Click here to load reader

Drobní savci

  • View
    229

  • Download
    3

Embed Size (px)

Text of Drobní savci

  • Veterinrn a farmaceu/ck univerzita Brno Fakulta veterinrn hygieny a ekologie

    stav biologie a chorob voln ijcch zvat

    Drobn savci esk republiky Pehled nejastjch druh, jejich biologie a zkladnch urovacch znak

    Podklad pro praktickou vuku pedmtu Nemoci voln ijcch zvat

  • Hmyzoravci (Eulipotyphla) Ploskochodci s krtkmi konetinami. Ty nesou pt prst opatench drpky. Lebka je prothlho tvaru, v elistech nalezneme vt poet ostrch zub. Maj velmi dobr ichov i sluchov vlastnosti, mnoho z nich komunikuje ultrazvukovmi signly a vyuvaj echolokace. Velmi pohybliv rypek je dleitm centrem hmatu. Vrhaj pomrn velk poet mlat (10-12), kter se velmi pomalu vyvjej. Obvaj nejrznj prosted, v R zejmna lesy i horsk biotopy. Nkter druhy se adaptovaly na podzemn zpsob ivota, jin ho trv v tsn blzkosti vody. V potrav pevld ivoin sloka, ale sbraj i ovoce, plody a semena. Pestoe jsou zpravidla nonmi zvaty, velice rychl metabolismus nkterch druh je nut shnt potravu i pes den.

    V R se vyskytuj zstupc t eled:

    Jekovit (Erinaceidae) Tlo maj pokryt ostny, kter vznikly pemnou z chlup. Jejich pohyb ovld podkon sval a vymuj se zhruba po 18 mscch. Je to non zve, kter se v souasn dob z les sthuje do ulic vesnic a mst. Zan zimovat bhem jna a listopadu a probouz se v beznu nebo v dubnu dle druhu. K spnmu pezimovn potebuje hmotnost minimln 600-700 g. iv se pevn ivoinou potravou, tu rostlinnou pijm ojedinle.

    Krtkovit (Talpidae) Jsou uzpsobeni k ivotu v podzem, maj krtk zavalit tlo pokryt hustou srst a pedn chodidla uzpsoben k hrabn. Un boltce chyb a oi jsou velmi drobn, asto mohou bt pekryta k a zcela zakrnl. iv se pouze ivoinou potravou, kter mu napad do chodeb. V dob hojnosti si potravu sbr a ukld.

    Rejskovit (Soricidae) Nejpoetnj ele u ns. Maj typick velmi pohybliv rypek a asto se ozvaj psknm.

    2

  • Rejskovit (Soricidae)

    Rejsek obecn (Sorex araneus) Jeden z naich nejhojnjch savc. M typicky tmav hbet ne spodn stranu tla a ocasu. Un boltce jsou velice mal a zcela skryt v srsti. Jedn se o typicky lesn druh, ale vyskytuje se vude vyjma velkch mst. Je aktivn v noci i pes den. Potravu pijm kad 2-3 hodiny.

    Rejsek horsk (Sorex alpinus) Krom rovch tlapek a ernoblho ocasu je cel zbarven ernoed. V R se vyskytuje zejmna na horch.

    Rejsek mal (Sorex minutus) N nejmen savec. Vyskytuje se na celm zem R vetn hor. Jeho denn dvka potravy je a tynsobek vlastn hmotnosti, vtinu asu trv shnnm potravy.

    Rejsec vodn (Neomys fodiens) Nejvt zstupce rejskovitch v R. Tlo m pokryto hustou neustle promazanou srst. Chodidla a prsty zadnch nohou m lemovny brvami, kter mu usnaduj pohyb ve vod. Dospl jedinci maj i kl na ocase. Vyskytuje se na celm zem R, vybr si lokality v blzkosti vody. Je aktivn pes den i v noci. Slinn lzy vyluuj slab nervov jed, kterm znehybuje svoji koist.

    Rejsec ern (Neomys anomalus) Navzdory nzvu je ernobl. Krom nin obv cel zem R.

    3

  • Blozubka ed (Crocidura suaveolens) Blozubka ed je synantropnm druhem, vyskytuje se na zem cel R. Jedn se o nejhojnjho hmyzoravce ve mstech, i dky mal nronosti na sloen potravy. Maj velmi rychl metabolismus, denn dvka potravy odpovd jejich vlastn vze. Velmi asto pij. Jsou aktivn nejen v noci, ale i ve dne.

    Blozubka blobich (Crocidura leucodon) Je vt ne blozubka ed a narozdl od n m tm bl bicho. Nem sklony k synantropnmu zpsobu ivota a jej vskyt v rmci R je ostrvkovit. Je aktivn zejmna v noci.

    4

    Blozubky se od rejsc a rejsk li vtmi unmi boltci a jejich zuby jsou narozdl od pigmentovanch zub rejsc a rejsk bl. Na obrzku zleva: drobn un boltec rejska, vrazn vt un boltec blozubky, pigmentovan zuby rejska a bl zuby blozubek.

    Rejsce, rejska a blozubku meme odliit tak pomoc odlin ochlupenho ocasu. Dospl rejsec m na ocase kl tvoen z brvitch chlup, kter mu usnaduje kormidlovn ve vod. Rejsek m ocas pokryt krtkou pilhavou srst a blozubka m na ocase jet del chloupky viditeln zejmna proti svtlu.

    Blozubka ed

    Blozubka blobich

  • Hlodavci (Rodentia) Jedn se o nejpoetnj a nejrozmanitj d savc. Obvaj tm vechny mon biotopy. Konzumuj zejmna rostlinnou potravu a k tomuto elu maj v horn elisti pemnn prvn pr ezk v neustle dorstajc hlodky. Ty jsou kryty sklovinou pouze na pedn stran. piky jim v elistech zcela chyb. Na zem R se vyskytuje osm eled, zde pedstavme dv s jejich zstupci se bhem ternnho cvien setkvme.

    Hraboovit (Arvicolidae) Hraboi maj typick zavalit tlo s tup zakonenou hlavou, mal un boltce a krat ocas. Maj dorstajc stoliky uren k drcen tuh rostlinn potravy a nemaj lcn torby.

    Nornk rud (Clethrionomys glareolus) Od ostatnch hrabo se li pomrn velkmi unmi boltci a dlouhm ocasem. Snadno se pozn i podle rezavho zbarven. Vyskytuje se na celm zem R. Je aktivn zejmna v noci. Narozdl od jinch hrabo tvo a tetinu jeho potravy ivoin sloka.

    5

    Zkladn rozdl mezi hraboovitmi a myovitmi je ve stavb tla. Hraboi jsou zavalitj, maj krtk ocas, tup zakonenou hlavu a men ui. Myovit maj dlouh ocas usnadujc lezen, klnovitou hlavu, velk vrazn oi i un boltce.

  • Hrabo poln (Microtus arvalis) Vyskytuje se na celm zem R. Krom mst s hustou vysokou vegetac ho potkme tm vude, na zimu se stahuje k lidskm obydlm, kde vytv hromadn hnzda. iv se pevn rostlinnou potravou, ale v dob pemnoen nen vzcnost kanibalismus. Jeho poetnost kols v 3-5letch cyklech, kdy po dosaen kritickho potu dojde k nhlmu propadu poetnosti populace.

    Hrabo mokadn (Microtus agrestis) Krom jin Moravy obv tm celou R. Vyaduje hust porost vlhkomilnch rostlin. Narozdl od hraboe polnho obv nadzemn hnzda.

    6

    Hraboe polnho meme od hraboe mokadnho odliit tak ochlupenm u.

  • Hrabok podzemn (Microtus subterraneus) Nejmen esk hrabo. Vyznauje se krtkm ocasem, drobnma oima a nevraznmi unmi boltci. Vytv men kolonie, iv se vhradn rostlinnou potravou.

    Myovit (Muridae) Velk oi i un boltce. Maj dlouh, zpravidla lys ocas.

    Myice temnops (Apodemus agrarius) Zoogeograficky velmi zajmav druh, na Morav pomrn bn, v echch pouze s ostrvkovitm vskytem. Vyhb se pouze hlubokm lesm, jinak se vyskytuje i v blzkosti lidskch obydl. Narozdl od myice lesn a kovinn neplh. Je verav. Vechny myice mohou v ppad ohroen uvolnit ki na ocase a uniknout tak svm predtorm. Na zdech m typick tmav pruh.

    7

  • Myice lesn (Apodemus flavicollis) Nejvt z nsledujcch t druh myic. M npadn korlkovit oi a velk lys un boltce. Obv zvlt listnat a smen lesy na celm zem R. Velmi dobe ske (a na vzdlenost jednoho metru) a v korunch strom plh a do ve sedmi metr. Je aktivn v noci.

    Myice kovinn (Apodemus flavicolis) Vzhledem i stylem ivota je velmi podobn myici lesn, akort je men. Pat mezi nejbnj drobn savce a obv cel zem R. Jako tzv. pionrsk druh osdluje zdevastovan a rekultivovan stanovit. Vyskytuje se i ve velkch mstech.

    Myice malook (Apodemus microps) V R se vyskytuje pouze na Morav, ve Slezsku a v izolovan oblasti u Doupovskch hor. Jedn se o stepn druh, kter obv pevn bezlesou krajinu. Velkou st ivota trv v norch.

    8

  • My domc (Mus musculus) S vjimkou nejzpadnjho cpu R obv cel zem. Vyznauje se nepjemnm zpachem, tzv. myinou. Vytv vtinou synantropn populace. Aktivuje pevn v noci. Dobe plh, ske i plave. Normln tvo spoleenstva, kter vede samec a zahrnuj nkolik samic s mlaty.

    My zpadoevropsk (Mus domesticus) Obv Ask vbek, na Chebsku tvo hybridn populace s my domc. Vyskytuje se pouze synantropn.

    9

    Myi se od myic li pedevm menmi unmi boltci, kratmi zadnmi chodidly a zbarvenm. Ke z ocasu my nelze sthnout tak lehce jako u myic.

    Pro rozlien myi domc od jej zpadoevropsk pbuzn je poteba genetick vyeten, vzhledov jsou velice podobn.

  • 10

    Autoi: Mgr. Matej Kautman a MVDr. Markta Rybov

    Autor obrzk: Mgr. Matej Kautman

    Nzev: Drobn savci R

    stav: stav biologie a chorob voln ijcch zvat

    Brno 2015

    Text pevzat z knihy Poznvme nae savce (Andra a Horek, 2005).

    Tento studijn materil vznikl za finann podpory IVA v rmci projektu 2015FVHE/2150/34.