vod do islmu

  • View
    135

  • Download
    7

Embed Size (px)

DESCRIPTION

internetový kurs

Text of vod do islmu

VOD DO ISLMUInternetov kursLektor: Luk Al VTROVEC Vydal:VSMSM Brno ve spoluprci s Islmskou nadac Brno Odborn recenze: Emir OMI, islmsk teolog

Vysvtlivky: ar. arabsky, z arabtiny; tur. turecky, z turetiny; per. persky, z pertiny Pokyny: Dritelem certifiktu o splnn tohoto kurzu je kad, kdo v odpovdch na otzky zsk minimln 2/3 z celkovho potu 330 monch bod.

Motto:

Lid, vru jsme vs stvoili z mue a eny a uinili jsme z vs nrody a kmeny, abyste se vzjemn poznali. Avak nejvzneenj z vs ped Bohem je ten, kdo je nejbohabojnj - a Bh je vevdouc a dobe zpraven. (Korn, 49:13)

lekceISLM JAKO NBOENSTV Slovo islm pochz z arabskho koene s-l-m ( )znacho mr, klid, harmonii a odevzdn se vli Jedinho Boha. Slovo islm znamen dobrovoln odevzdn se vli Bo, nenucenou kapitulaci ped Jeho Silou a Moc a podroben se Jeho vli. Islm je druh nejrozenj nboensk vyznn na Zemi, hned po kesanstv. Je zrove nboenstvm s nejrychleji rostoucm potem vyznava. Islm nen pouze klasickm nboenstvm, ecm duchovn sfry lidsk existence, jako je tomu v idelnm ppad u kesanstv, na jeho zklad se zpadn koncepce pojmn nboenstv utvely, ale je i zpsobem ivota, zkonem, morlkou, spoleenskm a v nejklasitjm ppad i vekerou veobecnost islmskho nboenstv. Otzky: 1. Jak je arabsk slovn zklad slova islm? K emu odkazuje? (5 bod) 2. Uve jazykovdn i terminologick vznam slova islm.(5 bod) 3. K vaze: Li se podle tvho nzoru religiozita a pojet nboenstv na tzv. Zpad a v muslimskch zemch? Pro tomu tak je? (10 bod)

1

II. lekceAKDA ISLMSK VROUKA Slovo akda ( )je v arabskm jazyce odvozeninou z arabskho pojmenovn pro pevn svzan uzel. Akda je vroukou, souborem pesvden, charakterizujcch muslima v jeho ve. Muslimov v, e pirozen stav lovka, v jakm pichz na svt (tzv. fitra, )je islm a dobro, i kdy zahrnuje i tuby, pi jejich naplovn me lovk zheit. Nemuslimem anebo hnkem se lovk stv a v prbhu ivota, na zklad vlastn vle, i vsledkem vchovy a vnjch vliv. Tato akda je na rozdl od judaizmu zcela pesn definovan a na rozdl od kesanstv nen dan dohodou duchovnch, ale jednoznan textulnmi prameny Kornem (z ar. Kurn , znamenajc v pv. vznamu ten, i recitace) a Sunnou, kter upesuje obecn a vroun ustanoven Kornu. Sunna (z ar. ,v pv. vznamu jakkoli tradice) je autentick prorock tradice soubor koment a vrok Mohameda (kad jednotliv takov koment nazvme hads .) Tyto tradice jsou sesbrny do sbrek z nich nejcennj je ta od uenc al-Buchrho a Muslima. Specializovan historici ji pi jejich sepisovn ohodnotili jejich vrohodnost a podle toho je i rozdlili. Sunna je spolu s Kornem takt zkladnm (avak ne jedinm) zdrojem islmskho prva ara ( ,v pv. vznamu cesta k prameni), kter je zvazn pro kadho muslima a celou muslimskou spolenost (viz dle). Vichni vc v tuto vrouku tvo muslimskou obec svta tzv. ummu (ar. umma ) Islmsk akda je stle stejn od doby smrti Mohameda, mr a poehnn s nm, protoe kad nov vymylen vc v n (myleno z hlediska pesvden) je odmtna jako zhoubn inovace (ar. bida )a blud, neboli za hovor o Bohu bez oprvnn, znalosti a relnho podkladu. Otzky: 1. Jak je jazykovdn a terminologick vznam slov akda?, Korn a Sunna? (10 bod) 2. Vysvtli pojmy: fitra, hads, bida, ara a umma. (5 bod) 3. K vaze: Jak je podle tebe nejvt rozdl mezi pojetm vrouky kesansk a islmsk? (10 bod)

III. lekcePILE VRY Jedn se o aspekty islmskho uen klov pro kadho muslima, kter se nemn a vechny muslimy spolen pevn poutaj dohromady. Pat sem: 1) Vra v Boha (ar. al-mnu bi llh, .) Muslimov v v existenci absolutn jedinho, transcendentnho a vemocnho Boha, jeho jmno v arabtin je Allh (,) vlastn urit len al- + oznaen pro bostvo, uctvanou vc (ilh - .) Muslimov v ve stejnho Boha jako id a kesan. Odmtaj vak jakoukoliv koncepci 2

2)

3)

4)

5)

nedokonalosti (srovnej s idovskm pbhem o Jakubovi, bojujcm s Bohem), rozdlovn Boha a existenci Boho Syna (srovnej s kesanskm uenm o sv. Trojici). Podle islmu je jedinm stvoitelem, upravovatelem, vlastnkem a pnem svta, jedinm hodnm naeho uctvn, m 99 tzv. krsnch pvlastk, jako nap. Velik, Vemocn, tdr, Odpoutjc, Nejspravedlivj atd., stm je vlastn Bo jmno Allh. Muslimov piznvaj tyto a dal atributy Bohu tak, jak On sm sebe popisuje ve zjeven Mohamedov, Kornu, svatm psmu muslim. Tato koncepce zahrnujc Bo vldu, jednotu a vlunost v uctvn a nakonec i vymezen a charakteristiku Bo Osoby se arabsky nazv tewhd. Vru v andly (ar. al-mnu bi l-malikt, .) Muslimov v, e tak jako Bh stvoil lidi z hlny, stvoil i andly ze svtla a diny z plamene. Andl podle islmu na rozdl od lid a din nemaj svobodnou vli. Pouze oddan slou Bohu a pln jeho pkazy (zapisuj skutky lid, oznm pchod dne soudu, slav Boha, budou hldat rj a peklo). Vra v Jeho Knihy (ar. al-mnu bi l-kutub, .) Bh podle muslim ve sv Milosrdnosti sesl lidstvu poselstv jak maj t a jak Ho maj uctvat, aby se dostali do rje. Mezi tyto Knihy uznvan muslimy pat Tra (ar. tawrt - ,)zjeven Mojem idm, dle Evangelium, zjeven Jeovo (ar. indl ,) almy (ar. zbr - ,)zjeven Davidovo a svitky Abrahma a Moje. Vechny tyto knihy jsou podle islmu dnes neautentick a jejich pvodn originl se ztratil, i nedochoval a proto bylo poteba seslat Knihu novou, kter byla seslna proroku Mohamedovi (Muhammed )jako Korn. Bh seslal negramotnmu Mohamedovi Korn jakoto Bo nestvoen slovo a Mohamedv prorock zzrak, v asov posloupnosti 23 let. Mohamed Korn recitoval, ti jeho druhov (sahba ,)kte pst umli, ho zaznamenvali na listy palem, na desky ze deva i kru strom a ve co mli k dispozici a uili se ho nazpam. Korn se sestv ze 114 sr, kapitol, dlench na vere. M pes v dnen podob est set stran. Po Prorokov smrti, za vldy prvnho chalfy ( , zstupce proroka ve veden muslimsk obce, tzv. ummy) Ab Bakra, byla kniha sepsna. Za Osmna, tetho chalfy, asi dvanct let po smrti Proroka, byla podrobena redakci a pepisu do identickch svazk. Tyto svazky (jednotliv svazek Kornu se jmenuje mushaf )byli rozeslny do vech kout muslimsk e a dle opisovny (a peliv kontrolovny korektory), take Korn se od doby Mohamedovy a dodnes vbec nezmnil a zachoval se stejn. Mnily se vak zpsoby jeho zpisu, co souvis s vvojem arabskho psma. Vra v Jeho Posly a Proroky (al-mnu bi r-rusul, .) Muslimov v, e ke kadmu nrodu piel nkdo, kdo ho informoval o Bo Jedinosti, podstat islmskho uen, kter je stejn od prvnho lovka Adama a do dne soudu. Takov lovk je prorokem (nab, .)Ten z nich, kter ke svmu lidu pichz i s njakm Psmem, je posel (rasl, .)Muslimov uznvaj vechny tyto posly a proroky a jejich dobr iny, a u jde o Jee, Moje, Abrahma i Mohameda nebo ostatn, nikoho z nich vak nepovyuj nad jin a u vbec nikoho z nich v dnm ppad neuctvaj jako bostvo, nepisuzuj nikomu z nich nadpirozenou ctu. Mohamed je podle muslim prorokem poslednm, tzv. peet prorok a jeho zjeven trvalm a univerzln pro vechny lidi na vech mstech svta a do Dne Soudu. Jmna prorok a posl se dodnes bn uvaj jako osobn jmna a pat k nejoblbenjm. Vra v Den Posledn, tj. soudn den ( , al-mnu bi l-jaumi l-chir). Po smrti, kter se nevyhne nikomu, ekaj zemel v hrob, kde jsou ji odmovni a trestni, je jim do hrobu vsazen buto kousek rje anebo kousek pekla. Zde pebvaj a do Dne Soudu. Je to den, kdy zanikne nynj podek svta, vechno bude znieno a nastane podek nov. Vechny bytosti budou znovu stvoeny a budou

3

shromdny na rovin a pot zapone Soud Bo, kdy budou iny vech veny na vze a bude rozhodnuto o kadm z ns, jestli pjde do rje (dennet, )i do pekla (dahannam, .)Bude postaven most ten ne lidsk vlas a ostej ne ost avle, po nm budou lid a dinov nuceni projt, aby se dostali do rje. To se nepoda tomu, kter si zaslouil peklo. 6) Vra v peduren osudu (al-mnu bi l-kadar, .) Muslimov v, e ve co se dje, dobr i zl, se dje z Bo vle a zen, s Jeho svolenm a vdomm, a je to dobr i zl. To dobr je darem, to zl je zkoukou nebo monost odputn hch. Nkter vci sami aktivn ovlivujeme, jin, jako teba komu se narodm a kde a jak umu, jsou prost nezmniteln dny a nen v na moci je zvrtit. Proto je teba je pijmout tak jak jsou. Vechny dje, i lidsk iny, jsou stvoeny Bohem pedem a zapsny na psn steench deskch, (ar. lawhi l-mahfz ) a lovk si z tchto sm vybr a pivlastuje si je. Na zklad tohoto jeho vbru pichz odmna a trest. Jmna dleitch osob a mst Muslimsk tradice (z arabtiny) dam Haww Hbl Kbl Idrs Nh Ibrhm Lt Jsuf Hdar Ms Firawn Hrn Zakarj Iljs Marjam Jahj s Isml Ishk Jakb Dawd Sulejmn Dibrl, ar-rhu l-kuddus ajtn, Ibls Tr Isrl Filastn Otzky: 1. Jmenuj pile vry. (6 bod) 2. Co je to tewhd? Co obsahuje? (6 bod) idovsko-kesansk (z hebrejtiny) Adam Eva bel Kain Henoch Noe Abrahm Lot Josef (Egyptsk) Hagar Moj Faran ron Zachari Eli Marie Jan Ktitel Je Ismael, Jimael Izk Jakub, Jkob David alamoun Archandl Gabriel Satan Hora Sinaj Izrael Palestina

4

3. Charakterizuj ti druhy rozumnch bytost, kter podle islmu stvoil Bh. (9 bod) 4. Jmna alespo t pedelch svatch psem. Jak se k nm dostal Korn? (10 bod) 5. Jmenuj alespo pt islmskch posl a prorok, v arabskm i hebrejskm ekvivalentu jejich jmna. (10 bod) 6. Jak vypad dle islmu konec svta? (12 bod) 7. Co jsou to psn steen desky? (2 body)

IV. lekceOBAD, UCTVN A PRAKTIKOVN VRY Muslimov vi Bohu vykonvaj pt zkladnch povinnost v uctvn. Jsou pro kadho vcho toton, protoe islm neuznv crkev, ani jinou hierarchii nboenskch uenc (mimo ist akademick). Uecm se vak dostv ve spolenosti nleitho respektu, kter roste s mrou jejich odborn kvalifikace. Mezi pile vry pat: 1) Vyznn vry, neboli ehda ( .)Je charakterizovna vyenmi slovy vyznvm, e nen bostva krom Boha a Mohamed je Poslem Bom v arabtin Ahedu an l ilha ille llh we ahedu ana Muhammedu rraslu llh ( .) Je ukryta hluboko v srdci kadho skuten sprvnho muslima a je stvrzena iny vykonnm kad povinnosti vi Bohu a zanechnm veho, co zakzal. 2) Modlitba, neboli ar. salt ( ,)i tur., per. namaz. Je vykonvna ptkrt denn, vdy rno ped vchodem slunce, dle v poledne, odpoledne, pi zpadu slunce a kdy se pln setm. as modliteb je stanoven podle zdnlivho pohybu slunenho kotoue po nebi a