View
216
Download
1
Embed Size (px)
1
Sbornk k semini
na tma:
Neurologie u malch zvat:
diagnostika a terapie vybranch
onemocnn
VFU Brno
2011
INVESTICE DO ROZVOJE VZDLVN
Tento semin je spolufinancovn Evropskm socilnm fondem a sttnm rozpotem esk Republiky
2
Autoi:
MVDr. Milan Dvok, Ph.D.
MVDr. Pavel Schnilec, Ph.D.
MVDr. Pavel Proks, Ph.D.
MVDr. Robert Srnec
MVDr. Ladislav Stehlk
MVDr. Iva Blaek-Fialov
MV. Carlos F. Agudelo, Ph.D.
MVDr. Ivo Hjek
Editace:
MVDr. Michal Crha, Ph.D.
3
OBSAH:
Co vme novho o Borelize a klov meningoencefalitid?
MVDr. Pavel Schnilec, Ph.D., MV. Carlos F. Agudelo, Ph.D., MVDr. Ivo
Hjek
Vyeten cerebrospinlnhomoku - technika odbru a interpretace
vsledk
MVDr. Pavel Schnilec, Ph.D., MVDr. Ivo Hjek, MV. Carlos F. Agudelo, Ph.D.
Technika zhotoveni rtg snmk hlavy a ptee: zklady interpretace
MVDr. Ladislav Stehlk
Nativn rtg v diagnostice onemocnn nervovho apartu
MVDr. Ladislav Stehlk
Kontrastn vyeten v diagnostice onemocnn nervovho apartu
MVDr. Pavel Proks, Ph.D.
CT vyeten nervovho apartu
MVDr. Pavel Proks, Ph.D.
Lokalizace neurologick lze z pohledu klinika
MVDr. Iva Blaek-Fialov
Neurochirugie I. - onemocnn torakolumbln seku ptee
MVDr. Milan Dvok, Ph.D.
Neurochirurgie II. - onemocnn lumbosakrlnho seku ptee
MVDr. Milan Dvok, Ph.D.
Pstup k pacientovi s Wobbler syndromem - diagnostika a monosti
terapie
MVDr. Robert Srnec
Neobvykl piny kompresnho onemocnn mchy u ps
MVDr. Robert Srnec
4
CO VME NOVHO O BORELIZE A KLOV MENINGOENCEFALITID?
MVDr. Pavel Schnilec, Ph.D., MV. Carlos F. Agudelo, Ph.D., MVDr. Ivo Hjek
Oddlen vnitnch chorob, Klinika chorob ps a koek, VFU Brno
vod
Pi pobytu v prod dochz k tsnjmu kontaktu, jak lid, tak i jejich
zvat s voln ijcmi zvaty. Ve zven me dochz i ke kontaktu s hmyzem a
voln ijcmi roztoi. Tento tsnj styk s potencilnmi vektory vede ke
zvenmu riziku penosu nkterch onemocnn.
S postupn se zlepujcmi diagnostickmi metodami, se da lpe prokazovat
nov onemocnn a diferencovat mezi podobnmi symptomy rzn
etiologick agens. Zrove se vrazn zvila ochota majitel investovat vce
prostedk do diagnostiky a lby svch zvat.
Souasn studie prokazuj, e se zvyuje monost penosu pvodc
onemocnn na vy poet rezervorovch hostitel a zlepuje se peitelnost
patogen v dan oblasti.
V Evrop pat mezi klaty penen nemoci babesiza (Babesia canis, B.
gibsoni), boreliza (Borrelia burgdorferi s.l.), bartonelza (Bartonella henselae,
B. clarridgeiae), anaplasmza (Anaplasma phagocytophilum), erlichiza
(Ehrlichia canis) a klov meningoencefalitda (flavivirus).
Vskyt vybranch infeknch onemocnn (boreliza a klov encefalitida)
lid v esk republice
Sledovn provd Sttn zdravotn stav Praha a vsledky zveejuje
v databzi Epidat.
Tabulka 1: Vybran infekn nemoci v R v letech 2001-2010 - relativn
Hlen vskyt vybranch infeknch nemoc v esk republice v Epidatu v
letech 2001-2010, na 100 000 obyvatel
MKN Diagnza 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
A69.2 Lymesk borreliza 34,69 35,85 36,03 31,78 35,63 42,56 34,48 41,72 36,90 34,15
A84.1 Klistova
encefalitida 6,19 6,34 5,94 4,97 6,28 10,02 5,29 6,05 7,80 5,61
Zdroj: http://www.szu.cz/publikace/data/vybrane-infekcni-nemoci-v-cr-v-
letech-1998-2007-relativne
Tabulka 2: Vybran infekn nemoci v R v letech 2001-2010 - absolutn
Hlen vskyt vybranch infeknch nemoc v esk republice v Epidatu v
letech 2001-2010 - absolutn - pedbn data
MKN Diagnza 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
A69.2 Lymesk borreliza 3547 3658 3677 3243 3647 4370 3558 4350 3863 3588
A84.1 Klistova encefalitida 633 647 606 507 643 1029 546 631 816 589
Zdroj: http://www.szu.cz/publikace/data/vybrane-infekcni-nemoci-v-cr-v-
letech-1998-2007-absolutne
5
Tabulka 3: Infekce v R 2011, kumulativn
Kumulativn nemocnost (abs.) vybranch hlench infekc v esk republice,
leden - listopad 2011 porovnn se stejnm mscem v letech 2002 2010
kd Diagnza 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011
A69.2 Lymesk borreliza 3146 3063 2679 3078 3664 3095 3883 3434 3137 4336
A84.1 Klistova
encefalitida 601 557 439 579 963 505 584 785 569 832
Zdroj: http://www.szu.cz/publikace/data/infekce-v-cr-2007-kumulativne
Z uvedench daj vyplv, e nemocnost u obou infekc je v esk
republice stle na vysok rovni s maximy v letech 2006 a 2011, piem za
rok 2011 nejsou data jet kompletn.
Vyeten klat za elem detekce boreli obasn provdj rzn
pracovit a univerzity, ale vtinou se jedn o krtkodob, lokln sledovn.
Tato sledovn maj vznam pro incidenci v dan lokalit, ale nedvaj
pehled o celkov situaci v esk republice.
Tento pehled dvaj a v posledn dob vsledky spolenosti Protean s. r. o.,
kter je provozovatelem portlu kliste.cz (viz obrzek 1).
Obrzek 1: Pehled klat vyetench tmem Dr. Burkov v laboratoi v
letech 2006-2010
Mapky zobrazuj % pozitivnch klat ze vech klat testovanch na borelizu
a klovou encefalitidu.
6
Zdroj: http://kliste.cz/clanek/43/mapa_vyskytu_infikovanych_klistat_v_cr
Boreliza
Boreliza je multisystmov onemocnn zpsoben spirochetln
bakteri Borrelia burgdorferi sensu lato.
Pvodce borelizy popsal v roce 1982 Willy Burgdorfer (Burgdorfer et al. 1982).
Toto onemocnn je znmo pod mnoha nzvy a synonymy: lymesk (lymsk)
nemoc, lymesk (lymsk) boreliza (borreliza).
Komplex B. burgdorferi s.l.
Komplex B. burgdorferi s.l. zahrnuje v souasn dob celkem 17
genospeci odliitelnch na zklad metody DNA-DNA hybridizace. Jsou to: B.
burgdorferi sensu stricto, B. afzelii, B. americana, B. andersonii, B. bissetti, B.
californiensis, B. carolinensis, B. garinii, B. japonica, B. lusitaniae, B. sinica, B.
spielmanii, B. tanukii, B. turdi, B. valaisiana, genomospecies 1 (kmeny CA-29-
91, CA 8B-89), genomospecies 2 (kmen CA-2) (Richter et al. 2004, Richter et
al. 2006, Postic et al. 2007, Rudenko et al. 2009a, Rudenko et al. 2009b). Pro
lovka a zvata jsou patogenn B. burgdorferi s.s., B. afzelii, B. garinii (Burgess
et al. 1987, Greene et al. 1991, Cohen et al. 1992, Levy et Magnarelli 1992,
Appel et al. 1993, Jacobson et al. 1996, tefankov et al. 1998, Skotarczak
et Wodecka 2003, Skotarczak et al. 2005) a jako potenciln patogenn se
jev i B. spielmanii a B. bissetti (Richter et al. 2004, Rudenko et al. 2008,
Rudenko et al. 2009c). U B. valaisiana a B. lusitaniae nen patogenn vznam
jasn. U ostatnch genospecies B. burgdorferi s.l. nebyla patogenita zatm
prokzna (Postic et al. 2007).
V souasn dob se lymsk boreliza stv nejastj vector-borne disease
v Evrop a Severn Americe.
http://kliste.cz/clanek/43/mapa_vyskytu_infikovanych_klistat_v_cr
7
Tabulka 4: Rozen patogennch genospeci B. burgdorferi s.l. a pznaky
onemocnn.
Druh Rezervor Vektor Hostitel Rozen Pznaky
onemocnn
B. afzelii hlodavci I. persulcatus
(Asie)
I.ricinus (Evropa)
lovk
pes
Euroasie erythema
migrans
kon lze,
ACA
B.
burgdorferi
s. s.
hlodavci,
ptci
I. pacificus (USA)
I. ricinus (Evropa)
I. scapularis
(USA)
I. uriae (vdsko)
lovk
pes
Evropa,
USA
erythema
migrans
artritda
B. garinii ptci I. persulcatus
(Asie)
I.ricinus (Evropa)
lovk
pes
Euroasie
erythema
migrans
neurologick
manifestace
B.
valaisiana
ptci
(jetrky)
I. columnae
(Asie)
I. nipponensis
(Asie)
I. ricinus (Evropa)
lovk
pes?
Euroasie erythema
migrans
(provz B.
garinii)
(Pevzato z Opatov 2008: Sestaveno podle: Bartnk et al. 2006, Greene et
Straubinger 2006)
Penos klaty
Na evropskm kontinentu byla B. burgdorferi s.l. prokzna i u klat
druh: Ixodes ricinus, I. hexagonus, I. uriae, I. trianguliceps, I. acuminatus, I.
frontalis, Dermacentor reticulatus, Haemaphysalis punctata a H. concinna
(Kahl et al. 1992, Gern et al. 1998).
Borelie pevaj v klatech rodu Ixodes mezi jednotlivmi vvojovmi stdii.
V infikovanm kltti je ped jeho pistm boreli pouze mal mnostv. Po
pist a pjmu potravy dochz k proliferaci epitelu steva a pomnoovn
spirochet. Borelie nsledn pronikaj pes hemolymfu do centrlnho ganglia,
slinnch lz a dalch orgn (Burgdorfer et. al. 1989). Proces pomnoen a
migrace do slinnch lz trv 24 48 hodin.
Vasn zjitn a odstrann klat me snit rove penosu boreli a me se
stt tak dleitou soust strategie pro prevenci a tlumen tto nkazy
(Piesman et al. 1987, Ewing et al. 1994).
Nejdleitjmi rezervory patogennch genospeci komplexu B. burgdorferi
s.l. jsou voln ijc drobn savci (nkter druhy my, hrabo, krys a rejsk
/Gern et al. 1998/) a ptci (vrabci, kos, baant /Fuk 2001, Kybicov 2010/).
8
Patogeneze
V mst pist kltte se borelie pomno a pronikaj do tkn v tsnm
sousedstv. Z tchto mst se mohou pozdji rozit do mnoha dalch tkn
(ke, kloub, sval, nervov tkn, ledvin a dalch), kde mohou pevat
nebo vyvolat klinick pzn
Recommended
View more >
