Upload
dillon-hooper
View
53
Download
2
Embed Size (px)
DESCRIPTION
Zahraniční a bezpečnostní politika EU. Válka v Jugoslávii a reakce EU 19. března 2013. Historické pozadí…. Balkán vždy evropským „sudem prachu“ střet Evropy a islámu srbská expanze na konci 19. století podpora Ruska Balkánské války 1908, 1912 anexe Bosny Rakousko-Uherskem - PowerPoint PPT Presentation
Citation preview
Zahraniční a bezpečnostní politika EU
Válka v Jugoslávii a reakce EU
19. března 2013
Historické pozadí…
Balkán vždy evropským „sudem prachu“– střet Evropy a islámu
– srbská expanze na konci 19. století• podpora Ruska• Balkánské války 1908, 1912• anexe Bosny Rakousko-Uherskem• počátek 1. světové války
vznik Jugoslávie– obava z ambicí Itálie, Maďarska
– nárazníkový stát- vnější tlak (navázání na Francii)
2. světová válka– ustašovci (Chorvatsko) vs obsazené Srbsko vs partizáni
– osvobození vlastními silami
poválečná Jugoslávie– pomezí kapitalismu a komunismu
– Titovo „krocení nacionalismu“
– po Titově smrti (1980): zvyšování napětí
Cesta ke konfliktu
1990- vyhrocení sporů ve federaci– výrazné zhoršení ekonomické situace– Slovinsko a Chorvatsko pro volnější svazek– Srbsko (Miloševič) pro centralizaci
• ovládnutí federálního předsednictví
• spory o podobu stranického systému
role jugoslávské armády– většina důstojnického sboru srbská
snaha o šokovou terapii (Markovič)– v praxi další eskalace napětí– SLOV+CR požadují nezávislost
• suspenze federálních zákonů• konání nezávislých voleb• referenda o nezávislosti • už „lehké“ rozbroje a útoky („první oběť války“)
25. června SLO a CR vyhlašují nezávislost
Východiska zájmů
luc. premiér Poos: „Toto je hodina Evropy, nikoliv hodina Američanů.“– myšlenka evropské jednoty
Evropská unie– jednoznačně podporuje zachování Jugoslávie
• nezávislost povede k eskalaci a vzniku vakua, hrozba SSSR• jednodušší vyjednávat s jedním aktérem• ohrožení samotného mýtu civilizačního pokroku (ty věci nejsou mrtvé?)
– snaha přesvědčit strany nabídkou ekonomické pomoci (květen 1991)
– jednomyslná dohoda na neuznání nezávislosti
Spojené státy– oblasti chybí strategická pozice– koncentrace vlastních sil v Iráku– chybí akceptovatelné řešení situace (Powell a Vietnam)– i NATO by mělo zůstat bokem- dát prostor EU
Počátek války
Slovinsko: desetidenní válka– 26. červen 1991
– střety mezi slov. domobranou a jugosl. armádou
Chorvatsko: přípravy na konflikt EU (ES) se ujímá iniciativy: dohoda z Brioni
– stáhnutí jugosl. armády ze Slovinska• srbský plán?
– tříměsíční moratorium na vyhlášení nezávislosti
mezitím vypuknutí konfliktu v Chorvatsku– vyhlášení Republiky Srbská Krajina
– podpora jugosl. armády- oblehnutí Vukovaru
– odmítnutí požadavku EU na neporušitelnost vnitřních hranic
– příměří monitorované EU nedodržováno
září 1991: EU organizuje mírovou konferenci– Carringtonův návrh na volnou federaci
– vznik Badinterovy komise: posouzení splnění podmínek nezávislosti
– odmítnutí vyslání intervenčních sil (D+FR+NL vs UK+DK)
prosazení zbrojního embarga Radou bezpečnosti– EU už v červenci 1991
Válka v Chorvatsku podzim 1991
– velká intenzita bojů
– bombardování Dubrovníku
– ofenzívy obou armád
– 10 tisíc mrtvých, statisíce uprchlíků
8. říjen: vyhlášení nezávislosti
2. ledna 1992: konečné příměří (plán Vance-Owen)– stáhnutí jugosl. armády
– udržení předchozích zisků
kontrola ze strany nově zřízených sil UNPROFOR– hlavní podíl FR+UK
– zpočátku pouze Chorvatsko
Válka v Chorvatsku
Boj o uznání nezávislosti Chorvatska
spor o to, zda či jak uznat chorvatskou nezávislosti– role Badinterovy komise- pouze při splnění podmínek
Německo: pro uznání– emancipace v evropské politice– symbolika: právo na národní sebeurčení?– tradiční vazby na Chorvatsko
• tlak emigrantů, katolická symbolika
– Jugoslávie stejně zhroucená, internacionalizace konfliktu
Francie a Spojené království: proti uznání– chceme tak samostatné Německo?– terminologie balkánských „kmenů“– tradiční podpora Srbska– uznání vyvolá další kolo požadavků a povede k válce
jednostranné uznání Německem: fait accompli pro ostatní– ústupky Německu kvůli jednání o Maastrichtské smlouvě– snaha zachovat jednotný postup EU– 15. ledna Chorvatsko uznáno
Bosenský úvod
chorvatská nezávislost velkou hrozbou pro Bosnu– 44 % muslimů, 32 % Srbů, 17 % Chorvatů
srbsko-chorvatské plány na rozdělení Bosny– setkání Miloševič-Tudjman v březnu 1991– vyhlášení autonomních srbských regionů
požadavky Bosny na nezávislost (Izetbegovič)– požadavek na referendum: 63 % pro nezávislost– uznání nezávislosti 6. dubna
EU pokračuje v mírové konferenci: Carrington-Catileirův plán– Miloševič spíše odmítá (zamrznutí zisků v Chorvatsku)– návrh pro Bosnu (Lisabonská dohoda)
• jednotný stát se třemi etnicky založenými kantony• odsouhlaseno všemi skupinami, pak ale odmítá muslimské etnikum • odmítnutí jako příčina války?
Válka v Bosně
bosenští Srbové vyhlašují autonomii a mobilizují (transformace jugosl. armády)
do léta 1992 obsazení téměř 70 % území Srby– politika etnických čistek (hlavně východní Bosna)
– oblehnutí nedobytých měst (hlavně Sarajevo)
– vyhlášení autonomních srbských regionů
chorvatské etnikum zřizuje vlastní stát– vyzbrojení vlastní armády a od června 1992 útočí na
muslimy
dohoda z Grazu (květen 1992)– rozdělení Bosny mezi Chorvaty a Srby (Boban a
Miloševič)
– orientováno proti muslimům
Válka v Bosně
Válka v Bosně: snahy o řešení
Londýn (srpen 1992)– Srbové jako agresor, žádost o mírové síly OSN
Ženeva (září 1992)– tři bojující frakce (rovnocenné)– rozšíření mandátu UNPROFOR, ale omezený mandát
spory mezi EU a USA– USA: podpora muslimům, zrušení embarga
• neprošlo ani v červnu 1993 (odmítnutí FR+UK)
– EU (UK+FR): neutralita, ohrožení sil UNPROFOR• velká humanitární podpora
Vance-Owenův plán– jednotná Bosna, 10 poloautonomních regionů– podepsáno všemi, ale odmítnuto nakonec Srby
probíhají pořád boje- hlavně Chorvati proti muslimům– návrhy reagují na změny v praxi (podporuje čistky)– plán Owen-Stoltenberg (srpen 1993)
• 52 % Srbové, 30 % muslimové, 18 % Chorvati• odmítnuto muslimy (i USA)
Válka v Bosně a role EU
Válka v Bosně a role EU
Válka v Bosně a role EU
Válka v Bosně: snahy o řešení
EU nedokáže poskytnout žádné řešení– posledním pokusem plán Juppé-Kinkel
– kvůli humanitární pomoci požadavky „kolaborace“
– strategie etnického dělení mrtvá
iniciativu přebírá OSN (a USA)– obava z jednostranných kroků USA
– vznik tzv. bezpečných zón (EU odmítala)• strategie jednání vs nedostatek zdrojů a vynucovacího potenciálu
– vytvoření kontaktní skupiny: DE+USA+FR+RUS+UK: mírové rozhovory rychle postupují (pak zpomalení kvůli Miloševičovi)
– prosazení bezletové zóny nad Bosnou
válka pokračuje– masakr na Sarajevském tržišti: hrozby leteckými útoky ze strany
NATO
– mír mezi Chorvaty a muslimy (Washingtonská dohoda)• možné díky tlaku USA
• vznik federace Bosny a Herzegoviny
Válka v Bosně: konečná fáze
„poslední“ návrh Clintona Srbům– 49 % území- odmítnuto
pokračující eskalace napětí– letecké útoky NATO
• reakcí Srbů braní rukojmí či útoky na mírové síly
– spory o ukončení embarga
– ofenzíva chorvatsko-muslimských sil• obsazení Srbské Krajiny a části západní Bosny
– Srbové se snaží obsadit bezpečné zóny- masakr v Srebrenici či opět tržiště v Sarajevu
– začíná operace Deliberate Force: masivní letecké útoky na pozice Srbů
počínající tlak na dohodu ze strany Srbska
Válka v Bosně- dopady chorv.-musl. ofenzívy
Válka v Bosně: ukončení
Daytonská dohoda– podepisují Tudjman, Miloševič, Izetbegovič
– jednotná, multietnická Bosna (51 % federace chorvatsko-muslimská, 49 % Srbové), ochrana menšin, potrestání válečných zločinů
– dohodu zajišťuje 50 tisíc vojáků mírových sil (UNPROFOR se mění na IFOR)
– reálně odpovídá Lisabonskému návrhu (zapouzdření tehdejších zisků)
účet: 140-250 tisíc mrtvých, 2,5 milionu uprchlíků závěry
– EU se snažila o jednotu• obavy z oslabení (viz spory o uznání Chorvatska)
• výsledkem často ale nemastná politika- snaha o neutralitu
– neshody mezi EU a USA• EU odmítá ostrý přístup a rozlišování mezi agresorem a obětí
• ale USA zcela neodmítají evropské požadavky
– byť EU zatlačena do pozadí, evropské zájmy vždy zohledňovány