Umn

vod do umnovdnch studi

Velk opakovn /1

Estetick funkce je pojem vytvoen a rozpracovan _ _ _ , lenem Praskho _ _ _ krouku.

Estetick funkce je _ _ _ mezi pedmtem nebo jevem a jeho vnmatelem, kter m urit specifick vlastnosti.

Mezi tyto vlastnosti pat pedevm

lingvistickBezzjmovlibostlibostJan Mukaovskautonomnkompenzovatpromnlivost

Mezi tyto vlastnosti pat pedevm schopnost upoutat pozornost (tzv. _ _ _) a to prostednictvm vyvolvn pocitu _ _ _ a dle schopnost _ _ _ funkce jin (tzv. autonomie).

Mezi zkladn charakteristiku estetick funkce pa jej spoleensk (asov i mstn) _ _ _ . Toto pojet estetick funkce (normy a hodnoty) je tak mon charakterizovat jako _ _ _.

soudvztah (relace)pjemnoizolaceformahrasociologick

Estetickm vnmnm a tvorbou estetickch _ _ _ se zabval ImmanuelKant ve svm dle Kritika _ _ _ (doplte sami).

Krsno, kter zakoume jako pocit _ _ _ odlioval od vnmn _ _ _, vznho na smyslov poitky.

Velk opakovn /2 lingvistickbezzjmovlibostlibostJan Mukaovskautonomnkompenzovatpromnlivost

na smyslov poitky.

Estetick vnmn charakterizuje jako _ _ _,kter se netk vci samotn (jejho obsahu) ale pouze jej _ _ _ (tzv. vnitn samoelnost). Ve svm dle tak ukzal, e estetick vnmn je _ _ _ lidskou mohutnost.

soudvztah (relace)pjemnoizolaceformahrasociologick

Fridrich Schiller uvaoval o umn a o svt krsna, jako o prostoru svobodn _ _ _, ve kterm me lovk realizovat svobodnou tvorbu, rozhodovn i organizovn spoleenskch vztah, i kdy mu vnj (politick) podmnky takov

Velk opakovn /3 lingvistickBezzjmovlibostlibostJan Mukaovskautonomnkompenzovatpromnlivost

vnj (politick) podmnky takov prostor pro svobodu nenabzej.

soudvztah (relace)pjemnoizolaceformahrasociologick

A jet mal opakovn

Vdy nomotetick Vdy idiografick

0,618 0,618

Claritas, Integritas, Harmonia

Umn variabilita pojmu

[techn] (ec.)

Ars (lat.) arte the art larte Die Kunst, sztuka (pol.)

1. zrunost, dovednost, emeslo 2. krsn umn, Umn

Definice umn umn jako soubor umleckch dl

(Volek: Zklady obecn teorie umn, 1968: 25)

jednota innost a vtvor, je nabvaj v konkrtnm historickm a spoleenskm kontextu dominantn estetick funkce estetick funkce (Chvatk: Strukturln estetika, 2001: 90)

umn jako spoleensk instituce, zahrnujc dla, aktry i aktivity

Pojem umn (a ke) Deskriptivn pojem definice typu umn je to, co lid

(urit skupina v uritm ase) za umn povauj

Hodnotov pojem psob apelativn i dokonce imperativn, normativn charakter vraz idel pro mnoh znamen patn umn nepodaen umn a

tedy dn umntedy dn umn protjkem k, podvod

K (T. Kulka, Umn a k, 1994) 1. Zobrazen objekt a tmat, kter se obecn povauj za

krsn 2. Snadn identifikovatelnost 3. Substantivn neobohacuj subjektivn asociace

Historick a spoleensk promnlivost pojmu umn

monost ztrty charakteru krsnho umn enictv

opan vzestup do sfry umn opan vzestup do sfry umn fotografie, populrn hudba

Umleck funkce Umn

Jan Mukaovsk: Umn, in: Studie I., Brno 2000, s. 185-207

pevaha estetick funkce, autonomn znak

prhlednost estetick funkce, je dovoluje vystoupit nkterm mimoestetickm funkcmnkterm mimoestetickm funkcm

optimln je podle Mukaovskho polrn napt mezi pevahou funkce estetick a on z mimoestetickch funkc, kter se v danm dle uplatuje nejintenzivnji

pesuny v sestav funkc bhem existence dla pesun dominantn funkce

Mimoestetick funkce Architektura: estetick vs. praktick funkce

Literatura: estetick vs. sdlovac funkce

Tanec: estetick vs. pohyb hygiena / vs. nboensk funkcenboensk funkce

Malstv a sochastv: estetick vs. sdlovac funkce

nkdy EF druhotn mapa, plakt, apod.

Pechody v umn

J. Volek rozliuje pechody extenzivn a intenzivn:

Extenzivn postupn tzv. pechod do mimo-umn

postupn ztrta estetick i umleck funkce vyvena nrstem funkce jinnrstem funkce jin

Intenzivn skokov tzv. pechod do ne-umn ztrta estetick funkce nen vyvena nrstem funkce jin

(pechod do ne-umn)

Hodnota umn (viz tak Umleck kritika)

Krsa

Bt o nem

Pravdivost

13

Emocionalita

Pokrokovost

Krsa

14

Bt o nem

15

Pravdivost

16

Emocionalita

17

Pokrokovost

18

Hodnota umn

Esteticismus Hodnota dla je dna (nezaujatou) libost, kter dlo

pin.

Expresivismus Hodnota dla spov v tom, e vyjaduje emoce a

vyvolv je.

Kognitivismus Hodnota dla je v tom, e je zdrojem poznn.

Ti velk otzky

Vztah umn a poznn

Vztah umn a morlky

Vztah umn a spolenosti sociologie umn Vztah umn a spolenosti sociologie umn

Umn a poznn

pokusy o definici specifinosti umn na zklad vztahu ke skutenosti

zdraznn kognitivn funkce umn

Polarita: Polarita: zobrazen, npodoba (mimeze) prody imaginace a nezvislost na realit

Umn a poznn (z historie vztahu)

Platon dvoj mimesis

Kesansk stedovk od blova dla k nstroji poznvn Bohaod blova dla k nstroji poznvn Boha

Kant estetick autonomie

Umn a poznn

F. Schiller H-G. Gadamer: svobodn hra

L. N. Tolstoj kolem umn je sdlovat hodnoty a morlku

M. Heidegger umn jako cesta k pravd ()

O. Wilde umn vyjaduje jen sebe sama

Martin Heidegger (1889-1976)

Krsa je jeden ze zpsob, jak bytuje pravda jakoto neskrytost.

Co zde znamen bt vytvoeno a tvoit na rozdl od

zhotovovn a toho, e nco je zhotoveno?zhotovovn a toho, e nco je zhotoveno?Tvorba je zde mylena vdy ve vztahu k dlu.

K bytnosti dla pat dn pravdy.

Heiddeger: Dlo a pravda, 2003 (pel. Ivan Chvatk)

Oscar Wilde (1854-1900) The Decay of Lying. An Observation, 1889

Art never expresses anything but itself. It has anindependent life, just as Thought has, and develops purelyon its own lines.

All bad art comes from returning to Life and Nature, andAll bad art comes from returning to Life and Nature, andelevating them into ideals. Life and Nature may sometimesbe used as part of Art's rough material, but before they are of any real service to art they must be translated intoartistic conventions.

O. WildeThe moment Art surrenders its imaginative medium itsurrenders everything. As a method Realism is a completefailure.

Life imitates Art far more than Art imitates Life.

the selfconscious aim of Life is to find expression, andthe selfconscious aim of Life is to find expression, andthat Art offers it certain beautiful forms through which it mayrealize that energy.

The final revelation is that Lying, the telling of beautifuluntrue things, is the proper aim of Art.

Theodor W. Adorno (1903-1969) Frankfurtsk kola socilnvdn

poznvac funkce umn v poped vliv Hegela

Odpovdn umn se orientuje na kritria, blc se kritrim poznvn: nco souhlas nebo nesouhlas, je sprvn i nesprvn.

Jinak na volb nezvis vbec nic. Tato otzka se vbec neklade a nikdo nepoaduje, aby konvence byla subjektivn opravovna: samotn existence subjektu, jen by mohl tento vkus osvdit, se stala spornou, stejn jako na opanm plu prvo na svobodu volby, k n u empiricky beztak nedochz.

O fetiovm charakteru v hudb a regresi hudebnho sluchu, 1938

Umn a etika

Eticismus

Estetismus (radikln autonomismus)

Umrnn autonomismus

28

Umrnn autonomismus