kulturní politika EU koncept kreativní ekonomiky

Eva Žáková

Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR15. 6. 2009

vývoj kulturní politiky EU

čl. 151 Smlouvy ustavující Evropské společenství:

Evropská unie bude přispívat ke kulturnímu rozkvětu členských států, bude respektovat jejich národní a regionální rozmanitost a zároveň zviditelní společné kulturní dědictví

spolupráce členských zemí spolupráce se třetími zeměmi Společenství ve své činnosti podle ostatních

ustanovení této smlouvy přihlíží ke kulturním hlediskům, zejména s cílem uznávat a podporovat různorodost svých kultur

Evropská kulturní agenda – květen 2007Sdělení o evropském programu pro kulturu v

globalizujícím se světě

tři hlavní cíle tři hlavní cíle

podpora kulturní rozmanitosti a mezikulturního dialogupodpora kultury, která je katalyzátorem tvořivosti, v

rámci lisabonské strategie pro růst a zaměstnanostpodpora kultury jako zásadního prvku mezinárodních

vztahů EU

Témata 2. cíle Evropské kulturní agendy

podporovat kreativitu ve vzdělávání (využít

potenciál kultury jako nástroje pro celoživotní

učení (formální i neformální) posilovat kapacitu kulturního sektoru –

podporovat

vzdělání kulturních pracovníků v managementu,

podnikání a evropském trhu a pomáhat jim v

přístupu k inovativním zdrojům financování,

včetně sponzoringubudovat kreativní partnerství mezi kulturním

sektorem a dalšími sektory jako např. oblastí ICT,

výzkumu, cestovního ruchu, občanské společnosti

Ekonomika kultury v Evropě studie, říjen 2006

Kulturní a kreativní odvětví je rostoucím sektorem, který se rozvíjí rychlejšímtempem než zbytek ekonomiky. To samé platí pro zaměstnanost. Nabízí

velkouškálu často vysoce kvalifikovaných možností uplatnění. Rovněž pohání řadudalších odvětví, hlavně sektory inovací a ICT.

V roce 2003 odvětví na úrovni EU dosáhlo: obrat – 654 miliard € (výroba automobilů – 271 miliard €, výrobci ICT – 541

miliard €) podíl na HDP – 2,6 % (obchod s nemovitostmi – 2,1%; oděvní průmysl –

0,5%; chemický průmysl - 2,3 %) celkový růst přidané hodnoty tohoto odvětví činil v období 1999–2003

19,7%; byl o 12,3 % vyšší než celkový růst hospodářství zaměstnanost – v roce 2004 v odvětví pracovalo 5,8 mil. lidí, což odpovídá

3,1 % celkového množství zaměstnaných v EU25. Zatímco celková zaměstnanost v EU se v letech 2002–2004 snížila, zaměstnanost v tomto odvětví vzrostla (+1,85 %).

46,8 pracovníků – univerzitní diplom (oproti 25,7 % z celk. zaměstnanosti) Podíl svob. povolání je ve srovnání s celk. zaměstnaností dvojnásobný (28,8% oproti 14,1%). Odvětví vykazuje 17% pracovníků na dobu určitou

(13,3 % v celkové zaměstnanosti)

vymezení odvětví kulturních a kreativních průmyslů

umění: výtvarné umění (řemesla, malířství, sochařství, fotografie); scénická umění (divadlo, tanec,

cirkus, festivaly); kulturní dědictví (muzea, knihovny, archeologická naleziště, archivy)

kulturní průmysly: film a video; TV a rozhlas; videohry;

hudba (hudební nahrávky i živá vystoupení); knihy a tisk (vydávání knih a tisku)

kreativní průmysly: design (módní návrhářství, grafický design, design interiérů, design produktů);

architektura; reklama

příbuzná průmyslová odvětví: výrobci PC; výrobci MP3

přehrávačů; odvětví mobilních telefonů atd.

kulturní a kreativní průmysly kreativní ekonomika

odvětví, která se odvíjejí od individuální původní tvorby,

dovednosti a talentu a která mají předpoklady pro růst

ekonomického výkonu a zaměstnanosti prostřednictvím

generování a využití duševního vlastnictví

nápady výrazové hodnoty, které jsou obchodovatelnými komoditami umění

kreativní ekonomika je souhrnem teorií kreativních průmyslů, kulturních průmyslů, kreativních měst, klastrů a kreativní třídy

vztah umění a kulturnícha kreativních průmyslů

starý model: vysoké/nízké; elitářské/lidové uměnídnešní realita tří propojených sfér vytvářejícíchvyvážený ekosystém 1. kultura financovaná z veřejných zdrojů 2. komerční kultura 3. tzv. home-made kultura

umění a kultura (ad 1) - základ kreativity, výzkumnálaboratoř, podpora kvality

bez zdravého a kvalitního jádra nemohou vzkvétat navazující oblasti (průmysly)

vztah umění a kulturnícha kreativních průmyslů

každá ze tří sfér – odlišný způsob podpory

1. umění a kultura – financování z veřejných zdrojů,příspěvkové organizace jako vlajkové lodě, grantové systémy, o kvalitě musí rozhodovat odborníci

2. komerční kultura – kulturní a kreativní průmysly –

podpora malého a středního podnikání – přístup kfinancím, vzdělávání – management, marketing,duševní vlastnictví

3. home - made kultura – podpora amatérského umění, podpora vzniku portálů, šíření dovedností

strategie Velké Británie Program kreativní ekonomiky

únor 2008

Nové talenty pro novou ekonomiku

cílem je zlepšit kvalitu života pro všechny prostřednictvím kulturních a sportovních aktivit, podporou vysoké kvality a rozvoje cestovního ruchu, kreativních a zábavních průmyslů

strategie Velké Británie 26 opatření programu

poskytnout všem dětem kreativní vzděláníprogram Objev svůj talent – 5 hodin kultury týdněnasměrovat talent k zaměstnánístáže v kreativních průmyslech pro 5tis. osob ročně do roku 2013; spolupráce základních, středních a vysokých škol; výzkum potřebných kvalifikací, podpora nalezení vhodného zaměstnání podporovat výzkum a inovacepodporovat růst kreativních podniků a usnadnit jejich přístup k financímpodporovat a chránit duševní vlastnictví podpora spolupráce držitelů práv a poskytovatelů internet. služeb – nové modely podporovat kreativní klastrypropagovat VB jako světové centrum kreativity

Přínosy kultury v oblasti kreativity - studie, 2009

Spol. a ek. pokrok není vázán jen na inovace v oblastitechnologií, ale je napojen také na netechnologické způsoby inovace. Schopnost realizovat nové nápady a vize kreativních talentů - to vše je v dnešní nové

ekonomice enormně důležité.

Inovace je v rámci LS definována omezeně, (zahrnujepouze technologii a vědu (cíl: 3% HDP na V + V;investice EU v 2007 – 2013: 147 miliard € do V + V aICT. Tato politika ignoruje hodnoty „kulturní kreativity“.V letech 2007-2013 EU investuje do kultury méně než3 miliardy €. Zdá se, že EU ve svém úsilí o vytvořeníspolečnosti založené na rozmanitosti a inovacích něcouniká.

Fórum pro kreativní Evropu - březen 2009

rok 2009 – Evropský rok kreativity a inovacímotto: „Vymýšlíme, tvoříme, inovujeme".

(podstatapodnikatelské činnosti)kreativita - motor pro inovace a klíčový faktor prorozvoj osobnostních, pracovních i sociálníchkompetencí a podnikavosti, stejně jako pro dobrézačlenění jedince do společnosti kreativita by se měla objevovat ve vzdělávání, vkultuře, podnikání, ale i ve výzkumu schopnost přicházet s novými nápady a přetvářet vize a sny na skutečnost základním zdrojem kreativity je umění akultura

Fórum pro kreativní Evropu - březen 2009

„Dosavadní model společnosti, postavený namaterialismu, spotřebě a zadlužení, se zhroutil“. Nyníje potřeba naplnit společnost novým příběhem, který

bude vycházet z evropských kulturních hodnot, a budeprovázen spoluprací Evropské unie a Spojených

států.“

Jeremy Rifkin, Foundation on Economic Trends,Washington

www.forumforcreativeeurope.cz

do umění a kultury stojí za to investovat

kultura by se měla stát politickou prioritou

stejně jako věda, výzkum a vzdělávání

Děkuji za pozornost

Institut umění

Celetná 17, 110 00 Praha 1

www.institutumeni.cz

eva.zakova@institutumeni.cz

T +420/224 809131