Mikroekonomie I Mikroekonomie I Tržní selháníTržní selhání

Ing. Vojtěch JindraIng. Vojtěch JindraKatedra ekonomie (KE)Katedra ekonomie (KE)

Příčiny tržního selháníPříčiny tržního selhání

V reálném světě existuje mnoho překážek dokonalé V reálném světě existuje mnoho překážek dokonalé konkurence resp. příčin selhání trhu.konkurence resp. příčin selhání trhu.

Nejčastější příčiny lze rozdělit do čtyř skupinNejčastější příčiny lze rozdělit do čtyř skupin : : Nedokonalá konkurence (Monopolní síla)Nedokonalá konkurence (Monopolní síla)ExternalityExternalityVeřejné statkyVeřejné statkyAsymetrické informaceAsymetrické informace

Nedokonalá konkurence Nedokonalá konkurence (monopolní síla)(monopolní síla)

Výrobce v podmínkách Výrobce v podmínkách dokonalé konkurencedokonalé konkurence volí objem výroby, volí objem výroby, při němž se mezní náklady = ceně produkce.při němž se mezní náklady = ceně produkce.

V nedokonalé konkurenci je poptávková křivka klesající a cena V nedokonalé konkurenci je poptávková křivka klesající a cena vždy převyšuje mezní příjem, tzn. cena vyrobeného statku je vyšší vždy převyšuje mezní příjem, tzn. cena vyrobeného statku je vyšší než mezní náklady firmy.než mezní náklady firmy.

Na rozdíl od dokonalé konkurence se mezní míra transformace Na rozdíl od dokonalé konkurence se mezní míra transformace produktu nerovná podílu cen vyráběných statků, ale poměru MR v produktu nerovná podílu cen vyráběných statků, ale poměru MR v monopolizované výrobě a ceny v dokonale konkurenční výrobě :monopolizované výrobě a ceny v dokonale konkurenční výrobě :

MRPT = MRx/Py < Px/Py = MRS

MCx = MRx, současně Px > MRx → Px > MCx

Monopolní sílaMonopolní síla Likviduje jednotné kritérium rozhodování spotřebitelů Likviduje jednotné kritérium rozhodování spotřebitelů

a výrobců, a následně a výrobců, a následně mechanizmus efektivního umísťování mechanizmus efektivního umísťování zdrojůzdrojů..

Rozhodování výrobců je ovlivněno mezními náklady, zatímco Rozhodování výrobců je ovlivněno mezními náklady, zatímco na rozhodování spotřebitelů má vliv cena.na rozhodování spotřebitelů má vliv cena.

Poptávku spotřebitelů s nabídkou firmy přímo propojuje Poptávku spotřebitelů s nabídkou firmy přímo propojuje pouze rovnost ceny a mezních nákladů; není-li tomu tak, pouze rovnost ceny a mezních nákladů; není-li tomu tak, nejsou zdroje rozmísťovány efektivně.nejsou zdroje rozmísťovány efektivně.

MR ≠ P

ExternalityExternality

Externalita, neboli efekt přelévání, nastává tehdy, když výroba Externalita, neboli efekt přelévání, nastává tehdy, když výroba nebo nebo spotřeba jednoho subjektu způsobujespotřeba jednoho subjektu způsobuje nezamýšlené nezamýšlené náklady nebo přínosy jiným subjektům.náklady nebo přínosy jiným subjektům.

Náklady nebo přínosy Náklady nebo přínosy jsou přenášenyjsou přenášeny na jiné subjekty, na jiné subjekty, aniž by aniž by ti, kteří způsobili náklady, či získali příjmy, za ně platili.ti, kteří způsobili náklady, či získali příjmy, za ně platili.

Externality mohou existovat jak ve výrobě, tak ve spotřebě, Externality mohou existovat jak ve výrobě, tak ve spotřebě, vždy jde o vždy jde o vztahvztah, který , který není postižen systémem cennení postižen systémem cen..

ExternalityExternality Externality mohou být dvojí : Externality mohou být dvojí : kladnékladné a a záporné.záporné.

Kladné externalityKladné externality jsou situace, kdy činnost jednoho jsou situace, kdy činnost jednoho subjektu přináší prospěch jinému subjektu a ten náklady subjektu přináší prospěch jinému subjektu a ten náklady s ním spojené nemusí hradit.s ním spojené nemusí hradit.

Záporné externalityZáporné externality jsou naopak takové situace, kdy činnost jsou naopak takové situace, kdy činnost jednoho subjektu vytváří náklady jinému subjektu, které mu jednoho subjektu vytváří náklady jinému subjektu, které mu nejsou hrazeny a přitom z nich současně nezískávánejsou hrazeny a přitom z nich současně nezískávážádnou výhodu.žádnou výhodu.

Externality - příkladExternality - příklad Záporné externality vznikají např. při vypouštění chemických Záporné externality vznikají např. při vypouštění chemických

odpadů do potoka přitékajícího do rybníka s chovem ryb, odpadů do potoka přitékajícího do rybníka s chovem ryb, který poskytuje obživu rybářům. Firma produkující znečištění který poskytuje obživu rybářům. Firma produkující znečištění nemá žádné pohnutky hradit externí náklady důsledků své nemá žádné pohnutky hradit externí náklady důsledků své činnosti pro rybáře. činnosti pro rybáře.

Kladná externalita může vzniknout např. když si firma, která Kladná externalita může vzniknout např. když si firma, která sídlí na okraji průmyslové oblasti, vybuduje pozemní sídlí na okraji průmyslové oblasti, vybuduje pozemní komunikaci pro přístup do objektu. Prospěch z využívání komunikaci pro přístup do objektu. Prospěch z využívání silnice, který vznikne ostatním podnikům v této lokalitě, silnice, který vznikne ostatním podnikům v této lokalitě, nebere firma při pořizování v úvahu.nebere firma při pořizování v úvahu.

Záporné externality ve Záporné externality ve výroběvýrobě

Jestliže výroba statku sebou Jestliže výroba statku sebou přináší zápornýpřináší záporný vnější efekt vnější efekt, , potom společenské mezní potom společenské mezní náklady (SMC) zahrnují náklady (SMC) zahrnují kromě vlastních kromě vlastních (soukromých) mezních (soukromých) mezních nákladů výroby (MC) také nákladů výroby (MC) také náklady externí.náklady externí.

Označíme-li externí mezní Označíme-li externí mezní náklady EMC, potom platí:náklady EMC, potom platí:

SMC = MC + EMC

Q

EMC

Kč/Q

SMC MC

a) Externí a společenské mezní náklady

Záporné externality ve Záporné externality ve výroběvýrobě

Q

Kč/Q

SMC MC

QS

E

Q1

P1

D

b) Společensky optimální výstup Společensky optimální Společensky optimální výstup (Qvýstup (QSS) je v průsečíku ) je v průsečíku SMC a společenského SMC a společenského mezního užitku (D).mezního užitku (D).

Trh ale produkuje výstup QTrh ale produkuje výstup Q11, , který je určen mezními který je určen mezními náklady, a způsobuje tak náklady, a způsobuje tak neefektivnost díky nízké ceně neefektivnost díky nízké ceně (P(P11).).

V bodě E je D < SMC, V bodě E je D < SMC, snížení výroby na rozsah Qsnížení výroby na rozsah QS S

by zvýšilo společenský by zvýšilo společenský blahobyt.blahobyt.

Kladné externality ve Kladné externality ve výroběvýrobě

Jestliže firma vyvine určitou progresivní technologii, potom Jestliže firma vyvine určitou progresivní technologii, potom z ní pramenící nové technologické postupy přinášejí zisky z ní pramenící nové technologické postupy přinášejí zisky nejen autorské firmě, ale celé společnosti. Tento druh nejen autorské firmě, ale celé společnosti. Tento druh kladných externalit bývá nazýván technologickým přeléváním.kladných externalit bývá nazýván technologickým přeléváním.

V takovém případě soukromé náklady převyšují společenské V takovém případě soukromé náklady převyšují společenské náklady (MC > SMC). To znamená, že je daný statek vyráběn náklady (MC > SMC). To znamená, že je daný statek vyráběn díky soukromým mezním nákladům jeho výrobce, současně díky soukromým mezním nákladům jeho výrobce, současně však jeho výroba snižuje náklady jiným subjektům (aniž by za však jeho výroba snižuje náklady jiným subjektům (aniž by za výhodu platily).výhodu platily).

Kladné externality ve Kladné externality ve výroběvýrobě

Q

Kč/Q

MC SMC

Q1

E

QS

D

b) Společensky optimální výstupb) Společensky optimální výstup Výrobce se rozhoduje podle Výrobce se rozhoduje podle nákladů soukromých (MC), nákladů soukromých (MC), tudíž vyrábí menší výstup tudíž vyrábí menší výstup (Q(Q11), než je z hlediska ), než je z hlediska společenských nákladů společenských nákladů optimální (Qoptimální (QSS))

V bodě E je D > SMC.V bodě E je D > SMC.

Kladné externality ve Kladné externality ve spotřeběspotřebě

Jestliže určitá činnost Jestliže určitá činnost produkuje externí užitek produkuje externí užitek jiným subjektům, potom jiným subjektům, potom společenský mezní užitek společenský mezní užitek (SMU) převyšuje soukromý (SMU) převyšuje soukromý mezní užitek (SMU mezní užitek (SMU >> MU). MU). SMU je v tomto případě dán SMU je v tomto případě dán součtem soukromého součtem soukromého mezního užitku a externího mezního užitku a externího mezního užitku (EMU).mezního užitku (EMU).

SMU = D + EMU EMU

Kč/Q

SMU

D

a) Externí a společenský mezní užitek

Kladné externality ve Kladné externality ve spotřeběspotřebě

QSQ1

PS

P1

SMC

Q

Kč/QSMU

D

b) Společenský optimální výstup Neefektivnost na trzích Neefektivnost na trzích s kladnou externalitou s kladnou externalitou vzniká proto, že vzniká proto, že provozovatel činnosti provozovatel činnosti nezískává veškerý nezískává veškerý užitek, který plyne z užitek, který plyne z jeho činnosti.jeho činnosti.

Proto je cena PProto je cena P11 příliš příliš nízká na to, aby ho nízká na to, aby ho přiměla k výstupu jeho přiměla k výstupu jeho činnosti na společensky činnosti na společensky žádoucí úrovni Qs .žádoucí úrovni Qs .

Záporné externality ve Záporné externality ve spotřeběspotřebě

Výsledkem činnosti je také nezamýšlený záporný efekt. Výsledkem činnosti je také nezamýšlený záporný efekt. V takové případě soukromý užitek převyšuje užitek V takové případě soukromý užitek převyšuje užitek společenský (MU společenský (MU >> SMU). SMU).

Společensky optimální výstup je potom menší než výstup na Společensky optimální výstup je potom menší než výstup na soukromých trzích.soukromých trzích.

Příkladem trhu se zápornými externalitami ve spotřebě je trh Příkladem trhu se zápornými externalitami ve spotřebě je trh ss  cigaretami, trh s alkoholickými nápoji či s drogami.cigaretami, trh s alkoholickými nápoji či s drogami.

Záporné externality ve Záporné externality ve spotřeběspotřebě

Q1QS

P1

PS

SMC

Q

Kč/QD

SMU

b) Společenský optimální výstup Křivka MU (D) se Křivka MU (D) se nachází nad křivkou nachází nad křivkou SMU.SMU.

Průsečík křivky D s Průsečík křivky D s křivkou SMC určuje křivkou SMC určuje větší výstup, než je větší výstup, než je výstup společensky výstup společensky optimální.optimální.

Veřejné statkyVeřejné statky Typickými veřejnými statky je např. národní obrana, policie, síť Typickými veřejnými statky je např. národní obrana, policie, síť

dálnic a silnic, ale také třeba povinné očkování proti infekčním dálnic a silnic, ale také třeba povinné očkování proti infekčním nemocem apod.nemocem apod.

Jsou to statky nebo služby, pro které jsou typické dvě vlastnosti :Jsou to statky nebo služby, pro které jsou typické dvě vlastnosti : Nerivalitní spotřeba (nezmenšitelnost)Nerivalitní spotřeba (nezmenšitelnost)

spotřeba statku kýmkoli, nemá žádný vliv na to, jaké spotřeba statku kýmkoli, nemá žádný vliv na to, jaké množství tohoto statku mohou spotřebovávat ostatnímnožství tohoto statku mohou spotřebovávat ostatní

MC pro spotřebitele jsou nulové (jízda po silnici)MC pro spotřebitele jsou nulové (jízda po silnici) NevyloučitelnostNevyloučitelnost

není možné (nebo extrémně nákladné) neplatícího není možné (nebo extrémně nákladné) neplatícího spotřebitele vyloučit ze spotřeby statkuspotřebitele vyloučit ze spotřeby statku

vzniká tak prostor pro „černé pasažéry“ = neplatiče vzniká tak prostor pro „černé pasažéry“ = neplatiče využívající daný statekvyužívající daný statek

Veřejné statky - speciálníVeřejné statky - speciální Čistě veřejné statky Čistě veřejné statky – mají obě uvedené vlastnosti (nerivalitní – mají obě uvedené vlastnosti (nerivalitní

spotřeba a nevyloučitelnost).spotřeba a nevyloučitelnost).

Soukromé statky Soukromé statky – rivalitní spotřeba a vyloučitelnost.– rivalitní spotřeba a vyloučitelnost.

Smíšené statky Smíšené statky – mají vlastnost jak soukromých, tak – mají vlastnost jak soukromých, tak veřejných statkůveřejných statků nezmenšitelné, ale vyloučitelné statkynezmenšitelné, ale vyloučitelné statky – např. jízda po mostě přes řeku: – např. jízda po mostě přes řeku:

dodatečné auto neomezí možnost přejezdu ostatním autům, ale některé dodatečné auto neomezí možnost přejezdu ostatním autům, ale některé vozy (nákladní auta apod.) mohou být z takové přepravy vyloučeny.vozy (nákladní auta apod.) mohou být z takové přepravy vyloučeny.

nevyloučitelné, avšak zmenšitelné statky nevyloučitelné, avšak zmenšitelné statky – např. vzduch je – např. vzduch je nevyloučitelný, ale znečištění emisemi nějaké firmy snižuje jeho nevyloučitelný, ale znečištění emisemi nějaké firmy snižuje jeho celkový přínos pro ostatní.celkový přínos pro ostatní.

Tržní křivka poptávky po Tržní křivka poptávky po veřejném statkuveřejném statku

Vláda poskytuje veřejný statek 2 spotřebitelům.Vláda poskytuje veřejný statek 2 spotřebitelům. Osa X – množství veřejného statkuOsa X – množství veřejného statku Osa Y – hodnota statku, kterou má pro spotřebiteleOsa Y – hodnota statku, kterou má pro spotřebitele Křivka DKřivka D11 představuje poptávku 1. spotřebitele a křivka D představuje poptávku 1. spotřebitele a křivka D22

poptávku 2. Každá z nich vyjadřuje mezní užitek, který poptávku 2. Každá z nich vyjadřuje mezní užitek, který spotřebitel získá při spotřebě. Jejich součtem získáme křivku spotřebitel získá při spotřebě. Jejich součtem získáme křivku D – D – křivka tržní poptávky křivka tržní poptávky (= „křivka ochoty zaplatit“)(= „křivka ochoty zaplatit“) Při 2 nabízených jednotkách statku je MU 1. spotřebitele 15Kč a druhého Při 2 nabízených jednotkách statku je MU 1. spotřebitele 15Kč a druhého

40Kč. Celkový MU (D) pro společnost je 55 Kč.40Kč. Celkový MU (D) pro společnost je 55 Kč.

Výstup

Užitek, Kč

10

20

30

40

50

60

70

80

90

0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

D1 D2

D

Optimální množství Optimální množství veřejného statkuveřejného statku

Optimum nastává tehdy, kdy částky, které by oba spotřebitelé Optimum nastává tehdy, kdy částky, které by oba spotřebitelé byli ochotni dohromady zaplatit za dodatečnou jednotku statku byli ochotni dohromady zaplatit za dodatečnou jednotku statku přesně pokrývají náklady na poskytnutí této dodatečné přesně pokrývají náklady na poskytnutí této dodatečné jednotky.jednotky.

Platí v případě, že celkové náklady na QPlatí v případě, že celkové náklady na QEE nepřevyšují částku, nepřevyšují částku, kterou je veřejnost ochotna za toto množství statku zaplatit. kterou je veřejnost ochotna za toto množství statku zaplatit. Vláda musí mít dostatečné příjmy pokrývající náklady na Vláda musí mít dostatečné příjmy pokrývající náklady na výrobu takového množství statku.výrobu takového množství statku.

55 E

QE = 2

MC

D

D2D1

Užitek, Kč

Výstup

MU = MC

AsyAsymetrické informacemetrické informace Situace na trhu, kdy jedna strana ví více než druhá – Situace na trhu, kdy jedna strana ví více než druhá – informace informace

je asymetrická.je asymetrická.

Touto nevyrovnaností je jedna strana znevýhodněna.Touto nevyrovnaností je jedna strana znevýhodněna.

Např. prodávající vědí více o kvalitě produktu než kupující, Např. prodávající vědí více o kvalitě produktu než kupující, když firma ví více o tržních podmínkách svých rivalů než oni když firma ví více o tržních podmínkách svých rivalů než oni sami, manažeři vědí o firmě víc než její vlastníci.sami, manažeři vědí o firmě víc než její vlastníci.

Asymetrická informace vzniká v důsledku :Asymetrická informace vzniká v důsledku : utajené činnostiutajené činnosti – nemohou být přesně a bez dodatečných – nemohou být přesně a bez dodatečných

nákladů pozorovatelnénákladů pozorovatelné utajené informaceutajené informace – jedna strana trhu má více odborných – jedna strana trhu má více odborných

znalostíznalostí

Morální hazard a nepříznivý Morální hazard a nepříznivý výběrvýběr

Vznikají na základě asymetričnosti informací.Vznikají na základě asymetričnosti informací.

Morální hazard Morální hazard :: činnost při které informovaný subjekt maximalizuje svůj činnost při které informovaný subjekt maximalizuje svůj

užitek snižováním užitku ostatních (neinformovaných).užitek snižováním užitku ostatních (neinformovaných).

Nepříznivý výběr Nepříznivý výběr :: proces který vede k vytěsňování kvalitnějšího zboží z trhu proces který vede k vytěsňování kvalitnějšího zboží z trhu

zbožím méně kvalitním,zbožím méně kvalitním, spotřebitelé nemají možnost snadno rozeznat kvalitu produktu spotřebitelé nemají možnost snadno rozeznat kvalitu produktu

ještě před jeho zakoupením a užíváním.ještě před jeho zakoupením a užíváním.

Informace a optimální Informace a optimální množství statkumnožství statku

V případě neúplné informace V případě neúplné informace o určitém statku vzniká o určitém statku vzniká neadekvátní poptávka po neadekvátní poptávka po tomto statku, která je vyšší (tomto statku, která je vyšší (v v případě neznalosti záporných případě neznalosti záporných charakteristik – křivka Dcharakteristik – křivka D11) ) nebo nižší (neznalost kladů), nebo nižší (neznalost kladů), než poptávka v než poptávka v dokonalé dokonalé konkurenci konkurenci (D(D22) (tzn. při ) (tzn. při dokonalé informovanosti dokonalé informovanosti tržních subjektů).tržních subjektů).

Zde neznalost vede k Zde neznalost vede k nadvýrobě daného statku. nadvýrobě daného statku.

Q2 Q1

E1

E2

P2

P1

D1

D2

S

Q

Kč/Q