Mlk a doasn vody

Rybnky, slep ramena, tn, periodick tky

Rybnky:CharakteristikaPlankton (fyto- a zoo-)Benthos (bentos) Fauna (i flora) dnaLitorln spoleenstvoMakrofyta(Perifyton Biofilm (a v rmci tekoucch vod))HerbivoiDravciDoasn vody navcDiapauza, disperse

Spolen rysy:Mlk, nestratifikovan (nebo polymiktick) vody pokud odpar/odtok >> srky/ptok doasn

Metapopulace = fragmentovan populace, kdy jednotliv subpopulace maj krtkou ivotnost, ale celek dlouhodob pev.

U rybnk doasnost soust managementu, u tn zle na loklnch hydrologickch podmnkch (such x mokr roky, povodn).

Rybnky:Clen budovan mlk ndre pro chov ryb (kapra) = produkce biomasy. Ta se mus sklzet = vlov = vyputn, diskontinuum v ivot akvatickho spoleenstva.

ir stedn Evropa. Eutrofn pmo dotovan, i z iviny povod. Velikost > 1 ha < 100+ ha, obvykle v dech 10-100 ha.Prmrn hloubka obyejn < 1.5 m, max. hloubka u hrze obvykle 3 - 4 m. Mlko: vtr mchn, v sezn oht celho sloupce. Doasn mikrostratifikace (vetn efektu hypoxie u dna, a uvolovn ivin ze sediment).

Rybnky:Protoe produkn nen problm se zdroji (P i N je dost, navc zsoba v sedimentech). Typick je Top-Down kontrola ekosystmu neboli zle na rybch, ovem spe ne na kontrastu piscivorn x planktivorn jde o mnostv (& st) obsdky.Ilustrativn je pklad dvouhorkovho hospodaen: Prvn rok (horko) je rybnk z hlediska nrok ryb podsazen jednoronm nebo mladm kaprem, efekt predace na zooplankton je vzhledem k mal biomase ryb nzk. Druh rok u ryby povyrostly, a jejich nroky na mnostv potravy se adekvtn zvily, rybnk je sp pesazen, (vt) zooplankton zcela vyrn a ryby se asto mus dokrmovat (penice apod.)

Rybnky (dvouhorkov hospodaen jako pklad interakc):rok mal rac tlak ryb na jae rozvoj velkho zooplanktonu (velk dafnie) obdob ir vody mlo toho spadne na dno mlo potravy pro bentos (larvy chironomid)rok velk rac tlak ryb ir voda se nekon (drobn zooplankton nekontroluje mnostv as a ty buj celou seznu) velk psun na dno bentos m hody (velk produkce chironomid). A tu me t vyuvat kapr (seere a 40-60% sekundrn produkce bentosu, podle typu sedimentu).

Produkce kapra: dve 10-100 kg.ha-1, dnes v intenzivnch chovech a 1000 kg.ha-1.

Rybnky

U Novch Hrad r. r (r), zmnn v darovac listin Pemysla Otakara I. 1221.Hrze = cesty, protipovodov zbrany, obrana mst (Vajgar), pohon stroj.Voda zstv v krajin, jen je inteligentn vyuita Nmet dov ryti (politika Pemyslovc)Ale rozkvt za Lucemburk (14. stolet), jin echy nstup Rormberk. Na pardubicku (ale i Hlubok Bezdrev, 1.kamenn hrz) Vilm z Pertejna (pelom 15./16.stolet).Biskup Jan Skla z Doubravy (Dubravius) De piscinis 1547 (esky a 1906 !)tpnek z Netolic (Zlat stoka)Mikul Ruthard z Maleova (Chlumecko)Jakub Krn (Nov eka, Romberk 1060 ha)

Josef usta, 1884: Viva kapra a jeho druiny rybnin

FytoplanktonPlankton voln hladiny analogie jezer, plat PEG model.Fytoplankton m v rybncch asto typickou seznn sekvenci:Jarn nanoplankton, (ii) ir voda, (iii) letn nanoplankton, (iv) vodn kvt sinic.Bikovci (nap. Chlamydomonas, Chrysochromulina) a kryptomondy (r. Cryptomonas, Rhodomonas), rozsivky (Nietzschia, Stephanodiskuc hantzschii, Synedra). Jsou i zelen asy, ale nedominujFze Clear water ir voda: community grazing/filtering rate > 100%. Co znamen, e zooplankton profiltruje za den vce ne 1x cel objem vody rybnka ! jen pr as odol: ty co rostou rychleji ne jsou odfiltrovvny a populace sta dorstat (Cryptomonas, Rhodomonas), nebo ty, co maj njakou obranu, nap. Planktosphaeria gelatinosa m slizovit obal, bikovec Trachelomonas volvocina zas loriku (krunek). Ze zelench as jsou bn Ankyra Schroederia (taky rychle rostou), a pak velik asy/cenobia (Volvox), nebo koloniln sinice (Aphanisomenon, Microcystis).

FytoplanktonPokr.: Fytoplankton m v rybncch asto typickou seznn sekvenci:(iii) letn nanoplankton, (iv) vodn kvt sinic:Bikovci chyb, ale hojnost chlorokoklnch as: Pi pechodu z fze ir vody dominuj obyejn Planktosphaeria, Oocystis, Pediastrum, Scenedesmus. Ve lt pak nap. Coelastrum, crucigenia, Dictiosphaerium, Monoraphidium, Pediastrum, tetrastrum aj. Z dalch chlorofyt pak Chlamydomonas, Elakatothrix, nebo teba Closteroum limneticum. A asto se do toho pidvaj sinice:Anabaena, Merismopaedia, Microcystis, dve asto t Aphanisomenon flos aque. Tyto sinice mohou vytvoit a tzv. vodn kvt a 300 g.l-1 chl-a. A mohou produkovat toxiny. Nejoklivj jsou rzn formy microcystinu (oligopeptidy, s variabilnmi AK). A dokonce se mohou pedvat mezi liniemi horizontln pomoc plasmid.

Euglena sanguinea

Siln eutrofn ndr s vodnm kvtem sinic

Anabaena

Aphanizomenon

Rod tvo typick slizov pochvy, asto vrazn zbarven. Ze sladkch i slanch vod je popsno pes 100 druh.Lyngbya

Leptolyngbya

Planktothrix

VODN KVTY SINICOkem patrn shluky u hladinyKoloniln sinice (Anabaena, Aphanizomenon, Microcystis)

VEGETAN ZBARVEN (ZKAL)Homogenn zkal v celm objemuDrobn asy (Chlorophyceae)

ZooplanktonZmnn u u jezer, v zsad toton:Filtrtoi: rzn druhy hrotnatek r. Daphnia, v rybncch nejastji D. pulicaria (velk, nem rda ryby, ony ji ano), men D. galeata, jet men D. cucullata, a nyn bn amerit vetelci D. ambigua a D. parvula.Hrotnatky (a nejen ony) sice nemohou v reakci na ryb predaci a tak moc unikat do temnch vod hypolimnia (dn nen), ale maj jin finty, nap. zmenovn velikosti dosplce (SFR size at first reproduction) = indukovan morfologick obrana signl zprostedkovan chemicky kairomony.Jin bn filtrujc perlooky typick pi vy ryb obsdce: Bosmina longirostris, Diaphanosoma, Ceriodaphnia.Dal filtrujc zooplankton: vznivky (Copepoda, Calanoida): Eudiaptomus gracilis, Eudiaptomus vulgaris a vnci (z nejbnjch Keratella quadrata, K. cochlearis, Conochilus, Brachionus spp., Euchlanis, Filinia longiseta, Kelicottia longispina, Polyarthra spp., Synchaeta, Pompholyx sulcata.

Perlooky a vznivky v potech 1 10 (vjimen k 100) ind .l-1, vnci klidn i o dva dy vce.

Predator-free space Size-selective fish predation

Examples of extreme Morphology in Daphnia lumholtziSouth CarolinaLouisianaImages from Southwest Missouri State University Homepage: http://corsair.smsu.edu

Daphnia lumholtzi

ZooplanktonDravci a veravci:Buchanky (Copepoda, Cyclopoida) nejbnj Cyclops vicinus, C. strenuus, Acanthocyclops, Thermocyclops spp., Mesocyclops leucartii. Dosplci vtch druh dravci, vvojov stadia herbivoi.Drav plotnka MesostomaDrav perlooky Leptodora kindtii, Polyphemus pediculusDrav vnk AsplanchnaKoretry (Chaoborus)- Mysis relicta (drobn kor Decapoda)

Chaoborus flavicans

Indukovan obranaDaphnia pulex - neckteeth

Daphnia cucullata indukovan obrana (a taky se j s helmou lpe plave), proto nkde pravideln cyklomorfza

Notonecta glaucaDaphnia longicephala

BentosFauna dna zvisl na psunu organick hmoty z vodnho sloupce (detritov d) = detritovoi, + dravciO sloen rozhoduje typ a mocnost sedimentu, a (ne)ptomnost kyslku nade dnem.

Trval fauna dna (kompletn ivotn cyklus ve vod) Oligochaeta Bahno :Tubifex tubifex, Limnodrilus hoffmeisteri Psek: naididi (Dero, Ophidonais) Nematoda Hirudinea pijavka Hellobdella stagnalis Mollusca (mli) bahno: Pisidium, Unio pictorum, Anodonta cygnea) Crustacea bahno: Cladocera Iliocryptus sordidus Copepoda Harpacticoida (plazivky), buchanky (Eucyclops serrulatus) Ostracoda

BentosDoasn fauna dna Obvykle dominuj Chironomidae (dleit paleolimnologicky)v bahn pakomi (Chironomus sk. plumosus) (= patentky), drav Cryptochironomus, Tanypus aj.) na psku Einfeldia, Limnochironomus, Microtendipes, Polypedilum, Tanytarsus aj., drav Procladius, Psilotanypus nkdy i Ceratopogonidae (v bahn Sphaeromias) larvy dalch hmyzch d: Megaloptera Sialis (na psku, protoe ten kapi nepreferuj) Ephemeroptera (z r. Caenis) Trichoptera koretra Chaoborus flavicans Heteroptera Hydracarina

V rybncch bentos (pakomi, oligochaeta a do 20-30 cm hloubky sedimentu), zatmco v pirozench biotopech s menm tlakem bentivornch ryb typicky jen 5-10 cm.

BentosDoasn fauna dna tvo asi 60-80% pot a 60-70% biomasy. Je doasn, protoe larvy pakomr se zakukl, dospj a imga odltnou. Typicky jaro / bezen. Z hlediska produkce je to ztrta (protoe pesun z vody pry) v ronm hrnu a 240 kg.ha-1.

Lhnut dosplc generuje velk fluktuace v potech ind. na m2 plochy dna: typick rybnk (Velk Plenec, Blatensko) v sezn ~ 2000 a ~ 20 000 ind.m-2, v biomase (wet weight) 10 50 g.m-2 .

Letnn = diskontinuum. Ale pi napoutn s ptokem driftuje jen cca 0.1 - 0.2% fauny, absolutn vtina z nov nakladench vajek.

Permanentn fauna vydr sucho, bentit oligochaeti vydr a dokonce se rozmnouj pi 50% vlhkosti pdy. Pi 45% vlkosti encystuj a vydr i jen 20%.

Ovem pi letnn nkdy nahromadn rostlinn biomasy, a po zaplaven rozklad anoxie.

Nrostov (biofilmov) spoleenstva Periphyton (aufwuchs)Epilithon (kmen)Epipsammon (psek)Epipelon (bahno)Epizoon (ivoich)Epiphyton (rostlina)

Nkter charakteristick taxony as vyskytujcch se v bentosuTypick epifytn spoleenstvo

epipelickepifytnepilitickNavicula radiosaAchnanthes minutissimaRivularia haematitiesN. oblongaGomphonemaTolypothrix distortaPinnularia viridisEpithemia turgidaCalothrix parietinaNitzschiaStigeocloniumCladophora glomerataClosteriumAphanochaete repensFrustulina rhomboidesAphanothece stagninaGloeotricha pisumEunotiaOscillatoria limosaTolypothrix distortaEpithemia

Bentos

Litorln spoleenstva

Oteven litorlPstupn litorlChrnn litorlOddlen litorlSchema litorl a jejich odolnosti proti pohybm vody

Spoleenstvo vodnch rostlin (makrofyta)Prav cvnat rostliny vs makroskopick asy(paronatky, vlknit)

Vodn makrofytaNatantn (a-b); submerzn (c-e); emerzn (f-h)

Natantn (plovouc) a vzplvav rostlinyCel rostlina nad nebo pod vodn hladinou-vzplvav listy na hladin, koenc i nekoenc ve dn, kvty nad vodouokehky, nepukalka,voankardesty, leknn, stulk,lakunk

Submerzn (ponoen, mkk) rostlinyKoenc nebo nekoenc ve dn, cel rostlina pod vodn hladinou, kvty nad i pod vodou

Emerzn (vynoen, tvrd) rostlinyVodn nebo mokadn rostliny, koenc ve dn, cel rostlina vetn kvt nad vodn hladinou

Persicaria (rdesno)

Ceratophyllum (rkatec)

Myriophyllum (stolstek)

Trapa natans (kotvice plovouc)

Nuphar (stulk)

Nymphaea alba (leknn blostn)

Salvinia natans (nepukalka plovouc)

Rumex (ovk)

Phragmites australis

Planorbarius corneusLymnea stagnalisPlanorbis planorbisViviparus contectus

Ranatra linearisGerrisHydrometraNotonectaPlea leachiIlyocoris cimicoidesCorixidaeNepa cinerea

Dytiscus marginalisAcilius Gyrinus

Brnnkovit (Stratiomyidae)Dchac sifon s nesmivmi chloupky

LimnephilusNemotauliusSetodes,

Larvy napichujc aerenchym rostlin nap pestenka Melanogaster aerosa nebo komr Taeniorhynchus (larva zadekem, kukla rky), kukla motla Nausinoe nyphaetis dopluje kyslk z rostliny.

Aeshna, AnaxLibelulla, Orthetrum , SympetrumCoenagrion, Erythromma

Hydrachnellae (vodule)jepice Cloeon dipterum

Pleuston = organismy ijc na hladin (rostliny, pavoukovci, hmyz)

Pod hladinou zaven perlooka Scapholeberis mucronata

Perlooka (chydorid) Graptoleberis se pase na perifytonuEurycercus

Perlooka Sida crystallina zavs se psavkou na rostlinu a filtruje. Stejn tak Simocephalus (nahoe)

Mal vody

Pluviotelmy (napjen deovou i snhovou vodou)

Potamotelmy (plnn vodou pi stoupnut hladiny ek bu infiltrac podzemn vody nebo pmm zaplavenm povodovou vodou svrchu)

Maximln hladina vody v ecePokles hladiny vody v eceMlk tHlubok t

(Mal) velikost tnTepeln kapacita vodnho tlesa je mal m ml, tm vt diurnln vkyvy teplot. U hlubch t rychl zmny ve stratifikaci. Ovlivnn okolnm terestrickm prostedm je zsadn. Se zmenujc se plochou hladiny roste pomr jejho obvodu k ploe (intenzivn interakce s behem)Vodn sloupec je vzhledem k malmu objemu a mal hloubce vce ovlivnn procesy v sedimentech ve srovnn nap. s velkmi jezery (rychl bytek kyslku s hloubkou a naopak pibvn rozputnch ltek).

Vertikln stratifikace vybranch parametr v tniVodn sloupec tn vzhledem k velk relativn hloubce a mal ploe, chrnn ped vtrem okolnm ternem a vegetac, snadno stratifikuje tato stratifikace vak nemus bt zvisl na tepelnm zvrstven vody, jako je tomu v jezerech (Pithart & Pechar 1995)svtloteplotakyslkC=CO2Organick zbytkyvzdlenostrostliny

Tn s velkm psunem allochtonnho organickho materilu (typicky opadan list ze strom) anoxie anaerobn produkce H2S zdroj energie pro autotrofy-chemolitotrofn sirn bakterie oxidace na molekulrn S2 ta jako koloidn roztok pi dn na hranin vrstv bakterie dle oxiduj tlouka sirn vrstvy roste.

Periodick vodyVoda jen po st sezny - predikovateln, obvykle jaro (zven stavy vody po tn), nebo jaro + podzim (podzim: zven srky).Voda ptomna del doby, v dech tdn a msc.Efemern vodyVoda jen obas, nhodn, po srkch, doba trvn vodn fze stanovit ve dnech/tdnech. Obvykle vody jen velmi mal velikosti - loue, telmy (thelmy): dendro-/litho-/fytotelmy (+ pneumatikotelmy / konzervotelmy apod.).

Periodick + efemern vodyProtoe voda jen obas nejsou ryby !! (vjimka potvrzujc pravidlo: bahnci - Jin Amerika - Lepidosiren paradoxa , Afrika r. Protopterus 4 druhy, Austrlie - Neoceratudos forsteri jen pr dn). Nejsou ryby = chyb predtoi svrchu (= co rdi velk organismy), tud se tam daj nalzt velk formy rznch skupin bezobratlch (velc kori, velk larvy hmyzu apod.).

Z nejznmjch a nejmilejch:Anostraca (bronoky): u ns nejbnj v jarnch tkch v ninnch aluvilnch lesch Eubranchipus (Siphonophanes) grubii (bronoka snn), v teplejch oblastech (Panonsk oblast) dal druhy, nap. Branchinecta ferox, B. orientalis. V doasnch vodch D.Ameriky: Branchinecta gigas. (pr a 10 cm).

Conchostraca (keblovky): Lynceus brachyurus, Cyzicus tetracerus

Notostraca (listonozi): Lepidurus apus (L. jarn), Triops cancriformis (L. letn)

Periodick + efemern vodyNa stanovitch efemernho/epizodickho charakteru (nikdy tam voda nebyla, najednou je, zhy zas zmiz) osdleno tmi, kdo aktivn rychle kolonizuj: nap. ltajc imga hmyzu (vodn brouci, plotice), a tmi, kdo jsou obdaen schopnost it se pasivn po suchu = maj efektivn penosn propagule schopn pet mimo vodu (nap. cysty, spory, vajka).

ast princip:Zatopen impuls ke klen/lhnut diapauzujcch/dormantnch stdi (spory, cysty, trval vajka) rozvoj populace() na stanoviti.Zejmou vhodu maj ty organismy, kte jsou rychl. Co me mj. nap. spovat v tom, e se neobtuj sexem (sexulnm rozmnoovnm), ale rozmnouj se teba partenogeneticky (perlooky, lasturnatky (Ostracoda), vnci). U partenogen navc dal zejm vhoda k zaloen populace na nov lokalit sta jedin indviduum (jedno vajko/propagule). U gonochorist mus pijt ob pohlav.

Periodick + efemern vody

Vysychn zahutn jedinc (vnitrodruhov a mezidruhov kompetice). U r. Daphnia znm crowding effect = nahutn a/nebo nedostatek potravy sexuln rozmnoovn tvorba trvalch vajek diapausa/disperse. Plat nejen ve vysychajcch vodch.

ivotn strategie - pehledDruhy trval persistentn fauna:Nap. brouk Hydroporus za mokra i suchaDruhy nabhajc hned po zatopen:lhnouc se z trvalch vajek i jinch diapauzujccjh stdii asto krtk generan doba. Kori, hmyz apod.Druhy pozdnho jara aktivn stdia se objev a njakou dobu po zatopen:keblovky, objivelnci, hmyzDruhy vysychjc fze:mus bt rychl (generace do 3 tdn). Jepice, brouci, pakomiDruhy sucha:rzn lenovci

Aedes (Culicidae)

Asellus aquaticusBeruka vodn je typickm obyvatelem stojatch a pomalu tekoucch vod, bohatch na zbytky makrovegetace a listov opad. asto v lesnch aluvilnch tnch.

Eubranchipus (Siphonophanes) grubii

Branchinecta gigas

Branchinecta gigas - habitat

Branchinecta gigas - habitat

Conchostraca

Triops cancriformis

Listonoh jarn - Lepidurus apus, Libick luh

******************************************************Stridulace, Iliocoris je bodavej***********************************