmana, který dokázal vy-volat světový rozruch zvláště na Litoměřicku)zažilo pocit uznání i doma předtím, než jeuznal svět? Jsme přísní, podezíraví, úspěch senám někdy zdá jako něco zcela nezasloužené-ho, jako náhodná výhra v loterii, anebo jakodůkaz, že je úspěšný jedinec schopný všeho.

Jako nemravnost. Na této soutěži je přitažlivé,že nehodnotí jen čísla, ale ptá se i po morálce,etice, smyslu, ochotě pomoci... Ptá se po tomdočista logicky, protože to všechno je součástíopravdového úspěchu.

Kdy začal váš podnikatelský příběh?

Po dvaceti letech zaměstnaneckého poměru.Jak to krásně redefinoval zástupce poroty: Mě-la jsem svého zaměstnavatele tolik ráda, ažjsem si jej koupila. To bude letos šest let. Pro-stým počítáním z toho vyjde, že jsem 27 letzaměstnána ve stejné firmě – a s pomocí dal-ších rovnic by se přišlo i na to, že je to úplněcelá moje profesní kariéra po opuštění katedry

kulturní antropologie Karlovy univerzity, mémilé Alma Mater.

Softwarový business je u nás spíše spojo-ván s muži a jejich vztahem k technice. Comusí žena zvládat, aby uspěla? Je to hlav-ně o komunikaci, řízení nebo nadhledu?

Především o komunikaci – to je prvek, kte-rým dámy do této oblasti mohou přispět nej-více. A určitě o nadhledu – protože bez něj sev oblasti IT nedá pohybovat vůbec, bez ohle-du na pohlaví. Jinak je totiž tak veliká, roz-lehlá a dynamická, že by se v ní jeden velmirychle utopil, pokud se nenaučí držet hlavupořádně vzhůru. Je pravda, že v podvědomílidí stále zůstává IT jako nesrozumitelná vě-decká disciplína. Jenže ona se dávno prolnulas kdekterou částí našeho života a musíme s níumět denně žít a vyjít. A v tom nám nutněmusí pomáhat profesionálové, kteří ji umějízvládnout. Ano, abychom mohli využívat IT,potřebujeme pomoc. Profesionální „ajťák“ je tedy vlastně přísluš-níkem takzvaných „pomáhajících profesí“. Tosi zatím málokdo uvědomuje. Především to,že jako všechny ostatní pomáhající profesei tato s sebou nese řádná rizika pro ty, kdov ní pracují. Zkusme si tuto optiku na chvílinasadit při pohledu na své IT pomocníkya s úlekem spatříme „ducha“. Syndrom vyho-ření. Ten bývá důsledkem chronického stresua má všechny jeho atributy. Zvýšené pracovnívypětí, nedostatek času, pocit frustrace z ne-docenění, nedostatek spánku; to jsou streso-ry. Za stresující podmínky se považují vysoképožadavky, vysoká angažovanost spojenás nízkou návratností, často rutinní práce, níz-ká úroveň sociální podpory a zmíněný nedo-statek času. Úkoly, které přesahují schopnostia možnosti daného jednotlivce nebo i týmu(kvůli nedostatku času, nástrojů, vůle ke spo-lupráci všech participujících stran). Neúplnézadání, které – byť vyplněno – nenaplní oče-kávání zadavatele. Spousta náročné a kvalifi-kované práce, která obvykle nekončí uzná-ním, ani poděkováním.Za velkou částí konfliktů stojí prosté nedoro-zumění. Platí to i pro napjatý vztah mezi uži-vateli a IT profesionály. Nedorozumění všaklze obvykle napravit – při dostatku vůle a kva-litní komunikace. Tohle je ta část naší práce,která mě nejvíce zajímá a ve které dokážemeopravdu užitečně pomoci oběma stranám.Vlastně překládáme mezi řečí obecnou a ajťác-kou a pomáháme hledat řešení tam, kde ostat-ní často vidí už jen problémy.

My k IT dodáváme to, co mu chybí

Vlastně překládáme mezi řečíobecnou a ajťáckou a pomáhámehledat řešení tam, kde ostatníčasto vidí už jen problémy.

Když jsem si loni v listopadu u příležitosti Ocenění českých podnikatelekvyměňovala s Mgr. Darinou Vodrážkovou, majitelkou firmy DAQUAS, s.r.o.,vizitku, během několika minut jsem věděla nejen to, kde nosí mobil a že vydala knížku, ale také to, že je to žena s matematickým myšlením,úžasným darem komunikace, píle, houževnatosti i touze jít za tím, co jibaví. Věděla jsem, že je to žena businessu s mimořádnými schopnostmi,neuvěřitelnou odvahou a notnou dávkou kreativity i smyslem proobjevování toho, co mnozí přehlížejí. Stačilo pár slov, pozorovat gesta,číst „poznámky pod čarou“ z její tváře. Nemohla získat trefnějšíohodnocení než Cenu ČSOB – Výjimečná podnikatelka. Darina Vodrážková výjimečná opravdu je:

Mgr. Darina Vodrážková

11

rozhovor měsíce


Proč jste nezaložila firmu třeba na pečeníbezlepkových sušenek?

Jejda! Přeci proto, že bych neskutečně ztloust-la! Když do něčeho jdu, tak vždycky naplno...Určitě bych byla svým vlastním velkoodběra-telem. To by nešlo. Fakt.

Poznala jsem vás jako energickou osob-nost, která je takříkajíc stále ve střehua překypuje energií. Kde ji berete? Zdá semi, že z radosti ze života...

Radost ze života je podmíněna tím, že vám tenživot dává smysl. Že děláte něco, co vás naplňu-je. Takže vás to baví. Takže jste pro to ochotnii leccos překousnout a překonat. Protože vidítea vnímáte ten smysl. Tedy vás překážky po cestě

nikdy úplně nezastaví. Jdete si za svým. Na to tuenergii člověk vždycky někde vyškrábne. V kraj-ním případě mu pomůže pud sebezáchovy. Pro-tože jde tam, kam chce. (A mně ještě pomáháke klidu vědomí, že vždycky je potřeba obětovatněco, co chceme, něčemu, co chceme ještě víc.)

Bála jste se někdy, že nebude na mzdy, ženeseženete správné odborníky, že zbank-rotujete?

Jistě. Ale snažím se věnovat co nejvíc energietomu, aby se stalo to, co chci. Ne na obranuproti tomu, co nechci nebo čeho se bojím.

Každý šéf touží prodat, mít odběratelskézázemí, věrné a nové klienty, nabídnoutto, co ostatní potřebují. Ale to je nesmírnětěžké, trh je přesycen, nikdo zdánlivě nicnepotřebuje. Nebo je to jinak?

Nu, zrovna v tom, na co se soustředíme u nás,vidím skoro nekonečný prostor potřeb. Lidstvonemůže fungovat bez týmové spolupráce. A tanemůže fungovat bez komunikace. Dokud tonebudou všichni vědět, umět a taky znát a do-držovat pravidla, která k rozumné komunikacia spolupráci potřebujete, bude co dělat.

Jak být dobrým obchodníkem?

Především – nesnažit se prodat, ale pomoci.Musí vám záležet na vašem protějšku. Pak –

dodržovat všechny sliby. Přiznat chybu a om-luvit se za ni. Přemýšlet přinejmenším v hori-zontu delším než jeden rok (kdepak kvartál).Mít svého zákazníka rád, protože pak budemít on rád vás – a to je ten základ, kterýumožňuje výměnu služby nebo zboží za pení-ze. V obou případech totiž dostáváte peníze zaslib. Za slib, jak dobře se váš zákazník budemít, když od vás nakoupí. Běda však pak tako-vý slib nesplnit. Jednou vám to možná projde,ale podruhé vám neodpustí.

Pro Microsoft je firma DAQUAS z roku 2009nejlepší licenční partner na světě. Jak jstetoho dosáhli? Navíc v době, kdy byla celo-světová ekonomika v krizi?

Hospodářská krize je právě především krizídůvěry. Lidé se začnou obávat, že za své penízenedostanou skutečnou hodnotu, a tak je radějinevydávají. Jestliže jste však jejich důvěru ne-zklamala a máte něco, co potřebují, pak přeži-jete – anebo dokonce, jako my, rostete tam,kde vaše konkurence ztrácí pozice. Jen je po-třeba si uvědomovat, že důvěru několik let zí-skáváte a v jediném okamžiku ji můžete ztratit.

Čemu v podnikání věříte?

Tomu, že z hlediska delší perspektivy se všech-ny vklady vrátí (různou formou) a že běhemjisté doby se spárují správní dodavatelé sesprávnými zákazníky. Pokud stavíte na přida-né hodnotě, nebude se s vámi družit zákazník„cenař“. Pokud umíte čarovat se slevami, vý-hodnými nabídkami, třemi za cenu jednohoatd. – nejspíš k vám nepřilne zákazník, kterýmísto gamblerství ocení stabilní klidnou spo-lehlivou vazbu. Věřím tomu, že spolupráci ne-lze postavit na jednostranně výhodném vzta-hu. V něm se vždycky najde jeden, kterýnesetrvá. A navazování nových vztahů je sicevzrušující, ale také energeticky nesmírně ná-ročné. Štěstí ve hře, neštěstí v lásce... Já se na

vztahy s klienty dívám spíš jako na tu láskunež kolo štěstí.

Váš slogan DAQUAS – příjemné rozhranímezi člověkem a jeho IT je dost nadčasový.A líbí se mi, protože počítá právě s člově-kem, nikoli jen jedničkami a nulami.

Úspěch v obchodu stojí na tom, že najdetemezeru na trhu. Mnoho firem se dříve báječněrozjelo na tom, že vytvářely rozhraní mezi po-čítačem a tiskárnou, mezi výrobním strojema jeho řídicí jednotkou, mezi projektorema computerem... Dnes jsou všechny tyto funk-ce integrovány už v základu a jen na nich seneuživí prakticky nikdo. My jsme však se svoustrategií a zaměřením postoupili kousek dál.Rozhraní mezi člověkem a IT zatím ještě ni-kdo do operačního systému implementovatnedokázal. My k IT dodáváme to, co mu chy-bí. To máme ještě moře práce...

Technologie začaly ovládat lidstvo. Slouží,posunují možnosti civilizace dál, ale takéhrozí, že všichni skončíme jako bezmocnív blázinci. Jaký na to máte názor?

Bydlím od blázince kousíček a je to báječnéklidné místo pro procházky a relax... A někdysi tam přijdu mnohem méně bezmocná nežvenku v realitě. Co říct? Dobrý pomocník –zlý pán. Cokoli, co je mocné v pomoci, je stej-ně mocné v bezmoci. Musíme být zkrátkaopatrní a nezapomenout myslet jako lidi.

Ráda se smějete, a humor a vtip k vám pa-tří. Pomáhá vám řešit složité firemní čiosobní situace, a zůstat nohama na zemi?

Můj kolega a nejbližší spolupracovník mě užpřed lety vybavil jedním klíčovým uklidňují-cím bojovým heslem: Živý nás nedostanou!Víc není co dodat.

otázky připravila Eva Brixi

Darina Vodrážková a její bratr Dan Hos s Richardem Krajčo, zakladatelem hudebnískupiny Kryštof, společně křtí knížku Dariny Vodrážkové Chvála bláznovství


neviditelné samozřejmosti

Nikdo to nedotáhne k úspěchu bez toho, abyza ním někdo pevně stál. Tím prvním, kdo dě-ti vydatně podporuje, bývá maminka. Bez jejíschopnosti děti motivovat, vytvořit zázemía obětovat svůj vlastní čas a energii by se nik-dy nedostaly tak daleko. Maminky pomáhajípřekonávat bariéry plynoucí ze stereotypůa předsudků, dětem pomáhají plnit sny. Platíto i pro kariéru Ondřeje Moravce. V dětstvíprodělal onemocnění, které ho mohlo pozna-menat na celý život. Lékaři předpovídali, žebude sportovat jen rekreačně. „Mě to ale kesportu pořád táhlo, proto jsem se postavilznovu na lyže, hned jak to bylo možné. Kdyžmamka viděla moje odhodlání, podpořila měv tom, co mě bavilo, ačkoli mě od toho ostatnízrazovali. A vydrželo jí to dodnes – při závo-dech svolává celou rodinu a fandí mi všichnispolečně. Chtěl bych jí za její podporu velmipoděkovat,“ popsal biatlonista Ondřej Mora-

vec, jak to u nich doma chodí. „P&G a jehoznačky slouží a pomáhají maminkám po ce-lém světě při jejich každodenní péči o rodinu.Jsme rádi, že jim u příležitosti zimních olym-pijských her můžeme opět poděkovat za to,jak podporují sny svých dětí,“ dodala Malgor-zata Mejer, manažerka korporátní komunika-ce Procter & Gamble.Matky jsou totižosobnostmi, kterénás utvářejí mnohdyvíce, než jsme sischopni sami připus-tit. Jejich role je sicesamozřejmostí, alelehká určitě není. Kromě toho, aby své po-tomky dobře vychovaly, postaraly se o ně, sedostávají do pozice, v níž řídí celý chod nejendomácnosti, ale i rodiny. A na toto téma jsmehovořili i s ambasadorkou kampaně Děkuji,

maminko Magdou Moravcovou, maminkouOndřeje Moravce.

Každá žena-matka se ocitá často v roli ma-nažerky rodinného života. Jak je tomuu vás?

Možná bohužel, ale je to tak. Manžel zajišťovalfinanční stránku, rozhodoval v otázce bydlení,koupě auta. Měl na starost prostě ty technickévěci. Na mně bylo to ostatní. Od chodu do-mácnosti až po doprovázení dětí do předškol-ního zařízení (to občas pomohl). S dětmi jsemse učila, organizovala jsem jejich mimoškolníaktivity, volný čas i společné dovolené. Bylataké jiná doba, méně aut, méně stresu, mělijsme pocit většího bezpečí, možná i jistoty.Mohli jsme děti do školy posílat samotné.Dnes by to bylo jiné... Do lyžařského oddílu,následně do biatlonu, jsme je zpočátku vodili,táta s Ondrou byl několikrát i na závodech, alejinak byl Ondra samostatný, dokázal se vevšem rychle zorientovat, poradit si. Ale určitěpro něj vždy byla důležitá i naše podpora, to,že ji kolem sebe cítil a věřil v ni.

Ovlivnila jste tedy svým přístupem i svéhosyna a je to rovněž vaše zásluha, že dosáhltak významné sportovní mety. Co jste přijeho výchově uplatňovala především?

Zda jsem ho svým přístupem ovlivnila, to semusíte zeptat jeho. Asi ano, děti se většinouchovají jako jejich rodiče. Na to, že dosáhl ta-kových sportovních úspěchů, mělo vliv mno-ho faktorů, můj přístup k němu a vůbec k ži-votu byl jen jedním z nich. Při jeho výchovějsem razila heslo, že nic není nemožné, a to té-měř ve všem. Zkrátka když něco chci, tak semusím hodně snažit, mít pevnou vůli. Určitěsi z rodiny odnesl povědomí o tom, že je důle-žité být laskavý a slušný, ale nenechat si líbitžádnou nespravedlnost.

Osvojil si Ondřej určitý díl vašeho mana-žerského pohledu na život?

Ovlivnila jsem ho částečně v tom, že si vybralživotní partnerku, která je ještě větší manažer-ka než já. Dílem také pro to, že Ondra není za-

tím moc doma, věnu-je se hlavně sportovníprofesi, takže valnávětšina věcí je na jehodrahé polovici. Sa-mozřejmě jej změniloi narození dcery. Pomně má asi zakódo-

vaný smysl pro disciplínu, povinnost, vytrva-lost. A to ostatní se spíše projeví, až skončís aktivní sportovní kariérou.

připravila Kateřina Šimková ❚❚❚

Žena-matka v roli manažerky

Určitě si z rodiny odneslpovědomí o tom, že je důležitébýt laskavý a slušný, ale nenechatsi líbit žádnou nespravedlnost.

Společnost Procter & Gamble u příležitosti Zimních olympijských her 2018v Pchjongčchangu opět vzdává hold všem maminkám a děkuje jim za péči,kterou každý den věnují své rodině. Ambasadory kampaně Děkuji,maminko se stali biatlonista a olympijský medailista ze Soči OndřejMoravec s maminkou Magdou. Podtitulem kampaně Děkuji, maminko je Láska místo předsudků a vyzývá nás, abychom si představili, jak bymohl svět vypadat, kdybychom na sebe všichni pohlíželi očima maminek.

Magda Moravcová se synem Ondřejem

13

možná nevíte


Ortodoncie je regulérní medicínský obor.Veřejnost ho tak někdy ale ne zcela vnímá.Jaké vzdělání vyžaduje?

Přestože jsem původně byla spíše uměleckyorientovaný člověk, vybrala jsem si zubní lé-kařství jako obor, který je zajímavý a potřebný.Svým způsobem mne vždy přitahoval. Stu-dium je ale velice náročné. Nejprve jsem ab-solvovala obor Zubní lékařství, pak následova-la dvouletá praxe v oboru a poté jsem navázalatříletým studiem ortodoncie, které vyžadujeatestaci stejně jako například čelistní chirur-gie. Čistý čas studia činí osm let. Aby byl člo-věk skutečně dobrý ortodontista, měl by kestomatologii přistupovat jako k celku, jelikožpřípady, které ve Světě rovnátek řešíme, častovyžadují interdisciplinární přístup. Pro paci-enta to posléze znamená rych-lejší a efektivnější průběh léčby,kde nezohledňujeme jen zdra-votní kritéria, ale také estetikutváře a pocit komfortu v proce-su léčby samotné.

Co vše musí ortodontistazvládnout, aby byl konkuren-ceschopný?

Pokud jde o vlastní ordinaci,pak je dobré, pokud ortodontis-ta dokáže zvládnout alespoň zá-klady manažerského řízení. Myve Světě rovnátek ale mámeštěstí, že Daniele Mastraccia Matúš Valach jako spolumaji-telé kliniky tuto část práce vzalina sebe, a lékařský tým má takprostor věnovat se skutečnépodstatě naší profese. Dalšímaspektem je jistě vzdělávání.Ortodontisté, ostatně jakovšechny lékařské profese, semusí vzdělávat celý život. O tovíce, s jakou razancí a intenzi-tou se v našem oboru vyvíjí vy-užití technologií, ať již jdeo scannery, modelační progra-my, nebo 3D tiskárny. Svět rov-nátek podporuje celý náš týmve vzdělávání, máme možnostnavštěvovat kongresy, konferen-ce a účastnit se stáží jak v ČR,tak především v zahraničí. Jsme

v přímém kontaktu s technologickými novin-kami a máme možnost je v praxi denně použí-vat. Tedy odpověď je jednoduchá. Přizpůsobitse trendům a umět s nimi pracovat.

Ve Světě rovnátek se nestaráte jen o krás-ný úsměv, ale věnujete se také přípravě narekonstrukce chrupu. Co to pro pacientyznamená?

Příprava na rekonstrukce chrupu se využíváv případech, kdy pacient o zub nebo částchrupu přijde z nejrůznějších příčin. To se tý-ká všech věkových skupin. Ať už proto, že péčeo dutinu ústní byla v dětském věku zanedbá-na, nebo si dotyčný nevytvořil správné hygi-enické návyky. Pomáháme často i těm, kteří sipři sportování přivodili úraz. Často jim ne-

pěkný chrup brání v tom, aby se cítili dobře,mnohdy to dokonce ovlivňuje nejen osobní ži-vot, ale také úspěchy v zaměstnání. V určitýchpřípadech by bez ortodontické přípravy neby-ly možné další efektivní stomatologické či pro-tetické zásahy. Ve chvíli, kdy nedojde pomocírovnátek k úpravě chrupu, je velké riziko, žeprotetické ošetření nebude možné plnohod-notně provést a životnost náhrady může býtrapidně zkrácena. Samozřejmě vždy záleží narozsahu řešeného problému. Někdy jsou pří-pravy na rekonstrukci mnohem složitější než

rovnání kompletního chrupu,vyžadují více trpělivosti, disci-plíny, času a zodpovědnosti. Jeto však cesta, již pacientům veSvětě rovnátek doporučujeme.Investice do zdraví a kvality ži-vota nikdy není zbytečná.

Lze lidem při těchto zásazíchulehčit? Například vyrobitdočasnou náhradu, která jediskrétní?

Ano, určitě lze a pacienti se nato často ptají. Do rovnátek do-plníme umělý zub, který skryjenežádoucí mezírku. V případěsystému Invisalign se kapsa nachybějící zub vyplní kompozit-ním materiálem. Tudíž okolívůbec nepozná, že došlo keztrátě zubu a mnohdy ani to, žese pacient připravuje na prote-tický zákrok pomocí rovnátek.Pokud víme, že naši pacientidělají kontaktní sport, jezdí nakoni nebo se u nich jinak zvy-šuje riziko, že si chrup poraní,jsme schopni jim také vyrobitchrániče na rovnátka. To dělá-me zejména v případě fixníchaparátů, které by při úrazumohly pohmoždit měkké tkánědutiny ústní.

ptala se Kateřina Šimková

Co všechno umí rovnátkaKlinika Svět rovnátek, s.r.o., se nevěnuje jen „rovnání zubů“, ale své pacienty taképřipravuje na rekonstrukce chrupu. Žádný zákrok není stejný, vyžaduje mnohdyinterdisciplinární spolupráci a všeobecný pohled na stomatologii. O tom a takéo konkurenceschopnosti na poli ortodoncie si s námi povídala MDDr. MájaKonvalinková, která se zabývá rekonstrukcemi chrupu a zkušenosti získávala rovněžna pracovišti zabývajícím se léčbou pacientů s rozštěpy. Potkat byste ji však mohlitaké v její vlastní praxi na Zubní klinice Hradent v Uherském Hradišti, nebo vevolném čase, jak rozeznívá saxofon.

MDDr. Mája Konvalinková

naše anketa

14

Vlastenectví nevyšlo z módyNa stránkách Madam Business píšeme o aktivních ženách, které jsou úspěšné ve svém oboru. Jako podnikatelky, jako manažerky, ale i jako matky a manželky. Kromě toho je spojuje i národní identita. V této zemi se narodily a významným způsobem přispívají k jejímu rozkvětu. Proto jsme se jich přímo zeptali, jaký vztah k České republice chovají.Položili jsme jim tři otázky:

Má smysl dnes mluvit o vlastenectví? Ovlivňuje vaše postoje a chování? Co si pod ním vlastně představujete?

JUDr. Martina Děvěrová, MPAředitelka Magistrátu hlavního města Prahy

Vlastenectví chápujako vědomí, žejsem součástí če-ského národaa měla bych přispí-vat k hájení a pro-sazování jeho zá-jmů, jakož i šířenídobrého jména če-ského národa. Do-

mnívám se, že i v dnešní době je zapotřebío vlastenectví nejen hovořit, ale zejména jeposilovat, protože v současném globalizo-vaném světě je těžké uplatnit zájmy men-ších národů, mezi které patříme. Vlaste-nectví v mnoha směrech ovlivňuje životkaždého, tedy i můj, aniž bychom si to ko-likrát uvědomovali. Zahrnuje totiž i hrdostna to, co zástupci českého národa dokázali,a šíření těchto informací ve světě. Přede-vším o to se snažím při své práci, ale i mi-mo ni.

Ing. Vladimíra Ondrákovápředsedkyně představenstva Hasičské vzájemné pojišťovny, a.s.

Velmi si zakládá-me na tom, že jeHasičská vzájemnápojišťovna jednímz nejstarších pojiš-ťovacích ústavův Evropě, i na tom,že jsme také sub-jektem s ryze če-ským kapitálem.

Jsme úzce spjati se sbory dobrovolných ha-sičů a lpíme na tradicích, jako jsou právěvztah k vlasti, sdílení hodnot českých fi-rem, orientace na vztahy mezi lidmi, pojiš-ťovnou a našimi klienty. To je umocněnoještě naším zaměřením – hodně cílíme naobyvatele venkova a menších obcí, střednía malé podnikatele a živnostníky, a v tétokomunitě jde o vztahy především. Bezdobrých vztahů k sousedovi by žádnýz podnikatelů v menší obci neuspěl. Mezitěmito atributy je mnohé z toho, co se dádefinovat nebo přiřadit k pojmu vlastenec-tví: vztah k vlastnímu životu, nejbližším,k půdě, historii, českým podnikům. Vlastenectví v mém osobním pojetí zna-mená, že člověku není jedno, kde žije, cose kolem něj děje, a že je také hrdý na svojizem, že si váží, kde žije, dokáže být pyšnýna české podniky, české výrobky a jménoČeské republiky ve světě. Myslím si, ževlastenectví, ať už se mu říká jakkoli, by-chom měli záměrně pěstovat a podporo-vat. Mladší generaci je potřeba učit zdravé-mu sebevědomí a hrdosti na to, co jejichpředkové i současníci dokázali a dokazují.Toho dobrého je mnohonásobně více, nežpopisují kauzy a bulvár. Ve filozofii HVP je vlastenectví silně zako-tveno, držíme ducha českého pojišťovnic-tví, jsme patrioti. Vlastenectví má totižjednu úžasnou schopnost: dává lidem síluněco dokázat. Povzbuzuje navzájem. A toje nesmírně důležité.

PhDr. Marie Jírůmajitelka společnosti Centrum andragogiky, s.r.o.

Z mého pohledujednoznačně ano,má. Vlastenectvínení přece jenomvíra, ale i bohatáhistorie našeho ná-roda, naší země.I přesto, že se na-šim lidem leccosnelíbí, stále v této

zemi žijeme, pracujeme a vytváříme hodno-ty, proto je v našem nejlepším zájmu chovatse tak, aby se budoucí generace neměly za costydět a byly hrdé na svou vlast. Důležité ov-šem také je poučit se z historie a neopakovatstejné chyby, na to se ale bohužel dost častozapomíná. Samozřejmě jsou věci, které sei mně z hlediska osobního i podnikatelskéhotaké příliš nezamlouvají, ale nejsem tady odtoho, abych si jen stěžovala, dělám věci tak,abych mohla inspirovat i ostatní okolo sebe.Každý člověk v naší zemi může dokázat vel-ké věci.Záleží na tom, z jakého úhlu se na „ovlivňo-vání“ díváte. Můj je pohled podnikatelky,která vybudovala vlastní rodinnou vzděláva-cí firmu v českém prostředí. Ve svém podni-kání podporuji české projekty, firmy a asoci-ace, protože cítím zodpovědnost za vývojodvětví vzdělávání v České republice. Sna-žím se prosazovat zájmy naše i dalších firem,a to nejen lokálně, nýbrž celorepublikově.Z mého pohledu jako občana si v obchodětaké raději koupím české jablíčko než to zezahraničí. Asi nejlépe to popsal spisovatelRichard Aldington: „Vlastenectví je živýsmysl pro kolektivní odpovědnost.“ A to jepřesně ono. Hovoříme o budoucí generaci,zanecháváme jim odkaz jedinečnosti, dělej-me vše proto, aby takový skutečně byl. Našezemě, byť si to neuvědomujeme, má obrov-skou sílu a potenciál ve všech oborech. A toje pro mě osobně jeden z hnacích motorů.My Češi si totiž vždy poradíme.


foto Pixabay

15

naše anketa

Tuto anketu připravila redakce přílohy Prosperita Madam Business pod patronací Haliny Trskové, místopředsedkyně před-stavenstva Pojišťovny VZP, a.s. Byla to totiž právě ona, která loni v rozhovoru pro Madam Business i debatě jemu předchá-zejícímu o vlastenectví hodně a povzbudivě hovořila. Přemýšleli jsme o jejích slovech a začali se ptát dalších žen podnikate-lek a manažerek, jak ony vlastenectví vidí, má-li smysl o něm mluvit, co přináší dnešním lidem a zda by se zúčastnily anketyna toto téma. Odpovědi byly jednoznačné a nesmírně inspirativní. Posuďte sami. Z nich, jak je u nás zvykem v případě anket, vybere Halina Trsková jednu a její autorka bude odměněna drobným dárkem.

Informace najdete na www.madambusiness.cz na přelomu ledna a února 2018. Pavel Kačer

Ing. Zdenka Vostrovská, CSc.předsedkyně představenstva a výkonná ředitelka 1. VOX a.s.

Mluvit dnes o vlas-tenectví? Samozřej-mě smysl to má,i když vlastenectvíprý momentálněnení in a coola trendy. Nemyslímsi však, že by byloněco špatného natom, že má člověk

rád svoji zemi, chce pro ni to nejlepší a jeochoten pro ni i leccos obětovat. V mezníchpřípadech dokonce i sám sebe.Ptali se v jednom nedávném průzkumu mla-dých Čechů, ve které zemi by nejraději žili.Odpověď zněla – ve Švédsku. A důvod? Majítam nejlepší internetové připojení.Ano, vlastnectví mne ovliňuje. Ostatněv mnoha zemích znamená vlastenectví totéž,co patriotizmus, který však na druhé straněsám o sobě není synonymem pojmu naci-onalizmus. Nacionalizmus je bojovný, šovi-nistický a nesnášenlivý vůči jiným. Vlaste-nectví je sice tichá, ale pevná a neokázaláoddanost rodné zemi.Nemám ráda, když se pojem vlastenectví ná-silím láme přes internacionální nebo multi-kulturní koleno. Kdysi byl cílem socialistickýčlověk, dnes prý z Bruselu importovaný člo-věk evropský. Přitom oba dva jsou nepěk-ným kvítkem z Frankensteinovy zahrádky.Kdysi jsem v jednom starožitnictví vidělapivní korbel z dob, kdy Češi začali po krejca-ru sbírat na své Národní divadlo. Ten korbel,to byla nádoba bytelná a festovní, opatřenázdobným nápisem, který hlásal: „Moje barvačervená a bílá, dědictví mé poctivosť a síla!“(to „ť“ není překlep, tak se to tehdy psalo).Mimochodem, je to citát z Karla HavlíčkaBorovského. Myslím si, že v oněch časech li-dé dobře věděli, že opravdové vlastenectvíspočívá spíše v nějakém tom haléři hoze-ném do kasičky než v bohatě dekorovanýchpůllitrech. Vlastenectví totiž není jen zvu-komalebné slovo, ale také stav srdce; vědo-mí, že člověk někam patří svými kořenyi svou perspektivou. Být vlastencem či vlas-tenkou tak neznamená s vyšívaným kapes-níčkem v ruce nostalgicky hledět do minu-losti, ale aktivně se zajímat o to, co se budev české kotlině dít zítra a pozítří.

Halina Trskovámístopředsedkyně představenstva Pojišťovny VZP, a.s.

Domnívám se, žeo vlastenectví másmysl mluvitv každé době.Někdy mám z násČechů pocit, žejsme takovýmipříležitostnýmivlastenci, a to ze-jména při oslavo-

vání „češství“ při mistrovství světa v led-ním hokeji, ale jinak se sami za sebea svůj národ stydíme. Podle mě je to ško-da, protože my opravdu máme být na copyšní. Máme krásnou zemi s bohatou his-torií, nespočet kulturních památek, nád-hernou a rozmanitou přírodu, udržujemetradice, máme mezi sebou spoustu úžas-ných osobností, které jsou uznávané pocelém světě. Samozřejmě je potřeba netě-žit pouze z historie, ale soustředit se na to,co bude a podporovat prosperitu Českérepubliky, aby nedocházelo k odlivu moz-ků ani kapitálu do zahraničí.Sama sebe považuji za patriota a snažímse usilovat o blaho naší země všemi mo-žnými prostředky. Například tím, že jsemsoučástí vedení ryze české komerční po-jišťovny (Pojišťovny VZP, a. s.). Chovámese odpovědně, zaměstnáváme české lidi,odvádíme zde daně, neodvádíme zisk za-hraniční matce, podporujeme ekonomikučeské země, nakupujeme od českých do-davatelů, podporujeme nejrůznější českédobročinné projekty, sponzorujeme mno-ho českých sportovců, sportovních klubůči závodů, a to všechno se počítá. Připo-dobnila bych patriotizmus k výchově dí-těte, vše, co do něj vložíte, se vám dřív ne-bo později vrátí.Co si pod vlastenectvím představuji? Od-danost, úctu a podporu země, v níž sečlověk narodil, vyrostl, žije v ní a je jehodomovem. Je to vděčnost za způsob živo-ta, historii a kulturu. Pod vlastenectvím sipředstavuji také chování, kdy se snažímeo uchování kulturních hodnot našeho ná-roda. Nic z toho pro mě ale rozhodně ne-znamená nacionální nevraživost. Naopak,k ostatním národům bychom se měli cho-vat tolerantně a ctít jejich jinakost.

Marie Zemanovágenerální ředitelka ČSOB Penzijní společnosti, a.s.

Vlastenectví jepodle definice„oddanost zemi,v níž se člověk na-rodil, vyrostl, žijev ní a je jeho do-movem. Projevujese silnou osobnínáklonností k da-né zemi a jejím

symbolům a osobním ztotožněním s ní.Vlastenec usiluje o blaho své země, obětujese pro ni a všemi dostupnými prostředkypodporuje její všestranný rozvoj ve všechoborech lidského působení.“ Já osobně vě-řím, že mluvit o vlastenectví má smyslvždy. I v dnešní době internetu, mobilůapod., kdy běžně komunikujeme či spolu-pracujeme s lidmi nejen z jiných států, aledokonce z jiných kontinentů. Možná právěo to silnější může pro spoustu lidí být po-třeba jakéhosi ukotvení. A možná se jenzmění jeho forma – z místního ukotveník nějakému jinému, třeba příslušnostik sociální či virtuální skupině.

Ing. Jana Kremlovágenerální ředitelka společnosti ALIKA, a.s.

Pro mě je vlaste-nectví hrdost nazemi, ve které jsemse narodila, a kterámi dala vzdělánía spoustu možnos-tí. Ráda o Českérepublice mluvímv zahraničí, kupujisi české potraviny,

čtu české knížky, chodím na české filmy.Také platím v Čechách všechny daně. Pro-tože hodně cestuji, vím, že se u nás mámedobře. Jen se mi nelíbí, pokud si někdoplete vlastenectví s uzavřením Čechů v če-ské zemi s hranicemi, bez cizinců a bezspolečné Evropy. Můžeme být sebevědomýnárod s vlastní historií i vlastní budouc-ností uprostřed Evropy.


16

seberealizace / srdíčková rubrika


Odborníci na výživu radí, abychom si našli své lokální dodavatele a byli jim věrní. Touto ra-dou jsem se vždy řídila při výběru ovoce a zeleniny. Avšak u mléčných výrobků se mi stále ne-dařilo najít ideální průsečík kvality, čerstvosti, ceny a chuti. Až do doby, než jsem v prosinciloňského roku navštívila LUKA a.s., kde z vlastní mléčné produkce vyrábí vynikající potravi-ny. Jogurty chutnají bezkonkurenčně. Čerstvý sýr, Lahodný sýr, tvaroh i kysané mléčné výrob-ky si z malebných Vysokých Studnic nedaleko Jihlavy vozím pravidelně. Patří k těm nejlepším,co jsem dosud měla možnost ochutnat. Celá rodina si brzy tamní mléčné výrobky zamilovala.Staly se tak pravidelnou součástí našeho stolování. Vážím si toho, že jsou skutečně čerstvé,mléko se nevozí přes celou republiku, neskladuje se dlouho, ale jde přímo do výroby. V pro-dejně přímo v areálu podniku stejně jako v té v Lukách jsou vždy milí a snaží se zákazníkůmmaximálně vyhovět. A to je možná další z důvodů, proč se sem ráda vracím.

Kateřina Šimková

Koho a co mám ráda Skutečně čerstvý sýr z Vysočiny

Počet podnikatelek se v tuzemskuza posledních pět let zvýšil na50 000. Zlomovým rokem byl podleposledních údajů rok 2012, kdy sevůbec poprvé registrovalo naživnostenských odborech více žennež mužů. Počet žen/podnikatelekoproti mužům/podnikatelům za rok 2017 vzrostl ve všechregionech. Tradičně nejvíce ženpodniká v Praze, v těsném závěsuza ní následují moravské regiony.Tento sílící trend zaregistrovalataké coworkingová centra.

Důvod, proč ženy odcházejí na volnou nohu, jespojen především s mateřskou a rodičovskoudovolenou. Možnost pracovat a zároveň siuspořádat svůj vlastní pracovní čas je pro 77 %žen hlavní motivací k zahájení podnikání. Až66 % žen chce být nezávislými na rozhodováníostatních a 62 % žen chce naplno využít svéschopnosti, které jim velké korporace s převáž-ně mužským kolektivem nenabízejí. Silnouskupinou začínají být také ženy nad 50 let, kterése často pro začátek podnikání rozhodnou poztrátě zaměstnání a díky nezajímavým nabíd-kám na trhu práce. Dvě třetiny žen pak provo-zují volnou živnost (u mužů je to přibližně po-lovina) a 15 % žen se realizuje v řemeslnévýrobě (u mužů jde o jednu třetinu).Trend žen podnikatelek se promítl i do výzku-mu The Global Coworking Survey (2017), pod-le kterého se od roku 2012 zvýšil počet žen pra-cujících v coworkingovém centru o 11 %.V roce 2016 využilo členství do jednoho roku23 % žen, loni to bylo již 30 %. Podle výzkumuAspen Institute zaměřeného na start-upy v ČR

necelých 19 % dotazovaných start-upů uvedlo,že mezi jejich zakladateli byla alespoň jedna že-na. Pouze 15 % žen se rozhodlo samostatněrozjet vlastní projekt. Významným impulzem,proč se ženy cítí lépe jako podnikatelky, je takéfakt, že jich je ve vedoucích pozicích málo. Šan-ce prosadit se ve více méně mužském kolektivuje tak stále nízká. V rámci pracovních prostorů určených přede-vším ženám je populární Pracovna Ženy s.r.o.Ta je nejen v Praze, ale i v dalších osmi měs-tech po celé České republice. Větší schopnostkooperace žen mezi sebou dává také možnostvzniku čistě dámských pracovních skupin, kdese ženy navzájem motivují v profesním růstu.Jednou z nich jsou také Holky z Marketingu,které pořádaly pro své členky v říjnu 2017 cy-klus přednášek v pražském coworkingovémcentru IN-SPIRO. Tato skupina freelancerek,

která se sdružuje kolem Pavlíny Louženské,zatím funguje především v uzavřené skupiněna facebooku. Její význam je však již nyní ne-zpochybnitelný, protože podporuje, sdružujea rozvíjí ženy v oboru, který je zajímá.„Startup coworkingového centra IN-SPIROvznikl na podporu dalších začínajících startu-pů, freelencerů a podnikatelů. Právě proto jsmese také spojili se skupinou Holky z Marketingu,kde můžeme pomáhat posilovat ženský ele-ment v těchto všech rovinách. V posledníchměsících z této spolupráce vzešlo mnoho prak-tických workshopů a seminářů, které pomohlyHolkám budovat kariéru, ale také posílit sebe-vědomí v oblasti businessu. A to je i náš dlou-hodobý cíl – pomáhat formovat současnou če-skou společnost a hledat jiné inspirativní cesty,nežli klasický zaměstnanecký poměr,“ řekla Lucie Kalusek Manager IN-SPIRO. (tz)

foto Kateřina Šimková

A 21. století začínají ovládatpodnikatelky...

koláž Pixabay

u kávy


Pravidelně získávají nejrůznější ocenění a cer-tifikáty: Café Charlotte vlastní prestižní certi-fikát Nejlepší cukrárna roku od Asociace cuk-rářů ČR a Ministerstva pro místní rozvoj ČRza rok 2004, 2005 a 2009, v roce 2008 bylav anketě redaktorů zařazena mezi Top 10 cuk-ráren v ČR, v roce 2010 bylo oceněno několikvýrobků certifikátem Originální produkt Šu-mavy a od roku 2012 pravidelně každý rok zí-skávají dorty ocenění v soutěžích Dobrý tu-zemský potravinářský výrobek Českáchuťovka a Dětskáchuťovka. V roce2015 a 2017 získa-li v uvedené soutě-ži za své dorty Cenu novinářů.Všechny mety jsoudůkazem, že maji-telé si od saméhopočátku zakládajína kvalitě, veškerýsortiment nabíze-ných dortů a zmrzli-ny je vyráběn podlevlastních receptura z prvotřídních su-rovin. Podařilo sejim vytvořit útulnéprostředí, v němžvládne domácí atmo-sféra a přátelský pří-stup k zákazníkům.Na konceptu rodinné cukrárny se podíleli rov-nou měrou oba manželé Nechvátalovi, mojirodiče. Otevření takového podniku bylo tehdyvelkým krokem do neznáma. Počáteční inves-tice finančních prostředků sice nebyla zaned-batelná, avšak záhy se ukázalo, že vytvořenítakto originálního projektu bude mít úspěch.A to i přesto, že železnorudský region nebylpřed dvaceti lety ani zdaleka tak vyhledávanouturistickou oblastí, jak jej známe dnes. Od sa-mého počátku se Nechvátalovi starají o chodsvojí firmy sami, před několika lety jsem sepřidala i já. Celý pracovní tým tvoří na dvacet

stálých zaměstnanců, mezi něž patří specialis-té v oboru cukrářství, servírky, baristky i bri-gádnice ze středních a vysokých škol.Co většinu hostů a zákazníků činí věrnýmia nadšenými? Důraz na kvalitu výrobkůi služeb. Receptury dortů, zákusků a cukrovívycházejí ze staročeských i zahraničníchpředloh, které si v cukrárně upravujemepodle vlastní fantazie. Všechny nabízenéprodukty ale samozřejmě také podléhají

poptávce a módním trendům, které se nevy-hýbají ani potravinářskému průmyslu. Ob-zvláště v posledních letech se poměrněrychle zvyšuje povědomí lidí o složení vý-robků, více dbají na použití zdravějších vari-ant některých ingrediencí nebo na úplnouabsenci lepku, laktózy, cukru. V nabídce Ca-fé Charlotte je vždy možné nalézt bezlepko-vé zákusky, popřípadě lze objednat dort,v němž je bílý cukr nahrazen třtinovým,medem nebo jiným přírodním sladidlema bílá pšeničná mouka zdravějšími bezlep-kovými alternativami.

A co dělá náš úspěch úspěchem? Ani na oka-mžik jsme nepolevili v nastavených standar-dech poskytovaných služeb. Od majitelů přescukráře až po servírky, všichni se věnují pří-chozím s největší péčí. Zároveň se neustálezdokonalují v oboru, účastní se nejrůznějšíchseminářů a školení a nabyté znalosti se snažíuplatňovat efektivně a v souladu s firemnístrategií. Spokojení zákazníci jsou ti, kteří vevýsledku určují, jak originální podnik se po-dařil vytvořit. Nedílnou součástí vedení firmy je také marke-ting, reklama a vztahy s veřejností. Důležitáforma prezentace cukrárny probíhá na již zmí-něných soutěžích, kde se Café Charlotte pravi-delně umisťuje na předních příčkách. Protoženejdůležitějším kritériem, které musí každýpřihlášený výrobek splňovat, jsou nejen jehovynikající chuťové parametry a vysoká kvalita,ale také celkový vzhled výrobku, jsou oceněnípředevším uznáním a motivací. Reklama a vztahy s veřejností jsou oblastí říze-

ní firmy, která nejvýra-zněji podléhá dynamic-kému vývoji dnešnídoby. Zatímco v minu-losti byly reklamní ná-stroje poměrně omeze-né, v současné době máCafé Charlotte aktivníwebové stránky(www.cafe-charlotte.cz),svůj účet na facebooku(www.facebook.com/Ca-feCharlotteZeleznaRuda)a instagramu(@cafe_charlotte_zele-znaruda), které jsou vy-užívány jak k reklamě,tak rovněž k online ob-jednávkám a komunikacise zákazníky. Právě díkysociálním sítím se daříCafé Charlotte propago-

vat zejména u návštěvníků mladší generace, aťje to prostřednictvím fotografií, příběhů, čisdílení informací ze železnorudské oblasti. Dí-ky svojí poloze uprostřed Šumavy a na hrani-cích s Německem je Železná Ruda právem po-važována za centrum turistického ruchu.Cukrárna Café Charlotte má ideální polohu,odkud lze vyrážet na výlety nebo kde si odpo-činout po náročném dni stráveném venku. Srdečně zveme k posezení všechny, kteří u násještě nebyli.

Ing. Monika Nechvátalová, MBA, členka týmu Café Charlotte

Dvacet sladkých let v Café CharlotteRádi si zpestříte zážitky i svůdným mlsáním? Patří to k životu i potěšeníz něj. Návštěvníci Café Charlotte to vědí už rovné dvacetiletí. Loni v říjnutotiž uplynulo přesně dvacet let od chvíle, kdy se z původní myšlenky na vlastní cukrárnu stala skutečnost. Rodinná cukrárna Café Charlotte senachází přímo v srdci Šumavy, v pohraničním městečku Železná Ruda. Její majitelé, manželé Eva a Jaroslav Nechvátalovi, ji vybudovali bezpředchozích zkušeností v oboru, a přesto si velmi rychle vydobyli přednímísto mezi nejlepšími cukrárnami v celé České republice.


letem světem / špetka moudrosti

Kudy ven ze slepé uličkyPopulární herec Jaroslav Dušek tvrdí, že nenížádný důvod, abychom byli nemocní. Naše těloi mysl jsou naprogramovány tak, aby dokonalefungovaly. Pokud dojde k nějaké „poruše“, způ-sobili jsme si ji sami. Místo, abychom v takovémpřípadě jednoduše probudili jejich spící inteli-genci, tedy obrátili se k vnitřnímu zdroji, vydá-me se k lékaři. A ten nám předepíše nějaký lék,pro nějž si dojdeme do lékárny. A pak se pustí-me, v případě nasazení antibiotik, do zabíjenívšeho živého, podobně jako bychom šli na ko-mára s minometem.Není náhodou, že moderní medicína pracujes naším strachem. Vyleká nás, a my pak posluš-ně posloucháme rady „odborníků“. Sází se ne -jen na úzkost, která provází moderního člověkadnes a denně, spoléhá se také na naši snahu vy-hýbat se bolesti a nadbíhat nejrůznějším slas-tem. V reklamě se rodiče dozvídají, jaké úžasnéléky proti bolesti mají dopřát už svým nejmen-ším ratolestem. Senioři by se zřejmě ani nehnu-li z lůžka, kdyby pro ně neexistovaly masti plnéutišujících a napravujících látek vyrobenýchv chemických laboratořích. A pracující by sotvasplnili náročné profesionální úkoly, kdyby pra-

videlně nezaháněli migrénu pojídáním hrstíprášků. Nikdy jsme nesezobali tolik pilulek proti bola-vým údům, svalům a vnitřním orgánům, nikdyjsme nepotřebovali k prostému žití tolik antide-presiv jako v současnosti. Stali jsme se na nichtak závislí jako na vodě a potravě. A protožekaždá závislost se časem prohlubuje, můžemespolehlivě odhadnout, že tento rok budeme kon-zumovat prášků ještě víc než loni. Podobně se to má se spotřebou alkoholu a drog.Obojí svědčí o tom, že před něčím utíkáme dosvětů, kde můžeme na chvíli uniknout bolesti,stresu a obavám, trochu v klidu vydechnouta ucítit i letmý dotek blaženosti. Pochopitelně zavysokou cenu, že to nebude trvat dlouho a pakpřijde vystřízlivění. Pokud si nedáme další, vyššídávku rozradostňujících nebo uklidňujících pro-středků, dostaví se absťák, blbá nálada, otevřenánáruč deprese. Problém není v hektické moderní době, nedo-statku čehokoliv nebo v životním prostředí,problém máme my. Usmysleli jsme si, že si zaří-díme ideální život. V neustálé radosti, bez fyzic-ké bolesti a duševního utrpení. A začali jsme bo-jovat se smutkem, vyhýbat se jakýmkolitěžkostem a strádání, vyhledávat jen pohodlía rozkoš. Naše obydlí, automobily i dovolenéjsou stále luxusnější, jídelníček rafinovanější,kratochvíle dražší. Když máme pocit, že se blíží

to, co by náš šťastný život mohlo ohrozit, prostěnasadíme ještě víc léků proti bolesti, antidepre-siv a nevázané zábavy. V domnění, že teď už toopravdu bude fungovat.Bohužel se však ukazuje, že se někde vyskytlachyba. Čím víc se snažíme vydobýt si právo naštěstí, tím víc nespokojenosti, a někdy i neštěstíse nám vrací. Zapomínáme totiž, že v našemsvětě dualit nemůže být potěšení bez zármutkuprávě tak jako den bez noci, léto bez zimy nebosvaly bez posilování. Jak se říká, není růže beztrní, kapra noha nebrní.Žádná choroba není špatná nebo dobrá. Je tako-vá, jak ji přijímáme. Může nás v mnohém po-učit, naučit trpělivosti a pokoře, přivést i k pří-jemné katarzi. Uzdravený člověk se na všechnodívá jinýma očima, líbí se mu vše, i to, co mudřív nestálo za povšimnutí. Duchovní lidé cítí, že současnost je otevřenazměnám. Na konci slepé uličky se každému na-bízí možnost obrátit se správným směrem. Spo-čívá v hlubší moudrosti, která se ukrývá napří-klad v pohádkách, ve zvycích našich předků,v přírodě všude kolem nás. Nemusíte hned vě-řit na zázraky. Stačí jen se na chvíli zastavit, vy-dechnout z plných plic a pocítit hluboký klid.Dřív nebo později se ozve vaše vnitřní moud-rost, jíž jste dovolili, aby se probudila a dalao sobě vědět. Vyslyšte ji. Udělali jste první dob-rý krok. Pavel Kačer

Fejeton

Předvánoční tržby z prodeje zlata a stříbrana českém trhu meziročně vzrostly zhrubao třetinu. Kromě zlata lidé objevujíi stříbrné slitky. Trojnásobně narostlyprodeje platiny, jejíž cena je nyní příznivá,uvedl Vladimír Brůna, předsedapředstavenstva Golden Gate CZ, lídra trhuv investicích do drahých kovů.

Oproti běžným měsícům v roce 2017 byl zá-jem o nákup zlata a stříbra před Vánoci vícenež dvojnásobný. Do 22. prosince se prodaloo 23 kg zlata více než v listopadu. Na vyššíchprodejích se podepisuje také pokles cenyna začátku prosince až k 1240 dola-rům za unci. Pro korunového in-vestora do zlata byly ceny příznivéi díky posilující koruně a oslabující-mu dolaru. Prosincové tržby Golden Gate CZ dotřetího adventního víkendu vzrostlymeziročně o 35 %, oproti roku 2015 sedostaly na téměř dvojnásobnou úro-veň. Růst byl tažen především prode-jem zlata a stříbra ve spořicích progra-mech, u kterých tržby vzrostly o 36 %oproti roku 2016. Firma do 22. prosince

2017 prodala 15 kg platiny za více než 11 mili-onů korun, meziročně trojnásobně víc.„Nejoblíbenějším vánočním dárkem je zlatýslitek Valcambi podobající se tabulce čokolá-dy, který se skládá z jednogramových certifi-kovaných slitků, jež lze odlamovat. Slitky ku-pují nejčastěji prarodiče pro svá vnoučata, jeto osobnější dárek než peníze v obálce,“ řeklVladimír Brůna. Golden Gate CZ prodává zlato i za bitcoiny.Zatím takto nakoupilo několik investorů, kteřívybírají zisky z kryptoměn a reinvestuji

je do aktiv, jako jsou drahé kovy, kde je většístabilita ceny a budoucí perspektiva růstu.Drahé kovy podle průzkumu agentury NMSza poslední rok považuje za výhodnou investi-ci 15 % Čechů. Fyzicky je vlastní 5 % lidí. Ještěpřed dvěma lety to však podle statistik GoldenGate CZ byla pouze 2 až 3 %. Téměř třetina li-dí se podle průzkumu obává poklesu hodnotypeněz. Naopak 43 % lidí se o své úspory zatímnebojí. Obavy častěji uvádějí lidé, kteří si spo-ří, a ti, kteří si spoří vyšší částky. Čtvrtina lidížádné obavy nemá a nemyslí si, že by tato situ-

ace mohla nastat.

O společnosti Golden Gate CZ a.s.Společnost Golden Gate CZ a.s. byla za-

ložena s cílem učinit investici do fyzické-ho zlata a stříbra dostupnou široké veřej-

nosti. V současné době je Golden Gate CZa.s. lídrem na trhu spoření do fyzického zla-

ta a stříbra v ČR. Svým klientům nabízí širo-kou škálu spořicích programů již od 500 Kčměsíčně, včetně spoření na důchod, spořenípro děti a spoření k zajištění hypotečního úvě-ru. K říjnu 2017 přesáhla celková výše cílo-vých částek spoření uzavřených klienty spo-lečnosti částku 9,6 miliardy Kč. (tz)

Předvánoční prodej zlata a stříbra vzrostl meziročně o třetinu


dobrou chuť

Grilovací sezonu vystřídaly přípravy na Vá-noce. A mnozí milovníci masa již nyní pře-mýšlejí, jak si zpestří jarní večerní chvíleu ohně... Váš sortiment je však pro všech-na roční období. Jaký díl produkce před-stavují kečupy a hořčice?

Společnost KAND s.r.o. je tradičním výrob-cem pochutin v České republice. Působí ve dvou provozech, v Chlumci nad Cidlinouod roku 1946 a v Dobrušce od roku 1950. Za-bývá se také obchodní činností. Zákazníkempoptávané výrobky, receptury pochutin, kterénelze u nás z technologického hlediska vyro-bit, dovážíme od našich sesterských společ-ností spol. Develey Senf und Feinkost GmbH.A co se týká výroby, v roce 2017 představovalpodíl produkce hořčice 75 %.

Jeden z kečupů jste začali dochucovat pří-rodními sladidly, máte i curry kečup. Jaknastartovaly na oběžnou dráhu gurmánů?

Naše výrobky jsou dodávány na celý trh v ČRa do zahraničí. Aktivně se účastníme veletrhů,prodejních akcí a různých soutěží oblasti po-travin. Setkáváme se tak napřímo s našimikoncovými zákazníky, reagujeme na jejichpřání a požadavky, které aplikujeme do naše-ho vývoje. Stejně tak tomu bylo s výrobky Ke-čup KAND s přírodními sladidly nebo Kečup

KAND Delikates curry 520 g, oba získaly oce-nění Česká chuťovka 2017.

Jdete cestou zdravého stravování, v nabíd-ce najdeme ovocné sirupy bez cukru. Ne-bo báječnou šípkovou marmeládu či bylin-kový ocet. Kde si takové dobroty můžemekoupit?

Sirupy Mautner Markhof 0 % bez přidanéhocukru jsou výrobkem naší sesterské společ-nosti z Rakouska. Díky svému vysokémuovocnému podílu vynikají svou nezaměnitel-nou chutí, jsou lehké a se sníženým obsahem

kalorií. Ideální jsou i pro přípravu míchanýchnebo teplých nápojů. Stejně tak 7-bylinný ocetKAND pochází z vídeňské výroby. Jde o vinnýocet s přídavkem sedmi vybraných bylin. Ho-dí se převážně na listové nebo okurkové saláty,kterým tak dodává pro něj charakteristickoukořeněnou chuť. Jednoduše přidáme olej a sa-látová zálivka je hotová!

Hojně také vyvážíte. Po čem je v zahraničínejvětší poptávka?

Ano, naše výrobky vyvážíme do mnoha zemí(do Lotyšska, Litvy, Polska nebo na Sloven-sko). Pro pochutiny je ale typické, že se zeměod země liší svou chutí. Receptury tedy upra-vujeme dle legislativy, zvyklostí a požadavkukonkrétního zákazníka. Co možná málokdoví, momentálně nejvyšší podíl vývozu předsta-vuje klasická česká kremžská hořčice.

V říjnu jste získali již zmíněné ocenění v sou-těži Česká chuťovka. Povzbudilo vás to?

Velmi nás toto získané ocenění potěšilo. Pravi-delně se s našimi výrobky účastníme této sou-těže již od roku 2012. Jde o vyjádření důvěryv to, co děláme, ocenění odborné komise a ak-tivity se konají pod záštitou senátu parlamen-tu ČR a ministra zemědělství ČR. Každýúspěch je však výsledkem práce celého týmu,je to takové zrcadlo toho, že má naše prácesmysl. Také je inspirací k tomu, aby náš výro-bek nechyběl v žádné domácnosti.

To však není jediná meta, které jste do-sáhli...

Společnost KAND také uspěla v dTestu keču-pů v ČR, je oceněna jako Potravinář Králové-hradeckého kraje v kategorii Ovoce, zeleninaa výrobky z nich; dále jsme držiteli značkykvality Klasa; Zlatého klasu z výstavy Země ži-vitelka aj. Nejdůležitější je pro nás spokojenýzákazník a zaměstnanec. Pyšníme se certifiká-tem Humane Exployer.

otázky připravila Eva Brixi ❚❚❚

Hořčice a kečupy koření naše zážitky

Vnímáme to jako samozřejmost. Při stolování nechybí hořčice, kečup. Stalyse našimi společníky, často však netušíme, kdo a kde je vyrábí a jakouznačku reprezentují. Společnost KAND s.r.o. z Dobrušky se stará o to, abynám chutnaly a příjemně zpestřovaly náš talíř. Co všechno je v sortimentutéto firmy a jak myslí na své zákazníky, o tom jsem hovořila s ředitelkoujmenované společnosti Ing. Editou Charvátovou, MBA:

Ing. Edita Charvátová, MBA

Documents

Žena, která se neztratí · PDF filepři čaji Žena, která se neztratí 3 zaměstnanci, který mne požádá o radu či po-moc (mnohdy ve věci, jež se netýká naší práce),