vod do POLITOLOGIE

  • View
    51

  • Download
    4

Embed Size (px)

DESCRIPTION

Úvod do POLITOLOGIE. 5. přednáška 14.12.2013 Mgr. Lukáš Vacík AZ Smart. POLITOLOGIE. Studijní opora na stránkách kurzu Rozšiřující literatura: Heywood, A.: Politologie. Nakl. Aleš Čeněk 2008 Heywood, A.: Politické ideologie. Aleš Čeněk 2008 - PowerPoint PPT Presentation

Text of vod do POLITOLOGIE

  • vod do POLITOLOGIE

    5. pednka 14.12.2013Mgr. Luk VackAZ Smart

  • POLITOLOGIE Studijn opora na strnkch kurzuRoziujc literatura:Heywood, A.: Politologie. Nakl. Ale enk 2008 Heywood, A.: Politick ideologie. Ale enk 2008Doekalov Pavla, vec, Kamil a kol. : vod do politologie. Grada 2009

  • ZKLADN POJMY v oboru politologie

  • Co je to politika ?spoleensk nstroj kvytven, ochran, a mnn obecnch spoleenskch pravidelpolitika je to co se tk sttu studium vldnut (Easton)klov idea umn vldnout

  • Politispolenost politicky organizovan, tj. pomoc uplatovn autoritytato definice je vak zastaral a plat hlavn pro nrodn stty, dnes se spe politika chpe ne jako government ale jako governance, co je sprva vc veejnch.

  • Antipolitikapolitika vnman jako prostedek dosaen vlastnch sobeckch cldatuje se od Machiavelliho a jeho spisu Vlada

  • Governancedl se na veejnou a soukromou sfruveejn je financovan zdan a slou vemsoukromou sfru si financuj sami oban a sleduj tak vlastn cle

  • Sttstt je politick organizace, kter vjasn stanovench zemnch hranicch vykonv svrchovanou jurisdikciNa rozdl od vldy , kter je pouze jednou jeho soust, zahrnuje stt vechny veejn organizace a neosobn autoritu uplatuje na zklad pedpokladu, e reprezentuje trval zjmy spolenosti, nikoli jen stranick zjmy kterkoliv skupiny politik

  • 3 pstupy chpn sttu:idealistick pojet pochz od Hegelastt jako vzjemn sympatie jeho oban,probouz nekritickou ctu ke sttunedoke jasn odliit institucefunkcionalistick pstup zamen na el a funkci sttnch instituchlavn funkce sttu je udrovn podkuorganizan pstupnejastjrozliuje stt a obanskou spolenost nejzetelnjistt zde zahrnuje rozmanit instituce od armdy a po soudy nebo systm socilnho zabezpeen

  • 5. Hlavnch rys sttu:stt je suvernnsttn instituce jsou jasn veejnstt je a priori legitimnstt je nstrojem ovldn stt je zemn organizace

  • 4 zkladn teorie sttu: PLURALISTICK STT KAPITALISTICK STT STT LEVIATHAN PATRIARCHLN STT

  • PLURALISTICK STT stt psob ve spolenosti jako rozhodje zde patrn snaha stt ignorovatplat jen pro angloamerick zpsob mylen, protoe je vzkladu mylenka neutrality sttu, co nemus bt vdy pravda, stt me bt ve sfe vlivu nkoho jinhoteorie pluralismus tvrd, e vliberlnch demokracich je moc iroce a rovnomrn rozptlena

  • KAPITALISTICK STTteorie vznikla na zklad uen Karla Marxecharakterizoval stt jako prostedek vldnouc vrstvy(buroazie) kovldn nich td(proletarit)podle nj vdokonalm komunismu nen msto pro stt jako takov, protoe u nebude jedna tda vykoisovna druhoupesto jeho teorie nebyla koncipovna pli jasn, co dalo prostor neomarxistm krozvinut teorie sttunap. vjedn teorii je stt postaven do role agenta bohatch, a zdrazuje e kmoci se dostv jen skupina privilegovanch.

  • STT LEVIATHANtato teorie vychz zpesvden, e stt je parazit, kter ohrouje jak individuln svobodu, tak i ekonomickou bezpenostmsto aby byl soudcem, je spe jakmsi peovatelemstt vtto teorii sleduje jin zjmy ne zjmy spolenosti, vtomto modelu se stt sna zvyovat sv pravomoci a sfru psobennejastji je tato teorie spojena se stranami Nov pravicetyto strany kritizuj tzv. nadmrnou nabdku ze strany vldy, co znamen, e pi snaze zskat co nejvce voli strany slibuj pod vc a vc a tm pdem dochz kzadluovnteorie je na bzi sttn byrokracie versus zbytek

  • PATRIARCHLN STT feministick teorie sttu kritika muskho zen a sprvy vc veejnch genderov rozkol ve spolenosti

  • 5 zkladnch atribut sttu 1. atribut zem2. atribut obyvatelstvo3. atribut vlda4. atribut nezvislost, svrchovanost5. atribut schopnost + ochota ponat si jako nezvisl aktr vMV

  • Funkce sttu udren podku ve spolenostivykonvn oekvan moci tak, aby stt prosperoval (politicky i ekonomicky)koordinace aktivit a postoj ve spolenostipodporauen se novch pstup (ekologie, obnoviteln zdroje)specifick (prvo ara)

  • MOC - autoritaMax Weber snail se najt idel-typy, kter by objasnily podstatu politickho vldnut3 druhy vldnut (autorit) dle Maxe Webera:tradin autorita charismatick autorita prvn-racionln autorita

  • Tradin autoritaopr se o zaveden zvyky a tradicetvrd, e existuje odpradvnafunguje podle uritho souboru konkrtnch pravideldnes spjata se systmy, kde se moc a autorita dl dynastie vSadsk Arbii, Maroku...zrove i veVB nebo Belgii, pomh formovat politickou kulturu, jeliko udruje pi ivot hodnoty (cta, respekt a povinnost)

  • Charismatick autoritaopr se o slu osobnosti jednotlivcefunguje na principu ovlivovn - jak dan autorita ovlivuje sv spojence a podzenmodern politit vdcov jsou nap. Napoleon, Hitler, Fidel Castro nebo Kaddfsystmy osobn moci jsou podprny kultem osobnosti, jeho elem je vyrbt charismato e legitimita vyvr zsti nebo zcela zmoci a sly vdcovy osobnosti, m dva dsledky:1. neopr se o formln pravidla nebo postupy- je asto bezbeh2. je natolik spjata skonkrtnm jednotlivcem, e systm osobn moci jen st peije svho zakladatele

  • Prvn-racionln autoritave se na jasn stanoven soubor pravidelje pznan pro vtinu modernch sttmoc vech orgn je dna formlnmi, stavnmi pravidly vymezujc jasn pravidlaspe ne sosobou je tak spjata sfunkc, a tm je men pravdpodobnost zneuitzachovv omezenou vldu a racionln dlbu prce, m zvyuje vkonnostodvrcenou tv pak je vznik odosobnnho a nelidskho socilnho prostedkritika - neustl rst byrokratickch forem

  • Vdcovstv urit vzorec chovn nebo jako uritou vlastnost lovkaje to vliv, kter jednotlivec nebo skupina m na njak ir kolektiv vyuv ho kdoshnut doucch cl

  • PolisMstsk stt Ve starovkm eckuTak oznaen nejvy a nejvce douc formy spolenosti

  • PolityPoliticky organizovan spolenostOrganizace pomoc uplatovn politick autorityViz. Aristoteles vlda mnohch v zjmu vech

  • AutoritaLegitimn moc (= oprvnnost)Prvo na ovlivovn chovn lid ( x moc je pouze schopnost k ovlivovn)povinnost poslouchatM. Weber - 3 druhy autority TradinCharismatick Prvn-racionln

  • KonfliktSvr (spor) proti sob vzjemn stojcch silRozdlnost:NzorPreferencPotebZjm

  • Obansk spolenostCivil societySpoleenstv vldy prva pod autoritou sttuPozdji oddlen od sttuPopis instituc nezvislch na sttuSfra autonomnch skupin a sdruen (podniky, kluby, rodiny)

  • Konsensus Shodairok shoda -neshoda v podrobnostech (detailech)Konsenzuln politikaProcedurln (ochota pi vyjednvn)Materiln (zkladn shoda v uritch tmatech)

  • BehavioralismusSpoleensk vdy (teorie o spolenosti) by se mly vytvet pouze na zklad pozorovatelnho chovn (behaviour)Kvantifikovateln data pro vzkumNap. dleitost statistiky

  • Institucetvar (orgn) majc uritou formalizovanou roli statusSoubor norem zajiujc pravideln a pedvdateln chovnpravidla hry

  • DiskursInterakceKomunikace mezi lidmi Odhalovn a doplovn mocenskch vztah

  • DeterminismusLidsk jednn a chovn je podmnno vnjmi faktorysvobodn vle je mtus

  • DemagogieZpsob na prvn pohled psobivho, ale ve skutenosti klamnho veejnho vystupovn Typick pro enky

  • RacionalismusPesvden o pochopen a vysvtlen svta lidskm rozumemNutn pedpoklad racionln struktury svta

  • PragmatismusDraz na praktick okolnosti a cleNedvra k abstraktnm hodnotm i idejm

  • MeritokracieVlda nadanchZsada odmovn a udlen funkc na zklad schopnost

  • Ancien rgimestar podekAbsolutistick struktury z obdob ped VFR (1789)

  • RevizionismusPozmovn pvodnch i obecn uznvanch nzorZtrta uritho pesvden

  • Politologick IDEOLOGIE

  • IDEOLOGIE x DOKTRNAIDEOLOGIEsoustava idej, teori a nzorucelen a obecn vklad lovka, ze kterho m vychzet politick programDOKTRNAdoslovn uen, naukasystematick soubor nzor na urit problm

  • IDEOLOGIE x DOKTRNAPorovnn: ideologie je soubor zkladnch, obecnch tez XXXXdoktrna pak soubor nzor na konkrtn problm, me tak vychzet zideologie nebo bt pmo jej soust Pklad:ideologie liberalismu m vekonomick oblasti doktrnu laissez-faire

  • ideologie nen nboensk dogma kad ideologie m svj charakteristick soubor idej a nzortyto ideje se neustle reviduj a znovu definuj politick ideologie se vyvjely a vyvjej pod tlakem mncch se okolnost, vdiskusch a argumentacch

  • Ideologie vdemokratickm reimu neexistuje dsledn objektivn pohled nezaten uritou ideologidemokratick reim db na existenci pluralitnho prosted sice soupecch, ale vzjemn se respektujcch ideologioslaben vlivu ideologi vprostedch, kde je dleit rovnovhaSttPolicieArmdasoudy

  • Ideologie vtotalitnm reimu povauje sama sebe za neomylnouasto vdecky podloenoutedy nezpochybnitelnou a dogmatickou odmt svou falzifikaciStv se oficilnm sttnm uenm a in si nroky prostednictvm sttu ovldat celho lovka i spolenost - nap. marximus i nacismus Falzifikace je pojem K. Popperazdrazuje, e jen ideologie, kter od potku pipout, a dokonce usiluje o vlastn zpochybnn je vdeck a demokratick (viz nap. Einstein a jeho pstup ke sv teorii relativity)Totalita a totalitn mylen tvrcem pojmu Hanah Arendtov

  • Tradin zpadn demokratick ideologie liberalismukonzervatizmus socialismu (sociln demokratismus)

  • LIBERALISMUSmetaideologieideologie vyho stupn je schopen zahrnout irok spektrum hodnot a nzorliberty = svoboda liberln principy se uplatuj ji vdob Anglick revoluce (17. st.), Americk a Francouzsk revoluce (18. st.)liberalismus poprv pouit vpolitickm smyslu panlsk stava 1812

  • LIBERALISMUSran liberalismus (od 1840s)spe doktrna ne propracovan ideologie liberlov zpochybovali absolutn moc monarch kritizovali privilegia pozemkov lechtyautoritu crkveprosazovali stavn a pozdji zastupitelsk sttekonomick liberalismus (po. 19.st.) laissez-faire trn ekonomikasvobodn obchod (odsuzuje zsahy sttu do ekonomiky)sociln liberalismus (konec 19.st.)vlda m garantovat sociln a zdravotn pi, bydlen, penze, vzdln obyvatel vetn zsah do ekonomiky (welfare state)