ROZŠIŘOVÁNÍ EU A POLITIKA EU

18. duben 1951- zakládající členské státy: Belgie, Francie, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemsko.

1. leden 1973 - ze šestky se stává devítka vstup Dánska, Irska a Spojeného království do EU

1. leden 1981 - deset členů vstup Řecka do EU

1. leden 1986 - počet členů EU se zvýšil na 12vstup Španělska a Portugalska

1. leden 1995 – EU má již 15 členů vstupuje Rakousko, Finsko a Švédsko

1. květen 2004 - 8 zemí Stř a V Evropy Česká republika, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Maďarsko, Polsko, Slovensko, Slovinsko + Kypr a Malta

1. leden 2007- dvě země V Evropy, počet členských států se zvyšuje na 27vstupují Bulharsko a Rumunsko

Budoucnost EU

členové EUkandidátské zeměpotenciální kandidátské země (uzavřená Stabilizační a asociační dohoda)další možní členové

Chorvatsko

• Po Slovinsku se zotavuje z války nejlépe

• Stalo se kandidátskou zemí v roce 2004

• EU s ním zahájila přístupová jednání 3. října 2005, v týž den jako s Tureckem

• Problémy se zahájením - neochota Chorvatska spolupracovat s Mezinárodním soudním tribunálem pro bývalou Jugoslávii

• krátce předtím však Chorvatsko udělalo pokrok při hledání generála Ante Gotoviny, obviněného z válečných zločinů, a tím splnilo zbývající podmínku pro zahájení přístupových jednání.

• Stabilní tržní ekonomika• Je na tom lépe než nové členské státy

Rumunsko a Bulharsko co se týče hospodářství i HDP.

• vstup na přelomu let 2010 – 2011

Turecko

• Možný vstup do EU - debaty již po desetiletí • podalo přihlášku v roce 1987 • kandidátský status - po summitu v Helsinkách

v roce 1999 • Zahájení přístupových jednání 3. října 2005, • Očekávání - přístupové rozhovory budou trvat

nejméně 10 let Zastánci přijetí Turecka:• stabilizaci jeho institucí a právního řádu• posílilo by to význam ekonomiky EU ve světě. • pokud by splnilo všechny podmínky pro

přijetí, není možné jeho vstup dále oddalovat. • vstup do EU - odměnou za dlouholeté členství

v NATO• pokrok v oblasti ochrany lidských práv.Odpůrci přijetí Turecka • většinou území leží v Asii, • sousedí s nestabilními zeměmi• má špatné vztahy se sousedním Kyprem a

Arménií. • pochybují o dodržování lidských práv• etnické spory s tureckými Kurdy• Obavy ze změny mocenské rovnováhy v

Evropě (muslimské Turecko - srovnatelný počet obyvatel Německo).

Makedonie

• status kandidátské země 17. prosince 2005,

• přístupová jednání dosud nezačala• vedoucí představitelé EU ocenili pokrok,

který Makedonie učinila v politické i hospodářské oblasti

• bude muset vyřešit spory s Řeckem o název státu

• Kvůli nevyřešenému sporu již dokonce v dubnu roku 2008 Řecko vetovalo vstup FYROM do NATO s tím, že název „Makedonie“ by mohl vést Skopje k teritoriálním nárokům na území Řecka. Historické území Makedonie totiž zasahuje také do dnešního území Řecka či Bulharska.

• zmírnit etnické spory mezi Makedonci a menšinovými Albánci

• Vstup do EU se nepředpokládá do roku 2015.

Potenciální kandidátské země

• zbývající balkánské státy: Albánie, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Srbsko a Kosovo.

• Černá Hora podala žádost o přijetí 15. prosince 2008,

• Srbsko pak 22. prosince 2009.• Evropská unie na nejvyšší úrovni

potvrdila příslib konečného členství pro tyto země, pokud splní kritéria pro přistoupení

Island

• 23. července 2009 podal oficiální přihlášku do EU

• jeho vstup provázejí obavy islandské opozice a části občanů z omezování rybolovu

• podle vládnoucí sociální demokracie jde o nejlepší způsob vyrovnání se s ekonomickou krizí, která na Islandu proběhla

• chce také rychle vstoupit do eurozóny

• přihlášku musí schválit členské státy EU a nakonec se k ní budou vyjadřovat islandští občané v referendu

• možný vstup do EU se odhaduje mezi lety 2011 – 2012

Země, které žádaly o vstup, ale nestaly se členy - Norsko

• požádalo o vstup do EU v letech 1972 a 1994,

• v obou případech ale občané hlasovali v referendu proti

• Norové se obávají ztráty suverenity,

• hlavně při rozhodování o svém rybářském průmyslu

• Je to bohatý stát s velkými ložisky ropy a zemního plynu,

• takže i ekonomické motivy jsou spíše proti vstupu.

• nečlen EU, ale zapojuje se do práce některých jejích agentur,

• např. je aktivním členem Evropské agentury pro životní prostředí

Země, které žádaly o vstup, ale nestaly se členy - Švícarsko

• V roce 1992 podala švýcarská spolková vláda přihlášku do Evropské unie,

• bez podpory parlamentu a voličů. • Obdobně jako v Norsku občané

odmítli v referendu již přístupová jednání

• Obavy:- ze ztráty švýcarské neutrality, - omezení suverenity- omezení politických práv - zvýšení daní.

• zvolilo cestu bilaterálních smluv s Unií.

• např. v rámci Bilaterálních smluv II. vstoupilo roku 2008 do Schengenského prostoru

Celková rozloha a počet obyvatelů EU (ve srovnání s některými zeměmi světa)

Rozloha v tis. km²

USAEU Čína Japonsko Rusko

16 889

9327 9159

4234

365

498 mil. ob

305 mil. ob.

128 mil. ob.

Počet obyvatel

Hospodářská produkce EU (ve srovnání s některými zeměmi světa)

22,12 %20,69 %

6,37 %

26 100 eur

39 800 eur

28 900 eur

Bohatství na osobu: HDP na osobu podle standardu kupní síly

Poměř celosvětové hospodářské produkce v %

Tři pilíře

Evropská unie

Smlouvy

Evropské společenství

(většina společných

politik)

Společná zahraniční a bezpečnostní

politika

Policejní a soudní

spolupráce v trestních

věcech

Politiky EU

ES však může vykonávat určité pravomoci jen v těch oblastech, které mu byly plně či částečně svěřeny v zakládající Smlouvě (v současnosti Amsterodamská smlouva)

1. Společné politiky ES - působnost členských států zcela převedena na ES) - oblasti předané do výhradní působnost orgánů EU

2. Koordinované politiky ES - koordinované sdílení pravomocí členských států a společných orgánů ES - politiky, které členské státy svěřily EU pouze částečně - některé jsou koordinované víc (regionální politika), jiné míň (sociální politika)

Politiky

1. Společné politiky ES (působnost členských států zcela převedena na ES)

- obchodní politika- zemědělská politika- dopravní politika- měnová politika

2. Koordinované politiky ES (koordinované sdílení pravomocí členských států a společných org. ES)

- ochrana hospodářské soutěže, - jednotný vnitřní trh, - regionální politika, - ochrana životního prostředí, - sociální politika, - politika v oblasti školství, vzdělávání, mládeže, - výzkum a technologický rozvoj, - zaměstnanost, - ochrana spotřebitele, - ochrana zdraví, - kultura, - energetická p., - civilní obrana

Tři pilíře

• Výlučné politiky

• Sdílené politiky

• Doplňující politiky

• Politiky v kompetenci členských států

PolitikyEvropská komise rozvinula členění E politiky:

- Unie přijímá a určuje pravidla - členské státy zasahují jen s jejím svolením- př. Vnější obchodní politika – vůči třetím zemím- společný celní sazebním – vůči třetím zemím- měnová politika- společný trh

- členské státy vydávají legislativu pouze za předpokladu, že tak učinila Unie- politika řešící občanství- politika zemědělství a rybolovu- politika 4 svobod- vízová politika- přistěhovalecká a azylová politika- dopravní politika- politika hospodářské soutěže- daně- sociální politika- politika v oblasti životního prostředí- politika ochrany spotřebitele- politika hospodářské a sociální soudržnosti

- Aktivita Unie se omezuje pouze na podporu členských států.- politiky: zaměstnanosti, - vzdělávaní, - kultury, - zdravotnictví, - vědy a výzkumu

- Vnitřní organizace státní správy- národní identita- organizace ozbrojených sil- bezpečnost a veřejný pořádek- justice- mzdy- zdravotní služba a lékařská péče

SPOLEČNÝ PROSTOR – SPOLEČNÝ TRH

POLITIKA EU

Vnitřní trh

• Vnitřní trh = největší úspěch evropské integrace• Vnitřní trh stanovovaly už Římské smlouvy 1956• Byl cílem ES• Doknčen měl být v 3 etapách v 70. létech - cíl splněn

nebyl z politických důvodů• Závěrečná fáze nabyla završená, kvůli odporu FRANCIE• Vnitřní trh není jenom symbolické odstranění obchodních bariér• Má dalekosáhlý symbolický význam• Jeho završením se naplnili základní svobody, na kterých stojí myšlenka celé evropské

integrace

Repairs Clause (opravárenské klauzule), která liberalizuje trh s náhradními díly a umožňuje volnou soutěž Modrá:Členské země, které již přijaly Repairs Clause, a tím zajistily volnou soutěž.Tmavě červená:Francie: nepřijala Repairs Clause a striktně dodržuje právní ochranu konstrukčních řešení (designu).Červená:Členské země EU, které nepřijaly Repairs Clause, avšak před sjednocením svých právních řádů s Evropskou unií de facto právní ochranu konstrukčních řešení (designu) neměly. Původní právní úprava se otázkou náhradních dílů nezabývala.Červenomodré šrafování:Německo: záruka poskytnutá výrobci automobilů německé vládě, v níž se zavazují, že nebudou zákon o ochraně konstrukčních řešení (designu) využívat k omezování konkurence v oblasti výroby náhradních dílů, dokud nebude celá záležitost ukončena na úrovni EU.

Znovuoživení myšlenky jednotného trhu

• Cílem bylo podpořit průmyslovou a obchodní expanzi v rámci velkého, sjednoceného hospodářského prostoru v měřítku srovnatelném s americkým trhem.

• Nástrojem, který měl jednotný trh umožnit, se stal Jednotný evropský akt, který vstoupil v platnost v červenci 1987.

• K jeho ustanovením patřilo:• rozšíření pravomoci Společenství v některých oblastech politik

(sociální politika, výzkum, životní prostředí);• postupné zřízení jednotného trhu v období do konce roku 1992

prostřednictvím rozsáhlého legislativního programu, který zahrnoval přijetí stovek směrnic a nařízení ;

• častější využití většinového hlasování v Radě ministrů.

Smlouva o založení ES:

„Vnitřní trh zahrnuje prostor bez vnitřních hranic, ve kterém je v souladu s ustanoveními této smlouvy zajištěn volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu“

Podstatou je vyloučení jakýchkoliv omezení pohybu nebo diskriminace a stanovení jednotlivých pravidel pro tyto pohyby - 4 základní svobody: 1. Volný pohyb zboží 2. Volný pohyb osob 3. Volný pohyb služeb 4. Volný pohyb kapitálu

Jednotný vnitřní trh

- umožňuje bezmála pěti stům milionům občanů a podnikatelů EU volný nákup a prodej zboží v rámci celé EU.

- znamená, že si občané EU mohou svobodně zvolit zemi, v níž chtějí studovat, pracovat či žít.

- zaručuje evropským podnikatelům právo poskytovat a nabízet své služby kdekoli na území EU.

- umožňuje občanům a firmám volně investovat, převádět peníze či spořit.

TARIFNÍ A NETARIFNÍ BARIÉRY společného trhu

• TARIFNÍ B.• Cla - jsou jednou z ochranářských překážek bránících

přeshraničnímu obchodu. • Smlouva o založení Evropského hospodářského

společenství z roku 1957 umožnila zrušení celních překážek v rámci Společenství a zřízení společného celního sazebníku pro zboží pocházející ze zemí mimo EHS.

• Tohoto cíle bylo dosaženo 1. července 1968. • Množstevní překážkyNETARIFNÍ B.• Úplnému dokončení společného trhu v sedmdesátých

letech bránily také další obchodní překážky. • Technické normy, • normy na ochranu zdraví a bezpečnosti, • vnitrostátní předpisy o právu vykonávat určité profese• devizové kontroly• To vše omezovalo volný pohyb osob, zboží a kapitálu.

Bílá kniha

• znovuoživení kompletace jednotného trhu začala v roce 1985 a to opět pod taktovkou Delorse

• V červnu 1985 vydala Evropská komise, které tehdy předsedal Jacques Delors, bílou knihu - dokument, který analyzoval situaci na společném trhu členských států EU.

• Bílá kniha konstatovala, že „společný trh“ po více než patnácti letech od roku 1970 pouze vzdáleně připomíná skutečný trh vnitřní.

• Byly přesně definované překážky (fyzické, technické a daňové)

• Snahou dokumentu bylo do sedmi let veškeré fyzické, technické a daňové překážky bránící volnému pohybu v rámci Společenství odstranit.

• Odstranění překážek spolu se seznamem téměř tří set navrhovaných legislativních opatření byly prvním nutným krokem ke změně.

• Vnitřní trh měl začít fungovat od 1.1. 1993.

- J. Delors- 1985–1995 předsedou Evropské komise. - Během svého předsednictví vedl reformy rozpočtu- položil základy k uvedení jednotné měny

Jednotný trh v současnostiBariéry

Fyzické překážky• hraniční kontroly v rámci EU byly zrušeny (policie náhodně provádí

namátkové kontroly (součást boje proti zločinu a drogám). • Schengenská dohoda, Technické překážky• princip vzájemného uznávání vnitrostátních pravidel. Každý

produkt,vyroben v členském státu musí být možné uvést na trh ve všech ostatních státech.

• koordinaci vnitrostátních pravidel týkajících se přístupu k určitým profesím (právo, medicína, cestovní ruch, bankovnictví, pojišťovnictví atd.), bylo možné provést liberalizaci sektoru služeb.

• Svoboda pohybu osob však není ještě zdaleka úplná. Stále existují překážky, které lidem nedovolují, aby se volně stěhovali do jiných zemí EU nebo tam vykonávali určité typy prací.

Daňové překážky• byly sníženy prostřednictvím částečného sjednocení národních sazeb DPH. • Zdanění výnosů z investic se stalo předmětem dohody mezi členskými státy

a dalšími zeměmi (včetně Švýcarska), která vstoupila v platnost v červenci 2005.

Volný pohyb zboží

• Má zajistit zcela bezbariérový přechod zboží přes vnitřní hranice a současně férové prostředí pro výměnu zboží v rámci celé EU.

• zákaz ukládání cel uvnitř ES• jednotný celní tarif navenek• zrušení kvantitativního omezení dovozu a vývozu

uvnitř ES• harmonizace technických a jiných předpisů a norem

Volný pohyb zboží

Okruhy problémů (volný pohyb zboží)

• odstranění překážek pohybu pracovních sil mezi členskými státy (volný pohyb osob se týká nejen pracovníků, ale i jiných skupin obyvatelstva př. studenti, důchodci)• zaručení nediskriminace pracovníků přicházejících z jiných čl. států (týká se rovněž rodinných příslušníků, jiných soc. skupin, menšin)• odstranění všech administrativních a jiných překážek pohybu osob• vzájemné uznávání kvalifikace• společné standardy pro citlivá povolání (lékař, veterinář, zdravotní sestra, architekt, právník, pojišťovací agent atd.)• zachování plného rozsahu soc. a zdr. zab. pro pohybující se osoby• Schengenské dohody a občanství EU

Volný pohyb osob

Já jedu pracovat jinam, už mě to tady nebaví

Já jsem důchodce a jdu po Evropě - za vnoučaty,

které studují v různých zemích EU

Okruhy problémů (volný pohyb osob)

• bezbariérový pohyb služeb přes hranice (podle pravidel země sídla)

• Služby zahrnují převážně činnosti:- průmyslové, - obchodní, - řemeslné - činnosti v oblasti svobodných povolání

Volný pohyb služeb

Okruhy problémů (volný pohyb služeb)

Je chápán jako volnost v oblasti:• přímých investic, • investic do nemovitého majetku, • finančních služeb, • vstupu cenných papírů na kapitálové trhy apod.

• volný pohyb kapitálu mezi čl. státy• volný pohyb kapitálu mezi čl. státy a třetími zeměmi• zákaz omezování plateb (svoboda utrácet své peníze na území jiného čl. státu dle libosti např. za zemědělské pozemky, nemovitosti včetně rekreačních objektů apod.)

Volný pohyb kapitálu

kapitál

Přímé investice

Okruhy problémů (volný pohyb kapitálu)

• pátrání po terorismu a praní špinavých peněz• problémy se sjednocováním daní a účetnictví

• Přesuny kapitálu mezi členskými státy - bez omezení. • vklady lze vyplácet a splácet v celé Unii - bez předchozího schválení

vládními úřady, • žádná omezení - pro pohyb kapitálu nebo měnové obchody. • Zavedení eura - usnadnění kapitálových pohybů• Vlády - kontrola – zamezení daňovým únikům velkého rozsahu. • Vláda - přísné kontroly pro monitorování podezřelých transakcí• Finanční instituce – oznámení úřadům jakoukoli podezřelou transakci. • Rostoucí strach z terorismu - dodatečné kontroly - stopování finančnch

toků k podpoře teroristických útoků

Závěry pro vnitřní trh:

• Podle výpočtů Komise v letech 1993-2003 vytvořil jednotný trh nejméně 2,5 milionů nových pracovních míst a přinesl dodatečné bohatství v hodnotě téměř 900 miliard euro.

• Komise dnes posunula význam jednotného trhu od odstraňování přeshraničních obchodních bariér směrem k zárukám, že trhy budou fungovat lépe ve prospěch občanů, spotřebitelů a podnikatelů.

• To se má dít „se záměrem prosazovat konkurenceschopné podnikatelského prostředí, které respektuje zákazníkovu volbu a je společensky a environmentálně odpovědné.“

• Podle názoru Komise, je z hlediska sociální spravedlnosti nezbytné předvídat a sledovat změny, které při otevírání trhů bezprostředně působí na lidi a na odvětví hospodářského života.

• Odpovědí na tyto obavy, zvláště ve Francii, bylo v roce 2005 založení tzv. Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (Globalisation Adjustment Fund EGF) na pomoc pracovníkům, kteří se stali nadbytečnými v důsledku obchodní liberalizace. Fond bude ročně vyplácet 500 milionů euro, aby pomohl těmto lidem při hledání nového zaměstnání.

• Evropská konference odborových svazů (ETUC) a organizace zaměstnavatelů zemí EU Businesseurope uvítaly novou vizi jednotného trhu 21. století, kterou Evropská komise předložila.

• Nicméně pro dokončení vnitřního trhu je třeba ještě mnoho věcí udělat. • Prohloubení tržní integrace bude v některých citlivých oblastech, obzvláště ve

zdravotnictví, finančních službách a síťových průmyslových oborech jako je energetika, ještě nějakou dobu trvat.

Probíhající změny

Finanční služby• V roce 2005 byl dokončen akční plán EU pro vytvoření integrovaného trhu finančních

služeb. • Tím dojde ke snížení nákladů na půjčky pro firmy a spotřebitele a střadatelům se

naskytne širší spektrum investičních produktů• programy spoření a penzijní programy, které budou moci získat od evropského

poskytovatele, kterého si vyberou. • Bankovní poplatky za platby přes hranice byly sníženy. Administrativní a technické překážky bránící volnému pohybu• Země EU často odmítají přijmout normy ostatních členských zemí a v některých

případech i uznat rovnocennost profesní kvalifikace. • Roztříštěnost vnitrostátních daňových systémů rovněž ztěžuje integraci trhu a snižuje

jeho účinnost. Pirátství a padělání• Výrobky z EU je nutno chránit proti pirátství a padělání. • Evropská komise odhaduje, že tato trestná činnost stojí EU každoročně tisíce pracovních

míst. • Proto Komise i národní vlády pracují na rozšíření autorského práva a patentové ochrany.Veřejné zakázky• V důsledku směrnic týkajících se služeb, zásobování a stavebních prací v mnoha

sektorech včetně vodního hospodářství, energetiky a telekomunikací, jsou nyní veřejné zakázky otevřeny zájemcům odkudkoli z EU

Politiky posílení jednotného trhu

• Spotřebitelská politika• Spotřebitelská politika EU umožňuje občanům Unie s důvěrou

nakupovat ve všech členských zemích. • Všichni spotřebitelé mají prospěch ze stejně vysoké úrovně

ochrany. • Produkty, které si koupíte, a jídlo, které jíte, jsou testovány a

kontrolovány, aby byly co nejbezpečnější. E• U se snaží zajistit, aby spotřebitelé nebyli šizeni nesolidními

obchodníky a nestali se oběťmi podvodné nebo zavádějící reklamy. • Práva spotřebitelů jsou chráněna a spotřebitelé mají možnost

nápravy kdekoli v EU, a to bez ohledu na to, zda kupují zboží v obchodě, prostřednictvím zásilkového prodeje, telefonicky nebo po internetu.

HOSPODÁŘSKÁ A MĚNOVÁ POLITIKA

Stádia budování Hospodářské a měnové unie

Konvergenční kritéria (stanovená ve smlouvě o EU)

Každá země EU musí splňovat pět konvergenčních kritérií, pokud chce postoupit do třetí fáze. Patří k nim:

• cenová stabilita: • míra inflace nesmí překročit průměrnou míru inflace tří členských států s nejnižší

inflací o více než 1,5 %;• úrokové sazby: • dlouhodobé úrokové sazby se nesmí lišit o více než 2 % ve vztahu k průměrným

úrokovým sazbám tří členských států s nejnižšími úrokovými sazbami; • deficity: • národní rozpočtové deficity nesmí překročit 3 % HDP; • veřejný dluh: • nesmí překročit 60 % HDP;• stabilita směnného kurzu: • směnné kurzy musely po dobu předchozích dvou let zůstat ve schváleném rozmezí -

bez devalvace

Konvergenční správy

– Europská komise a ECB nejméně jednou raz za dva roky, resp. na žádost příslušného členského státu, podávají Radě EU správu o stave konvergence „členských států s výjimkou“.

– Ve svých správách na základě hodnocení stavu plnění konvergenčních kriterií v jednotlivých členských zemích posuzují, či dosáhly požadovaný vysoký stupeň udržitelné konvergence.

– Zároveň hodnotí slučitelnost vnitrostátních právních předpisů členského státu včetně statutu jeho národní centrální banky se Smlouvou o založení ES v otázce nezávislosti centrální banky.

– Konvergenční správy kromě toho sledují stav integrace trhů, vývoj běžného účtu platební bilance, jako i vývoj jednotkových nákladů práce a jiných cenových indexů.

– Po diskusi v Radě EU v složení hlav států a vlád a po poradě s Europským parlamentem Rada pro ekonomické a finanční záležitosti na návrh Komise kvalifikovanou většinou rozhoduje o tom, které členské státy s výjimkou konvergenční kriteria plní.

– V tom případě výjimku zruší a příslušné členské státy se stávají členy eurozony

EURO

• Od r 1999 oficiální měna pro bankovní operace;

• Od r. 2002 bankovky, mince – hotovostní peníze

• kursy (přepočítací koeficienty) národních měn jsou nezvratně zafixovány

• Euro spolu s dolarem (USD) je jednou z nejdůležitějších měn světa

• v devizových rezervách připadá na euro 26,5 % (na americký dolaru připadá 64 %).

• Měnová politika eurozóny je prováděna Evropskou centrální bankou ve Frankfurtu nad Mohanem.

• euro platí v 16 z 27 států Evropské unie (těchto 16 států tvoří eurozónu) (11 štátov od roku 1999)

• v dalších zemích mimo EU používají euro na základě dohod s Evropskou unií - Monako,- San Marino, - Vatikán, - francouzská zámořská společenství:

- Mayotte, - Saint-Pierre a Miquelon,

- Andorra- Černá Hora - Kosovo

modrá - státy mající euro a jsou v EU, fialová - státy mající euro a nejsou v EU, oranžová - státy v EU připravující se na přechod (v ERM II), čerevená - státy v EU bez eura

2009

2001

2007

1. ledna 2008 se členy eurozóny staly Kypr a Malta.1. ledna 2009 Slovensko

Předpokládaný vstup dalších státu EU do EUROZÓNY

• Estonsko 1.1. 2012• Lotyšsko 1.1. 2014 • Nejpravděpodobnějším termínem pro přijetí eura v Česku jsou roky 2013 až 2015

Scénář zavedení eura v České republice

DĚKUJI ZA POZORNOST