of 24/24
Komunikace zvířat - savci Komunikace zvířat - savci Pří_076_Rozmanitost přírody_Komunikace zvířat - savci Autor: Mgr. Marie Boučková Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/02.0025 Název projektu: Modernizace výuky na ZŠ Slušovice, Fryšták, Kašava a Velehrad Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.

Komunikace zvířat - savci

  • View
    101

  • Download
    0

Embed Size (px)

DESCRIPTION

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/02.0025 Název projektu: Modernizace výuky na ZŠ Slušovice, Fryšták, Kašava a Velehrad Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky. Komunikace zvířat - savci. - PowerPoint PPT Presentation

Text of Komunikace zvířat - savci

  • Komunikace zvat - savciP_076_Rozmanitost prody_Komunikace zvat - savci

    Autor: Mgr. Marie Boukov

    kola: Zkladn kola Sluovice, okres Zln, pspvkov organizaceRegistran slo projektu: CZ.1.07/1.1.38/02.0025Nzev projektu: Modernizace vuky na Z Sluovice, Frytk, Kaava a VelehradTento projekt je spolufinancovn z Evropskho socilnho fondu a sttnho rozpotu esk republiky.

  • Anotace: Digitln uebn materil je uren pro prci za pomoci potae s interaktivn tabul. Je soust tmatickho okruhu Rozmanitost prody. Materil je v souladu s osnovami vyuovacho pedmtu prodovda a VP pro zkladn vzdlvn Z Sluovice. Je uren k vyvozovn novho uiva, opakovn a procviovn uiva. V prezentaci jsou strunm zpsobem uvedeny zajmavosti o komunikaci savc. Tento materil vznikl ze zpis autora jako doplujc materil k uebnici: MATYEK, Ji, Vra TIKOV a Josef TRNA.Prodovda 5: lovk a jeho svt. Bratislavsk 23d, 602 00 Brno: NOV KOLA s.r.o., 2011. ISBN 978-807289-301-0. Je uren pro pedmt prodovda 5. ronk.

  • 1.

  • Zvata sice neumj mluvit, ale rozhodn dokou komunikovat. Ve skutenosti si lenov jednoho druhu, a stejn tak i rzn druhy vzjemn, neustle pedvaj informace. Jsou schopn upozornit jin zvata na potravu nebo pivbit partnera. Dokou najt svoje mld ve velkm std nebo varovat v ppad ptomnosti predtor. Umj si vyznait sv zem, aby odradili vetelce. Pouvaj k tomu rzn metody, od evu lv po pachov vizitky jelen. A je zpsob jakkoliv, dobr komunikace je nevyhnuteln - zvis na peit savc.

  • Komunikace dotyky je pro nkter druhy velice dleit. Je pohodln, a me tak velmi dobe naznait dominantn postaven nebo udrovat vazby. Opice upevuj sociln vztahy v rmci sv skupiny vzjemnm vsknm, kterm si zrove odstrauj parazity a odumelou ki. Samice opic asto berou sv mlata do nrue, utuj je a mazl se s nimi. Medvata se perou, aby ukzala dominanci, zrove se tak cvi v boji. Mosk vydry se zase asto navzjem tou tvemi a dotkaj se nosem - udruj tak sociln vazby a zanechvaj pachov znaky.

  • 2.4.

  • 3.

  • Dky chemickm ltkm, nazvan feromony, vyluovanm v moi nebo pomoc pachovch lz, dokou savci rozpoznat ostatn leny svho druhu, oznait si teritorium, najt koist nebo potencionlnho partnera. Madagaskarsk lemur kata si nap. te pachov lzy na zpstch a hrudi o vegetaci a zanechv vraznou stopu, kter vyznauje jeho teritorium. Spoustu druh vetn kon, nosoroc a slon feromony signalizuje, kdy je samice pipraven k pen. Lev nap. vt v blzkosti lvic, zda nkter z nich nejsou pipraveny k pen.

  • 5.6.

  • Nkter zvata (nap. slon) vyuvaj ke komunikaci vibrace. K poslouchn nevyuv slon pouze sv velk ui, ale i nohy. Ty jsou tak citliv, e jimi rozpozn nzkofrekvenn zvuky c se zem, kter vytvoili svm dupnm jin sloni a to a na vzdlenost 30 km. Vzdlen signly pomhaj slonm tak pi hledn partnerky. Nohama jsou schopn rozliit i hmn a najt ve svm okol vodu.

  • 7.

  • Vichni savci vydvaj zvuky, od myho pskn po bruen medvd, a vechny zvuky maj svj vznam. Delfni pouvaj komplexn klu zvuk a vdci zkoumaj, zda nejde o skuten jazyk. Kad delfn vydv svoje vlastn, uniktn pskn. Aby delfni nali potravu, vydvaj rovn pomoc tuku na ele vysokofrekvenn zvuk podobn cvakn (forma echolokace). Nejhlasitj zvuk ze vech suchozemskch tvor vydv jihoamerick vean, kdy si kikem vyznauje zem. Me to bt slyet a do vzdlenosti 16 km.

  • 8.9.10.

  • Mnoho savc m dobr zrak, take vizuln signly jsou rozhodujc. Nkter jsou doasn, napklad kdy se vlk naje, npadn tak ukazuje agresi, nebo se pikr a sthne ui jako projev podzenosti. Jin vizuln znamen se objevuj v uritm obdob, jako teba zervenn zadku impanzch samic, kdy jsou pipraven se pit. Existuj tak trval znaky, jako bl pruhy na zdech skunka, podle nich se predtor nau, e si ho nem vmat, jinak ho skunk postk pchnouc tekutinou.

  • 11.12.13.

  • Keporkak pouv sloit psn, kter se nesou stovky kilometr, aby ostatnm sdlil svou polohu a dal informace, Skladby neustle obmuje novmi nebo u existujcmi melodiemi. Dominantn samec gorily horsk naznauje jinmu samci, e tu vel, vzpmenm postojem, buenm do hrudi a hlasitmi skeky. Pokud nen tato zprva dostaten pochopena, bouch do zem a trh okoln rostliny. Psouni prriov vydvaj rzn varovn zvuky, take ostatn vd, zda je blc se predtor nap. sokol, had nebo kojot.

  • Samice gorily ninn Koko, narozen roku 1971 s sanfrancisk zoologick zahrad, se nauila 1 000 slov ve znakov ei a rozum asi 2 000 slovm v anglitin. M dokonce svou e-mailovou adresu - [email protected] Oribi, mal africk antilopa, m na kopytech, kolenou, tvi, slabinch a pod oima pachov lzy. Pouv je mimo znakovn zem - po cest zanechv pachovou stopu, aby ji ostatn ze stda mohli nsledovat.

  • impanzi maj po lidech nejinteligentnj vzjemnou komunikaci v ivoin i. Mluv spolu pomoc cel kly zvuk, gest, dren tla a grimas. impanzi jsou velice spoleensk zvata a tato komunikace kadmu z nich pomh pesn urit svou roli ve skupin a odhadnout zmry ostatnch - rozpoznat, kdo je dominantn, kdo m patnou nladu, a je proto lep se mu vyhnout, a kdo je naopak naladn ptelsky.

  • *