Click here to load reader

Úvod do studia geografie

  • View
    73

  • Download
    0

Embed Size (px)

DESCRIPTION

Úvod do studia geografie. Základní pojmy a okruhy ke zkoušce. Dílčí otázky – přednášky úvodní Věda a její definice, dělení vědy - PowerPoint PPT Presentation

Text of Úvod do studia geografie

vod do studia geografie

vod do studia geografieZkladn pojmy a okruhy ke zkouce Dl otzky pednky vodnVda a jej definice, dlen vdyzkladn vdeck metody a jejich definicevvoj vdeckho poznnvdeck vzkum, hypotza, teorie,paradigmasystmov paradigma, systm, modeldefinice geografie min.4 vetn autora i zdrojepehled systmu geografickch vdmetody geografickho zkoumnvvoj geografie v jednotlivch obdobchVelk geografick objevyaplikace teorie systm pro geografiiobjekt studia geografieKomplexn otzky:Vda, vdeck poznn a jeho vvoj, geografie jako vdn obor, definice geografie, objekt a pedmt studiaPostaven geografie v systmu vd a jej vnitn strukturace. Dl disciplny geografie.Krajinn sfra a jej vymezenTeorie systm a jej aplikace vgeografiiEtapy vvoje geografie, velk zmosk objevySvtov a esk spolenosti geograf, souasn vzkum vgeografii, pnos geografie pro spolenostCo je to vda?Je geografie vdou?Definice vdyVdaVda je nepetrit proces lidskho poznvn prody, spolenosti, lovka, lidskho mylen a kultury.

systematick racionln a metodick vyvozovn zobecovn

Vda versus lidsk poznvnVda: na zklad abstraktnho mylen a teoretick innosti

novch poznatkVdaVda nastoluje poadavek obecnho poznn, na zklad nho lze v nepehlednm svt oddlit podstatn od nepodstatnho a urit obecn platn zkony.tyto zkony dovoluj pedvdat, pedpovdi modelovat atd.Zkladn metody vdyvdeck pozorovnanalzasyntza indukcededukce

kol definice jmenovanch metodOd novovku je vda zaloena na pedstav zkonitho (a matematizovatelnho) chovn skutenosti, kter se odhaluje hypotzou, ovuje experimentem.zobecuje v teorii

Vda v euroamerick civilizaciv euroamerick spolenosti je od 17.st. privilegovna vda oproti jinm formm poznn (mimovdn poznn)Vdy a jejich dlenVdy se li objektem studia, pedmtem studia, metodami.Podle metod se vdy dl:formln (matematika a logika)prodnhumanitnPodle stupn obecnosti:teoretick a aplikovan

Vvoj vdyGeocentrick teorieHeliocentrick teorieDjiny vdy jsou posety odloenmi hypotzami pekonanmi teoriemi i platnmi teoriemiZem je plochZem je kulatWegenerova teorie kontinentlnho driftuKuhnT. S. Kuhn pinesl pesvdiv argumenty io tom, e pokrok vdeckhopoznn nenpmoar, nbr e je as od asu peruovn zsadnmi zvraty vdeckmi revolucemi, pi nich dochz krevizi samotnch zklad dosavadnhovdn. Vdeck poznn nesmuje knjak jedin Pravd osvtParadigma vdeck revoluce nov paradigmaPodrobnji as. Vesmr 9/2008, KnihaT.S. Kuhn: Kopernkovsk revoluce

Vvoj vdyteorie T.S. Kuhna o promn vd:paradigma

vdeck revoluce

nov paradigmaNPPV RVdeck vzkum

hypotzaHypotza, domnnka, pedpoklad.vchoz, dosud ale neprokzan tvrzen, kter se pedkld na zkouku k oven (experimentem, zkuenost).Pracovn hypotzy ukazuj dal cestu vdeckho zkoumn, mohou se stt zkladem vdeck teorie teoriedn doloen objasnn nkterho prodnho (socilnho) jevu, kter zahrnuje fakta, zeveobecnn zkony, logick dedukce a otestovan dl hypotzyTeorie nen dohad nebo tuen, ale vysvtlen vychzejc z rozshlho pozorovn , experiment a tvoivch vahPklady: heliocentrick teorie, teorie deskov tektoniky, teorie evolunho vvoje organismPARADIGMAurit vdeck styl dan epochy i vdeckhospoleenstvsouhrn veobecn uznvanch teoretickch a metodologickch pedpoklad, postup v urit etap vvoje vdeckho bdn.

Systmov paradigma

teorie systmvchoz pedpoklady:kad dl prvek je soust vtho celku

tedy i kad objekt se sloen z mench st Systmsystm - skupina objekt propojen vazbamipoet objekt i vazeb systmu je konenobjekty i vazby ( vzjemn vztahy) lze zkoumatobjekty jsou uspodny hierarchickySystmov pstupvdecky zjednoduuje realitu odhaluje hlub strukturovanou podstatuModelModel - zjednoduen zobrazen systmu , nen se systmem i pvodnm objektem, kter systm popisuje shodnGeografieGeografieje zaloena na schopnosti geograficky myslet tj. jasn formulovat nejrznj prostorov vlastnosti geografickch jev , schopnost systematicky tdit, analyzovat, aplikovat geografick teorie, provdt syntzy, realizovat modely.

nen encyklopedick znalost geografickch objekt a jejich prostorov lokalizace (jak je asto prezentovno ve kolsk praxi, tj. ne jen KDE to je, ale i PRO to tam je)

Geografie a jej definiceGeografie je vdu zkoumajc zkonitosti vvoje krajinn sfry a jejch objekt, zvlt vztahy zemn diferenciace a integrace

geografie je vdou studujc prostorov rozen jev v krajinn sfe Zem, jejich vzjemnou interakci a vvoj v ase. (Wikipedia)kol: vyhledejte jet min. dv definice geografie od rznch autor

Zaazen geografieGeografie je vdou na rozhrann vd prodnch a spoleenskch,skupina vd o Zemisoubor metodobjekt studia pp. pedmt studia krajinn sfraPehled systmu geografickch vdFZGSGkartografie a geoinformatikaobecn k, tematick k., GIS, DPZ, GPS, fotogrammetrie,

Vdy o fzg. komplexu:obecn fyzick geografiepaleogeografieVdy fzg.slokch:geomorfologieklimatologiehydrogeografie a oceanografiepedogeogfrafiebiogeografiegeografie pr. zdrojVdy o sg. komplexuobecn socioekonomick geografiehistorick geografieVdy o sg.slokch:g. obyvatel, g. sdelg. prmyslu, g. zemdlstv, g. dopravyg. slueb, g. rekreaceg. vdy a kulturyVdy o regionech:regionln geografiepolitick geografieVdy o systmech a vdnauka o krajingeoekologieplanetrn geografieteoretick geografiemetody zkoumn vojensk geografieAplikace teorie systm pro geografiiAplikace teorie systm pro geografiiGeosystm nejvyho du je krajinn sfra, je vazebn propojena s dlmi systmy listosfrou, hydrosfrou, pedosfrou, atmosfrou, bipsfrou a sociosfrou, kad dl systm se dle lena KAM? po nejmen prvek nejniho subsystmu, kter u geografie dle nelen, chov se jako celekObjekt geografieKrajinn sfra Geosfra geosfra - koncentrick vrstva Zem prostor se specifickm vskytem uritch jev

z eckho sfaira koule, zemkoule, globus, penesen i jako prostor nap. sfra zjm apod.Geosfry ZemZem vnitn struktura - vrstvy lic se hustotou a sloenmslupky cibulerotace uspodn od nejhustho po nejid, od jdra se eleza, niklu a sry po atmosfru pevn st, tekut st a plynn st

Geosfry ZemHomogenn:Litosfra, tj. kamenn obal Zem zemsk kra a spodn st zemskho plt ( pod nm je ji plastick astenosfra) ( - 100 km a 8,8 km)Hydrosfra (-4 km a 0 km)Atmosfra (0 a 40 tisc km, adu dlch vrstev, t, s, m, i, t, e z.k.) , pozn. hranice zemsk korony je povaovna za hranici planety Zem Geosfry ZemHeterogennPedosfrabiosfraantroposfra, sociosfraDefinice krajinn sfrytenk heterogenn geosfra kolem pevnho povrchu Zem, kter je geosystmem nejvyho du

Krajinn sfra a jej hraniceje vymezena Mohoroviiovou vrstvou diskontinuitytropopauzouke krajinn sfe nlest litosfry - zemsk kra: pevninsk a ocensk, hydrosfra a kryosfra, pedosfra, biosfra, antroposfra a troposfraMocnost krajinn sfryod zemskho jdra po horn hranici atmosfry vce ne 46 tisc kmkrajinn sfra jej tlouka? cca 30 km,kol:jakm dlem je vertikln mocnost krajinn sfry vi cel Zemi?krajinn sfra - jedin znm sfra ivota ve vesmruVvoj geografieVvoj geografie- 1. obdob starovkcelkem 5 obdob podle objektu geografiegeo grafie ( zem pis),1. obdob starovkzatm je omezen obsah poznn, proto vdy jet mlo strukturovanobjektem geografie je cel Zemteoretick vahy o tvaru, rozmrech Zem, postaven Zem jako planetypopis povrchu soue a mo

padek vdy na pomez starovku a stedovku, proto se vytrc prvn aspekt starovkho obdobobjekt geografie dvojrozmrn povrch soue a ocensmyslem je poznat jej (mapovn, popis) vrcholn obdob velkch zempisnch objev obdob inventarizace jev dostupnch bnmu pozorovnnkol: nastudovat velk zempisn objevy

2. obdob: stedovk a 19. stolet,

obdob vdeck analzy, poznn a pochopen jev ( nejen inventarizace)nutnost hlubok analzy jev se odrazila v diferenciaci dosud jednotn vdy na dl specializovan analytick obory (pedogeografie, klimatologie, geomorfologie) a samostatn vdy (geologie, meteorologie atd.)nutnost pochopen jev - objektem geografie nen u jen dvojrozmrn povrch, ale trojrozmrn geosfry planety Zem (nap.litosfra, biosfra, atmosfra)

3. obdob: 19. stolet a polovina 20. stolet

4. obdob, jednotliv krajiny planety Zem obdob syntzy poznatk, tet tvrtina 20. st.Zem, jej sfry se nechovaj nezvisle, prv naopak, proto po hlubok analze jev nastupuje obdob syntzy poznatk,draz na vnitn provzanost geosfr v krajinobjektem geografie je krajina jako celektoto smovn vede k poteb jednotn geografieVvoj geografie, 5. obdob, krajinn sfra Zem, od 80. let 20 st. dosudpokraujc syntetick zamen geografie na globln celek - krajinnou sfru Zem

Search related