Němčina jako jazykhumanitních věd

reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/15.0320

Motivace

mizení němčiny z Česka němčina jako jazyk české kulturní paměti a

jako jazyk humanitních věd (na rozdíl od zejména komunikační funkce angličtiny)

nedostatek všeobecné vzdělanosti absolventů gymnázií

Studijní modul Němčina jako jazyk humanitních věd, unikátní svou náplní a vysokou mírou interdisciplinarity, inovuje bakalářské studium německé filologie a zásadně rozšiřuje možnosti uplatnění absolventů. V novém modulu je propojeno 7 základních disciplín humanitních věd (podílejících se podstatně na tvorbě národní i individuální identity), historie, filozofie, obecná lingvistika, dějiny umění, srovnávací religionistika, medievistika a sociologie), jež se vyučují v německém jazyce a jež předávají studentům také základy německé/rakouské historie a metodologie příslušné disciplíny. Nový studijní modul se snaží „zachránit“ němčinu jako jazyk humanitních věd, jako jazyk kulturní paměti českého národa a reaguje na mezery vzniklé na edukačním i pracovním trhu pod vlivem prudkého nástupu angličtiny jako nové linguae francae sjednocené Evropy.

Nový modul zprostředkuje absolventům čtyři vzájemně propojené kompetence:

1.důkladnou znalost němčiny2.všeobecný přehled po šesti klasických oborech humanitních věd + hluboké znalosti v jedné z vybraných disciplín odpovídající nárokům kladeným na absolventy bakalářského studia tohoto oboru 3.znalost německé terminologie, německé/rakouské historie, metodologie a nejnovějších poznatků jmenovaných vědních disciplín4.pochopení, že jazyk není jen komunikačním nástrojem, nýbrž ve své kognitivní funkci především „organonem poznání“.

Přínos pro cílovou skupinu:

A. cílová skupina získá unikátní typ vzdělání: šíře interdisciplinárního záběru, obecně kulturní přehled o dějinách a kultuře německy mluvících zemí (v propojení s vlastními národními kulturními dějinami), filologický (nikoli pouze spotřebně-komunikační) přístup k jazyku a textům, atraktivita studia (volnost zaručená modulární organizací, zahraniční studium jako integrální součást studia, zahraniční odborníci jako hostující profesoři atd.)

B. získané vzdělání podstatně zvýší konkurenceschopnost absolventů na trhu práce (oproti současným nabízeným germanistickým studijním programům), absolventi zaplní reálně existující trhliny na trhu práce: archiváři, historikové schopní číst německé archivní materiály/texty, jež jsou součástí kánonu textů české literatury/ historie, praktičtí historikové, sociologové, kulturní žurnalisté, pracovníci v kulturně-politické sféře schopni fundovaného vhledu do problematiky česko-německých vztahů, …

... vědecké profese s nezploštělým, neprovinčním pohledem na vlastní národní kulturu, schopni komunikovat problematiku na nejvyšší vědecké i politické úrovni, učitelé humanitních oborů vyzbrojení vynikajícími znalostmi němčiny a interdisciplinární šíří záběru

C. absolventi se stanou multiplikátory obecné snahy „zachránit“ němčinu coby jazyk kulturní paměti české národní kultury, zachovat multilingvní prostředí typické pro střední Evropu, posílit konkurenceschopnost němčiny coby jazyka vědy a budou vysílat signály do širší kulturní veřejnosti chápající nutnost nezploštělého a nešovinistického pohledu na národní kulturu a současně nutnost ovládat vedle angličtiny i jiný jazyk plnící jiné funkce

D. proškolení akademičtí pracovníci a studenti doktorandských studií různých oborů FF a UP budou moci včlenit získané znalosti a jazykové kompetence do výzkumu a výuky ve svých kmenových oborech.

Monitorovací indikátory

Celkem podpořených studentů VŠ 1140 z toho studenti oboru německá filologie 900 z toho ostatní studenti UP 40 z toho studenti partnerské univerzity 40 z toho studenti kombinovaného vzdělávání 160

Celkem podpořených akademických pracovníků 20Počet vytvořených/inovovaných kurzů: 37 – 50Počet vytvořených studijních opor: 19 – 19

Tým

KA1 analýza potřeb Informační brožura pro

studenty UP a širokou veřejnost o místě filologií v současné vysokoškolské edukační nabídce ČR a v současném světě, na FF UP se studuje filologie, jejíž součástí je výzkumná zpráva z anketního šetření mezi studenty gymnázií a VŠ, „k čemu dnes studovat cizí jazyky (se zvláštním ohledem na němčinu)?“

Byla definitivně ustanovena skupina předmětů/ podmodulů, z nichž se bude nový modul skládat:

odborná němčina jako jazyk humanitních vědhistoriefilozofie obecná jazykověda sociologiesrovnávací religionistika a judaistka medievistika dějiny umění

Propagační brožura Němčina jako jazyk humanitních věd

vytvoření modelového rastru a modelového návrhu kurikula (filozofie) na webu projektu

vytvoření webových stránek projektu (http://esf.germanistika.cz/)

Úspěšné ukončení KA2

inovace studijního programu, vytvoření nového podmodulu, vytvoření a sepsání kurikulních listů 50 (oproti proponovaným 37) nových/ inovovaných kurzů

Úvodové předměty

1. Němčina jako jazyk humanitních věd: Jazyková cvičení

2. Úvod do studia historie3. Úvod do studia filozofie4. Úvod do studia jazyka5. Úvod do sociologie6. Úvod do srovnávací religionistiky7. Úvod do studia medievistiky8. Úvod do studia dějin umění

+ Odborné předměty v šesti podmodulech:

Modul historie

9. Česko-německé vztahy v 19. a 20. století10. Josefinismus jako osvícenský absolutismus11. Dějiny 20. století12. Rasismus – teorie a dějiny13. Dějiny 19. století14. Dějiny raného novověku15. Pomocné vědy historické

Modul filozofie

16. Zvláštní cesta rakouské filozofie17. Myšlenkové postoje a koncepce vybraných

německo-židovských filozofů18. Formální logika a argumentační teorie19. Kurz četby filozofických textů20. Německá romantika: filozofie německého

idealismu21. Teorie poznání a jiné epistémy

Modul obecná a srovnávací jazykověda

22. Obecná jazykověda23. Metody jazykové analýzy24. Česko-německá kontrastivní lingvistika25. Dějiny německé lingvistiky v kontextu26. Psycholingvistika27. Sociolingvistika

Modul sociologie

28. Dějiny sociologických teorií29. Gender a identita30. Sociologie kultury31. Sociologie náboženství32. Sociologie umění

Modul srovnávací religionistika a judaistika

33. Dílčí obory/témata religionistiky34. Polymetodologická analýza vybraných

biblických textů35. Proces vzniku monotheistických náboženství36. Problematika magie a její recepce v

religionistice37. Gnóze na rozhraní mezi náboženstvími38. Bible jako text

Modul medievistika

39. Úvod do dějin středověku40. Německy psaná středověká literatura v

českých zemích41. Úvod do diachronní lingvistiky42. Realita všedního dne v literárních textech

středověku43. Dějiny starší německé literatury v evropském

kontextu

Modul dějiny umění

44. Umění středověku v českých zemích ve vztahu k jejich sousedům

45. Kapitoly z dějin umění Německa a Rakouska46. Umění v době Přemyslovské47. Umění renesance a baroka48. Umění 20. století49. Kapitoly z dějin umění českých Němců a židů50. Základy obrazové sémiotiky

KA4: nábor a přijetí účastníků vzdělávání

Dopis ředitelům gymnázií + propagační brožura Propagační setkání absolventů germanistiky 25. 6.

2011 Příprava a realizace přijímacího řízení v rámci PŘ na

FF UP

Vyhodnocení přijímacího řízení:

Počty: (přihlášení/přijatí/nastoupivší):93 – 90 – 33 (první ročník 2011)

77 – 71 – 26 (první ročník 2012)45 – 45 – 15 (první ročník 2013)+ stávající studenti 2. a 3. ročníku

Informace: tzv. „modrá kniha“

Dny otevřených dveří FF UP

Veletrhy a festivaly vzdělávání

Placené inzerce

Propagační setkání absolventů germanistiky (25.6.2011)

KA5: pilotní ověření inovovaného studijního programu: vyučování v nových kurzech

ZS 2011– LS 2013výuka v cca 200 nových/ inovovaných kurzech s cca 2000 frekventanty výuka na partnerské univerzitě v Ostravě

Týdenní blokový kurz Jazyk jako organon poznánív Račím údolí 22.–27. 4. 2012, 21.–25. 4. 2013

Vytváření studijních opor: učebnice – skripta – readery

Karsten Rinas / Birgit Gunsenheimer / Veronika Opletalová: Übungsbuch zur deutschen Wissenschaftssprache

Vytváření studijních opor: učebnice – skripta – readery Sabine Voda-Eschgfäller / Milan Horňáček:

Kulturgeschichtliche Daten zur deutschmährischen Literatur

Ingeborg Fialová: Kurze Geschichte der deutschmährischen Literatur

Jörg Krappmann: Einführung in die Erkenntnistheorie als Einführung in die Philosophie

Karsten Rinas: Einführung in die Sprachwissenschaft Alžběta Peštová (ed): Wolfgang Kraus: Návrat jedince Marie Krappmann: Einführung in die vergleichende

Religionswissenschaft Jiří Černý a kol.: Einführung in die germanistische

Mediävistik Jiří Černý: Arbeitsblätter zur Einführung in die Mediävistik Jiří Černý: Arbeitsblätter zur Einführung in die

Kunstgeschichte

Vytváření studijních opor: učebnice – skripta – readery Milan Horňáček / Sabine Voda-Eschgfäller: Ausgewählte

Quellen zur deutschen Geschichte von der Aufklärung bis in die Nachkriegszeit

Jörg Krappmann / Marie Krappmann / Karsten Rinas: Sprachphilosophie

Jörg Krappmann: Neuere Tendenzen in der Erkenntnistheorie

Iveta Zlá: Sonderweg der österreichischen Philosophie Martin Mostýn: Methoden der Textanalyse Lenka Vaňková:Tschechisch-deutsche Kontrast- und

Kontaklinguistik Sabine Voda-Eschgfäller: Einführung in die Theorie des

Postkolonialismus Marie Krappmann: Polymethodologische Zugangsweisen

in der Religionswissenschaft. Dargestellt am Buch Ezechiel

Marie Krappmann: Entstehung und Entwicklung des Monotheismus

Workshop:Jazyk jako organon poznání

ReferentiProf. Dr. Manfred Weinberg (Univ. Konstanz) • Prof. Dr. Dieter Anton Binder (Univ. Graz) • Prof. Dr. Steffen Höhne (Univ. Weimar und Jena) • Doz. Dr. Peter Becher (Adalbert Stifter Verein, München) • Dr. Ulrich Fröschle (TU Dresden) • Prof. Dr. Helmut Glück (Univ. Bamberg) • Mgr. Lucie Ceralová (Musikhochschule Dresden) • Prof. Dr. Christian Kluttig (Musikhochschule Dresden) • Prof. Dr. Nadras Balogh (Univ. Cluj) • Prof. Dr. Bernard Seewann (Univ. Pécs).

Ohlasy

„Výhodou či přínosem studijního oboru Deutsch als Sprache der Geisteswissenschaften je fakt, že jeho obsah tvoří šest humanitních věd, které vhodným způsobem doplňují klíčovou disciplínu – německou filologi.“

• „Náplň studia je zajímavá i přínosná. Přístup pedagogů výborný: těžko

bych našla něco, co by mě tu nenadchlo.“•

„Nově zavedený obor nutil jednotlivé vyučující k týmové spolupráci (nejen na organizační, nýbrž i na odborné úrovni), což v ‚uzavřených vysokoškolských kruzích‘ není vždy zvykem. Bylo to velmi přínosné.“

•

„V prvním ročníku jsme utrpěla mírný šok z přemíry informací, oborů, předmětů, ten pak ale přešel, člověk se začal stávat závislým na německy psané literatuře, na seminářích s kulturně-filozofickými tématy a vůbec na celém oboru, který obohacuje ducha a přitom je praktický pro další kariéru. Bylo to dobrá volba nastoupit do tohoto studia a vytrvat v něm.“

• „Studenti získají řadu faktografických informací, jsou systematicky vedeni k jisté odborné profilaci, což se pak nepochybně odráží při volbě tématu jejich bakalářské diplomové práce a témat prací seminárních.“

„Nový obor mě přinutil přemýšlet o germanistice/německé filologii jinak než dosud. A o jazyce – nikoli jen jako o nástroji komunikace, nýbrž o nástroji myšlení, tvůrci idejí (a ideologií), snad dokonce – v metaforách – tvůrci reality.“

•„Myslím, že jsme z kurzů historie lépe vzdělaní než odborní historikové. A umíme navíc německy!“

•„Úzká spolupráce mezi jednotlivými moduly pomohla překonat tradiční uzavřenost jednotlivých disciplín, zejména přiblížila, či dokonce vrátila lingvistické/gramatické obory do svazku kulturně-historických filologických oborů.“

•„Vytvářet zcela nové studijní opory bylo velmi pracné, ale obohatilo to můj badatelský obzor.“

•„Nikdy jsem netušila, že jsme jako kolektiv učitelů germanistiky schopni odborně pokrýt 7–8 odborných disciplín: to je půl filozofické fakulty!“

• „Zajímavé byly přednášky hostujících profesorů v rámci projektu a diskuse s nimi.“

• „Týdenní intenzivní kurz v Račím údolí byl skvělý!“

• „Jednoznačně se zlepšila obecná vzdělanostní úroveň studentů – a snad i jejich němčina.“

•

„V seminářích (filozofie a religionistiky) jsme četli zajímavé texty, ke kterým bychom se jinak nedostali.“