VNITROZEMSKÉ VODY

Embed Size (px)

DESCRIPTION

VNITROZEMSKÉ VODY. Vody podzemní. Podzemní vody podpovrchová voda - veškerá voda nacházející se pod povrchem půdy puklinová voda - vyplňuje pukliny v zemské kůře podzemní vody - stojaté i proudící nedostatek světla nízká a konstantní teplota nízký obsah kyslíku - PowerPoint PPT Presentation

Text of VNITROZEMSKÉ VODY

  • VNITROZEMSK VODY

  • Vody podzemn

  • Podzemn vody

    podpovrchov voda - veker voda nachzejc se pod povrchem pdy

    puklinov voda - vypluje pukliny vzemsk ke

    podzemn vody - stojat i proudc

    nedostatek svtlanzk a konstantn teplotanzk obsah kyslkuchemismus vody souvis se sloenm hornin

    omezen potravn zdroje (allochtonnho pvodu)chyb fotosyntetizujc organismy

  • Stygon - spoleenstvo podzemnch vod

  • Obyvatel intersticilnch prostor

  • Stygobionti - adaptace: - ztrta pigmentace- redukce svtloivnch orgn- dominance hmatu a ichu

    Reliktn charakter fauny glaciln relikty:

    Bathynella natans - bezkrunka slep

    Troglochaetus beranecki - mlolenka sladkovodn

    Marifugia cavatica - rournatec jeskynn

    Slep ryby: Amblyopsis speleusLucifraga subterranea

    Mlok: Proteus anguinus - macart jeskynn

  • Vody povrchov

  • VODY TEKOUC

    Systmy otevenlinern charakter

    umouj migrace, i mezi moem a sladkou vodoukontakt s terestrickm prostedm - tok a jeho povod tvo komplexpsun ltek ptokem, zokol, jejich ztrty odtokem kolsajc prtoknestabiln dno

    jednosmrn proudn

  • Proudn

    v prod laminrn vyjmen (pojem se vak pouv)turbulentn obecn riffles: lotick seky - peejnat seky, turbulentnpools: lenitick seky - mlo proudivruns: proudiv seky

    ovlivuje fyzikln a chemick faktory vody,

  • Rychlost

    zvis na:

    spducharakteru dnatvaru koryta - nejvy rychlost vproudnici vurit hloubce pod hladinou ni rychlost pi hladin a bezchvblzkosti obtkanch tles zna klidn vody

    Kamenit dno - rychlost proudn asi 120 cm.s-1trkovit dno - rychlost proudn asi 40 cm.s-1 Stedn hrub psek- rychlost proudn asi 20 cm.s-1 Bahnit dno - rychlost proudn asi 10 cm.s-1

  • Prtok

    zkladn charakteristika vodnho stavu vtoku prtok (Q) n-let a m-denn prtoky

    pravdpodobnostn hodnoty

    Q355 - po 355 dn v roce bude dosaeno danho nebo vyho prtoku

    Q100 pravdpodobn frekvence vskytu danho maximlnho prtoku je 1x za 100 let

    Sledovn prtok, limnigrafy, modelovn

    Specifick odtok mnostv vody odtkajc z plochy povod za jednotku asu

    Rozkolsanost prtok vazba k podlo, eroze

  • Teplota vody

    Pramenit - nejmen kolsn s rozptm do 5CHorn sek toku - ron vkyvy do 10 CStedn sek toku - ron vkyvy nad 10 CDoln sek toku - ron vkyvy nad 15 C

    men teplot, dlouhodob sledovn, pepoty z prmrnch teplot vzduchu

    vznam letnch maxim

  • Prosted tekoucch vod a cenzyVoln voda rheopelagial rheo(potamo)plankton, nekton

    Povrchov vrstva dna benthal - benthos

    Podn dno hyporheal hyporheos

  • lenn toku

  • Ryb psma

  • Ekologick lenn toku: krenl - ritrl - potaml

    Krenleukrenalpramenpepadav (reokrenn)mokadn (heleokrenn)tkov (limnokrenn)hypokrenal pramenn strukaEukrenl pechod mezi podzemnmi a povrchovmi vodami nzk a stl teplota (ale: hork prameny) mlo kyslku druhy zpodzem (Niphargus) druhy nich sek toku (Gammarus).

    Hypokrenlobvykle mlo vodn, vce kyslku ne v euk.teplota blzk teplot pramene, max 14 C Diatoma hiemale, Bithynella austriaca, Crenobia alpina

  • Ritrl

    Potok: ritrl epiritrl - horn pstruhov psmo, max. 16 C pstruh, stevle, vranka, mechorosty

    metaritrl - doln pstruhov psmo, max. 18 C hlavn pstruh, mechorosty

    eka (horn tok):hyporitrl - psmo lipanov, max. 22 C pstruh, jelec, menka, nrosty as vetn vlknitch, lakunk, hvzdo

    obvykle vysok obsah kyslkupevn kamenit a trkovit substrt dna, spd obvykle vy

    oligostenotermn a polyoxybiontn organismy (hojn jepice, povatky, chrostci, kamomil)tvarem tla pizpsoben proudu (jepice Ecdyonurus, vranka Cottus gobio), prav plankton chyb

  • Potaml

    eka: (stedn tok) epipotamal - psmo parmovasov nrosty, submerzn vy rostliny, emerzn r. v riplu, potamoplanktonhoubovci, mechovky, mlottinatci, pli, mli, rzn hmyz, parma, podoustev, (doln tok) metapotamal psmo cejnovoiven jako v epipotamlu, hojn pakomiVeletok: hypopotamal brakick voda

    V potamlu:letn teploty pesahuj 20Cme dochzet ke kyslkovm deficitmproudn pomalej mal spd, dno obvykle psit a bahniteurytermn a polystenotermn druhy (Oligoneuriella, Theodoxus)

  • Slep a mrtv ramena

    Slep rameno: zanesenm jednoho konce vedlejho ramene toku spojeno s mateskm tokem

    Mrtv rameno: odznut meandry pvodnho toku, napjen prsaky nebo rozlivy:

    Parapotamal: nedvno odznut meandr, siln ovlivovan tokem

    Plesiopotamal: stabilizovan, mn ekou ovlivovan

    Paleopotamal: zazemujc se meandr

  • Rozloen potravnch skupin podle teorie nho kontinua v podlnm profilu toku (RCC - River Continuum Concept)

  • Zvltn typy tekoucch vod

    Madikoln habitaty

    hygropetrick habitatykameny (skly) permanentn smen tenkou vrstvou vodymadikoln habitaty s.str.dtto, pokud voda sm tak dal substrty (mech, bahno)

    Peeje a vodopdyVtoky z jezer

    Temporrn toky doasn efemrnperenilnintermitentn

  • Toky aridnch oblast Temporrn tokyPermanentn poutn tokynap. JZ USA: bn mal prtok vzhledem k velikosti povod pvalov srky bleskov povodn vyplaven organism, ale rychl rekolonizace (nkolik tdn), velmi vysok ron produkce, limitace duskemChladn poutn toky

    Extrmn nzk prediktabilita, vysok variabilita prtok ve vazb na nahodilost v reimu srek

  • VODY STOJAT

    systmy srelativn uzavenm cyklem urujc je:

    dotace vodousrkyptokpodzemn vody a

    ztrty vody odtokodpar

    - dopad na chemismus vody

  • lenn stojatch vod - vodnch ndr

    pelagil voln voda, plankton (organismy pasivn se vznejc ve voln vod nebo s omezenm aktivnm pohybem, nap. kori) nekton (organismy aktivn plovouc, nap. ryby)horn, prosvtlen eufotick vrstva, (epilimnion) trofogenn vrstvadoln vrstva snedostatkem svtla hypolimnion trofolytick vrstvamezi nimi skon vrstva termoklina metalimnion

    bentl dno, obv bentoslitorl - pben prosvtlen zna bentlu profundl - st dna pod kompenzanm bodemvpirozench mlkch ndrch chyb

  • Ekologick lenn stojatch vod

  • Teplotn stratifikace a cirkulace vody v ndrch

  • Litorl pben prosvtlen zna bentlu (toky - ripl)odpovd epilimnionu

    charakter a rozsah dnmorfologi ndrepropustnost vody pro svtlo

    lze jej dle lenit na:epilitorl pda ji nen peplavovna, hladina zvisl na vce hladiny, pechod kterestrickmu biotopu, z rostlin hygrofyty, mezofyty

    eulitorl - dochz kvelkmu kolsn vody, pevn emerzn makrofyty (helofyty, hygrofyty)sublitorl pechodn zna, odpovd termoklin, vymezen letn nzkou hladinou vhlub sti rostou natantn a submerzn hydrofyty, vml sti emerzn rostliny

  • Rostliny vy i ni podle velikosti lze dlit:

    Mikrofyty zelen asy, sinice, rozsivky fytoplankton, perifyton, dleit primrn producenti

    Makrofyty vtinou vy rostliny, ale i mechy, paronatky, chaluhy, ruduchy Dlen podle polohy rostlinnch orgn:

    1. Hydrofyty vlastn vodn rostliny

    submerzn ponoen: fotosyntetizujc orgny pod hladinounatantn splvav: fotosyntetizujc orgny na hladin nebo tsn nad n2. Helofytyemerzn vynoen: fotosyntetizujc orgny ve vzdunm prosted

  • Typy ndr

    Pirozen:jezera - podle pvodu ledovcovtektonickvulkanickmeteoriticknsesuvovlimanyreliktnsmenvtrnjin (krasov)

    Uml: rybnky doln ndre - doba zdrenPodle ivnosti (trofie)oligo -eutrofn ndredystrofn ndrePodle odtoku: s odtokem nebo bez odtoku

  • Oligotrofn ndre

    mal produkce organick hmoty vepilimniu

    pevauje objem trofolytick vody vhypolimniu

    dostatek kyslku

    mnoho stenooxybiontnch ivoich vpelagilu i bentlu

    ron prstek sediment je mal

  • Eutrofn ndre

    velk produkce organick hmoty vtrofogenn vrstv vody

    relativn men objem trofolytick vrstvy vody

    bohat d mrtvho planktonu, zven psun org. hmoty zvegetace litorlu - tvorba hnijcho bahna gyttja

    kles mnostv kyslk vprofundlu

    vzim a vlt u dna kyslkov deficit

    vbentlu ij pouze euryoxybiontn ivoichov (Chironomus, Tubifex, Chaoborus).

  • Dystrofn ndre

    vysok obsah huminovch ltek (lutohnd barva)chud na sloueniny N, P, Cabohat na huminov ltky vkoloidnm stavuomezen rozvoj planktonu (as a sinic) chud zooplankton i zoobentos (kysel voda)(v planktonu dominuj perlooky Ceriodaphnia, Chydorus, Polyphemus, vbentosu Chironomus, Tubifex)

    Humus blokuje rozvoj baktri rozkladn proces na dn se hromad organick hmota nehnijc bahno dy

    Polyphemus pediculus velkooka slatinndo 2 mm, vzarostlch, slatinnch vodch

  • Rybnkyclevdom chov vodnch organism akvakultura

    rybnky: umle vytvoen, vypustiteln ndre, uren k chovu ryb nebo vodn drbee, dnes ale i dal ely (rekreace, chrnn zem)

    typy:nebesk - napoutc

    intenzifikan polointezifikan ostatn

    podle pirozen produktivity (tj. bez pikrmovn):velmi dobr dobr prmrn patn velmi patn rynky

  • Zvltn typy stojatch vod

    Raelinit: rozshl zem, tvorba humifikovan pdy

    Slatiny - vznikly zazemnnm jezer a jinch ndr, spodn vodaVrchovit dotovna vodou srkovou

    Voda raelininzk obsah elektrolytvysok obsah huminovch ltek (hnd barva)vysok obsah CO2 , pH 3,5 5,5

    Osdlen:- tyrfobiontn a tyrfofiln organismyasy dvojatkovit (Desmidiales)koenonoci, vnci, perlokyvky, chrostci, vnci

    Pylov analzy vjednotlivch horizontech - sledovn historickho vvoje okolnch lesnch porost, vliv lovka

  • Periodick (astatick) vody vznik: jarn zplavy, tn snhu, zven podzemn vody, detosdluj ivoichov skrtkm generanm cyklem: Daphnia, Moina, vnci, hlstice, broucijarn druhy: bronoka snn (Siphonophanes grubei) listonoh jarn (Lepidurus apus) ihned po rozmrznut

    Adaptace ivoich kvyschnut (diapauza) i vymrznut

    Zvltn typy:dendrotelmy dutiny strom fytotelmy lab listlithotelmy trbiny a pukliny skalisek

    (larvy vnk, pakomrc (Dasyhelea) a pak