Neurologie u malých zvířat: diagnostika a terapie ...· 1 Sborník k semináři na téma: Neurologie

  • View
    216

  • Download
    1

Embed Size (px)

Text of Neurologie u malých zvířat: diagnostika a terapie ...· 1 Sborník k semináři na téma:...

  • 1

    Sbornk k semini

    na tma:

    Neurologie u malch zvat:

    diagnostika a terapie vybranch

    onemocnn

    VFU Brno

    2011

    INVESTICE DO ROZVOJE VZDLVN

    Tento semin je spolufinancovn Evropskm socilnm fondem a sttnm rozpotem esk Republiky

  • 2

    Autoi:

    MVDr. Milan Dvok, Ph.D.

    MVDr. Pavel Schnilec, Ph.D.

    MVDr. Pavel Proks, Ph.D.

    MVDr. Robert Srnec

    MVDr. Ladislav Stehlk

    MVDr. Iva Blaek-Fialov

    MV. Carlos F. Agudelo, Ph.D.

    MVDr. Ivo Hjek

    Editace:

    MVDr. Michal Crha, Ph.D.

  • 3

    OBSAH:

    Co vme novho o Borelize a klov meningoencefalitid?

    MVDr. Pavel Schnilec, Ph.D., MV. Carlos F. Agudelo, Ph.D., MVDr. Ivo

    Hjek

    Vyeten cerebrospinlnhomoku - technika odbru a interpretace

    vsledk

    MVDr. Pavel Schnilec, Ph.D., MVDr. Ivo Hjek, MV. Carlos F. Agudelo, Ph.D.

    Technika zhotoveni rtg snmk hlavy a ptee: zklady interpretace

    MVDr. Ladislav Stehlk

    Nativn rtg v diagnostice onemocnn nervovho apartu

    MVDr. Ladislav Stehlk

    Kontrastn vyeten v diagnostice onemocnn nervovho apartu

    MVDr. Pavel Proks, Ph.D.

    CT vyeten nervovho apartu

    MVDr. Pavel Proks, Ph.D.

    Lokalizace neurologick lze z pohledu klinika

    MVDr. Iva Blaek-Fialov

    Neurochirugie I. - onemocnn torakolumbln seku ptee

    MVDr. Milan Dvok, Ph.D.

    Neurochirurgie II. - onemocnn lumbosakrlnho seku ptee

    MVDr. Milan Dvok, Ph.D.

    Pstup k pacientovi s Wobbler syndromem - diagnostika a monosti

    terapie

    MVDr. Robert Srnec

    Neobvykl piny kompresnho onemocnn mchy u ps

    MVDr. Robert Srnec

  • 4

    CO VME NOVHO O BORELIZE A KLOV MENINGOENCEFALITID?

    MVDr. Pavel Schnilec, Ph.D., MV. Carlos F. Agudelo, Ph.D., MVDr. Ivo Hjek

    Oddlen vnitnch chorob, Klinika chorob ps a koek, VFU Brno

    vod

    Pi pobytu v prod dochz k tsnjmu kontaktu, jak lid, tak i jejich

    zvat s voln ijcmi zvaty. Ve zven me dochz i ke kontaktu s hmyzem a

    voln ijcmi roztoi. Tento tsnj styk s potencilnmi vektory vede ke

    zvenmu riziku penosu nkterch onemocnn.

    S postupn se zlepujcmi diagnostickmi metodami, se da lpe prokazovat

    nov onemocnn a diferencovat mezi podobnmi symptomy rzn

    etiologick agens. Zrove se vrazn zvila ochota majitel investovat vce

    prostedk do diagnostiky a lby svch zvat.

    Souasn studie prokazuj, e se zvyuje monost penosu pvodc

    onemocnn na vy poet rezervorovch hostitel a zlepuje se peitelnost

    patogen v dan oblasti.

    V Evrop pat mezi klaty penen nemoci babesiza (Babesia canis, B.

    gibsoni), boreliza (Borrelia burgdorferi s.l.), bartonelza (Bartonella henselae,

    B. clarridgeiae), anaplasmza (Anaplasma phagocytophilum), erlichiza

    (Ehrlichia canis) a klov meningoencefalitda (flavivirus).

    Vskyt vybranch infeknch onemocnn (boreliza a klov encefalitida)

    lid v esk republice

    Sledovn provd Sttn zdravotn stav Praha a vsledky zveejuje

    v databzi Epidat.

    Tabulka 1: Vybran infekn nemoci v R v letech 2001-2010 - relativn

    Hlen vskyt vybranch infeknch nemoc v esk republice v Epidatu v

    letech 2001-2010, na 100 000 obyvatel

    MKN Diagnza 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

    A69.2 Lymesk borreliza 34,69 35,85 36,03 31,78 35,63 42,56 34,48 41,72 36,90 34,15

    A84.1 Klistova

    encefalitida 6,19 6,34 5,94 4,97 6,28 10,02 5,29 6,05 7,80 5,61

    Zdroj: http://www.szu.cz/publikace/data/vybrane-infekcni-nemoci-v-cr-v-

    letech-1998-2007-relativne

    Tabulka 2: Vybran infekn nemoci v R v letech 2001-2010 - absolutn

    Hlen vskyt vybranch infeknch nemoc v esk republice v Epidatu v

    letech 2001-2010 - absolutn - pedbn data

    MKN Diagnza 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

    A69.2 Lymesk borreliza 3547 3658 3677 3243 3647 4370 3558 4350 3863 3588

    A84.1 Klistova encefalitida 633 647 606 507 643 1029 546 631 816 589

    Zdroj: http://www.szu.cz/publikace/data/vybrane-infekcni-nemoci-v-cr-v-

    letech-1998-2007-absolutne

  • 5

    Tabulka 3: Infekce v R 2011, kumulativn

    Kumulativn nemocnost (abs.) vybranch hlench infekc v esk republice,

    leden - listopad 2011 porovnn se stejnm mscem v letech 2002 2010

    kd Diagnza 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

    A69.2 Lymesk borreliza 3146 3063 2679 3078 3664 3095 3883 3434 3137 4336

    A84.1 Klistova

    encefalitida 601 557 439 579 963 505 584 785 569 832

    Zdroj: http://www.szu.cz/publikace/data/infekce-v-cr-2007-kumulativne

    Z uvedench daj vyplv, e nemocnost u obou infekc je v esk

    republice stle na vysok rovni s maximy v letech 2006 a 2011, piem za

    rok 2011 nejsou data jet kompletn.

    Vyeten klat za elem detekce boreli obasn provdj rzn

    pracovit a univerzity, ale vtinou se jedn o krtkodob, lokln sledovn.

    Tato sledovn maj vznam pro incidenci v dan lokalit, ale nedvaj

    pehled o celkov situaci v esk republice.

    Tento pehled dvaj a v posledn dob vsledky spolenosti Protean s. r. o.,

    kter je provozovatelem portlu kliste.cz (viz obrzek 1).

    Obrzek 1: Pehled klat vyetench tmem Dr. Burkov v laboratoi v

    letech 2006-2010

    Mapky zobrazuj % pozitivnch klat ze vech klat testovanch na borelizu

    a klovou encefalitidu.

  • 6

    Zdroj: http://kliste.cz/clanek/43/mapa_vyskytu_infikovanych_klistat_v_cr

    Boreliza

    Boreliza je multisystmov onemocnn zpsoben spirochetln

    bakteri Borrelia burgdorferi sensu lato.

    Pvodce borelizy popsal v roce 1982 Willy Burgdorfer (Burgdorfer et al. 1982).

    Toto onemocnn je znmo pod mnoha nzvy a synonymy: lymesk (lymsk)

    nemoc, lymesk (lymsk) boreliza (borreliza).

    Komplex B. burgdorferi s.l.

    Komplex B. burgdorferi s.l. zahrnuje v souasn dob celkem 17

    genospeci odliitelnch na zklad metody DNA-DNA hybridizace. Jsou to: B.

    burgdorferi sensu stricto, B. afzelii, B. americana, B. andersonii, B. bissetti, B.

    californiensis, B. carolinensis, B. garinii, B. japonica, B. lusitaniae, B. sinica, B.

    spielmanii, B. tanukii, B. turdi, B. valaisiana, genomospecies 1 (kmeny CA-29-

    91, CA 8B-89), genomospecies 2 (kmen CA-2) (Richter et al. 2004, Richter et

    al. 2006, Postic et al. 2007, Rudenko et al. 2009a, Rudenko et al. 2009b). Pro

    lovka a zvata jsou patogenn B. burgdorferi s.s., B. afzelii, B. garinii (Burgess

    et al. 1987, Greene et al. 1991, Cohen et al. 1992, Levy et Magnarelli 1992,

    Appel et al. 1993, Jacobson et al. 1996, tefankov et al. 1998, Skotarczak

    et Wodecka 2003, Skotarczak et al. 2005) a jako potenciln patogenn se

    jev i B. spielmanii a B. bissetti (Richter et al. 2004, Rudenko et al. 2008,

    Rudenko et al. 2009c). U B. valaisiana a B. lusitaniae nen patogenn vznam

    jasn. U ostatnch genospecies B. burgdorferi s.l. nebyla patogenita zatm

    prokzna (Postic et al. 2007).

    V souasn dob se lymsk boreliza stv nejastj vector-borne disease

    v Evrop a Severn Americe.

    http://kliste.cz/clanek/43/mapa_vyskytu_infikovanych_klistat_v_cr

  • 7

    Tabulka 4: Rozen patogennch genospeci B. burgdorferi s.l. a pznaky

    onemocnn.

    Druh Rezervor Vektor Hostitel Rozen Pznaky

    onemocnn

    B. afzelii hlodavci I. persulcatus

    (Asie)

    I.ricinus (Evropa)

    lovk

    pes

    Euroasie erythema

    migrans

    kon lze,

    ACA

    B.

    burgdorferi

    s. s.

    hlodavci,

    ptci

    I. pacificus (USA)

    I. ricinus (Evropa)

    I. scapularis

    (USA)

    I. uriae (vdsko)

    lovk

    pes

    Evropa,

    USA

    erythema

    migrans

    artritda

    B. garinii ptci I. persulcatus

    (Asie)

    I.ricinus (Evropa)

    lovk

    pes

    Euroasie

    erythema

    migrans

    neurologick

    manifestace

    B.

    valaisiana

    ptci

    (jetrky)

    I. columnae

    (Asie)

    I. nipponensis

    (Asie)

    I. ricinus (Evropa)

    lovk

    pes?

    Euroasie erythema

    migrans

    (provz B.

    garinii)

    (Pevzato z Opatov 2008: Sestaveno podle: Bartnk et al. 2006, Greene et

    Straubinger 2006)

    Penos klaty

    Na evropskm kontinentu byla B. burgdorferi s.l. prokzna i u klat

    druh: Ixodes ricinus, I. hexagonus, I. uriae, I. trianguliceps, I. acuminatus, I.

    frontalis, Dermacentor reticulatus, Haemaphysalis punctata a H. concinna

    (Kahl et al. 1992, Gern et al. 1998).

    Borelie pevaj v klatech rodu Ixodes mezi jednotlivmi vvojovmi stdii.

    V infikovanm kltti je ped jeho pistm boreli pouze mal mnostv. Po

    pist a pjmu potravy dochz k proliferaci epitelu steva a pomnoovn

    spirochet. Borelie nsledn pronikaj pes hemolymfu do centrlnho ganglia,

    slinnch lz a dalch orgn (Burgdorfer et. al. 1989). Proces pomnoen a

    migrace do slinnch lz trv 24 48 hodin.

    Vasn zjitn a odstrann klat me snit rove penosu boreli a me se

    stt tak dleitou soust strategie pro prevenci a tlumen tto nkazy

    (Piesman et al. 1987, Ewing et al. 1994).

    Nejdleitjmi rezervory patogennch genospeci komplexu B. burgdorferi

    s.l. jsou voln ijc drobn savci (nkter druhy my, hrabo, krys a rejsk

    /Gern et al. 1998/) a ptci (vrabci, kos, baant /Fuk 2001, Kybicov 2010/).

  • 8

    Patogeneze

    V mst pist kltte se borelie pomno a pronikaj do tkn v tsnm

    sousedstv. Z tchto mst se mohou pozdji rozit do mnoha dalch tkn

    (ke, kloub, sval, nervov tkn, ledvin a dalch), kde mohou pevat

    nebo vyvolat klinick pzn