1

Otázky – Obecná ekonomie I – Mikroekonomie

1) Poptávka a její determinanty Poptávka charakterizuje chování kupujících. Jde o vztah mezi množstvím poptávky domácnosti a tržní cenou za předpokladu, že ostatní vlivy, které na poptávku působí jsou konstantní. Rozlišujeme několik druhů poptávek:

Individuální poptávka =(d - demand) poptávka jednoho spotřebitele po jednom statku. Tržní poptávka = (D) poptávka všech kupujících po určitém statku nebo službě (součet všech individuálních poptávek po daném zboží nebo službě) Agregátní poptávka =(AD)poptávka všech lidí v určitém státě po všech možných statcích

Rozhodujícím faktorem u poptávky je cena a výše důchodu. Každé úrovni ceny odpovídá určité množství poptávky. Dalo by se říct, že čím vyšší je cena, tím nižší je poptávka a čím vyšší je důchod tím je poptávka vyšší, ale neplatí to u všech druhů statků. Rozlišujeme statky: Inferiorní – je to méně hodnotné zboží např. ojetá auta, černobílé televizory apod. S růstem důchodu poptávka po tomto druhu zboží klesá. Substituční – statky s podobnými vlastnostmi, jeden statek se dá nahradit druhým např. vlaková a autobusová doprava, hovězí a vepřové maso. Platí, že stoupne-li cena jednoho statku, poptávka po něm klesá a zvýší se poptávka po jeho substitutu. Komplementární – jedná se o doplňující se zboží, např. lampa a žárovka, káva a mléko. Platí, že stoupnuli cena jednoho komplementu, sníží se poptávka po obou z nich. Indiferentní – takové zboží, na nějž nemá vliv změna ceny jednoho statku.

Funkce poptávky: � lineární funkce poptávky - vyjádřená ve tvaru P je funkcí Q: P = a - bQ

D … křivka poptávky a … maximální cena (při Q = 0)

- b … směrnice přímky -b = tg αααα = derivace P podle Q a/b … maximální množství (při P = 0)

Q = a/b - 1/b ⋅⋅⋅⋅ P - inverzní funkce poptávky� vyjádření Q � nelineární funkce poptávky - je často ve tvaru hyperboly: Q = a + b ⋅⋅⋅⋅ 1/b

2

Celkový výdaj spotřebitele: V = P ⋅⋅⋅⋅ Q

elastická poptávka - snížení ceny má za následek zvýšení celkového výdaje spotřebitelů neelastická poptávka - snížení ceny vyvolá snížení celkového výdaje spotřebitelů jednotkově elastická poptávka - změna ceny nemá vliv na celkový výdaj spotřebitele

Determinanty poptávky = faktory ovlivňující poptávané množství daného produktu Posun po křivce poptávky: - dochází k němu, když se mění cena statku a ostatní determinanty, které na poptávku působí jsou

konstantní � mění se pouze poptávané množství a ne celá poptávka Posun křivky poptávky:

1.změna nominálního důchodu � zvýšení nominálního důchodu spotřebitele - při stejných cenách si spotřebitel může dovolit nakoupit větší množství daného statku - celá poptávková křivka se posune vpravo nahoru (parametr a se zvětší) � snížení nominálního důchodu spotřebitele - celá poptávková křivka se posune vlevo dolů (parametr a se zmenší) � toto platí pro normální statky inferiorní (méněcenné) zboží - s růstem nominálního důchodu nemusí jeho spotřeba růst, naopak spotřebitel přechází na kvalitnější druhy zboží a spotřeba inferiorních statků klesá

2. vliv změn cen ostatních statků na poptávku po určitém statku při dané ceně Druhy statků podle jejich vztahu k jiným statkům: a. substituční zboží - daný statek může být ve spotřebě nahrazen jiným statkem (např. hovězí a vepřové maso) b. komplementární zboží - statky, které jsou spotřebovávány společně (např. auto a benzín) c. indiferentní zboží - změna ceny jednoho statku nemá žádný vliv na poptávku po jiném statku � poptávka se zvyšuje (křivka poptávka se posune doprava), jestliže:

� cena substitutů se zvyšuje � cena komplementů se snižuje

� poptávka se snižuje (křivka poptávka se posune doleva), jestliže: � cena substitutů se snižuje � cena komplementů se zvyšuje

3. ostatní vlivy

- patří sem: móda, reklama, očekávání cenových změn, počet kupujících, preference spotřebitelů, demografické změny apod.

� poptávka se zvýší, jestliže: � výrobek se stane módním � počet kupujících se zvýší � preference spotřebitelů se přesouvají z

jiných statků na daný statek � spotřebitelé v budoucnu očekávají vyšší

3

cenu statku nebo jeho nedostupnost � poptávka se sníží, jestliže: � počet kupujících se sníží � preference spotřebitelů se přesouvají

na jiné statky � spotřebitelé v budoucnu očekávají

nižší cenu statku

2) Nabídka a její determinanty Nabídka určuje vztah mezi cenou statku a nabízeným množstvím v určitém časovém období. Rozlišujeme nabídku:

individuální nabídka (s - supply) = nabídka jednoho výrobce určitého statku nebo služby tržní (dílčí) nabídka (S) = nabídka všech výrobců určitého zboží (je součtem všech individuálních nabídek) agregátní nabídka (AS) = celková nabídka určená objemem výroby všech výrobců a cenami, za které chtějí své výrobky prodat

Platí zákon rostoucí nabídky – ten říká, že s růstem ceny roste nabízené množství. Ceny výrobních faktorů mají velký vliv na nabídku, zvýší-li se ceny výr. faktorů a technologie se nezmění, pak nabídka klesne. Úroveň technologie a technologický pokrok vede naopak ke zvýšení nabídky.

Snaha o maximalizaci zisku: - každá firma má náklady

příjem - výrobci jsou ochotni nabízet svou produkci za cenu, která jim uhradí náklady

zisk = příjem - náklady Zákon rostoucí nabídky: - s růstem ceny roste nabízené množství (firma chce prodávat co nejvíce zboží za co největší ceny) Funkce nabídky:

- lineární funkce nabídky má tvar: P = m + n⋅⋅⋅⋅Q

S … křivka nabídky m … fixní náklady (nemění se s vyráběným množstvím Q)

n … směrnice přímky n = tg αααα = derivace P podle Q

Q = - m/n + 1/n ⋅⋅⋅⋅ P - inverzní funkce nabídky

Ps = m + nQ

4

Celkový příjem výrobce:

R = P ⋅⋅⋅⋅ Q R … příjem (revenue) Determinanty nabídky a funkce nabídky (posuny "S" křivek) = faktory ovlivňující nabízené množství daného produktu Posun po křivce nabídky: - nabízené množství statku se zvyšuje s rostoucí cenou - ostatní determinanty jsou konstantní Posun křivky nabídky:

1.ceny výrobních faktorů (práce, kapitál) = složky nákladů na výrobu � růst cen výrobních faktorů - nabídka se snižuje (křivka nabídky se posune celá doleva) � pokles cen výrobních faktorů - nabídka se zvyšuje (křivka nabídky se posune celá doprava) -

2.úroveň technologie a technický pokrok - dokonalejší technologie vede ke snížení nákladů na výrobu � nabídka roste (celá křivka nabídky

se posune doprava)

3.očekávání zvýšení ceny - omezení nabídky (křivka nabídky se posune doleva)

4.ostatní determinanty - např. počet subjektů vyrábějících daný statek, specifické faktory (přírodní vlivy apod.) � nabídka statku se zvýší, jestliže:

� se zvýší počet výrobců � budou dobré klimatické podmínky pro pěstování zemědělských plodin)

� nabídka statku se sníží, jestliže: � se sníží počet výrobců � se zvýší riziko podnikání � nastanou špatné klimatické podmínky (sucho, chladno)

6

� podíl výdajů na určitý statek v rozpočtu - čím je vyšší, tím vyšší je elasticita poptávky po tomto statku � časový horizont

� krátké období - nízká elasticita poptávky � dlouhé období - poptávka se stává pružnější

4) Elasticita poptávky -Důchodová Říká nám, jak se změní poptávka, změní li se důchod spotřebitele o 1%. Důchodová elasticita má ve většině případů kladné znaménko, to platí pro normální statky, u méněcenných to bývá číslo záporné.

= závislost změny poptávaného množství na změně důchodu spotřebitele

% změna množství Q ∆∆∆∆Q / Q ∆∆∆∆Q Y EY = = = ⋅⋅⋅⋅ % změna důchodu Y ∆∆∆∆Y / Y ∆∆∆∆Y Q

EY∈∈∈∈< 0 ; ∞∞∞∞ )… růst důchodu vyvolá růst poptávaného množství (podíl procentních změn je kladný) - platí pro normální statky

∆∆∆∆Q / Q >∆∆∆∆Y / Y ���� EY> 1 … důchodově elastická poptávka (změna důchodu o 1 % vyvolá změnu spotřeby statku o více než 1 %) - luxusní statky

∆∆∆∆Q / Q <∆∆∆∆Y / Y ���� EY< 1 … důchodově neelastická poptávka (změna důchodu o 1 % vyvolá změnu poptávky po statku nižší než 1 %) - nezbytné statky (základní potraviny)

∆∆∆∆Q / Q = ∆∆∆∆Y / Y ���� EY = 1 …jednotková důchodová pružnost poptávky

EY∈∈∈∈ (- ∞∞∞∞ ; 0 > … růst důchodu vyvolá pokles poptávaného množství - inferiorní (méněcenné) zboží

5) Elasticita poptávky - Křížová - vyjadřuje, jak poptávané množství jednoho zboží QA reagovalo na změnu ceny jiného zboží PB

% změna QA ∆∆∆∆QA PB EA,B = = ⋅⋅⋅⋅ % změna PB ∆∆∆∆PB QA

EA,B ∈∈∈∈ (- ∞∞∞∞ ; ∞∞∞∞ ) … křížová cenová elasticita může být kladné i záporné číslo - vypovídá o tom, do jaké míry jsou statky navzájem nahraditelné

EA,B > 0 … substituční zboží (růst ceny substitučního statku B vyvolá růst poptávky po statku A, který se stává relativně levnějším) EA,B < 0 … komplementární zboží (růst ceny komplementárního zboží B je provázen snížením množství statku A, ale i statku B)

6) Tržní rovnováha, renta spotřebitelů a výrobců Tržní rovnováha na trhu jednoho statku je taková situace, kdy se nabízené množství Qs rovná poptávanému množství Qd a zároveň cena nabídky Ps je rovna ceně poptávky Pd. Jinak řečeno je to situace, kdy se poptávka rovná nabídce.

7

E … bod tržní rovnováhy

PE … rovnovážná cena PS = PD

QE … rovnovážné množství QS = QD . Výpočet rovnovážné ceny a rovnovážného množství u lineárních funkcí nabídky a poptávky:

PD= a - b⋅⋅⋅⋅Q PS = m + n⋅⋅⋅⋅Q

a⋅⋅⋅⋅n + b⋅⋅⋅⋅m a - m PE = QE = b + n b + n tržní cena = cena, za kterou se skutečně obchoduje - ve skutečnosti se nabídka a poptávka stále mění a rovnováha se dlouho neudrží Mechanismus utváření tržní rovnováhy: � přebytek zboží QS> QD - tržní cena je větší než rovnovážná cena � nabízené množství > poptávané množství - dochází ke konkurenci na straně nabízejících � snížení ceny � zvýšení poptávky - rostoucí poptávka a klesající nabídky zpětně zastaví pokles tržní ceny a trh směřuje k bodu

rovnováhy � nedostatek zboží QS< QD - tržní cena je nižší než rovnovážná cena � poptávané množství > nabízené množství - konkurence na straně kupujících � jsou ochotni zaplatit větší cenu � zvýšení nabídky - cena roste až na rovnovážnou úroveň Renta (přebytek) spotřebitelů a výrobců. - tržní cena je stanovena rovnováhou na trhu a nemůže ji ovlivnit ani kupující ani prodávající

(dokonalá konkurence) Renta spotřebitele:

8

- každý spotřebitel je ochoten dát za statek jinou částku peněz (pro každého má daný výrobek jiný užitek)

- je rozdíl mezi částkou, kterou je spotřebitel ochoten zaplatit za dané množství určitého statku a částkou, kterou by zaplatil při rovnovážné ceně.

- když je spotřebitel ochoten dát za dané množství statku více peněz, než je tržní cena, uskutečňuje rentu (přebytek) spotřebitele

(a - PE) ⋅⋅⋅⋅ QE RD = 2

Renta výrobce: - rozdíl mezi individuální cenou nabídky a tržní rovnovážnou cenou statku tvoří individuální rentu výrobce - když je výrobce ochoten nabízet dané množství statku za menší cenu, než je tržní cena, realizuje

rentu (přebytek) spotřebitele

(PE - m) ⋅⋅⋅⋅ QE RS = 2

7) Základy teorie užitku, kardinalistická teorie, celkový užitek, mezní užitek Užitečnost statků:

(1) objektivní hledisko (2) subjektivní hledisko - individuální charakteristika spotřebitele, zahrnuje jeho přání

Užitek= subjektivní pocit uspokojení ze spotřebovaného statku nebo služby Kardinalistická teorie užitku - užitek je fyzikální veličinou, která se dá přímo (kardinálně) měřit v peněžních jednotkách - funkce TU a MU se nazývají Mengerovské škály podle Karla Mengera - se snaží užitek, který spotřebitel má ze spotřeby určitého statku nějakým způsobem kvantifikovat.

Měřitelnost předpokládal již Menger, Walras, Jevons a následně Marshall navrhl nepřímý způsob měření užitku prostřednictvím peněz. Když je měřitelný, je tedy možné porovnávání. Užitek jednoho statku závisí pouze na spotřebovaném množství tohoto statku a není ovlivněn spotřebovaným množstvím jiných statků.

→ měřitelný → užitek 1. statku je nezávislý na spotřebě 2. statku

Celkový užitek (TU): - vyjadřuje celkovou úroveň uspokojení ze všech jednotek statku, které spotřebitel užívá - hlavní faktorem ovlivňující jeho velikost bude spotřebované množství zboží neboslužby

9

Příklad:

Q 0 1 2 3 4 5

TU 0 6 10 12 13 13

MU 6 4 2 1 0

Mezní užitek: - vyjadřuje, o kolik se změní celkový užitek při spotřebě další jednotky statku

MU = (TU)' … derivace funkce celkového užitku nebo

MU = TU i+1 - TUi … rozdíl sousedních hodnot TU Zákon klesajícího mezního užitku (= 1. Gossenův zákon) - platí u většiny statků - v důsledku spotřeby statků dochází k nasycení potřeby spotřebitele � jeho zájem o další jednotku

je stále menší - spotřeba některých statků se však tímto zákonem neřídí (např. alkohol, drogy) Odvození funkce individuální poptávky spotřebitele:

- mezní užitek lze vyjádřit pomocí ceny: MU = P - individuální křivka poptávky spotřebitele kopíruje křivku mezního užitku

8) Ordinalistická teorie užitku. Indiferentní k řivky, mezní míra substituce Ordinalistická teorie užitku Ordinalistická verze teorie užitku nám říká, že užitek nejde přímo změřit, spotřebitel je pouze schopen určit, jaký spotřební koš preferuje.

→ neměřitelný užitek →užitek ze spotřeby 1. statku závisí na spotřebě 2. statku

10

Indiferentní k řivky – podstata, tvar, zvláštní tvary Indiferentní křivka je množina kombinací statků, které spotřebiteli přinášejí stejný užitek. Všechny body, které na ní leží jsou spojeny se stejným užitkem a všechny volby na jedné indiferentní křivce jsou rovnocenné. Mezi vlastnosti indiferentních křivek patří: Srovnatelnost = jakékoli dvě kombinace mohou být porovnány a spotřebitel si je schopen vybrat. Úplnost = neexistuje spotřební koš, který by neležel na žádné indiferentní křivce. Reflexivita = jakákoli kombinace je tak dobrá jako ta stejná. Tranzitivita = jestliže preferujeme A před B a B před C, pak A preferujeme před C (křivky se neprotínají). Nenasycenost = více je lépe (5 mrví je lepší než 4 mrkve). Kontinuita = pro každý soubor statků existuje indiferentní křivka. Konvexita = Křivky jsou pro běžné statky konvexní a klesající, mezní míra substituce je záporná.

Mezní míra substituce a indiferentní křivka Mezní míra substituce vyjadřuje poměr, ve kterém je možné nahrazovat jeden statek druhým, aniž se změní úroveň uspokojování potřeb, tedy celkový užitek. Vyjadřuje tedy ochotu spotřebitele obětovat určité množství jednoho statku za jednotku statku jiného.

U indiferentních statků křivky neprotínají osy, u substitutů přímých křivky protínají obě osy, u nepřímých protínají jednu osu. U komplementů se křivky nedotýkají os.

Indiferenční křivka:

= tzv. křivka lhostejnosti - z hlediska celkového užitku je spotřebiteli lhostejné jakou kombinaci na dané křivce využije � všechny volby (např. A, B) na jedné indiferenční křivke jsou rovnocené (mají pro spotřebitele stejný užitek)

Ukázka:

konvexita kontinuita

MRS= ∆q1/ ∆q2 = MU1/MU2

11

9) Rozpočtové omezení, změna ceny, cenová spotřební křivka PCC Spotřebitel se v reálném životě neřídí jen svými preferencemi, ale také svými finančními možnostmi pořídit si ten či onen statek. Každý spotřebitel je omezen výší (nominálního) důchodu a cenou statků. Je-li dán důchod spotřebitele a ceny dvou statků, které spotřebovává, potom lze zapsat podmínku pro výši spotřeby obou statků takto:P1 x q1 + P2 xq2 = Y

Y … důchod = počet peněžních jednotek, za které si může spotřebitel nakoupit statky P1 … cena prvního statku q1 … množství prvního statku P2 … cena druhého statku q2 … množství druhého statku

Y = P1⋅⋅⋅⋅ q1 + P2⋅⋅⋅⋅ q2 Rozpočtová přímka (= budget line, BL): - grafické vyjádření rozpočtového omezení spotřebitele

P2

MMS 1/2 = - P1 P1 MMS2/1 = - P2 P1 tg αααα = - P2 - spotřebitel nemusí vyčerpat celý důchod na nákup těchto dvou statku, v tom případě vznikne

úspora a platí: P1⋅⋅⋅⋅ q1 + P2⋅⋅⋅⋅ q2 ≤≤≤≤ Y Změny rozpočtového omezení spotřebitele: (a) změna důchodu spotřebitele - zvýšení důchodu spotřebitele - rozpočtová přímka se rovnoběžně posune směrem nahoru - snížení důchodu spotřebitele - rozpočtová přímka se rovnoběžně posune směrem dolů (b) změna ceny statku - změní se sklon rozpočtové přímky

(a) zvýšení důchodu(b) zvýšení ceny P1

12

Cenová spotřební křivka PPC (Price consumption curve) - vyjadřuje změny optimální kombinace statku X a Y kupované spotřebitelem v situaci, kdy měníme cenu statku - když se sníží cena, sklon rozpočtové přímky se sníží a ta se stává plošší -křivka indiferenční analýzy, která představuje soubor kombinací dvou statků maximalizujících užitek spotřebitele při různých cenách prvního statku

10) Optimum (rovnováha) spotřebitele, důchodová spotřební křivka ICC Rovnováhou spotřebitele nazýváme možný stav, který je pro spotřebitele ze všech možných (dosažitelných) stavů nejlepší. To znamená, že jakákoli změna jeho situaci zhoršuje, protože každý jiný stav je horší než optimální. V našem případě se tedy jedná o takovou kombinaci spotřeby dvou statků q1 a q2, která přináší spotřebiteli maximální celkový užitek, jakákoli jiná kombinace by mu přinesla nižší celkový užitek než optimální. Optimální stav je charakterizován tím, že ho za daných podmínek již nelze zlepšit. Při spotřebě dvou statků je optimální taková jejich kombinace, kdy mezní užitek prvního statku, tedy užitek poslední spotřebovávané jednotky statku q1 je roven meznímu užitku 2. statku, tedy užitku poslední spotřebovávané jednotky q2. ICC = důchodová spotřební křivka - vyjadřuje, jaké optimální kombinace bude spotřebitel poptávat v závislosti na změnách úrovně důchodu - křivka indiferenční analýzy, která představuje soubor kombinací množství dvou statků, při nichž spotřebitel maximalizuje svůj užitek při různých úrovních důchodu (liniích rozpočtu)

Rovnováha spotřebitele: - pouze jedna z indiferenčních křivek se dotýká rozpočtové linie v určitém bodě jako tečna

E … equilibrium (= bod rovnováhy, optimum spotřebitele) - optimální úroveň pro spotřebitele z hlediska cen i příjmů

Druhý Gossenův zákon: - v bodě optima spotřebitele platí, že MMS na indiferenční křivce se rovná MMS na rozpočtové

linii � proměny mezních užitků v optimální kombinaci rovné MMS se rovnají cenovým relacím

MU2 P2 - MMS2/1 = = MU1 P1

13

Maximalizace užitku spotřebního koše: - hledáme takovou kombinaci q1 a q2, která má maximální užitek U

- současně musí platit druhý Gossenův zákon a vztah Y = P1⋅⋅⋅⋅ q1 + P2⋅⋅⋅⋅ q2 � maximalizace užitku při neomezené substituci obou statků

- funkce celkového užitku: U = a⋅⋅⋅⋅q1 + b⋅⋅⋅⋅q2 + q1⋅⋅⋅⋅q2

MU 1 ∂∂∂∂U/∂∂∂∂q1 a + q2 P1 = = = MU 2 ∂∂∂∂U/∂∂∂∂q2 b + q1 P2

- řešením této rovnice společně s rovnicí rozpočtové přímky dostaneme optimální množství q1 a q2, kterým spotřebitel maximalizuje užitek spotřebního koše

Y + a⋅⋅⋅⋅P2 - b⋅⋅⋅⋅P2 Y - a⋅⋅⋅⋅P2 + b⋅⋅⋅⋅P2 q1 = q2 = 2⋅⋅⋅⋅P1 2⋅⋅⋅⋅P2 � maximalizace užitku při omezené substituci statků

- funkce celkového užitku: U = q1c⋅⋅⋅⋅ q2

d

MU 1 ∂∂∂∂U/∂∂∂∂q1 c⋅⋅⋅⋅q2 P1 = = = MU 2 ∂∂∂∂U/∂∂∂∂q2 d⋅⋅⋅⋅q1 P2

- optimální q1, q2:

c Y d Y q1 = ⋅⋅⋅⋅ q2 = ⋅⋅⋅⋅ c + d P1 c + d P2

11) Krátkodobá produk ční funkce, celkový produkt, průměrný produkt, mezní produkt Produkční funkce je vztah mezi maximální technologicky dosažitelnou výší výstupů a množstvím výrobních faktorů, které byla použita k dosažení výstupu. Za výrobní faktory jsou považovány : práce, půda, kapitál. Krátkodobé období= Short run (SR) - období, ve kterém existuje alespoň jeden fixní výrobní faktor, u něhož se kvantita a kvalita nemění - v případě dvou výrobních faktorů je za tento fixní vstup zpravidla považuje kapitál - má ve funkci L, ale né K Celkový produkt (TP) je celkový objem produkce.

Q = f (F1, F2, … , Fn) F1, F2, … , Fn … výrobní faktory; značíme TP(total product) nebo Q Průměrný produkt (AP), často také označován jako průměrná produktivita výrobního faktoru (práce, kapitálu), představuje objem výstupu na jednotku daného výrobního faktoru. AP = Q / X X … daný výrobní faktor - vyjadřuje množství vyrobeného produktu na jednu jednotku výrobního faktoru Mezní produkt (MP) nám říká jak se změní celková produkce, když se vstup změní o jednotku.

MP = derivace Q podle X - vyjadřuje přírůstek vyrobeného produktu na jednotku přírůstku spotřebovávaného faktoru

14

Základní typy produkčních funkcí firmy: � konstantní produkční funkce Q=3L � progresivní produkční funkce Q = Lαααα

� degresivní produkční funkce Q = Odmocnina L � progresivně degresivní produkční funkce - typický průběh produkční funkce u firmy Q = aL + bL2 - cL3

12) Výnosy z variabilního vstupu

Podle charakteru produkční funkce hovoříme v krátkém období o výnosech z variabilního vstupu. Výnosy z variabilního vstupu mohou být buď rostoucí, klesající a nebo konstantní. Z počátku bude výroba s každým dalším přijatým pracovníkem efektivnější. S růstem počtu pracovníků, ale bude klesat kapitálová vybavenost na jednoho pracovníka (stroje, nářadí..), což od určité doby povede k neefektivnosti výroby. Každý další pracovník vzhledem k tomu, že se bude muset např. dělit o nářadí vyrobí méně než předcházející. S najímáním dalších pracovníků se tak postupně začínají prosazovat klesající výnosy z variabilního vstupu. a) U rostoucích výnosech z variabilního vstupu se jedná o situaci, kdy produkce roste rychleji než vstup, tj. každá další zapojená jednotka výrobního faktoru je produktivnější než ta předcházející. b) U klesajících výnosů z variabilního vstupu se jedná o situaci, kdy produkce roste pomaleji než vstup, tj. každá další zapojená jednotka výrobního faktoru je méně produktivní než ta předcházející.

15

c) A u konstantních výnosů z variabilního vstupu se jedná o situaci, kdy produkce roste stejně rychle jako vstup, tzn. Že každá další zapojená jednotka výrobního faktoru je stejně produktivní jako předcházející. Je-li mezní produktivita nulová, pak produkční funkce nabývá svého maxima. Pro zjištění průběhu produkční funkce je nutné znát:

• inflexní bod (bod kde se rostoucí výnosy mění na klesající výnosy variab. vstupu)

• maximum produkční funkce • maximum prům. produktivity faktoru

produkce roste rychleji než vstup

Produkce roste pomaleji než vstup

13) Dlouhodobá produkční funkce. Izokvanta, mezní míra technické substituce Dlouhodobá produkční funkce - zachycuje vztah mezi změnou objemu obou používaných vstupů a následnou změnou výstupu - základní vlastnosti produkční funkce v dlouhém období: • firma může vstupy (K, L) navzájem nahrazovat (substituovat) • výnosy z rozsahu vstupů - grafickým znázorněním dlouhodobé produkční funkce je izokvantová mapa

16

Mapa izokvant - je tvořena nekonečně velkým počtem izokvant a informuje nás o maximálně dosažitelném výstupu při jakékoliv kombinaci vstupů Dlouhé období=Long run (LR) - v tomto období jsou všechny faktory variabilní - firma má možnost v tomto období uvažované vstupy nahrazovat (substituovat) - produkční funkce závisí na L i K (práce a kapitál)

Izokvanta (= izoprodukční křivka) = křivka, která zobrazuje různé kombinace dvou vstupů, které vedou k tvorbě stejného výstupu firmy (izokvanta má stejnou úlohu jako indiferenční křivka => ta zobrazuje různé kombinace dvou statků, které vedou ke stejnému celkovému užitku spotřebitele) Vlastnosti:

1. představují výši výstupu 2. neprotínají se 3. jsou klesající a konvexní vzhledem k počátku 4. vzdálenější od počátku představuje kombinace vstupů vedoucí k vyšší úrovni vstupu

Mezní míra technické substituce výrobních faktorů (kapitálu a práce): = poměr, v němž je možno vzájemně nahrazovat práci kapitálem, aniž by se změnil objem vyráběné produkce

∆∆∆∆K MMTS K,L = ∆∆∆∆L

- určuje sklon izokvanty 14) Izokvanta a izokosta. Výnosy z rozsahu. Izokosta (= přímka stejných nákladů) - znázorňuje všechny kombinace výrobních faktorů, které jsou firmě maximálně dostupné při daných celkových nákladech I … celková investice

PL … cena práce Lmax = I / PL PK … cena kapitálu Kmax = I / PK mapa izokvant izokosta

17

Výnosy z rozsahu - v dlouhém období mohou firmy využít své zisky na rozšíření výrobní kapacity a ke svému růstu

� firma realizuje výnosy z rozsahu výroby - jak se změní produkce (celkový produkt), pokud se mění proporciálně - zachycují vztah mezi proporciální změnou vstupu a změnou výstupu - nepopisují celou dlouhodobou produkční funkci, ale jen její část

a) rostoucí – vstupy se zvýší xkrát produkt se zvýší více než xkrát b) konstantní-vstupy se zvýší xkrát a produkt se také zvýší xkrát c) klesající-vstupy se zvýší xkrát a produkt se zvýší méně než xkrtát

Nákladové optimum firmy: = bod, ve kterém se izokvanta dotýká izokosty - v bodě E platí:

MPL PL = MPK PK

MPL … derivace Q podle L MPK … derivace Q podle K

15) Optimalizace výroby v dlouhém období, kapitál a práce v dlouhém období Problém optimalizace výroby je duálním problémem. Buď budeme řešit otázku, jaká bude optimální kombinace výrobních faktorů se kterou dosáhneme maximálního možného výstupu při daném nákladovém omezení, nebo otázku, jaká bude optimální kombinace vstupů, se kterou budeme minimalizovat náklady, pokud chceme vyrobit daný objem výstupu. Pro optimální kombinaci vstupů musí platit, že musí být technologické možnosti v souladu s ekonomickými možnostmi firmy. Kapitál a práce v dlouhém období - pro optimální kombinaci vstupu musí platit, že musí být technologické možnosti v souladu s ekonomickými možnosti firmy

Optimalizace výroby v dlouhém období

- izokosta=přímka, která obsahuje všechny kombinace práce a kapitálu, které mohou být při daných (a neměnných) cenách výrobních faktorů pořízeny za dané celkové náklady

- mezní míra ekonomické substituce MRES - optimální kombinace L a K je teda pouze tam, kde je izokosta tečnou nejvýše položené

izokvanty

16) Náklady v krátkém období Pro náklady v krátkém období platí, že alespoň jeden z faktorů (kapitál) je fixní, tzn. Že tato část nákladů bude s růstem výstupu stále stejná. Tyto neměnné náklady nazýváme fixní náklady a značíme je FC. Fixní náklady musí firma platit i při nulovém objemu výroby, tedy i když je nepoužívá (pronájem budovy, pojištění aj.). Kromě fixních nákladů existují ještě náklady,které se s objemem výroby mění. Tyto náklady nazýváme variabilní náklady a značíme je VC. Celkové náklady v krátkém období jsou součtem fixních a variabilních nákladů. Dále ještě rozeznáváme pojmy:

Průměrné náklady AC – jsou to náklady, které připadají na jednotku výstupu. Mezní náklady MC – ukazují, jak se změní celkové náklady, změní-li se produkce o jednotku.

18

Náklady v krátkém období - alespoň jeden z faktorů (kapitál) je FIXNÍ , takže jedná se o fixní náklady (FC) - variabilní náklady (VC) se s objemem výroby mění - průměrné náklady AC jsou náklady, které připadají na jednotku výstupu; průměrné fixní

AFC a variabilní náklady AVC - mezní náklady MC ukazují, jak se změní celkové náklady, jestliže se produkce změní o

jednotku 1) Produkční fce vykazuje rostoucí výnosy z variabilního vstupu, produkce tedy roste rychleji

než vstup, za konstantní ceny práce pak nutně náklady rostou pomaleji než výstup, MC a AC klesají

2) Produkční fce vykazuje klesající výnosy z variabilního vstupu, produkce tedy roste pomaleji než vstup, za konstantní ceny práce pak náklady rostou rychleji než výstup, MC , AVC a AC od určitého bodu rostou

3) Produkční fce vykazuje konstantní výnosy z variabilního vstupu, produkce roste stejně rychle jako vstup, za konstantní ceny práce pak náklady rostou stejně rychle jako výstup, MC a AVC jsou konstantní

Mezi nákladovou a produkční fcí existuje inverzní vztah. celkové náklady:TC = P1⋅⋅⋅⋅X1 + P2⋅⋅⋅⋅X2 + … + Pn⋅⋅⋅⋅Xn P1 … cena prvního výrobního faktoru X1 … první výrobní faktor (např. počet pracovníků) TC = FC + VC FC.. fixní náklady - nemění se s rozsahem vyráběného Q (např. nájemné, odpisy) VC … variabilní náklady - mění se s rozsahem Q (např. náklady na materiál) průměrné náklady: AC = TC / Q - vyjadřují náklady na vyrobení jedné jednotky produktu mezní náklady: MC = derivace TC podle Q - vyjadřují náklady na další přírůstek jednotky vyráběného produktu 17) Náklady v dlouhém období V dlouhém období jsou již všechny vstupy variabilní. Pro variabilní náklady platí: - pokud se v produkci prosazují rostoucí výnosy z rozsahu, pak náklady rostou pomaleji než výstup - pokud se v produkci prosazují klesající výnosy z rozsahu, pak náklady rostou rychleji než výstup - pokud se v produkci prosazují konstantní výnosy z rozsahu, pak náklady rostou stejným tempem jako výstup.

Náklady v dlouhém období

- všechny vstupy jsou variabilní - pokud se v produkci prosazují rostoucí výnosy z rozsahu, pak náklady rostou pomaleji než

výstup - pokud se v produkci prosazují klesající výnosy z rozsahu, pak náklady rostou rychleji než

výstup - pokud se v produkci prosazují konstantní výnosy z rozsahu, pak náklady rostou stejným

tempem jako výstup - neexistují fixní náklady - neexistují ani průměrné fixní a průměrné variabilní náklady, pouze průměrné náklady (LAC)

18) Příjmy firmy, zisk firmy Celkový příjem firmy, který značíme TR závisí na ceně, za kterou se vyrobený statek prodává, a na množství prodávaného statku. Příjmy se liší, zda-li jde o konkurenci dokonalou nebo nedokonalou.

19

Výše celkových příjmů firmy se spočítá jako TR = P x q. Průměrný příjem firmy značíme AR a je to příjem, který firma dosahuje prodejem jedné jednotky produktu. Vpočteného ho jako AR = TR/q. Mezní příjem firmy MR vyjadřuje, o kolik se změní celkový příjem firmy, jestliže se množství prodávaného statku zvýší o jednotku. MR = ∆TR/∆q

Zisková funkce firmy: ππππ = TR - TC

R … příjmy firmy C .. náklady firmy

19) Náklady implicitní a explicitní, zisk firmy Z ekonomického, nikoli účetního hlediska musíme odlišovat implicitní a explicitní náklady. Implicitní náklady jsou takové náklady, které firma reálně neplatí. Jsou to tzv. náklady obětované příležitosti, neboli výnosy, o které firma přichází z té příčiny, že využívá zdroje určitým a nikoli jiným způsobem. Explicitní náklady jsou skutečně vynaložené náklady (např. mzdy pracovníkům). Účetní (bilanční) zisk firmy vyjadřujeme jako: ekonomický zisk vyjadřujeme jako π = TR – TC, účetní zisk vyjadřujeme buď jako ekonomický zisk + implicitní náklady nebo jako příjmy – explicitní náklady. Ekonomický zisk= rozdíl mezi příjmem firmy z prodeje určitého množství statku a ekonomickými náklady na výrobu tohoto množství a jeho prodej Náklady firmy: � explicitní (účetně vyjadřované) náklady - vyjadřují spotřebu jednotlivých výrobních faktorů

� mzdové a ostatní osobní náklady � materiálové náklady (jednorázová spotřeba surovin) � odpisy (postupná spotřeba kapitálu) - provádí se jednou ročně, část pořizovací ceny se uvede

do nákladů (u strojů, zařízení, budov, dopravních prostředků) � finanční náklady - nájmy, úroky, pojistné

� implicitní náklady (= normální zisk) - plynou z ekonomické volby vyrábět určitý statek a ztratit tím zisky z jiných příležitostí - firma na ně musí vydělat, jinak by nemělo smysl vůbec podnikat

� úrok z kapitálu - firma musí vydělat více, než kdyby se peníze uložily do banky � přirážka za riziko � renta z vlastnictví půdy - zisk by měl být větší než při pronájmu dané nemovitosti � odměna za podnikání - podnikatel musí získat více peněz, než kdyby se dal zaměstnat

Maximalizace funkce ekonomického zisku je hlavním cílem při odvozování nabídky firmy a její poptávky po výrobních faktorech Analýza mrtvých bodů:

mrtvý bod - mění se ekonomický charakter firmy (zisková × ztrátová)

20

Maximalizace ekonomického zisku

π = TR – TC

Zderivujeme: (TR-TC)´=0 MC=MR...Zlaté pravidlo

20) Cíl firmy – základní, dílčí, tvorba zisku v KO a DO

Firma = jeden z tržních subjektů - úkolem firmy je spojit ve výrobním procesu jednotlivé výrobní faktory a umožnit tak vytváření

nových výrobků a služeb (tzv. produktů) VF Q VF … výrobní faktory

(input) FIRMA (output) Q … produkty • základní výrobní faktory: lidská práce, kapitál, půda • další výrobní faktory: vzdělávání (lidský kapitál), inovace atd. naturální toky ve firmě = výrobní proces - přeměna výrobních faktorů na produkty finanční toky ve firmě - porovnávání nákladů a tržeb - výrobní faktory se spotřebovávají: jednorázově (materiál) nebo postupně (stroje) C (costs) … náklady = ekonomické vyjádření spotřeby výrobních faktorů ve firmě

ekonomický výstup - násobek množství vyrobených produktů a ceny za jednotku daného produktu T

= Q ⋅⋅⋅⋅ PT … tržba

Cílem každé firmy je maximalizace ekonomického zisku. Ekonomický zisk každé firmy určíme jako rozdíl mezi jejími celkovými příjmy a celkovými ekonomickými náklady. Vyjadřuje se jako π = TR – TC. Pokud bude mít firma nulový nebo záporný ekonomický zisk, ještě to neznamená, že nerealizuje žádný zisk účetní, pokud však bude mít ekonomický zisk kladný, pak bude realizovat i účetní zisk kladný. Firma v krátkém období zastaví svou činnost, jestliže její celkové příjmy budou nižší než variabilní náklady. V opačném případě bude vyrábět. Maximální ztráta, kterou je firmy v krátkém období ochotna připustit, je rovna fixním nákladům. V dlouhém období je ekonomický zisk nulový, pokud však existují významné bariéry vstupu a výstupu z odvětví, pak firmy může realizovat kladný ekonomický zisk i v dlouhém období. Zlaté pravidlo maximalizace zisku : MC=MR Na problémy spojené s modelem maximalizace zisku reagují též teorie předpokládající jiné cíle. Například: 1) dosažení určitého podílu na trhu 2) snaha dlouhodobě přežít 3) růst a expanze firmy

21) Podstata dokonalé konkurence Trh je dokonale konkurenční právě tehdy, když žádná firma není schopna ovlivnit tržní cenu produktu. Firma se tedy rozhoduje pouze o tom, jaké množství vyprodukuje a prodá při ceně která je dána trhem. Předpoklady dokonale konkurenčního trhu:

21

1. Produkty nabízené firmami jsou zcela stejné – homogenní. 2. Subjektů na trhu je tolik, že žádný nemůže ovlivnit tržní cenu produktu. 3. Na trhu existuje dokonalá informovanost.

4. Firmy mohou na trh volně vstupovat a odcházet z něj. 5. Na trhu neexistuje riziko.

Tyto předpoklady jsou sice velice tvrdé, nicméně existují trhy, které se dokonale konkurenčnímu trhu blíží. Jde například o trhy, na nichž se obchoduje se zemědělskými plodinami: s pšenicí, rýží, kukuřicí, kávou apod.

dokonalá konkurence - pouze abstrakce, v reálném ekonomickém světě neexistuje - jejím základním předpokladem jsou naprosto rovné podmínky pro všechny účastníky - žádný výrobce nemůže ovlivnit tržní cenu - ta je stanovena rovnováhou na trhu Příjmové funkce firmy: price taker - v dokonalé konkurenci firma přebírá cenu z trhu - firma nemůže prodávat ani dráž ani levněji - cena má charakter konstanty (pro různá Q je stále stejná) � příjmy rostou s rostoucím množství nabízeného produktu

celkový příjem - má tvar lineárně rostoucí funkce: TR = P ⋅⋅⋅⋅ Q

mezní příjem - je roven ceně � je konstantní: MR = P

22) Zisk (ztráta) v dokonalé konkurenci v krátkém období Firma odvozuje nabízené množství z ceny a mezních nákladů. Firma vždy vnímá tržní cenu jako

jednoznačně danou a od ní odvozuje nabízené množství. Poptávka po produktu jedné firmy působící v podmínkách dokonalé konkurence je konstanta, je dána tržní cenou a je dokonale elastická. Firma bude v krátkém období pokračovat ve výrobě pouze pokud jsou celkové příjmy vyšší nebo rovny variabilním nákladům.

22

V podmínkách dokonalé konkurence rozlišujeme dva základní druhy efektivnosti: 1. efektivnost výrobní 2. efektivnost alokační

Výrobní efektivnost: Firma je výrobně efektivní, jestliže v dlouhém období produkuje produkt při minimálních průměrných nákladech. Alokační efektivnost: Alokační efektivnosti je dosaženo, jestliže žádné z možných přeskupení výroby nemůže znamenat, že na tom bude kdokoli lépe, aniž na tom bude někdo jiný hůře. V podmínkách alokační efektivnosti se tedy může zvýšit užitek jedné osoby pouze snížením užitku někoho jiného. Jinak řečeno, ekonomika je alokačně efektivní, jestliže při dané úrovni technologie využívá své zdroje maximálně efektivně. Firma je tedy alokačně efektivní, jestliže platí rovnost MU = MC . Firma působící v podmínkách dokonalé konkurence je jak výrobně, tak alokačně efektivní.

Zisková funkce firmy: ππππ = TR - TC R … příjmy firmy C .. náklady firmy

Frimě se vyplatí pokračovat ve výrobě, pokud ππππ = TR – VC-FC

Ztráta: ππππ = -FC Rovnováha firmy v dokonalé konkurenci v krátkém období: - základní pravidlo maximalizace zisku v dokonalé konkurenci:

P = MR = MC

23

Pásmo ziskovosti firmy:

- firma je zisková pouze v intervalu, ve kterém platí: P = AC

AVC … průměrné variabilní náklady AFC … průměrné fixní náklady

AVC = MC = P … bod uzavření firmy

23) Možnosti tvorby zisku v dokonalé konkurenci v dlouhém období V podmínkách dokonalé konkurence rozlišujeme dva základní druhy efektivnosti: 1. efektivnost výrobní 2. efektivnost alokační Výrobní efektivnost: Firma je výrobně efektivní, jestliže v dlouhém období produkuje produkt při minimálních průměrných nákladech. Alokační efektivnost: Alokační efektivnosti je dosaženo, jestliže žádné z možných přeskupení výroby nemůže znamenat, že na tom bude kdokoli lépe, aniž na tom bude někdo jiný hůře. V podmínkách alokační efektivnosti se tedy může zvýšit užitek jedné osoby pouze snížením užitku někoho jiného. Jinak řečeno, ekonomika je alokačně efektivní, jestliže při dané úrovni technologie využívá své zdroje maximálně efektivně. Firma je tedy alokačně efektivní, jestliže platí rovnost MU = MC. Firma působící v podmínkách dokonalé konkurence je jak výrobně, tak alokačně efektivní.

24) Řešení ztráty v dokonalé konkurenci Jestliže najednou klesne tržní cena a firma začne realizovat ztrátu, má firma dvě možnosti:

a) zastavit svou činnost b) pokračovat v činnosti

Otázkou je, kterou z možností si firma vybere. Cílem firmy je vždy maximalizovat zisk, případně minimalizovat ztrátu. Jestliže firma realizuje vyšší celkové příjmy, než jsou variabilní náklady, pak jí část těchto příjmů zůstává na úhradu fixních nákladů. Kdyby tedy firma v tomto případě zastavila činnost, bude její ztráta vyšší, než když bude pokračovat ve výrobě, firma tedy v tomto případě nezastaví svou činnost. Firma zastaví svou činnost, jestliže její celkové příjmy budou nižší, než variabilní náklady.

1) TR< TC (TC=FC+VC) Firmě se vyplatí vyrábět, pokud zaplatí víc než jsou FC, tak firma minimalizuje ztrátu a maximalizuje zisk pokračováním ve výrobě

24

2) TR=VC; AVC=P=MC; P=AR=AVC Již se nevyplatí pokračovat, firma uzavírá výrobu

* V dlouhodobém období v dokonalé konkurenci mají firmy 0 zisk V dlouhodobém období firmy vstupují a vystupují. V krátkém období pouze pozastavují výrobu.

25) Podstata a formy nedokonalé konkurence V podmínkách nedokonalé konkurence hospodaří omezený počet firem a firma zde může ovlivnit tržní cenu. Je to trh, na kterém existuje alespoň jeden prodávající, který může ovlivnit tržní cenu (firma může ovlivnit cenu � tím ovlivní i výši svých příjmů) Přesněji řečeno, nedokonalou konkurencí je takový trh, kde alespoň jeden tržní subjekt může ovlivnit cenu svého výstupu. Nedokonalá konkurence může vznikat jak z hlediska postavení výrobců, tak i z hlediska spotřebitelů. Ovlivnění ceny však v žádném případě neznamená, že si firma může stanovit libovolnou cenu. V rámci nedokonalé konkurence pak rozeznáváme tři základní typy tržních struktur:

- monopol - oligopol - monopolistickou konkurenci.

Monopol - představuje tržní strukturu, ve které existuje jediný prodávající. Název je odvozen z řeckých slov mono a polis, což přeloženo je jeden prodávající. - heterogenní a nenahraditelný produkce - bez blízkých substitutů - existují velmi velké bariéry: patenty, licence, úspory z rozsahu... -monopol může i v kladném období dosahovat +zisku - i monopol respektuje zlaté pravidlo zisku - nižší produkce za vyšší ceny - regulace státem, antitrustové zákony Oligopol -pak znamená, že na daném trhu vystupuje několik málo firem, je to tedy konkurence mezi několika firmami -heterogenní i homogenní produkce -velké, ale nepřekonatelné bariéry - informovanost dorbá

1) smluvní oligopol: několik firem se domluví (kartely) 2) oligopol s dominantní firmou (několik firem, jedná má alespoň 40% podíl a zbytek firem=konkurenční lem) 3) duopol

Monopolistická konkurence - znamená, že v odvětví existuje větší počet firem, prodávajících podobný, ale ne identický produkt. - blízké substituty - velmi dobrá informovanost - jen malé bariéry pro vstup a výstup z trhu

25

Podmínky existence nedokonalé konkurence: (1) omezení počtu firem v odvětví - nabídka zboží se soustředí do několika velkých firem - podmínky v některých odvětvích jsou takové, že k zabezpečení celkové tržní poptávky postačí jen

několik firem (telekomunikace, pošty) - výhody: výroba je koncentrovanější, efektivnější, jsou nižší náklady (např. technická

monopolizace) (2) přeměna homogenního produktu v heterogenní (diferencovaný) - je to důsledek různých preferencí spotřebitelů - diferenciace produktu - lidé se chtějí odlišovat, nechtějí být všichni stejní

a. prostorové preference - spotřebitel preferuje vždy bližší firmu (např. maloobchodní síť, opravárenské služby, pohostinství)

b. časové preference - např. prodej o víkendu, nepřetržitý provoz (velké obchodní domy) c. věcné preference - např. vzhled, tvar, konzistence, vůně výrobku apod. d. osobní preference - např. do obchodu, kde pracuje někdo známý chodíme raději

(3) omezení volného vstupu firem do odvětví - především z těchto důvodů:

a. vlastnictví specifických přírodních zdrojů - půda, nerostné bohatství (např. lázeňský pramen) b. potřeba velkých kapitálů pro podnikatelskou činnost (automobilky, hutě, banky) c. administrativní překážky vstupu nových firem (patenty, autorská práva, licence, kvóty,

diskriminační cla) d. dohody a úmluvy o rozdělení trhu = kartely (např. OPEC - organizace států vyvážejících

ropu)

26) Podstata monopolistické konkurence Monopolistická konkurence je jednou z forem nedokonalé konkurence. Předpoklady model monopolistické konkurence jsou:

1. Firmy nabízejí podobný, ale ne úplně stejný produkt – jde o blízké substituty. 2. Na trhu je větší počet subjektů, takže jeden výrobce může ovlivnit tržní cenu jen málo. 3. Na trhu existuje dokonalá informovanost. 4. Firmy musejí při vstupu a odchodu z trhu překonávat jen malé bariéry. 5. Na trhu neexistuje riziko 6. Optimum MR=MC 7. P > MC

Dále u monopolistické konkurence poptávka po produktu jedné firmy je vysoce elastická a poptávka po produktu jedné firmy je klesající.Nabízející jsou TVŮRCE CENY (price maker) Mezní příjem vyjadřuje vliv další přidané jednotky na celkový příjem, průměrný příjem produktu nás informuje o tom, jak se průměrně podílí (libovolná) jednotka produktu na tvorbě celkového příjmu.

27) Zisk (ztráta) v monopolistické konkurenci v krátkém období Krátké období: - daná firma přijde s nějakým novým typem výrobku - do odvětví nemohou vstupovat nové firmy, firma se chová jako monopol - křivkapoptávky je elastická, parametr a je velmi vysoko (� exkluzivita ceny) - i zde platí zlaté pravidlo MR=MC

26

- tam, kde se protíná křivka mezních příjmů s mezními náklady, je objem produkce při kterém maximalizuje zisk- a v případě, že dosahuje ztráty je tato ztráta minimální

- -optimální cenu nezjistíme z průsečíků křivek MR a MC - Podnik může být-ziskový, mít nulový zisk a nebo být ztrátový(ztráta – podnik může dále

pokračovat, pokud uhradí alespoň VN, jinak by měl firmu uzavřít) - zisk/ztrátu zjistím dle výše průměrnýcn N ve vztahu k ceně

28) Možnosti tvorby ziskuv monopolistické konkurenci v dlouhém období - Pokud firma realituje ekonomický zisk, pak mohou do dané konkurence vstoupit další firmy. Individuální křivka se bude posouvat doleva dolů, dikud se nevyrovná cena s dlouh. Průměrnými N a zisk tak bude postupně nulový - při ekonomické ztrátě, řada firem vystoupí z odvětví, opět se prosadí tendence k nulovému ekonon. Zisku - V podmínkách monop. Konkurence firmy tedy dosahují v dlouh. Období nulového ekonomického zisku

29) Podstata a vznik monopolu Monopol představuje tržní strukturu, ve které existuje jen jediný prodávající. Název je odvozen z řeckých slov mono a polis, což v překladu znamená jediný prodávající. Základní předpoklady pro vznik monopolu jsou, že v daném sektoru trhu bude jen jeden prodávající a že vyráběný produkt nebude mít blízké substituty. Protože je monopol jediný prodávající, může rozhodnout o výši ceny a o velikosti vyráběného produktu. Hlavní podstatou existence monopolů jsou překážky vstupu dalších firem do odvětví, určitá firma se prosadí jako jediný výrobce a ostatní firmy mají ztížené podmínky. Možné překážky vstupu nových firem do odvětví jsou: - výlučné ovládání významných vstupů - úspory z rozsahu - patenty - státní licence a koncese Monopol = mono (jeden) + polei (prodávající) - monopol sám stanovuje tržní cenu nebo množství, které bude nabízet Charakteristiky monopolu: (1) v odvětví u daného statku působí pouze jedna prodávající firma(je tam nulová konkurence) (2) firma vyrábí jediný nezastupitelný homogenní výrobek (3) je znemožněn vstup nových firem do odvětví

27

Typy monopolu: � přirozený (technický) monopol - nebylo by efektivní, aby daný statek vyrábělo více firem - monopol dosahuje díky velikosti firmy výnosů z rozsahu (s nižšími náklady vyrábí větší množství

produkce) - nejčastěji se vyskytuje u tzv. sítí - pevné telefony, plynovody, rozvod elektřiny apod. � administrativní monopol - vzniká ze zásahu státu z různých příčin - např. výsadní postavení státu v určitém odvětví, patenty, ochranné známky, autorská práva � ekonomický monopol - vzniká tím, že silnější firma pohltí slabší (skoupí její akcie) - ekonomické

příčiny spojení Maximalizace zisku u monopolu: - základní vztah: AR = P > MR = MC

E … Cournotův [kurnot ův] bod = bod maximalizace zisku u monopolu - průsečík MR a MC Zisk monopolu:

ππππ/Q = P* - AC … jednotkový zisk monopolu

ππππ = (P* - AC) ⋅⋅⋅⋅ Q* … celkový zisk monopolu (má charakter ekonomického zisku) - pro typy ekonomického monopolu je dlouhé období shodné s krátkým (nerozlišují se) - u přirozeného monopolu je nutné krátké a dlouhé období rozlišovat

30) Zisk (ztráta) u monopolu v krátkém období U monopolu existuje obecná zásada, že firma maximalizuje zisk, jestliže: - je rozdíl mezi celkovými příjmy a celkovými náklady největší - dojde k vyrovnání mezních příjmů a mezních nákladů MR = MC. Monopol může vytvářet zisk v krátkém i dlouhém období. Monopol maximalizující zisk se z hlediska společnosti jako celek chová neefektivně, protože prodává své výrobky za vyšší cenu při menším celkovém výstupu.

28

31) Zisk u monopolu v dlouhém období -je rozdíl mezi TR a TC největší -dojde k vyrovnání MR=MC -monopol je v postavení, že může stanovit nejen množství výrobků, které bude na trhu nabízet, ale i jejich cenu (pouze takovou, kterou budou kupující ochotní přijmout, musí respektovat poptávku) -může vytvářet ekonomický zisk v krátkém i v dlouhém období a je to dáno právě překážkami vstupu dalších firem do odvětví -individuální poptávková křivka totožná s křivkou celého odvětví -nabídková křivka neexistuje, protože monopol nenabízí stále stejné množství, ale je různé v závislosti na průběhu poptávkové křivky -křivka MR klesá rychleji než poptávka, neboť MR z prodeje dalšího výrobku je u monopolu vždy nižší než cena

32) Cenová diskriminace, monopol a monopson Monopol jako jediný prodávající je v situaci, kdy disponuje monopolní silou a může stanovit cenu svých výrobků. Přitom má dvě možnosti:

1. Stanovit cenu, která bude pro všechny kupující stejná. 2. Stanovit cenu rozdílnou pro různé kategorie kupujících.

Podstatou diskriminace je různá cena pro různé kupující. Tzn. že monopol stanoví relativně vysokou cenu a těm skupinám obyvatel, které by za daných podmínek nemohli na daný produkt ve větší míře dosáhnout, poskytne slevu. Příkladem může být sleva pro studenty na nákup učebnic.Rozlišujeme 3 stupně cenové diskriminace:

a) Cenová diskriminace 1. stupně – vyjadřuje pouze teoretickou možnost, kdy by prodávající stanovil každému kupujícímu maximální cenu, kterou by byl ochoten zaplatit. b) Cenová diskriminace 2. stupně – ceny jsou stanoveny podle objemu zboží, které si jednotlivý zákazníci objednají. Pro zákazníka, který si objedná větší množství je uplatněna nižší cena, než pro zákazníka s menším odběrem. c) Cenová diskriminace 3. stupně – je založena na rozdělení spotřebitelů do skupin, z nichž

každá má vlastní poptávkovou křivku a tudíž pro každou skupinu platí různé ceny. Monopol je charakterizován jako jediný prodávající, proti němuž stojí na straně poptávky celá řada kupujících. Existuje li na trhu jediný kupující, pak tento podnik nazýváme monopson. Regulace monopolu

- cílem je snížit jeho případnou neefektivnost - monopoly vyrábějí méně než je společensky efektivní rozsah výroby - nejčastější formou je regulace cen – monopol může prodávat své výrobky za cenu, kterou stát

dovolí, státem je stanovena maximální možná prodejní cena, která odráží oprávněné náklady výrobce a přiměřený zisk

- další možnost je uplatnění různých forem antitrustových zákonů – v ČR Úřad pro ochranu hospodářské soutěže

Monopson

- strana kupujících je zastoupena jedním subjektem - jakoby monopol na straně poptávky - setkáváme se na trhu práce

33) Podstata oligopolu Oligopol lze definovat jako model trhu typu nedokonalé konkurence, pro který je charakteristický malý počet firem v odvětví. Oligopolní konkurence předpokládá existenci jen několika firem v odvětví, z nichž alespoň některé mají významný podíl na trhu a mohou tedy ovlivňovat cenu produkce. Oligopolní firma musí při tvorbě své nabídky na trhu počítat kromě poptávky i s reakcí konkurence. Předpoklady pro vznik oligopolu jsou:

29

a) Existence malého počtu firem v odvětví, z nichž alespoň jedna musí být dominantní. b) Firmy vyrábějí buď heterogenní statky a nebo statky blízké homogenním. c) Každá firma může činit odhady o reakcích a akcích svých konkurentů. d) Existují omezení pro vstup nových firem do odvětví.

34) Formy oligopolu Existuje několik forem oligopolu, jednou z nich je smluvní oligopol. Smluvní oligopol je oligopolní tržní model s několika firmami produkujícími stejné či podobné výrobky, vystupující na trhu jako monopol. Mezi těmito firmami s významným podílem na trhu často dochází k uzavírání dohod. Těmito dohodami o spolupráci a společném postupu pak vzniká tržní struktura nazývaná kartel. Kartelové dohody mohou být uzavírány:

- o stejných cenách produkce - o velikosti produkce - o teritoriálním rozdělení trhu.

Další formou oligopolu je oligopol s dominantní firmou. Je to model oligopolního trhu, kde se nachází jedna dominantní firma, pro kterou je výhodné přenechat část svého trhu slabším konkurentům na tzv. konkurenčním okraji. Na větší části trhu, kterou si tato firma ponechá se pak chová jako monopol.

35) Nabídka a poptávka firmy v krátkém a dlouhém období = Konkurence S a D jedné firmy probíhá v DO stejně jako v KO Krátké období: - u nabídky se mění rozsah 1VF nejčastěji množství lidské práce či výroby a ostatní jsou neměnné -nízká elasticita poptávky, ale vlivem substitutů se zvyšuje -zisk je menší, protože nerealizuje výnosy z rozsahu Dlouhé období: - v dlouhém období se poptávka stává pružnější, měníme rozsah vloženého kapitálu a ve velmi dlouhém vstupuje do výroby i vědecký pokrok, můžou využít zisky k rozšíření výrobní kapacity =>realizovat výnosy z rozsah

30

36) Výrobní faktory obecně V ekonomické teorii jsou nejčastěji uváděny 3 výrobní faktory – půda práce a kapitál. Trh výrobních faktorů má tyto zvláštnosti: 1. Poptávka po výrobních faktorech nevzniká přímo, ale zprostředkovaně, je považována za poptávku odvozenou. Např. poptávka po tkacích strojích bude odvozena od poptávky po kobercích. 2. Firmy jen ve výjimečných případech používají jen jeden výrobní faktor. 3. Tvorba cen výrobních faktorů je spojena s určitou službou - pronájmem určitého faktoru. Cenou půdy je sazba pozemkové renty, cenou práce je mzdová sazba a cenou kapitálu je úroková míra. 37) Poptávka po výrobních faktorech v podmínkách dokonalé konkurence Poptávka po výrobním faktoru je závislá na vztahu výnosu z výrobního faktoru a nákladech na výrobní faktor. V podmínkách dokonalé konkurence není firma schopná ovlivňovat ani cenu statku ani cenu výrobního faktoru. Firma rozhoduje pouze o množství vyráběné produkce a tedy i o velikosti nákupu výrobního faktoru. Každá dodatečná jednotka nakoupeného výrobního faktoru přináší firmě dodatečný příjem. Přírůstek produkce vyvolaný změnou množství výrobního faktoru o jednotku se nazývá mezní fyzický produkt MFP. MFP = dTP/dF 38) Poptávka po VF v podmínkách nedokonalé konkurence V podmínkách nedokonalé konkurence, právě tak jako v konkurenci dokonalé, poptávka firmy po výrobním faktoru je určena příjmem z mezního produktu. Firma v podmínkách nedokonalé konkurence je na trhu výrobních faktorů v pozici cenového tvůrce. 39) Situace – graf 1 40) Oligopol se zalomenou křivkou (podmínky na trhu, cena a optimální množství

produkce, včetně grafu) - předpokládáme že firmy vytvářejí diferencovaný produkt a každá očekává že konkurent nebude reagovat na zvýšení její tržní ceny, ale bude reagovat na snížení snížením -Sweezyho model -křivka- jedna její část méně elastická) vyjadřuje reakci konkurenta na snížení ceny první firmou a druhá část (elastičtější) absenci reakce konkurenta na zvýšení ceny první firmou

31

- za optimální množství produkce lze považovat produkci při které dochází ke zlomu poptávkové křivky

32

1) Poptávka (demand) a její determinanty = charakterizuje chování kupujících = vztah mezi množstvím poptávky domácností a tržní cenou, za předpokladu, že ostatní vlivy, které na poptávku působí, jsou konstantní a) Tržní poptávka (D) = poptávka všech kupujících po jednom určitém statku nebo službě b) Agregátní poptávka (AD) = poptávka všech lidí po všech statcích a službách c) Individuální poptávka (d) = poptávka jednoho kupujícího po jednom statku či službě Funkce poptávky: - poptávané množství závisí na mnoha faktorech, rozhodujícím faktorem je cena P (konstantní proměnná) - vztah poptávky vyjadřuje množství statku Q, které spotřebitelé hodlají ve zvoleném období kupovat při určité ceně P (ceterus paribus = za jinak stejných podmínek, veškeré ostatní proměnné kromě té, kterou se zabýváme, jsou považovány za konstantní – například ceny ostatních statků či důchod spotřebitele) - základní vlastností poptávkové křivky je její klesající tendence vzhledem ke stoupající ceně (lineární či nelineární tvar) - každý bod na křivce znázorňuje určité poptávané množství za danou cenu P b=sklon Q Determinanty poptávky: = mění-li se cena statku a ostatní determinanty, které na poptávku působí a jsou konstantní, dochází k posunu po křivce poptávky = cena daného zboží – způsobuje posun po křivce (nahoru nebo dolů), parametry zůstávají beze změny = důchod, příjem domácností – pokud se zvýší, křivka poptávky se posouvá vpravo – zvýší se parametr a, b – dochází ke zvýšení poptávaného množství beze změny ceny Inferiorní (méněcenné) zboží (černobílé televize, ojeté auta) - s růstem nominálního důchodu nemusí jeho spotřeba růst, naopak spotřebitel přechází na kvalitnější druhy zboží a spotřeba inferiorních statků klesá a) Cena substitutů – zboží, které se vzájemně nahrazují (káva x čaj) - pokud se zvýší cena kávy, tak se zvýší poptávka čaje – křivka vpravo b) Cena komplementů – doplňující se zboží (auto x benzín) – zvýšení ceny automobilů – snížení množství benzínu; snížení ceny benzínu – zvýšení poptávky množství automobilu c) Indiferentní zboží - změna ceny jednoho statku nemá žádný vliv na poptávku po jiném statku d) Ostatní vlivy - Móda, změna preferencí, demografické vlivy, očekávání spotřebitelů, počet kupujících, reklama Bude-li se poptávka po statku zvyšovat, půjde o posun celé křivky poptávky doprava jestliže:

• Nominální důchod spotřebitelů se bude zvyšovat • Cena substitutů se bude zvyšovat • Cena komplementů se bude snižovat • Preference spotřebitelů se budou přesouvat z jiných statků na náš poptávaný statek

33

Bude-li se poptávka po statku snižovat, půjde o posun celé křivky poptávky doleva, jestliže: • Nominální důchod se bude snižovat • Cena substitutů se bude snižovat • Cena komplementárního zboží se bude zvyšovat • Preference spotřebitelů se budou přesouvat na jiná zboží • Počet kupujících se bude snižovat • Spotřebitelé v budoucnu budou očekávat nižší cenu statku

2) Nabídka (supply) a její determinanty = ochota prodávajících nabídnout určité množství zboží při dané ceně v určitém časovém období a) individuální nabídka (s) = nabídka jednoho výrobce určitého statku nebo služby b)tržní (dílčí) nabídka (S) = nabídka všech výrobců určitého zboží (je součtem všech individuálních nabídek) c) agregátní nabídka (AS) = celková nabídka určená objemem výroby všech výrobců a cenami, za které chtějí své výrobky prodat P n m = minimální cena prodeje m Q Zákon rostoucí nabídky: - s růstem ceny roste nabízené množství (firma chce prodávat co nejvíce zboží za co

největší ceny) a do odvětví vstoupí víc výrobců (ti co při nízké ceně nemohli vyrábět) - jsou ochotni prodávat větší množství jen za vyšší cenu, aby uhradili náklady na výrobu

(maximalizace zisku) - při nízké ceně se může stát, že výrobci prodej ukončí a nabízené množství klesá na nulu Determinanty nabídky: = faktory ovlivňující nabízené množství daného produktu (tržní cena statku, ceny VF, úroveň technologie, klima, očekávání a počet výrobců)

• Cena daného zboží – změna ceny způsobuje zvýšení nabízeného zboží, posun po křivce

• Cena VF – vstupují do N firmy, N rostou – křivka doleva, N klesají – křivka doprava • Technologie – snižuje N – posun křivky dolů (vpravo) • Očekávání růstu cen – křivka nabídky vlevo = omezení nabídky • Počet výrobců, přírodní vlivy (sucho) – směrem vlevo, riziko podnikání

Nabídka po statku se bude zvyšovat, půjde o posun křivky nabídky doprava dolů, jestliže:

• Ceny VF se budou snižovat • Dojde k výrazné změně technologie a technického pokroku • Počet výrobců se bude zvyšovat • Budou dobré klimatické podmínky pro pěstování zemědělských plodin

Nabídka po statku se bude snižovat, půjde o posun nabídky doleva nahoru, jestliže:

• Ceny VF se budou zvyšovat • Počet výrobců se bude snižovat • Sucho, chladné počasí, nepředvídatelné vlivy • Očekávání zvýšení ceny v budoucnu • Zvýšení rizika podnikání

34

3) Elasticita poptávky cenová = procentická změna poptávaného množství, ke které dojde v důsledku změny jeho ceny, za předpokladu, že důchody spotřebitelů Y a ceny ostatních statků P jsou konstantní = říká nám, o kolik % se změní poptávané množství, změní-li se cena o jedno procento = číslo záporné nebo nulové, je v intervalu (-∞, 0), protože křivka poptávky je klesající = ceny se mění vždy v opačném směru než změny poptávaného množství a) intervalová cenová elasticita b) bodová cenová elasticita Elastická poptávka = vyvolá-li jednoprocentní růst ceny vyšší než jednoprocentní pokles poptávaného množství Dokonale elastická poptávka – vyvolá-li jednoprocentní změna tržní ceny nekonečně velkou změnu v poptávaném množství Neelastická poptávka – vyvolá-li 1% růst ceny nižší než jednoprocentní pokles poptávaného množství

|ED| > 1 … elastická poptávka (jednoprocentní růst ceny vyvolá více než jednoprocentní pokles poptávaného množství) |ED| < 1 … neelastická poptávka (jednoprocentní růst ceny vyvolá méně než jednoprocentní pokles poptávaného množství) |ED| = 1 … jednotkově elastická poptávka (jednoprocentní růst ceny vyvolá jednoprocentní pokles poptávaného množství) |ED| ���� ∞∞∞∞ … dokonale elastická poptávka (jednoprocentní změna ceny vyvolá nekonečně velkou změnu v poptávaném množství) |ED| = 0 … dokonale neelastická poptávka (změnou ceny se poptávané množství nemění)

Determinanty elasticity: - dostupnost substitutů zvýši pružnost (například mandarinky a pomeranče, ale vejce třeba nemá blízký substitut) - nezbytné statky (rohlíky) jsou spíše nepružné oproti luxusním statkům (automobily) - podíl výdajů ve vztahu k důchodu spotřebitele (čím je podíl větší, tím je elasticita větší, dvacka není znát, ale zvýšení drahého zboží už si rozmyslí např. pračka) - časový horizont (v krátkém období je nepružná, budeme kupovat i drahý benzín, ale v dlouhém období se stává pružnější, čili přejdeme na plyn nebo budeme bez auta)

4) Elasticita poptávky důchodová - závislost změny poptávaného množství na změně důchodu, při konstantní ceně statku a cenách ostatních statků; podíl procentní změny poptávaného množství a procentní změna důchodu spotřebitele - změna důchodu o % vyvolá změnu poptávky: EY > 1 … důchodově elastická poptávka - luxusní statky EY < 1 … důchodově neelastická poptávka - nezbytné statky (základní potraviny) EY = 1 …jednotková důchodová pružnost poptávky EY ∈∈∈∈ (- ∞∞∞∞ ; 0 > … růst důchodu vyvolá pokles poptávaného množství - inferiorní (méněcenné) zboží

35

5) Elasticita poptávky křížová - když se cena statku změní o jedno procento, o kolik procent se změní poptávané množství statku - vyjadřuje, jak poptávané množství jednoho zboží Q reagovalo na změnu ceny jiného zboží P - může být jak negativní, tak pozitivní - hodnota koeficientu napovídá, do jaké míry jsou statky navzájem nahraditelné

• Substituční zboží A a B – hodnota koeficientu je kladná (E > 0) • Komplementární zboží A a B – hodnota koeficientu je záporná (E < 0)

6) Tržní rovnováha, renta spotřebitelů a výrobců Tržní rovnováha – situace na trhu, kdy nabízené množství Qs se rovná poptávanému množství Qd a zároveň cena nabídky Ps se rovná ceně poptávky Pd Rovnovážná cena – nabízená cena se rovná poptávané ceně, Ps = Pd; výrobci jsou ochotni prodat právě tolik, kolik kupující chtějí koupit, nebo naopak cena, za kterou kupující chtějí koupit právě tolik zboží, kolik jsou výrobci při této ceně ochotni prodat Rovnovážné množství – nabízené množství se rovná poptávanému množství, Qs = Qd a) Renta spotřebitele (přebytek spotřebitele): rozdíl mezi částkou, kterou je spotřebitel ochoten zaplatit za dané množství určitého statku a částkou, kterou by zaplatil při rovnovážné ceně, zaplatí víc než je rovnovážná cena, protože má pro něj zboží větší užitek Celková renta spotřebitelů: součet přebytků za všechny spotřebitele dosahující renty b) Renta výrobce (individuální renta): rozdíl mezi individuální cenou nabídky a tržní rovnovážnou cenou statku, cena je nižší než rovnovážná, jelikož mají nižší náklady Celková renta výrobců: součet přebytků všech výrobců Přebytek nabízeného zboží nad poptávaným Cena je větší než rovnovážná => víc nabízejí => snižuje se poptávka => konkurence snižuje ceny a snižuje se nabízené množství a tím poptávka zase roste Qs > Qd a Pe < P Přebytek poptávaného zboží nad nabízeným Cena je nižší než rovnovážná => nedostatek zboží, protože nízká cena vyvolá růst poptávky, ale nabídku to nestimuluju a tím vznikne konkurence na straně kupujících, sníží ses poptávané zboží a dojde k růstu ceny a je nedostatek zboží Qs < Qd a Pe > P Konvergující pavučina: rovnováha tlumených oscilací (kolísaní) při nabídkové křivce strmější než je poptávková (n > b), směřuje k rovnováze (končí pod E) Divergující pavučina: prohlubující se nerovnováha při explozivních oscilacích, poptávková křivka je strmější než nabídková (b > n), (začíná nad E) Stabilní: stálá oscilace, sklon 45° Pavučinový model = nabídka a poptávka reaguje se zpožděním

36

7) Základy teorie užitku, kardinalistická teorie, celkový užitek, mezní užitek Teorie užitku = soustředí se na individuální poptávku při subjektivním užitku/uspokojení/potěšení Kardinalistická = užitek získaný spotřebitelem z daného statku nebo služby je měřitelný; musí být stanovena jednotka, ve které se velikost užitku bude udávat = ulity, anebo nepřímo pomocí peněz - Užitek závisí na spotřebovaném množství nikoli na množství ostatních statků Celkový užitek (TU) = uspokojení či potěšení, které spotřebitel získává z celkové spotřeby daného statku nebo služby Mezní užitek (MU) = užitek, který spotřebitel získává z poslední či dodatečné jednotky daného statku nebo služby - Spotřebitel nakupuje, dokud se MU=P - klesající tvar křivky

Bod nasycení = když TU přestane růst a začne klesat a MU=0 a dál se stává záporným = už nic víc nespotřebujeme Zákon klesajícího MU = s růstem spotřebovaného množství TU roste do bodu nasycení, ale čím dál pomaleji, protože spotřebitel je čím dál víc nasycený, ale neplatí pro alkohol a drogy - Funkce TU a MU se nazývají Mengerovské škály (podle Karla Mengera) 8) Ordinalistická teorie užitku, Indiferentní k řivky, mezní míra substituce Ordinalistická = využívá hladiny indiference, množina kombinací statků X a Y se stejným užitkem tvoří indiferentní křivku = odmítá možnost měřit užitek, spotřebitel rozhoduje o kombinaci více statků a určuje preference a indiferentní kombinace Předpoklady: Srovnatelnost (spotřebitel je schopen se rozhodovat, dokáže preferovat nebo je považovat za ekvivalentní) Úplnost (seřadí úplně všechny možné kombinace statků) Tranzitivita (jednoznačnost, když A>B a B>C automaticky A>C) Spojitost (zavedení hladiny indiference, která je množinou vzájemně indiferentních kombinací)

37

Indiferentní k řivky Indiferenční křivka: množina bodů vyjadřující kombinace se stejně velkým celkovým užitkem - spotřebitel je ve vztahu k nim indiferentní, tedy nedává přednost jedné z nich oproti jiné kombinaci - kombinace se stejným celkovým užitkem q1 A B q2 Síť indiferenčních křivek: pro každou kombinaci dvou statků lze nakreslit indiferenční křivku, která jí prochází - souhrn všech těchto křivek pak nazýváme síť (mapa) indiferenčních křivek = Čím je indiferenční křivka vzdálenější (bližší) počátku, tím větší (menší) hladinu celkového užitku vyjadřuje. = Čím je indiferenční křivka dále od počátku, tím vyšší užitek spotřebiteli přinášejí kombinace na ní ležící. = Indiferenční křivky, které vyjadřují různé úrovně celkového užitku, se nemohou navzájem protínat. Druhy IK:

• Indiferentní statky (nezávislé) – spotřebitel užívá dvojici statků, které nemají vůči sobě žádný vztah (hrnky a knihy)

• Substituty (přímé) – statky, které se mohou navzájem nahrazovat (káva a čaj) • Nepřímé substituty – dvojice statků, z nichž jeden je základní a druhý zbytný (chleba

a videokazety), první statek užívat musí, druhý případně nemusí • Komplementy – dvojice statků, které se navzájem doplňují (auto a benzín), jeden

statek nemůže být užíván bez druhého a naopak • Kvazilineární preference – spotřebitel volí mezi spotřebou jednoho určitého statku a

všemi ostatními (tužky a peníze na nákup ostatních statků) • Dokonalé substituty – dvojice statků, které se navzájem nahrazují, navíc však je mezi

nimi konstantní míra substituce (spotřeba dvou balíčků kávy téhož druhu od různých výrobců)

• Dokonalé komplementy – statky mohou být užívány jen spolu a ještě jen ve zcela specifickém poměru (levá a pravá bota pouze v poměru 1:1)

• Nežádoucí statky (statky se záporným užitkem) – dva statky, z nichž jeden je nežádoucí – spotřebitel ho nemá rád, jeho uspokojení se spotřebou tohoto statku snižuje

• Neutrální statky – např. nekuřák, který volí mezi kombinacemi dvou statků, z nichž jeden jsou cigarety; spotřebitel je k tomuto statku lhostejný, jeho uspokojení se ani nezvyšuje, ani nesnižuje

Mezní míra substituce: Mezní míra substituce: hodnota (číslo) vyjadřující ochotu spotřebitele obětovat určité množství jednoho statku za jednotku statku jiného, aniž by změnil hladinu indiference, určuje sklon indiferentní křivky - poměr v jakém se jednotlivé statky nahrazují Dvě mezní míry substituce: MRS ½ a MRS 2/1

38

Máme-li zadanou funkci celkového užitku a tedy indiferenční křivku, potom sklon v bodě (intervalu) této křivky, který je zobrazením kombinace statků (dvou kombinací statků) vyjadřuje mezní míru substituce. Klesající MRS podle Gossenova: Spotřeba statku X roste a tím se zájem o další jednotku Y, tudíž počet Y, které je ochoten dát za další jednotku X se snižuje, indiferentní křivka je klesající a konvexní 9) Rozpočtové omezení, změna ceny, cenová spotřební křivka PPC - uvažujeme dva statky, abychom mohli analyzovat chování spotřebitele Rovnice rozpočtového omezení: P1 *q1 + P2 * q2 = Y ale je-li Y (důchod = kolik máme peněz) větší, vzniká úspora důchodu - statky se kupují za cenu vyjádřenou v penězích a spotřebitel má k dispozici určitou výši důchodu - ceny dvou statků, které spotřebitel kupuje, jsou P1 a P2, důchod spotřebitele, který je celý využit na tyto dva statky, je Y Změna ceny statku: dojde ke zvýšení ceny 1. statku P1, zatímco ostatní ceny a důchod zůstanou neměnné – podle rovnice rozpočtové přímky se nezmění poloha jejího průsečíku s osou q2, protože výraz Y/P2 se nemění, ale přímka bude mít strmější sklon, protože podíl cen, který ho určuje, P1/P2 bude vyšší Cenová spotřební křivka: optimální volba množství statku q1 (nebo q2) při daných cenách a důchodu se nazývá spotřebitelem požadovaný spotřební koš, spojuje body optimální volby spotřebitele tj. PCC a představuje soubor kombinací dvou statků max. užitek spotřebitele při různých cenách prvního statku Poptávková funkce – funkce, která zachybuje vzájemný vztah mezi optimálním množstvím statku q1 a jeho cenou P1 za předpokladu, že cena druhého statku P2 a důchod spotřebitele Y jsou konstanty - křivka spojuje body vyjadřující optimální volby spotřebitele při různých cenách P1 - při snižování P1 se sklon rozpočtové přímky snižuje a ta se stává plošší 10) Optimum (rovnováha) spotřebitele, důchodová spotřební křivka ICC Optimum spotřebitele = možný stav, který je pro spotřebitele ze všech možných stavů nejlepší, jakákoliv změna jeho situaci zhoršuje, protože každý jiný stav je horší než optimální Při spotřebě dvou statků je optimální taková jejich kombinace, kdy mezní užitek prvního statku, tedy užitek poslední spotřebovávané jednotky statku q1 je roven meznímu užitku 2. statku, tedy užitku poslední spotřebovávané jednotky q2. MU1 = MU2 = Dále předpokládejme, že optimální kombinace odpovídá tomuto omezení a spotřebitel se řídí ve svém rozhodování také cenami obou statků. Pro spotřebitele je cena jednotky statku nákladem, který musí vynaložit, aby získal dodatečnou jednotku statku. Výnosem je z jeho hlediska uspokojení získané spotřebou této jednotky. MU1 = MU2 P1 P2 MU1 = P1 MU2 P2

Rovnováhu spotřebitele lze charakterizovat současnou platností dvou vztahů: P1 *q1 + P2 * q2 = Y

MU1 = MU2 = λ (užitek měny)

39

Optimum je kombinace spotřeby dvou statků q1 a q2, která přináší spotřebiteli maximální celkový užitek Rovnováha spotřebitele dvou statků: kombinace, kdy mezní užitek 1. statku, tedy užitek poslední spotřebované jednotky statku q1 je roven meznímu užitku 2. statku, tedy užitku poslední spotřebované jednotky q2 ICC je křivka indiferenční analýzy, která představuje soubor kombinací množství dvou statků, při nichž spotřebitel maximalizuje svůj užitek při různých úrovních důchodu (liniích rozpočtu).

E leží na u co nejvzdálenějším od počátku, kdy je dosaženo

nejvyššího TU BL je rozpočtová přímka U1, U2, U3 jsou indiferentní křivky omezené cenou a

důchodem Optimum leží součastně na BL a U ICC optimální množství při různých důchodech PCC spojuje body optimální volby spotřebitele

11) Krátkodobá produkční funkce, celkový produkt, průměrný produkt, mezní produkt Produkční funkce = maximální výše výstupů, které jsou technologický dosažitelné = hranice produkční množiny (= množina všech technologický dosažitelných kombinací vstupů přinášejících určitou úroveň výstupu) = vyjadřuje tedy v daném jednotkovém časovém období maximální množství výstupu, které lze v daných technologických podmínkách, dovednostech a znalostech a organizaci produkčního procesu z daného množství zdrojů získat Celkový produkt (TP)= užití kombinace výrobních faktorů v množstvích x1, x2...Xn, umožňuje vytvořit množství Q uvažovaného produktu => objem produkce (TP) Průměrný produkt (AP) = objem výstupu na jednotku daného výrobního faktoru Mezní produkt (MP) = jak se změní celková produkce, když se vstup změní o jednotku, vyjadřuje přírůstek vyrobeného produktu na jednotku spotřebovaného VF Krátkodobá produk ční funkce = pouze jeden výrobní faktor a tímto faktorem je práce (L)

Q = maximální výstup X = vstup Q=f(x) = produkční funkce A = inflexní bod

- 12) Výnosy z variabilního vstupu Rostoucí výnosy z variabilního vstupu – produkce roste rychleji než vstup, každá další zapojená jednotka VF je produktivnější, než předcházející Klesající výnosy z variabilního vstupu – produkce roste pomaleji než vstup, každá další zapojená jednotka VF je méně produktivní, než předcházející Konstantní výnosy z variabilního vstupu – produkce roste stejně rychle jako vstup, každá další zapojená jednotka VF je stejně produktivní, jako předcházející = v krátkém období výnosy z variabilního vstupu rostou, pak se ale díky fixním omezením snižují

40

13) Dlouhodobá produkční funkce, Izokvanta, mezní míra technické substituce Dlouhodobá produkční funkce = v dlouhém období je firma schopna měnit objem všech výrobních faktorů, to znamená, že všechny VF jsou variabilní (tvoří je práce L a kapitál K) Izokvanta = spojnice všech kombinací VF, které vyrobí stejný objem produkce v dlouhém období - znázornění v dvourozměrném prostoru jako klesající křivky, nekonečná množina všech izolant = izolantová mapa - izolantu znázorňujeme v dvourozměrném prostoru jako klesající křívky Základní vlastnosti izokvant: a) izokvanta vzdálenější od počátku představuje kombinace vstupů vedoucí k vyšší úrovni výstupu b) představují výši výstupu, který má fyzický rozměr c) neprotínají se d) jsou klesající a konvexní vzhledem k počátku Mezní míra technické substituce MTRS = firma je schopna v dlouhém období nahrazovat jeden výrobní faktor druhým, aniž by došlo ke změně vstupů - mezní míra technické substituce je rovna poměru mezních produktů výrobních faktorů Nulová míra substituce = v případě, že faktory jsou nezaměnitelné Záporná míra = nastává v případě, kdy znaménko změny množství nahrazujícího faktoru je odlišné od znaménka změny množství faktoru zaměňovaného

a) Kombinace s konstantní záměnou = projevuje se konstantním množstvím faktoru 2 při jednotkové změně rostoucího množství faktoru 1

b) Kombinace s rostoucí mírou záměny = projevuje se zvyšováním množství faktoru 2 při jednotkové změně rostoucího množství faktoru 1 (konkávní tvar izokvanty)

c) Kombinace s klesající mírou záměny = projevuje se snižováním množství faktoru 2 při jednotkové změně rostoucího množství faktoru 1 (konvexní tvar izokvanty)

14) Izokvanta, izokosta a výnosy z rozsahu Izokosta = linie stejných nákladů; obsahuje všechny kombinace práce a kapitálu, které mohou být při daných cenách VF pořízeny za dané celkové náklady, přímky stejných nákladů MRES = mezní míra ekonomické substituce = poměr, v jakém za sebe může firma vzájemně zaměňovat VF při dané úrovni nákladů Výnosy z rozsahu: - vývoj produkce v závislosti na vývoji VF v dlouhém období a) Rostoucí výnosy z rozsahu – produkce roste rychleji než vstupy b) Klesající výnosy z rozsahu – produkce roste pomaleji, než vstupy c) Konstantní výnosy z rozsahu – produkce roste stejně rychle, jako vstupy - výnosy z rozsahu lze překreslit do mapy izolant Rostoucí VzR = dlouhodobé snižování AC a AC min Klesající VzR = dlouhodobé zvyšování AC a AC min

41

Konstatní VzR = AC a AC min jsou konstantní

15) Optimalizace výroby v dlouhém období, kapitál a práce v dlouhém období = Náklady, které firma vynaloží na vstupy práce a kapitálu můžeme určit jako TC = w.L + r.K = Pro optimální kombinaci vstupů musí platit, že musí být technologické možnosti v souladu s ekonomickými možnostmi firmy. = Kombinace L a K produkující úroveň výstupu Q0 je pro nás s daným rozpočtovým omezením jistě dosažitelná, ale není to maximálně dosažitelná úroveň výstupu a tedy optimální kombinace vstupů 16) Náklady v krátkém období - alespoň jeden z faktorů (kapitál) je fixní - část nákladů bude s růstem výstupu stále stejná – fixní N (FC); FC musí firma platit i při nulovém objemu výroby (i když je nepoužívá) - N, které se s objemem mění – variabilní N (VC); náklady na práci Celkové N jsou součtem VC a FC: STC = FC + VC Průměrné náklady (AVC): náklady, které připadají na jednotku výstupu SAC = STC/Q Krátkodobé průměrné N můžeme rozdělit na AFC (průměrné fixní náklady) a AVC (průměrné variabilní náklady): SAC = FC+VC/Q = FC/Q + VC/Q = AFC + AVC Mezní náklady (MC): ukazují, jak se změní celkové náklady, jestliže se produkce změní o jednotku 17) Náklady v dlouhém období - všechny vstupy jsou variabilní; nákladovou funkci odvozujeme z minimalizace nákladů na produkci - v dlouhém období neexistují fixní náklady, neexistují tedy ani průměrné fixní náklady a průměrné variabilní náklady, pouze průměrné náklady (LAC) - náklady jsou zpravidla nižší než v období krátkém

18) Příjmy firmy, zisk firmy = celkový příjem (TR) závisí na ceně, za niž vyrobený statek prodává a na množství prodávaného statku TR = P.q - výše celkových příjmů firmy TR = TR(q) - příjmová funkce firmy Průměrný příjem a mezní příjem: Průměrný příjem AR – firma ho dosahuje prodejem jedné jednotky produktu AR = TR/q

42

AR = TR/q = P.q/q = P - průměrný příjem se rovná ceně za jednotku statku Mezní příjem MR – vyjadřuje, o kolik se změní celkový příjem firmy, jestliže množství prodávaného statku zvýší o jednotku K značí množ. půdy a kapitálu použitého fi jako zdroj produkce v jednotkovém období, je bud fixní nebo oběžný L značí množství práce jako zdroj produkce vliv má kvalifikace, motivace, internzita prac. výkonu Objem produkce = produkční fce (K,L) Zisk firmy: fi maximalizuje součastnou hodnotu očekávaných zisků i očekávanou likvidační hodnotu Max. eko zisku při MR-MC=0 Zlaté pravidlo maximalizace zisku je MR=MC v DK i NK, nesnižuje ani nezvyšuje produkci Fi zvyšuje produkci dokud je P větší než náklad na výrobu Fi realizuje takový výstup aby max. zisk Účentí zisk: TR - explicitní náklady Ekonomický zisk: TR-explicitní i implicitní náklady (účtní zisk bez implicitních) 19) Náklady implicitní a explicitní, zisk firmy Implicitní náklady – firma je reálně neplatí, jedná se o N obětované příležitosti neboli výnosy, o které firma přichází z té příčiny, že využívá zdroje určitým a nikoli jiným způsobem, alternativní náklady VF ve vlastnictví majitele firmy Explicitní náklady – skutečně vynaložené N (mzdy pracovníků), ekonomické pojetí se neliší od účetního N na práci jsou explicitními N, které se odvozují od mzdy (w), kdy tato mzda je nejlepší alternativou vlastníka VF. = alternativní náklady používání cizích VF, tvoří náklady účetní (za materiál, nákup strojů) Zapuštěné náklady jsou náklady, které nelze získat zpět při neexistenci alternativního využití např. odchod před koncem filmu

20) Cíl firmy – základní, dílčí, tvorba zisku v KO a DO Základním cílem firmy = je maximalizace zisku, kdy MR=MC a podle toho podřizuje volbu vstupů a výstupů = V DK (dokonalá konkurence) je cena konstantní a u NK (nedokonalé konkurence) cena závisí na objemu produkce = úkolem firmy je výrobní proces, využití VF a vytváření produktů Dílčí (alternativní) cíle firmy = dosažení zisku v dílčích postupech

1) konkurenční a funkcionální funkce tj. zisk je platba za aktivitu a riziko např. akciové vlastnictví

2) monopolní teorie, kdy je zisk výsledkem výhody/výsadního postavení 3) technologická a inovační teorie, kde zisk je výsledkem technických a technologických

zlepšení a inovační aktivity 4) dosažení podílu na trhu, kdy větší podíl=větší zisk, ale záleží na nákladech 5) snaha dlouhodobě přežít, protože maximalizace zisku v KO nemusí zabezpečit přežití 6) růst a expanze firmy = zisk, jistota, autonomie, dlouhodobé přežití, pronikání do

nových odvětví a tím snížení rizika = kompletní

43

Tvorba zisku v KO = jeden vstup je fixní a počet firem je na trhu též fixní, jsou li TR>VC pokračuje ve výrobě Tvorba zisku v DO = všechny vstupy jsou variabilní, ale počet firem se může měnit, ekonomický zisk je nulový, protože je li kladný, způsobí to příliv firem, a to stlačí tržní cenu dolu, výjimku tvoří odvětví, kde jsou bariéry pro vstup/výstup do odvětví, pak je zisk i v DO jsou-li alespoň TR=TC 21) Podstata dokonalé konkurence = Trh je dokonale konkurenční právě tehdy, když žádná firma není schopna ovlivnit tržní cenu produktu. Firma se tedy rozhoduje pouze o tom, jaké množství vyprodukuje a prodává při ceně, která je dána trhem. Předpoklady modelu:

• Produkt, který je, firmami na trhu nabízen je zcela stejný – homogenní • Subjektů na trhu (nakupujících a prodávajících) je tolik, že žádný nemůže ovlivnit

cenu • Na trhu existuje dokonalá informovanost • Firmy mohou na trh volně vstupovat a odcházet z něho • Na trhu neexistuje riziko

22) Zisk (ztráta) v dokonalé konkurenci v krátkém období Podnik může být:

a) Ziskový b) Ztrátový c) Nulový zisk

= existují fixní náklady, počet firem na trhu je konstantní = o tom, zda bude firma zisková nebo ztrátová, rozhoduje výše průměrných nákladů ve vztahu k ceně Tržní cena klesne a firma začne realizovat ztrátu, má dvě možnosti:

• Zastavení činnosti • Pokračování ve výrobě

= cílem firmy je realizovat zisk, případně minimalizovat ztrátu - Firma v KO zastaví činnost, jestliže její celkové příjmy budou nižší, než variabilní náklady. V opačném případě bude vyrábět. - Maximální ztráta, kterou je firma v KO ochotna připustit, je rovna fixním nákladům. Krátké období: TC = VC + FC; Zisk = TR – VC – FC Jestliže firma zastaví činnost: TR = 0, VC = 0 -> zisk = -FC Jestliže pokračuje ve výrobě: TR se nerovná 0 a VC se nerovná 0 Cílem firmy je maximalizace zisku, proto firma pokračuje ve výrobě, pokud platí zisk >= -FC

44

23) Možnosti tvorby zisku v dokonalé konkurenci v dlouhém období - fixní náklady neexistují, všechny náklady jsou variabilní, počet firem na trhu se může měnit - firma bude na trhu působit pouze v případě, když její celkové příjmy pokryjí alespoň celkové náklady - mění se počet firem na trhu, firmy přicházejí a odcházejí - díky jejich přílivu dojde postupně ke stlačení tržní ceny a ke snížení ekonomického zisku na nulu - ekonomický zisk je v dlouhém období nulový - pokud existují významné bariéry vstupu a výstupu z odvětví, pak firma může realizovat kladný ekonomický zisk i v dlouhém období - v dlouhém období je funkce nabídky jedné dokonale konkurenční firmy určena průsečíkem průměrných nákladů a mezních nákladů Efektivnost dlouhé období:

a) Efektivnost výrobní = firma produkuje produkt při minimálních průměrných nákladech

b) Efektivnost alokační = u této efektivnosti se může zvýšit užitek jedné osoby pouze snížením užitku někoho jiného

24) Řešení ztráty v dokonalé konkurenci - Pokud je ztráta trvalejšího či vyššího charakteru je lepší ukončit podnikání - Krátkodobě je ztráta udržitelná pokud pokryje firma alespoň VC - Při nulové výrobě nejsou žádné VC a proto je ztráta ve výši FC, které hradí i když nepodniká - Dlouhodobě podniká dokud TR=VC, ale jakmile AVC=MC=P nastane bod uzavření firmy 25) Podstata a formy nedokonalé konkurence - hospodaří omezený počet firem a firma zde může ovlivnit tržní cenu, alespoň jeden tržní subjekt (jedna firma) může ovlivnit cenu svého výstupu - může vznikat jak z hlediska postavení výrobců (prodávajících), tak z hlediska spotřebitelů (kupujících) - daný prodávající má možnost určité volnosti v rozhodování o ceně svých produktů (cenu pasivně nepřebírá, ale v rámci určitých podmínek ji sám vytváří) Tři typy nedokonalé konkurence:

a) monopol (jediný prodávající) b) oligopol (konkurence mezi několika málo firmami) c) monopolistická konkurence (větší počet firem v odvětví, ale neidentický produkt)

26) Podstata monopolistické konkurence Předpoklady modelu:

• Produkt, který je firmami na trhu nabízen, je diferencovaný – jde o blízké substituty • Subjektů na trhu (nakupujících a prodávajících) je větší počet, takže jeden výrobce

může ovlivnit tržní cenu jen málo • Na trhu existuje dobrá informovanost • Firmy musejí při vstupu a odchodu z trhu překonávat jen malé bariéry, fi v pozici

maloobchodů • Na trhu neexistuje riziko

Poptávka po produktu jedné firmy, působící v podmínkách monopolistické konkurence, je vysoce elastická, ale za oblíbený produkt jsou ochotni platit i víc = poptávka klesá

45

27) Zisk (ztráta) v monopolistické konkurenci v krátkém období = optimální objem produkce, který má firma vyrábět, je dán vztahem maximalizace zisku MR=MC - podnik může v monopolistické konkurenci být v krátkém období buď ziskový nebo dosahovat nulového ekonomického zisku nebo ztrátový - když vykazuje ztrátu => může pokračovat ve výrobě, pokud uhradí alespoň VC, pokud ne, měla by být podnik uzavřen - je-li křivka průměrných nákladů pod úrovní cenové hladiny vyjádřené křivkou poptávky, pak podnik dosahuje zisku - je-li křivka nad úrovní cenové hladiny, pak podnik dosahuje ztráty - dotýká-li se křivka průměrných nákladů v bodě Q křivky poptávky, pak je zisk nulový 28) Možnosti tvorby zisku v monopolistické konkurenci v dlouhém období - pokud firma realizuje v dlouhém období ekonomický zisk, pak mohou do daného odvětví vstoupit další firmy - individuální poptávková křivka se bude posunovat doleva dolů a to tak dlouho, dokud se nevyrovná cena s dlouhodobými průměrnými náklady a zisk nebude nulový - při ekonomické ztrátě by řada firem z odvětví odešla a opět by se prosadila tendence k nulovému zisku - v dlouhém období monopolistické konkurence dosahuje firma nulového zisku Efektivnost monopolistické konkurence:

a) Alokační efektivnost = platí, že MU=MC b) Výrobní efektivnost = produkuje produkt v dlouhém období při minimálních

nákladech 29) Podstata a vznik monopolu Podstata: tržní struktura, ve které existuje jediný prodávající Vznik monopolu: představuje jediného prodávajícího v daném sektoru trhu – neexistuje konkurence; z hlediska produkce vyrábí produkt, který nemá blízké substituty (nelze daný produkt zaměnit za jiný) Monopol = tržní struktura, v níž v daném odvětví existuje jen jediný prodávající daného produktu, který nemá blízké substituty. Může rozhodovat o výši ceny a o velikosti vyráběného produktu. Poptávková křivka je totožná s křivkou poptávky celého odvětví - Efektivní je, když MR=MC<P - hlavní podstatou existence monopolů jsou překážky vstupu dalších firem do odvětví (například výlučné ovládání významných vstupů, úspory z rozsahu-přirozené monopoly, patenty, státní licence a konsese) Ztráta mrtvé váhy - mezi křivkou D a MC, vyrábí-li míň, než je efektivní rozsah výroby Poznámka: V ČR je Úřad pro ochranu hospodářské soutěže = antitrustový/antimonopolní zákon Podmínky: homogenní produkt, dokonalá elasticita poptávky Ed se blíží -∞, volný vstup a výstup na trh, žádné bariéry, stejné podmínky pro všechny, žádné zvýhodnění (patenty, ochranné známky, individuální podmínky), nabízející jsou cenovými příjemci (price taker), cena je konstantní a pro různá Q je stejná tudíž příjmy rostou s nabízeným Q, firmy nemůžu prodávat dráž a níž nechtějí, tudíž prodávají za rovnovážnou cenu

46

30) Zisk (ztráta) u monopolu v krátkém období U monopolu existuje obecná zásada, že firma maximalizuje zisk, jestliže: - je rozdíl mezi celkovými příjmy a celkovými náklady největší - dojde k vyrovnání mezních příjmů a mezních nákladů MR = MC. Monopol může vytvářet zisk v krátkém i dlouhém období. Monopol maximalizující zisk se z hlediska společnosti jako celek chová neefektivně, protože prodává své výrobky za vyšší cenu při menším celkovém výstupu.

31) Zisk u monopolu v dlouhém období - je rozdíl mezi TR a TC - dojde k vyrovnání MR=MC - monopol je v postavení, že může stanovit nejen množství výrobků, které bude na trhu nabízet, ale i jejich cenu (pouze takovou, kterou budou kupující ochotní přijmout, musí respektovat poptávku) - může vytvářet ekonomický zisk v krátkém i v dlouhém období a je to dáno právě překážkami vstupu dalších firem do odvětví - individuální poptávková křivka totožná s křivkou celého odvětví - nabídková křivka neexistuje, protože monopol nenabízí stále stejné množství, ale je různé v závislosti na průběhu poptávkové křivky - křivka MR klesá rychleji než poptávka, neboť MR z prodeje dalšího výrobku je u monopolu vždy nižší než cena 32) Cenová diskriminace, monopol a monopson - podstatou je různá cena pro různé kupující CD prvního stupně – pouze teoretická možnost, kdy by prodávající stanovil každému kupujícímu maximální cenu, kterou by byl ochoten zaplatit CD druhého stupně – ceny jsou stanoveny dle objemů zboží, které si jednotliví zákazníci objednají; v praxi k této diskriminaci běžně dochází (nákup elektrické energie, ceny jízdenek,…) CD třetího stupně – založena na rozdělení spotřebitelů do skupin, z nichž každá má vlastní poptávkovou křivku – pro každou skupinu různé ceny Monopol: jediný prodávající, proti kterému na straně poptávky stojí celá řada kupujících Monopson: na trhu existuje jediný kupující; na straně nabídky vystupuje celá řada podniků, např. trh práce (jeden konkrétní podnik vystupuje proti celé řadě uchazečů o zaměstnání nebo zemědělské podniky vyrábějící mléko a jediná mlékárna v regionu) Bilaterární monopol: monopol a monopson na straně druhé (nabídka práce a poptávka jedním velkým podnikem)

33) Podstata oligopolu - model trhu typu nedokonalé konkurence, pro který je charakteristický malý počet firem v odvětví a poměrně vysoký stupeň vzájemné závislosti jejich rozhodování - existence pouze několika firem v odvětví, z nichž alespoň některé mají významný podíl na trhu a mohou tedy ovlivňovat cenu produkce na trhu - bere v úvahu nejen reakci poptávajících, ale také reakci konkurenčních firem (např. operátoři) Varianova definice = odvětví, kde množství firem vyrábí takové výrobky, že jsou pro spotřebitele blízkými substituty Oligopolní tržní struktura: a) existuje několik firem v odvětví, z nichž některé mají významný podíl na trhu, a mohou tedy ovlivňovat cenu produkce na trhu

47

b) firmy mohou vyrábět homogenní nebo heterogenní (ale substituční) produkty c) nabízející firma ovlivňuje tržní poptávku a nabídku celého odvětví změnou nabízeného množství nebo změnou ceny d) firmy v odvětví mohou činit reálné odhady o reakcích a akcích konkurentů e) existují bariéry vstupu nových firem do odvětví (úmluvy mezi existujícími firmami, patentová omezení, vysoké náklady kapitálu na zavedení nové firmy) 34) Formy oligopolu Smluvní oligopol – tržní model s několika firmami produkujícími stejné či podobné výrobky (služby), vystupující na trhu jako monopol, využívají kartel (teritoriální rozdělení, o cenách či velikosti produkce), v ČR zakázané a ve většině států taktéž, dohody o spolupráci, bud se shodnou, anebo dojde ke konkurenci (cenové či tajnému zvyšování kvót) i uvnitř kartelu (nevymahatelné dodržování) Oligopol s dominantní firmou – model oligopolního trhu, kde se nachází silná (dominantní) firma, pro niž je výhodné přenechat část trhu slabším konkurentům na tzv. konkurenčním lemu (okraji), který se chová jako DK P=AR>AC, Cena na nižší úrovni a objem je větší než u monopolu Konkurenční lem prodává za cenu určenou monopolem a za tu ale prodávají jakýkoliv objem produkce, nejsou schopné ovlivnit trh, poptávková křivka je horizontální Cenový vůdce: největší v odvětví, nejnižší náklady, dlouholetá tradice, známá značka Je li tento typ nestabilní, dojde ke snaze o přerozdělení Duopol – na trhu si konkurují dvě firmy, konkurují si bud odbytem nebo cenou Zahrnuje očekávanou reakci kupujícího na volbu firmy a konkurence Komparace očekávání a skutečnosti: tak dlouho dochází ke korekci, až se docílí shoda a dojde ke stabilitě množství i ceny. P-AC>0 Jediným omezením je výše kapitálu pro vstup

35) Nabídka a poptávka firmy v krátkém a dlouhém období = Konkurence S a D jedné firmy probíhá v DO stejně jako v KO Krátké období: - u nabídky se mění rozsah 1VF nejčastěji množství lidské práce či výroby a ostatní jsou neměnné -nízká elasticita poptávky, ale vlivem substitutů se zvyšuje -zisk je menší, protože nerealizuje výnosy z rozsahu Dlouhé období: - v dlouhém období se poptávka stává pružnější, měníme rozsah vloženého kapitálu a ve velmi dlouhém vstupuje do výroby i vědecký pokrok, můžou využít zisky k rozšíření výrobní kapacity => realizovat výnosy z rozsahu

48

36) Výrobní faktory obecně = Půda, práce a kapitál (druhotný, protože za něj si ostatní statky můžeme koupit) a dál technologie, úroveň vzdělání, přírodní surovinové zdroje VF nemají pro spotřebitele přímý užitek a cílem není max. spotřeba VF

• Poptávka po VF nevzniká přímo, ale zprostředkovaně, v závislosti na vývoji poptávky po zboží a službách

• Pouze vy výjimečných případech používají firmy jeden VF; ve výrobním procesu působí několik faktorů společně

• Tvorba cen VF je spojena se službou – pronájem určitého faktoru Ceny VF se tvoří na základě poměru poptávky a nabídky na trhu VF Ve výrobním procesu je několik VF společně = je mezi nimi závislost a zastupitelnost Tvorba cen V F je spojena se službou: Půda: pronájem= pachtovné a cenou je pozemková renta Práce: cenou je mzda Kapitál: platí se úrok a cenou je úroková sazba = Ceny představují pro vlastníky důchod tudíž užitek, který se snaží maximalizovat, ale pro firmu představují náklad Firma není ochotna zaplatit víc než je cena VF v hodnotě vstupu TR-TC = max. zisku pro firmu Optimální podíl VF řeší teorie mezní, produkční a nákladové funkce 37) Poptávka po výrobních faktorech v podmínkách dokonalé konkurence Poptávka po výrobním faktoru je závislá na vztahu výnosu z výrobního faktoru a nákladech na výrobní faktor. V podmínkách dokonalé konkurence není firma schopná ovlivňovat ani cenu statku ani cenu výrobního faktoru. Firma rozhoduje pouze o množství vyráběné produkce a tedy i o velikosti nákupu výrobního faktoru. Každá dodatečná jednotka nakoupeného výrobního faktoru přináší firmě dodatečný příjem. Přírůstek produkce vyvolaný změnou množství výrobního faktoru o jednotku se nazývá mezní fyzický produkt - poptávka je závislá na vztahu výnosu z výrobního faktoru a nákladech na výrobní faktor -Mezní náklady na faktor vyjadřují inverzní funkci poptávky -uvažujeme 1 VF a množství ostatních použitých VF je neměnné -v DK firma nerozhoduje o P, ale o Q tudíž i o QVF, každý dodatečně koupený VF přestavuje firmy dodatečný příjem P ⋅⋅⋅⋅ MPi … příjem z mezního produktu výrobního faktoru = Pi … cena výrobního faktoru AR=příjem z průměrného produktu faktoru MCP=mezní náklady na faktor 38) Poptávka po VF v podmínkách nedokonalé konkurence V podmínkách nedokonalé konkurence, právě tak jako v konkurenci dokonalé, poptávka firmy po výrobním faktoru je určena příjmem z mezního produktu. Firma v podmínkách nedokonalé konkurence je na trhu výrobních faktorů v pozici cenového tvůrce. - poptávka po VF je určena příjmem z mezního produktu, velikost tohoto příjmu je však modifikována typem konstrukce - firma je v postavení monopsonu (jeden kupující) – firma se setkává s rostoucí křivkou nabídky práce (totožná s křivkou rostoucích průměrných nákladů na faktor práce AFCL

49

AC se rovná TC/Q, TC se rovná FC+VC Bod ukončení firmy v krátkém období se dá zapsat těmito rovnicemi: TR = TC, P = AVC Celkový užitek je SUMOU mezních užitků. Celkový zisk je rozdíl mezi TR a TC. Cena je SMĚNNÁ HODNOTA hodnota vyjádřená v PENĚZÍCH jako VŠEOBENÝ ekvivalent. Cena, za kterou se obchoduje v případě rovnosti nabídky a poptávky nazýváme ROVNOVÁŽNOU cenou. Cenová elasticita nabídky ovlivňuje to, zda bude nabídková křivka VODOROVNĚJŠÍ nebo STRMĚJŠÍ. Cenová elasticita poptávky udává vztah mezi % ZM ĚNOU POPTÁVANÉHO MNOŽSTVÍ a % ZM ĚNOU CENY. Čím je skladování nesnadnější a nákladnější, tím MENŠÍ je elasticita nabídky. Čím je vyšší podíl výdajů na určitý statek v rozpočtu spotřebitele, tím VĚTŠÍ je elasticita poptávky po tomto statku DĚLBA PRÁCE umožňuje rozdělit určitý úkol na menší úkony, které může jednotlivý dělník rychleji zvládnout a vykovávat. Dlouhodobá rovnováha firmy se ustaví tam, kde se její TR rovnají TC , a současně firma dosahuje nulového ZISKU. Důchodová elasticita poptávky měří vztah mezi % ZM ĚNOU POPT. MNOŽSTVÍ a % ZMĚNOU DŮCHODU.. Ekonomická vzácnost v sobě obsahuje dva aspekty, a to UŽITE ČNOST a OMEZENOST. Ekonomické statky jsou charakteristické svojí VZÁCNOSTÍ. Ekonomie zkoumá člověka s jeho ROSTOUCÍMI p otřebami ve světě OMEZENÝCH zdrojů. Elasticita nabídky ROSTE s prodlužováním časového horizontu Firma je ochotna nést krátkodobou ekonomickou ztrátu, ale jen do výše FC. Firma maximalizující obrat vyrábí vyšší objem produkce ZA NIŽŠÍ CENU než firma maximalizující zisk Hlavním důvodem omezení konkurence je omezení VSTUPU na trh Intenzita konkurence nezávisí na počtu a síle existujících konkurentů, ale také na počtu a síle POTENCIONÁLNÍCH konkurentů Jakákoliv změna, která zvýší nabízené množství, které se výrobci rozhodnou vyrábět při daných cenách, posune nabídkovou křivku VPRAVO Jednotková elasticita: hodnota koeficientu cenové elastické poptávky se rovná 1 Je-li cenová elasticita větší než jedna, pak zvýšení ceny povede k poklesu PŘÍJMU prodávajícího. Je-li koeficient elasticity poptávky větší než jedna, tak celkový příjem firmy ROSTE. Jestliže má jedna strana trhu více informací než druhá, jedná se o trh s ASYMETRICKYMI informacemi. Jestliže se cena daného zboží nemění a poptávané množství se mění, pak jde o POSUN KŘIVKY poptávky. K základním funkcím trhů rozhodnout 3 otázku, tj. CO, JAK a PRO KOHO. Kartelová dohoda neboli nekalá konkurence je dohoda několika firem o SPOLEČNĚM postupu na trhu Každá výměna probíhá jako výměna ZBOŽÍ za PENÍZE. Každá dodatečná jednotka vstupu přináší firmě dodatečný příjem, jehož výši určuje MEZNÍ PRODUKT a cena VÝROBKU , který byl pomocí daného výrobního faktoru vyroben K ladný ekonomický zisk firem je PŘECHODNOU situací Konkurence nezávisí na momentálním počtu firem na trhu, ale na OTEVŘENOSTI trhu K rátkodobě bude firma pokračovat ve výrobě, a to až do bodu, kdy TR=VC nebo P=AVC

50

K řivka mezních příjmů není s křivkou průměrných příjmů identická, rychleji než křivka poptávky KLESÁ K ŘIVKA MEZNÍHO P ŘÍJMU. K řivka nabídky firmy v krátkém období je totožná s částí křivky MEZNÍCH NÁKLAD Ů. K řivka poptávky je totožná s KŘIVKOU MU. K řivky průměrných a mezních příjmů jsou v nedokonalé konkurenci na rozdíl od konkurence dokonalé KLESAJÍCÍ. K řížová elasticita vyjadřuje vztah mezi % ZM ĚNOU POPT. MNOŽSTVÍ a % CENY JINÉHO ZBOŽÍ. Kvantitativní poměr, ve kterém se určité zboží směňuje na trhu s ostatními produkty, nazýváme SMĚNOU HODNOTU. Leží-li bod na křivce produkčních možností, nelze vyrobit více jednoho zboží, aniž by se SNÍŽILA výroba druhého zboží. Matematická větev ekonomické teorie prosazuje názor, že kritériem pravdivosti a vědeckosti v ekonomické teorii je možnost MATEMATICKÉHO důkazu, zatímco společenská větev klade důraz, že CHOVÁNÍ nelze vtěsnat do matematických vzorců Mezi základní funkce ceny patří INFORMA ČNÍ, MOTIVA ČNÍ a ALOKA ČNÍ . Mezní náklad na výrobní faktor představuje částku, o kterou vzrostou TC při najmutí dodatečné jednotky výrobního faktoru Mezní produkt vyjadřuje změnu objemu CELKOVÉHO PRODUKTU vyvolanou změnou množství vstupů o JEDNOTKU. Mezní příjem je NULOVÝ , když je poptávka jednotkově elastická. Mezní užitek vyjadřuje, o kolik vzroste CELKOVÝ UŽITEK , jestliže se množství spotřebovávaného zboží zvýší o JEDNOTKU. M íra koncentrace vyjadřuje procentuální podíl FIRMY v odvětví na produkci odvětví M íra výnosu z kapitálu je v dokonalé konkurenci rovna TRŽNÍ ÚROKOVÉ MÍ ŘE MRP = PŘÍJEM Z MEZNÍHO PRODUKTU Na rozdíl od dokonalé konkurence v nedokonalé konkurence individuální poptávková křivka KLESÁ a křivka mezních příjmů klesá RYCHLEJI než křivka poptávky Na trzích se projevuje tendence k NULOVÉMU ekonomickému zisku. Na trzích výrobních faktorů jsou domácnosti NABÍZEJÍCÍ stranou trhu a firmy POPTÁVAJÍCÍ stranou trhu Nabídku jediného výrobku od různých výrobců nazýváme DÍL ČÍ TRŽNÍ NABÍDKOU Nákladovou křivku nákladů celkových i variabilních odvodíme z ZÁKONA KLESAJÍCÍCH VÝNOS Ů, za předpokladu, že ceny vstupů se NEMĚNÍ. Náklady ušlé příležitosti jsou UŠLÉ HODNOTY další nejlepší alternativy užití daného ekonomického statku. Nedokonalá konkurence: trh na kterém existuje alespoň jedna firma, která může ovlivnit CENOU Neefektivnost na trhu s kladnou externalitou vzniká proto, že provozovatel činností nezískává Veškery UŹITEK, který plyne z jeho činnosti. Nejdůležitějším rysem dokonalé konkurence je nezávislost ceny na MNOŽSTVÍ. Objem nabídky při určité ceně nazýváme NABÍZENÉ MNOŽSTVÍ . Optimální množství spotřebitel nakoupí, pokud mezní užitek se rovná CENĚ. Optimální objem produkce bude ten, při němž se MEZNÍ NÁKLADY rovnají CENĚ - v takovém případě výrobce maximalizuje svůj ZISK. Peníze jsou ZVLÁŠTNÍM statkem, který zprostředkovává VÝM ĚNU V PODOBĚ SMĚNY ostatních statků. Peníze, které domácnosti od firem obdrží, představují DŮCHOD, za ně pak nakupují ZBOŽÍ, STATKY, SLUŽBY. Počátečním bodem nabídkové křivky je minimum křivky AVC. Podle definice začínají variabilní náklady na NULE, je-li Q NULA.

51

Podle zákona klesajících výnosů s růstem množství jednoho vstupu se SNIŽUJÍ přírůstky výstupu Podmínka optima (rovnováhy) firmy v podmínkách dokonalé konkurence v dlouhém období je TR = TC (P=AC) Podmínkou optima firmy je MR = MC nebo MC = P Podmínkou rovnováhy firmy v dlouhém období je P=AC, TR=TC Pokud je výrobek firmy alespoň trochu odlišný od statků jiných firem, jde o DIFERENCIACI produktu Poptávka firmy po výrobním faktoru závisí na příjmu Z VÝROB.FAKT . a na nákladech na DANÝ FAKTOR Poptávka je v dlouhém období ELASTIČTĚJŠÍ než v krátkém období, protože PŘIZPŮSOBENÍ vyžaduje určitý čas. Poptávka po kapitálu je určena PŘÍJMEM Z MEZNÍHO PRODUKTU KAPITÁLU a VÝŠE ÚROKOVÉ MÍRY. Poptávka po výrobních faktorech je odvozená od POPTÁVKY po zboží A SLUŽBÁCH Pozitivní ekonomie přijímá ekonomickou realitu takovou, jaká JE jejím cílem je tuto realitu POPSAT a hledat v ní zákonitostí jejího fungování, zatímco normativní ekonomie zjištěnou skutečnost KRITICKY HODNOTÍ . Pro dokonale konkurenční firmu platí: cena se rovná mezní příjem a mezní příjem se rovná průměrný příjem, a pro monopolní firmu platí: cena je větší než MEZNÍ NÁKLADY a mezní příjem se rovná MEZNÍM NÁKLAD ŮM. Pro nedokonalého konkurenta je typická KLESAJÍCÍ křivka poptávky po jeho produkci. Proces vytváření společenského charakteru výroby nazýváme DĚLBA PRÁCE . Proces, ve kterém se střetávají různé zájmy různých subjektů trhu nazýváme KONKURENCE. Produkční funkce vyjadřuje vztah mezi VÝSTUPY a VSTUPY. PŘI DANÉ TECHNOLOG . Protože průměrné příjmy jsou konstantní, mezní příjmy se jim ROVNAJÍ. Průměrný produkt vyjadřuje objem CELKOVÉHO PRODUKTU připadající na JEDNOTKU VSTUPU . Předmět, který je užitečný a zároveň volně dostupný, nazýváme VOLNÝ STATEK . Přímá výměna výrobků za výrobky se charakterizuje jako NATURÁLNÍ SM ĚNA - BÁRTR Přirozený monopol vzniká z důvodu přirozených BARIÉR vstupu na trh Rozsah výroby, při kterém monopolista maximalizuje zisk, je MENŠÍ než rozsah výroby v podmínkách dokonalé konkurence Růst objemu produkce vyžaduje růst VARIABILNÍCH nákladů S ROSTOUCI cenou poptávané množství KLESÁ. Schopnost nedokonalého konkurenta ovlivnit cenu se nazývá MONOPOLNÍ SÍLA. Společenské mezní náklady zahrnují VLASTNÍ MEZNI NAKLADY NA VYROBU. a EXTERNI MEZNI NAKLADY NA VYROBU Společenský mezní užitek zahrnuje SOUKROMY MEZNI UZITEK a EXTERNI MEZNI UZITEK Spotřebitel poměřuje dvě veličiny - a to UŽITEK, který statek přinese a NÁKLADY , které na tento statek vynaložil. Substituční efekt změny mzdové sazby vede k ZMĚNĚ nabízeného množství práce, důchodový efekt k nahrazování PRÁCE KAPITÁLEM Substituty jsou statky USPOKOJUJÍCÍ STEJNOU POTŘEBU. Škodlivé účinky spotřeby nebo výroby, které dopadají na ekonomické subjekty, které nejsou přímo spjaty s danou činností, se nazývají ZAPORNE EXTERNALITY . Transferové výdělky představují alternativní NÁKLADY výrobního faktoru Trh je oblast ekonomiky, ve které dochází k VÝM ĚNĚ -SMĚNĚ činností mezi EKONOMICKÝMI SUBJEKTY prostřednictvím směny ZA PENÍZE.

52

Tržní (dílčí) poptávkou rozumíme poptávku všech KUPUJÍCÍCH po 1 PRODUKTU. Tržní rovnováha nastává tehdy, když se mezní užitek rovná MEZNÍM NÁKLAD ŮM Účinky spotřeby nebo výroby, které dopadají na ekonomické subjekty, které nejsou přímo spjaty s danou činností, se nazývají EXTERNALITY V dokonalé konkurenci je konstantní cena, a tedy i PRŮMĚRNÝ PŘÍJEM. V ekonomii se omezenost produkčního potenciálu země znázorňuje pomocí KŘIVKY PRODUKČNÍCH MOŽNOSTÍ V krátkém období je možné měnit množství JEDNOHO VSTUPU, v dlouhém období jsou všechny vstupy VARIABILNÍ. Variabilní náklady s objemem výroby ROSTOU, fixní se NEMĚNÍ. Veřejné státky jsou typické dvěma specifickými vlastnostmi, a to NERIVALITNÍ a NEVYLOU ĆITELNOST Veřejný statek je poskytován v efektivním množství pouze tehdy, kdy se mezní užitek rovná MC (MEZNIM NAKLADUM) . Výdělek výrobního faktoru zpravidla sestává ze dvou částí, z TRANSFEROVĚHO VÝDĚLKU a EKONOMICKÉ RENTY Výrobce bude zvyšovat produkci, dokud jsou mezní náklady nižší než CENA Výrobní faktory jsou ve vlastnictví DOMÁCNOSTÍ, a ty je pronajímají PODNIKŮM. Výsledkem použití výrobních faktorů jsou DŮCHODY , které u půdy představuje POZEMKOVÁ RENTA , u práce MZDA a u kapitálu ÚROK A ZISK . Z hlediska ekonomické teorie rozlišujeme tři základní subjekty trhu, a to DOMÁCNOSTI, PODNIK-FIRMA, A STÁT, přičemž specifickým subjektem z nich je STÁT. Zákon klesajících výnosů platí pouze za předpokladu, že výstup roste vlivem růstu objemu JEDINÉHO výrobního zdroje a objem dalších faktorů je NEMĚNNÝ - FIXNÍ Zákon rovnosti mezních užitků na poslední vynaloženou peněžní jednotku: MU statek 1/P1 = MU statek 2/P2 = MU statek n/ Pn Změna velikosti důchodu způsobuje posun KŘIVKY poptávky.

53

Asymetické informace vznikají v důsledku utajené činnosti nebo utajené informace P Cena se rovná meznímu užitku poslední koupené jednotky. P Čím vzdálenější jsou substituty, tím menší je tržní síla monopolu. N Dílčí trh je trhem, na kterém se prodává a kupuje jediný druh zboží. P Dílčí trh je trhem, na kterým se kupuje a prodává jediný druh zboží A Dlouhodobě není ani možné, aby TR bylo větší než TC P Dokonalá konkurence předpokládá, že firma není příjemcem ceny N Dokonale elastická poptávka znamená, že při dané ceně se neprodává jakékoliv množství. N Dokonale neelastická poptávka znamená, že poptávané množství nezávisí na změně ceny. P Domácnosti zpravidla při tvorbě úspor nezajímá úroková míra, ale absolutní výše úroku z uspořené částky N Důchodová elasticita je větší než jedna, když se poptávané množství sníží o více než jedna. P Ekonomové nemusí dospět ke shodě o platnosti teorií a o tom, jak svět funguje. P Elasticitu poptávky nelze poznat ze sklonu křivky poptávky. N Externalita nastává tehdy, když výroba nebo spotřeba jednoho subjektu způsobuje nezamýšlené náklady nebo přínosy jiným subjektům P Firma je na trhu výrobních faktorů v rovnováze, když příjem z mezního produktu je rovný meznímu nákladu na faktor P Firma je ve ztrátě, pokud P je menší než AC P Firmy (podniky) na trhu výrobků a služeb vystupují jako kupující, přicházejí sem, aby své výrobky přeměnily v peníze, za které by mohly nakoupit výrobní faktory. A Hranice produkčních možností vypadá odlišně v centrálně plánované i tržní ekonomice A Individuální křivka nabídky není totožná s křivkou mezních nákladů N Jakákoliv změna, která sníží množství, které kupující poptávají při dané ceně, posune poptávkovou křivku doprava. N Je-li hodnota koeficientu elasticity poptávky větší než jedna, pak daná komodita se vyznačuje malou elasticitou. N Je-li mezní náklad na faktor větší než příjem z mezního produktu, pak se firma dostane do rovnováhy tak, že najme dodatečný výrobní faktor N Je-li mezní příjem větší než mezní náklady, firma musí snížit výrobu, aby maximalizovala zisk. N Je-li mezní užitek roven ceně, a cena je větší než mezní náklady, firmy nejsou v rovnováze P Každý vyrobený statek je určený pro směnu na trhu. A Když oligopolisté nekale kooperují nebo uznají vzájemnou závislost, výsledek se hodně podobá výsledku monopolisty P K řivka celkového užitku roste vlevo směrem nahoru. N K řivka nabídky firmy je totožná s křivkou mezních nákladů od bodu, kdy se mezní náklady (a tedy i cena) rovnají průměrným variabilním nákladům P K řivka příjmů z mezního produktu a křivka poptávky po výrobních faktorech jsou identické P K řížová elasticita vyjadřuje vztah mezi procentní změnou poptávaného množství a procentní ceny jiného zboží P L ibovolný bod pod křivkou produkčních možností naznačuje, že zdroje jsou plně využité. A Maximálního užitku je dosaženo tehdy, když mezní užitek dodatečné jednotky volného času je v obou alternativách (tj. z hlediska pracovního a volného času) shodný P Mezní míra technické substituce vyjadřuje poměr, v němž je možné nahrazovat práci kapitálem při změněném objemu vyráběné produkce. N Mezní příjem v nedokonalé konkurenci je podobně jako celkový příjem ovlivněn elasticitou poptávky po produkci firmy P Mezní užitky předcházejících jednotek statku jsou menší než mezní užitky následujících jednotek. N Monopolistická konkurence je výraz pro trh, kde mnoho firem prodává identický produkt N Na monopolních trzích cena převyšuje mezní náklady. P

54

Nabídka práce je odvozena od poptávky po volném čase P Nachází-li se křivka průměrných nákladů nad tržní cenou, nevzniká ekonomický zisk P Náklady příležitostí jsou tedy mírou toho, čeho jsme se vzdali, když jsme se rozhodovali. P Nalevo od minimálního bodu na křivce AC je MC nad AC, takže křivka AC roste. N Negativní externality lze eliminovat pouze daněmi nebo subvencemi A Nezbytné statky mají tendenci mít neelastickou poptávku, a luxusní statky naopak poptávku elastickou. P Oligopol oproti monopolu nemůže stanovit vyšší cenu než jsou mezní náklady. N Optimální množství spotřebitel nakoupí, pokud je mezní užitek větší než cena. N Peněžní směna ve srovnání se směnou naturální vede k vysokým úsporám ekonomických zdrojů P Peníze nejsou samy o sobě užitečné, všichni je však přijímají proto, že hrají v tržní ekonomice úlohu všeobecného ekvivalentu P Podíl transferového výdělku a ekonomické renty na celkovém výdělku závisí na elasticitě nabídky po daném vstupu P Podmínkou optima firmy v dlouhém období je: P = MC a MC = AVC N Pokud bude vláda zdaňovat výrobce cigaret, vyvolá posun poptávkové křivky doleva. N Pokud je celkový příjem menší než variabilní náklady, je ztráta vyšší, pokud firma zastaví výrobu N Pokud je cena konstantou, jsou celkové příjmy nezávislé na objemu vyrobené produkce N Pokud jsou mezní náklady podprůměrnými náklady, táhnou průměrné náklady směrem dolů. P Poptávka je rostoucí funkcí - při vyšší ceně kupují spotřebitelé vyšší množství a při nižší ceně menší množství. N Poptávka převyšuje nabídku, to znamená, že tržní cena je příliš vysoká. N Posun křivky nabídky vlevo nahoru odráží vzestup celkové nabídky. N Poté, co monopolní firma zvolí rozsah výroby na úrovni rovnosti MC=MR, využije křivky poptávky, aby našla cenu odpovídající tomuto zvolenému množství. P Pozemková renta je závislá pouze na úrodnosti půdy, nikoliv na poloze pozemku. A Práce jako výrobní faktor není limitována mimoekonomicky co do množství a co do kvality. A Pro monopolistickou konkurenci je charakteristické málo prodávajících a překážky pro vstup do odvětví. N Průměrné náklady se skládají z průměrných nákladů variabilních a průměrných nákladů fixních. P Přebytek spotřebitele je rozdíl mezi částkou kterou je ochoten kupující zaplatit a kterou skutečně platí. P Přebytek výrobce je rozdíl mezi celkovými příjmy firmy a variabilními náklady P Při absolutně elastické nabídce nemá daný vstup žádné alternativní použití N Příjmy v dokonalé konkurenci jsou do určitého bodu stoupající, pak klesají N Přirozený monopol se vztahuje jak k výrobě, tak i rozvodu. P Rostoucí křivka mezních nákladů protíná křivku průměrných nákladů a průměrných variabilních nákladů v minimu. P Rovnovážná cena je optimální jak pro výrobce, tak pro spotřebitele. P Rovnovážná cena je optimální pro výrobce, nikoliv však pro spotřebitele. N Rozdělení statků na ekonomické a volné statky má relativní charakter. P Různé ekonomické subjekty ve společnosti jsou na sobě nezávislé. N Specifickou formou užitné hodnoty je cena. A Spotřebitel při zvýšení ceny statků nakupuje méně tohoto statku, protože jej substituuje jinými statky. P Statky s blízkými substituty mají tendenci mít elastičtější poptávku. P Státní intervenční nákupy a prodeje jsou zaměřeny na stabilizaci ceny P

55

Stav rovnováhy je na trhu obvyklou situací. N Substituční a důchodový efekt mzdové sazby nepůsobí protichůdně N Teprve směna (trh) ukáže, že všechny vzácné výrobní faktory nebyly vynaloženy marně. P Tržní mechanismus poskytuje optimální množství veřejných statků ?????? Tržní rovnováha je efektivní, protože vyrovnává mezní užitek statků s jeho mezními náklady P Tržní rovnováha nastává za situace, když se mezní užitek zboží rovná mezním nákladům na jeho výrobu P Užitečnost statků je subjektivní pojem, musíme ji posuzovat z hlediska prostoru a času P Užitek je objektivní kategorií, netýká se subjektivního potěšení. N V dlouhém období při monopolistické konkurenci je ekonomický zisk nulový. P V dokonalé konkurenci firmy se zaměřují na diferenciaci produktu N V krátkém období nabízené množství není příliš citlivé na změnu ceny P V mnohých případech se firmy snaží prodávat stejné zboží různým zákazníkům za různé ceny. Tato praxe se nazývá cenová diskriminace P V nedokonalé konkurenci firmy vyrábějí homogenní produkt. N V nedokonalé konkurenci na rozdíl od nákladů firmy není charakter příjmů ovlivněn charakterem konkurence N V podmínkách dokonalé konkurence se příjem z mezního produktu mění pouze v závislosti na změně mezního fyzického produktu P V podmínkách monopolu neexistuje nabídková křivka, protože neexistuje jediný vztah mezi cenou a množstvím. P V pozici extrému se nachází případ dokonale elastické nabídky, která nastává v momentech, kdy cenová elasticita nabídky se přibližuje nekonečnu. P V případě výrobních faktorů užitek domácností podmiňují pouze příjmové (peněžní) aspekty zaměstnání N V případě, že pro nějaké zboží je mezní užitek nižší než mezní náklady, je ho spotřebováno méně než odpovídá optimu N V určování ceny dominantní firmy (oligopolu) se projevuje princip cenového vůdcovství P Vliv dělby práce na trh končí u jeho vzniku A Výnos z výrobního faktoru vyjadřuje kvantitativní vztah mezi objemem výrobních faktorů a objemem vyrobených užitečných statků. P Výrobní faktory nemají alternativní použití, můžeme vyrábět cokoli, vše najednou. A Význam trhu s časem roste. P Významný prvkem mikroekonomické politiky státu jsou přerozdělovací procesy způsobené existencí státu a vyvolané jeho aktivní činností. P Zákon vzácnosti říká, že statky jsou vzácné, protože neexistuje dostatek zdrojů k výrobě všech statků, které lidé chtějí spotřebovávat. P Záporná externalita - když činnost jednoho subjektu přináší užitek subjektu jinému, který nemusí platit.N

56

Agregátní nabídkou rozumíme c) objem výroby všech výrobců Bod ukončení činnosti frimy v krátkém období lze vyjádřit: c) TR je rovno VC Cena je specifickou formou: a)směnné hodnoty Cena je v dokonalé konkurenci: a)rovna mezním nákladům b)rovna mezním nákladům d)rovna průměrným příjmům Cena nebo výnos za používání kapitálu se nazývá: c)úrok d)zisk Co z následujícího udává správné pořadí fází hospodářského cyklu? a) expanse, vrchol, recese, sedlo (P) Co z uvedeného by bal statek v ekonomickém slova smyslu: b)nůžky Část poslední peněžní jednotky z disponibilního důchodu, kterou uspoříme, nazýváme d) mezní sklon k úsporám (P) Čím je aktivum likvidnější c) tím je jeho míra výnosu nižší (P) Čistý domácí produkt (ČDP) představuje: a)HDP po odečtení amortizace (P) Depreciace domácí měny b) obchodní bilanci zlepšuje (P) c)snižuje schodek obchodní bilance (P) Depreciací rozumíme b) pokles měnového kursu (P) d) znehodnocení dané měny (P) Dlouhodobá agregátní nabídková křivka (LAS) je: d) vertikální (P) Dlouhodobými monopoly jsou: b) administrativní monopol d) přirozený monopol Domácí investoři nakupující zahraniční aktiva vytvářejí a)nabídku tuzemské měny (P) d) poptávku po zahraničních měnách (P) Domácnosti vystupují na trhu jako: c)prodávající výrobních faktorů d)nakupující výrobků a služeb Dovozci zahraničního zboží do tuzemska vytvářejí c) poptávku po zahraničních měnách (P) d)nabídku tuzemské měny (P) Důsledkem poklesu poptávky po práci ve všech odvětvích je b) cyklická nezaměstnanost (P) Ekonomická regulace monopolu znamená ovlivňovat: b)velikost výstupu c) podmínky vstupu do odvětví d) výši nákladů Firma jako poptávající na trhu výrobních faktorů je v optimu (rovnováze), platí-li: b) MRP je rovno MFC HDP může být: a)veličina vyšší než HNP (P) b)veličina nižší než HNP (P) c)veličina stejně velká jako HNP (P) Hodnota výstupu firmy minus hodnota zakoupených vstupů je: b)přidaná hodnota (P) Hospodářskou politikou státu rozumíme c) cíle, nástroje, rozhodovací procesy a opatření státu k ovlivňování tržní ekonomiky (P) Hyperinflace je extrémním případem inflace c)pádivé (P) Implicitní cenový deflátor vypočteme jako: a)nominální HDP/reálný HDP (P), Je-li špatné počasí, poptávková křivka po permanentkách a)se posune vlevo Jestliže Česko provede depreciaci své měny, jejím typickým důsledkem bude: b)její dovozy budou dražší a vývozy lebnější Jestliže je míra nezaměstnanosti na začátku období 5% a reálný HDP klesne o 3%, co se stane s mírou nezaměstnanosti b) vzroste na 6 % (P) Jestliže nominální mzda je 30 Kč za hodinu, deflátor GDP (HDP) je 90, reálná mzdová sazba je c) 33 Kč (P) Jestliže požadovaná míra reserv je 5 procent, jednoduchý peněžní multiplikátor je roven: a) dvaceti (P) K příčinám poptávkové inflace patří a)investiční výdaje (P) c) snížení daní (P) Křivka agregátní poptávky (AD) ukazuje, že při klesající cenové hladině množství b) poptávaného reálného HDP roste (P) Křivka nabídky peněz je b) zcela necitlivá na úrokovou míru (P) d) málo citlivá na úrokovou míru (P) Křivka poptávky po výrobcích dokonalého konkurenta: a) je dokonale elastická

57

Měnový kursem rozumíme a)úředně stanovený poměr dvou měnových jednotek (P) c) cenu tuzemské měny vyjádřenou v zahraničních měnách (P) d)poměr kupních sil dvou měn (P) Mezi faktory působící na výši měnového kursu patří: a)vývoj salda zahr. obchodu b)vývoj reálných úrok. sazeb c)stav pla.bilance d)inflační znehodnocení měny e)vývoj kupní síly sané měny Mezi formy společenské ělby práce patří: a)dělba práce podle osobních přirozených dispozic b)dělba práce v pracovních operacích c) dělba práce podle prac. činností Mezi nepřímé nástroje monetární politiky patří b) operace na volném trhu (P) d) politika povinných minimálních reserv (P) Mezi podmínky nedokonalé konkurence patří: d) heterogenní produkt Mezi vestavěné stabilizátory fiskální politiky patří b) progresivní daň z příjmu (P) c)pojištění v nezaměstnanosti (P) d)státní výkup zemědělských přebytků (P) Mezní příjem je: c) kladný, když je poptávka elastická Mezní užitek s rostoucí cenou b) klesá Míru nezaměstnanosti můžeme vyjádřit vzorcem (u je míra nezaměstnanosti, U je počet nezaměstnaných a L je počet zaměstnaných) b) u = U/L+U (P) Monopolní sílu můžeme charakterizovat jako schopnost firmy: c)stanovit cenu vyšší než jsou mezní náklady Monopson je trh: b) s jediným kupujícím Na reálné mzdě závisí a)poptávka po práci Nabídková elasticita je v krátkém období a)fixní Náklady obětovaných příležitostí: b)jsou obětovanou hodnotou další nejlepší alternativy užití ekonomického statku d)představují hodnotu ušlého statku nebo služby Necenová konkurence je uplatňována: a)obalovou technikou d) prodejem na úvěr Nehvýznamnějším ekonomem první poloviny 20. stoeltí byl: a) Adam Smith c)J.M. Keynes Nejběžnějším typem nedokonalého trhu je: d)monopolistická konkurence Nejdůležitějším rysem dokonalé konkurencje: b)dokonale elastická poptávka d) firma je příjemcem ceny Nezbytné statky mají b) elasticitu menší než jedna Obchodní bilance závisí na a)nominální měnovém kursu (P) b)růstu reálného HDP v tuzemsku (P) c)reálném měnovém kursu (P) d)růstu reálného HDP v zahraničí (P) 0ptimální množství spotřebitel nakoupí: c)pokud je mezní užitek roven ceně Peníze: a)jsou zvláštním statkem zprostředkovábajícím výměnu ostatních statků d)jsou cokoliv,co slouží jako běžně přijímaný prostředek směny či placení Platební bilanci tvoří c) běžný účet, finanční účet a změna devizových reserv (P) Podíl transferového výdělku a ekonomické renty na celkovém výdělku závisí na: b) na elasticitě nabídky daného vstupu Podle nástrojů, které stát v tržní ekonomice používá k jejímu ovlivňování, charakterizujeme politiku a)fiskální (P) d) monetární (P) Podle řešení vzájemného vztahu tržního mechanismu a státní regulace rozlišujeme typy hospodářské politiky b) konzervativní politika (P) d) keynesiánská politika (P) Podmínkou rovnováhy dokonale konkurenční firmy je: a)mezní náklady se rovnají ceně c)mezní nákl. se rovnají ceně a cena =průměrným příjmům d) MC=P a P=MR Podmínkou rovnováhy firmy v dokonalé konk. v dlouhém období je: b)cena se rovná průměrným nákladům Podněty k růstu inflace vycházejí b) jak ze strany poptávky, tak i ze strany nabídky (P) Pokud by všechny banky v ekonomice držely stoprocentní rezervy, jednoduchý peněžní multiplikátor by se rovnal d) jedné (P) Pokud má firma menší celkové příjmy než variabilní náklady: b) bude mít menší ztráty, když činnost ukončí Pokud růst objemu použitých výrobních zdrojů povede k niřšímu tempu růstu výnosů, hovoříme o: a) klesajících výnosech z rozsahu

58

Pokud v ekonomice působí setrvačná inflace, křivky agregátní poptávky a krátkodobé agregátní nabídky se posunují d)vzhůru ve stejné míře (P) Poptávka bude elastická, a) pokud bude elasticita větší než jedna Poptávka po kapitálu je určena a)příjmem z mezního produktu kapitálu c) výší úrokové míry Posun po křivce poptávky po penězích vyjadřuje a)změnu poptávky po penězích při měnící se úrokové míře (P) Primárními výrobními faktory jsou: a)práce c)půda d)přírodní zdroje Přebytek spotřebitele b) je rozdíl mezi peněžní částkou, kterou je spotřebitel ochoten zaplatit a kolik skutečně platí Předpokládejme domácnost s ročním disponibilním důchodem 20.000 Kč. Pokud domácnost vynaloží na spotřebu 17.000 Kč d)průměrný sklon ke spotřebě je 0,85 (P) (17000/20000) Předpokládejme, že měnový kurs dolaru a eura se změní z 1,2 USD za euro na 1,1 dolaru za euro. Potom: a)euro depreciovalo vzhledem k dolaru, a dolar aprecioval vzhledem k euru Předpokládejme, že v dvousektorové ekonomice činí YD=800, autonomní spotřeba (Ca) se rovná 200 a MPC=0,7, pak úroveň spotřeby bude d)760 (P) (0,7*800+200=760) Předpokládejme, že v zemi je 200 mil obyvatel. Z nich je 90 mil. zaměstnaných a 10 mil. nezaměstnaných. Jaký je celkový počet ekonomicky aktivních obyvatel země (v mil.)? b)100 (P) Příčinou nedobrovolné nezaměstnanosti může být a)uzákoněná minimální mzda (P) b)odbory s požadavky prosazování vysokých mezd (P) Restriktivní fiskální politika a)snižuje úroveň agregátní poptávky (P) c) z hlediska krátkodobého snižuje růst cenové hladiny (pokud se blíží skutečný produkt produktu potenciálnímu) (P) Rovnice směny má tvar: b) P x Y = M x V (P) Sklon spotřební funkce je rovný c)MPC (P) Snížení nominálních mezd (za jinak nezměněných okolností) posune c) SAS doprava, LAS se nezmění (P) Technologický pokrok posune a) obě - krátkodobou i dlouhodobou křivku agregátní nabídky - doprava (P) Typizace trhu podle předmětu koupě a prodeje představuje trh: b) trh výrobních faktorů d)produktů Účetní zisk: b) je celkový příjem méně explicitní náklady V zemi je 200 mil. obyvatel, z toho 90 mil. zaměstnaných a 10 mil. nezaměstnaných. Jaká je míra nezaměstnanosti dané země? d) 10 % (P) V dokonalé konkurenci se rovnováha frimy vyjadřuje: b) MR se rovná MC c) P se rovná MC d) MR se rovná AR V nedokonalé konkurenci individuální poptávková křivka: a) klesá Veličinu přidaná hodnota používáme při výpočtu toků v ekonomice: c)produkční metodou (P) Vyšší inflace v dané zemi oproti zahraničí (při pevných měnových kursech) c) posiluje dovozy (P) Z dlouhodobého hlediska restriktivní měnová politika a)vyvolává pokles cenové hladiny (P) c) nemění úroveň reálného produktu, zaměstnanosti a reálných úrokových sazeb (P) Z krátkodobého hlediska restriktivní měnová politika b) snižuje růst cenové hladiny (pokud se blíží skutečný produkt produktu potenciálnímu) (P) Za předpokladu, že nominální HDP se mezi roky t a t+1 zdvojnásobil, přičemž stejným tempem rostla i cenová hladina a)reálný HDP se nezmění (P) Zbožím: a)jsou věci určené pro směnu, nikoliv pro potřeby vlastního výrobce Změní-li se nabídka na trhu jiným vlivem než cenou dané komodity, dojde b) k posunu křivky nabídky

59

Otázky – Obecná ekonomie I – Mikroekonomie – ústní zkouška

1) Poptávka a její determinanty

2) Nabídka a její determinanty

3) Elasticita poptávky cenová

4) Elasticita poptávky důchodová

5) Elasticita poptávky křížová

6) Tržní rovnováha, renta spotřebitelů a výrobců

7) Základy teorie užitku, celkový užitek, mezní užitek

8) Kardinalistická a ordinalistická teorie užitku

9) Indiferentní křivky – podstata, tvar, zvláštní tvary

10) Mezní míra substituce a indiferentní křivka

11) Rozpočtové omezení, změna ceny, cenová spotřební křivka PPC

12) Optimum (rovnováha) spotřebitele, důchodová spotřební křivka ICC

13) Produkční funkce, celkový produkt, průměrný produkt, mezní produkt

14) Výnosy firmy, výnosy z variabilního vstupu

15) Izokosta, mezní míra ekonomické substituce

16) Izokvanta, mezní míra technické substituce

17) Výnosy z rozsahu

18) Optimalizace výroby v dlouhém období, kapitál a práce v dlouhém období

19) Náklady v krátkém období

20) Náklady v dlouhém období

21) Příjmy firmy, zisk firmy

22) Náklady implicitní a explicitní, zisk firmy

23) Cíl firmy – základní, dílčí, tvorba zisku v KO a DO

24) Podstata dokonalé konkurence

25) Efektivnost a zisk v dokonalé konkurenci v krátkém období

60

26) Efektivnost a zisk v dokonalé konkurenci v dlouhém období

27) Řešení ztráty v dokonalé konkurenci

28) Podstata a formy nedokonalé konkurence

29) Podstata monopolistické konkurence

30) Efektivnost a zisk v monopolistické konkurenci v krátkém období

31) Efektivnost a zisk v monopolistické konkurenci v dlouhém období

32) Podstata a vznik monopolu

33) Efektivnost a zisk u monopolu v krátkém období

34) Efektivnost a zisk u monopolu v dlouhém období

35) Cenová diskriminace, monopol a monopson

36) Podstata oligopolu

37) Formy oligopolu

38) Výrobní faktory obecně

39) Poptávka po výrobních faktorech v podmínkách dokonalé konkurence

40) Poptávka po VF v podmínkách nedokonalé konkurence

41) Tržní nabídka výrobních faktorů, členění faktorů

42) Fungování trhu univerzálního, unikátního a speciálního faktoru

43) Tržní cena faktoru a její složky (transferová platba a retní platba)

44) Trh práce

45) Trh kapitálu

46) Trh půdy a ekonomická renta

47) Situace – graf 1-6