36
ZÁKLADY PŘÍRODNÍCH VĚD Orgánové soustavy člověka

Základy přírodních věd

Embed Size (px)

DESCRIPTION

Orgánové soustavy člověka. Základy přírodních věd. Orgánové soustavy člověka. Pohybová a opěrná soustava Dýchací soustava Oběhová soustava Trávící soustava Vylučovací soustava Nervová soustava Smyslové orgány Kožní soustava Endokrinní systém Rozmnožovací soustava. - PowerPoint PPT Presentation

Citation preview

Page 1: Základy přírodních věd

ZÁKLADY PŘÍRODNÍCH VĚD

Orgánové soustavy člověka

Page 2: Základy přírodních věd

Orgánové soustavy člověka Pohybová a opěrná soustava Dýchací soustava Oběhová soustava Trávící soustava Vylučovací soustava Nervová soustava Smyslové orgány Kožní soustava Endokrinní systém Rozmnožovací soustava

Page 3: Základy přírodních věd

Pohybová a opěrná soustava

Je tvořena kostmi, svaly, šlachami, chrupavkami (pevná, pružná pojivová tkáň – zmírnění otřesů), vazy,…

Zajišťuje oporu a umožňuje pohyb člověka

Page 4: Základy přírodních věd

Kosti Dospělý člověk – 206 kostí, 14% hmotnosti

VýznamOpora pro svaly, orgány, možnost pohybuOchrana orgánů (lebka – mozek, hrudník – srdce, plíce)Zásobní – především vápník a fosforTvorba bílých, červených krvinek, krevních destiček –

kostní dřeň (červená, žlutá)

VznikOsifikace – kostnatění vaziva, chrupavkyRůst do šířky – pomocí okostice (dynamické změny v

dospělosti)Růst do délky – jen v dětství - epifýzodiafyzární ploténka

Page 5: Základy přírodních věd
Page 6: Základy přírodních věd

Svaly

Aktivní pohyb – přeměna chemické energie na kinetickou

Flexory / extenzory

Stavba – svalová vlákna (myofibrily)Myofibrila – aktin, myozinZasouvání aktinových do myozinových

vláken (spotřeba ATP) = kontrakce

Page 7: Základy přírodních věd
Page 8: Základy přírodních věd

Svaly

Druhy svalstvaPříčně pruhované – kosterní svalstvo,

ovládané vůlí○ Svaly končetin, jazyk, dýchací svaly,…○ Stavba: šlacha, svalové bříško, hlava svalu

Hladké – svaly neovládané vůlí, pomalejší kontrakce než příčně pruhované○ Jícen, žaludek, střeva, cévy, duhovka, děloha,

vzpřimovač chlupů,…

Srdeční svalovina – podobné příčně pruhovanému svalstvu, vůlí neovladatelné

Page 9: Základy přírodních věd

Dýchací soustava Výměna plynů mezi krví a vnějším okolím

Především kyslík a oxid uhličitýBuněčné dýchání – série chem. procesů do nichž vstupuje

kyslík a glukóza a vznikne oxid uhličitý, voda a energie (ATP) => nutno dodat kyslík a odstranit oxid uhličitý

Horní cesty dýchacíNosní dutina, nosohltan, (mandle)Význam: předehřátí, zvhlčení vdechovaného vzduchu;

odstranění nečistot (prach, bakterie,...)

Dolní cesty dýchacíhrtan, průdušnice, průdušky, plíce

Kůže – kožní dýchání (popáleniny)

Page 10: Základy přírodních věd

Plíce Milióny tenkostěnných váčku, propletených

vlásečnicemi – alveoly

(povrch až 100m2)velmi tenké buňky => volná difuze plynuProdukce surfaktantu, makrofágy – fagocytóza

prachu a jiných nečistot

Dýchání – roztažení bránice a mezižeberních svalů -> zvětšení objemu hrudníku => vlivem podtlaku je vzduch nasán do plic

Při výdechu dochází k pasivnímu vypuzení plynu pryč

(Spirometrie – jednoduché měření vitální kapacity)

Page 11: Základy přírodních věd
Page 12: Základy přírodních věd

Oběhová soustava (kardiovaskulární soustava)

Význam: přenos plynů (O2, CO2), živin, hormonů, odvod odpadních látek, termoregulace,(homeostáza) obranyschopnost (bílé krvinky),…

Složení:Krev (hemolymfa)Cévy – tepny (arterie), žíly (vény),

vlásečnice (kapiláry)SrdceLymfatický systém

Page 13: Základy přírodních věd

Krev

5-6 litrů (nebezpečná ztráta víc než 1,5l) Složení:

Červené krvinky (erytrocyty) – kolem 5mil./1ml; 35% hemoglobin – transport O2, CO2

Bíle krvinky (leukocyty) – 5 až 8 tis. /1ml; mnoho různých druhů – tvoří specifickou imunitu (buněčná/látková)

Krevní destičky – 200 až 300 tis./ml; význam pří srážení krve

Krevní plazma – 91% voda + rozpuštěné organické a anorganické látky

Page 14: Základy přírodních věd

Krevní skupiny

Krevní skupina určena: Vlastnosti červených krvinek

Velké množství parametru – nejdůležitější:○ Skupina - A ; B; AB ; 0

Antigeny na povrchu červených krvinek, proti antigenům, které nejsou tvořeny na erytrocytech se vytvoří protilátky

○ RH (Rhesus factor)

soubor antigenů,

především D

+ \ -

populace Rh(D)− Rh(D)+

evropský původ

16 % 84 %

africký původ

0,9 % 99,1 %

neevropský, neafrický

0,1 % 99,9 %

A - 41% B - 18 % AB - 9 % 0 - 32 %

Page 15: Základy přírodních věd

Krevní skupiny - dědičnost

Matka\Otec 0 A B AB

0 0 0, A 0, B A, B

A 0, A 0, A 0, A, B, AB

A, B, AB

B 0, B 0, A, B, AB 0, B A, B, AB

AB A, B A, B, AB A, B, AB A, B, AB

Page 16: Základy přírodních věd

Kompatibilita krevních skupin

Dárce

0−

0+

B−

B+

A−

A+

AB−

AB+

0− 0+ B− B+ A− A+ AB− AB+

Příjemce

Page 17: Základy přírodních věd

Kompatibilita krevních skupin

0

A B

AB

Page 18: Základy přírodních věd

Cévy

Page 19: Základy přírodních věd

Srdce Pravá předsíň

Tlačí neokysličenou krev z těla do pravé komory Pravá komora

Oddělena od pravé síně trojcípou chlopní (aby se krev nevracena zpět)

Neokysličená krev je tlačena do plic Levá předsíň

Okysličená krev z plic je tlačena do levé komory Levá komora

Oddělena od levé síně dvojcípou chlopníOkysličená krev je tlačena do tělního oběhuNejsilnější část srdce

Page 20: Základy přírodních věd
Page 21: Základy přírodních věd

Plicní a tělní krevní oběh(malý a velký krevní oběh)

Page 22: Základy přírodních věd

Srdce Systola – stah síní nebo komor Diastola – relaxace srdečního

svalu(tlak – ideálně 120/80)

Převodní systém srdeční – buňky schopné vytvářet vzruch nebo ho přenášetSinoatriální uzel – vznik vzruchuAtrioventrikulární uzel – převádí vzruch ze síní do

komor (v případě selhání SA sám začne vytvářet vzruch o menší frekvenci)

Page 23: Základy přírodních věd

EKG - ElektroKardioGraf

Vyšetření srdce – sledování elektrické aktivity (šíří se od srdce všemi směry)

Několik svodových systémů (končetinové bipolární, hrudní unipolární)

Nejjednodušší jednokanálový končetinový podle Einthovena

Page 24: Základy přírodních věd
Page 25: Základy přírodních věd

Lymfatický systém Význam:

Odvod tkáňového moku (lymfy , přebytečná tekutina) – zpět do krevního oběhu

Součást imunitního systému Součásti

Lymfatické kapiláry, cévyLymfatické uzliny – tvorba lymfocytů, protilátek,

filtrace protékající lymfy (450)Lymfatické orgány

○ Brzlík – vývoj imun. systému v dětství○ Slezina – vznik a vývoj lymfocytů, odbourávání

zaniklých erytrocytů○ Mandle – zachytávání cizorodých látek○ Kostní dřeň○ Apendix – lymfatická uzlina

Page 26: Základy přírodních věd
Page 27: Základy přírodních věd

Imunitní systém Nespecifická imunita

Kůže, sliznice – mechanická obrana, vylučování antibakteriálních látek (kys. mléčná)

Žaludek – kyselina chlorovodíkováFogocyty – pohlcují cizorodé částice a patogeny Interferony – zabraňují množení viru v napadané buňce

Specifická imunitaB – lymfocyty: látková imunita – vyrábějí protilátkyT – lymfocyty: buněčná imunita – ničí cizorodé

organismy, napadené, poškozené buňky (rakovina)

Imunologická paměť – význam při očkování – uchování specifických protilátek proti konkrétnímu patogenu (nemusí se hledat vhodné buňky k produkci protilátek)

Page 28: Základy přírodních věd

Trávící soustava Účel – mechanické a chemické zpracování

potravy, vstřebávání živin; odstranění nestravitelných odpadních látek

Ústní dutinaHltanJícenŽaludekTenké střevoTlusté střevo

Page 29: Základy přírodních věd

Ústní dutina, hltan Mechanické a chemické zpracování Slinné žlázy

Tvorba hlenu – ochranná funkceNičení bakterií a choroboplodných zárodkůŠtěpení škrobů

HltanNosohltanÚstní část hltanu (křížení dýchacích a polykacích

cest)Hrtanová část – hrtanová příklopkaJícen – tvořen hladkou svalovinou – rytmické pohyby

– posun potravy (peristaltika)

Page 30: Základy přírodních věd

Žaludek Význam: mechanické a chemické

trávení potravy Objem – 1 až 2 litry Mechanické

Rytmické kontrakce (mísící pohyby)

ChemickéŽaludeční šťávy

○ Kyselina chlorovodíková – baktericidní účinek, natrávení potravy, správná funkčnost enzymů,..

○ Enzymy – pepsin(štěpení bílkovin), lipáza(štěpení tuků), mucin (ochrana žal. sliznice),…

Page 31: Základy přírodních věd

Tenké střevo

Význam – konečné natrávení a vstřebávání potravy

Šířka 3cm, délka 5-6m, zvětšení povrchu střeva (větší plocha pro vstřebávání potravy) pomocí klkůStřevní šťávy – vznikají ve slinivce, žlučníku

i vlastním tenkém střevu – štěpení tuků, bílkovin, cukrů

Živiny se vstřebají přes stěnu klků do krve a jsou vedeny vrátnicovou žílou do jater

Page 32: Základy přírodních věd

Tenké střevo

Page 33: Základy přírodních věd

Tlusté střevo

Význam – vstřebávání vody, minerálů, vitamínů, solí (zahuštění)

1 až 1,5m dlouhé, 7-8cm široké Velké množství symbiotických bakterií

(střevní mikroflóra) -> produkce plynů ->

kvasné a hnilobné procesy

Page 34: Základy přírodních věd

Játra Největší žláza v těle, největší orgán břišní

dutiny Význam: životně důležité metabolické procesy,

detoxikace organizmu, udržení homeostázy,…Přeměna živin, energetická a látková výměna

○ Metabolizmus sacharidů, lipidů, aminokyselinTvorba srážecích faktorůZásobní funkce – glykogen, vitamíny, železo,…Detoxikace – amoniak, cizorodé látkyDegradace – hormony, hem, cholesterol,…Tvorba hormonů -  angiotenzinogen (voda, sůl,

tlak), erytropoetin (tvorba červených krvinek),…

Page 35: Základy přírodních věd

Játra Životně důležité, nelze nahradit Velká funkční rezerva a schopnost

regenerace Nejčastější hepatotoxin – etanol

Cirhóza jater – vlivem etanolu nebo virové infekce -> nevratné poškození funkčnosti jaterní tkáně

Page 36: Základy přírodních věd

Žlučník

Zásobník žluči, dochází zde k jejímu zahušťování

Vlivem hormonální stimulace žluč vypouštěna do tenkého střeva

ŽlučVzniká v játrech 0,5 až 1l /denPomáhá trávení tuků