CO JE TO POLITOLOGIE, POLITIKA, VZTAH MORLKY A POLITIKYMy, kdy sledujeme politiku, nesledujeme jen co se dje, ale jak by mla bt (jak by mla vypadat). Je tady vztah mezi filozofi a morlkou? Weber (Boj o moc), ale kdy politiku hodnotme, nemlo by to bt. Lze tyto vci oddlit, nebo by to tak mlo bt.

Jak si pedstavit aspekty politiky (3 dimenze, politika vanglickm vznamu)1. POLITY Pravidla, hranice, ve kterch se politika realizuje, ohraniuje prostor politickch stet. stavn rmec. Nastaven politiky, jak zkony a pravidla nm tu politiku vt kter zemi definuj. Institucionln dimenze politiky, forma politiky, principy, pravidla hry, co m nastavit, jak se politika bude odehrvat (p.: stava R, stranick systmy, stavn zvyklosti), to co dopedu vymezuje, jak by ta politika mla vymezovat -> pravidla hry aby nkter vci nebyly mon, normativn a strukturln aspekty (jsou zde pravidla a politik je mus dodrovat; Zeman nco posunuje a dovoluje si, precedenty posunut pravidel hry). Normativn a strukturln aspekty. P.: pravidla fotbalov hry.

2. POLITICS Procesn strnka politiky. Kadodenn prbh politiky, konflikty, stety, konsenzy. Jak probhaj koalin jednn, proces tvorby politickho rozhodovn, vsledek: realizace uritch pln, procesuln dimenze politiky. Tvorba politick vle, rozhodovn a spoleenskho konsenzu. Akti, kte se vn objevuj; jak se politika vytv; jakm zpsobem probh koalin jednn ve volbch. Politick proces, proces tvorby politick vle a rozhodovn. P.: strategie fotbalovho zpasu.

3. POLICY Obsahov dimenze politiky. Jak program na zklad dvou dimenz vznik, vstupy vychzejc zpolitiky (reformy, vyhlky konkrtn program a politick een). Vznikne na zklad interakce a je to vstup, kter bude realizovn. asto se stv pedmtem analz politick vdy nebo analz, jak bude mt dopady to kter een. Vsledek politickho jednn, cl, konkrtn politika. P.: zpas samotn.

Politick vda si uvdomuje 3 vci a sna se ohldnout od normativnch hledisek a zabvat se jak funguj (p.: politics jak funguj strany ve volbch, eknu a analyzuji zdat, nebudu je zkoumat, vezmu charakter politiky a analyzuji na zklad empirie bez normativnho soudu.

Vvoj nhled na politiku + pedstvy Max Weber definice politiky: umn vldnout (realistick pojem politiky Vlada), boj o moc, stet zjm, prostedek kdosaen dobra, politika je sprva vc veejnch (urit zpsob jak vldnout a spravovat urit spoleenstv), politika jako kompromis a konsenzus nhled na politiku se promoval, a proto vznikly 3 kategorie/pstupy:A) IDEALISTICK pstup pozitivn, oznaovn jako normativn ontologick pojem politiky (sah to od antiky Platon, Aristoteles -> snaili se systematizovat politiku). Aristoteles zkoumal stavy polis a hledal stavu kter je nejlep (smen). Uritm obsahem politiky by mla bt morlka (kladl draz na morln aspekt). Chtl kultivovat ivot politiky, lovk je zoon politikon. Chpal politiku jako etickou innost. Spravedliv spolenost by mla obsahovat ZKONNOST, MORLKU, UMN VLDNOUT. Autoi, kte na to tak tak nahleli (Locke, Smith). Vichni filozofov, kte psali o tom, jak politika funguje a jak by mla bt zlepen, pemleli, aby politika pispla kontologickmu pojet. Platon upednostuje vldu filozof (sofokracii). Nhled filozof na politiku nahlet jako na prospnou innost, aby se spolenost dobe vyvjela.

B) REALISTICK zkoum problm hloubji, (Augustn, Machiavelli). Obsahem je, e politika je zaloena na moci a diskusi na zklad technologie moci, politika je vnitn patn (sla, podvod). Realist pedpokldaj, e lid se zmn, kdy se seznm s moc korupce. Dle tak kaj, e politika bez moci je nemysliteln (politik bude dlat vci, kter jsou proti jeho dvjm zjmm). Machiavelli technologie moci, autor pistupuje kproblematice politiky vdetji a na rozdl od jinch filozof popisuje politiku jako vdu o moci (jak politiku provdt). Byl to autor, od kterho se datuje modern uvaovn o politice (realistick pojet politiky je to to co funguje, nejsou to myln pedstavy, pedkld pravdiv informace o chodu politiky).Hobbes nikoli pravda, ale vle formuluje zkon. Leviatan to je lidsk pirozenost; nejsme dob, a vchova ns to u, jak jsme si sob konfrontovni.Weber politika fungovn moci, kadmu jde vpolitice o moc, urit nsil a autoritu. Jak mohou politici, vldci ospravedlnit vldcovstv -> 3 typy panstv:1. Tradin panstv politik se opr o tradice, zvyky. Vele je panovnk, patriarcha, ktermu byla vlda svena (Bohem). Tato osoba mus mt legitimitu od poddanch. Legitimita poddanch je panovnkovi dna od zvyku, je to neporuiteln. 2. Charismatick panstv vojevdce scharismatem, kter legitimitu vldnut odvozuje od charismatu. Lid mu v. Zaloeno na zklad vdch vlastnost jednotlivce. 3. Legln panstv panovnk se opr o zkonnost, kompetence a pravidla, kter mu byla svena. Vldce je sluebnkem sttu. Nen to osoba nad systmem, opr se o existujc pravidla.

C) MARXISTICK POJET Marx, Engels, autoi nazraj na politiku skrze tdy (tdn boj). Stl cyklick bh djin. Tda utlaovanch proti feudlm, lecht. Tito autoi dvaj vykoisovanm tdm za vinu nerovnosti ve spolenosti. Usiluj o to, aby proleti udlali revoluci a nastolili tak komunismus, kter by odstranil vechny tdy.

D) Zhlediska EMPIRICK SOCILN VDY (Ontologie) empirick analza vznik ve 2/2. 20. stol. srozvojem politiky (T. Parson, Almon, Easton) tento pstup se sna na zklad pesn danch vc politiku definovat (srovnn systmu, komparativn analza) snaha systematizovat, analyzovat politiku na zklad empirickch kategori (Je dleit politiku nevnmat jako pnu dn, je tu denn, stle se vyvj, ale politologick nhled to co mn dlouhodob. Nejsou podstatn patn rozhodnut, ale to co zsadn zmn systm. Tm se vce zabvat ne bnmi mncennmi udlostmi (p.: korupce pat to k tomu, jak funguje institucionln nastaven a jestli funguj systematick pravidla hry. Dopad zmny systmu na charakter politiky). Politologie by mla eit nhled politiky.

Prvn katedra politiky ve svt + formovn politologie po 2. sv. vlce. (vod do studia politick vdy).

1948 Konference UNESCO vPai. Byly zde vymezeny hlavn kategorie politick vdy, ktermi by se politologie mla zabvat. a) Politick teorie vvoj mylen, ideologie a politick teorieb) Politick instituce zkoumn nastaven instituc vsystmu (formy vldy, nauka o stavch)c) Strany, systmy a veejn mnn zkoumn politickch stran, participace oban na vld, vzkum veejnho mnnd) Zjmov skupiny a svazye) Mezinrodn vztahy mezinrodn politika, prvo, een konflikt, (v souasnosti je jako samostatn disciplna, znan irok)

PROBLEMATIKA STTU

Veker politika vsouasnm svt je uskuteovna vhranicch nrodnho sttu. STTN POLITIKA nastavuje dal nevldn organizace, a jak funguj je velmi ovlivnna vrmci mezinrodnch vztah nebo OSN. Vliv OSN je nemal, pokud maj eit velk problm. Mezinrodn spoleenstv moc neme zasahovat do vnch konflikt, nemohou se dohodnout zdvodu patnho sloen rady OSN (p.: intervence do vlky proti Srii).

Sttn politika nebyla vdy vymezena. Politika byla spoleenstv -> antika (polis) a po nrodn revoluce 19. a 20. stolet => roziovn spoleenstv na rovni danho sttu.

Jak by ml stt vypadat? Starovc filozofov ekli, e jsme schopni vysledovat, kter zen je nejlep. stava. Bez konflikt, principem dosaen konsenzu ve spolenosti dojt kompromisu hlavn kol politiky. Podstata politiky vstebat nzory a ct nzor na zlepen kvality ivota sttu. (ANTIKA)

(STEDOVK) = Teorie spoleensk smlouvy (Hobbes, Locke, Grotius, Rousseau), pemnili nahlen na vznik sttu -> pro lidi je lep, aby se dohodli na spoleensk smlouv, kter by se mla respektovat, skonila by tm anarchie a bylo by to vhodn pro vechny.

(NOVOVK) zsadn meznk na nahlen na stt jsou Teorie spoleensk smlouvy. Ale to nen jedin typ, jak mohl stt vzniknout. Nboensk nhled Mme tady monarchu, kter se legitimoval tm, e je nadn vst zem. Nadn dno od Boha, povyuje se nad lidmi, nebyli vyvoleni. Patriarchln koncepce sttu (patriarcha se odvolv na zvyklosti). Mocensk koncepce (vlda silnjho, vdce se dostv kmoci na zklad sly).

TEORIE SPOLEENSK SMLOUVYPole teoretik (Hobbes, Locke) stty vznikaj na zklad dobrovolnho spoleenstv mezi lidmi (definoval jak povinnosti lid maj, respekt vldy za jakch okolnost plat smlouva mezi panovnkem a lidmi). Dvod: Do t doby ne vznikla spoleensk smlouva panuje pirozen stt charakterizovn anarchi mezi vemi. Vlka vech proti vem. Lid ij stsnn pirozen stt nen prospn, nikdo nev, co ho potk, nebyla dn nastaven. Hobbes k, e tomu meme uniknout vytvoit spoleenskou smlouvu, kter nastav d. Pokud se domluv na panovnkovi, nut lidi poslouchat stt, mt ho vct, bt vdn. U nen cesty zpt a postavit se proti panovnkovi. Je to suvern a nelze proti nmu bojovat (lid zahrnuti vpanovnkovi Leviathan). Uzaven spoleensk smlouvy znamen pechod od anarchie kabsolutismu.

Locke neuznv absolutn stt, kter navrhuje Hobbes. Sice uzaveme smlouvu, ale pokud je panovnk tyransk, mohou ho svrhnout lid. Vytvoil nov demokratick princip. Navrhl, aby byla vlda omezena konstituc. To by znamenalo, e lid m prvo se proti tomu vymezit, pokud vlda udl chyby a vppad poteby ji svrhnout. Pirozen stav lid se zotrouj a pot co vznikne smlouva, vytvo pravidla sttu (Bh nikomu neekl, e se me povyovat nad ostatnmi). Prvn pojednn o vld pichz zde spirozenmi prvy obana zhlediska nastaven zastupitelsk demokracie a liberalismu. Stt je omezen konstituc, vldnut je vymezeno stavnost. 1648 Vestflsk mr Byla zde definovna prvn koncepce suverenity sttnosti. Vechny skupiny (svtsk) podzeny moci sttu. Tradice systmu centralizovanho vldnut.

Vvoj vpojet sttu:1. Idealistick Hegel chpe stt jako etick idel. Spoleenstv, kter funguje na zklad dobrovolnosti a lid se vnm mohou realizovat, svobodn seberealizace. k, e i stt definuje a uskuteuje mravn ideje. Vichni ve stt jsou autoristit a panuje zde sympatie. KRITIKA uvauje vpojmech etiky, nevymezuje stt vpraktickm fungovn; nekritick pstup jak stt funguje. Hegel odliil fungovn sttu a apartu (nemlo by se stt, e sttn apart proroste a ned obanm svobodu)

2. Funkcionalistick sttn funkce a loha sttu vzajitn stability spolenosti, jak stt funguje a jak si zajist zabezpeen podku. Stt m zajistit bezpenost a podek. Ostatn se d zajistit na rovni loklnch vld (vynucen prva, pokud dojde kvyhrocen situaci tak je napt ve spolenosti zejm)

3. Organizan stt jako apart, veejn funkce odpovdaj za kolektivn orgn spolenosti.

Definice sttu:Forma organizovanho lidskho spoleenstv na uritm zem, kde se pohybuj obyvatel, kte jsou sdrueni vjeden prvn celek. Stt mus mt zem, obyvatele, vldu. (Pro je nezbytn vlda? Nkdo mus dit stt, vydvat zkony, zajiuje sprvnou funkci sttu, bez vldy bych nemohl zajistit mezinrodn fungovn jin vldy by nevdly skm maj jednat, nebyla by vldn subjektivita). Stt m mt suverenitu (jednat sjinmi stty) a schopnost vldnout.

Meme zaloit stt sjednm obyvatelem ano, sloit. Mezinrodn spolenost koriguje, aby nevznikaly stty, kter by mohly mt problmy se zajitnm domc stability a hospodstvm. Pokud tyto 2 vci nespln, je to problematick, stty jsou vpadku.

Funkce udren podku ve spolenosti, vykonvn moci (aby spolenost vykazovala nejlep kvalitu ivota, abychom hospodsky rostli, rozvoj na vych rovnch to oekvaj lid od sttu), vymahatelnost prv (po roce 1989 dve totalitn reim nerespektoval vlastnick majetek, instituce byly rozdleny vtotalitnm reimu. Po roce 1989 nebyl nikdo zakolen videji novho reimu. Instituce museli zastvat lid nauen vtotalitnm reimu. Rychl transformace. Velk mra korupce, soudn moc, kter to mla eit jet te nefunguje => jet nen dostaten nauen.

Vechny modern stty mus schvalovat dlby moci od Montesquieho (zkonodrn, vkonn, soudn moc). To nm zaru, e dn stavn initel name vldnout absolutisticky. Jedna sloka moci je limitovna dalmi. (p.: amnestie Klause neporuil stavu, neporuil soudn moc?)

MOC

HOBBES (Leviatan)Teoretik zabvajc se mechanismy moci (o tom vpolitice uvauj, lovk tou po moci, touha lovka po moci je vn, jeden znhled).Rozpravy o moci jsou dlouhodob a zaalo se o n debatovat ji vantice => mli zpehlednit hlavn nhledy na definici moci a vznikl dvoj koncept moci: -POTESTAS -POTENCIA (nco moc dokzat)

(Cicero Moc vlidu, autorita vsentu.)

Rozliujeme dva vznamy moci: a) POWER TO mt schopnost nco udlat (oprvnn, povolen)b) POWER OWER mt moc/kontrolu nad nm, uplatnn autority nad nkm (kontrola, autorita, vldnut nad nm)

Koncept moci, autorita, legitimita (ospravedlnn moci, aby nesklouzla kautorit; vkonn moc vykonan panovnkem nem dn instituce, kter ho dr).

To, e je tu hodn nhled vdme i Bertrandu Russellovi (mechanick nhled co je podstatou moci).

Rzn nhledy, jak me bt moc vedena (pojet moci)Problematika moci: Contestable contents (sporn pojem je moc) Hobbes (Leviatan) panovnk m moc nad vemi obany; absolutn svrchovan moc je jedin moc, kter zaru sprvn fungovn (panovnk rozhoduje nad poddanmi) Max Weber Jak me bt legitimovna moc? (3 druhy panstv) => podle zpsobu ospravedlnn moci. Panstv je moc zaloen na pocitu zvaznosti vi autorit Steven Lukes behavioristick pojet moci (USA, 60. lta 20. stolet) = Ve co popisujeme, by mlo bt zaloeno na politickm chovn. Robert Dahl tak popisuje mechanismy moci, a pouv behavioristickou metodu. Na zklad pozorovatelnch mechanism se snail popsat fungovn moci. Vkon moci popsal pomoc initel A a B. initel A (m autoritu) m moc psobit na initele B, kter bude dlat, co chce initel A => popis fungovn moci na zklad politickho chovn. A m moc nad B a me pimt B, aby dlal, co nechce. Robert Dahl moc je ve spolenosti rozena, nen koncentrovna vrukou zk elity Peter Bachrach + Mortom Baratz (dlo: Two faces of power), maj stejn nzor jako Lukes, rozeznvaj 2 tve moci jednu pozorovatelnou a druhou nepozorovatelnou. Oteven pozorovatelna a dvoj dimenze moci, kter je skryt. Lukes jet pidal 3 dimenzi kontrola mylen lid. Steven Lukes Sledoval moc. Ale nelbila se mu pedstava, e je moc pozorovna za vech okolnost (moc ve spolenosti nememe pozorovat). ekl, e lovk si nemus uvdomovat, e je ovldn (nkdo ns donut dlat nco, sm nesouhlasm). Vad ppad je moc skryt a lid neznaj sv vlastn zjmy a nejinnj je utvet pedstavy lid co je sprvn a co ne (co A vtp B => A m plnou moc pokud si to B neuvdomuje). Lid nev co jsou jejich zjmy a moc vykonm tak, e jim budu vtpovat co je sprvn a moc A bude silnj.Lukes vytvoil 3 dimenze politiky: A) Schopnost ovlivovat rozhodovnB) Schopnost utvet politickou agendu a brnit utven rozhodnut C) Kontrola mylen lid, manipulovn jejich vnmn preferenc (mdia)Uplatovn moci m zahrnovat tyto 3 aspekty a nejen to, co my pozorujeme za aspekty. Byl za to zkritizovn, pouval Marxistick ideje (definice problematick nelze ji pezkoumat, protoe to nen pozorovateln).

Michel Foucault Specifick nhled na moc. Odliuje se tm, e na moc nenahl jako na negativn ani pozitivn koncept ale jako neutrln koncept. Pedchzejc teoretici uvaovali o moci jako uplatovn moci nad nkm, ale Foucault k, e pravda a moc funguj ve vzjemn souvislosti, moc je neutrln potebuji ji ke kadodennmu ivotu a pouiji moc, kdy chci doshnout zmr = moc je soust spolenosti, soust etickho systmu ve spolenosti.Dlo: Dohlet a trestat = model panoptikonu (Kdy je lovk ve vzen, existuje zde strn v a ta m permanentn dohled nad vzni. Vze si je toho vdom, e m nad sebou dohled. Tzn. strn v je n systm, kter musme dodrovat (kola, prce) my jsme si toho vdomi a uzpsobujeme tm nae chovn, strn v NORMALIZAN MOC, vede knormalizaci lovka. k, aby model panoptikonu lidi netrestal, aby dozor existoval, ale preventivn/vchovn. Aby systm vedl ktomu, e budeme vychovvni a ne trestni.)

Ulrich Beck (Moc a protivha moci vgloblnm vku) charakter moci a globlnho svta zmnil fungovn moci a Beckk k, e ekonomick politika se zbavuj dvjch hranic a vtomto prostoru vznik boj o moc. Protimoc vyjednv nov pravidla legitimn vldy = mn se zpsoby legitimn moci, vldy, mn se jak funguje hospodstv sttu, mn se mechanismy sociln a politick spravedlnosti

NHLED MOC EUVelk riziko pro nrodn stt, zbavuje stt vykovvat nkter politick rozhodnut (me se tm zmnit charakter demokracie). Jak lze na moc nahlet -> vpolitologii soustedit moc na behavioristick nhled jak moc analyzovat a vnmat.

Pozn.: Otzka demokracie R - Vladimr ermk (5 svazek funkce demokracie)

DEMOKRACIE I.

Je to sporn pojem, snoub se v tom, jak demokracie funguje. U starovc filozofov se zabvali tmto pojmem. Jak na demokracii bylo nahleno:ROBERT DAHL snail se vymezit instituce zabezpeujc fungujc demokracii Demokratos (vlda lidu) problm vldnou zstupci lidu, vlda pro lid, vzjmu lidu (zastupitelsk a liberln demokracie); obtn se shodnout se zastnci demokracie

GIOVANNI SARTORI (dlo: Teorie demokracie) = Pstupy vdemokracii. Vprvn kapitole se pt, pro je vnmn demokracie rozporupln. Odpovd: ocitme se vdob zmaten pojm. I kdy bereme demokracii takovou jak je, ne takovou jakou bychom ji chtli mt (Odr to, jac lid nastavuj instituce. Tito lid vol patn reprezentanty a potom demokracie neme dobe fungovat => lid jsou sobet)

Antika Demokracie byla zkladn formou zzen. Podle typu vldy dlme: TYRANIE (vlda tyrana) - MONARCHIE OLIGARCHIE (vlda bohatch) ARISTOKRACIE OCHLOKRACIE (vlda lzy) - DEMOKRACIE - SOFOKRACIE

Kad typ zzen se me zvrhnout vnegativn stav. I tak koncept demokracie byl, vnmm negativn. PLATON (negativn postoj) vlda lidu neme zajistit kompetenci, zen sttu. Nejlep je vlda filozof Sofokracie. Lid co budou t vsofokracii budou dle vzdlvni, nadni schopnostmi, budou vdt jak vst stt. Dahl k: je dobr, e Platon chce vldu filozof, ale kdo bude posuzovat a uit lidi? Podle Dahla je sofokracie nerealizovan utopick pedstava.

ARISTOTELES a dal se dvali na demokracii tak, e m vce lid se bude podlet na vld tm mn bude vdt jak rozhodovat o dleitch otzkch, nebudou kompetentn (demokracie jen u polis -> na malm zem -> princip pm demokracie)Obdob koncept demokracie dt do irho mtka (reimy byly absolutistick) pichz liberalismus (a pt se jak zapojit lidi do asti vpolitickm rozhodovn) ale nefungovalo to. A proto se pelo na zastupitelskou demokracii.

ABRAHAM LINCOLN Demokracie neznamen jen vldu lidu, ale vldu PRO lid. Problm - vrok zahrnuje vnmn lidu -> nen obsaeno fungovn souasnch demokraci. Rozliit ideln demokracie uchyluje se kdetailnm pedstavm, jak by mla demokracie fungovat (zven participace) vreimech mus bt zmna jin.

Vvoj historickch zmn demokracie podle Dahla:1) Prvn ra demokracie se spojuje srou antickho ecka (polis) velk poet svobodnch oban (mu) mli prvo astnit se vldy (ra ecka zapojen lidu, mohli si sami vldnout, mli vlastn zdroje a instituce). Republika antickho ma a stedovk mstsk stty Italsk mstsk republiky jejich demokracie vychzela zantickho ma a ecka (koncept vldnut pevzat zantiky na pozmnnou dobu spolenosti).2) Transformace od mstskch stt ksttm nrodnm (od 18. stol.). Nov vznikl stty na bzi revoluc, pijmaj novou formu vldy (nrst zem nemohl pijmout prvky demokracie => mylenka politick rovnosti; zastoupen voli se podl na zen sttu prostednictvm voleb, vznik parlamentu zstupci, kter si volme. Zastupitelsk forma vldy -> britsk parlament (dlouh tradice). Dahl tyto demokracie oznauje za liberln a nazv je POLYARCHIEMI. Dahl chtl, kdyby liberln demokracie fungovala jinak tak by se demokracii vbec nemusela jmenovat. Zastupitelsk demokracie by mla zachovvat lidsk svobody, politickou rovnost, (byl to vdobytek revoluc Francie, USA a nrodnch revoluc vEvrop)

3) Ke konci 20. stolet kdy se podvme na svt, ideln demokracie nebyla nikde (nen zde pm demokracie). Reln demokracie funguj skoro vude, ale dochz ktomu, e liberln zastupitelsk demokracie je nejdanj (pro stty kter pechzej od nap. totality kdemokracii je polyarchie nejlep zpsob pechodu vase. Dochz krozmlovn mylenek demokracie (souvis sprocesy Evropsk integrace -> forma vldy se pen na vt zem, nadnrodn tvar (kontrola takov bt neme). Tet vlna nadnrodn tvar neme existovat demokracie (varuje ped tm). Podle Dahla je souasn vk spojen srozenm informanch technologi a informovanosti lid o politice (zlepen participace, lid budou o politice vdt vce). Vvoj m 2 aspekty, ale je dleit, aby se instituce hldaly.

HISTORICK NHLEDYAnglit teoretikov asto jejich zvry o demokracii vedou kzvrhlmu reimu.CH. L. MONTESQUIE (Fr. osvcenstv), Navrhoval smen republiknsk zzen, ale rozpracoval dlbu moci (Z-V-S) => nen to jen abstraktn pojem, ale jeden ze zkladnch parametr demokracie, pojistka, aby jedna sloka nemla pevahu nad ostatnmi.

J. J. ROUSSEAU (dlo: O spoleensk smlouv), k, e veker autorita by mla bt vjedincch, kte dostvaj prva na zklad pijet spoleensk smlouvy. To je dobr pro demokratickou vldu (odliuje ostatn monarchov vldli na zklad boskho prva, a to on popr, e to tak neme bt). Ml pedstavu, e demokratick spolenost me fungovat jako spolen uskupen, kter doke rozhodnout vzjmu lid a to povede ve prospch vech.

Pokrok demokracie (19. a potek 20. stol.) -> rozen volebnho prva (nejen mui, ale u i eny). Kdy je vyeena otzka jak prva maj mt oban. Od 20. stolet se u to nee, je to vstav. Cel 20. stol. e, jak maj demokratick stty fungovat (well fare state = perozdlovn produkt). Li se to podle typ vld, kter tam byly, kulturou zem (jinak na to nahl lovk zR dlouho nesvoboda, pak svoboda, i kdy jsme nemli plnou demokratickou svobodu, nic nm nechyblo). Jak oekvn a co jsme mohli realizovat, ns netrpilo. Proto pro adu lid nemus bt ztrta svobody tak vznamn. Lid by radji uvtali nedemokratick reim (dostali by jistoty).

DEMOKRACIE II.

Vvoj konceptu liberln demokracie. Demokracie rozliuje 2 typy:a) pm (antick podoba, na zklad kter se demokracie formovala, polis)b) zastupitelsk (idel, kter funguje ve vech demokratickch zemch; mus splovat 4 nezbytnosti: instituce, veobecn volebn prvo, parlament/strany, voln reprezentativn politick mandt (pro voln aby poslanci nebyli vzni na politick strany, nadazen princip stavnho prva podle svdom poslance)

Techniky pm demokracie (uplatnn): Referendum povinn nebo zvazn (konzultativn), lokln nebo celosttn - hlasovn oban o zvan otzce (metoda ano, ne)

Lidov iniciativa lid vystoup se zkonem, na kter pedtm zskali podpisy. Demonstruj ho a nsledn pedlo zkonodrn sloce

Re call monost iniciovat nov hlasovn, nov volby (monost vymnit stvajcho poslance (p.: vcarsko)

Americk stranick primrky lenov vybraj ze stran kandidty (nap.: na prezidenta)

ROBERT DAHL antick koncept pm demokracie (semin)

Otzky demokracie (problmy):1. VNITN DILEMATA = Vybraj zdemokratickho konceptu, kdy vsamotn sefinici je paradox (vlda lidu/nezpsobilch a druh polovina vlda zstupc/vtiny). Myslitel Alexis de Tocqueville si kladl otzku: Jak vdemokracii uplatovat a kontrolovat demokratickou svobodu?)

2. VNJ DILEMATA = Politick realita se stetv stm, jak se spolenost mn. Nae pedstava mus reflektovat vvoj (koncem studen vlky se zmnila koncepce demokracie padly komunistick reimy)Nhledy jednotlivch politolog (Vzvy souasn demokracie):FRANCIS FUKUYAMA americk politolog, japonskho pvodu, vnoval se globlnm otzkm. Napsal lnek Konec djin a knihu Vize, jak se demokracie zmnila skoncem studen vlky.Teze = Na konci studen vlky prohrla socialistick verze demokracie a ve smyslu djin neme nastat stet socialistickch a liberlnch ideologi. Kdyby to dopadlo, byl by tu stet. Konec djin vSSSR pejde kpijet liberln demokracie a ten bude konceptem vldnut.

SAMUEL HUNTINGTON konfrontace jeho viz, dlo: Stet civilizac a Tet vlna demokratizace na konci 20. stolet.Teze = Jak se civilizace vyvj, dochz zde ke stetu. Zpadn demokracie bude muset elit vzvm jinch civilizac (nov civilizace budou brnit en liberln demokracie). Vdle Tet vlna vak popsal jin zvr. Rozdluje zde tak 8 civilizac (islmsk a hinduisticko-konfucinsk se budou stetvat se zpadnmi civilizacemi). Kjeho konceptu se politologov stavli kriticky. Vedlo by to krozpoutn nesnenlivosti mezi civilizacemi (konflikty vzpadnch zemch dochz dky nboenskm nhledm).

FAREED ZAKARIA Dlo: Post-American World = Zabv se zde tm, jak se zmnila role USA po studen vlce. Amerika ztratila dominantn roli (svt, kter byl kdysi bipolrn SSSR komunist, USA kapitalist; m dnes vce pl a je to dnes mnohem komplikovanj. Amerika u nen dominantn silou, ale u ztrc i ekonomickou slu (dky Japonsku a n, kter stoupaj nahoru). Dlo: Budoucnost svobody mluv zde o NELIBERLN DEMOKRACII (p.: Rusko, na). k neliberln vtom smyslu, e nefunguj zkladn svobody (Stt vypad demokraticky, ale nefunguj zde zkladn principy svobod. Sice maj svobodn volby, ale kter strana to vdy vyhraje?) Obvykle se to objevuje vtch zemch, ve kterch nedolo ktransformaci (p.: Irn).

Dnes demokracie jako idel je zamovn srealitou (v euroatlantskm prostoru mluvme o demokratickch zemch, ale vnkterch znich nejsou demokratick prvky). Vnovovkm mylen je demokracie chpna jen jako pm demokracie. Nemysleli si (myslitel), e by demokracie mohla fungovat ve vtm rozmru (v Antice byla pouze polis demokratickm sttem, mal zem). Pak pichz Montesquie sjeho dlbou moci a dostvaj se zde prvky do zastupitelsk demokracie, pak dochz kukotven volebnho prva, co mlo za nsledek to, e se kad mohl zapojit do politiky (dve to byli jen majetn mui). Dlouh vvoj demokracie. A v19. stolet se zaali dvat na problm demokracie negativn. Prvn, kter se na to dval pozitivn, byl ALEXIS de TOCQUEVILLE (dlo: Demokracie vAmerice). (1) Popisuje demokracii vAmerice. Srovnv demokratickou spolenost USA a Francie (Jak byl nastolen reim po francouzsk revoluci patn. Vldl zde despotismus, individualita, otroctv. Pokud rezignujeme na liberln demokracii, inklinuje to kdespotismu, uniformit. Pro to tedy vUSA fungovalo? Dokzali sladit svobodu a rovnost; liberln a sociln podmnky. A to je dvod, pro to ve Francii nefungovala demokracie.(2) Od jinch se li demokracie je takov vlda kde vldne lid a ten m nejvt svobodu (liberln zastupitelsk demokracie). Demokratick vlda mus bt lidem legitimovna. (3) Popisuje i politick systm vUSA (vztah rovnosti a svobody), lid je svrchovan a pro demokracii m platit rovnost veobecnch podmnek oban.(4) Dle je Tocqueville spojovn sTYRANI VTINY = Problm vldne vtina, princip absolutn (bez konceptu vtiny by se nic neudrelo), ale je vyvyovn a vtinov rozhodnut budou omezovat prva menin. Ani princip dlby moci nen zrukou vldy vtiny (nepev rozhodnut vtiny). Bylo to nadasov. Vtinov rozhodnut svd o tom, jak vnmme demokracii. I vtina dl tlak na to, co si mme myslet (despocie veejnho mnn, o tom mluvil i Mill). Vdnenm svt se despocie veejnho mnn objevuje, nen to jet potlaeno (co si mysl vtina, je dvno do poped, to co si mysl jen jedinec zase do pozad; p.: Klaus podpis Lisabonsk smlouvy). Upozoruje na konformitu = mme pocit, e to co prosazuje vtina je nejlep a jedinec proti tomu nic nezme (mlc vtina = konformita despocie veejnho mnn ti, kte se nechtj poddit, ta menina, odsunout do pozad).(5) Jet mluv o INFANTILIZACI SPOLENOSTI = ve chvli, kdy se demokratick stt stane aktivn, lid se na nm stanou zvisl. Stt je ochrncem. Lid jsou jako dti a nedokou se sami o sebe postarat (p.: socialistick stty Lid nemli celou adu vc a tak velmi malou volnost vrozhodovn, spolhali se na stt. Ale kdy pila absolutistick spolenost (demokracie), stt u nezajistil odpovdnost, kterou od nho lid oekval zdvodu vzniku novho reimu, kter na to nahlel trochu jinak. Ne aby byli lid zvisl na sttu. Lid by se mli od sttu odprostit.

POLITICK IDEOLOGIEVznik ideologi a jejich vvojNemme je spojen jako neutrln pojem. Vdefinici se odr kulturn a historick vvoj. Vznik ped Velkou Francouzskou revoluc. S pojmem ideologie piel Antoine Destutt de TracyZaloil stav (Nrodn institut), kter se ml zabvat vzkumem voblasti metafyziky, mli dle hledat nov pojmy a systematizovat vdn. Poprv pojem pouil vpednce. A dnes mme ideologii spojenou spolitickmi stranami a jej funkc vpolitice.ekl, e pojem metafyzika nen vhodn pro djiny filozofie a vytvoil pojem Djiny idej (Science desid). Jak teda pojem vznikl: na zklad jeho innosti zkoumali vinstitutu oblast politickch vd a vytvoili metavdu, kter by obshla ostatn. Zvr: Nen dn vda, kter stoj nad ostatnmi.

Zatky pedstav o ideologichIdeologie vznikly vobdob Velk Francouzsk revoluce, kdy dolo kpromn spolenosti a vtho zapojen feudlnch skupin na zen politiky. Francouzsk revoluce byla pedstupnm dalch udlost; prmyslov revoluce a nrodn revoluce sttu (Francie). Vznikly ti nejdleitj ideologie: liberalismus, socialismus, konzervatismus (nejstar ideologie, proti kter se formuje liberalismus; sprmyslovou revoluc vznik socialismus)

Oproti konzervatismu stoj liberalismus, kter vznikl jako reakce na konzervatismus. Liberln ideje prosazovaly stedn vrstvy buroazie (pro bohat) a socialismus hj zjmy nejnich vrstev. Promna ideologie: Bonaparte ekl, e ideje jsou kodliv, kod praktick realit vldy. ekl, e vdci zInstitutu nepochopili praktickou politiku. Ideologie jsou nerealistick. Ideologie nejedn pragmaticky ani idealisticky. Obdob, kdy nejsou reflektovny (pelom 18. a 19. stol. politick pojem ideologie se ztrc). Koncem 19. stol. jsou znovu ideologie odsouvny do pozad a to dky slcmu vlivu socialismu a Marxismu.

Marxv nhled na ideologie a vznik MarxismuIdeologie jsou falen vdom. Zakrvaj lovku pohled na ideje takov, jak jsou. Ideje jsou Camera obscura = pevrcen vidn svta; ideologie jsou pevrcen teorie. Ukazuje lidi a nhled na n vzhru nohama. Nejsme tak schopni odliit realitu. A lid nevid pinu svch vlastnch problm. Marxist se na ideologii dvaj negativn slou buroazii udret se u moci. A by slouila kpochopen prolet, vjak situaci se nachz; pak by mohla slouit dlnick vrstv (te je to nstroj moci buroazie, ale pokud budou mylenky marxismu realizovny, budou vytvoeny zklady pro reim komunistick).Dlen marxismu: 1) Imperialisticko-buroazn (negativn) 2) Vdeck komunismus (pozitivn, ten prav marxismus pro vechny)

Marx se zabval pojmem ideologie a oznauje ideologa za lovka, kter nedl nic dobrho. Jsou to vrobci djin. Navzal na pohled Bonaparta. Vytv mylenky a djiny dogmaticky. Nhled peduril dlouho pojem ideologie (i SSSR satelitnmi reimy, jsou zde ideologie chpny negativn). Byl jim vtloukn nhled na Marxismus (byli tm ovlivnni). Pro lid nechtj vstupovat do politiky? Protoe je patn. Ideologie podle marxistickho nhledu. Dnes vpolitice ideologie potebujeme. Tvo nhled na politiku. Musme si ale uvdomit rizikovost idej. Vnmat zkuenost . 20. stol. charakteristickou totalitnmi ideologiemi (= dolo ke zneuit mylenek, kter nely slouit ktotalitnmu zem spolenosti). Nrody rasy likvidovaly -> riziko plin ideologinosti a sledovat vpolitice jak politikm me ideologie pomoci (bez ohledu na ideologie). I kdy vm, e een nen systmov, ale je vzjmu ideologie (cesta do pekel).

Dnen vnmn ideologiSlou jako nstroj na soupeen mezi politickmi stranami, proudy. Jinak nememe kriticky reflektovat een. Svtonzor nm pomh ukzat een na dopady. Jin een maj socialist (perozdlit bohatstv mezi chud a bohat). Pokud zde nen konkurence, neme bt vybrno dobr een. Pkladem me bt komunismus; sice eknou, e se ve vye, ale nefunguje to. Dochz ktlaku a nikdo nic nem (konkurenn rmec pro debatu).The age of ideology shrnuje ideologie vmodern politice; definuje je a hled cle, kter napluj.HANNAH ARENDTOW (dlo: Pvod totalitarismu) zce se zabv vztahem ideologie a teroru(ideologie mohou bt nstrojem kteroru a zabv se vztahem filozofickho hlediska). (Eichman vJeruzalm) Eichman nechtl vyvraovat idy, ale musel uposlechnout rozkazy. => Vpolitice chyb schopnost vidt ji takovou jak je.

Idea X PolitikaDnes to nejsou neutrln pojmy. Voch veejnosti jsou vak vidny negativn. Pro ideologie tvo soust politiky? (Jak role je jim dvna?): utv svtonzor, pomhaj utvet nhled na mylen (lovk, kter se chov ideologicky, jedn podle princip idej; zachov se podle ideologickho nhledu).

KLAD: pokuj jednn politika vychz zideologie, pak meme pedvdat, co se vpolitice bude dt a jak se zachov pt (p.: ANO nevme, jakou ideu zastvaj, protoe to neekli. Kdy lovk bude chtt vdt, jak budou pracovat vsociln politice (p.) mus pokat a uvid, jak se ktomu postav. Nco se d odhadnout, ale ostatn vci musme pedvdat. Nemaj ideologii, nevme zvolebnho programu, jak budou eit konkrtn reformy) => Ideologie by mla tdit nzory politickch stran, aby se voli mohl orientovat.

ZPOR: nepomhaj orientaci, ale jsou dogmaticky uplatovny (politik neum dlat kompromis)

Vztah ideologie a vdyNavzjem se vyluuj. Zkoumat ideologii bez vdy, nebo me bt vda ideologick. Dnes ideologie nem bt vdeck, ale spe empirick (politologie Zabv se aktulnm dnm. Dvat se na data a upozadit vlastn normativn hodnocen)

Promny nhled na ideologiiFUKUYAMA (dlo: The end of history): jsme zde svdky konenho bodu ideologick evoluce lidstva a zvtz zpadn-liberln demokracie lidstva. Boj mezi socialisty a liberly (ti zvtz)DANIEL BELL (dlo: Esej Konec vk ideologie): domnv se, e souasn ra (konec 20. stol. znik vku ideologi) je konec vku jak jsme znali zprvn a druh sti 19. stol.

Jak zkoumat ideologie (samostatn empiricky)Co brn fungovn ideologi? Jsou ideologie, kter jsou zakzan (veejn), protoe veejn nemohou projevit nzory.Ve svobodnm prosted (liberln demokracie) davy mezi sebou bojuj, ale vnedemokratickm reimu se nestetvaj (reim tvrd potlauje a lid ani nemaj potebu se bouit). SARTORI (dlo: Ideologie vpolitice a vpoznn); dleit rozliovat ideologie vpolitice (Nelze hodnotit podle platnosti, inek ideologi je pouze relativn. Poznn platnost by mla fungovat, ale je tomu tak?)

LIBERALISMUDky liberalismu zvtzily mylenky svobody jednotlivce. VR zastv liberalismus strana prv oban (liberalismus nepipout zsahy sttu, nazv to nepirozenm zsahem; libertarianismus obas pipout zsahy sttu vekonomick oblasti).Problematick ideologie pokud pouv jen jednu ideologii, mlo by dochzet kpluralismu; nap.: catch all party (vstebvaj mylenky environmentalismu). Liberalismus zhlediska vvoje mnil hodn podob. Do t doby ne liberalistick mylenky byly vpolitice akceptovny a realizovny vzastupitelsk demokracii mluvme o pedstupitelskm liberalismu (Locke, Hobbes).

Dlen liberalismu:1) KLASICK 19. stol.; spojen se vznikem konceptu zastupitelsk demokracie

2) TRADIN (Liberln) 20. stolet, pesun a klibertarianismu a snah o minimalizaci co me stt vpolitice dlat (v americk politice je liberalismus vce posunut doleva dky sociln oblast, ale vEU to nen

3) MODERN (Neoliberalismus) ztotoovn spolitickmi stranami prosazujc liberln sociln politiku (Klasick lib. k, e stt moc nem zasahovat do trhu, ale u modernho stt mus dlat zsahy do sociln politiky (prce, vzdln)

Vznik liberalismuLiberalismus se zrodil vAnglii (charakter parlamentarismu). Liberln politika vznikla zliberlnho parlamentarismu ruku vruce. Koncepce dvou stran toryov a whigov.

WHIGHOV (liberlov), bouili se proti tradicm a chtli to zmnit. Spolenost je strukturovan, nemnn stav a panovnk ho me ovldat -> chtj to zruit a bojovat za obansk prva. Politika whigh (,,dn dan bez zastoupen) -> heslo uplatnn vamerick revoluci (USA plat dan, ale nemaj vldu, svrchovanost, osvobodit se od britsk monarchie. Na vbru dan se mus podlet vichni. I ti, kte zkon vydvaj. Uplatovno a do vzniku labourist, kte ekli, e se m zdaovat progresivn ve prospch chudch (vce zdanit bohat, mn pak chud). Dky socialismu pozdji vzniklo progresivn zdann. Nstup sociln ideologie, vznik dvou pl (do t doby sout mezi konzervativci a liberly). Dv konkurence zprava a zleva.

TORYOV stoupenci moci panovnka, tradice, mylenka nboensk tolerance (prosazuj i whigov systm hodnot). Whigov kaj, e mus existovat tolerance a nboensk vyznn. Britsk spch, pro vyhrly liberln mylenky (Glorious revolution 1688 dky revoluci se liberln mylenky rozily)

Anglit liberalist:JOHN LOCKE (zakladatel osvcenstv) dlo: O liberlnch hodnotch; mylenka prosazen prva ve spolenosti (vdeck metoda, Oxford, setkval se zde svdci). Pouval nejen metodu filozofickho psan, ale razil mylenku, e co lovk analyzuje, by mlo bt podloeno empiri. Snail se pracovat jako empirik. Pstup ktomu jak se dval na vznik sttu je spojeno skonceptem O spoleensk smlouv, ale tm se li od Hobbese. Jeden dvod, pro vznik spoleensk smlouva, aby si lid zajistili prva ochrana svobodnho vlastnictv. Stt m ochraovat, co si lid nashromdili a tm se VB li od jinch stt vsoukromch hodnotch (oproti komunismu). Stt a funkce liberalismu, pro tu stt je, ml by ochraovat soukrom vlastnictv (VB hodn dodruje) jak se spolenost stav khodnotm a jak jsou hjeny. U ns to tak nebylo, bude dlouho trvat, ne se ty hodnoty naume dit srespektem. Pirozen prvo, ivot, svoboda, majetek. Vlda vznik na zklad spoleensk smlouvy. Vlda tak mus vzniknout na zklad souhlasu ovldanch. Pokud vldci nebudou dodrovat zvazky, kter maj klidem, tak je lid me svrhnout. Locke zpochybuje autoritu crkve a moc monarchie. Nen zde dn bosk prvo, kter by panovnka zavazovalo ktomu, aby vldl. Myslitel zanaj ve spolenosti prosazovat lidsk prva stavn vldy. Zjak tdy pochzeli liberln politici? Byli to vzdlanci, obchodnci, stedn tda. Od konzervativc se liili, e byli zstupci chudch. Nic nen pro liberly ddin, dan, dn prva pro lechtu. Spemnou politiky (veobecn volebn prvo) se zmnil vstup do politiky. Kdysi do n vstupovali vzdlan a bohat, ale te skoro kad. Snstupem socilnch hnut se to otevelo irm vrstvm a zaali politiku sledovat. Dnes nejsou bariry, funguje vt zastoupen lid, ne tdn hledisko, kter hrlo roli dve). Vekonomice liberlov podporovali industrializaci bez zsahu sttu. To se zVB v18. stol. pesunulo do severn Ameriky a Evropy. Zmylenek v19. stol. vznikaj politick ideologie a politick uen. Do souasnosti se liberalismus vyvj a promuje. Jak politiku mnit pro souasn poteby. Britt liberln filozofov (Locke, Mill, Hume) a mezikontinentln osvcensk liberalismus. (ROZDL) Britsk liberalismus rozhodujc je hodnota individua, nesm bt naruen pstup kindividuln svobod vdemokracii. Osvcensk liberalismus (Rousseau), pokud ve spolenosti pev spoleensk touha (vle) shodnou se vichni co je spravedliv. Mus jt sindividuln svobodou ruku vruce (zrodky totalitrnho pstupu co je obecn vle -> nemohu definovat). Lockv pstup ke svobod Hranice svobody (Tam, kde zan svoboda jednoho jedince, zan svoboda druhho.); Vvojem je vns zakoenn pstup nezasahovat do svobod jinho. Porum vnitn nastaven spolenosti. Nen zkonem vymezeno. M to kad zns vsob etika, morlka. Ve sttech, kde to nen zakoenno, mohou bt problmy. A aby to bylo vynutiteln, mus zde bt spoleensk smlouva, kter zalo instituce, kter by na to dohlely. Locke tedy vymezuje mylenky prvnho sttu. Pokud jsou porueny hodnoty proti prvu, instituce sttu mus zashnout. Sttn moc mus mt hranice a neroziovat se do prostoru svobod oban, nesm bt zneuvna proti spolenosti. Lockovo dlo: Dv pojednn o vld jak by mla vypadat podoba instituc, aby ochraovala svobody lid. Zsada oban vol sv zstupce, stanou se vldou nebo parlamentem. Princip funkce parlamentu liberln demokracie: ml by zde bt konsenzus mezi obany a vldou. Vlda je legitimn, a pokud nen, lid ji me svrhnout. A proto Locke tak dl sttn moc na exekutivn, federativn (zahranin politika, mezinrodn bezpenost), soudn. Nejvy instanc m bt parlament, kter je pedstavitelem moci zkonodrn. Soudn moci nepikln vznam. Locke byl peddemokratick liberalista. Proto byly nkter jeho mylenky realizovny jen vBritnii. Boj, snaha omezit roli sttu. Pi prosazen zmn pout legislativu. Usiloval o pozmnn principu fungovn spolenosti a hjen prv a svobod. Svoboda jedince kon tam, kde zan svoboda jinho jedince Instituce, kter maj zajiovat dodrovn svobod jedince. Jeho mylenky spovaj vtom, e stt a jeho moc m bt co nejmen, chpe stt jako nutn zlo, kter m slouit ktomu, aby ochrnilo zkladn prva lovka, nem se rozpnat dle. Rozdlen moci Federativn zahranin politika Zkonodrn legislativn Exekutivn - vkonn

CHARLES LOUIS de MOMTESQUIEU Kritizuje zkony, e jsou nahodil. Zkony vytvet podle toho, jak je stt velik, jak hodnoty zastv (nboenstv). Ve tak zvis na form vldy, kterou dl na zkonodrnou, vkonnou, soudn. Dlo: O duchu zkon rozpracovv principy sttu, kad stt m mt sv zkony. (Parlament VB a Francie navrhuje model konstitunho liberalismu m souhlasit srozdlenm moci. To zajist nezneuit moci.) Zastnce liberalismu a anglickho konstitucionalismu. Rozdlen moci Soudn prvn stt Zkonodrn legislativn Exekutivn - vkonn

JOHN STUART MILL Teoretik, kter pedstavuje most mezi klasickm a modernm liberalismem. Rozvj hodnoty, kter se prosazuj vkoncepci modernho liberalismu utilitarismus (Bentham) => lid jsou bytosti, kter se od pirozenosti sna maximalizovat uitek a ktomu inklinuje spolenost (k uitku). Krize, k, e je to patn a e liberalismus by se ml podlet na rozvoji vzdln lovka a ne lidi dovst ke spolenmu tst. enm vzdlvn dojdou jedinci naplnn (to razil). Zan se zajmat o sociln otzky. Obhajoval volebn prvo pro eny (poddanstv en). Byl osobnost, kter nastolila hodnoty modernho liberalismu. Koncept negativn svobody Pedstava modernho liberalismu. Sice mme prvo studovat univerzitu, ale nedostaneme ktomu pleitost (sociln a ekonomick pekky nm to neumon). Nic nemme. (Pozitivn svoboda svoboda nco moci udlat; meme dlat ve, co vyplv zna svobody, nikdo nm nebrn). Modern liberalismus by ml zvtit rovnost pleitost (neexistence vnjch omezen). Svoboda jednotlivce od vnjch omezen, ochrana ped socilnmi nedostatky, kter jsou vklasickm liberalismu (je lep pro chud lidi, dv rovnost pleitost). Mill k, e stt by neml jednat vintencch dobr svobody, ale i negativn svobody a zajmat se, jak pstup maj lid kpenzm. Nejvy odpovdnost nem za sebe (tradin). Modern je tu, ale u mn zajitnch by to stt ml plnit odpovdnost.John Rawls Zabval se tm, jak by mohla bt nastavena co nejspravedlivj spolenost. Zabval se teoriemi spravedlnosti. Popsal to vdle teorie spravedlnostiLiberalismus X Libertarianismus (neoliberalismus/neoklasick liberalismus)Libertarianismus je proud, kter vznikl v70. letech 20. stolet. Proplul do svta politiky dky osobnostem jako je Thatcherov, Regan. Neoklasick liberalismus hj pedstavu, e stt by ml mt minimln funkci, nem eit sociln podmnky ve spolenosti. Krajn libertarianismus nejvy hodnotou je svoboda, kter je chpna autonomn. Privatizace eleznic ve VB probhla bez hlub koncepce a rychle.

Shrnut:1) Hodnoty liberlnch politik v Anglii individualismus (spolenost tvoena sobstanmi jednotlivci), svoboda, nov pstup khodnotm rozumu (racionalismus). 2) Osvcenstv ve Francii mylenky liberlnho lovka by mly vychzet zrozumu, racionalita ns ene dl a posouv ns. Ale liberalismus k, e bychom se rozumem nemli spoutvat, hodnota lovka m bt nadazena rozumu. Liberalismus m jin postoje ne konzervatismus, kter hj zvyky pedk a rozumem brnit ve, co je proti tomu.3) Liberalistick obhajoba hodnot, tolerance (hjili svobodu vyznn, projevu vychz zhodnot -> draz na toleranci a svobodu)4) Ekonomika: liberalismu + Adam Smith = Dlo Pojednn o podstat a pvodu bohatstv nrod. Svobodn ruka trhu dn zsahy sttu do trhu. Distribuce majetku je ve spolenosti nerovn. Neexistuje ekonomick rovnost, lid jsou ve sv podstat lhostejn kbd druhch Zsada liberln ekonomiky: politika by nemla eit ekonomickou rovnost a lid dostvaj tolik, kolik si zaslou podle vlastnho piinn (mylenka klasickho liberalismu). Kdeto modern liberalismus k, e ekonomika sttu se m piinit o rovnost pleitost, mus do urit mry existovat welfare politika.5) Nutn je rovnost anc pro vechny

KONZERVATISMUS

Oproti liberalismu stoj na jinch hodnotch a vzjemn konfrontaci. Posouv se dopedu. Konzervatismus se promoval zdvodu promn liberalismu (soupeil snm; liberalismus hjil svobody obana a konzervatismus na to musel reagovat).

Konzervatismus obhajuje zvyky, tradice, tradin d, konzervativn politici budou chpat hierarchick d jako stabilitu (nen dobr usilovat o zmny; jako je hierarchie vrodin). Konzervativci dle kaj, e lid jsou tvorov nedokonal, maj nedostatky a pokud bychom je nechali dlat to, co chtj, prvo by nefungovalo. Mus tu bt nadazen prvo, kter lid budou poslouchat. Odmtaj rychl revolun zmny, odmtaj lidi, kte nev, jak spolenost uspodat lpe protoe revoluce je rychl, zbrkl. kaj ochraovat to, co se po stalet osvdilo. Liberlov v, e se spolenost vppad zmn doke sama regulovat. Tato ideologie se asto objevuje vdobch velkch zmn, tehdy se vdy st spolenosti obrac kmylenkm konzervatismu. D se ct, e se ideologie konzervatismu objevuje vdob Francouzsk revoluce. Oddanost tradicm, lid se neodvolv na normy, protoe dodruje morln pedstavy (VB rigidn stava a politici nezpochybuj). Konzervatismus m mantinely a proto je politika pehledn a pedpovditeln. Pro konzervatismus plat, e m klasickou a modern fzi (Thatcherov prosazovala vekonomick oblasti politiku libertarianismu co, nebylo typick pro klasick konzervatismus).

Vvoj:Na zatku byl konzervatismus formovn jako reakce na rychl zmny (politick, ekonomick) vdob Francouzsk revoluce. Teoretik, povaovn za zakladatele konzervatismu EDMUND BURKE (sm byl ale liberl, psobil jako pslunk whig, za liberla se povaoval) pe ve svm dle vahy o revoluci ve Francii (1790) pedpovd vvoj ve Francii, vid tempo politickch a ekonomickch zmn; jak se udlosti dj tak to vyst ve zmatek a teror (=> pedpovd vvoj po pevratu, kdy poslze nastv Jakobnsk teror a diktatura). To, co nastolila Francouzsk revoluce, zniilo vdobytky toho, co znala politika pedtm. Povede to ke znien fungujcho du a nastolen nestability. V dle se zabv hodnotami spolenosti a k, e vztahy ve spolenosti jsou zvisl na zvykovch odezvch jedinc (vztahy, pravidla uruj, jak se chovme ve spolenosti, vazby jsou nm dan ve spolenosti jsou zakoenn existujc pedsudky a my na zklad vchovy je pejmme. Spolenost se vyvj na zklad pedsudk a odezev. I kdy to hj tak k, e vuritch momentech by se spolenost mela formovat (uvdomuje si, e maj bt zachovny tradice). Uvdomuje si potebu reforem. Kritizuje procesy, kter se dj ve Francii, spolenost nem vypracovan nov systm vldnut povede to kchaosu. Pedpovdl dsledky revoluce. Kritizuje rychl zmny, ale vminulosti nevid njak absolutn idel, ke kterm se mme vracet, reforma je nutn (vylepovat vci, kter fungovaly). Musme se snait zmrovat to, co nefunguje. Spolenost mus reformy vst knovm fungujcm normm. Vystupuje proti abstraktnm idelm krsn clePedstava o fungovn spolenosti Burke k, e mus existovat pr podmnek, aby konzervatismus fungoval:1. Vlda zkona2. Nezvisl soudnictv3. Systm zastupitelsk vldy4. Instituce soukromho vlastnictv5. Zahranin politika mus bt koncipovna knezvislosti hjit rovnovhu sil (aby spolenost fungovala, mus to tady bt)

Podmnky zsadn, ale kdy dojde knaruen jedn zpodmnek (neznamen to udren spolenosti). Mylenky, kter rozpracovv, maj vznam scyklicky se opakujcmi snahami politik na svt dlat ekonomick a sociln reformy. Pokud, ale budou do sttu zasahovat, dt si pozor, co se bude dt. Mlokdy to vede ke spokojenosti, spolenost se odebere cestou rovnoststv a pro spolenost to nevede do bohatstv a naru d a strukturu ve spolenosti.Benjamin Dissareli SOCIALISMUSKonkurenn ideologie konzervatismu a liberalismu, nastupuje jako zsadn mylenkov hnut vEvrop. Potky formovn ideologie soc. nachzme ji na konci 18. st., ve form politickch stran a na konci 19. st.Pedchdce levicovch mylenek Thomas More Utopie (ukazuje koncept socialistick skutenosti), Platon stava (pouze dl socialistick mylenky).Vznik Pro existovala poteba vytvoit novou ideologii? mylenky Velk francouzsk revoluce (poteba zmnit d). Snaha vyrovnat se rychl industrializaci vEvrop poteba vyrovnat vrstvy neexistovaly dn normy (zsadn rozpory mezi majetnmi a nemajetnmi). Snaha o to, aby se spolenost stala vce spravedlivou perozdlovn financ.RAN SOCIALIST Pedchdci Marxe a Engelse.Socialismus vpraxi me nabvat adu podob liberln socialismu, a radikln socialismus (komunismus, ).Poprv pojem pouit vasopisu ve VB (40. lta 19. st.) zan se pouvat tento pojem i ve Francii, Nmecku, Myslitel socialismu si byli vdomi toho, e do krajnosti doveden Lassies fair neviditeln ruka trhu (lid pracuj za nzk mzdy, zamstnvn dt, nen stanovena pracovn doba pevn) vede kvykoisovn delnk. Dlnci jsou nuceni za tchto podmnek pracovat.Charles Fourier Utopick socialista, bhem francouzsk revoluce piel o majetek to ovlivnilo jeho politick smlen. TEORIE INIVERZLN HODNOTY snaha popsat socialistickou spolenost, utopick komunita falangstra skupina 1610 lid, kte tvo komunitu, kad lovk je jin ale funguj na principu pitalivosti prce kad dl to, co ho zajm (nap. milovnk r by pstoval re, ). Popsal spravedlivj idel spolenosti. Mylenky Fouriera oslovily Kvtinov dti, Bdnky, - lbila se jim mylenka voln lsky, kterou Fourier propagoval. Pedstavoval si, e by se jeho mylenky dotknuly celho svta a vytvoila by se federace nezvislch falangstr. Robert Owen oproti Fouriemu byl trochu vc realistou. Nebyl to vzdlanec, ale tvrdil, e pro charakter lid je nejdleitj prosted, ve kter ij, chtl se podlet na tom, aby se zmnilo nevyhovujc prosted. Vytvoil vzorovou vesnici New Lanark demokratick samosprva, komunity mly mt max. 3000 obyvatel (idel 2000), fungovali na zklad principu drustevn spoluprce, ve je perozdlovno na zklad poteb. NOV POHLED NA SPOLENOST transformace spolenosti se mus dt postupn, sama spolenost mus chtt, nechtl uskuteovat radikln zmny (na rozdl od Marxe a Engelse, ti hlsali revoluci proletaritu, ). Nkte ran socialist byly Marxem a Engelsem oznaovni jako utopit snlci. Na jejich pracch bylo pesto postaveno drustevn vlastnictv, na nich pak Marx a Engels stavli. ODLINOSTI OD RANCH SOCIALIST, ZMNY SMARXEM A ENGELSEMNavzali na ran socialisty, ale rozpracovali je vc systematicky, mluvili o historickch zkonech. Byli pesvden o revolunm svren kapitalismu. Nicmn na zklad jejich mylenek se uskutenily revoluce vchodn blok. (ve vysplch zemch toto nezvtzilo Francie, Nmecko, . Socialistick proudy spole. pistoupila na postup, e socialistick mylenky mus postupovat prvnm postupem, mus volit postup vsouladu sstavou). Naproti tomu ve vchodnm bloku byly socialistick mylenky uskutenni na zklad revolunho pstupu. Socialistick proud se roztpil na reformn (socialistick subjekty, sociln demokratick strany) a revolun socialisty (komunist, bolevici, ). Mnoho zmylenek socialismu nalo uplatnn vrozvojovch zemch asto to sklouzvalo ale ktotalitnm reimm na, Severn Korea, Laos, Kamboda, latinsk AmerikaHLAVN PRINCIPY SOCIALISMU Pedstava, e vroba, sluby jsou spolenm vlastnictv kolektivy vrobc, . Do jak mry m dochzet ke spolenmu vlastnictv? rzn podoby Spojujc pedstava je, e spolen vlastnictv je cestou, jak vyut existujcch zdroj dostat kco nejvce lidem spolen prospch. Materiln statky maj bt rozdlovny podle poteb a ne podle zsluh Nesta rovnost pleitost, ale podstatn je rovnost vsledk. Idel m je spolenost rovno statnj, tm je spravedlivj Kapitalismus a individualismus m bt nahrazen spolenm vlastnictv. Sobeck princip m bt nahrazen spoleenskm altruismem kolektivn principy, pospolitost lid jsou si bratry, soudruhy, . Vtakovchto komunitch budou mt lid lep ivotn podmnky, spolenost bude spravedlivj.TDA konenm prvkem m bt odstrann td, vukmunismu dovedeno do krajnosti. M bt odstranna sociln nerovnost.

IDEOLOGIE 20. STOLET IDEOLOGIE MARXISMU Dla, kter pomohou kpochopen levicovch ideologi: Orwel, G.: 1984. pochopen toho, co popisuje jet pedtm, ne to bylo realizovno ve vchodn a stedn Evrop. Aron: Opium intelektul zabv se tm, pro je levicov ideologie tak chytlav Sartori: Teorie demokracie in demokracie Stefan, Cutua: ern kniha komunismu Marx a Engels zaali ihned praktikovat teze marxismu, neekali na to, aby jin intelektulov se chytli jejich mylenek, ale sami je ihned realizovali Marxismus je nutn vnmat i jako ekonomickou a sociologickou naukuKarel Marx Jeden zmla politickch filozof, jeho dlo mlo dopad na lidsk djiny vtakov me. Ovlivnn studiem vNmecku, jeho mylen se tady radikalizovalo, seznmil se se skupinou ., kter mla radikln nzory na nboenstv. Marx konstatuje, e nboenstv je jen lidsk vmysl. 1845 odjd do Pae, kde se setkv zmladmi radikly, kterm je jeho mylen sympatick. Tu se seznamuje sEngelsem. ZPae je vyhotn. Zan se spojovat smladmi socialistickmi radikly svaz komunist Marxe a Engelse povuje sepsnm manifestu vytv pmo politick program pro politick hnut. Napomh kdlnick revoluci vBruselu vyhotn. Odchz do Londna, kde pe ekonomick a politick dla spolu sEngelsem (Das Kapital). Hodnoty marxismu Nae vnmn materilnho svta je podmnno spolenost, vn ijeme. Jsem motivovni djinami boje o majetek, silou tohoto boje je prce. Lide se pohybuj vprosted, kde je jich nejvt cl uspokojit poteby. Lid jsou vreni do systmu td. Veker djiny lidstva jsou ureny spoleenskmi vztahy prac a vlastnictv. Touto logikou, kde je vechno ureno bojem o majetek, vdjinch to je tak od nepamti (vjimka je pravk beztdn spolenost). Historick dialektick materialismu bude existovat pod, dokud budeme prahnout po majetku Teorie tdnho boje spolenost je rozdlena do td, buroazie ovld proletarit. A lid pochop, e tyto podmnky nemus existovat, tato nadvlda me skonit svren kapitalismu, postupn nastolen beztdn spolenosti. To, co rozhoduje o charakteru spolenosti je ekonomick zkladna panujc ideologie je ideologie vldnouc tdy a ta je ta vykoisovatelsk. EZ ovlivuje spole. podmnky. Vrobn sly nabvaj prvoadho vznamu (vrobn nstroje, pracovn prostedky, kter jsou lidem dostupn vt kter epoe), pat do tto kategorie i prce. Vrobn vztahy pedstavuj zpsob organizace vrobn sly, kter jsou vkad zemi jin, nastaven vrobnch vztah uruje tda vlastnk, kte kapitl ovldaj. (Vrobn vztahy zpsob organizace lidsk prce, vrobnch sil, ). Existujc rozpor mezi vrobnmi silami a vrobnmi vztahy, ten vymezuje potencil nstupu socialistick revoluce. Frankfurtsk kola nsledovnci MarxeMARXISMUSBankowicz, M: KRITIKOV MARXISMU. Praha 2013Marx, prvn, kdo se snail vykldat historii vdecky. Ideologie vpraxi nala mnoho limit. Pro sehrl marxismus tak vznamnou roli? Lid chtli ten skvl svt, kde jsou si vichni rovni.Vhody/spnost nabz een, snaha realizovat een, vichni budou bohat, beztdn spolenost, vize revolucionstv. Je to utopie, kter vede k totalitNevhody potlaen svobody, diktatura proletaritu potlaen svobody.Ideln spolenost, bez tdnho rozdlen, kde jsou vichni rovni, je jen iluzorn. Potlaen pluralismu ve spolenosti. MARXISMUS/LENISMUS do detailu dothl princip fungovn jedn strany. KOMUNISMUS x FAISMUS rasov dimenze- vlda jedn strany, teror, oficiln ideologie, siln vdce, 1968 hnut NOV LEVICE Carol Pateman (participan demokracie souasn demokracie omezuje ast obyvatel pouze na volebn mechanismus, obanstv je redukovno pouze na akt volby teorie toho, aby se lid vce zapojovali do politiky. Obanstv nesm bt redukovno pouze na akt volby. MARXISMUS stav na historickm materialismu veker vvoj spolenosti je podmnn dichotomi ovldan vs. potlaovan. Je to zkonnost vvoje djin.

TO CO KALA NA KONCIESK SPOLENSOT PRO POLITOLOGICK VDY pedseda, co jsou to recenzovan asopisy, pehled o politologii jako vdn discipln.