Sociologie masové komunikace - mediaanthropology.webnode.cz · Estetická komunikace a formální škola Sociologie masové komunikace: Matematická a systémová teorie komunikace

Sociologie masové komunikace

Akademie managementu a komunikace

PhDr. Peter Jan Kosmály, Ph.D.

15. 10. 2013

Sociologie masové komunikace: přehled témat

• 1. Historie masové komunikace (dějiny, typologie, funkce) • 2. Předchůdci vědy o masové komunikaci (Weber, Lippmann, Dewey,

Lasswell) • 3. Matematická a systémová teorie komunikace (Shannon, Weaver,

Saussure, Jakobson, Lotman, Propp) • 4. Administrativní výzkum a Chicagská škola (Lazarsfeld, Katz) • 5. Kritický výzkum a Frankfurtská škola (Adorno, Horkheimer) • 6. Příjemci, účinky médií, komunikační modely a Birminghamská škola

(Hall, McQuail) • 7. Mediace vs. medializace – pojetí masové komunikace ve 20. století • 8. Funkcionalismus, symbolický interakcionizmus, sociální konstrukce

reality (Durkheim, Blumer, Mead, Cooley, Goffman, Berger, Luckmann) • 9. Globální divadlo vs. globální vesnice, postmoderní znaková situace

(McLuhan, Barthes, Baudrillard) • 10. Etické a vzdělávací aspekty působení médií na společnost (společenská

odpovědnost mediálních korporací) • 11. Sociální média a sociologie mediálního marketingu • 12. Základní teze koncepce mediálních studií

Sociologie masové komunikace: doporučená studijní literatura

• BARTHES, Roland. Mytologie. Praha : Dokořán, 2004. 170 s. ISBN 80-86569-73-X.

• BAUDRILLARD, Jean – POSTER, Mark. (ed.) Selected Writings. California : Stanford University Press, 2001. 304 s. ISBN 0-8047-4272-3.

• ČERNÝ, Jiří – HOLEŠ, Jan. Semiotika. Praha : Portál. 2004.

• DEFLEUR, Melvin l. – BALLOVÁ-ROKEACHOVÁ, Sandra J. Teorie masové komunikace. Praha : Univerzita Karlova, 1996.

• HALL, Stuart. (ed.) Representation: Cultural representations and signifying practices. London – California : Sage, 1997 (2003). ISBN 0 7619 5432 5.

• KUNCZIK, Michael. Základy masové komunikace. Praha : Karolinum, 1995.

• McLUHAN, Marshall. Jak rozumět médiím. Praha : Odeon, 1991. 348 s.

• MCQUAIL, Denis. Úvod do teorie masové komunikace. Praha : Portál, 2007.

• MEYROWITZ, Joshua. Všude a nikde: vliv elektronických médií na sociální chování. Praha : Karolinum, 2006. 341 s.

• MIKULAŠTÍK, Milan. Komunikační dovednosti v praxi. Praha : Grada, 2003. ISBN 80-247-0650.

• SHANNON, Claude E. – WEAVER, Warren. The Mathematical Theory of Communication. USA : The University of Illinois Press, 1964. 125 s.

• VYMAZAL, Jiří. Koncepce masové komunikace v sociologii. Praha : Univerzita Karlova, 1991. 120 s.

Studium komunikace jako studium:

• jazyka a jazykových projevů (stylistika, literární věda)

• jazykových znaků a vztahů mezi nimi (lexikologie, sémiotika)

• systému jazyka (morfologie, syntax)

• komunikačních strategií (teorie komunikace)

• výměny informací (teorie komunikace)

Sociologie masové komunikace: Matematická a systémová teorie komunikace

Teze JAZYK JE SYSTÉM vyjádřuje:

- kategorie skutečnosti OBSAH a FORMA a jejich vzájemný vztah (spojené nádoby): svět forem a významů, konsenzuální skutečnost, dorozumívání

- uspořádání (řád) základních prvků jako například AUTOR, TEXT, PŘÍJEMCE, KÓD, KONTEXT

- vztah vstupů, výstupů a operací s nimi (input, output, transfer, coding, decoding, reading, discommunication, channel...)

- jednotu jazyka a myšlení (mentalisté) nebo oddělenost jazyka a myšlení (mechanisté)


Jiné komunikační systémy:

- biologické (buňky, instinkt, kvetení stromů = jaro) nejsou kódovány do symbolů, signálů nebo symptomů

- dopravní situace (chodec a řidič) je otázkou dohody, konsenzu, je situační a postrádá systematičnost (má cílenou funkci a omezený repertoár symbolických prostředků, není kódována)


Teorie komunikace podle literární vědy

- komunikační činnost je operace s prvky

SPOLEČENSKÁ REALITA

↕

AUTOR → DÍLO → PŘÍJEMCE

↕

LITERATURA

↔ komunikační osa ↕ kontextová osa


Dialektika (teorie protikladů, Hegel, Marx) předpokládala vzájemnou souvislost vztahů (dichotomie=protikladnost, jednota)

např. konstrukce literatury v společnosti jako utváření člověka lidskou prací, jako krok k ovládnutí přírodních a společenských sil v prospěch člověka (K. Marx)

Z toho se vyvinula teorie sítě prvků a jejich vztahů = struktury, systému

např. teorie N. S. Trubeckého o binárních opozicích, distinktivních (odlišujících) exkluzivních protikladech Trubeckoj, Nikolaj Sergeevic. Principles of phonology. [Translated by Christiane A. M. Baltaxe] Berkley and Los Angeles: University of California Press, 1969.


Teorie „předstrukturní“

- historické hledisko jazyka a srovnání příbuzných jazyků: např. Jacob Grimm (1785–1863) rozuměl jazykem celek a hledal souvislost jazyka s jinými formami projevu lidského ducha, považoval ho za „bránu k všestrannímu poznání starověku a k obecným dějinám“

- filosofický aspekt jazyka: Wilhelm Humboldt (1767–1835) pokládal jazyk za prostředek k utvoření vnitřního světa a jazykovědu za náuku o jazykových obsazích a obrazech světa. Jazyk podle něj není hotový útvar (ergon), nýbrž činnost (energie). Také tvoří celek, ve kterém se zrcadlí nejen zvuky (tvary a obsahy), ale i vztahy k lidem, ke kultuře a k celkovému obrazu světa

HORECKÝ, Ján. Vývin a teória jazyka. SPN : Bratislava, 1983. 113 stran


Teorie jazyka Ferdinanda de Saussura (1857-1913)

- rozlišoval mezi systémem jazyka (lang) a systémem řeči (parole): langue souvisí s myšlením a má kogitatívní funkci (usuzovací) a parole souvisí s konkrétní realizací jazyka do jazykového projevu a má kognitivní (poznávací) funkci

- jazyk je „celek sám o sobě a princip klasifikace“

- „jakmile mu mezi fakty řeči přidelíme místo, zavedeme přirozený řád do souboru, který se žádné jiné klasifikaci nepodvoluje“.

SAUSSURE, Ferdinand de. Kurs obecné lingvistiky, s. 46.

- systém šachová partie: tah figurkou mění situaci



- význam jako mentální obraz se dotváří kontextem: jazykově (jmenná věta Ministerstvo vnitra souvisí s tabulí označující instituci) a nejazykově (mimojazykově-hněv, tempo, tón, neverbální projevy-řeč těla)

- denotace znamená označování; konotace znamená naznačování

- jazykový znak: systémový a komunikační

- bilaterální teorie: označované (signifié) a označující (signifier)

- trilaterální teorie: označované, označující, jazyková (lidská) práce)

- nemotivovanost, arbitrérnost, jazykového znaku



- Jazykový znak nesjednocuje věc a jméno, ale pojem a akustický obraz (obraz není materiální zvuk, něco čistě fyzického, ale psychický otisk tohoto zvuku, reprezentace, o které nám poskytují svědectví naše smysly

- lang (jazyk), parole (řeč), langage (mluva)

- znak je nositelem významu, který vyplývá ze vztahu k jiným znakům (strom=ne-pes)


Znakový trojúhelník Ferdinanda de Saussura

VÝZNAM

VĚC FORMA

[S-T-R-O-M]


http://lgam.wdfiles.com/local--files/wayne-eddy-s-photos/tree1.jpg

http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/7/72/Tree.gif












Estetická komunikace a formální škola


Formalismus – literární a uměnovědní směr v Rusku, kterého příznivci chápali proměny formy jako nadřazené obsahu (proměny literatury např. neslouží žánrové nebo systémové pestrosti, ale vyjádřují způsoby vnímání světa lidmi, literárnost) Jelikož se formalismus nezabýval „ideovým obsahem“ literatury, byl stejně jako strukturalizmus v socialistických zemích podroben kritice. PLK: Pražský lingvistický kroužek Moskevský lingvistický kroužek (Jakobson), Sdružení pro studium básnického jazyka (OPOJAZ): Šklovskij, Vladimír Propp, (Morfologie pohádky) Boris Ejchenbaum, Jurij Tyranov http://www.vaseliteratura.cz/teorie-literatury/45-clanky/318-rusky-formalismus.html http://www.stonedragonpress.com/vladimir_propp/propp_generator_v1.htm

http://www.vaseliteratura.cz/teorie-literatury/45-clanky/318-rusky-formalismus.html










http://www.stonedragonpress.com/vladimir_propp/propp_generator_v1.htm

http://www.stonedragonpress.com/vladimir_propp/propp_generator_v1.htm

Schéma komunikace podle Romana Jakobsona


mluvčí

SENDER

sdělení

MESSAGE

adřesát

RECEIVER

kontext

CONTEXT

kanál

CHANNEL

kód

CODE

1. funkce emotivní (expresivní) odráží vnitřní prožitky a pocity mluvčího 2. funkce konativní – ovlivňování recipienta 3. funkce referenční – vztah k tématu promluvy 4. funkce poetická - estetika vyjadřování 5. funkce fatická – navázání a udržení kontaktu v mezilidské interakci 6. funkce metajazyková – vztah k prostředkům přirozeného jazyka

Znaky a znakové systémy

- Charles Sanders Peirce (1839-1914) je považován za zakladatele moderní sémiotiky, rozdělil znaky na: indexy (naznačují), ikony (zobrazují) a symboly (zastupují)

- Charles William Morris (1901-1979) rozdělil sémiotiku: sémantiku (studuje význam znaků), syntaktiku (studuje vztahy znaků) a pragmatiku (studuje použití znaků)

- předznaky a znakový dvojníci (diplastie): zvuk ohně, jeskynné malby...


Sociologie masové komunikace: Předchůdci vědy o masové komunikaci

Estetický přístup k informaci vychází z výzkumu umělecké komunikace a hodnoty informace (ne každá informace je estetická). Moderní sémiotika počínajíc Jurijem Lotmanem (1922-1993) charakterizuje tvorbu textu jako výsledek činnosti dvou generátorů textů (levomozkového, lineárního, sekvenčního a pravomozkového, celostního) a pokusu o neekvivalentní překlad mezi nimi. Sémiosféra je pojem inspirován biologickou komunikací mezi dvěma svéty a vyjádřuje sféru sémiozy, ve které znaky fungují v sadách propojených světů (sémiotických univerz, sémiotická nika).


Teorie informace a matematické komunikace - Informace je redukce nekonečnosti (infinity) - Redundance je nadbytečnost, Entropie je

nedostatek (redukce entropie=informace) Svoboda výběru: „That information be measured by entropy is, after all, natural when we remember that information, in communication theory, is associated with the amount of freedom of choice we have in constructing messages...”

Shannon, Claude E. – Weaver, Warren. The Mathematical Theory of Communication. Tenth printing, USA: The University of Illinois Press, 1964. s. 13


Teorie informace a matematické komunikace Claude Shannon (1916-2001) a Warren Weaver (1894-1978) 1949, The Mathematical Theory of Communication - pokud by konstrukční svoboda byla 100%, každá sekvence by

tvořila slovo a jakékoli uspořádání křížovku, 20% svobody by znemožnilo vytvoření komplexních „hratelných“ křížovek, 33% svobody umožňuje vytvářet „hratelné“ křížovky

http://en.wikipedia.org/wiki/Claude_Shannon http://en.wikipedia.org/wiki/Warren_Weaver

http://en.wikipedia.org/wiki/Claude_Shannon



http://en.wikipedia.org/wiki/Warren_Weaver




Sociolingvistika - se zajímá o různorodost v jazyku (popírá jednotnost

jazyků) na mikroúrovni (konverzace, řečové akty, styl, kódy, dialekt, diskurz) a na makroúrovni (sociologie jazyka, dialektologie, bilingvismus, kreolizace=změna pod vlivem jiných jazyků, pidžinizace=dorozumívací přizpůsobování se vlivům)

Etnolingvistika a komponentová analýza rozložení na sémantické komponenty (sémy): UČIT-EL-ka Kategoriální komponenty: substance, předmětnost Subkategoriální komponenty: jakostnost, činnost/stav, životnost Integrační komponenty: pohybovost, barevnost, rod Identifikační komponenty: jediněčnost sém. jednotky

Sociologie masové komunikace

Děkuji za pozornost! Studijní podklady v elektronické formě:

http://mediaanthropology.webnode.cz/kurzy/sociologie-mk/

Akademie managementu a komunikace

PhDr. Peter Jan Kosmály, Ph.D.

15. 10. 2013




Documents

Sociologie masové komunikace - mediaanthropology.webnode.cz · Estetická komunikace a formální škola Sociologie masové komunikace: Matematická a systémová teorie komunikace