Fest

ival

ový

dení

k vy

dává

a ti

skne

Ani

film

ja

ko p

řílež

itost

nou

tisko

vinu

k fe

stiv

alu

Ani

film

201

6.

Aut

oři t

extů

: M

alví

na B

alví

nová

,

M

irosl

ava

Jani

čato

váKo

rekt

ury:

Ja

rosl

av B

alví

nPř

ekla

dy:

Luká

š Wic

haKo

mik

s:

Jan

Sask

aD

esig

n:

Jan

Šim

sa

Tisk

Fes

tival

ovéh

o de

níku

zaj

išťu

jí st

roje

EP

SON

RIP

S. IT

vyb

aven

í fes

tival

u za

jišťu

je

ARG

ON

sys

tem

s Tře

boň.

And

roid

iOS

An

dro

idiO

S

Fest

ival

ový

den

ík v

ydáv

á a

tisk

ne

An

ifilm

jako

pří

leži

tost

no

u t

isko

vin

u k

fest

ival

u

An

ifilm

201

6.

Au

toři

tex

tů:

Mal

vín

a B

alví

no

vá,

Mir

osl

ava

Jan

ičat

ová

Ko

rekt

ury

: Ja

rosl

av B

alví

n

Pře

kla

dy:

Lu

káš

Wic

ha

Ko

mik

s:

Jan

Sas

ka

Des

ign

: Ja

n Š

imsa

Tisk

Fes

tiva

lové

ho

den

íku

zaj

išťu

jí st

roje

EPSO

N R

IPS.

IT v

ybav

ení f

esti

valu

zaj

išťu

je

AR

GO

N s

yste

ms

Třeb

oň

.

Stáh

něte

si zd

arm

a na

ši fe

stiv

alov

ou

aplik

aci a

bud

ete

mít

neus

tále

pře

hled

o

prog

ram

u, je

dnot

livýc

h fil

mec

h,

prog

ram

ovýc

h zm

ěnác

h i n

ovin

kách

a

naví

c m

apku

fest

ival

ovýc

h m

íst.

ww

w.a

nifil

m.c

zw

ww

.an

ifilm

.cz

Stáh

nět

e si

zd

arm

a n

aši f

esti

valo

vou

ap

likac

i a b

ud

ete

mít

neu

stál

e p

řeh

led

o

pro

gra

mu,

jed

not

livýc

h fi

lmec

h,

pro

gra

mov

ých

zm

ěnác

h i

nov

inká

ch

a n

avíc

map

ku fe

stiv

alov

ých

mís

t. Festivalový deníkPátek 6. 5. 2016Festivalový deníkPátek 6. 5. 2016

Pojarovy stopy v Kanadě15.30 Kino Světozor

Speciální přednášku spojenou s projekcí připravil přímo pro Anifilm kanadský kurátor Marco de Blois. Břetislav Pojar měl v Kanadě nejen řadu přátel a spolupracovníků, ale i následovníků, kteří se nechali inspirovat jeho způsobem práce s filmovou loutkou. Rozhodli jsme se proto zmapovat, jakým způ-sobem žije Pojarův odkaz za oceánem dál.

Animace à la italiano15.00 Schwarzenberský sál

Přijďte se přesvědčit o tom, že nová italská autorská animace nezůstává nijak pozadu oproti ostatním evropským zemím – naopak se vyznačuje originalitou a svěžestí. Novou DVD kolekci Animazioni 4, která zahrnuje širokou škálu stylů, představí kurátor Andrea Martignoni. Tentokrát je kolekce doplněná i filmy z jiných zemí..

Psychedelika bez hranic20.30 Divadlo J. K. Tyla

Na dnešní večer můžeme doporučit všem odvážným divákům, kteří se nebojí ponu-rých, psychedelických a surrealistických fil-mů, aby se zašli podívat na program našeho porotce Rosta. Sugestivní snímky, které tento nezávislý umělec, hudebník, výtvarník, ilus-trátor, animátor a režisér točí (a sám si k nim skládá hudbu), se nedají k ničemu přirovnat.

Tipy na dnešní den

Doma není vždycky nejlíp

V dnešním čísle:Rozhovor: Chintis Lundgren – str. 2Kde se tisknou 3D modely – str. 3Plán domu animace – 1. patro – str. 3

Doprovodný program letošního Anifilmu je zasvěcen fenoménu migrace. Ale pozor: toto téma nemá být jen reakcí na součas- nou migrační vlnu. V našem pojetí je otázka migrace širší a jde hlouběji do historie. Ob- sahuje dílčí motivy, jakými jsou politický i ekonomický exil, otázky lidské identity, hledání kořenů nebo pomíjivost geografic-kých hranic. Výběr hostů přirozeně nejvíce odráží českou zkušenost a u většiny z nich tak či onak můžeme nacházet spojitost s Českou republikou, nebo spíš ještě s Čes- koslovenskem. Další rovinou je pak před- náškový a filmový program, reflektující jednotlivé aspekty migrace a souvisejících motivů. I členové porot byli osloveni v du- chu tématu festivalu: Jan Pinkava, český výtvarník a režisér, opustil Československo na konci šedesátých let, Vera Neubauer se narodila a studovala v Praze, ale přesídlila do Velké Británie, zlínský rodák Jakub Pístecký emigroval se svou rodinou do

Kanady, Ondřej Švadlena se po různých přesunech usadil (zatím) v Německu. Ze zdravotních důvodů bohužel nemohl dorazit Paul Fierlinger. Ten se narodil českým rodi- čům v Japonsku, vyrůstal v USA, po válce žil v Československu a v roce 1967 uprchl na

Západ. Nicméně o jeho filmy – včetně světové premiéry dvouhodinového filmovo--komiksového počinu Slocum sám na moři – nebudou diváci připraveni. Současnou migrační vlnu pak reflektují dvě pásma krátkých filmů.

Vůně muškátů (Naghmeh Farzaneh, 2016)

Monster of Nix (Rosto, 2011)

Kino

Svě

tozo

r

10.0

0 —

11.1

9 M

ezin

árod

ní so

utěž

krá

tkýc

h fil

mů

– Kr

átký

film

A12

.00

—13

.39

Prog

ram

y po

rotc

ů –

Nou

redd

in Z

arrin

kelk

14.0

0 —

15.0

9 Kd

e do

mov

můj

? –

Paul

Fie

rling

er

– Ex

ilová

mel

anch

olie

– K

rátk

é fil

my

II.15

.30

—17

.30

Břet

isla

v Po

jar a

Kan

ada

/ Mar

co d

e Bl

ois

18.0

0 —

19.1

8 Šp

alíč

ek19

.30

—20

.46

Psyc

hona

uti,

zapo

men

uté

děti

21.0

0 —

22.0

8 M

ezin

árod

ní so

utěž

abs

trak

tníc

h a

nena

rativ

ních

an

imac

í – A

bstr

aktn

í a n

enar

ativ

ní a

nim

ace

B23

.30

—00

.40

Špan

ělsk

ý fo

kus V

I. H

umor

a ře

žba

Div

adlo

J. K

. Tyl

a

10.0

0 —

11.2

2 Ad

ama

12.0

0 —

13.1

7 M

ezin

árod

ní so

utěž

krá

tkýc

h fil

mů

– Kr

átký

film

B14

.00

—15

.30

Ano

mal

isa

16.0

0 —

17.1

1 M

alá

z ry

bárn

y20

.30

—21

.52

Prog

ram

y po

rotc

ů –

Rost

o

Rohá

č –

Sál Č

T

08.3

0 —

09.3

0 M

imi a

Líz

a09

.30

—16

.30

Díln

y an

imac

e10

.30

—11

.42

Václ

av M

ergl

– v

ýběr

z tv

orby

pro

dět

i13

.00

—14

.45

Avril

a p

odiv

uhod

ný s

vět

15.0

0 —

16.1

5 Ba

rva

kůže

: med

ová

17.3

0 —

18.5

9 Vr

ásky

Lout

kové

div

adlo

10.0

0 —

12.0

0 Ex

ilová

mel

anch

olie

Pau

la F

ierli

nger

a /

Petr

Bilí

k, K

ristý

na E

rben

ová

12.0

0 —

13.0

0 A

NIM

O n

ebol

i ani

mač

ní s

tudi

o Č

T /

Ann

a Šv

ehel

ková

, Lad

isla

v Ca

bica

r13

.30

—15

.30

Stát

ní fo

nd k

inem

atog

rafie

:

Po

dpor

a an

imov

ané

tvor

by15

.30

—16

.30

Gam

e D

ay –

Aut

orsk

é hr

aní I

.16

.30

—17

.30

Gam

e D

ay –

Aut

orsk

é hr

aní I

I.:

Indi

e hr

y so

učas

nost

i / M

. Vaň

o17

.30

—19

.00

Lout

kohr

a s

pixe

ly /

Jaku

b Pí

stec

ký19

.30

—21

.00

Inte

rakt

ivní

film

y za

zrc

adle

m /

Jan

Pink

ava

21.0

0 —

22.3

0 Če

rnob

ílo /

D. Š

pače

k

Schw

arze

nber

ský

sál

09.3

0 —

10.3

0 Li

chož

rout

i: čt

ení a

pro

mítá

ní11

.00

—11

.52

True

Štú

r13

.00

—14

.03

Špan

ělsk

ý fo

kus V

III. P

říští

gene

race

15.0

0 —

16.1

5 A

nim

azio

ni 4

– n

ová

itals

ká a

nim

ace

17.0

0 —

18.1

4 M

ezin

árod

ní so

utěž

krá

tkýc

h fil

mů

– Kr

átký

film

C18

.30

—19

.51

Mez

inár

odní

sou

těž

stud

ents

kých

film

ů

–

Stud

ents

ký fi

lm C

20.3

0 —

21.3

3 Kd

e do

mov

můj

? –

Krát

ké fi

lmy

I.

Mas

aryk

ovo

nám

ěstí

21.0

0 —

22.4

2 V

hlav

ě

Dům

ani

mac

e

09.0

0 —

17.0

0 W

orks

hop

3D a

nim

ace

(SO

ŠOU

Ner

udov

a Pl

zeň)

10

.00

—17

.00

KREU

S –

45 o

kam

žiků

pře

d pr

obuz

ením

09.0

0 —

17.0

0 M

aker

sLab

: 3D

tisk

/ Ad

am Je

ch, J

arom

ír Je

ch

13.3

0 —

14.1

5 Ká

va s

tvůr

ci

Dům

Ště

pánk

a N

etol

ické

ho

10.0

0 —

18.0

0 Vá

clav

Mer

gl –

Sek

venc

e za

stav

enéh

o ča

su

Zám

ecká

gal

erie

09.0

0 —

18.0

0 N

ové

česk

é lo

utky

Zám

ecký

par

k

10.0

0 —

11.0

0 Bý

k Fe

rdin

and

Div

adlo

J. K

. Tyl

a –

foye

r

09.0

0 —

18.0

0 St

rom

: Zas

tave

né o

braz

y

Tune

l Mus

ic B

ar

21.0

0 —

22.0

0 A

lpho

nes

22.0

0 —

23.0

0 N

acht

tant

e23

.00

—23

.59

Plan

ety

Tipy na dnešní den

V dnešním čísle:Rozhovor: Chintis Lundgren – str. 2

Kde se tisknou 3D modely – str. 3

Plán domu animace – 1. patro – str. 3

Doma není vždycky nejlíp

Pojarovy stopy v Kanadě15.30 Kino Světozor

Speciální přednášku spojenou s projekcí

připravil přímo pro Anifilm kanadský kurátor

Marco de Blois. Břetislav Pojar měl v Kanadě

nejen řadu přátel a spolupracovníků, ale

i následovníků, kteří se nechali inspirovat

jeho způsobem práce s filmovou loutkou.

Rozhodli jsme se proto zmapovat, jakým způ-

sobem žije Pojarův odkaz za oceánem dál.

Animace à la italiano15.00 Schwarzenberský sál

Přijďte se přesvědčit o tom, že nová italská

autorská animace nezůstává nijak pozadu

oproti ostatním evropským zemím – naopak

se vyznačuje originalitou a svěžestí. Novou

DVD kolekci Animazioni 4, která zahrnuje

širokou škálu stylů, představí kurátor Andrea

Martignoni. Tentokrát je kolekce doplněná

i filmy z jiných zemí.

.

Psychedelika bez hranic20.30 Divadlo J. K. Tyla

Na dnešní večer můžeme doporučit všem

odvážným divákům, kteří se nebojí ponu-

rých, psychedelických a surrealistických fil-

mů, aby se zašli podívat na program našeho

porotce Rosta. Sugestivní snímky, které tento

nezávislý umělec, hudebník, výtvarník, ilus-

trátor, animátor a režisér točí (a sám si k nim

skládá hudbu), se nedají k ničemu přirovnat.

Monster of Nix (Rosto, 2011)

Kin

o S

věto

zor

10

.00

—1

1.1

9

Mez

inár

od

ní s

ou

těž

krát

kých

film

ů –

Krá

tký

film

A1

2.0

0 —

13

.39

Pr

og

ram

y p

oro

tců

– N

ou

red

din

Zar

rin

kelk

14

.00

—1

5.0

9

Kd

e d

om

ov

mů

j? –

Pau

l Fie

rlin

ger

–

Exilo

vá m

elan

cho

lie –

Krá

tké

film

y II.

15

.30

—1

7.3

0

Bře

tisl

av P

oja

r a

Kan

ada

/ M

arco

de

Blo

is1

8.0

0 —

19

.18

Šp

alíč

ek1

9.3

0 —

20

.46

Ps

ych

on

auti

, zap

om

enu

té d

ěti

21.

00

—2

2.0

8

Mez

inár

od

ní s

ou

těž

abst

rakt

níc

h a

nen

arat

ivn

ích

an

imac

í – A

bst

rakt

ní a

nen

arat

ivn

í an

imac

e B

23.

30

—0

0.4

0

Špan

ělsk

ý fo

kus

VI.

Hu

mo

r a

řežb

a

Div

adlo

J. K

. Tyl

a

10.

00

—1

1.2

2

Ad

ama

12

.00

—1

3.1

7

Mez

inár

od

ní s

ou

těž

krát

kých

film

ů –

Krá

tký

film

B1

4.0

0 —

15.

30

A

no

mal

isa

16

.00

—1

7.1

1

Mal

á z

ryb

árn

y2

0.3

0 —

21.

52

Pr

og

ram

y p

oro

tců

– R

ost

o

Ro

háč

– S

ál Č

T

08

.30

—0

9.3

0

Mim

i a L

íza

09.

30

—1

6.3

0

Díln

y an

imac

e1

0.3

0 —

11.

42

V

ácla

v M

erg

l – v

ýběr

z t

vorb

y p

ro d

ěti

13.

00

—1

4.4

5

Avr

il a

po

div

uh

od

ný

svět

15.

00

—1

6.1

5

Bar

va k

ůže

: med

ová

17.

30

—1

8.5

9

Vrá

sky

Lou

tko

vé d

ivad

lo

10.

00

—1

2.0

0

Exilo

vá m

elan

cho

lie P

aula

Fie

rlin

ger

a /

Petr

Bilí

k, K

rist

ýna

Erb

eno

vá1

2.0

0 —

13.

00

A

NIM

O n

ebo

li an

imač

ní s

tud

io Č

T /

An

na

Šveh

elko

vá, L

adis

lav

Cab

icar

13.

30

—1

5.3

0

Stát

ní f

on

d k

inem

ato

gra

fie:

Po

dp

ora

an

imo

van

é tv

orb

y1

5.3

0 —

16

.30

G

ame

Day

|–A

uto

rské

hra

ní I

.1

6.3

0 —

17.

30

G

ame

Day

|–A

uto

rské

hra

ní I

I.:

Ind

ie h

ry s

ou

časn

ost

i / M

. Vaň

o1

7.3

0 —

19

.00

Lo

utk

oh

ra s

pix

ely

/ Ja

kub

Pís

teck

ý1

9.3

0 —

21.

00

In

tera

ktiv

ní f

ilmy

za z

rcad

lem

/ J

an P

inka

va2

1.0

0 —

22

.30

Č

ern

ob

ílo /

D. Š

pač

ek

Sch

war

zen

ber

ský

sál

09.

30

—1

0.3

0

Lich

ožr

ou

ti: č

ten

í a p

rom

ítán

í1

1.0

0 —

11

.52

Tr

ue

Štú

r1

3.0

0 —

14

.03

Šp

aněl

ský

foku

s V

III. P

říšt

í gen

erac

e1

5.0

0 —

16

.15

A

nim

azio

ni 4

– n

ová

ital

ská

anim

ace

17.

00

—1

8.1

4

Mez

inár

od

ní s

ou

těž

krát

kých

film

ů –

Krá

tký

film

C1

8.3

0 —

19.

51

M

ezin

áro

dn

í so

utě

ž st

ud

ents

kých

film

ů

– St

ud

ents

ký fi

lm C

20.

30

—2

1.3

3

Kd

e d

om

ov

mů

j? –

Krá

tké

film

y I.

Mas

aryk

ovo

nám

ěstí

21.

00

—2

2.4

2

V h

lavě

Dů

m a

nim

ace

09.

00

—1

7.0

0

Wo

rksh

op

3D

an

imac

e (S

OŠO

U N

eru

do

va P

lzeň

) 1

0.0

0 —

17.

00

K

REU

S –

45 o

kam

žiků

pře

d p

rob

uze

ním

09.

00

—1

7.0

0

Mak

ersL

ab: 3

D t

isk

/ A

dam

Jec

h, J

aro

mír

Jec

h

13.

30

—1

4.1

5

Káv

a s

tvů

rci

Dů

m Š

těp

ánk

a N

eto

lick

ého

10.

00

—1

8.0

0

Vác

lav

Mer

gl –

Sek

ven

ce z

asta

ven

ého

čas

u

Zám

eck

á g

aler

ie

09.

00

—1

8.0

0

No

vé č

eské

lou

tky

Zám

ecký

par

k

10.

00

—1

1.0

0

Býk

Fer

din

and

Div

adlo

J. K

. Tyl

a –

foye

r

09.

00

—1

8.0

0

Stro

m: Z

asta

ven

é o

bra

zy

Tun

el M

usi

c B

ar

21.

00

—2

2.0

0

Alp

ho

nes

22

.00

—2

3.0

0

Nac

htt

ante

23.

00

—2

3.5

9

Pla

net

y

Doprovodný program letošního Anifilmu

je zasvěcen fenoménu migrace. Ale pozor:

toto téma nemá být jen reakcí na součas-

nou migrační vlnu. V našem pojetí je otázka

migrace širší a jde hlouběji do historie. Ob-

sahuje dílčí motivy, jakými jsou politický

i ekonomický exil, otázky lidské identity,

hledání kořenů nebo pomíjivost geografic-

kých hranic. Výběr hostů přirozeně nejvíce

odráží českou zkušenost a u většiny z nich

tak či onak můžeme nacházet spojitost

s Českou republikou, nebo spíš ještě s Čes-

koslovenskem. Další rovinou je pak před-

náškový a filmový program, reflektující

jednotlivé aspekty migrace a souvisejících

motivů. I členové porot byli osloveni v du-

chu tématu festivalu: Jan Pinkava, český

výtvarník a režisér, opustil Československo

na konci šedesátých let, Vera Neubauer se

narodila a studovala v Praze, ale přesídlila

do Velké Británie, zlínský rodák Jakub Pístecký emigroval se svou rodinou do

Kanady, Ondřej Švadlena se po různých

přesunech usadil (zatím) v Německu. Ze

zdravotních důvodů bohužel nemohl dorazit

Paul Fierlinger. Ten se narodil českým rodi-

čům v Japonsku, vyrůstal v USA, po válce žil

v Československu a v roce 1967 uprchl na

Západ. Nicméně o jeho filmy – včetně

světové premiéry dvouhodinového filmovo-

-komiksového počinu Slocum sám na moři

– nebudou diváci připraveni. Současnou

migrační vlnu pak reflektují dvě pásma

krátkých filmů.

Festivalový deníkPátek 6. 5. 2016Festivalový deníkPátek 6. 5. 2016

I dnes si mohou děti vybrat z naší progra- mové nabídky, která zahrnuje jak filmové projekce, tak animační dílny a také divadlo v Zámeckém parku. Pro dnešní den můžeme doporučit například „lichožroutský program“ – režisérka a výtvarnice Galina Miklínová,  spoluautorka „lichožroutí“ trilogie o zlodě- jíčcích lichých ponožek, představí dětským divákům půvabný a originální svět těchto tvorů, a to dvojím způsobem: jako původní knihu Pavla Šruta, kterou ilustrovala, i jako očekávaný film, který má premiéru za půl roku (9.30, Schwarzenberský sál). Katarína Kerekesová, další z významných režisérek a výtvarnic, tentokrát ze sousedního Slo- venska, zase uvede svůj pozoruhodný seriál Mimi a Líza (8.30, Roháč – sál ČT).

V Loutkovém divadle dnes odpoledne pořá-dáme dvě zajímavé přednáško-prezentace spojené s ukázkami. První, nazvaná Loutko-hra s pixely, začíná v 17.30 a povede ji náš porotce a specialista na filmové triky a efekty Jakub Pístecký, který působí v proslulém americkém studiu Industrial Light & Magic. S ním se podíváme například do zákulisí po-sledního filmu marvelovské série Avengers. V 19.30 následuje přednáška Jana Pinkavy Interaktivní filmy za zrcadlem. Ta bude zahr-novat něco úplně jiného – živé interaktivní ukázky novějších i starších přírůstků projektu Google Spotlight Stories.

Co při pátku s dětmi?

Kolik vám bylo let, když jste se rozhodla, že z vás bude režisérka animovaných filmů? Věděla jsem, že ze mě bude umělkyně, už ve třech letech. Věděla jsem to, protože mi má matka oznámila, že jí to řekla věštkyně. Nevěděla jsem sice, kdo je to věštkyně nebo umělkyně, ale věřila jsem všemu, co mi mat-ka tehdy řekla. Dlouho jsem byla přesvěd-čena, že malování je to jediné, co mě může zajímat. S animací jsem si začala pohrávat, až když mi bylo 27 nebo 28.

Co vás přimělo k tomuto rozhodnutí? Poté, co jsem si jen tak pro radost vytvoři-la pár animovaných klipů, jsem si uvědomila, že animování je mnohem větší zábava než malování. A když jsem pak začala objíždět festivaly a potkávat všechny ty úžasné režisé-ry a režisérky, skutečně jsem tomu propadla.

Proč za protagonisty svých příběhů volíte zvířecí postavy? Protože vypadají srandovně a člověk se s nimi snadno ztotožní. Lidé v nich pozná-vají sami sebe a dokáží se tak smát vlastní pošetilosti.

Který z vašich filmů je váš oblíbený a proč? Nemám jediného oblíbence, ale mám ráda své úplně první filmy, protože jsou tako-vé syrové a podivné a tak nějak nezasažené přílišným plánováním a promýšlením. Dnes, když jsem již přijala, že už nejsem malířka, ale režisérka, beru svou práci mnohem vážněji a někdy je pro mne obtížné být potrhlá, tvořit opravdu svobodně a věci příliš nepromýšlet. Na druhou stranu mám ráda i svůj nejnovější film Život s Hermanem H. Rottem. Je to totiž

první film, u nějž jsem nad scénářem strávila víc než jeden den, a opravdu jsem se snažila všechno doladit.

S kolika lidmi na svých filmech spolu- pracujete? Dřív jsem všechno dělala sama, tedy kromě zvuku a hudby. Nedávno jsem však začala trochu víc spolupracovat s dalšími lidmi. Život s Hermanem H. Rottem jsem na-psala spolu s Draškem Ivezićem a ke scénáři jsem navíc dostala pár dobrých rad od Priita Pärna. Pomoc jsem měla také s kolorováním a trochu dokonce i s animací. Nechat ostatní, aby mi pomohli, pro mě nebylo nic jedno-duchého. Potřebuji mít všechno pevně pod kontrolou. Ale rozhodně to mělo své výhody a budu se snažit ve spolupráci s dalšími lidmi pokračovat.

Zúčastnila jste se soutěže Visegrad Ani-mation Forum se svým seriálem Manivald and the Absinthe Rabbits. Bylo to podle vás pro tento projekt přínosné? Myslím, že největší přínos spočíval v tom, že jsem měla příležitost zjistit, jak lidé na ten-to nápad reagují, co se jim líbí a co naopak ne. Navíc jsme zjistili, že vytvořit televizní seriál pro dospělé bude značně obtížné, po-kud se budeme chtít spolehnout na klasický model produkce určitou televizní stanicí. Zdá se, že největší šanci na úspěch takovémuto projektu mohou nabídnout poskytovatelé služeb VOD nebo mobilní platformy.

Mohla byste tento projekt stručně před-stavit? Manivald and the Absinthe Rabbits je společenská satira o současné generaci třicátníků. Většina postav, představovaných

antropomorfními zvířaty, je vysoce vzdělaná, ale jsou buď nezaměstnaní, nebo mají mi-zernou práci. Všichni vysedávají v baru, který vede ježek transvestita a kam často dochází králíci popíjet absint. Hlavní postavou je Manivald, naivní lišák, který se zrovna odstě-hoval od matky a začíná ve svých 33 letech objevovat svět.

Jste spoluzakladatelkou produkční spo-lečnosti Adriatic Animation. Kdy a proč jste ji založila? Společnost Adriatic Animation byla založena počátkem roku 2014. Je to malé studio se sídlem na chorvatském pobřeží v Pule (a také v Záhřebu), které se zaměřuje na produkci nezávislých uměleckých filmů. Založili jsme ho, protože jsme chtěli vytvořit prostředí, které by umožnilo tvůrčím lidem scházet se, spolupracovat a společně vytvá-řet úžasné věci.

Chintis Lundgren: Někdy je pro mě obtížné být potrhlá jako dřív

Členkou poroty, která hodnotí mezinárodní soutěž krátkých a studentských filmů, je estonská režisérka Chintis Lundgren. Tato činorodá autorka má za sebou řadu krátkých kreslených filmů, které na festivalu osobně uvede.

Dům animace:1. patro S

chodiště

Schodiště

Do Domu animace se můžete přijít podívat na fenomén blízké budoucnosti – ukázku 3D tisku, který vám představí zástupci spo- lečnosti MakersLab. Ta se věnuje 3D tisku, scanu, modelování, stejně jako předávání těchto dovedností – pořádá kurzy pro začí-nající i pokročilé uživatele 3D tiskáren, ale i pro lidi, kteří o této technologii zatím vůbec nic neví. O 3D tisku se hodně mluví, ale má-lokdo si představí, co všechno je možné díky němu vytvořit, jaké má přednosti a po- chopitelně i limity. Dnes do 17 hodin se tak od průkopníků této technologie dozvíte úpl-né základy i aktuální trendy v oblasti 3D tisku a pokrokových technologií a na základě reál- né demonstrace 3D tisku vám představí hra- nice toho, jak se 3D tisk dá využít.

Budoucnostrealitou: 3D tisk Za hranice animace

Kreusworkshop

9.00 –17.00

Tvůrčí dílna na tabletech

Wacom9.00 –17.00

WC

WC

MakersLab: 3D tisk9.00 –17.00

3D Animace9.00 –17.00

Dětský koutek9.00 –17.00

Herní zóna9.00 –17.00

Anifilmprodukce

Foto: archiv Chintis Lundgren

Anifilmprodukce

Dům animace:1. patro

Za hranice animace

Kreusworkshop

9.00 –17.00

Tvůrčí dílna na tabletech

Wacom9.00 –17.00

MakersLab: 3D tisk9.00 –17.00

3D Animace9.00 –17.00

Dětský koutek9.00 –17.00

Herní zóna9.00 –17.00

Co při pátku s dětmi?I dnes si mohou děti vybrat z naší progra-

mové nabídky, která zahrnuje jak filmové

projekce, tak animační dílny a také divadlo

v Zámeckém parku. Pro dnešní den můžeme

doporučit například „lichožroutský program“

– režisérka a výtvarnice Galina Miklínová, 

spoluautorka „lichožroutí“ trilogie o zlodě-

jíčcích lichých ponožek, představí dětským

divákům půvabný a originální svět těchto

tvorů, a to dvojím způsobem: jako původní

knihu Pavla Šruta, kterou ilustrovala, i jako

očekávaný film, který má premiéru za půl

roku (9.30, Schwarzenberský sál). Katarína

Kerekesová, další z významných režisérek

a výtvarnic, tentokrát ze sousedního Slo-

venska, zase uvede svůj pozoruhodný seriál

Mimi a Líza (8.30, Roháč – sál ČT).

Budoucnostrealitou: 3D tiskDo Domu animace se můžete přijít podívat

na fenomén blízké budoucnosti – ukázku

3D tisku, který vám představí zástupci spo-

lečnosti MakersLab. Ta se věnuje 3D tisku,

scanu, modelování, stejně jako předávání

těchto dovedností – pořádá kurzy pro začí-

nající i pokročilé uživatele 3D tiskáren, ale

i pro lidi, kteří o této technologii zatím vůbec

nic neví. O 3D tisku se hodně mluví, ale má-

lokdo si představí, co všechno je možné

díky němu vytvořit, jaké má přednosti a po-

chopitelně i limity. Dnes do 17 hodin se tak

od průkopníků této technologie dozvíte úpl-

né základy i aktuální trendy v oblasti 3D tisku

a pokrokových technologií a na základě reál-

né demonstrace 3D tisku vám představí hra-

nice toho, jak se 3D tisk dá využít.

V Loutkovém divadle dnes odpoledne pořá-

dáme dvě zajímavé přednáško-prezentace

spojené s ukázkami. První, nazvaná Loutko-

hra s pixely, začíná v 17.30 a povede ji náš

porotce a specialista na filmové triky a efekty

Jakub Pístecký, který působí v proslulém

americkém studiu Industrial Light & Magic.

S ním se podíváme například do zákulisí po-

sledního filmu marvelovské série Avengers.

V 19.30 následuje přednáška Jana Pinkavy

Interaktivní filmy za zrcadlem. Ta bude zahr-

novat něco úplně jiného – živé interaktivní

ukázky novějších i starších přírůstků projektu

Google Spotlight Stories.

Chintis Lundgren: Někdy je pro mě obtížné být potrhlá jako dřív

Členkou poroty, která hodnotí mezinárodní soutěž krátkých a studentských filmů, je estonská režisérka Chintis Lundgren. Tato činorodá autorka má za sebou řadu krátkých kreslených filmů, které na festivalu osobně uvede.

Foto: archiv Chintis Lundgren

Kolik vám bylo let, když jste se rozhodla, že z vás bude režisérka animovaných filmů? Věděla jsem, že ze mě bude umělkyně,

už ve třech letech. Věděla jsem to, protože mi

má matka oznámila, že jí to řekla věštkyně.

Nevěděla jsem sice, kdo je to věštkyně nebo

umělkyně, ale věřila jsem všemu, co mi mat-

ka tehdy řekla. Dlouho jsem byla přesvěd-

čena, že malování je to jediné, co mě může

zajímat. S animací jsem si začala pohrávat, až

když mi bylo 27 nebo 28.

Co vás přimělo k tomuto rozhodnutí? Poté, co jsem si jen tak pro radost vytvoři-

la pár animovaných klipů, jsem si uvědomila,

že animování je mnohem větší zábava než

malování. A když jsem pak začala objíždět

festivaly a potkávat všechny ty úžasné režisé-

ry a režisérky, skutečně jsem tomu propadla.

Proč za protagonisty svých příběhů volíte zvířecí postavy? Protože vypadají srandovně a člověk se

s nimi snadno ztotožní. Lidé v nich pozná-

vají sami sebe a dokáží se tak smát vlastní

pošetilosti.

Který z vašich filmů je váš oblíbený a proč? Nemám jediného oblíbence, ale mám

ráda své úplně první filmy, protože jsou tako-

vé syrové a podivné a tak nějak nezasažené

přílišným plánováním a promýšlením. Dnes,

když jsem již přijala, že už nejsem malířka,

ale režisérka, beru svou práci mnohem vážněji

a někdy je pro mne obtížné být potrhlá, tvořit

opravdu svobodně a věci příliš nepromýšlet.

Na druhou stranu mám ráda i svůj nejnovější

film Život s Hermanem H. Rottem. Je to totiž

první film, u nějž jsem nad scénářem strávila

víc než jeden den, a opravdu jsem se snažila

všechno doladit.

S kolika lidmi na svých filmech spolu- pracujete? Dřív jsem všechno dělala sama, tedy

kromě zvuku a hudby. Nedávno jsem však

začala trochu víc spolupracovat s dalšími

lidmi. Život s Hermanem H. Rottem jsem na-

psala spolu s Draškem Ivezićem a ke scénáři

jsem navíc dostala pár dobrých rad od Priita

Pärna. Pomoc jsem měla také s kolorováním

a trochu dokonce i s animací. Nechat ostatní,

aby mi pomohli, pro mě nebylo nic jedno-

duchého. Potřebuji mít všechno pevně pod

kontrolou. Ale rozhodně to mělo své výhody

a budu se snažit ve spolupráci s dalšími lidmi

pokračovat.

Zúčastnila jste se soutěže Visegrad Ani-mation Forum se svým seriálem Manivald and the Absinthe Rabbits. Bylo to podle vás pro tento projekt přínosné? Myslím, že největší přínos spočíval v tom,

že jsem měla příležitost zjistit, jak lidé na ten-

to nápad reagují, co se jim líbí a co naopak

ne. Navíc jsme zjistili, že vytvořit televizní

seriál pro dospělé bude značně obtížné, po-

kud se budeme chtít spolehnout na klasický

model produkce určitou televizní stanicí. Zdá

se, že největší šanci na úspěch takovémuto

projektu mohou nabídnout poskytovatelé

služeb VOD nebo mobilní platformy.

Mohla byste tento projekt stručně před-stavit? Manivald and the Absinthe Rabbits je

společenská satira o současné generaci

třicátníků. Většina postav, představovaných

antropomorfními zvířaty, je vysoce vzdělaná,

ale jsou buď nezaměstnaní, nebo mají mi-

zernou práci. Všichni vysedávají v baru, který

vede ježek transvestita a kam často dochází

králíci popíjet absint. Hlavní postavou je

Manivald, naivní lišák, který se zrovna odstě-

hoval od matky a začíná ve svých 33 letech

objevovat svět.

Jste spoluzakladatelkou produkční spo-lečnosti Adriatic Animation. Kdy a proč jste ji založila? Společnost Adriatic Animation byla

založena počátkem roku 2014. Je to malé

studio se sídlem na chorvatském pobřeží

v Pule (a také v Záhřebu), které se zaměřuje

na produkci nezávislých uměleckých filmů.

Založili jsme ho, protože jsme chtěli vytvořit

prostředí, které by umožnilo tvůrčím lidem

scházet se, spolupracovat a společně vytvá-

řet úžasné věci.