VÝŽIVA PŘEDŠKOLNÍCH A ŠKOLNÍCH DĚTÍ

• Výživa má v dětském věku klíčový význam pro růst a vývoj organizmu.

• Neméně důležitou roli dle současných poznatků má však i v prevenci onemocnění dospělého věku.

• Dítě si stravu neurčuje samo, je zcela odkázané na nabídku dospělých.

• V období dětství nemůžeme opomenout ani vytváření stravovacích, hygienických a společenských návyků.

• Pro rostoucí organizmus je vážným nebezpečím každá forma nesprávné výživy.

STRAVOVACÍ NÁVYKY • Výživové chování dětí rozhodujícím způsobem

ovlivňují stravovací návyky v rodině (pro dítě jsou rodiče vzorem, který přirozeně napodobuje).

• Výživové chování dětí, stejně jako dospělých je podmíněno složitými mechanizmy. Jejich pochopení přispívá nejen k porozumění zvláštnostem chuťových preferencí dospělých, ale také k možnosti je nenásilně měnit či ovlivnit.

Pro vytváření postojů k potravinám nebo jejich

chuťovým vlastnostem v dětství platí: • Dítě si nejsnáze oblíbí ty potraviny, které si vědomě i

podvědomě spojuje s příjemnými pocity, s pocitem příjemných či milých situací, s pocitem uzdravení nebo bezpečí.

• Nejsnáze si dítě přivyká na sladkou chuť. Již kojenec přijímá sladkou chuť (v přírodě rychlý a bezpečný zdroj energie) jako velmi příjemnou a žádoucí. Po dlouhá století je sladké chuti dodáván jakýsi vyšší symbolický smyl, využívá se k slavnostním příležitostem a odměnám.

• Ostatním chutím se dítě učí přivykat složitěji, a to na podkladě opakované pozitivní zkušenosti.

• Strach z neznámé chuti můžeme oslabit jedině opakovaným nenuceným kontaktem s potravinou. K tomu, aby dítě přijalo potravinu za svou, potřebuje až jedenáct takovýchto kontaktů.

• Potraviny, jejichž konzumace je spojována s nevolností, s nemocí nebo zvracením, zařazují děti rychle mezi jídla, ke kterým mají averzi. Často jsou pak takovéto potraviny odmítány po celý život.

• Při vytváření postojů k potravinám nebo jejich chuťovým vlastnostem je významný i efekt sociální nápodoby. Děti mají tendence přebírat preference svých rodičů (zejména děti, které žijí v harmonické rodině).

• Výživové chování vrstevníků je pro děti také důležité – nejvíce se nápodoba projeví až v pubertě.

• Děti si málokdy oblíbí jídlo, během něhož jsou kárány, musí poslouchat ostrou výměnu názorů, jsou předmětem nebo svědkem hádek rodičů. Rodinná pohoda a příjemné prostředí jsou hlavními faktory nejen pro nenucenou oblibu jídel.

• Rodinné večeře, sobotní, nedělní a sváteční obědy by se měly stát příležitostí ke konverzaci se členy rodiny, chvílí odpočinku, pohody, příjemných zážitků, společného plánování a stálému poznávání se členů rodiny. Měly by být rituálem, na který se celý život nezapomíná.

• Akt jídla by neměl být jen prostým požitím pro život nezbytných látek, ale je to společenská událost.

• Rodiče necítí většinou potřebu zdůrazňovat příznivý zdravotní účinek u potravin, jejichž konzumaci se dítě předem nebrání (jahody, banány apod.), ale zdůrazňují ji u "pochoutek" typu rybího tuku.

• Děti by neměly být nikdy odměňovány za to, že opravdu zkonzumovaly to, co jim předloží rodiče.

• V prostředí tržního hospodářství ovlivňuje děti a dospívající velmi silně reklama.

• Útočí zejména na podprahové vnímání a vytváří v dětech a dospívajících pocit, že pořizování nových věcí je výrazem společenského postavení, identifikace s určitou sociální skupinou.

• Děti dlouho neumějí rozlišit reklamu od skutečnosti. Tento rozdíl jsou schopny dělat až děti od osmi let výše.

• Televize propaguje téměř výlučně to, co je pro děti nezdravé a škodlivé. Tedy přeslazené, přesolené nebo vysokotučné nápoje a poživatiny. Usměvavé, sportovně vyhlížející rodinky, které do sebe ládují hamburgery, se tu střídají s nadšenými pijáky coly a fanty či s jásajícími požírači sladkostí a "slaností" všeho druhu.

• Dětské reklamy ukazují nezdravá jídla v nejlepším světle. Spojují tučné a sladké výrobky s popularitou, sportovními úspěchy a šťastnými vztahy.

• Růst výskytu nadváhy a obezity se u nás netýká jen dospělé populace, ale i dětí.

• V ČR má nadváhu 9 % dětí, obézních je 6 %, asi 80 % obézních dětí zůstává obézními i v dospělosti..

• Příčiny neutěšitelného stavu výživy u dnešních dětí jsou v zásadě tři:– energetický příjem nepřiměřený skutečným

potřebám (snižování habituální pohybové aktivity)

– nepravidelný příjem potravy– špatný výběr potravin

NUTRIČNÍ HODNOTA STRAVY

• Základní požadavky na dětskou výživy jsou deklarovány doporučenými nutričními dávkami, které udávají požadovanou hodnotu energie, makronutrientů a mikronutrientů pro obě pohlaví a věk.

• Základní potřebou je vyrovnaná energetická bilance, což znamená, že energetický příjem potravou by měl odpovídat energetickému výdeji, který je dán bazální metabolickou potřebou a mírou tělesné aktivity jedince.

• Bazální metabolizmus = množství energie, která je zapotřebí pro udržení základních životních funkcí.

Výpočet hodnoty BM kcal/24hod: MUŽI: 66 + (13,7 x hmotnost v kg) + (5 x výška v cm) - (6,8 x věk v rocích) ŽENY: 655 + (9,6 x hmotnost v kg) + (1,85 x výška v cm) - (4,7 x věk v rocích)

• Hodnota bazálního metabolizmu odpovídá u dětí

přibližně 50 % skutečného denního výdeje (u

dospělých 65 – 75).

Odhad rozsahu doporučovaného denního

energetického příjmu (pro dospělého)

• Běžná energetická hodnota: 34 - 35 Kcal/1 kg

• Redukční dieta: 25 - 27 Kcal/ 1 kg

• Zvýšená fyzická námaha: 42 - 43 Kcal/1 kg

Přiměřený energetický příjem dětí a dospívajících

Věk Chlapci Dívky

6 – 8 let 1980 kcal/den 1800 kcal/den

9 – 10 let 2400 kcal/den 2100 kcal/den

11 – 14 let 2500 kcal/den 2200 kcal/den

15 – 18 let 3000 kcal/den 2200 kcal/den

19 – 24 let 2900 kcal/den 2200 kcal/den

Přiměřený energetický příjem dospělých

Věk Muži Ženy

25 – 35 let 2620 kcal/den 2200 kcal/den

35 – 50 let 2400 kcal/den 2000 kcal/den

51 – 65 let 2000 kcal/den 1800 kcal/den

nad 65 let 1900 kcal/den 1700 kcal/den

• Hlavním kritériem pro hodnocení energetického příjmu je přiměřený somatický vývoj dítěte, zejména pak jeho proporcionalita (poměr výšky a hmotnosti).

• Somatickým projevem nadměrného energetického příjmu je nadváha až obezita. Tuto nerovnováhu je možné ovlivnit úpravou výživy a zvýšenou tělesnou aktivitou dítěte.

• Nedostatečný energetický příjem signalizuje nadměrná štíhlost až hubenost. U těchto dětí je třeba v první řadě vyloučit poruchu výživy vyplývající z metabolického případně jiného chronického onemocnění.

• Vzhledem k tomu, že se často jedná o nesprávné stravovací zvyklosti a životní styl celé rodiny, je vhodné působit na komplexní změnu zvyklostí rodiny.

Vhodné rozložení energetického příjmu během dne

Snídaně30%

Svačina 110%Oběd

30%

Svačina 210%

Večeře20%

Zastoupení základních živin

Tuky20%

Bílkoviny20%

Cukry60%

Energie v základních živinách

Kcal/1g kJ/1g

Cukry 4 16,8

Tuky 9 37,8

Bílkoviny 4 16,8

Vitamíny 0 0

Minerální látky 0 0

Skladba potravinPřílohy

• Pečivo, rýže, těstoviny, knedlíky a luštěniny - jsou základem výživy. Jsou hlavním zdrojem sacharidů, zejména složených (polysacharidů), vlákniny, vitaminů (zejména skupiny B) a minerálů.

• Denní doporučená dávka pro děti je 5-6 porcí denně. V období dospívání, u chlapců a sportujících dětí se může dávka zvýšit.

• Za jednu porci považujeme: 1 plátek chleba (60g), 1 rohlík, 1 dalamánek či houska, kopeček rýže, těstovin, brambor (125g), 3 knedlíky.

• Ve správné výživě mají důležitou roli tzv. celozrnné výrobky - pečivo, těstoviny, rýže, mouka. Jsou připravovány z nízko vymleté mouky, která si v porovnání s bílou moukou zachovává vyšší obsah minerálů, vitaminů a vlákniny. V dětské výživě by tyto potraviny neměly chybět.

• Také luštěniny jsou neopomenutelnou součástí stravy dětí - lze je podávat nejen jako samostatná jídla, ale jsou i vhodnou součástí zeleninových salátů, polévek, gulášů či zapékaných jídel.

Zelenina a ovoce

• Zelenina a ovoce tvoří druhé patro pyramidy, to znamená, že není třeba se v jejich spotřebě nijak omezovat. Tyto potraviny jsou hlavním zdrojem vitaminů, minerálů, vlákniny a řady dalších látek enzymatické povahy.

• Pro dětský věk je důležité heslo 5x denně ovoce a zeleninu. • Za jednu porci považujeme: 1 střední jablko, banán, kiwi,

mandarinku, 125 ml neslazeného džusu, rajské jablko, papriku...

Přitom je potřeba dbát na pestrý sortiment, protože každý druh zeleniny i ovoce je charakteristický různým obsahem důležitých látek (vitaminů, provitaminů, minerálů, apod.).

• V průběhu roku doporučujeme dávat přednost zelenině a ovoci podle jejich přirozeného vegetačního výskytu.

• V zimním období doplňujeme jídelníček všemi dostupnými druhy ovoce a zeleniny, zejména pak jižním ovocem.

• Pro dětskou výživu je vhodné využívat i různé druhy zmrazené zeleniny.

• Děti bychom měli navykat, že zelenina je podávána ke každému jídlu, ať v podobě tzv. druhé přílohy (tepelně upravené), salátu, oblohy či kusové zeleniny ke svačinám.

Mléko a mléčné výrobky

• Mléko je pro člověka základním a zcela přirozeným zdrojem živin. Klíčový význam u rostoucího organismu je zejména obsah bílkovin a vápníku.

• Doporučená denní dávka pro děti je 3 - 5 porcí denně. • Za jednu porci přitom považujeme 250 ml mléka, 150 ml

jogurtu, 50 g sýra.

• Mléko a mléčné výrobky mohou být ve výživě zdrojem nežádoucích nasycených tuků. V dětské výživě dáváme proto přednost výrobkům s normální tučností (do 3% tuku u mléka a mléčných výrobků, 45% tuku u sýrů). Omezujeme zejména tzv. smetanové výrobky, které mohou obsahovat až 15 % tuku, kdy jedno balení vyčerpá celodenní přijatelnou dávku saturovaných (nasycených) tuků.

• Obezřetnost ve výběru mléčných výrobků je třeba zejména u děti s familiární poruchou tukového metabolismu.

• Asi u 25 % osob dochází po 2. roce života ke snižování aktivity enzymu laktázy. Počínaje tímto věkem může docházet k trávicím obtížím po požití mléka, k tzv. laktózové intoleranci.

• Zakysané mléčné výrobky (jogurty, acidofilní mléka, biokys) a rovněž sýry neobsahují buď žádnou laktózu (tvrdý nebo polotvrdý sýr) nebo jen nepatrné množství (10 % měkkých sýrů) a mohou být bez obav konzumovány.

Výrobky vhodné k pravidelné konzumaci dětí

Potravina 1 porce kJ Tuk / g Ca / mg

jogurt lehký do

5%

150 ml 340 2 - 7 170

mléko polotuč.

200 ml 420 4 240

sýry do 45% tuku

30 g 320 – 420 3 – 7 240

tvaroh polotuč.

50 g 210 2 50

Výrobky vhodné pouze k občasné konzumaci

Potravina 1 porce kJ Tuk / g Ca / mg

šlehačka 50 ml 670 17 35

sýr 70% (65%)

30 g 360 9 75

smetan. jogurt 11% tuku

150 ml 920 17 145

Maso a masné výrobky

• Maso je ve výživě důležitým zdrojem bílkovin, železa, vitaminu B12 a dalších látek.

• Doporučená denní dávka masa je 1- 2 porce denně.

• Za jednu porci považujeme 50 g masa, 1 vejce. Vyšší spotřebu mohou mít děti v dospívání, zejména chlapci a aktivní sportovci.

• Dáváme přednost netučným druhům masa, drůbeži a rybám. Ryby by měly být na jídelníčku nejméně 1 x týdně.

• Pro dětskou výživu nedoporučujeme masné výrobky (uzeniny), a to zejména pro vysoký obsah saturovaných tuků, cholesterolu, značný obsah soli a dalších konzervačních látek.

• Výrazně omezit spotřebu uzenin a tučných mas by měly děti s genetickým rizikem poruchy metabolismu tuků a sacharidů.

Tekutiny

• Denní potřeba dětského organismu 1 - 1,5 l (u dětí 4 – 6 let je kolem 800 ml).

• Samozřejmě, při zvýšených ztrátách tekutin (vyšší pohybová aktivita, vyšší teplota prostředí) je tato potřeba tekutin vyšší.

• Nejvhodnějším nápojem je voda - balená nebo pitná z vodovodu (pro zlepšení chuti ji lze ochutit např. citronem), různé druhy čajů, včetně čajů ovocných, neslazené ovocné šťávy.

• Minerální stolní vody jsou vhodné pouze k rozšíření nabídky nápojů a tekutin. Nejsou však vhodné k dennímu pití a jejich příjem by neměl přesáhnout 0,3 l denně.

• Zcela nevhodným druhem tekutin jsou sladké limonády, toniky a kolové nápoje.

• Alkoholické nápoje jsou zcela nevhodné v období růstu a vývoje organismu.

• Důležitou podmínkou pro udržení stálosti vnitřního prostředí organismu je rovnoměrný přísun tekutin během dne. Děti potřebují pít podle libosti nejen v průběhu celého dne, ale také v průběhu jídla.

• K zajištění pitného režimu dětí předškolního a zejména školního věku je nutná spolupráce rodičů a školy.

Sladkosti• Samostatnou kapitolou jsou sladkosti, jejichž

spotřebu potencuje masivní reklama, které podléhají nejsnáze právě děti.

• Přitom nejen potřeba uspokojovat sladkou chuť, ale i potřeba tzv. rychlých kalorií v dětském věku je důvodem, proč u zdravých dětí sladkosti zcela nezakazujeme.

• Denní porce by však neměla být větší než 50g. • Dáváme přednost sladkému pečivu případně malé

porci sušenek před tučnými moučníky či cukrovými bonbóny.

• Vhodnou náhradou za sladkosti může být ovoce (i sušené) a neslané ořechy.