Úvod Do Studia Pol. (Lebedová)

  • View
    227

  • Download
    0

Embed Size (px)

Text of Úvod Do Studia Pol. (Lebedová)

CO JE TO POLITOLOGIE, POLITIKA, VZTAH MORLKY A POLITIKYMy, kdy sledujeme politiku, nesledujeme jen co se dje, ale jak by mla bt (jak by mla vypadat). Je tady vztah mezi filozofi a morlkou? Weber (Boj o moc), ale kdy politiku hodnotme, nemlo by to bt. Lze tyto vci oddlit, nebo by to tak mlo bt.

Jak si pedstavit aspekty politiky (3 dimenze, politika vanglickm vznamu)1. POLITY Pravidla, hranice, ve kterch se politika realizuje, ohraniuje prostor politickch stet. stavn rmec. Nastaven politiky, jak zkony a pravidla nm tu politiku vt kter zemi definuj. Institucionln dimenze politiky, forma politiky, principy, pravidla hry, co m nastavit, jak se politika bude odehrvat (p.: stava R, stranick systmy, stavn zvyklosti), to co dopedu vymezuje, jak by ta politika mla vymezovat -> pravidla hry aby nkter vci nebyly mon, normativn a strukturln aspekty (jsou zde pravidla a politik je mus dodrovat; Zeman nco posunuje a dovoluje si, precedenty posunut pravidel hry). Normativn a strukturln aspekty. P.: pravidla fotbalov hry.

2. POLITICS Procesn strnka politiky. Kadodenn prbh politiky, konflikty, stety, konsenzy. Jak probhaj koalin jednn, proces tvorby politickho rozhodovn, vsledek: realizace uritch pln, procesuln dimenze politiky. Tvorba politick vle, rozhodovn a spoleenskho konsenzu. Akti, kte se vn objevuj; jak se politika vytv; jakm zpsobem probh koalin jednn ve volbch. Politick proces, proces tvorby politick vle a rozhodovn. P.: strategie fotbalovho zpasu.

3. POLICY Obsahov dimenze politiky. Jak program na zklad dvou dimenz vznik, vstupy vychzejc zpolitiky (reformy, vyhlky konkrtn program a politick een). Vznikne na zklad interakce a je to vstup, kter bude realizovn. asto se stv pedmtem analz politick vdy nebo analz, jak bude mt dopady to kter een. Vsledek politickho jednn, cl, konkrtn politika. P.: zpas samotn.

Politick vda si uvdomuje 3 vci a sna se ohldnout od normativnch hledisek a zabvat se jak funguj (p.: politics jak funguj strany ve volbch, eknu a analyzuji zdat, nebudu je zkoumat, vezmu charakter politiky a analyzuji na zklad empirie bez normativnho soudu.

Vvoj nhled na politiku + pedstvy Max Weber definice politiky: umn vldnout (realistick pojem politiky Vlada), boj o moc, stet zjm, prostedek kdosaen dobra, politika je sprva vc veejnch (urit zpsob jak vldnout a spravovat urit spoleenstv), politika jako kompromis a konsenzus nhled na politiku se promoval, a proto vznikly 3 kategorie/pstupy:A) IDEALISTICK pstup pozitivn, oznaovn jako normativn ontologick pojem politiky (sah to od antiky Platon, Aristoteles -> snaili se systematizovat politiku). Aristoteles zkoumal stavy polis a hledal stavu kter je nejlep (smen). Uritm obsahem politiky by mla bt morlka (kladl draz na morln aspekt). Chtl kultivovat ivot politiky, lovk je zoon politikon. Chpal politiku jako etickou innost. Spravedliv spolenost by mla obsahovat ZKONNOST, MORLKU, UMN VLDNOUT. Autoi, kte na to tak tak nahleli (Locke, Smith). Vichni filozofov, kte psali o tom, jak politika funguje a jak by mla bt zlepen, pemleli, aby politika pispla kontologickmu pojet. Platon upednostuje vldu filozof (sofokracii). Nhled filozof na politiku nahlet jako na prospnou innost, aby se spolenost dobe vyvjela.

B) REALISTICK zkoum problm hloubji, (Augustn, Machiavelli). Obsahem je, e politika je zaloena na moci a diskusi na zklad technologie moci, politika je vnitn patn (sla, podvod). Realist pedpokldaj, e lid se zmn, kdy se seznm s moc korupce. Dle tak kaj, e politika bez moci je nemysliteln (politik bude dlat vci, kter jsou proti jeho dvjm zjmm). Machiavelli technologie moci, autor pistupuje kproblematice politiky vdetji a na rozdl od jinch filozof popisuje politiku jako vdu o moci (jak politiku provdt). Byl to autor, od kterho se datuje modern uvaovn o politice (realistick pojet politiky je to to co funguje, nejsou to myln pedstavy, pedkld pravdiv informace o chodu politiky).Hobbes nikoli pravda, ale vle formuluje zkon. Leviatan to je lidsk pirozenost; nejsme dob, a vchova ns to u, jak jsme si sob konfrontovni.Weber politika fungovn moci, kadmu jde vpolitice o moc, urit nsil a autoritu. Jak mohou politici, vldci ospravedlnit vldcovstv -> 3 typy panstv:1. Tradin panstv politik se opr o tradice, zvyky. Vele je panovnk, patriarcha, ktermu byla vlda svena (Bohem). Tato osoba mus mt legitimitu od poddanch. Legitimita poddanch je panovnkovi dna od zvyku, je to neporuiteln. 2. Charismatick panstv vojevdce scharismatem, kter legitimitu vldnut odvozuje od charismatu. Lid mu v. Zaloeno na zklad vdch vlastnost jednotlivce. 3. Legln panstv panovnk se opr o zkonnost, kompetence a pravidla, kter mu byla svena. Vldce je sluebnkem sttu. Nen to osoba nad systmem, opr se o existujc pravidla.

C) MARXISTICK POJET Marx, Engels, autoi nazraj na politiku skrze tdy (tdn boj). Stl cyklick bh djin. Tda utlaovanch proti feudlm, lecht. Tito autoi dvaj vykoisovanm tdm za vinu nerovnosti ve spolenosti. Usiluj o to, aby proleti udlali revoluci a nastolili tak komunismus, kter by odstranil vechny tdy.

D) Zhlediska EMPIRICK SOCILN VDY (Ontologie) empirick analza vznik ve 2/2. 20. stol. srozvojem politiky (T. Parson, Almon, Easton) tento pstup se sna na zklad pesn danch vc politiku definovat (srovnn systmu, komparativn analza) snaha systematizovat, analyzovat politiku na zklad empirickch kategori (Je dleit politiku nevnmat jako pnu dn, je tu denn, stle se vyvj, ale politologick nhled to co mn dlouhodob. Nejsou podstatn patn rozhodnut, ale to co zsadn zmn systm. Tm se vce zabvat ne bnmi mncennmi udlostmi (p.: korupce pat to k tomu, jak funguje institucionln nastaven a jestli funguj systematick pravidla hry. Dopad zmny systmu na charakter politiky). Politologie by mla eit nhled politiky.

Prvn katedra politiky ve svt + formovn politologie po 2. sv. vlce. (vod do studia politick vdy).

1948 Konference UNESCO vPai. Byly zde vymezeny hlavn kategorie politick vdy, ktermi by se politologie mla zabvat. a) Politick teorie vvoj mylen, ideologie a politick teorieb) Politick instituce zkoumn nastaven instituc vsystmu (formy vldy, nauka o stavch)c) Strany, systmy a veejn mnn zkoumn politickch stran, participace oban na vld, vzkum veejnho mnnd) Zjmov skupiny a svazye) Mezinrodn vztahy mezinrodn politika, prvo, een konflikt, (v souasnosti je jako samostatn disciplna, znan irok)

PROBLEMATIKA STTU

Veker politika vsouasnm svt je uskuteovna vhranicch nrodnho sttu. STTN POLITIKA nastavuje dal nevldn organizace, a jak funguj je velmi ovlivnna vrmci mezinrodnch vztah nebo OSN. Vliv OSN je nemal, pokud maj eit velk problm. Mezinrodn spoleenstv moc neme zasahovat do vnch konflikt, nemohou se dohodnout zdvodu patnho sloen rady OSN (p.: intervence do vlky proti Srii).

Sttn politika nebyla vdy vymezena. Politika byla spoleenstv -> antika (polis) a po nrodn revoluce 19. a 20. stolet => roziovn spoleenstv na rovni danho sttu.

Jak by ml stt vypadat? Starovc filozofov ekli, e jsme schopni vysledovat, kter zen je nejlep. stava. Bez konflikt, principem dosaen konsenzu ve spolenosti dojt kompromisu hlavn kol politiky. Podstata politiky vstebat nzory a ct nzor na zlepen kvality ivota sttu. (ANTIKA)

(STEDOVK) = Teorie spoleensk smlouvy (Hobbes, Locke, Grotius, Rousseau), pemnili nahlen na vznik sttu -> pro lidi je lep, aby se dohodli na spoleensk smlouv, kter by se mla respektovat, skonila by tm anarchie a bylo by to vhodn pro vechny.

(NOVOVK) zsadn meznk na nahlen na stt jsou Teorie spoleensk smlouvy. Ale to nen jedin typ, jak mohl stt vzniknout. Nboensk nhled Mme tady monarchu, kter se legitimoval tm, e je nadn vst zem. Nadn dno od Boha, povyuje se nad lidmi, nebyli vyvoleni. Patriarchln koncepce sttu (patriarcha se odvolv na zvyklosti). Mocensk koncepce (vlda silnjho, vdce se dostv kmoci na zklad sly).

TEORIE SPOLEENSK SMLOUVYPole teoretik (Hobbes, Locke) stty vznikaj na zklad dobrovolnho spoleenstv mezi lidmi (definoval jak povinnosti lid maj, respekt vldy za jakch okolnost plat smlouva mezi panovnkem a lidmi). Dvod: Do t doby ne vznikla spoleensk smlouva panuje pirozen stt charakterizovn anarchi mezi vemi. Vlka vech proti vem. Lid ij stsnn pirozen stt nen prospn, nikdo nev, co ho potk, nebyla dn nastaven. Hobbes k, e tomu meme uniknout vytvoit spoleenskou smlouvu, kter nastav d. Pokud se domluv na panovnkovi, nut lidi poslouchat stt, mt ho vct, bt vdn. U nen cesty zpt a postavit se proti panovnkovi. Je to suvern a nelze proti nmu bojovat (lid zahrnuti vpanovnkovi Leviathan). Uzaven spoleensk smlouvy znamen pechod od anarchie kabsolutismu.

Locke neuznv absolutn stt, kter navrhuje Hobbes. Sice uzaveme smlouvu, ale pokud je panovnk tyransk, mohou ho svrhnout lid. Vytvoil nov demokratick princip. Navrhl, aby byla vlda omezena konstituc. To by znamenalo, e lid m prvo se proti tomu vymezit, pokud vlda udl chyby a vppad poteby ji svrhnout. Pirozen stav lid se zotrouj a pot co vznikne smlouva, vytvo pravidla sttu (Bh nikomu neekl, e se me povyovat nad ostatnmi). Prvn pojednn o vld pichz zde spirozenmi prvy obana zhlediska nastaven zastupitelsk demokracie a liberalismu. Stt je omezen konstituc, vldnut je vymezeno stavnost. 1648 Vestflsk mr Byla zde definovna prvn koncepce suverenity sttnosti. Vechny skupiny (svtsk) podzeny moci sttu. Tradice systmu centralizovanho vldnut.

Vvoj vpojet sttu:1. Idealistick Hegel chpe stt jako etick idel. Spoleenstv, kter funguje na zklad dobrovolnosti a lid se vnm mohou realizovat, svobodn seberealizace. k, e i stt definuje a uskuteuje mravn ideje. Vichni ve stt jsou autoristit a panuje zde sympatie. KRITIKA uvauje vpojmech etiky, nevymezuje stt vpraktickm fungovn; nekritick pstup jak stt funguje. Hegel odliil fungovn sttu a apartu (nemlo by se stt, e sttn apart proroste a ned obanm svobodu)

2. Funkcionalistick sttn funkce a loha sttu vzajitn stability spolenosti, jak stt funguje a jak si zajist za

Search related