Prezentace aplikace PowerPoint - strediskoczuhk.czstrediskoczuhk.cz/appzhk/doc/Pracovni listy SZP po2013 Becvarova.pdf · • elkový přístup a strategie reformy SZP po roce 2013

Nové směry reformy Společné zemědělské politiky po

roce 2013

Institut vzdělávání v zemědělství o.p.s.

Prof. Ing. Věra Bečvářová, CSc.

Témata a struktura kurzu Témata a struktura kurzu 1. Úvod do problematiky

• Zemědělství v současné etapě vývoje • Formování agrárních trhů • Zemědělství v podnikatelském prostředí agrobyznysu

2. Společná zemědělská politika Evropské unie • Východiska původní SZP • Základní etapy vývoje SZP • Implementace SZP v podmínkách českého zemědělství

3. Formování Společné zemědělské politiky po roce 2013 • Základní problémy v dnešním zemědělství • Celkový přístup a strategie reformy SZP po roce 2013 • Koncepce nástrojů SZP • Aktuální řešené problémy v ČR


1. ÚVOD DO PROBLEMATIKY. ÚVOD DO PROBLEMATIKY

Zemědělství v současné etapě vývoje

Formování agrárních trhů

Zemědělství v podnikatelském prostředí agrobyznysu



Obecně:

• Míra i formy využití přírodních zdrojů v soustavách zemědělství jsou podmíněny stupněm ekonomického rozvoje společnosti, který současně dává impuls pro volbu priorit strategie zemědělské politiky, odpovídající potřebám řešení problémů dané etapy vývoje.




Přebytek

Přebytek

Nedostatek

Nedostatek

Výroba Spotřeba

Zemědělské produkty (potraviny, suroviny)

Přírodní zdroje (prostor, půda, voda, Vzduch, podnebí)

Zaměstnanost vnímání přírody

b

b g

g g b

SPECIFIKA SEKTORU A FORMOVÁNÍ TRHŮ

nerozmnožitelná, její výměra je v zásadě dána plochou zemského povrchu, který lze zapojit do zemědělského obdělávání

nezaměnitelná jiným výrobním faktorem (na dané úrovni poznání, technologie a techniky)

je živým organismem a aktivním činitelem zemědělského výrobního procesu

na rozdíl od ostatních výrobních faktorů a vstupů se neopotřebovává, naopak její úrodnost se může zvyšovat při vhodném způsobu obdělávání

Je zemědělství jako výrobní odvětví v dnešní době důležité i pro Evropu ??

ZEMĚDĚLSKÁ PŮDA ZEMĚDĚLSKÁ PŮDA JAKO FAKTOR NABÍDKY = rozhodující primární výrobní faktor =


Globální problém - degradace půd

Půdy s nedostačující zásobou vody a využívané pro zemědělství celkem

Kontinent

Celkem (mil. ha)

Degradovaná oblast (mil. ha)

Degradovaná oblast (%)

Afrika

1 432,59

1 045,84

73,0

Asie

1 881,43

1 311,70

69,7

Austrálie

701,21

375,92

53,6

Evropa

145,58

94,28

64,8

578,18

428,62

74,1

Jižní Amerika

420,67

305,81

72,7

Celkem

5 159,66

3 562,17

69,0

Severní Amerika



Faktory ovlivňující nabídku v zemědělství

- Cena produktu (rozhodnutí mnoha výrobců o využití půdy diferencované kvality !!)

- Cena dalších produktů, které podnik může vyrábět (vztahy produkt-produkt při využití půdy)

- Cena výrobků produkovaných společně (mléko-maso, mák-makovina, len semeno-stonky)

- Náklady na produkci (ceny a využití faktorů – intenzita)

- Úroveň technologie (technologie + vliv šlechtění, výzkum, vývoj – růst výnosů při dané úrovni vstupů)

- Cíle výrobců (ne vždy zisk - viz sociální struktura)

- Očekávání změny cen produktu

- Nepředvídatelná rizika (počasí, choroby, škůdci + spojení s časovými a reprodukčními problémy v přizpůsobení

GLOBALIZACE A JEJÍ VLIV NA ZMĚNY V AGRÁRNÍM SEKTORU 2. NABÍDKOVĚ A POPTÁVKOVĚ DETERMINOVANÉ MODELY


Počet podniků (farem) a využití půdy různé kvality: při poklesu cen - marginální výrobci z trhu – půda ladem (přebytečná), nebo rozdělena mezi úspěšnější producenty nabídka nemusí nutně klesat, podstatně silnější je zde vliv poptávky

Velikost podniků (farem): promítá se obecně

- vliv úspor z rozsahu na velkých a malých farmách

- rozdíl v intenzitě výroby, intenzivní a extenzivní typ hospodaření,

- rozdílná možnost reakce na vývoj tržních cen, vliv jednotkových nákladů, konkurenceschopnost výrobců nabídka je podmíněna strukturální volbou

K dalším specifikům nabídky v zemědělství




Diferencovaný vývoj (rozvinuté x rozvojové země), promítá se do rozdílů

1. v úrovni nabídky a poptávky, prostorový nesoulad

2. v úrovni a struktuře poptávky, vyvolané změnami ve

věkové struktuře

struktuře a příjmu sociálních skupin obyvatelstva

chuťových zvyklostech daných oblastí a jejich změně

rozvoji liberalizace agrárního trhu a ve vývoji agrobyznysu ve světě (globalizace)

Ve střednědobém výhledu se očekává zdvojnásobení poptávky po potravinách

VÝVOJ POPULACE VÝVOJ POPULACE JAKO FAKTOR POPTÁVKY


Vývoj světové populace (FAO)

Svět

Rozvinuté země

Rozvojové země

Celkem (mil.)

R.růst (mil.)

Roční růst (%)

Celkem (mil.)

R.růst (mil.)

Roční růst%)

Celkem (mil.)

R.růst (mil.)

Roční růst (%)

Rok

1950

1970

1990

2010

2030

2050

22 524524

33 702702

55 282282

66 891891

88 372372

99 367367

72

87

80

66

41

2,06

1,73

1,20

0,81

0,45

813813

11 008008

11 148148

11 206206

11 212212

11 162162

8

7

2

-2

-3

0,82

0,60

0,15

-0,13

-0,02

11 711711

22 694694

44 134134

55 684684

77 159159

88 205205

64

80

78

68

44

2,55

2,06

1,44

0,95

0,55



Specifika poptávky na agrárním trhu Odvozena od poptávky po finálních produktech vývoj poptávky

po potravinách a zemědělských surovinách není lineárně závislý z hlediska množství, času, ani místa,

Má nízkou cenovou a důchodovou pružnost = spotřeba potravin má dané hranice minimální i maximální spotřeby (fyziologické limity)

Změna tržní ceny za jinak nezměněných podmínek, nevyvolává zásadní změny v objemu spotřeby potravin,

Při růstu příjmů (a vysokém stupni nasycenosti potravinami) klesá přírůstek výdajů za potraviny na jednotku přírůstku důchodů obyvatelstva = podíl výdajů za potraviny z důchodů obyvatelstva v dlouhodobém vývoji klesá.



Příjem obyvatel v reakci na růst ceny potravin

00

10 00010 000

20 00020 000

30 00030 000

40 00040 000 PHA

STČ

JHČ

PLK

KVK

ULK

LBK

HKK

PAK

VYS

JHM

OLK

ZLK

MSK

Medián mezd dle krajů



0,0

5,0

10,0

15,0

20,0

25,0

30,0

nízký příjem střední příjem vysoký příjem

Podíl výdajů za potraviny

v roce 2009 DPH 14 % DPH 17,5 %

v čase - poptávka rovnoměrná, nabídka (vlivem sezónního charakteru výroby, zejména rostlinné), nerovnoměrná.

Proto se v čase mění i tržní ceny, vznikají podněty ke skladování, konzervování apod. většiny zemědělských a potravinářských výrobků,

- v místě (prostoru) -- poptávka koncentrována do velkých spotřebitelských center, nabídka je rozložena plošně.

Rozdílné ceny komodit z hlediska místa (oblastí, vzdálenosti od zpracovatele).

Vznikají podněty pro přepravu zemědělské produkce.

- proces vzájemného přizpůsobování na dílčích trzích probíhá v čase s různými zpožděními mezi změnami tržní ceny a změnami množství poptávky a nabídky



SpecifikaSpecifika v nabídce i poptávce se projevují na agrárním trhu nerovnováhounerovnováhou

Formování agrárního trhu obecně

Poptávka Nabídka

Agrární trh – dlouhodobý vývoj Vývoj cen pšenice

PRODUKČNÍ A CENOVÉ SOUVISLOSTI VÝVOJE TRHU EU


Utváření rovnováhy na agrárním trhu – konkurence napříč trhem

S

D

A B

C D

E F

Q 0

Q 1

Q 2

Q 3

Q

P 0

P 1

P 2

P 3

P



TECHNOLOGIE

KONKURENČNÍ PROSTŘEDÍ

KONKURENTI TRŽNÍ SÍLA

PŘÍSTUP NA TRH

VNITŘNÍ PROSTŘEDÍ

ZEMĚDĚLSKÝ ZEMĚDĚLSKÝ PODNIKPODNIK

Půda, práce,Půda, práce, kapitálkapitál

PRÁVNÍ SYSTÉM

EKONOM. SÍLY

POLITICKÉ SÍLY

SPOLEČENSKÉ A KULTURNÍ NORMY

GLOBALIZACE LIDÉ

Co dnes ovlivňuje zemědělský podnik ?

GLOBALIZACE A JEJÍ VLIV NA ZMĚNY V AGRÁRNÍM SEKTOU 2. NABÍDKOVĚ A POPTÁVKOVĚ DETERMINOVANÉ MODELY


Typické znaky změn v agrárním sektoruTypické znaky změn v agrárním sektoru • Posílení úlohy a změna priorit ve struktuře poptávky po

zemědělských produktech v globálním i lokálním rozměru

• Rostoucí vliv tržní struktury celého agrobyznysu na formování agrárních trhů v nadnárodních komoditních vertikálách a sítích

• Rozšiřování systémů kontroly nejsilnějšími, zpravidla finalizujícími články + rozvoj forem mimotržní koordinace činností v rámci komoditních vertikál/sítí, hybridní formy organizace

• Zaměření na efektivní fungování celého řetězce, tvorba systémů výroby potravin od užití přírodních zdrojů pro výrobu zemědělských produktů/surovin a jejich zhodnocení až do podoby finálních výrobků žádaných konečným spotřebitelem


6. potravinářský obchod a veřejné stravování.

1. zemědělská prvovýroba, lesnictví, vodní hospodářství, 2. potravinářský a další zpracovatelský průmysl 3. krmivářský průmysl 4. služby pro zemědělství a potravinářský průmysl (nákup, zásobování, opravárenství,

šlechtitelství a semenářství, plemenářství, služby, výzkum, poradenství atd.)

Agrárně potravinářský komplex Agrárně potravinářský komplex

5. dodavatelská odvětví vstupů do zemědělství a potravinářství (specializované strojírenství, chemie, energetika atd.)

Agrárně průmyslový komplex Agrárně průmyslový komplex

AgrobyznysAgrobyznys AgrobyznysAgrobyznys

NABÍDKOVĚ A POPTÁVKOVĚ DETERMINOVANÉ MODELY


AGROBYZNYS AGROBYZNYS – RÁMCOVÉ VYMEZENÍ

Nákupci zem. produktů

Zpracovatelé I. fáze PP

Věda, výzkum

Biologické vstupy

Zemědělské podniky

Zpra- cova- telé

II. fáze

Velkoobchod pro vlastní distribuci

Velkoobchod distribuce

ost.odběratelé

SpotřeSpotře bitelébitelé

ZákazZákaz níciníci

Obchodní místa

Potravinové služby

Základní subjekty a vazby v agrobyznysu



Typy trhů v agrobyznysu

Výrobce Výrobce Spotřebitel Spotřebitel

Naturální vztah

Výrobce Výrobce Spotřebitel Spotřebitel

Trh Trh

Surovino-potravinářský trh

Trh Trh Trh Trh

Trh

Nákupní organizace

Zprostředkovatelé

Trh Trh Zpracovatelé Zpracovatelé Výrobce Výrobce

Trh zemědělských výrobků

Potravinářské podniky Potravinářské podniky Trh Trh Spotřebitelé Spotřebitelé

Trh Trh Trh Trh Velkoobchod. podniky Velkoobchod. podniky Obchodní podniky Obchodní podniky

Trh potravinářských výrobků



ALE !!! ALE !!! ZÁSADNÍ ZMĚNA V POSTAVENÍ ZEMĚDĚLSTVÍ

Zeměděl. produkty Vstupy

Potrav. zboží 2.zprac. 1.zprac.

Nabídkový řetězecNabídkový řetězec – produkce formovala nabídku rozhodující kvalita půdy a výroba, lineární systém

Poptávkový řetězecPoptávkový řetězec – poptávka motivuje výrobu informace o poptávce, analýzy, koordinace a dohody týkající se využití celkových zdrojů

Zeměděl. produkty Vstupy

Potrav. zboží 2.zprac. 1.zprac.



Příklad: Potravinový řetězec „ConAgra“

Zeměděl. produkty Vstupy Potrav.

zboží 2.zprac. 1.zprac.

Produkce drůbežích brojlerů

Manipulace a doprava obilí Mletí obilí

Výroba krmných směsí

Porážky skotu a prasat – hovězí a vepřové maso

Biotechnologický vývoj, produkce a prodej osiv a agrochemikálií

Distribuce potravin v obchodních značkách



Příklad: Smithfield Foods - tvorba světové sítě – kapitálové propojení v Evropě

KONKURENČNÍ PROSTŘEDÍ A TRŽNÍ STRUKTURA AGROBYZNYSU


strana 25

Příklad: Rozhodující světová produkční centra

Globální toky prodeje vepřového masa,

Výše zmíněné problémy již nejsou záležitostí jednoho státu,

ani jednoho světadílu

Rozhodující světová produkční centra (GIRA):

• Červené šipky: pokles do roku 2015

• Modré šipky: nárůst do roku 2015

• Přerušované modré šipky: nové trhy do roku 2015

PŘÍKLAD KONKRÉTNÍ KOMODITNÍ VERTIKÁLY


zemědělství je zemědělská výroba

komodita jako konečný výrobek

výrobní podmínky, půda, kapitál

kvalita půdy, technologie, stavby

trh: neosobní vztahy / otevřené trhy

převážně adversní obchodní vztahy

vstupy od mnoha různých dodavatelů

tlak na zvyšování ceny produktu

rozhodující riziko: selhání trhu (ceny) postavení v systému: nezávislost

charakteristika podnikání - stabilita

rozhodující znalosti: technické

využívání a čerpání přírodních zdrojů

zemědělství je součást výroby potravin

komodita jako surovina

požadavky zákazníka

lidé, znalosti, informace, strategie

osobní kontakty na bázi kontraktů

korektní, přátelské obchodní vztahy

nákup zpravidla od jednoho zdroje

preference snižování nákladů

rozhodující riziko: selhání vztahů interakce s partnery změna, flexibilita

ekonomické a komunikační

užívání a ochrana přírodních zdrojů

Tradiční koncepce nabídkově orientovaný model

Nová koncepce poptávkově orientovaný model

CHARAKTERISTIKA MODELŮ CHARAKTERISTIKA MODELŮ Z HLEDISKA Z HLEDISKA PRVOVÝROBY PRVOVÝROBY



Spotřebitelé Spotřebitelé -- domácnostidomácnosti

Veřejné stravování

Nákupní oddělení

Supermarkety

Ostatní

odbytová

místa

1. fáze zpracování

Nákup a odbyt

Zem. podnikyZem. podniky

2. fáze zpracování

Rozhodující:

ceny suroviny ceny suroviny a především

transakční nákladytransakční náklady

Pro výsledek podniku výsledek podniku zapojeného v rámci sítě roste důležitost vlastností vlastností sítě, sítě, její rozsah a výkonnost

Změna podnikatelského prostředíZměna podnikatelského prostředí


2. SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA EVROPSKÉ UNIEEVROPSKÉ UNIE

• Východiska původní SZP

• Základní etapy vývoje SZP

• Implementace SZP v podmínkách českého zemědělství


PROČ PRÁVĚ ZEMĚDĚLSTVÍ ? Poválečná situace v Evropě Nedostatek potravin

Komplikace v mezinárodním agrárním obchodě

Přídělové systémy na potraviny

Narůstající monopolní pozice navazujících odvětví

Hlavní cíle agrárních politik Zajistit soběstačnost ve výrobě hlavních zemědělských

produktů a potravin

Řešit příjmovou disparitu zemědělců

Oslabit narůstající vliv monopolní a oligopolní struktury dodavatelských a odběratelských odvětví na snižování cen zemědělských produktů

SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA EU


FÁZE INTEGRAČNÍHO PROCESU V EVROPĚ

1. východiska integračních procesů na základě výsledků 2. světové války (1945-1950)

2. první sektorová a horizontální integrace (1951-1958), 1952 ESUO, 1957 Římské smlouvy - Euratom, EHS zakládající členové:

Benelux, Francie, Německo, Itálie (EU 6)

3. etapa ekonomického a sociálního rozvoje a integrační dynamiky (1958 – 1970)

4. prohlubování integračního procesu (1970-1985) 1973 – + Velká Británie, Irsko, Dánsko (EU 9)

1981 – druhé rozšíření: + Řecko (EU 10)



FÁZE INTEGRAČNÍHO PROCESU V EVROPĚ

5. oživení integrační dynamiky a rozšíření teritoriálního rozměru (1986-1992)

1986 – třetí rozšíření: + Portugalsko, Španělsko (EU 12)

6. formování Evropské hospodářské, měnové a politické unie (1993 – 2004)

1995 - čtvrté rozšíření: + Rakousko, Finsko, Švédsko (EU 15)

7. další významné rozšíření teritoriálního rozměru

1. 5. 2004 – páté rozšíření: + ČR, SR, Polsko, Maďarsko, Slovinsko, Lotyšsko, Litva, Estonsko, Kypr,

Malta (EU 25)

2007 – šesté rozšíření: + Rumunsko, Bulharsko (EU27)



Strategický význam odvětví – jedno z prvních témat

Komunitární charakter = členské státy delegovaly pravomoc k výkonu zemědělské politiky na úroveň Společenství a nemohou provádět vlastní národní zemědělskou politiku, kromě těch jejích částí, které jsou ponechány v národní působnosti.

Role vlád a národních parlamentů je tak přenesena v

zemědělské oblasti na mezivládní úroveň EU

SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA



TVORBA KONKRÉTNÍ AGRÁRNÍ POLITIKY VIZE A STRATEGIE

znalost a objektivní hodnocení prostředí – vnější, vnitřní faktory a procesy, dynamika, tendence

vymezení cílů, možné varianty přístupů a cest k jejich naplnění v konkrétním časovém období

LIMITUJÍCÍ 2 SKUPINY FAKTORŮ

podmínky pro provozování zemědělské výroby v dané oblasti

ekonomická úroveň dané země a charakter celkové (globální) hospodářské politiky,

AGRÁRNÍ POLITIKA – TEORETICKÁ VÝCHODISKA


VÝCHODISKA FORMOVÁNÍ SZP

Nízká úroveň samozásobení zemědělskými výrobky

Sociálně ekonomická struktura s převahou malých rodinných farem

Nerozvinutá dopravní infrastruktura – imobilita pracovníků

Záchranná sociální síť zabezpečovala částečnou ochranu dělníkům, nikoliv zemědělcům

Zabezpečení přímé podpory důchodů velkému počtu malých rolníků by přineslo mimořádné náklady transferu

Ekonomické souvislosti Ekonomické souvislosti a argumenty volby nástrojů



ŘÍMSKÉ DOHODY (čl.38 – 47)

Zvýšit produktivitu zemědělství cestou technického rozvoje zabezpečením racionálního rozvoje zemědělské výroby a optimálním využitím výrobních faktorů, zvláště PS

Zajistit zemědělskému obyvatelstvu přiměřenou životní úroveň, zejména zvýšením individuálních příjmů osob pracujících v zemědělství

Stabilizovat agrární trhy

Zaručit dostatečnou nabídku potravin – soběstačnost

Zajistit obyvatelstvu (spotřebitelům) plně dostačující potřebu potravin za přiměřené ceny

Vytvořit jednotnou zemědělskou politiku



Závěry a doporučení

Upravit společný cenový systém tak, aby zemědělci získávali stejný výtěžek za svou zemědělskou produkci

Ceny udržovat nad úrovní světových cen

Přetvořit strukturu zemědělství v Unii tak, aby vzrostla její konkurenceschopnost, přičemž nesmí dojít k podkopání tradičního charakteru evropské rodinné farmy

Vytvořit společný finanční režim pro SZP (všechny státy přispívají do společného centrálního fondu pro podporu trhu)

KONFERENCE VE STRESE – červenec 1958

Pevné stanovování institucionálních cen - stabilita



ZÁKLADNÍ KRITERIA PRO VÝBĚR NÁSTROJŮZÁKLADNÍ KRITERIA PRO VÝBĚR NÁSTROJŮ

Je třeba rozhodovat minimálně o

Úrovni (výši) podpory

Typu a kombinaci nástrojů

Důsledcích působení vybraných nástrojů = o účinnosti jednotlivých nástrojů

! Zvažovat nejen výdaje (přímé a nepřímé transakční

náklady), ale celé ekonomické náklady, deformační

účinky dotací a snažit se o minimalizaci falešných

tržních signálů



NÁSTROJE REDISTRIBUCE = DOTACE= Vlastnosti

vytvářejí transfery, které odrážejí změny v rozdělování důchodu

vyvolávají ekonomické náklady, spojené s jejich uplatněním a tím ovlivňují rozdíl mezi výdaji společnosti na danou dotační politiku a jeho projevem v důchodu příjemce

v různé míře ovlivňují (deformují) signály trhu



P d s

pnd

po

Qo Qn Q

F

C

E

D

A B

pns

pns - pn

d Dotace

po Původní cena

Qo Původní množství

pn Nová cena

Qn Nové množství

(A+B) Přebytek výrobce:

-C Celkový efekt:

- (A+B+C+D+E+F) Státní rozpočet:

(D+E+F) Spotřebitelský přebytek:

Dopady zavedení dotace obecně



NÁKLADOVÉ CHARAKTERISTIKYNÁKLADOVÉ CHARAKTERISTIKY základních typů dotací

Nástroj

Přímé dotace do důchodu

Proporcionální dotace primárních faktorů

Dotace výstupu/vstupu

Podpora tržních cen vývozce

Přímé náklady deformace transakce

Nepřímé náklady transakce

0 velmi vysoké

velmi vysoké

vysoké vysoké nízké

vysoké vysoké nízké

velmi vysoké

nízké nízké

velmi vysoké

velmi nízké

záporné


dovozce


Strategie a použité nástroje v původní SZP

1. Výrazná orientace na přímou podporu cen v zemědělství Garantované ceny a rozdílové příplatky při poklesu tržní ceny

Uplatnění intervenčních nákupů a prodejů, financování tvorby zásob v zájmu stabilizace cen placených zemědělcům

2. Podpora restrukturalizace – modernizační plány u vybraných komodit a na jejich základě poskytování dotací k cenám vstupů

3. Podpora zemědělských příjmů a restrukturalizace pomocí dotace na příliv kapitálu (státní garance a dotace úvěrů ) s využitím prostředků Marshallova plánu na obnovu Evropy

4. Přijetí komplexních zemědělských zákonů



Podmíněnost nástrojů podpory cen (EU) Podmíněnost nástrojů podpory cen (EU)


Cílová cena

Dovozy Vývozy

Světová cena

Minimální dovozní

cena Intervenční

cena

Dovozní clo Exportní dotace

SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA – ETAPY

1. Položení základů SZP (1957 – 1967),

Římské smlouvy 57/58,

konference ve Stresse (1958) – principy SZP

2. Plné fungování původního modelu SZP (1968-1979)

Mansholtův plán, strukturální otázky (1968)

3. První dílčí úpravy v systému SZP, role individuálních strategií členských zemí při restrukturalizaci (1980 – 1989)



SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA – ETAPY

4. Zásadní reformy původního modelu

Mac Sharryho reforma – CAP I. (1992)

Agenda 2000 – CAP II (od 1999)

5. Mid Term Review (od 2003) + další reformní kroky

Vliv změn vnějšího prostředí (WTO, globalizace)

Vliv významného rozšíření o země SVE

6. Health Check (2009)

7. SZP – Agenda 2020 (po 2013)



STRUKTURÁLNÍ POLITIKA SZP EUSTRUKTURÁLNÍ POLITIKA SZP EU

MansholtůvMansholtův plán plán – (60.léta) – analýza a první vize strukturální politiky zemědělství pro 80 léta

Cíle a formy:

Modernizace zemědělských podniků a investiční příspěvky

Urychlení generační výměny a restrukturalizace zemědělských podniků

Podpora hospodářského a technického pokroku

Nástroje: investiční podpory podnikům podpora regionálního rozvoje,

poradenství, vzdělávání



ZEMĚDĚLSKÝ ZÁRUČNÍ A ORIENTAČNÍ FOND

EAGGF = European Agricultural Guarantee and Guidance Fund – nebo FEOGA - založen 1962

K původnímu financování opatření v rámci SZP

Sekce garance (záruční) – financování podpory cen

Sekce orientace - spolufinancování !!!!! strukturální a sociální politiky v zemědělství

90 : 10



ZMĚNY PROSTŘEDÍ ZMĚNY PROSTŘEDÍ - důvody reforem původní SZP

Akcelerace růstu produkce, soběstačnost v klíčových komoditách

Intenzifikace s negativním vlivem na ŽP

Růst přebytků, skladování v intervenčních skladech, nezbytnost dotace při sniž. přebytků

Pokles světových cen – zvýšení potřeby objemu exportních dotací při vývozu přebytků

EU se stává čistým vývozcem zemědělských produktů mírného pásma

Vysoká podpora konzervuje neefektivní strukturu



PODSTATA PRVNÍCH ÚPRAV SZP

Zásahy do nabídkové strany agrárního trhu:

Maximální garantované limity pro podporu produkce

Množstevní kvóty na domácím trhu u některých komodit (kvotace i pro jednotlivé státy) cukr, mléko a mlékárenské výrobky

Spoluodpovědnostní daně/poplatky (cukr, mléko, obiloviny)

Postupné snižování podpory cen – kompenzační mechanismy a nástroje

1988 „zemědělská směrnice“ limit růstu rozpočtových výdajů garanční sekce EAGGF



Snížení intervenčních cen obilovin, hovězího masa a mléka

Omezení intervenčních nákupů

Zavedení kompenzačních plateb (skot, obiloviny)

Zavedení kontrolních mechanismů dodávek (set aside, kvóty, extenzifikace)

Podpora předčasného odchodu do důchodu

Zaměření na otázky životního prostředí

Podpora rozvoje alternativních příjmů na venkově (diversifikace činností)

Snížení nároků na podporu tržních cenSnížení nároků na podporu tržních cen Pokles Pokles rozpočtových výdajů rozpočtových výdajů na zemědělstvína zemědělství


SZP REFORMA CAP I.SZP REFORMA CAP I. 1992 R. Mac Sharry


Princip a formování Pilířů SZP


Pilíř 1 Pilíř 2

Podpora cen/ Tržní opatřeni

Strukturální opatření + podpora

rozvoje venkova

Příprava SZP na rozšíření EU a další kolo jednání WTO

Aktualizace modelu evropského zemědělství, důraz na multifunkční úlohu zemědělství

Dodržení finančního rámce a priorit rozpočtu (celkové snížení podílu výdajů na zemědělství, přesun prostředků z pilíře 1 do pilíře 2)

Růst konkurenceschopnosti evropského zemědělství, pokračovat ve snižování intervenčních cen a vývozních dotací v zájmu

Snižování hlubokých rozdílů mezi regiony z hlediska jejich bohatství a hospodářského rozvoje

SZPSZP REFORMAREFORMA CAPCAP IIII.. v rámci Agendy 2000

Berlínská dohoda – 1998



Dovozy Vývozy

Světová cena

Celní tarif Exportní dotace

Intervenční cena

Dovozní cena

REFORMA PODPORY CEN REFORMA PODPORY CEN –– zapojení dalšího nástroje zapojení dalšího nástroje (stabilizace důchodů, model EU)

Cílová cena

Kompenzační platba



SZP EU – charakteristika reforem


Národní obálky

CAP II

Agenda 2000

Změna užití

EAGGF

Podpora trhu

Kompenzační platby

Strukturální opatření

1996

Podpora trhu

Kompenzační platby

Rozvoj venkova

2002

Podpora trhu

Přímé platby SAPS, SPS

Rozvoj venkova

Oddělení od produkce

decoupled

2005

MTR 2004

Fischlerova reforma

Cross compliance

modulace

Podpora trhu

1990

CAP I

Mac Sharry 1992

?? MÁME PŘEDPOKLADY ÚSPĚŠNÉHO ZAPOJENÍ V EVROPSKÉM A SVĚTOVÉM AGROBYZNYSU ??

SPOLEČNÝSPOLEČNÝ AGRÁRNÍ TRH EUAGRÁRNÍ TRH EU EU, staré a nové členské země, ČR

PRODUKČNÍ A CENOVÉ SOUVISLOSTI VÝVOJE TRHU EU


AGRÁRNÍ POLITIKA ČR PŘI VSTUPU DO EU • Kodaňský summit EU 13.12.2002 – základní podmínky pro

zemědělství vstupujících zemí

Produkční limity

Přímé podpory ze zdrojů EU + možnost navýšení z národních zdrojů

Celková výše zdrojů na strukturální podpory (programové dokumenty: horizontální plán rozvoje venkova, sektorový operační plán)

= zvýšení přímých podpor do zemědělství ČR (2,5 – 5x více než dosavadní platby)

• Přístupová smlouva mezi ČR a EU podepsaná v Aténách (duben 2003).



podnikatelská forma počet subjektů průměrná výměra %

z. p. v ha

soukromá hospodářství 3 205 4 0,4

zemědělská družstva 1 024 2 561 61,4

státní statky 174 6 261 25,3

ostatní podniky 599 452 12,9

C E L K E M 5 002 799 100,0

1989

podnikatelská forma počet subjektů průměrná výměra %

z.p. v ha

soukromá hospodářství 32 968 25 23,5

obchodní společnosti 2 458 618 43,3

transformovaná družstva 809 1 394 32,2

ostatní podniky 1) 406 86 1,0

C E L K E M 36 641 96 100,0

1999

V devadesátých letech zásadní změna podnikatelské struktury v ČR



SZP A JEJÍ APLIKACE V ČR PO VSTUPU DO EU nárůst dotační podpory po vstupu ČR do EU významně přispěl ke

zlepšení důchodové situace zemědělských podniků obecně

podpora rozšiřování trvalých travních porostů a jejich využití pastvou skotu významně ovlivnila vývoj struktury y zemědělství v méně příznivých přírodních podmínkách, zejména LFA

systém dotací v němž dominují přímé platby na hektar stimuluje tendenci ke snižování intenzity chovu zvířat na na jednotku plochy a tím i snižovaní intenzity zemědělství

poznatky o vývoji dotací na 1 Kč přidané hodnoty a na pracovníka ukazují na významné riziko nekomplexního „zjednodušeného“ systému plateb na jednotku plochy



Vývoj zemědělství ČR - využití přírodních zdrojůů


Vývoj rozsahu zemědělské produkce v České republice

Vývoj intenzity zemědělské produkce na ha v České republice

Vývoj intenzity základních odvětví zemědělství ČR Indexy zemědělské produkce na ha z.p. ve stálých cenách 1989, (1980 =100)




Produkční souvislosti Produkční souvislosti vývoje společného trhu EU Tempo růstu zemědělské produkce EU je v porovnání s ostatními

regiony světa pomalejší, důsledkem je pokles podílu EU na světové produkci.

Vývoj má odlišné projevy v rámci samotné EU, jak v rozměru tak především v intenzitě využití základních faktorů v původních a nových členských zemích Indexy vývoje rostlinné produkce na 1 ha z.p. Indexy vývoje živočišné produkce na 1 ha z.p.

Vývoj intenzity rostlinné výroby v EUVývoj intenzity rostlinné výroby v EU


50

70

90

110

130

150

170

19

85

1

98

6

19

87

1

98

8

19

89

1

99

0

19

91

1

99

2

19

93

1

99

4

19

95

1

99

6

19

97

1

99

8

19

99

2

00

0

20

01

2

00

2

20

03

2

00

4

20

05

2

00

6

20

07

2

00

8

20

09

Vývoj ha výnosů brambor (indexy, 1989 = 100)

Česko Francie Německo Nizozemí

50

70

90

110

130

150

170

19

85

1

98

6

19

87

1

98

8

19

89

1

99

0

19

91

1

99

2

19

93

1

99

4

19

95

1

99

6

19

97

1

99

8

19

99

2

00

0

20

01

2

00

2

20

03

2

00

4

20

05

2

00

6

20

07

2

00

8

20

09

Vývoj ha výnosů brambor (indexy, 1989 = 100)

Česko

Maďarsko Polsko Slovensko

Vývoj intenzity rostlinné výroby v EUVývoj intenzity rostlinné výroby v EU


Vývoj intenzity živočišné výroby v EUVývoj intenzity živočišné výroby v EU


Závěry z komparace

K významnému poklesu intenzity zemědělské výroby v České republice dochází již po roce 1989

Intenzita zemědělské výroby ČR je podstatně nižší ve srovnání s rozhodujícími producenty EU = důsledkem nižší nákladová konkurenceschopnost na společném trhu

Intenzita zemědělské výroby ČR stagnuje, a to na úrovni cca o 28 % nižší oproti období 1989-90


Rozdíly v intenzitě zemědělství • Intenzita zemědělské výroby a produktivita práce ve

vybraných zemích EU a jejich důsledky


Údaje r. 2009, zem. produkce v hodnotě ukazatele Net Production Value, v konstantních cenách let 2004-6 v mezinárodních dolarech (International dollars, I$).

Vliv intenzity v rozdílných přírodních podmínkách


Přírodní

podmínky Intenzita

Počet

podniků TZP/ha TPR/ha TRŽ/ha

Podíl ŽV

na TZP v

%

%

zornění

příznivé - 1

vysoká 9 36 442 19 068 17 374 48 91

střední 9 25 140 17 022 8 118 32 95

nízká 2 18 167 18 167 0 0 97

celkem 20 30 227 18 199 12 018 40 93

dobré - 2

vysoká 7 34 070 14 466 19 604 58 90

střední 7 27 533 11 921 15 611 57 85

nízká 3 20 723 13 275 7 448 36 87

celkem 17 30 345 13 292 17 052 56 88

LFA ostatní - 3

vysoká 9 33 841 12 614 21 227 63 86

střední 7 26 214 12 090 14 124 54 84

nízká 14 16 676 6 850 9 526 57 69

celkem 30 24 781 10 251 14 530 59 78

LFA horské - 4

vysoká 2 33 615 7 122 26 493 79 65

střední 3 24 395 8 885 15 509 64 59

nízká 8 10 015 2 360 7 655 76 26

celkem 13 19 349 5 564 13 785 71 45

Celý soubor

vysoká 27 34 669 14 694 19 975 58 87

střední 26 26 039 12 629 13 410 51 83

nízká 27 15 268 6 974 8 293 54 61

celkem 80 26 304 11 870 14 435 55 78

Přírodní

podmínky Intenzita

Počet

podniků

TZP/ha

v Kč/ha

TRP/ha

v Kč/ha

TŽP/ha

v Kč/ha

Podíl

ŽV na

TZP v %

%

zornění

příznivé – 1

vysoká 9 46 411 25 478 20 932 45 95

střední 6 27 491 11 784 15 706 57 94

nízká 9 18 855 12 796 6 059 32 91

celkem 24 31 347 17 299 14 048 45 93

dobré – 2

vysoká 5 36 883 10 121 26 762 73 90

střední 6 27 697 11 121 16 577 60 91

nízká 5 17 850 7 727 10 123 57 86

celkem 16 27 490 9 748 17 743 65 89

LFA ostatní –

3

vysoká 7 35 423 14 284 21 139 60 85

střední 9 27 270 9 688 17 583 64 81

nízká 12 17 705 7 422 10 283 58 79

celkem 28 25 209 9 866 15 343 61 81

LFA horské –

4

vysoká 2 31 465 7 896 23 570 75 71

střední 1 28 375 7 370 21 005 74 73

nízká 7 11 552 3 571 7 980 69 50

celkem 10 17 217 4 816 12 401 72 56

celý soubor

vysoká 23 39 696 17 204 22 492 57 89

střední 22 27 497 10 545 16 952 62 87

nízká 33 16 735 8 117 8 618 51 77

celkem 78 26 541 11 481 15 060 57 83

V období 2001 - 2006 V období 2007 - 2009

Důsledky rozdílů v intenzitě zemědělství

NižšíNižší intenzitaintenzita se negativně projevuje i v pracovní a materiální náročnosti produkce

• významná část nákladů v rostlinné výrobě má charakter quasi-fixních nákladů na 1 ha = náklady spojené s přípravou půdy, založením porostů, ošetřováním, podstatná část nákladů na sklizeň

• zvyšování hektarového výnosu je spojeno s poklesem těchto nákladů na jednotku produktu

• obdobně je tomu s quasi-fixními náklady na 1 ks početního stavu zvířat ve výrobě živočišné


0 10 20 30

Rumunsko Polsko Řecko

Portugalsko Litva

Slovinsko Lotyšsko

Bulharsko Rakousko

EU 27 Irsko

Maďarsko Finsko

Španělsko Estonsko

EU 25 Kypr Itálie

ČR EU 15

Francie Holandsko Slovensko

Dánsko Švédsko

Německo Belgie

Luxemb. Malta

UK

Podíl zemědělců na celkovém počtu pracovních sil v zemích EU 27 (%)

0 2 4 6

Luxemb. Švédsko

ČR Německo Slovensko

UK Belgie

Irsko Dánsko Finsko

Rakousko EU 15 Malta

Slovinsko EU 27 EU 25

Francie Lotyšsko

Portugalsko Estonsko

Holandsko Itálie Kypr

Maďarsko Španělsko

Polsko Litva

Řecko Bulharsko

Rumunsko

Podíl HPH zemědělství na HDP členských zemí EU 27 (%)

2004 2009

0 2000 4000 6000 8000 10000 12000

Lotyšsko Litva

ČR Slovensko Estonsko

Finsko Irsko

Švédsko Maďarsko

Polsko Velká Británie Lucembursko

Portugalsko Německo Rakousko

Francie Španělsko

Dánsko Slovinsko

Belgie Itálie Kypr

Řecko Holandsko

HPH/ha z.p.

output zem./ha

KZP a přidaná hodnota v zem. EU

v € na 1 ha z.p.

Pozice a výkonnost zemědělství v EU 27



Horizontální opatření Horizontální opatření


1. Oddělení přímé podpory od produkce (decoupling) - 2004

Přímé dotace založit na nárocích vyplývajících z historického referenčního období, odstranit tak vazbu na budoucí produkci

Platby založit na hektarovém základě

Splnění podmínek v ochraně ŽP, bezpečnosti potravin, welfare zvířat

2. Ponechání půdy v klidu – set aside (10 let jako podmínka pro podporu)

3. Dynamická modulace povinná, progresivně snižovat přímé dotace 3 % ročně až na úroveň 20 %

4. Zvýšení podpory v druhém pilíři – rozvoj venkova

Přímé platby oddělené od produkce


mění (zvyšují) ceny půdy

ovlivňují výrobní strukturu

modifikují výrobní rizika

snižují averzi výrobců k riziku

ovlivňují investiční rozhodnutí

působí na očekávání reforem

Ovlivňují současnost

Mění vztah k riziku

Ovlivňují budoucnost

Decoupling je problémem stupně samostatnosti

Musí být podložen jasnou koncepcí v politice

Úroveň přímých plateb v členských zemích


Přímé platby na ha v členských zemích EU (2013, Rumunsko a Bulharsko 2016)

0

100

200

300

400

500

600

eu

ro/h

a

Principy rozvoje venkova Principy rozvoje venkova

MultifunkcionalitaMultifunkcionalita zemědělství: kromě produkce soukromých statků jde o uznání mimoprodukčních fcí

IntegritaIntegrita – zemědělská výroba je pouze jednou z řady aktivit posilujících ekonomiku venkova – proto podpora alternativních zdrojů příjmu zemědělců i ostatních lidí žijících na venkově

Flexibilita a subsidiaritaFlexibilita a subsidiarita - decentralizovaný přístup, regiony si samy stanovují a obhajují rozvojové priority

Transparentnost podpor Transparentnost podpor - zjednodušení pravidel a zprůhlednění finančních toků včetně kontroly


PROGRAM ROZVOJE VENKOVA 2007-2013

EAFRD Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova

4 osy I. Zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství

a lesnictví

II. Zlepšování životního prostředí a krajiny III. Kvalita života ve venkovských oblastech

a diversifikace hospodářství venkova

IV. Leader (průřezová osa)


Strukturální koncepce Strukturální koncepce podpory zemědělství + venkova


Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova - EAFRD

Jednotný systém programování, řízení a kontroly

Osa 1: Konkurence-

schopnost . zemědělství , agrárního a lesnického

sektoru

Osa 2:

LFA, ochrana přírodních zdrojů

+ Zlepšování

životního prostředí

Osa 3: Diverzifikace

aktivit na venkově +

Kvalita života ve venkovských

oblastech

LEADER - Osa 4

Strategie EU v rozvoji venkova

PŘÍNOS ZEMĚDĚLSTVÍ (nejen) k rozvoji venkova

tradiční přístup: výrobní odvětví, postavení v rámci ekonomiky, struktura zemědělských podniků a jejich právní formy, výsledky, úroveň a formy podpory, spektrum činností a jejich vzájemných vztahů…

současný přístup: změny v rámci prvovýroby dotýkající se celé škály zemědělských podniků, právní formy, výsledků, úrovně a formy podpory, technologií, spektra činností a jejich vzájemných vztahů a změn a změn v jejich postavení v interakci s

• (měnícími se) podmínkami formování světového agrobyznysu

• (měnící se) ekonomickou situací ve venkovských regionech a růstu aktivit společností na venkově

• (měnící se) politikou i institucemi

Ekonomická - produkční dimenze (komoditní výstupy)

Ekonomická – mimoprodukční dimenze (nekomoditní)

Společensko - politická dimenze

Sociologická dimenze

… což teprve v komplexu vytváří podmínky pro realizaci konkrétních přínosů zemědělství v rozvoji daného území



obyvatelstvo

užitek

přírodní zdroje

technologie ekologie

ekonomie

integrální chápání standardů a hodnot


krajina

komoditní řetězec


3. FORMOVÁNÍ SPOLEČNÉ ZEMĚDĚLSKÉ POLITIKY PO ROCE 2013

• Základní problémy v dnešním zemědělství

• Celkový přístup a strategie reformy SZP po roce 2013

• Koncepce nástrojů SZP

• Aktuální řešené problémy v ČR


Základní problémy v dnešním zemědělství


V oblasti životního prostředí

Hospodářské

Regionální

Problémy • Hospodářské problémy

– Dostatek potravin

– Stabilita cen

– Hospodářská krize

• Problémy v oblasti životního prostředí

– Emise skleníkových plynů

– Degradace půdy

– Kvalita vody/ovzduší

– Přírodní stanoviště a biodiverzita

• Územní problematika

– Vitalita venkovských oblastí

– Rozmanitost v zemědělství EU

Sdělení Komise – „Budoucnost SZP do roku 2020“

Cenový vývoj v posledních 20 letech


0

75

150

225

300

375

450

525

600

1986

1987

1988

1989

1990

1991

1992

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Hnojiva + 163 % Energie + 223 %

Zemědělství + 50 %

Světová banka, nominální ceny 2000 = 100


Podíl primárního sektoru na zaměstnanosti v EU

Riziko zRiziko změnměnyy klimatuklimatu -- dopad na zemědělství EU


▲ riziko záplav ▲ teplejší a sušší léta ▲ hladina moří ▲ riziko napadení plodin škůdci a chorobami ▲ výnosy kulturních plodin a pícnin ▼ zdraví a dobré životní podmínky zvířat

▼ dostupnost vody ▲ riziko sucha, období veder ▲ riziko eroze půdy ▼ vegetační období, výnosy sklizní ▼ vhodné plochy pro pěstování plodin

▼ letní dešťové srážky ▲ sněhové bouře, záplavy ▲ délka vegetačního období, výnosnost ▲ vhodná zemědělská půda ▲ riziko napadení škůdci a chorobami

▲ zimní dešťové srážky, záplavy ▼ letní dešťové srážky ▲ riziko sucha, nedostatek vody ▲ ohrožení půdy erozí ▲ výnosy sklizní, rozmanitost plodin Zdroj: GŘ pro zemědělství a rozvoj venkova, na základě zpráv

EEA, JRC a akademických studií členských států

Strategie reformy SZP


V oblasti životního prostředí

Hospodářské

Územní

ProblémyProblémy PolitickéPolitické cílecíle CCíleíle reformyreformy

Vyšší udržitelnost

Posílení konkurenceschopnosti

Vyšší efektivnost

Evropa 2020

Zjednodušení

Vyvážený územní rozvoj

Životaschopná produkce potravin

Udržitelné hospodaření s přírodními zdroji a

potlačení změn klimatu

Hlavní formy a nástroje SZP pro splnění cílů


• Nová „zelená“ platba v pilíři I (greening)

• Posílení podmíněnosti v oblasti změny klimatu

• Priority v oblasti životního prostředí pro rozvoj venkova

• Výzkum, inovace a jejich implementace v praxi, zlepšení zemědělského poradenského systému

• Nástroje umožňující lépe reagovat na vývoj trhu

• Krizová rezerva/Soubor nástrojů pro řízení rizik

• Zlepšení pozice zemědělců v rámci potravinového řetězce

• Výzkum, inovace a jejich implementace v praxi, zlepšení zemědělského poradenského systému

• Nová koncepce přímých plateb

• Společný strategický rámec pro fondy EU

• Přerozdělení přímých plateb mezi i v rámci členských zemí

• Alokace obálek na rozvoj venkova

• Zjednodušení politiky

Pilíř I Pilíř II Flexibilita

Vyšší udržitelnost Posílení konkurenceschopnosti


Nová koncepce přímých plateb

Institut vzdělávání v zemědělství o.p.s. 84

Po

dm

íně

no

st

•Ze

fekt

ivn

ěná

– Zm

ěn

a kl

imat

u

Základní platba

„Zelená“ platba

• Diverzifikace plodin • Trvalé travní porosty • Oblast ekologického zájmu

• 30 % obálky pro přímé platby

Podpora pro mladé zemědělce

• Do 2% obálky přímých plateb

• < 40 let

• Na 5 let • Začínající aktivita

Podpora pro malé

zemědělce

• Zjednodušení žádostí a kontrol

• Paušální platby, které za určitých podmínek stanoví členský stát

• Zahájení v roce 2014

• Až 10 % obálky pro přímé platby

Vázaná podpora

• Široké spektrum sektorů • Až 5% nebo 10% obálky

přímých plateb dle volby členského státu

Podpora pro přírodní omezení

• Pro oblasti s přírodními omezeními • Až 5 % obálky pro přímé platby

• Nové nároky v roce 2014 • Definice zemědělské aktivity • Definice aktivního zemědělce

• Národní nebo regionální paušální částka na oprávněný hektar

• Regiony a kriteria dle volby členského státu

Nástroje citlivěji reagující na vývoj trhu


Po

síle

né

fin

anco

ván

í výz

kum

u a

ino

vací

Zl

epše

ní f

un

kce

do

dav

atel

skýc

h ř

etěz

ců

Posílení záchranné sítě

• Výjimečná opatření – vyšší flexibilita a koherence • Veřejné intervenční/soukromé skladování – zjednodušení, větší odezva na krize • Krizová rezerva

Posílení tržní orientace

Podpora společných akcí – lepší pozice v potravinářském

řetězci

• Posílení úlohy: Organizací výrobců, asociací organizací výrobců, meziodvětvových organizací

• Jasnější pravidla konkurence • Návaznost na prostředky pro rozvoj venkova (opatření pro zahájení

činnosti a spolupráci)

• Konec některých cílených trvalých podpor • Konec výrobních limitů (cukr)

Udržitelná spotřeba: projekty „ Ovoce do škol “ a „ Mléko do škol“

• Zvýšení financování • Nová opatření pro spolufinancování z EU

Vztah ke spotřebiteli

Ekonomické a environmentální výzvy

Konkurence-schopnost individuálních výrobců

Rozhodující okruhy dotací

I. Pilíř

• Základní platba – (?? Zastropování)

• Ozelenění – 30 % - 7 % agroenvi

• Couplované platby na citlivé komodity

II. Pilíř

• Investiční dotace v rámci PRV

• Nárokové dotace v rámci PRV – LFA,AEO

• Národní dotace


Předpokládané krácení výše PP


Suma přímých plateb

na podnik % krácení

150 000 – 200 000 € 20

200 000 – 250 000 € 40

250 000 – 300 000 € 70

300 000 € a více 100

Podle propočtů na základě FADN by se v ČR jednalo o krácení přímých plateb maximálně do jednoho procenta z celkové národní obálky přímých plateb.

Návrhy Evropského Parlamentu

• Dobrovolné ozelenění

• Postupný nárůst z 3 na 7 %

• Budou se zahrnovat víceleté pícniny a luskoviny

• Nevyčerpané ozelenění zůstane v členské zemi

• Platby spojené s produkcí = 15 %

• Seznam citlivých komodit si určí členská země


Závěry Rady EU

• Rámcová pravidla potvrzena – zahájen trialog

• Couplované platby 12 % (rozšíření neřešeno)

• Plochy mimo produkci = 5 %, započtení víceletých pícnin a luskovin

• Prodloužení kvót na cukr do 2017 – EP do 2020

• Prodloužení možnosti SAPS až do roku 2020

• Přípěvek/platba do centrálního fondu na řešení krizí


Závěry Rady EU

• Schválený Víceletý finanční rámec

• Dobrovolné zastropování

• Potvrzení pozitivních změn v ozelenění

• Možnost převodu 15 % prostředků mezi Pilíři


Vývoj ve strategii SZP v období 1980-2020 na bázi struktury výdajů (současné ceny)


0

10

20

30

40

50

60

70

19

80

19

81

19

82

19

83

19

84

19

85

19

86

19

87

19

88

19

89

19

90

19

91

19

92

19

93

19

94

19

95

19

96

19

97

19

98

19

99

20

00

20

01

20

02

20

03

20

04

20

05

20

06

20

07

20

08

20

09

20

10

20

11

20

12

20

13

20

14

20

15

20

16

20

17

20

18

20

19

20

20

v m

ld. €

- s

ou

časn

é c

en

y

Exportní subvence Ostatní tržní opatření Platby spojené s produkcí Platby oddělené od produkce

Výdaje spojené s trhem Přímé platby Rozvoj venkova

EU-10 EU-12 EU-15 EU-25 EU-27

Aktuální stav – trialog


Pozice EK:Pozice EK: • Vícevrstevná

struktura PP • 1 varianta pro

poskytnutí PP - PN v celé EU od

počátku období (2015)

• 2019 hodnota PN v regionu je shodná

• Čl. 22 (nepřístupný pro NČS)

• Čl. 38 – NČS max. 10 %10 %

Pozice Rady:Pozice Rady: • Vícevrstevná

struktura PP • 3 varianty pro

poskytnutí PP (PN od 2015; SAPS/PN (od 2018; SAPS (až do 2020 – případně kdykoliv přejít na PN)

• Čl. 22 (přístupný pro NČS ve všech variantách)

• Čl. 38 – NČS max. 12 %12 %

Pozice EP:Pozice EP: • Vícevrstevná

struktura PP

• 2 varianty pro poskytnutí PP

(PN od 2015; SAPS (až do 2020, případně kdykoliv přejít na PN)

• Čl.22(nepřístupný pro NČS + rozšíření možností pro SČS)

• Čl. 38 – všechny ČS max. 15 %15 %

Platby spojené s produkcí

• Pokračování stávajícího článku č 68 nařízení rady č. 73/2009. V letech 2010 a 2011 využila ČR článek č. 68 pro podporu dojnic, v letech 2012 a 2013 na podporu dojnic, masných krav, chovu ovcí a koz, pěstování škrobárenských brambor a pěstování chmele.

• Nepůjde o paušální platbu, ale o podporu pro specifická odvětví „citlivé komodity“, které jsou významné z hlediska ekonomického nebo sociálního. Platba má sloužit k zachování/rozvoji stávající úrovně produkce.


Varianty cílení podpor na citlivé sektory

PN od 2015PN od 2015 12 % vázaná podpora Čl. 22 PN od 2018PN od 2018 12 % vázaná podpora přechodná národní podpora (2015-2017) 20% oddělená národní podpora do roku 2017 (využitelné pro:

cukrovku, rajčata, dojnice, ovce, kozy)

Od roku 2018 – odlišení a la čl. 22 SAPS do 2020SAPS do 2020 12 % vázaná podpora přechodná národní podpora (2015-2020)


Zaměření podpory - LFA

• Kompenzovat nižší konkurenceschopnost

podniků v LFA oblastech

• Podpořit trvale udržitelné hospodaření v LFA

oblastech a bránit opouštění půdy

• Podpořit využívání půdy v LFA pro chov skotu

• Přispět k udržení pracovních příležitostí na

venkově


Zaměření podpory AEO

Půda - snížení rizika eroze půdy, cíleno do erozně ohrožených oblastí (500 tis. ha)

Voda - zlepšení kvality vod, retence vody v krajině cíleno do OPVZ, oblasti zranitelné dusíkem a zrychleným odtokem

(600 tis. ha)

Biodiverzita – zastavení poklesu počtu druhů a ochrana

cenných stanovišť

cíleno do chráněných oblastí - Zvláště chráněná území (NP a CHKO) a oblasti s vysokou přírodní hodnotou (HNV), celkem 450 tis. ha

část opatření celoplošné (základní titul OTP, Biopásy)


Očekávané přínosy budoucí SZP


Ekonomické Sociální Environmentální

Tržní orientace Stabilita příjmů farmy Udržitelný rozvoj z hlediska

ŽP

Konkurenceschopnost Životaschopnost

venkova Biodiversita

Rozpočtové náklady Zaměstnanost Očekávání z hlediska ŽP

Efektivnost transferu financí

Distribuce plateb Voda

Administrativní zátěž Zjednodušení Ostatní

Náklady zemědělců Implementační

pravidla Kompatibilita s požadavky

WTO

Náklady veřejné správy Lepší cílení podpor Koherence s cíli ostatních

politik

Současné návrhy obálek pro ČR


Schválený rozpočet Radou EU

• Přímé platby = 875 mil euro / rok

• To je cca 250 euro / ha

• Při kurzu 24,7 = 6.100 Kč / ha

• SAPS 2006 = cca 2.000 Kč / ha

• SAPS 2011 = cca 4.700 Kč / ha

• SAPS 2012 = cca 5.400 Kč / ha

Program rozvoje venkova - obálka pro ČR


• Z EU /EAFRD na 7 let v současném období = 2,8 mld. euro

• Návrh Rady = 2,45 mld. euro

• EP navrhl = 3,0 mld. euro = + 8 %

• ČR v Radě - převod dalších 300 mil. na kohezi = 2,13 mld. euro = -24 %

• Celkově v PRV(2007-13) = 13 mld. Kč

• Návrh obálka v PRV (2014 – 2020) = 10 mld. Kč

Rozvoj venkova v novém rámci


Společný strategický rámec (SSR) – zahrnuje EAFRD, ERDF, ESF, Kohezní fond a EMFF, odráží EU2020

pomocí společných tématických cílů, které jsou dosaženy klíčovými akcemi pro každý fond

Smlouvy o partnerství – národní dokument popisující zamýšlené využití fondů se zaměřením na cíle EU 2020

Politika rozvoje venkova: EAFRD

Ostatní SSR fondy (ERDF, ESF, Kohezní fond, EMFF)

Programy rozvoje venkova

Podpora sociálního zařazení,

snížení chudoby a ekonomický rozvoj venkova

Podpora

konkurenceschopnosti všech typů

zemědělství a životaschopnosti

farem

Podpora organizacím

potrav. řetězce a řízení rizik v

zemědělství

Obnovení, zachování a

zlepšení ekosystémů závislých na

zemědělství a lesnictví

Podpora využití zdrojů nízkouhlíkové

ekonomiky odolné změnám klimatu

v zemědělství, potravinářství

a lesnictví

Podpora výzkumu

inovací výměny znalostí

Pri

ori

ty

Aktuální řešené problémy v ČR

• Přesun až 15 % z prvního do druhého pilíře (vliv nejen na základní sazbu )

• Základní sazba bez přesunu = cca 3,6 tis. Kč / ha, základní sazba s přesunem 15 % = cca 2,7 tis. Kč / ha

• Platba na ozelenění = 75 euro = 1,9 tis. Kč / ha

• Couplované platby 12 % = 2,7 mld. Kč

• Couplované platby 15 % = 3,3 mld. Kč


Aktuální problémy řešené v ČR

• Rozdělení podpory citlivých komodit (dojnice, masné krávy, ovce a kozy, škrobárenské brambor, chmel, ovoce a zelenina

• Platba na cukrovku (čl 22 ?)

• Kdy přechod ze SAPS na platební nárok

• Rozdělení finančních prostředků v rámci PRV (10 mld. Kč / rok ) do dva okruhy priorit: investiční dotace x nárokové podpory (LFA, AEO, EZ )


Kriteria a možnosti volby ve strategii podniku


Konkurenceschopnost podniku

Získání podílu na přidané hodnotě

v komoditním řetězci

prosazení značky

inovace, výhody z rozsahu

nezemědělské činnosti

Čistý příjem ze zemědělské činnosti

Strategie SZP 2020 v komplexu


Inovace, zvýšení znalostí, efektivnost vkladů, řízení rizik, spolupráce v řetězcích a sítích agrobyznysu

Vyšší trvalá udržitelnost

Posílení konkurence-schopnosti


„Zelená“ platba (greening), posílení podmíněnosti (cross compliance), efektivnost zdrojů, výzkum a inovace

Zlepšené zacílení, efektivnost zdrojů, redistribuce, společný strategický rámec, zjednodušení

Documents

Prezentace aplikace PowerPoint - strediskoczuhk.czstrediskoczuhk.cz/appzhk/doc/Pracovni listy SZP po2013 Becvarova.pdf · • elkový přístup a strategie reformy SZP po roce 2013