Estetické fazety

Absolventská práce

Helena Mudruňková

Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední zdravotnická škola

Praha 1, Alšovo nábřeží 6

Studijní obor: Diplomovaný zubní technik

Vedoucí práce: Ludmila Štajnerová

Datum odevzdání práce: 18. 4. 2017

Datum obhajoby: …………..

Praha 2017

Prohlašuji, že jsem absolventskou práci vypracovala samostatně a všechny použité prameny

jsem uvedla podle platného autorského zákona v seznamu použité literatury a zdrojů informací.

Praha 1. 4. 2017

Podpis

Děkuji Bc. Ludmile Štajnerové za odborné vedení mé absolventské práce a za cenné rady při

zpracování této práce. Děkuji také za pomoc a rady při zhotovení praktické části.

Souhlasím s tím, aby tato absolventská práce byla půjčována v knihovně Vyšší odborné školy

zdravotnické a Střední zdravotnické školy, Praha, Alšovo nábřeží 6.

Podpis

ABSTRAKT

MUDRUŇKOVÁ, Helena. Estetické fazety. Praha, 2017. Absolventská práce. VOŠZ a SZŠ

Praha 1. Vedoucí absolventské práce Ludmila Štajnerová.

Má práce je zaměřená na estetické fazety. V dnešní době kdy se vyvinuly pokročilejší materiály

je estetika zubů výrazně rafinovanější než v minulosti. K lepšímu pochopení jsem se rozhodla

popsat nejen estetiku zubů jako takových, ale i estetiku úsměvu a obličeje, které s ní úzce

souvisejí. Cílem práce je porovnat jednotlivé materiály používané pro výrobu zubních fazet,

zhodnotit jejich výhody a nevýhody. V praktické části jsem se zaměřila na vlastní výrobu fazet,

popisuji a porovnávám postup výroby třemi různými způsoby. Materiály i postupy jsem

nastudovala z knih a jiného dosažitelného materiálu. Dále jsem je prakticky použila ke zjištění,

že estetické fazety s platinovou fólií jsou nejlepší možnou metodou. Jako méně estetickou,

avšak stále s dobrým výsledkem jsem ohodnotila metodu nanášení materiálem signum a

nejméně výhodná z porovnávaných metod je metoda presovací. Přínosem této práce je,

teoretické shrnutí nejpoužívanějších metod a porovnání materiálů pro estetické fazety. Tato

práce může posloužit pro zjednodušení výběru metody zhotovení estetických fazet a při

rozhodování kterou z metod zavést do zubní laboratoře.

Klíčová slova: Estetika, fazeta, keramika, kompozitní plast, presování, Signum, Platinová fólie

ABSTRACT

MUDRUŇKOVÁ, Helena. Aesthetic veneers. Praha, 2017. Graduate work. VOŠZ a SZŠ

Praha 1. Tutor Ludmila Štajnerová.

My thesis is focused on aesthetic veneers. In these days, when new materials has evolved, is

dental aesthetics considerably more sophisticated than in the past. To better understand the

actual aesthetics, I have decided to describe not only the aesthetics of teeth themselves, but

also the aesthetics of smile and face that are closely related. The aim of this thesis is to

compare the different materials used for making veneers, evaluate their advantages and

disadvantages. Then I focused on comparing methods of fabricating aesthetic veneers.

Materials and methods I had studied from books and other achievable matherials. Then I

practicly used them to determine that the aesthetic veneers with platinum foil is the best

possible method. As a less aesthetic, but still a good result, I evaluated the method of applying

the Signum composite and the least favorable of the comparative methods is pressing method.

The benefit of this thesis is theoretical summary of the most commonly used methods and

comparison of materials for aesthetic veneers. This thesis can serve to simplify the choice of

fabrication methods of aesthetic veneers and when deciding which method to establish in

dental laboratory.

Key words: Aestetics, veneer, ceramics, composite plastic, pressing, Signum, platinum foil

Obsah

Úvod ........................................................................................................................................................ 9

1. Estetika .............................................................................................................................................. 10

1.1 Estetika obličeje .......................................................................................................................... 10

1.2 Estetika úsměvu .................................................................................................................... 12

2. Estetické fazety ................................................................................................................................. 15

2.1. Historie estetických fazet ........................................................................................................... 15

2.1.1 Časová osa ..................................................................................................................... 16

2.2 Materiály ..................................................................................................................................... 16

2.2.1 Keramické hmoty ................................................................................................................. 16

2.2.2 Kompozitní materiály ........................................................................................................... 20

2.3 Indikace ....................................................................................................................................... 21

2.3.1 Zvýšení skusu ........................................................................................................................ 21

2.3.2 Hypokalcifikace..................................................................................................................... 22

2.3.3 Diskolorace zubů .................................................................................................................. 22

2.3.4 Chybné postavení zubů ........................................................................................................ 23

2.3.5 Diastema, tremata ................................................................................................................ 24

2.3.6 Hypoplazie zubních tkání ..................................................................................................... 24

2.3.7 Abraze................................................................................................................................... 24

2.3.8 Dostavba vodících plošek ..................................................................................................... 24

2.3.9 Protetické ošetření po ortodontické terapii......................................................................... 25

2.3.10 Mikrodoncie - anomálie tvaru ............................................................................................ 25

2.3.11 Prodloužení zubní korunky ................................................................................................. 25

2.3.12 Anomálie struktury - hypoplazie ........................................................................................ 25

2.4 Kontraindikace ............................................................................................................................ 26

2.4.1 Devitalizovaný zub ................................................................................................................ 26

2.4.2 Bruxismus ............................................................................................................................. 26

2.4.3 Klínové defekty ..................................................................................................................... 27

2.4.4 Diastema, tremata ................................................................................................................ 27

2.4.5 Nedostatečná tvorba skloviny .............................................................................................. 27

2.5 Zhotovení estetických fazet ........................................................................................................ 28

2.5.1 Zhotovení estetických fazet přímým způsobem .................................................................. 28

2.5.2 Zhotovení estetických fazet nepřímým způsobem .............................................................. 29

2.6 Postup aplikace keramických fazet ............................................................................................. 33

3. Praktická část ..................................................................................................................................... 34

3.1. Presovací keramika..................................................................................................................... 34

3.1.1 Postup zhotovení fazety presovací technikou...................................................................... 35

3.1.2 Vyhodnocení presovací keramiky ........................................................................................ 39

3.2 Kompozit Signum ........................................................................................................................ 40

3.2.1 Postup zhotovení fazety z materiálu Signum ....................................................................... 40

3.2.3 Vyhodnocení materiálu Signum ........................................................................................... 43

3.3 Zhotovení nanášením na platinovou fólii .................................................................................... 43

3.3.1 Postup zhotovení nanášením na platinovou fólii ................................................................. 43

3.3.2 Vyhodnocení techniky s platinovou folií .............................................................................. 47

4. Porovnání použitých technik ............................................................................................................. 48

Závěr ...................................................................................................................................................... 49

Seznam použité literatury ..................................................................................................................... 50

Knihy a publikace............................................................................................................................... 50

Internetové odkazy ........................................................................................................................... 50

9

Úvod

Absolventskou práci jsem rozdělila na teoretickou a praktickou část. V teoretické části se

zaměřuji na estetiku zubů a zubní fazety. V praktické části se zaměřuji na porovnání materiálů

pro výrobu a způsobů zhotovení estetických fazet.

Rychlý vývoj v zubní technologii nám přináší pokročilejší materiály, díky kterým je estetika

chrupu výrazně rafinovanější než v minulosti. Pacient, který přijde za zubním lékařem, očekává

nejvyšší komfort a nejlepší možné ošetření.

Splnění těchto očekávání není jednoduché a v ojedinělých případech je až nereálné. Každý

jedinec má o svém ideálním úsměvu jiné představy a je velmi důležité ke každému pacientovi

přistupovat individuálně, komunikovat s ním a vše mu pečlivě vysvětlit.

K lepšímu pochopení samotné estetiky člověka, kterou potřebují zubní technici a zubní lékaři

v denní praxi, jsem se rozhodla popsat nejen estetiku zubů jako takových, ale i estetiku úsměvu

a obličeje, které úzce souvisejí.

Pro spokojenost pacienta je důležité nejen vymodelovat krásné rovné zuby, ale také je správně

vytvarovat do úsměvu. Je důležité zhodnotit jejich velikost a proporce vůči obličeji jelikož jsou

nedílnou součástí každého úsměvu.

Mezi prioritní součásti dobře odvedené práce patří výběr správného materiálu a jeho

zhodnocení z více hledisek. U daného materiálu je třeba zvážit estetiku, strukturu, životnost a

samozřejmě i pacientovy finanční možnosti. Ve své práci porovnávám několik

nejpoužívanějších materiálů v zubních laboratořích.

Naučit pacienta jak správně pečovat o novou náhradu a dodržování pravidelných kontrol u

specialisty by mělo být samozřejmostí.

10

1. Estetika

"Estetika je filosofická disciplína zabývající se krásnem, jeho působením na člověka, lidským

vnímáním pocitů a dojmů z uměleckých i přírodních výtvorů.”[3]

Není snadné stanovit obecná kritéria dentální estetiky, jelikož potřebujeme počítat s rozdíly v

individuálním ocenění pacientů.

Označení estetika pochází z řeckého slova aisthetikos, což znamená vnímavost a cit pro krásu.

Od samotných počátku se filozofie věnovala estetickým úvahám. Jako samostatná disciplína

byla estetika vymezena až v osmnáctém století A. G. Baumgartenem v jeho díle Aesthetica.

Estetika se skládá z objektivní a subjektivní krásy. Objektivní krása vychází z nejvýraznějších

vlastností samotného člověka, nicméně subjektivní krása je spojená s vnímáním a emocemi

pozorované osoby.

Estetika se vyvíjela na kontinentech rozdílnými způsoby. Dle kultury, vzdělání a přístupu k

mediím je chápána odlišně. Estetické vnímání se prolnulo veškerým spektrem umělecké tvorby

a v poslední době se z jednotlivých kontinentů estetické zvyky prolínají navzájem. Tímto

způsobem se prolínají kulturní vjemy a nejnovější trendy. [1]

1.1 Estetika obličeje

Nejobjektivnější metodou pro posouzení estetiky obličeje je matematická analýza. Tímto typem

analýzy jsou eliminovány osobní názory, které by ji zkreslily a způsobily subjektivnost.

Pro ucelení možností posouzení estetiky obličeje byly charakterizovány obličejové linie. Mezi

příklady patří linie vlasová, linie probíhající obočím, linie bipupilární, která protíná oční

zorničky, linie vedoucí v úrovni nosních křídel a linie ústní štěrbiny. Na frontální rovině

obličeje najdeme středovou linii, která by v ideálním případě měla být na tyto linie kolmá.

Většina populace tuto charakteristiku nemá, a přesto tato skutečnost nekazí celkový dojem.

Důležitější než orientace jedné konkrétní roviny je, aby byly horizontální linie přibližně

rovnoběžné, což přispívá k dosažení atraktivní estetiky.

11

Podle bipupilární linie se v ideálním případě orientuje okluzní rovina. Incizní hrany řezáků by

měly být paralelní s bipupilární linií a kolmé ke středové čáře obličeje.

Sagitální linie pomáhají při pohledu z boku posílit sjednocenost profilu. V této rovině bychom

měli pamatovat na dvě referenční linie: nasolabiální úhel a Rickettsova estetická linie.

Nasolabiální úhel se určuje podle nosu a rtů. U žen je tento úhel převážně mezi 100-105° a u

mužů je rozsah kolem 90-95°. Rickettsova estetická linie je spojnicí mezi špičkou nosu a

bradovým výběžkem. Za estetické se pro horní ret považuje vzdálenost 4 mm od této linie a pro

dolní ret vzdálenost 2 mm.

Pomocí referenčních linií v sagitální rovině posuzujeme protruzi či retruzi mandibuly. Je-li

mezi Rickettsovou estetickou linií a horním rtem menší vzdálenost než 4 mm, znamená to, že

můžeme modelovat menší zuby v horním frontálním úseku. Pokud je mezi Rickettsovou

estetickou linií a horním rtem větší vzdálenost než 4 mm, bude lepší zvážit dominantnější

modelaci horních frontálních zubů. [5]

Obrázek 1 Mediální rovina, bipupilární linie, okluzní rovina

12

1.2 Estetika úsměvu

Úsměv je výraz obličeje, který úzce souvisí s emocemi a psychickým stavem člověka. Jedná se

o nejdůležitější výraz obličeje a je zásadní pro vyjádření přívětivosti, souhlasu a uznání. Úsměv

vyžaduje koordinaci obličejových svalů, dásní a zubů, které jsou stimulovány dobrovolně či

nedobrovolně různými emocemi. Je zřejmé, že každý úsměv je jedinečný.

Vnímáni je v estetice úsměvu založeno na vlastním přesvědčení, kulturních vlivech, estetických

trendech a vlivu medií. Proto je estetika úsměvu multifaktoriální problém, který musí být řešen

adekvátním estetickým ošetřením. Objektivní krása úsměvu může být vylepšena aplikací

různých principů designu úsměvu, a vytvořením subjektivní krásy se může zvýšit kosmetická

hodnota.

Úprava estetiky úsměvu je systematický proces řízený psychologií, zdravím, funkcí a pravidly

přírodní estetiky přinášející změny měkkých a tvrdých tkání s anatomickými, fyziologickými a

psychologickými limity. Tím vytváří pozitivní vliv na celou estetiku obličeje a osoby jako

celku.

Příjemný úsměv je závislý na následujících vlastnostech: kvalitě (zdraví) zubů a dásní, jejich

shodě s běžnými pravidly krásy, vztahu mezi zuby a rty, a jejich harmonickém umístění v

obličeji. Celková krása obličeje a estetika úsměvu jsou běžně posuzovány podle

psychologických aspektů (vnímání, osobnost, tužba), zdravotního stavu, dento-faciálních a

dento-gingiválních složek. Psychologické aspekty jsou velmi subjektivní a kolísají podle

identity, vrstevníků a tlaku médií. Z tohoto důvodu je pouze matematická analýza, založená na

technických údajích, objektivní.

Logicky vyplývá, že matematika je jediný referenční rámec pro pochopení přírody. Proto zubař

zabývající se kosmetickými úpravami potřebuje znát spoustu matematických a geometrických

pojmů, aby mohl dosáhnout estetického úsměvu.

Pro postavení ideálního úsměvu je vhodné použít šest klíčů normální okluze popsaných Larry

Andrewsem v jeho článku z roku 1972. Určil zde šest pravidel, které by měl splňovat ideální,

zdravý, a normálně postavený chrup.[5]

13

1. „Klíč okluze - Molárový klíč

meziobukální hrbolek prvního horního moláru artikuluje do mezihrbolkové rýhy prvního

dolního moláru a zároveň se distální plocha distobukálního hrbolku prvního horního moláru

dotýká meziálního povrchu meziobukálního hrbolku druhého doního moláru

2. Klíč okluze - angulace korunek

všechny zuby mají mírný meziální sklon korunek

3. Klíč okluze - inklinace - torze korunek

tečna k vestibulární ploše korunek zubů směřuje u horních frontálních zubů gingiválně

vzhledem k okluzní rovině (pozitivní torze, vestibulární sklon zubů), u všech ostatních zubů

směřuje vestibulárně (negativní torze, orální či lingvální sklon zubů)

4. Klíč okluze

v pravidelném chrupu nejsou přítomny rotace zubů

5. Klíč okluze

v pravidelném chrupu nejsou přítomny mezery ani stěsnání

6. Klíč okluze

okluzní rovina je plochá (plochá Speeova křivka)

Chrup uspořádaný podle těchto pravidel je považován za dlouhodobě stabilní a funkční

výsledek, nicméně v současné době není zdaleka jediným kritériem úspěšné ortodontické léčby.”

[5]

V poslední době pravidelný chrup s dokonalou interkuspidací pacientům nestačí. Stále větší

důraz je kladen také na estetiku frontálních zubů a tzv. růžovou estetiku, čili estetiku měkkých

tkání, které zuby obklopují. Ideálního tvaru dásně se dosáhne, pokud je gingiva vytvarována

tzv. high-low-high. To znamená, že u prvních horních řezáků a špičáků je dáseň přibližně ve

stejné výšce, zatímco u postranních horních řezáků je o něco níže. [5]

Linie úsměvu spojuje incizální hranu a hrbolky horního chrupu. Úsměv působí nejestetičtějším

14

dojmem, pokud při úsměvu řezací hrany horních frontálních zubů kopírují linii dolního rtu.

Vlivem abraze linie podél zubů mění svou pozici a ztrácí rovnoběžnost s dolním rtem.

Tmavé prostory mezi zuby a za nimi se nazývají negativní prostory. Ty jsou viditelné při

otevření úst, úsměvu, smíchu a řeči a přispívají k celkovému dojmu. Dále zvýrazňují obrysy

incizních hran řezáků a s tím i jejich defekty. [5]

15

2. Estetické fazety

Estetické fazety jsou speciálním druhem fixních náhrad. Estetická fazeta je tenký plátek

keramiky nebo kompozitu, adhezivně fixovaný na přední část zubu ve viditelné části chrupu.

Zhotovení zubních fazet je jedno z nejmodernějších a nejšetrnějších ošetření estetických vad

chrupu. Můžeme s nimi upravit jeden nebo více zubů. Zhotovují se především z estetických

důvodů nejčastěji do frontálního úseku chrupu.

Estetickými fazetami lze korigovat velikost, tvar, barvu, povrch i mírnou rotaci zubu. Je možné

s nimi uzavřít menší diastemu a tremata. Zhotovením fazet lze diametrálně změnit celý vzhled

pacienta, jelikož zuby jsou jedním z výrazných prvků obličeje.

Fazety se dají vyrobit dvěma způsoby - přímou a nepřímou technikou. Síla fazet se pohybuje

od 0,3 mm do 0,8 mm podle potřeby ošetření a podle použitého materiálu. Mezi nejvhodnější

materiál patří keramika, vzhledem k jejím optickým a mechanickým vlastnostem a barevné

stálosti. Dnešní materiály umožňují dokonale napodobit i méně obvyklé barevné efekty, takže

ve výsledku fazeta vypadá velmi přirozeně. Z dentálních keramik se používá především

lithium-disilikátová keramika, nebo živcová keramika. Jedná se o materiály, které lze po

odpovídající úpravě k vlastnímu zubu spolehlivě adhezivně fixovat. Díky moderním

technologiím lze fazeta zhotovit velmi tenká, což umožňuje preparovat vlastní zub jen

minimálně, v některých případech dokonce vůbec.

Z dlouhodobého hlediska se jedná o velmi úspěšné ošetření. Je však nutné dbát zásad hygieny

a dávat pozor na prudké nárazy a ostré nákusy do tvrdých předmětů. [4]

2.1. Historie estetických fazet

Fazety byly vynalezeny Californským zubním lékařem Charlesem Pincusem v roce 1928 pro

použití ve filmu pro dočasnou změnu vzhledu chrupu herců. Později, v roce 1937 vyrobil fazety

z akrylátové pryskyřice k dočasnému přilepení, které byly nacementovány dočasně, z důvodu

minimální adheze. Představení metody leptání v roce 1959 doktorem Michaelem Buonocore

vedly k výzkumu lepení keramických fazet na naleptanou sklovinu.Výzkum provedený v roce

1982 Simonsenem a Calamiou odhalil, že keramika by mohla být naleptána kyselinou

16

fluorovodíkovou, což zvýší sílu vazby mezi kompozitní pryskyřicí nebo keramikou, které jak

bylo předpokládáno, budou trvale schopny udržet keramické fazety na povrchu zubu.

To bylo potvrzeno Calamiou ve článku popisujícím techniku výroby, a přichycení naleptaných

keramických fazet za použití techniky žáruvzdorného modelu a Horn popsal techniku platinové

folie pro zhotovení zubních fazet. Další články potvrdily dlouhodobou spolehlivost této

techniky.Dnes, se zdokonalenými cementy a pojivy vydrží průměrně 10 - 30 let. Může být nutná

výměna z důvodu trhlin, netěsnosti, prasklin, odření , změny barvy (diskolorace), kazu, změnu

tvaru gingivy a zničení při zranění, nebo skřípáním zubů. Cena estetických fazet se může lišit

v závislosti na zkušenostech lékaře a na umístění jeho ordinace. [8]

2.1.1 Časová osa

1928 - Beverly Hills - první estetické fazety - Dr. Charles Pincus - fazety z keramických hmot

1937 - fazety z akrylátových pryskyřic

1980 - Dr. Hron - venery z celokeramiky, k adaptaci na TZT použil kyselinu fosforečnou

80. léta v USA - rychlé rozšíření fazet celosvětové rozšíření amerického úsměvu

2.2 Materiály

Pro výrobu estetických fazet se používají keramické a plastové materiály.

2.2.1 Keramické hmoty

2.2.1.1 Dělení keramických materiálů pro výrobu estetických fazet

Dle použití

K fazetování

Ke zhotovení konstrukcí

Dle způsobu zpracování

Frézováním z bloku - CAD/CAM

17

Presováním ve formě

Vrstvením na platinovou fólii

Vrstvením na žáruvzdorný model

Dle teploty tavení keramické hmoty

Vysokotavitelné – nad 1300 °C

Střednětavitelné – 1100–1250 °C

Nízkotavitelné – 870–1050 °C

Teplota tavení moderních keramických materiálů se pohybuje kolem 800–900°C.

Dle složení

Keramické materiály s obsahem skla

Keramické materiály s obsahem oxidu hlinitého

Materiály na bázi leucinových keramických disperzí nebo na bázi zirkonu [22]

2.2.1.2 Fazetovací materiály

V klasických keramických hmotách pro fazetování je leucit základním typem krystalu. Nachází

se ve formě silikátu čili alkalickohlinitosilikátového skla. Pevnost v ohybu můžeme zpravidla

nalézt nad 80 MPa. [22]

2.2.1.3 Materiály ke zhotovení konstrukcí

2.2.1.3.1 Frézovací bločky

Základním materiálem v bločcích neboli výztuhách je sklokeramika, infiltrační keramika,

Al2O3 nebo ZrO2. V bezkovových konstrukcích se pevnost v ohybu orientuje nad 100 MPa.

2.2.1.3.2 Celokeramická konstrukce

Litím keramického materiálu do formy se vyrobí kvalitní nosná konstrukce. Na ni se nanáší

rozmíchaná hmota z modelovací tekutiny a prášku z keramického oxidu o nejnižší možné síle

0,5-1 mm. Modelováním naneseného materiálu je možné vytvarovat náhradu do požadovaného

tvaru.

18

Existují tři typy konstrukcí: frézované, infiltrační(frézované, infiltrované sklem), nebo

zhotovené tlakováním.

2.2.1.4 Proces vypalování keramiky

Proces vypalování keramické hmoty se dá rozdělit do pěti stádií:

Sušení

V průběhu sušení dochází k vypařování modelovacích tekutin a k přežíhání připojených

organických barviv.

Ohřívání

Ohřívání je proces při kterém narůstá teplota z úrovně vysoušení postupně na vypalovací

teplotu. Toto stadium trvá několik minut.

Slinování (sintrování)

Zvedáním teploty v keramické peci se při slinování začnou prodlužovat ostré hroty a hrany

částic, které se zakulacují a vzájemně sdružují tvorbou kvazikapalných můstků. Dílčí částice

splývají v kompaktní celek. Vzestupem teploty se průběh spojování částic zintenzivňuje. Při

slinování se středy částic přibližují, čím dál tím víc se protavují a splývají v jeden stejnorodý

celek.

Ve stomatologii dochází ke kapalnému slinování, za přítomnosti kapalné fáze, jež umožní

uspíšit průběh reakce. V kapalné fázi mají vliv na povrchové molekuly soudržné síly mířící ke

středu a tím je způsobeno zahuštění a zpevnění hmoty. Proces samozřejmě provází kontrakce.

Difúzí nebo točením v této fázi dochází k přenosu barvy.

Tavení

Tavením se zvyšuje intenzita zabarvení a dochází k natavení amorfní hmoty.

Ochlazování

Pozvolné ochlazování zabraňuje tvorbě vnitřního pnutí a následnému popraskání keramiky.

Čím větší je procento skelné fáze, tím pomaleji je potřeba keramickou masu chladit.

19

Procesem vypálení v dentální keramice vedle sebe koexistují slinutá, skelná (roztavená) a

krystalická fáze. Slinuté stadium představuje předstupeň roztavení, krystalická fáze vzniká při

chlazení. [22]

2.2.1.5 Lithium disilikátová sklokeramika na presování

Metoda použití materiálu lithium disilikátové keramiky je ideální pro zhotovování jednotlivých

korunek. Ve srovnání s jinými sklokeramikami přináší tato inovativní keramika vysoce

estetické výsledky a 2,5 až 3krát vyšší pevnost. Při výrobě můstků v distálním úseku může být

použita bez omezení pokud je na zirkonové konstrukci, nebo jen do tří členů. Tato hmota se

zpracovává v zubní laboratoři buď presováním nebo použitím CAD/CAM technologie. Při

vysoké pevnosti 360 – 400 MPa je možné použití více metod cementování (adhezivní, samo-

adhezivní nebo konvenční). Náhrady mohou být fazetovány vysoce estetickým způsobem, nebo

je lze vyrobit jako monolitickou náhradu a dobarvit. Celokeramické náhrady lze zhotovit i v

případě, že je preparace diskolorovaná nebo na titanové abutmenty. Výhodou je minimálně

invazivní preparace pro ošetření šetrné ke struktuře zubu. [10]

2.2.1.6 Leucitová sklokeramika

Leucitová sklokeramika je léty osvědčený a ozkoušený materiál zpracovávaný moderní

technologií CAD/CAM s vysoce funkčním celokeramickým materiálem. Výborně se hodí při

náhradě monochromatických estetických náhrad jednoho zubu, jako jsou fazety, inleje, onleje

a frontální a distální korunky. S pomocí rozptylu světla a homogenní konzistence vytváří

„chameleon“ efekt, který způsobuje neviditelnost a nerozpoznatelnost od okolních vlastních

zubů. Náhrady se vyznačují svojí přirozenou translucencí, vysoce kvalitní estetikou a pevností

v ohybu až 160 MPa. Výhodou je leštění bez nutnosti glazování. [11]

2.2.1.7 Keramika k napalování na zirkon

Technicky vyráběná keramika se vyrábí na bázi oxidu zirkoničitého. Její přednosti jsou vysoká

pevnost a lomová houževnatost. Materiály vyrobené na této bázi vynikají vysokou

otěruvzdorností, korozní odolností, nízkou teplotní vodivostí a hygienickou nezávadností. [10]

20

2.2.2 Kompozitní materiály

Kompozitní materiály se dodávají ve formě volně modelovatelných tixotropních past hustší

nebo řidší konzistence. Pastu je nutno rozpracovat před jejím nanášením, čímž dochází k

uvolnění vodíkových můstků a projeví se tixotropie.

Kompozitní materiál polymeruje za přítomnosti světla nebo hydropneumatickou polymerací.

Při polymeraci kompozitu světlem se naskýtá nebezpečí vzniku inhibiční vrstvy. Výrobci

expedují tzv. oxistop gely, které při nanesení na povrch náhrady před závěrečnou polymerací

zabraňují reakci makromolekul se vzdušným kyslíkem a tím vzniku inhibiční vrstvy.

Rozdílné koeficienty teplotní rozpínavosti mohou způsobit nebezpečí vzniku spáry mezi

kompozitem a kovovou konstrukcí. Proto je doporučeno chladit náhradu velmi pomalu a

hotovou práci vyjmout až po vychladnutí na laboratorní teplotu. Největší nebezpečí je u

rozsáhlejších prací.

Kompozitní materiály se expedují ve formě setů, kde se vyskytují pouze základní barvy, nebo

i další modifikace barev - intenzivní apod. Každá jednotlivá barva má hmotu krčkovou,

dentinovou a sklovinnou. Vyrábí se i hmota napodobující gingivu. Dále sety obsahují paletu

opákních barev většinou ve formě prášku a tekutiny. Pracuje se se vzorníky barev od firem Vita,

Ivocar, Biodent. [12]

2.2.2.1 Kompozitní C+B materiály

V některých materiálech lze označení C+B (Crown and Bridge) zaměnit za německou variantu

K+B (Kronen und Brücken). Konceptem C+B materiálů je volná modelace.

V dutině ústní působí přirozeným dojmem díky svým optickým vlastnostem. Prodejem v

plastových formách odpadá mísení, čímž se šetří materiál. Kompozity svou tvrdostí připomínají

keramiku. Přidání anorganického pojiva způsobuje snížení křehkosti. [12]

2.2.2.2 Sklokeramický kompozit

Světlem tuhnoucí sklo-keramický kompozit je ideální pro výrobu bezkovových náhrad.

Můžeme jej použít pro bezkovové korunky, fazety, inleje, onleje a individualizaci umělých

21

zubů. Je dlouhodobě odolný vůči abrazi. Se sklokeramickými kompozity lze dosáhnout

vynikajících estetických výsledků. K dispozici je v šestnácti odstínech dle vzorníku Vita.

Stejného probarvení náhrady lze dosáhnout díky zjednodušené barevné koncepci při různě

silných vrstvách materiálu. K polymeraci můžeme použít běžně dostupné laboratorní světelné

polymerátory. Je vhodný pro incizální a okluzální plochy díky jeho vysoké odolnosti vůči

abrazi. [12]

2.2.2.3 Světlem tvrzený kompozit

Jedná se o kompozitní materiál vytvrzovaný světlem pro korunky a můstky. Každá následující

vrstva se nanáší na předem vytvrzené vrstvy. Opaker, krčkové, dentinové, sklovinné a

transparentní vrstvy se nanášejí podle modelovacího schématu odpovídajícímu jednotlivým

barevným systémům. Pokrytím ADS-gelem se zabrání vytvoření inhibiční vrstvy. [12]

2.3 Indikace

Jednotlivé typy indikací k použití

Esteticky rušivé diskolorace skloviny a dentinu

Mírné anomálie postavení, tvaru a velikosti zubů

Uzávěr diastematu a tremat zubů

Hypoplazie tvrdých zubních tkání

Abraze tvrdých zubních tkání

Dostavba vodících plošek

Protetické ošetření po ortodontické terapii

2.3.1 Zvýšení skusu

Zvýšení skusu je statisticky i klinicky dokázaná metoda vedoucí ke zvětšení prostoru pro zuby

v dolním frontálním úseku chrupu. Při prohlubování skusu tento prostor zmenšujeme. Pro

vyrovnání dolních frontálních zubů bez komplikací, uzavření zbytkových mezer v horním

zubním oblouku a ustálený výsledek ortodontické léčby, je nutné dostatečné zvětšení skusu.

[23]

22

2.3.2 Hypokalcifikace

Hypokalcifikace, neboli nedostatečné zvápenatění skloviny, je defekt ve fázi mineralizace. Dle

dědičnosti je dělitelná na dvě formy: AD, AR. Sklovina bývá přirozeně silná, avšak významně

měkčí a jednoduše se odlamuje. Lze ji promáčknout či odstranit nástrojem. Kontrast u

rentgenových snímků je srovnatelně menší než u dentinu. Statistiky prokazují až 60% šanci

vykazovat frontálně otevřený skus a zvýšenou tvorbu zubního kamene. [6]

2.3.3 Diskolorace zubů

Diskoloraci zubů můžeme rozdělit na vnitřní a vnější. Vnější diskoloraci mohou způsobit

agresivní složky potravy, nedostatečná hygiena a další faktory. Vnitřní diskolorace vychází z

vnitřní struktury zubu (dentin, zubní dřeň). Hlavními faktory jsou například úraz, antibiotika či

různá onemocnění.

Vnější diskolorace

Zbarvení na vnější straně zubu lze klasifikovat dle různých barev.

Žlutá až tmavě hnědá pigmentace

Nejčastěji je způsobena pravidelnou konzumací kávy, čaje a sycených nápojů. Dalšími vlivy

jsou kouření, žvýkání tabáku a nedostatečná hygiena dutiny ústní.

Červené až hnědé zbarvení

Častá konzumace červeného vína, kovy v ústech, či bakterie mohou způsobit tento typ

zabarvení.

Oranžové až černé

Amalgámové výplně mohou způsobovat dlouholetým působením černé zabarvení. Oranžovou

a později černou pigmentaci nacházíme v případě žvýkání listů nebo plodů exotických rostlin.

Vnitřní diskolorace

Žlutá, šedá, hnědá

Výše uvedená barva je způsobena například přirozeným stárnutím - zvýší se průhlednost

skloviny a prosvítání žlutého dentinu, dále na chrup mohou působit antibiotika obsahující

23

tetracykliny. Šedé zabarvení se vyskytuje při onemocnění zubní dřeně.

Hnědé až černé

Zbarvení do hnědé až černé je způsobeno krví v dutině ústní při úrazu. Zubní kaz může ovlivnit

barevnost nejprve z křídovitě bílé skvrny až po černé zabarvení. Toto zabarvení nalezneme i u

výplňových materiálů kořenových kanálků.

Růžová, bílá

Růžová barva bývá častým příznakem resorpce uvnitř zubu, většinou po úrazech. Křídovitě bílá

skvrna nebo čáry na povrchu zubu bývají příznaky fluorózy.

Modrá, zelená

Během vývoje se mohou zuby zbarvit do modra při působení tetracyklinu. Metabolické poruchy

jako například bilirubinémie u dětí je příčinou zelené pigmentace. [3]

2.3.4 Chybné postavení zubů

Pozice zubů v čelisti není daná, mohou vlivem tlaku měnit pozici. Jsou v dutině ústní zachyceny

v parodontu. V případě použití rovnátek je možno zuby v čelisti reorganizovat. Umístění zubů

můžeme řídit dle rovnováhy mezi čelistí a tlakem jazyka. Oba tyto faktory působí proti sobě.

Lidé se silnými žvýkacími svaly mají zuby často přes sebe či dovnitř nakloněné, oproti tomu

lidé s velkým jazykem je mají většinou lehce nesrovnané s malými mezerami.

Stav těsnosti, kdy mají zuby tendenci tlačit se k sobě, na základě tlaku rtu a obličejových svalů,

vzniká v 1. a 2. desetiletí života. Opačné tendence mají zuby od 5. desetiletí, kdy dochází k

ochabování obličejových svalů, ustupují tkáně a tlak jazyka bývá konstantní. Všechny tyto

aspekty včetně ustupujících dásní (přirozeně či vlivem onemocnění parodontitidou) vedou k

rozestupu předních zubů, čímž se vytvoří mezery.

Indikace chybného postavení chrupu můžeme rozdělit na získané a vrozené. Pomalý posun je

typický symptom pro získané špatné postavení zubů. Přirozený posun pomáhá patologickým

procesům kosti ohraničit. Všechny požadavky kosti na prostor mají vliv na posun zubů a jejich

chybné postavení. Procesy a následky při reorganizaci mohou být jednoduše klasifikovány

rentgenem. [13]

24

2.3.5 Diastema, tremata

Diastemou se nazývá skulina mezi středními řezáky. Mezery mezi ostatními zuby jsou

označovány jako tremata. Při zhotovování fazet při indikaci diastema či tremat je možné opravit

mezeru o rozměru maximálně 1 mm. Tím dosáhneme výborného estetického výsledku.

Mnoho druhů savců má tremata jako normální vlastnosti, nejčastěji mezi řezáky a moláry.

Diastemata jsou častá u dětí, ale mohou existovat i u dospělých. Diastema je primárně

způsobená nerovnováhou ve vztahu mezi čelistí a velikostí zubu. Pokud labiální frenulum

(uzdička) tlačí, může tlačit zuby od sebe a tím způsobit diastema mezi frontálními řezáky. [14]

2.3.6 Hypoplazie zubních tkání

Hypoplazii zubních tkání můžeme charakterizovat jako poruchu vývoje skloviny a dentinu.

Toto onemocnění nejčastěji vzniká u dětí v důsledku nemoci. [15]

2.3.7 Abraze

Abrazi vysvětlujeme jako úbytek tvrdých zubních tkání. Často můžeme zaměnit termín abraze

s atricí.

Abrazí rozumíme proces podmíněný vnějšími faktory, například stravou, čištěním,

přikusováním tvrdých předmětů, ale i kyselými žaludečními šťávami při některých chorobách.

V extrémních případech může být urychlený snížením mechanické odolnosti tvrdých zubních

tkání nemocí, postihuje všechny dostupné zubní plošky.

Atrice je přirozený proces obrušování zubu při kousání bez závislosti na jakýchkoliv vnějších

vlivech. Postihuje žvýkací plošky antagonistů i aproximální plošky sousedících zubů. [15]

2.3.8 Dostavba vodících plošek

Indikaci dostavby vodících plošek můžeme vysvětlit jako potřebu korekce, nebo obnovení

řezákového či špičákového vedení.

„Řezákové vedení je označení pro pohyb řezací hrany dolních řezáků po palatinální ploše

25

horních řezáků při protruzním a retruzním pohybu dolní čelisti.” [16]

„Špičákové vedení zastavuje příčné řezákové vedení, funguje jako „špičáková ochrana”

chrupu. Špičáky vedou dolní čelist do centrální okluze.” [16]

2.3.9 Protetické ošetření po ortodontické terapii

Pokud po ortodontickém ošetření není estetický výsledek uspokojující, je možné přistoupit k

estetické úpravě fazetami.

2.3.10 Mikrodoncie - anomálie tvaru

Mikrodoncie je ortodontická anomálie, která označuje zuby nápadně menší než běžné, přestože

proporcemi odpovídají anatomickému tvaru. Dle množství postižených zubů můžeme rozdělit

mikrodoncii na generalizovanou či lokalizovanou. Postihnout může jen některé zuby, skupiny,

či veškeré zuby v čelisti.

Generalizovaná forma mikrodoncie je stav, kdy šířka dolních řezáků nedosahuje minima 21

mm a u horních řezáků 27 mm. Tento případ můžeme nejčastěji nalézt u horních postranních

řezáků a v případě výskytu u více zubů současně, lze pozorovat diastemu a tremata.

Horní laterální řezáky a třetí moláry bývají postiženy lokalizovanou formou mikrodoncie

nejčastěji. [17]

2.3.11 Prodloužení zubní korunky

Prodloužením zubní korunky se upravuje či doplňuje esteticky, nebo tvarově, původní korunka.

2.3.12 Anomálie struktury - hypoplazie

Stav, při kterém se dokonale nevytvořila sklovina nebo při jejím vývoji došlo k poškození, je

hypoplazie. Dochází k odkrytí zuboviny s možností tvorby kazu či k odštěpení skloviny,

přičemž vada postihuje jak části zubu, tak i celý chrup. Z důvodu menší odolnosti dentinu než

skloviny, jsou zuby slabší a náchylnější na opotřebení.

26

Při nepříliš velkém poškození je možné pokrýt a restaurovat poškozenou část korunky. Moderní

materiály při restauraci k zubu lehce přilnou a nehrozí odštípnutí.

Hrozí-li fraktura nebo se předpokládá značné opotřebení u postižených zubů, mělo by se zvážit

umístění korunky raději než estetické fazety. Před jakýmikoliv opravami postižených zubů je

nutné rentgenové vyšetření. [6]

2.4 Kontraindikace

Možnosti použití estetických fazet jsou poměrně široké, ale ne vždy s nimi lze korigovat každý

estetický defekt.

Nejčastějšími kontraindikacemi jsou:

„Velmi intenzivní diskolorace

Devitalizované zuby

Bruxismus

Velké klínové defekty

Velké mezizubní mezery – tremata, diastema

Nedostatečná tvorba skloviny

Okluzní problémy

Rozsáhlé výplně

Malhygiena” [6]

2.4.1 Devitalizovaný zub

Po vážném úrazu chrupu je v některých případech nutné umrtvení - devitalizování. Zub je

devitalizován odstraněním nervového a cévního zásobení v dutině kořenového kanálku.

Devitalizované zuby tmavnou, nejsou-li řádně ošetřeny. Moderní technologie mohou tento

problém spolehlivě obejít. Řešením této problematiky je vnitřní bělení či estetická fazeta. Řádně

lékařem endodonticky ošetřený devitalizovaný zub by barvu neměl měnit. [6]

2.4.2 Bruxismus

Bruxismus, neboli skřípání zubů, je situace, kdy probíhá pohyb zubů bez příjmu potravy.

27

Převážná většina případů bruxismu se odehrává v noci. Řešením pro ochranu zubů jsou

ochranné nákusné dlahy. Nejčastějšími příčinami mohou být stres nebo úzkost a z tohoto

důvodu pomáhá relaxace a uvolňovací cvičení. Příznaky bruxismu mohou být bolesti čelistí,

abraze a zvýšení citlivosti na horké a kyselé. [18]

2.4.3 Klínové defekty

Klínové defekty jsou způsobeny v krčkových oblastech zubů na vestibulární ploše

mechanickým poškozením tvrdých zubních tkání. Nejčastějším případem je příliš tvrdý

kartáček či nesprávná technika čištění zubů. [19]

2.4.4 Diastema, tremata

Diastema označuje mezeru mezi zuby 11 a 21. Tremata poté mezery mezi ostatními zuby.

Pokud bychom chtěli zhotovit fazety při této indikaci, nesmí být mezera větší než 1 mm. Jen

tím se docílí dobrý estetický výsledek. [14]

2.4.5 Nedostatečná tvorba skloviny

Korunkovou část zubu pokrývá vrstva skloviny. Sklovina zastupuje díky vysokému obsahu

minerálů nejtvrdší tkáň lidského těla, tvoří 1-3 mm povrchu zubu. Její vrstva se ztenčuje

směrem ke krčku. Vytváří na povrchu korunky ochranný obal, ale nedokáže se regenerovat.

Členění poruch při vývoji tvrdých zubních tkání je zatím podmíněno klinickým

charakterizováním defektu. Nejvýraznější změny postihující sklovinu jsou opacity a

hypoplazie.

Opacity jsou poruchy při vývoji tvorby skloviny, kdy sklovina není dostatečně mineralizovaná.

Během prořezávání zubů je sklovina na povrchu bez defektů, pod touto vrstvou ale trpí

nedostatkem minerálů. Opacity rozdělujeme na ohraničené a difuzní.

Opacity ohraničené, jsou výrazně oddělené od zdravé skloviny. Bývají zbarveny do bílé, žluté

nebo hnědé. Opacity difuzní jsou tvarované do proužků, skvrn nebo různorodě uspořádané bez

jasného ohraničení od zdravé skloviny. Defekty pod povrchem mohou být velmi porézní, což

28

přispívá k odlamování skloviny z vnější strany zubu.

Hypoplazie patří mezi kvantitativní poruchy skloviny. Za příčinu se považuje nedostatečná

nebo porušená tvorba sklovinné matrice. Povrch skloviny je hrbolatý a její vrstva je tenká.

Na povrchu nalezneme jamky a rýhy. Mohou být soustředěné na jedno místo nebo mnohočetné

při různé hloubce. Existují případy, kdy sklovina zcela chybí. Sklovina může být transparentní

nebo opákní.

Závažnost důsledků poškození skloviny závisí na době, délce a intenzitě vystavení škodlivé

látce. [20]

2.5 Zhotovení estetických fazet

2.5.1 Zhotovení estetických fazet přímým způsobem

Metoda přímého fazetování se zakládá ve zhotovování fazet fotokompozitním materiálem v

pacientových ústech. Fazety jsou zhotoveny během návštěvy u lékaře a okamžitě je možné je

zatěžovat. Široká škála barevnosti zaručuje přirozený vzhled, přestože nejsou ve srovnání s

keramikou stálobarevné. Po určitém čase je nutné provedení dodatečné barevné opravy.

Fotokompozitní pryskyřice patří mezi materiály obsahující anorganická plniva (křemičitany,

sklo) zajišťující mechanické a estetické vlastnosti. Zubař pokrývá upravený zub kompozitem a

polymerace je provedena nasvícením polymerační lampou. [29]

2.5.1.1 Metody zhotovení

Zubní lékař může použít dva způsoby zhotovení.

2.5.1.1.1 Zhotovení z volné ruky

Před použitím fotokompozitního materiálu je nutné vybrat barvu pro budoucí fazetu. Zub je

napreparován a následně je plocha upravena speciální kyselinou. Vybraný kompozit se vrství

na zub v tenkých vrstvách a je vytvrzen polymerační lampou. Závěrem je zub dobroušen,

dotvarován a naleštěn.

29

Tato metoda patří mezi nejrychlejší a nejobtížnější. Zubař musí být zručný při modelaci přímo

v pacientových ústech a zároveň musí znát vlastnosti a strukturu živého zubu.

Barva pro budoucí fazetu je stejně důležitá jako tvar substituovaného zubu.

Pro úpravu navrstveného materiálu se používají jemné diamantové brusky a povrch je leštěn

gumami a speciální pastou určenou pro leštění. [29]

2.5.1.1.2 Zhotovení pomocí silikonového klíče

V zubní laboratoři je na wax-up modelu zhotoven přesný tvar zubů z orální strany a výška

plánovaných zubů. Po ukončení wax-up modelu slouží silikon k vyhotovení negativu

vymodelovaných zubů. Následuje výroba silikonového klíče, který je poslán do zubní ordinace

kde slouží lékaři jako pomoc a kontrola při zhotovování. Vede lékaře k dodržení správného

tvaru a postavení zubů v pacientových ústech.

2.5.2 Zhotovení estetických fazet nepřímým způsobem

Laboratorní postupy zhotovení keramické fazety

Vrstvení keramiky na platinovou fólii

Odlévání nebo lisování s dohotovením pomocí:

Individualizace

Techniky malování

Kopírovaným vybrušováním

Počítačem řízené vybrušování z keramických bločků - CAD/CAM

Napalování keramiky na žáruvzdorný model

Nepřímým způsobem můžeme zhotovit fazety jak kompozitní, tak keramické. Keramické

fazety můžeme zhotovit následujícími způsoby:

Lisováním - Frézováním (CAD/CAM)

Napalování keramiky na model volným vrstvením

Pokud chceme dosáhnout vysokého estetického výsledku, můžeme si pomoci wax-up modelem

a silikonovým klíčem. [29]

30

2.5.2.1 Wax-up

“A dental diagnostic wax-up” přeložíme do českého jazyka jako diagnostický voskový model.

Slouží nám v protetice k dosažení výrazně lepšího estetického výsledku.

Zubní technik obdrží pacientovy otisky. Z nich zhotoví situační model ze sádry. V rozsahu

požadovaných fazet modeluje ze speciálního bílého vosku dokonalý vzor na základě situačního

modelu. Tato úprava lze zhotovit podle fotografie pacienta na jeho výslovné přání.

Voskový model hraje při navrhování náhrady zásadní roli. Umožňuje lékaři vizualizaci jejího

tvaru a funkce a naplánování preparací zubů s ohledem na typ použitého materiálu. Voskový

model náhrady je ještě důležitější v případě, že bude sloužit jako plán pro ortodontickou léčbu.

Jakmile se pomocí ortodontické léčby dosáhne specifikací umožňujících zhotovení estetické a

funkční náhrady, slouží voskový návrh jako model pro tvar preparace pahýlů a volbu materiálu.

Zubní diagnostika wax-up je plánovací proces pro stomatologa, protetika, periodontistu,

ortodontistu nebo ústního technika, který pomáhá při sdělování cenných informací pacientovi,

laboratorním, nebo jiným zubním specialistům.

Tento postup obvykle zahrnuje přijetí sady zubních zobrazení nebo otisků zubů pacienta,

vytvoření zubních odlitků (sádrové odlitky zubů) a pak tvaru, velikosti, obrysu nebo celkové

pozice a umístění zubů v modelu před zahájením konečné zubní rekonstrukce.

Bez diagnostického wax-upu , jsou některé stomatologické práce v rozsahu od jednoho zubu

po celkovou náhradu chrupu jednoduše příliš složité pro představu. Pokud se zubní lékař

rozhodne použít wax-up, muže využít všech těchto výhod pro přiblížení práce pacientovi a

následnou konzultaci. [28]

2.5.2.2 Zhotovení napalováním na platinovou fólii

Technika platinové fólie patří mezi nejstarší metody zhotovení celokeramické náhrady.

Záměrem tohoto výrobního procesu je přizpůsobení platinové fólie na pilíř, následuje nanášení

keramické substance a její vypálení. Při pálení a modelaci se využívá fólie o síle 0,02 mm jako

31

stabilního nosiče a po vypálení se fólie odstraní. Tento proces při nízkých pořizovacích

nákladech splňuje vysoké nároky. Pro zhotovení lze použít běžnou keramickou pec a jakoukoliv

keramiku určenou pro fazetování. Mezi nejvýraznější investici patří nákup platinové fólie.

Znalost keramických hmot a zkušenost je při této metodě zcela zásadní.

V moderní době je mnoho různých technologií a způsobů zhotovování celokeramických fazet.

Většina možností je při zavedení do zubní laboratoře náročná a pořizovací cena nemalá. Metoda

platinové fólie je výhodná téměř nulovou vstupní finanční zátěží, která spočívá pouze v nákupu

materiálu. Využít lze jakákoliv keramika určená i pro nanášení na kov a k vypalování postačí

běžná keramická pec. Náklady porovnávají s pořizovací cenou skeneru, setu presovací

keramiky, přístroje na frézování či zpracování zirkonu apod.

V případech, kdy nelze z jakýchkoliv důvodů provést dostatečně rozsáhlou preparaci zubu, či

zhotovit fazetu na nenabroušené zuby, se vyzdvihuje metoda platinové fólie. Indikace této

metody jsou s přibývajícím časem častější v rámci estetické stomatologie.

V ojedinělých případech řešení defektů citlivé estetické oblasti frontální části celokeramickými

fazetami podloženými aluminiovou nebo zirkonovou konstrukcí vyhovovat, jelikož snižují

transparentnost. Těmito případy se zabývají přední odborníci, ovládající základní technologie

zpracování keramického materiálu a zároveň mající cit pro nadmíru estetické materiály. [30]

2.5.2.3 Zhotovení lisováním keramiky

Lisovací metoda předpokládá zhotovení předběžného tvaru fazety, který se zatmelí a vypresuje

v přístroji na presování keramiky. Následně je fazeta upravována dvěma působy: malováním

nebo individualizovaným dopalováním nízkotavitelné keramiky.

Mezi výhody této metody patří její široké využití, pevnost, odolnost proti prasknutí a rezistence

vůči abrazi. Její nevýhodou je horší estetika než technikou vrstvení. [29]

2.5.2.4 CAD/CAM

CAD/CAM je zkratka pro computer aided design/computer aided manufacturing. Přeložením

32

do českého jazyka získáme: CAD - počítačem podporovaný návrh, CAM- počítačem řízená

výroba.

Jedná se o nejnovější metodu zhotovování náhrad, při níž je návrh modelován na počítači a

výroba je zadána do frézovacího přístroje. Použití je velmi široké, lze jej uplatnit u fazet,

korunek, můstků, inlejí, onlejí, ortodontických aparátů apod. Perfektní preparace zubu a věrný

model situace je zapotřebí pro přesné zhotovení fazety za použití specializovaného materiálu

určeného pro tuto technologii.

Počítačová technologie, 3D skener a CAD/CAM pomůže vytvořit přesný 3D obraz

napreparovaného zubu.

Fazeta, krčkový uzávěr, síla fazety apod. je navrhnuta virtuálně. Návrh je zhotoven individuálně

nebo pomocí přednavrhnutých částí databáze. Finální virtuální model je odeslán do frézovacího

přístroje nebo do frézovacího centra, kde je vybroušena fazeta z vybraného keramického bloku.

Program určuje velikost keramického bločku který je použit. Ten je umístěn do upínací části

přístroje. Frézování probíhá dle předurčeného řádu a je chlazeno vodou stříkající na bloček z

důvodu absence přehřívání.

Vyfrézovaná fazeta je oddělena od bločku, dosazena na model a lze s ní následně pracovat.

Fazeta se může dobarvit nebo na ni lze napálit další vrstvy keramiky. Před nanášením keramiky

se musí zredukovat síla fazety. Získáme tím dostatečný prostor na doplnění. Finálně je

opískována vnitřní plocha a fazeta je odeslána do zubní ordinace. [3]

Výhodami frézovaných fazet jsou přesnost krčkového uzávěru a pohodlnost výroby bez ručního

broušení. Nevýhodou jsou pak vysoké vstupní náklady a nedokonalá estetika (probarvenost).

2.5.2.5 Frézováním podle předlohy

Tato metoda je lehce odlišná v postupu. Sádrový pahýl se neskenuje, ale skenuje se prototyp

fazety vymodelovaný zubním technikem. Přístroj následně fazetu vyfrézuje do bločku dle

voskového prototypu. V České republice je tato metoda málo využívaná. [3]

33

2.5.2.6 Modelace na žáruvzdorný pahýl

Součástí finálního pracovního modelu je žáruvzdorný pahýl. Na tento pahýl se nanese a vypálí

keramický materiál. Mezi výhody patří individuální možnost probarvení a nevýhodou bývá

časová náročnost zpracování, křehkost materiálu a obtížné dodržení krčkového uzávěru. [3]

2.6 Postup aplikace keramických fazet

V případě zdravého chrupu je aplikace keramických fazet možná ve dvou fázích. Zubní lékař

podle potřeby lehce zbrousí přední část zubu (max 0,4 mm) a odebere otisk chrupu. Otisk je

zaslán do zubní laboratoře kde jsou zhotoveny fazety.

Zhotovení probíhá cca do 10 dnů. Během tohoto období lze používat provizorní fazety z

fotokompozitu. Fazety jsou při druhé návštěvě finálně odzkoušeny. K jejich trvalému nasazení

je přistoupeno až po kontrole funkčních či estetických potíží a následně probíhá leštění. K

jednodušší fixaci fazet zhotovených v laboratoři může lékaři posloužit silikonový klíč.

Při jedné návštěvě je s použitím současné technologie možné zhotovit celý postup. Od

zhotovení elektronického negativu zubů, přes modelaci náhrad v počítači až po finální práci a

nalepení. [30]

34

3. Praktická část

3.1. Presovací keramika

“Zhotovení kapničky z presovací keramiky, či presované korunky v plném tvaru je téměř totožné

se zhotovením kovové kapničky pro metalokeramickou korunku, či se zhotovením celolité

korunky. Rozdíl je pouze v tom, že do vypálené formy nevlijeme kov, nýbrž vtlačíme roztavenou

keramiku.” [3]

Požadovanou protetickou práci modelujeme kompletně spalitelným voskem po vytvoření

děleného modelu.

Silikonový otisk, který byl zhotoven dle wax-up modelu, slouží k přesnějšímu modelování

tvaru fazet. Frontální a laterální můstky do tří členů lze zhotovit systémem presovací keramiky

Ivoclar. Zhotovovány mohou být ve frontálním úseku o šířce 11 mm a v laterálním o šířce 9mm.

“Konstrukční presovací materiál firmy Ivoclar IPS e.max PRESS (Lithium Disilikát pevnost

400 MPa) je o mnoho pevnější než fazetovací keramika, proto musí být kapnička dostatečně

silná. Toto pravidlo platí pro všechny systémy výrobců presovací keramiky.” [3]

Použití techniky dobarvení je vhodné zejména v laterárním úseku při neuspokojivém

nabroušení pilířů protetické fazety. Materiál Ivoclar používaný při presování je tvrdší než zubní

sklovina, ale je pevnější než živcová presovací keramika Vita. Plán protetického ošetření je z

tohoto důvodu důležitý s přihlédnutím k možným náhradám nebo vlastním zubům v protilehlé

čelisti.

Krokem k vysoké estetice je dokonalá textura (finální úprava kopírující povrch okolních zubů).

“Estetika bezkovových náhrad spočívá zejména v tom, že propouštějí světlo. Správný výběr

transparence presovacích ingotů (pelet) je důležitý pro dosažení estetického výsledku. Lékař či

zubní technik musí zohlednit při výběru barvy nejen transparenci okolních zubů, ale i barvu

nabroušeného pahýlu. Proto výrobci dodávají ingoty (pelety) pro presování ve třech až čtyřech

stupních průsvitnosti. Systémy presovací keramiky jsou velmi podobné, liší se pouze složením

35

materiálů. Postup zhotovení je téměř shodný.” [3]

“Materiál VITA PM9 (presovací materiál firmy Vita byl vyvinut z osvědčené živcové keramiky

s mikrostrukturou VITA VM9 a slouží k přelisování konstrukcí ze ZrO2 (oxidu zirkoničitého),

který je částečně stabilizovaný yttriem (jako např. z VITA In-Ceram YZ), či k výrobě jedno nebo

víceploškových inlejí, onlejí, částečných korunek, fazet a korunek předních zubů

prostřednictvím techniky vrstvení a malování bez konstrukce. VITA PM9 se dodává v 10

barvách a ve třech různých stupních průsvitnosti.“ [3]

3.1.1 Postup zhotovení fazety presovací technikou

Dělený sádrový model nejdříve naizolujeme izolací používanou na separování sádry od vosku.

Smočením modelu preparovaného zubu do termostatického zásobníku vosku vytvoříme kapnu,

přes kterou domodelujeme zub do ideálního anatomického tvaru s použitím beze zbytku

spalitelného vosku určeného pro presovací techniku.

Obrázek 2 Kapna na modelu

36

Obrázek 3 Anatomická modelace

Hmotnost voskové kapny i s licími kanály znásobíme hustotou presovací keramiky pro zjištění

správného množství keramických pelet.

Vymodelovanou fazetu načepujeme na spodní díl presovací manžety čepovacím drátem o

průměru 4 mm a v délce cca 3 mm. Hlídáme úhel mezi vymodelovanou fazetou a kolmicí k

podložce. Sklon vymodelované práce by se měl pohybovat mezi 45° a 60°. Vlastní fazetu je

potřeba načepovat do incizní hrany. Předejde se problémům při presování. Je důležité přechody

mezi předtvarem licí prohlubně, čepovacími dráty a vlastním vymodelovaným výrobkem

vyhladit a zanechat je plynulé a oblé. Vyhneme se odštípnutí zatmelovací hmoty, která by se

mohla zatlačit do vlastního výrobku. Usnadníme tím také dráhu vtoku keramiky při presování.

37

Obrázek 4 Načepovaná práce

Na správně připravené vymodelované výrobky naneseme prostředek ke snížení povrchového

napětí, jež zajistí lepší zatékavost formovací hmoty.

Na zatmelení použijeme formovací hmotu pro presovací keramiku. Formovací hmotu nalijeme

přesně k vyznačené linii, což nám usnadní nasazení horní části presovací manžety.

Hlídáme čas od začátku míchání. Po dvaceti minutách můžeme sejmout silikonovou manžetu a

kroužek umístit do pece předem rozpálené na 850 °C.

Po předehřátí kroužku jej co nejrychleji přemístíme do vyhřáté presovací pece. Lisovací pelety

VITA PM9 vložíme do kroužku zaoblenou stranou s vyraženým logem VITA dolů. Na lisovací

peletu vložíme jednorázový plunger černou značkou nahoru a zapneme příslušný program pro

presování.

Po vypresování a vychladnutí kroužku zjistíme polohu vypresované fazety přiložením dalšího

plungeru a předtvaru licí prohlubně. Je vhodné si výšku na kroužek vyznačit. Vylisované

38

objekty nalezneme mezi liniemi. Hluboké zářezy po obvodu kroužku vytvoříme pomocí

řezacího kotouče. Kroužek opatrně rozštípneme pomocí nože na sádru. V žádném případě

nepoužíváme kladívko.

Obrázek 5 Odměřování vzdálenosti přiložením plungeru

Obrázek 6 Řezání

Formovací hmotu odstraníme za použití skleněných perliček tlakem 4 barů a zrnitostí 50μm.

Jakmile se dostaneme k vypresovanému objektu, je potřebné snížit tlak na 2 bary, abychom si

práci nezničili.

Vypresovaný objekt oddělujeme od lisovací konstrukce v co možná největší vzdálenosti

39

diamantovým kotoučem, aby se trhliny, které mohou během odřezávání vzniknout, nešířily do

vypresovaného objektu.

Při odřezávání presovacích čepů a opracovávání chladíme keramiku vodou.

Po oddělení lisovací konstrukce zkontrolujeme na sádrovém modelu dosed fazety.

Fazetu dokončíme technikou individualizace. Dovrstvení a dotvarování provedeme nanesením

keramické hmoty VITA VM9 Add-on. Do krčkové oblasti a do aproximálních ploch jsou

naneseny příslušné hmoty určené pro individualizace.

Následuje nanesení nízkotavitelné glazury a dobarvení. Správnou volbou barev lze fazetu ještě

více přiblížit barevnosti pacientových zubů. [3]

Obrázek 7 Vypresovaná fazeta

3.1.2 Vyhodnocení presovací keramiky

Presovací keramika představuje významný průlom při tvorbě celokeramických korunek, fazet,

onlejí a inlejí. Presovací pec lze použít i pro napalování keramiky na kovovou konstrukci.

výborná biokompatibilita

minimální tepelné dráždění vlivem nízké tepelné vodivosti

jednoduchost v individualizaci dobarvením nebo dovrstvením

40

rychlá výroba

jednoduchá výroba - modelace z vosku

nepříliš uspokojivá estetika

je dražší než signum i než platinová fólie

pořizovací náklady presovací pece jsou vysoké

3.2 Kompozit Signum

“Signum essentia, incisal a matrix jsou světlem tuhnoucí nano-hybridní kompozity pro fazety,

korunky a můstky. Signum ceramis je sklo-keramický kompozit pro bezkovové náhrady.

Oblasti používání Signum essentia, incisal matrix:

fazetované fixní korunky a můstky

frontální nebo laterální atraumatické korunky nebo fazety

fazetování snímatelných částí zásuvných spojů (teleskopické a kónusové korunky)

fazetování náhrad na implantáty

individualizace umělých zubů

Oblasti používání Signum ceramis a matrix:

bezkovové jednotlivé korunky, fazety, inleje a onleje

individualizace umělých zubů“ [3]

“Kompozit Signum je plně schválen pro atraumatické korunky po druhý premolár. K docílení

estetických požadavků jej lze také použít pro atraumatické korunky v oblasti molárů za

předpokladu, že není v tomto úseku nadměrné zatížení.” [3]

Pro zhotovení náhrady z kompozitu signum je potřeba dodržet minimální tloušťku 1,2mm ve

fisuře a 1,2mm na incizi. Na průřezu konstrukce v aproximálním spoji musíme udržet

dostatečně silný spoj, aby odolal deformaci. [3]

3.2.1 Postup zhotovení fazety z materiálu Signum

Než začneme vrstvit materiál Signum, naizolujeme všechny oblasti na sádrovém modelu, jež s

ním mohou přijít do kontaktu. Můžeme použít Insulating Pen II, nebo izolační gel indikovaný

41

pro toto kompozitum. Nanášíme postupně margin, dentin, sklovinu a transparentní materiály

podle schématu vrstvení. Na samostatně zpolymerované vrstvy nanášíme individuální pastové

hmoty. Dosažení kýžených fyzikálních vlastností a správné barvy docílíme zpolymerováním

jednotlivých vrstev odděleně.

Pasty Signum je nutné nanášet po vrstvách. Prevencí proti vzduchovým bublinkám mezi

vrstvami je kondenzace materiálu tvořená propracováním. Následně ji naneseme na již

zpolymerované vrstvy a pevně přitlačíme. Modelovacím nástrojem, či štětečkem, je nyní možné

hmotu vytvarovat do požadovaného tvaru.

Signum efekt nebo signum creativ naneseme na dentin pro dosažení správného odstínu dle

vybrané barvy. Na incizální hranu nanášíme Signum enamel.

Pokud se bude zdát odstín barvy do šeda, nanesli jsme vrstvu enamelu příliš silnou, nebo je

dentinové jádro příliš navrstveno.

Optimální barvy dosáhneme, pokud je síla enamelu od 0,5 do 2 mm. Hloubky barvy dosáhneme

přidáním transparentní pasty. Finálně dokončíme fazetovací proces se Signum matrix. [3]

Nízkoviskózní materiál signum matrix může být použit v incizální části zubu namísto Signum

enamelu.

Signum matrix je flow materiál vhodný pro použití v incizální oblasti fazety místo Signum

enamelu. Opal transpa kompozita nanášíme do incizální oblasti pro napodobení transparence a

opalescence přirozeného zubu. Pro zvýšení transparentního efektu není nutné nanášet tolik

materiálu jako u Signum enamelu. Mechanicky odolné incizální hrany s vysokou estetikou

docílíme použitím opal transpa materiálů. Maximální síla jednotlivě polymerovaných vrstev je

1 mm. Můžeme je průběžně polymerovat pomocí lampy (například HlLite pre).

K zajištění živosti barvy můžeme použít fluorescenční value materiály VL1 - VL4. Navrstvíme-

li je na dentin, dopomohou nám k vytvoření velmi živé barvy i na velmi tenké fazetě.

Modelovacím nástrojem nebo štětcem můžeme nanést mamelony. V případě nutnosti je možné

nanést sekundární dentin v krčkové oblasti.

42

Efekty MD1, MD2, MD3 a SD1, SD2 jsou vhodné k použití jako opákní dentiny jelikož mají

nízkou transparenci.

Obrázek 8 Vzorník efektů Signum matrix

Pro zjednodušení manipulace s pastou je vhodné navlhčit modelovací nástroj nebo štětec

tekutinou Signum Liquid. Tuto tekutinu lze použít k obnově poškozené disperzní vrstvy.

Nanášíme jí v tenké vrstvě a necháváme reagovat po dobu 30s. [3]

Obrázek 9 Fazeta z kompozitu Signum

43

3.2.3 Vyhodnocení materiálu Signum

velmi rychlá výroba

snadné nanášení

při správné manipulaci výborná estetika

levnější než presovaná keramika

výborný lesk

nižší transparentnost při srovnání s keramikou

postupem času zabarvení vlivem potravy

3.3 Zhotovení nanášením na platinovou fólii

Zubní technologie se vyvíjejí velkou rychlostí a v mnohém ulehčují život a rozšiřují možnosti

zubního technika. V přílivu převratných novinek však nemůžeme zapomínat na tradiční, časem

osvědčené materiály a postupy.

Jednou z těchto stálic je platinová fólie. V časných dobách poskytovala jedinou možnost při

zhotovování keramických korunek jako stabilní základ pro nedostatečně pevné a stabilní

keramické materiály. Tyto materiály však v průběhu několika desetiletí prošly velkou

přeměnou. Svojí stabilitou a pevností se staly v kombinaci s platinovou folií plnohodnotnou a

ve více ohledech těžko překonatelnou alternativou. Jejím základním použitím je celokeramická

korunka. Při dostatečné preparaci zubu se snižuje její význam, protože téměř stejně úspěšně

lze použít metalokeramiku nebo zirkon. Z hlediska estetiky je však lepší dát přednost korunce

bez konstrukce. Platinovou folii můžeme použít v případě fazety zhotovené na preparovaný

zub, korekce poúrazového stavu (zlomeniny), nebo neinvazivního řešení při estetických

korekcích tvarů zubů a uzavírání mezer mezi nimi.

3.3.1 Postup zhotovení nanášením na platinovou fólii

Začneme přípravou děleného modelu pomocí pin-systému a provedeme Thompsonův řez. Na

takto upravený pahýl naadaptujeme platinovou fólii. Tento krok je velmi důležitý, tvoří základ

celé práce. Pokud platinovou fólii naadaptujeme chybně, můžeme mít problém při jejím

snímání z pahýlu před pálením navrstvené keramiky.

44

Obrázek 10 Adaptace platinové fólie

Obrázek 11 Naadaptovaná fólie

Na pilíř naneseme dentinovou hmotu, vymodelujeme mamelony a aproximálně naneseme

transparentní keramiku. Následuje nanesení enamelu a úprava finálního tvaru fazety.

45

Obrázek 12 Nanášení keramické hmoty

Platinovou fólii s nanesenou keramikou opatrně sejmeme a posadíme na nosič do keramické

pece. Keramiku vypalujeme programem dle doporučení výrobce použité keramické hmoty.

Obrázek 13 Keramická fazeta v peci

46

Vypálenou a zchladlou fazetu vyjmeme z pece a opracujeme. Pokud je potřeba, můžeme

pokračovat s nanášením materiálu a pec nastavit na korekční pálení.

Obrázek 14 Vypálená keramická fazeta

Po dokončení tvaru zubu naneseme glazuru a fazetu dobarvíme. Po posledním vypálení

vyjmeme platinovou folii a zkontrolujeme dosed na kontrolním modelu. [30]

Obrázek 15 Dokončená keramická fazeta

47

Obrázek 16 Hotová keramická fazeta

3.3.2 Vyhodnocení techniky s platinovou folií

vysoká pevnost

jedinečné optické vlastnosti - optimální translucence, k nerozeznání od opravdového

zubu

výborná biokompatibilita

minimální tepelné dráždění vlivem nízké termovodivosti

vysoká přesnost

vlastní-li zubní laboratoř pec na vypalování keramiky jsou pro výrobu malé vstupní

náklady - jen platinová fólie

dlouhá doba zpracování

nutnost estetického cítění

nutná znalost vlastností používané keramiky

48

4. Porovnání použitých technik

Presovaná keramika

jednoduché zpracování

druhá nejrychlejší metoda

horší estetika

vysoká pořizovací cena

Kompozitní plast Signum

nejrychlejší metoda zpracování

jednoduchá výroba

působí umělým dojmem, má horší estetické vlastnosti než keramika

dlouhodobě nestálá barevnost

druhá nejvyšší pořizovací cena

Keramika nanášená na platinovou fólii

vynikající estetika

nejnižší pořizovací cena

nejnáročnější na čas

nepříliš snadné zpracování

Vzhledem k podobnému složení presované keramiky a hmoty napalované na platinovou fólii

jsem předpokládala, že výsledky nebudou tolik rozdílné. Přestože jsem na presované fazetě

použila techniku cut back, což je dovrstvení nízkotavitelnou keramikou na vypresovanou

konstrukci, jsou efekty napalované na platinovou fólii lépe rozpoznatelné. Efekty lze na

platinovou fólii navrstvit již v základu, čímž se liší od presované keramiky, která je probarvená

až na povrchu. Z tohoto důvodu mi nejpřirozenější přijde keramika napalovaná na platinovou

fólii, jelikož nejvěrněji kopíruje strukturu pacientových zubů.

Kompozit Signum je velmi snadno a rychle zpracovatelný materiál, který má dobrou

leštitelnost. Sada Matrix obsahuje mnoho materiálů a efektů pro individualizaci, které umožňují

napodobit pacientovy zuby. Nevýhodou je nestálá barevnost.

49

Závěr

V teoretické části jsem objasnila pojem estetika, estetiku obličeje a estetiku úsměvu. Následoval

popis a rozepsání materiálů používaných při výrobě estetických fazet. Zabývala jsem se

indikacemi a kontraindikacemi estetických fazet, přičemž jsem zjišťovala kdy je vhodné

estetické fazety použít a kdy nikoliv.

V kapitole 2.5 Zhotovení estetických fazet jsem rozepsala jednotlivé možné způsoby vyroby

estetických fazet. Zkoumala jsem metody zhotovení přímým i nepřímým způsobem. Přímý

způsob zhotovení probíhá v zubní laboratoři a fazety zhotovuje lékař v ordinaci přímo v ústech

pacienta. Nepřímý způsob zhotovení estetických fazet probíhá v zubní laboratoři kde jsou

estetické fazety zhotoveny zubním technikem na sádrovém modelu. Pro ucelení informací jsem

zmínila i postup aplikace estetických fazet do pacientovy dutiny ústní.

V praktické části jsem získané informace využila pro odzkoušení zhotovení estetických fazet

třemi metodami: technikou presování keramiky, nanášením materiálu Signum a vrstvením

keramiky na platinovou fólii.

Po přezkoumání a vyhodnocení všech informací a materiálů jsem došla k závěru, že

nejestetičtějším řešením úpravy pacientova chrupu je metoda platinové fólie s napalovanou

keramikou. Je však náročná na čas. Jako druhou nejlepší jsem zvolila metodu nanášení

kompozitu Signum. S ním se dá fazeta krásně probarvit a výroba je velmi rychlá. Jeho

nevýhodou je, že postupem času se může vlivem potravy obarvit. Nejméně použitelná mi přijde

metoda presování keramiky, jelikož se fazeta nedá uspokojivě probarvit. Má však vynikající

translucenci a je velmi jednoduchá na výrobu.

Použité materiály i výrobní postupy jsem nastudovala z knih i jiných dosažitelných materiálů.

50

Seznam použité literatury

Knihy a publikace

[1] AHMAD, Irfan. Estetika v protetice: postupy pro předvídatelné výsledky. Praha:

Quintessenz, c2008. ISBN 978-80-86979-06-9.

[2] BROŽOVÁ, Markéta. Estetické fazety. Praha: 2007. Absolventská práce, Vyšší

odborná škola zdravotnická a Střední zdravotnická škola, Praha 1, Alšovo nábřeží 6

[3] HEJNOVÁ, Deana; ŠTAJNEROVÁ, Ludmila; ZETKOVÁ, Petra. Moderní postupy v

protetické technologii. Praha: Projekt Studijní portál pro pedagogy a studenty vyšší odborné

školy, číslo CZ.2.17/3.1.00/33259

[4] KRŇOULOVÁ, Jana a Hana HUBÁLKOVÁ. Fixní zubní náhrady. Praha:

Quintessenz, c2002. Quintessenz bibliothek. ISBN 80-902118-9-5.

[5] MAZÁNEK, Jiří. Zubní lékařství: propedeutika. Praha: Grada, 2014. ISBN 978-80-

247-3534-4.

[6] WEBER, Thomas. Memorix zubního lékařství. 2. české vyd. Přeložil Magdalena

KOŤOVÁ. Praha: Grada, 2012. ISBN 978-80-247-3519-1.

Internetové odkazy

[7] estetika - ABZ.cz: slovník cizích slov. ABZ.cz: slovník cizích slov - on-line

hledání [online]. Copyright © [cit. 16.04.2017]. Dostupné z: http://slovnik-cizich-

slov.abz.cz/web.php/slovo/estetika

[8] Veneer (dentistry) - Wikipedia. [online]. Dostupné z:

https://en.wikipedia.org/wiki/Veneer_(dentistry)

[9] Zhotovení keramické korunky a fazety s využitím platinové fólie. 301 Moved

Permanently [online]. Copyright © 2012 StomaTeam, s.r.o. [cit. 16.04.2017]. Dostupné

51

z: http://www.stomateam.cz/cz/zhotoveni-keramicke-korunky-a-fazety-s-vyuzitim-

platinove-folie/

[10] [online]. Copyright © 2017 [cit. 16.04.2017]. Dostupné z:

http://www.ivoclarvivadent.cz/cs/ips-emax-lithium-disilicate

[11] [online]. Copyright © 2017 [cit. 16.04.2017]. Dostupné z:

http://www.ivoclarvivadent.cz/cs/celokeramika-pro-zubni-ordinace/ips-empress-cad-

pro-pouziti-v-zubni-ordinaci

[12] 7. K+B fazetovací materiály, složení, zásady zpracování - Protetická

technologie - Zdravotnictví. Zdravotnictví - Vše co student potřebuje vědět [online].

Copyright © 2017. Všechna práva vyhrazena. [cit. 16.04.2017]. Dostupné z:

http://zdravotnictvi.studentske.cz/2010/10/7-kb-fazetovaci-materialy-slozeni.html

[13] Chybne postaveni zubu, spatny skus a rovnatka | Denta Beaute Zahnmedizin.

Zahnarzt Wien [online]. Dostupné z: http://www.denta-

beaute.com/cs/osetreni/rovnatka/

[14] Diastema - Wikipedia. [online]. Dostupné z:

https://en.wikipedia.org/wiki/Diastema

[15] Poruchy vývoje zubů – WikiSkripta. [online]. Dostupné z:

http://www.wikiskripta.eu/index.php/Poruchy_v%C3%BDvoje_zub%C5%AF

[16] Gnatologie » Nechcikazy.cz. Nezávislý zdroj informací o zubním lékařství. »

Nechcikazy.cz [online]. Copyright © 2017 [cit. 16.04.2017]. Dostupné z:

http://www.nechcikazy.cz/gnatologie

[17] Mikrodoncie – WikiSkripta. [online]. Dostupné z:

http://www.wikiskripta.eu/index.php/Mikrodoncie

[18] Bruxismus – Wikipedie. [online]. Dostupné z:

52

https://cs.wikipedia.org/wiki/Bruxismus

[19] Nazuby.cz [online]. Copyright © 2004 [cit. 16.04.2017]. Dostupné z:

https://www.nazuby.cz/klinove-defekty

[20] Medicabáze.cz - váš online lékařský slovník - Detail hesla. Medicabáze.cz - váš

online lékařský slovník - Vítejte [online]. Copyright © 2007 MedicaBaze.cz [cit.

16.04.2017]. Dostupné z:

http://www.medicabaze.cz/index.php?sec=term_detail&categId=38&cname=Stomatol

ogie&termId=3077&tname=V%FDvojov%E9%20anom%E1lie%20zub%F9&h=empty

#jump

[21] Multidisciplinární ošetření fixní náhradou. 301 Moved Permanently [online].

Copyright © 2012 StomaTeam, s.r.o. [cit. 16.04.2017]. Dostupné z:

http://www.stomateam.cz/cz/multidisciplinarni-osetreni-fixni-nahradou/

[22] Keramické materiály v protetice – WikiSkripta. [online]. Dostupné z:

http://www.wikiskripta.eu/index.php/Keramick%C3%A9_materi%C3%A1ly_v_protetic

e

[23] [online]. Copyright ©oN [cit. 16.04.2017]. Dostupné z: http://www.orthodont-

cz.cz/modul/casopis_clanek/soubory/Clanek-Ortodoncie-03-2001-02.pdf

[24] Smile Design Wheel: A simplified protocol for smile design | Dental Tribune

International. [online]. Copyright © 2017 [cit. 16.04.2017]. Dostupné z:

http://www.dental-

tribune.com/articles/specialities/cosmetic_dentistry/1157_smile_design_wheel_a_sim

plified_protocol_for_smile_design.html

[25] [online]. Copyright © 2004 [cit. 16.04.2017]. Dostupné z:

https://www.nazuby.cz/esteticke-fazety

[26] Estetické fasety | 3DK. Zubní klinika 3DK – zubní ordinace Praha 7 [online].

53

Dostupné z: http://www.3dk.cz/zachovna-stomatologie/esteticke-fasety/

[27] Zhotovení keramické korunky a fazety s využitím platinové fólie. 301 Moved

Permanently [online]. Copyright © 2012 StomaTeam, s.r.o. [cit. 16.04.2017]. Dostupné

z: http://www.stomateam.cz/cz/zhotoveni-keramicke-korunky-a-fazety-s-vyuzitim-

platinove-folie/

[28] Mock-up: Vaše každodenní pomůcka v estetické stomatologii. 301 Moved

Permanently [online]. Copyright © 2012 StomaTeam, s.r.o. [cit. 16.04.2017]. Dostupné

z: http://www.stomateam.cz/cz/mock-up-vase-kazdodenni-pomucka-v-esteticke-

stomatologii/

[29] Přihlášení [online]. Copyright © [cit. 16.04.2017]. Dostupné z:

http://portal.szspraha1.cz/szs/portal.nsf/0/FA3CB47DC5C01E46C1257FFD0034FF3

2/$FILE/Estetick%C3%A1_stomatologie_-_Veronika_Va%C5%88kov%C3%A1.PDF

[30] Zhotovení keramické korunky a fazety s využitím platinové fólie. 301 Moved

Permanently [online]. Copyright © 2012 StomaTeam, s.r.o. [cit. 16.04.2017]. Dostupné

z: http://www.stomateam.cz/cz/zhotoveni-keramicke-korunky-a-fazety-s-vyuzitim-

platinove-folie/

[31] Keramické Fazety Zubní Fazety. Lékaři-online.cz - Informace půl zdraví [online].

Copyright © 2006 [cit. 16.04.2017]. Dostupné z: http://www.lekari-

online.cz/stomatologie/zakroky/keramicke-fazety

[32] http://images.slideplayer.cz/46/11753872/slides/slide_3.jpg

54

Seznam obrázků

Obrázek 1 - Mediální rovina, bipupilární linie, okluzní rovina [32]

Obrázek 2 - Kapna na modelu [Vlastní zdroj]

Obrázek 3 – Anatomická modelace [Vlastní zdroj]

Obrázek 4 – Načepovaná práce [Vlastní zdroj]

Obrázek 5 – Odměřování vzdálenosti přiložením plungeru [Vlastní zdroj]

Obrázek 6 –Řezání [Vlastní zdroj]

Obrázek 7 – Vypresovaná fazeta [Vlastní zdroj]

Obrázek 8 – Vzorník efektů Signum matrix [Vlastní zdroj]

Obrázek 9 - Fazeta z kompozitu Signum [Vlastní zdroj]

Obrázek 10 – Adaptace platinové foólie [Vlastní zdroj]

Obrázek 11 – Naadaptovaná fólie [Vlastní zdroj]

Obrázek 12 – Nanášení keramické hmoty [Vlastní zdroj]

Obrázek 13 – Keramická fazeta v peci [Vlastní zdroj]

Obrázek 14 – Vypálené keramick fazeta [Vlastní zdroj]

Obrázek 15 – Dokončená keramická fazeta [Vlastní zdroj]

Obrázek 16 – Hotová keramická fazeta [Vlastní zdroj]