a spol.

Během dne se nám střídá období aktivity- alfa fáze a období klidu- rhó fáze

Běžný spánek slouží k odpočinku a k obnově tělesných sil

Regulátorem je únava a vnitřní hodiny Centrem řízení je hypotalamus

Přední část- slouží jako senzor a integrátor teplotních podnětů přicházejících z různých částí těla

Zadní část- obsahuje výkonné řídící termoregulační mechanizmy vstupující v činnost, jestliže je organizmus vystaven chladu nebo teplu

Když se podráždí centrum tepla, tělesná teplota stoupne.

Když se podráždí centrum chladu, tělesná teplota klesne.

Obě části spolu velmi těsně spolupracují Celý tento termoregulační systém funguje

nepřetržitě a vytváří tak konstantní teplotu tělesného jádra

Každý druh má svoji vlastní nastavenou teplotu- př. Savci- 34- 38°C,primáti 37°C, ptáci 38- 44°C

Zvýšení teploty- horečka Snížení teploty- denní a noční

spánková letargie ( cirkadiánní letargie)

Zimní spánek( hibernace)Zimní klid ( dormace)Letní spánek( estivace)

Schopnost mnoha teplokrevných zvířat upadnout do stavu torporu( strnulosti) se sice na první pohled podobá strnulosti studenokrevných zvířat vyvolané chladem či suchem, jde však o zcela zvláštní vlastnost vyvolanou existencí a nastavitelností regulátoru tělesné teploty

To umožňuje organizmu teplokrevných zvířat zůstat naživu na druhé úrovni svého teplotního režimu a opět se z tohoto stavu vrátit, když se regulátor znovu nastaví na vyšší tělesnou teplotu

Letargie teplokrevných se zásadně liší od stavu strnulosti studenokrevných- ti totiž nemají regulátor teploty

Noční letargie- burunduci, čipmankové, kolibříci,…

Denní letargie-někteří sysli, myšivka horská, myšivka stepní, pískomilové, netopýři, kaloni( jen ti malí), ježura, lelek,…

Zvíře se adaptuje na chlad Obvykle je letargií s přizpůsobením k

chladu Může být také bez přizpůsobení k

chladu, jestliže např. zvířata zavřeme do klecí při okolní teplotě 20- 25 °C

Teplota může klesnout až na 5- 0,2 °C ( př. U některých netopýrů byla ve stavu hibernace naměřena teplota 0 °C v jejich konečníku)

Zimní spánek začíná v říjnu či listopadu a končí v březnu či dubnu

Může také začínat už dřív nebo končit později Zimní i letní spánek jsou v určitých

intervalech- asi každé 3 dny až 3 týdny- přerušovány

Skládá se z torporických dnů a dnů nebo jen hodin bdělosti

Při přerušení zvíře přijímá potravu a vylučuje moč a výkaly

Př. Sysli, svišti,burunduci, čimankové, myšivky,plch velký, křeček polní, zlatý, ježek, bodlíni, ježura,…

Adaptace na teplo Letargie bez přizpůsobení se k chladu Může sloužit také k uchování energie,

když je nedostatek potravy. U některých druhů syslů může letní

spánek přejít rovnou v zimní Př.- pouštní svišti,sysly

Př. U medvěda baribala a medvěda grizli, svišti

Tělesná teplota klesne jen málo, asi na 32 °C

Mnohdy je těžké rozlišit, zda se jedná o přirozenou, fyziologickou letargii, nebo o násilné podchlazení

Rozdíl je v probuzení- násilně podchlazené zvíře nelze probudit smyslovým podrážděním při pravém torporu stačí k probuzení dotyk,

píchnutí jehlou nebo světelný podnět

Jestliže se živočich záměrně ochladí na teplotu svého okolí- nemůže už žádné teplo ztrácet- ušetří si energie a zachová si své rezervy, protože se zmenší i tvorba tepla v organizmu

Pro chemické procesy látkové přeměny platí tzv. teplotové pravidlo Q10 fyziologa van´t Hoffa

Jestliže teplota klesne o 10 °C, probíhají reakce asi třikrát pomaleji

Klesne- li tedy tělesná teplota kolibříka ze 44 na 34 °C, vede to k trojnásobnému poklesu látkové přeměny a tím k obrovské úspoře energie

Na podzim stojí v popředí 3 pudy: starost o zimní příbytek, zajišt´ování zásob potravy( tzv. křečkování- př. křeček si nashromáždí 5- 15 kg zásob) a nadměrné přijímání potravy( podzimní tloustnutí- Lemur maki tlustoocasý si ukládá zásobu tuku v ocase)

Když dokončí přípravy na zimní spánek, zvíře ztratí chut´ na jídlo spáč přes zimu ztratí na váze

Spáči, kteří procitají častěji, hubnou více než ti, kteří spí nepřetržitě, protože každé zahřátí spotřebuje značné množství energie

Příklad zimního příbytku sviště Nachází se 0,5 až 1,5 m pod zemí, je vystlán

trávou, doupě je utěsněno zevnitř( ochrana před vodou, deštěm, jinými zvířaty)

Při probouzení se je nejdůležitější, se co nejrychleji zahřát

Tělo se rozdělí na 2 poloviny: na hrud´ s hlavou, místo největšího tepla a nejrychlejšího vzestupu teploty, a zadek, který teplo skoro nevyrábí

Tím se dosáhne toho, že zahřívaná hmota je zezačátku malá a mozek začne rychleji fungovat

Po probuzení ze zimního spánku spáč opustí příbytek, začne hledat družku- na to se jeho organizmus za letargie a zejména za četných fází bdělosti připravoval

Na konci spánku proti sobě stojí 2 konkurentní pudy- pohlavní pud a zimní spánek

S výjimkou netopýrů platí zásada, že říjná, březí a kojící zvířata neupadají do letargie letargie nevzniká nuceně, nýbrž na instinktivním základě

Jeden vědec se kdysi pokusil dokázat chemickou podstatu zimního spánku

Usmrtil za zimního spánku netopýry, křečky, ježky a podle určitých metod vyrobil z jejich mozků extrakty. Tyto extrakty vstříkl psům a kočkám a dosáhl toho, že upadli do jakéhosi spánku a že jejich tělesná teplota mírně klesla

Větší úspěch se udál u transfúzí krve odebrané syslům páskovaným a svišt´ům lesním za zimního spánku a její vstříknutí syslům ve stavu bdělosti. V tomto případě byl vyvolán skutečný zimní spánek, i když se použili krevní konzervy a k transfúzi došlo v létě. Stejný účinek mělo vstříknutí krevního séra a promytých krvinek

Tento jev však nastal jen, když byla krev odebrána letargickým zvířatům, nikoli zvířatům, která do zimního spánku neupadla, anebo se právě probudila

Animal physiology- Mechanisms and Adaptations- Eckert (2001)

Etologie. Biologie chování zvířat- Zdeněk Veselovský (2005)

Zimní spánek zvířat- Paul Raths (1980) Zvíře- David Burnie 2002 Život zvířat-Charlotte Uhlenbroeková

(2009)