1

2

12 Krok k SYROV STRAV

Jak skoncovat se zvislost na vaenm jdle

Victoria Boutenko, MA

Pedmluva od Gabriela Cousense, MD, MD(H)

Z anglickho originlu 3. vydn z roku 2007 s nzvem: 12 Steps to Raw Foods: How to End Your Dependency on Cooked Food

peloila Hana Eassey 2010

Dvj vydn 2000, 2002 - - 12 Steps to Raw Foods: How to End Your Addiction on Cooked Food

Digitalizace 2011

3

DAL / vechny KNIHY od Boutenko v originlu na:

www.uloz.to/milovatkam/medecina

- 12 Steps to Raw Foods

- Green for Life

- Raw Family: A True Story of Awakening

Poznmka zpracovatele:

Poznmky / odkazy na originln zdroje (Notes) nebyli pekladatelem do CS vydn zaazeny. Pro zjemce je na webe uvedenm ve, pln EN verze 2. pepracovanho vydn a pro dostupnost i pmo v rar archivu s touto knihou.

Pozitivn ohlasy na knihu 12 krok k syrov strav

Victoria Boutenko zan vlastnm pozorovnm a osobn zkuenost, po nich nsleduje podrobn vzkum. Pichz se spoustou informac, kter pedstavuj vzvu konvennmu uvaovn o ideln lidsk strav. Tuto tivou knihu skuten doporuuji. - Vance M. Logan, MD

Tato kniha je bibl vegan ijcch na syrov strav. - Ralph Anderson, kvantov nutrin biochemik Dkladnost vzkumu Victorie Boutenko a jej jasn prezentace pinej mnoho novch informac. V knize pokrv vechno dleit, ponaje praktickm zavedenm stravy, pes irokou klu prospnch zvyk nezbytnch k udren optimlnho zdrav, a po hluboko zasut emocionln a duchovn zleitosti, kter mohou sabotovat i ten nejpromylenj stravovac program zaloen na syrovch potravinch. Tuto knihu doporum pacientm, studentm, rodinnm pslunkm i ptelm. - Ritamarie Loscalzo, DC, MS, CCN, DACBN

Dky Victoriin dvanctibodovmu programu mm j i m rodina ze ivota daleko vce, ne by se nm kdy bylo snilo. Mme daleko vc ivotn sly. Syrov strava je nejlep zpsob byt.

4

- Linda Bruno, zdravotn herbalistka, kolono-hygienistka, iridoloka

Prvn vydn tto knihy (publikovan v roce 2000) bylo vborn. Druh vydn je vpravd vynikajc. - Gabriela Cousense, MD

Senzan! Je to shrnut vech odpovd a rad tkajcch se ivotnho stylu postavenho na syrov strav. Pro ty, kdo tou po zven vitality, tst a spnm ivot, je to nutn etba. - Victor M. Vieira, Dc, len Mezinrodn akademie klinick akupunktury Skvl kniha pln uitench informac pro vechny, kdo usiluj o hlub pochopen vztah mezi nutrinmi faktory a optimlnm zdravm. Victoria Boutenko si klade sprvn otzky a zkoum vechny cesty, kter by mohly vst k novm odpovdm. Jej zvry jsou pozoruhodn, asto i pekvapiv a v kadm ppad vnej do problematiky jasno.

- Melvyn L. Iscove, Md Zkuste si pedstavit, co by se stalo ve spolenosti, v n by vichni pijali zodpovdnost za vlastn zdrav a pohodu. Kniha Victorie Boutenko pedstavuje odraz k takovmuto posunu v naem mylen i kadodennm ivotnm stylu.

- Jeannette Voss, Edd, spoluautorka knih The Learning Revolution a The New Learning Revolution.

VICTORIA BOUTENKO, autorka knih Green for Life a Raw Family, cestuje po celm svt, sdl s ostatnmi svj inspirativn pbh a vyuuje o syrov strav. Je asistentkou na Southern Oregon University a ije v Ashlandu, ve stt Oregon v USA.

Kniha 12 krok k syrov strav: Jak skoncovat se zvislost na vaenm jdle je sponzorovna Spolenost pro studium domorodho umn a nauk (Society for the Study of Native Arts and Sciences), nevdlenm, vzdlvacm sdruenm, jeho clem je: rozvjen vzdlvacch a mezikulturnch vazeb spojujcch rzn oblasti vdy a socilnch a umleckch nauk; podpora celostnho pohledu na umn, na prodn i humanitn odvtv vdy a na medicnu; publikace a en literatury zabvajc se vztahem mezi mysl, tlem a prodou.

5

( 0 )

OBSAH

(*) VNOVN ................................................................................. 7 (**) PODKOVN ............................................................................. 7 (***) PEDMLUVA OD ........................................................................ 8 (****) AUTORINA POZNMKA ........................................................... 11 (st 1) PRO SYROVA STRAVA ? ....................... 12 ( 1 ) KDE ZAALO MOJE HLEDN ........................................... 12 ( 2 ) CO CHYBLO V NAEM PLNU SYROV STRAVY ? .......... 18 ( 3 ) ODA NA ZELENOU KAI ................................................... 19 ( 4 ) MODERN VDA ZKOUM NE-VAEN ............................. 26 ( 5 ) CO JE IVOT ? .................................................................. 33 ( 6 ) VAE TLO NIKDY NECHYBUJE ........................................ 36 ( 7 ) CO JEDLI PRVN LID ...................................................... 41 ( 8 ) POHODL VERSUS ZDRAV ............................................... 47 ( 9 ) JAK J NAE RODINA ....................................................... 50 ( 1 0 ) BAKTERIE ASN VYNLEZ PRODY ........................ 54 ( 1 1 ) A CO HMYZ ? .................................................................... 57

(st 2) LIDSK ZVISLOST NA VAENM JDLE ............................... 61

( 1 2 ) JE TO OPRAVDU ZVISLOST ? ......................................... 61 ( 1 3 ) JAK MOC JE DLEIT JST STOPROCENTN

SYROVOU STRAVU ? ........................................................ 64 ( 1 4 ) NVYKOVOST BNHO JDLA ........................................ 68 ( 1 5 ) HLEDN TCHY VE VAENM JDLE ............................ 74 ( 1 6 ) NASYCEN VNITNHO HLADU ........................................ 77 (st 3) JAK SKONCOVAT SE ZVISLOST

NA VAENM JDLE ................................ 81 ( 1 7 ) Krok 1 UVDOMIT SI PROBLM ................................. 81 ( 1 8 ) Krok 2 VIVA JAKO POMOCNK PROTI

ALOSTIVOSTI ................................................ 88 ( 1 9 ) Krok 3 JAK ZSKAT POTEBN DOVEDNOSTI

A VBAVU ........................................................ 90 Zkladn recept na vbornou polvku ...................................... 98 Zkladn recept na chutn oechov burgery ........................... 98 Zkladn recept na vborn bonbony i tsto na kol ............ 99 Recept na vborn dresink ...................................................... 99 Zkladn recept na vborn mlko z oech nebo semen ......... 99

6

( 2 0 ) Krok 4 MM T RD BEZ OHLEDU NA TO, CO J .... 100 ( 2 1 ) Krok 5 JAK SE VYHNOUT LKADLM ....................... 107 ( 2 2 ) Krok 6 JAK SI ZSKAT PODPORU ............................. 113 ( 2 3 ) Krok 7 VDK A ODPUTN ...................................... 117 ( 2 4 ) Krok 8 ZHMOTNN SN .......................................... 120 ( 2 5 ) Krok 9 PIJET DALCH ZDRAVCH ZVYK ........... 125 ( 2 5 ) Krok 10 JASN MYSL .................................................. 134 ( 2 6 ) Krok 11 HLEDN VLASTNHO DUCHOVNHO

POSLN ....................................................... 137 ( 2 7 ) Krok 12 PODPORA OSTATNM .................................... 141

(st 4) RECEPTY ............................................... 145 SYROV ZELEN MIXOVAN SMSI PRO CELOU RODINU ....... 145 Jablko - kapusta - citrn ....................................................... 145 Broskev - pent ................................................................... 145 Mango - listov zelenina ....................................................... 145 Jahody - bann - msk salt ............................................... 145 Hruka - mangold - mta ...................................................... 146 Syrov zeleninov polvka pro celou rodinu .......................... 146 Valjina naprosto vborn zeleninovo-pentov polvka ...... 146 Prav syrov rusk bor ...................................................... 147 Zkladn recept na hustou zeleninovou polvku .................... 148 Chilli ..................................................................................... 149 Gazpao ................................................................................ 149 Neuviteln, e je to jenom zel ........................................... 150 Igorovy suenky ................................................................... 150 iv zahradn karbantky ...................................................... 151 iv karbantky (nzkotun verze) ...................................... 152 iv hranolky ........................................................................ 152 Rajatov omka s bazalkou ............................................... 153 iv pizza ............................................................................. 153 Zvitky s asou nori .............................................................. 154 Oechov nebo semnkov sr ............................................... 155 Valjin koenn mandlov sr ............................................... 156 Slunenicov pomaznka ...................................................... 156 Sergejv humus .................................................................... 157 Zkladn pedpis na dort ....................................................... 157 Sergejv fantastick dort z mladho kokosu ......................... 158 Ne-okoldov dort ............................................................... 159 Sergejovy asn trufl ........................................................ 160 Alliny brusinkov kolky ..................................................... 160 Sergejovy dov suenky .................................................... 161 Sezamov suenky ................................................................ 161 Rann cerelie ....................................................................... 162 Oechov nebo semnkov mlko .......................................... 162

7

( * )

VNOVN

M matce Valentin Bulgak, a mmu otci Valeriji Gladkiovi,

kter oba hluboce miluji, po nich se mi stsk,

a kte mne i z nebe neustle inspiruj.

( * * )

PODKOVN

Jsem vdn lenm sv rodiny za jejich neustlou lsku, trplivost a podporu, j jsem zvlt pi psan tto knihy potebovala. Moje upmn dk pat andlskmu pomocnkovi Christopheru Sabatnimu, jen za m naplno na nkolik msc pebral kancelskou prci a poskytla mi tak optimln podmnky k tvorb. Zejmna dkuji svmu pteli, biochemikovi Edu Kelloggovi, PhD., za peten kapitol obsahujcch vdeck informace. Ctm jako skuten poehnn, e mm ptele, kte dobrovoln strvili mnoho hodin, leckdy i v noci, nad pravou rukopisu: Victoria Bidwell, Laura Hamilton, Christopher Sabatini, Robert V. Grater, Verawnika Clay a Caryne Palmer.

Konen bych rda vyjdila svj vdk Phyllis Linn, Lonnymu a Carmen Doiovm, Grahamu W. Boyesovi a Pamele Joy za to, e mi v dob, kdy jsem psala tuto knihu a nepednela, poskytli tdrou finann podporu pro vzkum.

Dkuji vm, draz ptel. Nech se vm vdy dostv poehnn, dobrho zdrav, radosti, lsky a prosperity !

8

( * * * )

PEDMLUVA KE DRUHMU VYDN KNIHY 12 KROK K SYROV STRAV

Prvn vydn tto knihy (publikovan v roce 2000) bylo vynikajc. Druh vydn je doveden k mistrovsk dokonalosti. Victoria Boutenko v poslednch esti letech ukzala nov nhled na vivu a pedstavila se jako moudr ena a zastnkyn iv stravy. Autorka dobe rozum problematice prospnosti syrov stravy. Obzvlt zajmav jsou jej vzkumy dleitosti listov zeleniny v lidsk strav, kter maj pro hnut za ivou stravu zsadn vznam. Jej nvody na zelen mixovan smsi jsou cenn jako pechodn strava pro lidi, kte maj velmi oslaben zavac systm, a zrove jako podprn viva pro kohokoli, kdo alespo jednou denn konzumuje zeleninu. Victoria zdrazuje dleitost listov zeleniny a sama na sob vysvtluje, jak se jej zdrav vrazn zlepilo po zaazen zeleniny do svho jdelnku. Victorii se skuten da pesvdit tene o vznamu iv stravy. Hloubka knihy nejene se opr o mnoho vzkumnch studi o pnosu syrov stravy, nbr je i jasnm pohledem autorky na celou problematiku. Victoria svoji moudrost a pochopen ivotnho stylu zaloenho na ivm jdle sdluje s nadenm a hovo vdy k vci. Pedkld tenm mnoho zajmavch vdeckch skutenost, kter se objevily teprve v poslednch letech - jako pklad uvdm jej skvl vzkum otzky pechodu lovka ze syrov, pevn vegansk, stravy (podobn strav impanz) k povn masa. Velmi pkladn je Victoriino zhodnocen vzkumu ohledn pokroil glykooxidace konench produkt (AGE), nebo tyto vrobky sehrvaj, zejmna v ppadech nadbytenho mnostv cukru v tle, podstatnou roli v degenerativnm procesu. Vysok podl vrobku AGE ve strav me vst k nervov degeneraci, kardiovaskulrnm problmm a selhn ledvin. Jak vidme u diabetik, pedstavuj potraviny AGE doslova formu zrychlenho strnut.

Je obdivuhodn, z jakho mnostv dokumentace a vzkumnch studi zveejnnch ve vdeckch asopisech Victoria ve sv knize vychz. Zmiuje se o vzkumu akrylamidu - nebezpen ltky spojen s vaenmi kroby. Tato ltka, je se povauje za karcinogenn, je dnes celosvtovm problmem. Vaen a zpracovan maso a ryby vytvej heterocyklick aminy spolu s dalmi mutageny a karcinogeny Vem tmto toxinm se tedy samozejm vyhneme, jme-li ivou stravu.

9

Victoria tak vyn na svtlo mnoh vdeck studie, kter dokldaj ptomnost mnohaetnch prospnch prvk v ivm jdle, jako jsou fytonutrienty antioxidanty a mnoh dal. Jako jeden pklad uveme molekuly resveratrolu, kter jsou schopn aktivovat lidsk geny dlouhovkosti, nebo falkarinolu v syrov mrkvi, kter napomhaj v prevenci rakoviny i v jej lb. Celkov je mono ci, e 12 krok k syrov strav je z hlediska hnut za ivou stravu prlomovou prac. Victoria Boutenko s pokorou a velkou moudrost v tto knize poukazuje na skutenost, e nkte lid jsou z nejrznjch dvod na vaen strav zvisl. V dsledku tto zvislosti je pro n pechod k pln iv strav obtn. Victoria m na tento problm ve svm dvancti-krokovm programu jasn een. Pi pechodu na ivou stravu potebuj lid velkou podporu a zrove i promylen podprn program, kter jim umon naplnit jejich poten rozhodnut. Kniha 12 krok k syrov strav je v tomto ohledu vznamnou pomoc. Dvanct krok obsahuje skuten praktick informace a podn nezbytn pro tento pechod. Teprve kdy jsem si v roce 2000 tuto knihu peetl a hovoil o n s Victori, pochopil jsem pln nvykovou moc vaenho jdla. Za tuto prlomovou informaci proto Victorii tleskm. Jsem velmi rd, e se kniha dostv na trh, a sm ji doporuuji vem, kdo pichz do Omlazovacho centra Stromu ivota (Tree of Life Rejuvenation Center), stediska iv stravy a ozy k procitnut situovanho v horch jin Arizony, kde psobm jako editel. Druh vydn knihy je jet mnohem hlub, a proto ho nyn tak doporuuji jako povinnou etbu svm zamstnancm, aby byli chpavj, soucitnj a aby se lpe seznmili se syrovou stravou. Victoriina pirozen pokora a moudrost dodv knize jet vt slu. Pi jejm ten mme pocit velmi osobnho a proctnho pbhu, protoe se autorka s nmi dl o zkuenost ze svho vlastnho pechodu a s nm spojench obt, kter zaila jej vlastn rodina. Victoria se pozorn zabv kulturnmi vazbami, spoleenskm tlakem, naprogramovnm od dtstv a nvykovmi vlastnostmi zpracovanho jdla a pak tenm poskytuje monosti, jak se s tmito problmy vypodat a spn zvldnout zmny. Pbh zpasu jej vlastn rodiny a nsledn rst, jm vichni proli, jsou skuten lidsk a inspirativn pro spolenost prv tak jako samotn iv strava.

Mon, e nejdleitjm pnosem tto knihy bude prv ono jasn pochopen, e vaen strava me bt nvykov. Victoria nm zrove nabz hlub poznn vznamu syrov stravy pro nae zdrav a pohodu. Nabz nm poznatky o pprav syrovho jdla, zejmna zelench mixovanch ka. Nezamuje se ani tak na recepty, jako sp na pochopen toho, jak povzbudit vlastn tvoivost a hrt si s jdlem tak,

10

abychom snadno uspokojili vlastn poteby. Victoriina ensk moudrost dv v oblasti syrov stravy teni monost podrobn pochopit vechny podstatn momenty k pechodu k ivmu jdlu. Stejn jako my v centru Strom ivota, i ona zdrazuje, e syrov strava mus bt zejmna na zatku chutn, protoe lid v procesu pechodu potebuj psychologickou pohodu gurmna. Souasn zdrazuje i to, k emu nakonec dojde vtina nadenc pro syrovou stravu: m vce se ponome do ivotnho stylu vychzejcho ze syrov stravy, tm mn potebujeme gurmnsk poitek; poslze snad u jenom na spoleenskch vercch. Victoria poskytuje tenm drahocenn rady, o kter se mohou opt a kter jim umon spn pejt na syrovou stravu. Dalm pozitivnm aspektem knihy je, e lovka povzbuzuje, aby se stal sm svm nejlepm odbornkem. Jak autorka zdrazuje, na poli vivy panuje v otzce, zda iv strava ano, i ne, velk zmatek. Victoriin pstup spov v povzbuzen, aby lovk po pedchoz detoxifikaci dvoval vlastnmu tlu, vlastnm chutm, protoe prv ty nm asto ukazuj, co skuten v danm okamiku potebujeme pro udren zdrav. Tato kniha je klasikou. Jsem rd, e k jejmu druhmu vydn mohu napsat pedmluvu. Hluboce doporuuji 12 krok k syrov strav kadmu, kdo se jakkoli sna pomhat lidem k pechodu na ivotn styl zaloen na iv strav, vem uitelm iv stravy a vem pznivcm iv stravy, kte potebuj podporu. Victoriina kniha je skuten knihou, kter poskytuje podporu a opravdovou vivu. Je to jeden z nejmoudejch poin na poli hnut za ivou stravu, jich jsem byl za posledn lta svdkem. Jsem velmi vdn za prlom, kter pedstavuje, a za moudrost, kterou nm pin. Poehnn vaemu zdrav, pohod a duchovn radosti.

- Gabriel Cousens, MO, MD(H), Americk vbor celostn medicny,

odbornk na jurvdu, editel Omlazovacho centra Strom ivota,

autor knih Spiritual Nutrition, Conscious Eating

a Rainbow Green Live Food Cuisine

11

( * * * * )

AUTORINA POZNMKA

Jsem pesvdena, e jsme vichni byli stvoeni ke zdrav, e nae krsn tlo je dokonal a e nemoc nen normln. Kdo z tch, koho znme, je ale absolutn zdrav ? Jsem pesvdena, e nae zdrav a energie do znan mry zvis na viv. Vtina z ns m alespo njak pont o tom, kter jdla jsou prospn naemu zdrav a dodvaj nm energii. Pro mne bt zdrav znamen ctit se v tle radostn a lehce, mt pjemnou nladu a jasn mylen, a - co je nejdleitj ze veho - mt dost energie na to, abych mohla zrealizovat sv sny. Vzpomnm si dobe, jak mi dvj nemoc ze ivota vytsnila vtinu radosti. Brala mi energii a znemoovala mi dlat to, co m naplovalo a pinelo mi nejvt poten. V na spolenosti je bn udrovat se v beznadjnm pesvden, e mnoho nemoc je nevylitelnch. Tvrdm, e u ady lid toto pesvden vychz z jejich zvislosti na nezdravm jdle a z pocitu, e nejsou schopni zmnit sv stravovac zvyklosti. Doktoi jsou nanetst tv v tv nedostatku ivin bezmocn, pestoe se pokouej udlat vechno, co je v jejich silch, aby lidem pomohli.

Kad den ve svm okol pozoruji lidi, jak se zoufale sna zlepit si vivu, a pesto nejsou schopni sv zvyky zmnit. Stle dokola se vracej k tomu, co se pedtm rezolutn rozhodli vyadit z jdelnku. Po mnohm experimentovn a vzkumech jsem dola k zvru, e osvobodit se od tohoto nvyku je mon a e zmna stravy me velmi podstatn zlepit zdrav.

V prbhu poslednch dvancti let jsem oduila tisce kurz a vkendovch workshop po celm svt. Od tisc lid, kte se dili mmi technikami, a podailo se jim pejt ke zdravj strav, dostvm dkovn dopisy. V tomto pepracovanm a rozenm vydn knihy 12 krok k syrov strav jsem pidala daje o nejnovjch vdeckch vzkumech a rozila jsem knihu o sv osobn zkuenosti. Zabvm se v n historickmi zleitostmi jako napklad vvojem lidsk zvislosti na vaenm jdle. Zahrnula jsem zde tak sv nejspnj pomocn techniky a nejchutnj recepty. Uijte si ten nsledujcch dek - tm se, a se setkme v njakm ovocnm baru !

S pnm dobrho zdrav, - Victoria

12

(st 1)

PRO SYROVA STRAVA ? ( 1 )

KDE ZAALO MOJE HLEDN

Proste, a bude vm dno; hledejte, a naleznete;

tlute, a bude vm oteveno. - Matou 7:7

Dnes u ns v rodin z legrace kme, e jsme mli tst, e jsme onemocnli vichni najednou, ale v roce 1993 nm nae zdravotn problmy nijak legran nepipadaly. Vichni tyi (mj manel, nae dv dti i j) jsme byli na smrt nemocn. Mn bylo tehdy pouze ticet osm a u jsem mla tut diagnzu, na n zemel mj otec, arytmii, co je nepravideln tlukot srdce. Trpla jsem neustlmi otok nohou, vila 127 kilogram a stle jsem pibrala. V noci mi asto devnla lev ruka a mla jsem strach, e zemu a moje dti osi. Pamatuji si, e jsem se ctila neustle unaven a mla jsem depresi. Moje doktorka mi nakonec ekla, e u pro mne nic neme udlat. Prohlsila: Myslm, e te u se mete jenom modlit. Mj manel Igor byl asto nemocn ji od dtstv. V sedmncti letech ml za sebou devt operac. Trpl progresivn hypertyrezou a chronickou revmatickou artritidou a ve svch osmaticeti letech byl zdravotn pln rozloen. Kdy prelo, musela jsem mu vzat tkaniky u bot, protoe mu jeho artritick pte nedovolovala se sehnout. Srden puls ml vtinou pes 140, na slunku mu slzely oi a tsly se mu ruce. Ctil se stle unaven a trpl bolestmi. Jeho lka mu ekl, aby se pipravil na to, e zbytek ivota strv na kolekovm kesle. Nae dcera Valja se narodila s astmatem a alergiemi. Bylo to slab, bled dt vedouc sedav ivotn styl, protoe se rozkalala hned, jak se pokusila rozbhnout se nebo poskoit. V roce 1993 j bylo osm let a tm kadou noc ji budil kael, kter ustal pouze, kdy j Igor dal drenn mas.

13

Synovi Sergejovi bylo devt a u byl veden jako diabetick pacient. Msn jsme vydvali dva a tyi tisce dolar na rzn lky, pojitn a nvtvy u lka. V z 1993 nm lkai ekli, e Sergej mus pejt na inzuln.

Igor i j jsme byli v oku. Zrovna nedvno mi zemela babika trpc diabetem na pedvkovn inzulnem. Nedokzala jsem si pedstavit, e by Sergej byl na inzulnu. Vzpomnm si, e jsem tehdy prosedla celou noc v pli a ptala se: Pane Boe, pro moji rodinu trest ? Co jsme udlali patnho ? Kolik toho jet meme vydret ? Pro se nm pes vekerou nai snahu neustle zhoruje zdrav ? Opakovala jsem stle dokola: Prost ho nemu dt na inzuln. Prost nemu. Rno jsem se vypravila do lkask knihovny a prolistovala nkolik knih o cukrovce. Ve vech knihch stlo, e inzulnov injekce nakonec Sergejovi oslab zrak, a e mu mohou zpsobit selhn ledvin. Nyn jsem mla z inzulnu jet vt strach. Byla jsem bezradn, a tak jsem se rozhodla ekat. Doufala jsem, e se mi poda inzulnovou lbu oddlit alespo o dva tdny a e mezitm najdu njak een. Moje babika opakovvala: Hledej a najde. S tmito slovy v srdci jsem se vrhla do hledn njakho een. Mla jsem neustle oi i ui oteven. Kadho, koho jsem potkala, jsem se zaala ptt na alternativn lbu cukrovky. Spoustu lid jsem tm vydsila, a tak mi dolo, e se mm ptt pouze tch, kte vypadaj zdrav. Zakrtko jsem si vyvinula dobrou schopnost vytipovat si zdrav vypadajc lidi na ulici a oslovit je. Svj rozhovor s tmito lidmi jsem zanala slovy: Vy ale vypadte bjen zdrav. Obvykle se dotyn usml a odpovdl: Dkuji ! Pak jsem se jich zeptala na cukrovku. Ze zatku jsem nkolikrt padla do pasti rznm prodejcm; bhem tdne jsem mla tlustou hromdku vizitek zstupc nejrznjch spolenost, kter prodvaly rzn doplky nebo nabzely alternativn lbu. Nemla jsem pedstavu, co vlastn hledm, ale nepolevovala jsem v sil. Za dva msce dolo k zzraku ! Vesmr pede mne postavil lovka, kter se ivil syrovou stravou a bydlel v t dob v Coloradu. Elizabeth - tak se ta pan jmenovala - stla pede mnou jednoho dne ve front v bance, kter je pouze dva bloky od naeho domu. Kdy jsem se na ni podvala, rzem jsem pochopila, co lid mn, kdy kaj ziv pokoka ! Jako obvykle jsem zaala rozhovor tm, e jsem j ekla, jak zdrav vypad, a pak j poloila otzku: Domnvte se, e se cukrovka d vylit prodnm zpsobem ? iroce se na mne usmla: Samozejm ! Jak to, e jste si tak jist ?, zeptala jsem se dychtiv. Protoe jsem si sama ped tyiadvaceti lety vylila tvrtou fzi rakoviny tlustho steva, opila Elizabeth. Ale to nen tot jako cukrovka !, namtla jsem. Ale ano, je to tot,

14

opravila m Elizabeth pevn. Mohu vs pozvat na obd, abychom si mohly popovdat ?, podala jsem ji. Dkuji, j nejm jdlo, kter jte vy. Ale rda vm na vae otzky odpovm, odvtila Elizabeth. Posadily jsme se s Elizabeth ped bankou a ona mi zaala povdat o syrov strav. Nejprve jsem ctila zklamn. Hledala jsem njak seriznj een. Byla jsem ochotna tvrd pracovat a zaplatit jakoukoli stku za njakou zzranou bylinu nebo lbu. Syrov strava mi pipadala absurdn a pli prostink. Slyela jsem o n u dv, ale nebyla jsem tak naivn, abych nemu takovmu vila. A tak jsem se Elizabeth zeptala: Opravdu si myslte, e lovk me pet pouze na ovoci, zelenin, oech a rznch semnkch, jen tak, syrovch ? Elizabeth mi odpovdla temi nevyvratitelnmi argumenty: za prv - zvata neva; za druh - sama se ivm syrovou stravou u dvacet let a vylila jsem si tak rakovinu tlustho steva; za tet - na tento svt jsme nepili se sporkem uvzanm k pasu. Jej argumenty zdaleka nebyly vdeck, ale nenapadalo m nic, m bych je mohla vyvrtit. Krom toho na m obrovsk dojem dlal Elizabetin mladistv vzhled a tak jsem zoufale chtla, aby se cel na rodin ulevilo. Elizabeth mi pjila knihu o syrov strav a dala mi na sebe telefonn slo. la jsem dom a zaala knihu st. Rda bych podotkla, e v roce 1993 bylo na trhu pouze nkolik mlo knih o syrov strav a nebyly k dostn v knihkupectv, nbr je prodvali pouze samotn autoi. Knihu jsem rychle peetla a najednou mi pslib syrov stravy pipadal jako jasn sdlen. Hned na to jsem dostala strach. Pomyslela jsem si: Te se musm vzdt toho poslednho poten, kter mi v ivot zbv. Souasn jsem ale ctila nedokavost a chtla syrovou stravu zkusit, abych vidla, jak zabere. Igor si poviml mho rozruen. Zeptal se m: Co to te ? Pravila jsem: Milku, mm dojem, e jsem nala nco, co pome synovi - syrovou stravu ! Ale myslm, e to nebude schopen dodrovat sm. Igore, mohli bychom to, prosm t, zkusit jako rodina alespo pr tdn, abychom vidli, zda to funguje, prosm ? Igor se rozlil: J jsem Rus a nemu t na njak krli strav. Fyzicky pracuji. Miluji svj rusk bor s vepovm ! A krom toho jdlo spojuje rodinu. Veee je jedin doba, kdy se rodina sejde. Te chce, abychom se schzeli u mrkve ? ! Mysli. Na to, aby se lovk stal doktorem, mus studovat trnct let ! Mysl si, e v vc ne doktoi ? Pedstav si ty miliardy dolar, co vlda vydv na lkask vzkum. Tvrd mi, e oni nic nevd, a ty ano ? Kdyby zdrav bylo tak jednoduch, doktoi u by byli na to dvno pili. V, jak moc t miluji. Jestli se ale d na tu blznivou dietu, upozoruju t, e stojme ped rozvodem.

15

Byla jsem zklaman, ale rozhodla jsem se, e se k tmatu syrov stravy vrtm v njakou vhodnj dobu. Jednoho rna se manel probudil a ctil se jet h ne jindy. Na krku ml velk otok, ml obrovsk bolesti a nemohl mluvit. Odvezla jsem ho do nemocnice. Kdy lka dostal do ruky Igorv krevn test, ekl mu: Muste na operaci. ttn lza u nen k niemu a mus ven. Igor protestoval: U mm za sebou devt operac. Ani jedna mi nepomohla a j jsem se rozhodl, e u dnou operaci v ivot nepodstoupm.

Tato operace je nevyhnuteln, prohlsil lka. Co se stane, kdy ji odmtnu ?, zeptal se Igor vzpurn. Zemete, prohlsil chladn doktor. Igor se ptal: Jak brzy ? Pravdpodobn do dvou msc., prorokoval doktor. Igor na to opil: Msto operace se dm na syrovou stravu ! Opustili jsme ordinaci. V tu chvli jsme jet netuili, e tento den, 21. ledna 1994, se stane historickm bodem obratu zdrav cel na rodiny. Jet tho dne jsme oba s manelem i nae dv dti peli na syrovou stravu a od t doby nejme nic jinho. Pi cest autem dom z nemocnice jsme si ale svho osudu nebyli vdomi a hovoili jsme o tom, e syrovou stravu zkusme na dva tdny a uvidme, zda pinese vbec njak zlepen.

O pr hodin pozdji Igor odeel do prce a j la do kuchyn. Byla jsem si pln vdoma toho, e dnen den me bt jedinou ivotn pleitost k takovto drastick zmn. Byla jsem proto velmi rozhodn. Podrobn jsem prozkoumala vechno jdlo, co jsme mli v lednice i v kredenci a zjistila, e v celm dom nemme tm nic syrovho. Byla jsem rozhodnuta, e vechno mus pry ! Vzala jsem si podn velk odpadkov pytel a do nj zaala hzet vechny fazole, makarony, cerelie, ri, televizn mlsky, popcorn, lehaky, chleby, klobsy, sry a tukov konzervy. Hned za tm la konvice na kvu, toustova a hrnec na tstoviny. Vypnula jsem spork a zakryla ho velkm prknkem. Kuchy te vypadala, jako bychom se mli sthovat. Jedin, co zstalo na pracovn desce, byla velk drah mikrovlnn trouba. Kdy jsme jet ili v Rusku, nemohli jsme mikrovlnku mt, protoe rut vdci zjistili, e mikrovlnn trouby jsou velmi kodliv. Byly proto v Rusku zakzan. Kdy jsme se pesthovali do Stt, hned jsme tedy si koupili podn velkou mikrovlnku. Zrala jsem te na ni a uvdomila si, e nevm, co s n. Hlavou mi bely skvl sendvie s roztavenm srem, a rzn dal zzraky, kter jsem v n pekla. Pak jsem pomyslela na Sergeje a jeho cukrovku. Ani za nic na svt jsem nechtla, aby musel pejt na inzuln. Tak jsem popadla kladivo a rozbila sklenn dvka mikrovlnky. Pak jsem ji postavila do gare. Vzala jsem vechny nae nov hrnce a pnviky (kter jsem prv dostala k Vnocm) a postavila je ped dm, odkud

16

bhem nkolika minut zmizely. Pak jsem spchala do mstnho supermarketu. V t dob jsem nevdla, e existuj syrov gurmnsk pokrmy. Nemla jsem tuen, co j lid, kte se stravuj syrovm jdlem, protoe jsem nikoho takovho, krom Elizabeth, nepotkala. A do t doby jsem nikdy neslyela o dehydrovanch lnnch suenkch, oechovm mlku, sru z rznch semen ani o syrovch kolch. Myslela jsem si, e syrov strava jsou hlavn salty. Krom toho jsem byla jet ovlivnna svm pvodem, protoe v Rusku bylo erstv ovoce a zelenina k dispozici jenom v lt. Byli jsme zvykl jst brambory, maso, makarony, spoustu mlnch vrobk a as od asu ovoce. Salty jsme nejedli a moje rodina nemla zeleninu rda. Proto jsem se vdy omezovala jenom na oddlen ovoce. Protoe jsme nemli penz nazbyt, obvykle jsme si koupili jenom washingtonsk jablka, pomerane a banny. Dala jsem si tedy do koku tyto ti poloky. Kdy se dti vrtily ze koly a Igor z prce, svorn se ptali: Co je dneska k veei ? ekla jsem jim, a se podvaj do ledniky. Dti nevily svm om. Kde jsou nae veee k televizi ? Kam zmizela zmrzlina ? Mlem z toho omdlely.

Sergej ek: Radji si budu a do konce ivota pchat inzulnov injekce, ne abych byl na takov blzniv diet. Odmtly jdlo a zavely se kad ve svm pokoji, kde se dvaly na video.

Igor sndl dva banny a stoval si, e m po jejich snden jet vt hlad ne pedtm. To ho dne jsme mli spoustu asu. Vzpomnm si, e vichni pechzeli z jedn mstnosti do druh a dvali se na hodiny. Tehdy jsem si poprv uvdomila, kolik asu jsem strvila uvaovnm o tom, co budu vait, plnovnm, ppravami a nslednm klidem. Vichni jsme mli hlad, ctili se divn a pipadali si ztraceni. Pokoueli jsme se dvat na televizi, ale reklama na grilovan kue se nedala vydret. St jsme to doklepali do devti hodin. Przdn aludek mi nedovoloval usnout, a tak jsem poslouchala krok v kuchyni a otevrn a zavrn uplk. Rno jsme se vichni probudili nezvykle brzy a seli se v kuchyni. Vude se vlely slupky od bann a pomeran. Valja nm sdlila, e v noci nemla kael. Vzpomnm si, e jsem j ekla: To je nhoda; ta strava neme fungovat tak rychle. Sergej si zmil hladinu cukru. Byla jet vysok, ale byla ni ne kdykoli za poslednch nkolik tdn. Igor i j jsme si vimli, e mme o nco vc energie ne obvykle a e se ctme jaksi leheji a mme lep nladu. Vichni jsme mli velk hlad. Nikdy jsem nikomu netvrdila, e pechod na syrovou stravu je snadn. Ve skutenosti byl tento pechod pro ns vechny tyi velmi tk. Nae tlo dalo to jdlo, kter jsme jdvali. Od prvnho dne jsem po nkolik tdn kadou minutu snila o houskch namazanch srem, o teplch polvkch, okold nebo alespo o nejrznjch chipsech. V noci jsem

17

ze span hledala pod poltem hranolky. Z naeho rodinnho rozpotu jsem uzmula dva dolary a nosila je v kapse. Tajn jsem plnovala, e a budu jednoho dne pl hodiny sama, sebhnu si dol do restaurace na rohu a koupm si pltek tepl srov pizzy, nepozorovan ji snm, vrtm se dom a budu pokraovat v syrov strav. Natst se mi tato pleitost nikdy nenaskytla.

Pitom vem se ale rychle zaaly dostavovat pozitivn zmny. Valja pestala v noci kalat a u se j nikdy nevrtil astmatick zchvat. Sergejovi se zaala stabilizovat hladina cukru. Igorovi opadl otok na krku. Snil se mu puls a pznak hypertyrezy den ode dne ustupovaly. Vimla jsem si, e mi na tle zan plandat obleen i kdy bylo zrovna erstv vyndan ze suiky. To jsem dv neznala. Naplovalo m to vzruenm ! Rno jsem bela k zrcadlu, zkoumala si obliej a potala mizejc vrsky. Obliej se kadm dnem syrov stravy vylepoval a vypadal m dl mlad.

Po msci na syrov strav se m Sergej zeptal, pro si mus hladinu cukru mit kad ti hodiny, kdy je te pod u normln. ekla jsem mu tedy, a si ji m jenom jednou denn rno. Igorv puls se vrtil na devadest, co byla rove, kterou neml ji cel lta. Valja byla schopn ve kole ubhnout tvrt mle, ani by se rozkalala. J jsem zhubla o patnct liber. Vichni jsme najednou mli mnohem vc energie. J sama jsem mla tolik energie, e jsem u nemohla ani chodit - musela jsem bhat ! Bhala jsem z parkovit do obchodu, v obchod mezi regly i nahoru a dol po domcm schoditi. Museli jsme se poohldnout po njakm cvien, do nho bychom mohli vloit pebytenou energii, kterou jsme nyn mli. Kdysi jsem etla, e diabetici by mli bhat. Autor vysvtloval, e pi cvien svaly produkuj dal inzuln. Rozhodli jsme se tedy jako rodina, e zaneme bhat. Sergejova hladina cukru se postupn dky nov strav a pravidelnmu bhn pln stabilizovala. Ode dne, kdy jsme se dali na syrovou stravu, se mu u nikdy v dn form neobjevily pznaky cukrovky.

Abych povzbudila svoje dti k bhn, zapsali jsme se na zvod. Protoe jsme ped tm nikdy nebhali, vybrala jsem ten nejkrat zvod, kter jsem nala. Trasa byla dlouh jeden kilometr a vedla denverskm Washingtonovm parkem. Kdy jsme dojeli na zvody, zjistili jsme, e jsme obklopeni sammi malmi dtmi, ale Sergejovi ani Valje to nevadilo. Vichni tyi, rud ve tvi a udchan, jsme spn dobhli do cle. Zdravil ns dav rodi a kad z ns dostal medaili za prvn msto ve sv vkov skupin - prvn atletick ocenn v ivot. Moje dti byly tak astn, e si po cel nsledujc tden odmtaly sundat medaili z krku; dokonce s n i spaly. adonily, abych je zapsala na dal zvod, co jsem tak udlala. Od t doby jsme chodili na zvody tm kad vkend.

18

Toho roku na Pamtn den, tyi msce po naem pechodu na syrovou stravu, jsme beli desetkilometrov zvod spolu s tisci dalch bc. Beli jsme mezi zdrav vyhlejcmi lidmi, z nich mnoz byli zkuenmi bci, a jenom st jsme si rovnali v hlav, e ped pouhmi tymi msci jsme si jet mysleli, e jsme beznadjn nemocn. Vichni jsme doshli cle v uspokojivm ase a nectili jsme se ani unaveni. Po dokonen zvodu jsme li plhat do hor. Nyn jsme ji nepochybovali, e nae zdrav zvis na strav. J jsem vdla, e neumrm na dnou nemoc; kdybych pece umrala, jak bych asi mohla ubhnout deset kilometr ? Byli jsme rdi, e se nm zdrav rychle vrtilo do normlu a e se ctme zdravj, ne kdykoli pedtm. Abychom se podlili o svj asn pbh o uzdravovn s co nejvce lidmi a abychom i ostatn inspirovali ke stravovacm zmnm, vydali jsme knihu Raw Family.

( 2 )

CO CHYBLO V NAEM PLNU SYROV STRAVY ?

Chyby jsou branami k objevm. - James Joyce

Moje rodina udlala pi pechodu na syrovou stravu mnoho chyb. Po nkolika letech novho zpsobu stravovn jsme vichni zaali ctit, e se proces naeho uzdravovn zastavil, ba se dokonce zaal obracet opan. Po zhruba sedmi letech vhradn syrov stravy zaaly stle astji pichzet chvle, kdy jsme pociovali nespokojenost se svm stvajcm zpsobem stravovn. U m se zaaly objevovat pocity te v aludku tm po kadm syrovm jdle, zejmna vak po saltu s dresinkem. Kvli tomu jsem zaala jst mn zeleniny, a vce ovoce a oech. Zaala jsem pibrat na vze. Manelovi zaaly zase rychle ednout vlasy. Vichni jsme se ctili jaksi zmateni a asto nm vyvstvala otzka: Co bychom mli jst Provali jsme i divn chvle, kdy jsme mli pocit hladu, ale zrove nemli chu na nic z toho, co bylo povolen na naem typicky syrovm jdelnku: zeleninu, ovoce, oechy, semnka, obil, klky, suen ovoce. Salty s dresinkem byly vborn, ale ctili jsme se po nich unaven a ospal. Pipadalo nm, e jsme se ocitli v pasti. Vzpomnm si, jak se Igor dval do ledniky a pod dokola opakoval: K bych ml na nco z toho chu. To to obdob vak netrvalo dlouho. Svdli jsme to na stres a pejdn se a doasn nechutenstv jsme vdy pekonali pstem, cvienm, plhnm po horch nebo intenzivnj prac. Byli jsme pesvdeni, e syrov strava je jedin cesta. Proto jsme se vzjemn povzbuzovali, abychom za kadou cenu na syrov strav zstali

19

a vymleli jsme stle nov a nov triky, jak sami sebe pesvdit. Mnoz z mch ptel mi vyprvli o podobnch zitcch. V tto fzi se vtinou vzdali ist syrov stravy a do svho jdelnku zaali pidvat vaen pokrmy. Nae rodina dky vzjemn podpoe na syrov strav setrvala. V srdci jsem ale mla den ze dne slc otzku, kter znla: Chyb nm ve strav nco ? A odpov se dostavila tm okamit: Nikoli. Nic neme bt lep, ne je syrov strava. Ta nm zachrnila ivot. Ale nedouc znaky ne zcela dokonalho zdrav se pece jen zaaly projevovat, i kdy nebyly nijak velk.

Pznaky typu bradavic na ruce nebo edch vlas mi vnely do mysli pochybnosti o celistvosti na stravy tak, jak jsme ji dodrovali. Kdy si nakonec dti zaaly stovat na zvenou citlivost zub, dostala jsem se do stavu, kdy jsem nebyla schopn myslet na nic jinho, ne na tuto zdravotn hdanku. Vechny kolem sebe jsem rozilovala neustlmi diskuzemi o tom, co nm asi tak me chybt.

( 3 )

ODA NA ZELENOU KAI

A Bh ekl: Hle, dal jsem vm na cel Zemi

kadou bylinu..., to budete mt za pokrm. - Geneze 1:29

Pi svm dychtivm hledn jsem zaala sbrat daje o kad jednotliv potravin, kterou kdy lid vyuvali. dila jsem se renm sv babiky, kter kvala: Hledej a najde. Po mnoha chybnch pokusech jsem konen nalezla sprvnou odpov. Bylo to v srpnu 2004, deset let od chvle, kdy moje rodina pela na syrovou stravu, a ti roky pot, co jsme se dostali do stavu urit krize. Pila jsem na jednu zvltn skupinu potravin, kter spluje vechny nutrin poteby lovka: a to zelenou listovou zeleninu. Uvdomila jsem si tak, e moje rodina nejedla dost zelenho. Navc nm zelen ani nechutnalo. Vdli jsme, e je tato skupina zeleniny dleit, ale nikde jsme se nedobrali pesn toho, kolik zelen vlastn ve strav potebujeme. Mli jsme pouze obecn doporuen, abychom j jedli co nejvce. Abych zjistila, kolik zelenho bychom mli jst, rozhodla jsem se prozkoumat stravovac zvyk impanz, protoe jsou to stvoen nejbli lovku. impanzi zkonzumuj a tyicet procent zelen: to pro ns odpovd asi dvma hrstem zeleniny ze supermarketu.

20

Pi svm zkoumn jsem si vimla, e impanzi skuten listovou zele miluj. Vzpomnm si, jak jsem pozorovala impanze v zoologick zahrad, jak projevovali naden, kdy jim dali erstv akciov vtve, mlad kehk palmov listy nebo kapustu. Ten pohled m inspiroval natolik, e jsem sama la a zkouela jsem vkat akciov listy z blzkch ke. Zjistila jsem ale, e tato zelenina nen pli chutn, co pedstavuje dal problm: pojdn zelenho mi vdycky pipadalo spe jako povinnost. Obvykle jsem si pi tom pomyslela: Musm jst nco zelenho. Nkter dny jsem se snaila oblafnout sama sebe a zeleninu jsem dala do odavovae. Pak jsem rychle vypila lek zelen vy a byla spokojen, e to mm zase na nkolik dn za sebou. Nebo jsem si vyrobila vborn syrov dresink a zelen listy jsem do nj ponoila. To byl dal zpsob, jak si listov zeleniny ut. Nikdy jsem si ale nedokzala pedstavit, e pojdm samotnou kapustu nebo pent jen tak po hrstech. Prozkoumala jsem vivn obsah asi tuctu nejrznjch listovch zelenin a ke sv radosti jsem zjistila, e v sob v bohat me obsahuj vechny dleit minerly, vitaminy a blkoviny doporuovan americkou stravovac normou. Nabyla jsem pesvden, e listov zelenina je pro lovka nejdleitj. K by se mi podailo nalzt zpsob, jak si na n dostaten pochutnat, abych j byla schopna jst dostaten mnostv ! Nesetnkrt jsem se pokusila snst vt mnostv zelenho v saltov prav nebo jen tak, ale vdycky jsem se znovu utvrdila v tom, e na to nejsem fyzicky stavn. Po snzen dvou lk nastrouhan zelen listov zeleniny m bu plila ha, nebo se mi zvedal aludek. Jednoho dne jsem si etla v knize o biologii a zaujalo m, jak pekvapiv tuh je sloen rostlin. Celulza, je je hlavn slokou rostlin, m zjevn jednu z nejsilnjch molekulrnch struktur vyskytujcch se na Zemi. Zele m v sob vce vivnch sloek ne jakkoli jin skupina, ale tyto sloky jsou uloeny uvnit rostlinnch molekul. Molekuly jsou vytvoen z tuhho materilu, co umouje rostlin pet. Tvrd stonky a listy rostlinm umouj elit vtru a deti. Zele je hlavnm zdrojem potravy pro mnoho zvat. Aby dolo k uvolnn cennch ivin z rostlinnch bunk, buku je nutno naruit. Naruen a rozbit tuhch bunk nen jednoduch. Proto tak zele bez patinho rozkousn neme uspokojit nae vyivovac poteby. Jednodue eeno, musme zele rozkousat a na krmovitou konzistenci, jinak z n nejsme schopni zskat potebnou vivu. Aby lovk byl ale schopen strvit uvolnn minerly a vitaminy, mus mt v aludku velmi silnou kyselinu solnou, a to o pH v rozmez 1 - 2.

Aby mohlo dojt ke vstebvn ltek ze zelen, mus bt splnny tyto dv podmnky. Kdy jsem se tedy pokouela jst listy, zjevn jsem je dost nerozvkala, a tak je mon, e mi aludek nevyluoval dost

21

kyseliny soln. Vsledkem byl proto nepjemn pocit a znmky nedostatenho trven, co s sebou neslo obecnou nechu k zelen listov zelenin. Po mnoha desetiletch konzumovn prmyslov zpracovanch potravin ztratila vtina souasnch lid schopnost normln vkat. Nkomu se natolik zil rozsah elist, e si dokonce musel nechat vyndat zuby moudrosti. Vedlo to tak k celkovmu oslaben elistnch sval, co m za nsledek, e lovk nen schopen vlkninu dobe rozvkat. Od svho zubae jsem nkolikrt vyslechla doporuen, abych byla na svoje zuby jemnj a nekousala tvrd ovoce, a abych si strouhala mrkev a jablka. Krom zmnnch nepznivch podmnek m spousta lid jet navc v zubech vpln, msto zub protzy, nebo jim zuby chyb. Vechny tyto pekky v podstat znemouj rozvkn zelen do potebn konzistence.

Proto jsem se rozhodla, e zele pedm na rozvkn svmu mixru Vita-mix.* Nejprve jsem rozmixovala hlvku kapusty s vodou. Pak jsem si pomyslela: Zavu prost oi, zacpu si nos a vypiju to. Otevela jsem vko mixru, ale hned jsem ho zase rychle zaklapla, protoe se mi udlalo nevolno ze silnho travnho zpachu. Tmavozelen, tm ern rozmixovan sms byla naprosto nepoivateln. Po chvli uvaovn jsem pidala nkolik bann a znovu ve rozmixovala. A tady zaalo ono kouzlo ! Pomalu, s uritm odporem, jsem sundala vko a piichla si. K mmu velkmu pekvapen tahle svtlezelen podivn sms pjemn vonla. Opatrn jsem ochutnala na piku liky a zmocnilo se m naden ! Bylo to vc ne chutn ! Nebylo to ani pli sladk, ani hok, byla to ta nejneobvyklej chu, jakou jsem kdy okusila. Dala se popsat jedinm slovem: erstvost.

* Rda bych vysvtlila, e Vita-mix nen jen tak ledajak mixr, stejn jako ty, kter se prodvaj v jakmkoli obchod. k se mu vysokorychlostn mixr, protoe se pohybuje rychlost a 240 mil za hodinu ! Znamen to, e ani nemus mt ostr noe; mohou to bt tup kovov tyky, a pesto zkapaln vechno, i to, co je tvrd jako devo. Aby ml takovou vkonnost, mus mt velmi siln motor. Obyejn mixry rozmixuj tvrdou celulzu listov zeleniny pouze tehdy, maj-li ostr noe. Jakmile se noe ztup, u jenom pohybuj zeleninou kolem dokola a mixr se pak rychle peheje. Ped jedencti lety jsem takto splila nkolik mixr, a jsem si konen podila na venkovskm trhu Vita-mix. Dodnes funguje jako nov.

Bhem ty hodin jsem sndla vechno, co jsem umixovala, co byla hlvka kapusty, tyi banny a hrnek vody. Ctila jsem se bjen a vyrobila jsem toho tedy jet vc. Triumfln jsem si uvdomila, e tento veer byl prvn chvl v ivot, kdy jsem sndla dv podn hrsti listov zeleniny bhem jedinho dne. Navc bez oleje a bez soli ! A krom toho

22

jsem je sndla s poitkem. Ctila jsem, e aludek je v podku, a j byla astn, e se mi podailo doshnout cle. een mho dilematu ohledn zelen se neoekvan jednodue vyeilo. Konzumace zelen v tto podob zabrala tak mlo asu, e jsem pirozen mohla pokraovat v experimentovn a zkouet rzn smsi zeleniny a ovoce.

Musm ale piznat, e idea rozmixovan zeleniny pro m nebyla nov. Ped jedencti lety jsme jako rodina proli kurzem na Institutu kreativnho zdrav v Michiganu a tam jsme se dozvdli o neobvyklch livch vlastnostech energetick polvky, kter se skldala z rozmixovanch klk, avokda a jablka. Tuto polvku vynalezla dr. Ann Wigmore, prkopnice ivotnho stylu zaloenho na ivch potravinch. Pestoe jsme mnohokrt slyeli, jak velmi pnosn je energetick polvka, vtina z nvtvnk institutu nebyla schopna pozt vce ne dv polvkov lce denn, protoe polvka nebyla chutn. Od mnoha lid jsem slyela pochvaly na pozitivn inky tto polvky. Po nvratu dom jsem podnikla s energetickou polvkou mnoho pokus a zoufale jsem se snaila vylepit jej chu, protoe jsem chtla, abychom ji jako rodina zaali jst. Moje pokusy o vytvoen dokonal energetick polvky definitivn skonily v okamiku, kdy jsem jednoho dne zaslechla Valju, jak vol na Sergeje na dvorku: Utkej ! Mma u zase vyrb tu zelenou kai !

Pes veker dkazy o livch incch energetick polvky jsem zjistila, e nanetst ani lid, kte ji nutn potebovali a chtli ji jst, se k tomu nemohli pinutit. T m, e po jedencti letech od okamiku, kdy jsem se o energetick polvce dozvdla a poslze na ni pln zapomnla, m to pivedlo k tmu npadu mixovan zeleniny, ale z pln jinho smru. Nejprve jsem zaala sama pt zelen rozmixovan smsi, a nikomu jsem o tom neekla. Neoekvala jsem, e by se stalo cokoli vznanho. Protoe jsem v t dob nemla dn velk problmy, neoekvala jsem ani dn dramatick zmny Pouze jsem si pla, aby se mi zmrnily rychl pznak strnut.

Nicmn po dvou mscch horlivho popjen zelenho mixu mi zmizely dv pihy a bradavice, kter jsem mla od dtstv. Ctila jsem vce energie ne kdy pedtm a zaala jsem sdlovat svoje zkuenosti ostatnm lenm rodiny a ptelm. Zeslily mi nehty, zlepil se mi zrak a v stech jsem mla asnou chu dokonce i rno hned po probuzen (pjemn pocit, kter jsem od mld nepoznala).

Konen se mi vyplnil sen ! Kad den jsem jedla spoustu zelenho. Ctila jsem se leh a pln energie. Zaali se mi mnit chut. Zjistila jsem,

23

e moje tlo trplo takovm nedostatkem zelen zeleniny, e jsem po nkolik tdn ila tm vhradn na zelench mixovanch smsch. Daleko vce mi nyn chutnalo ovoce i zelenina bez jakhokoli ochucovn a vrazn se mi snila touha po mastnm jdle. pln jsem pestala jst sl vetn moskch as. Jednou jsme s manelem v Kalifornii kreli po travnat cest a j jsem najednou dostala neodolatelnou chu na tmavozelen erstv vtviky malvy, kter hojn rostla podl cesty. Nkolikrt jsem se pistihla, jak se mi chce ji utrhnout a snst ji. ekla jsem to Igorovi a ten si to pozorn vyslechl, ale moje naden nesdlel. V posledn dob si ji viml, e jm jinak. Msto, abych si pipravila velk tal saltu z nkolika druh nakrjen zeleniny, velkho avokda, mosk soli, spousty cibule a olivovho oleje, jsem si nyn krjela hrst saltu s rajaty, na to jsem si nakapala citrnovou vu a uvala si to. Moje dvj jdlo mi nijak nechyblo a tato jednoduch strava m naprosto uspokojovala. U jsem vdla, e si lidsk tlo me zamilovat i listovou zeleninu ! Pekvapila m ale jet jedna zmna. Dv, kdy jsem byla unaven, dostvala jsem chu na nezdrav jdla. Kdy jsem napklad musela cestovat a strvit noc v letadle nebo jsem celou noc dila auto, vtinou jsem pak touila po tk syrov strav anebo dokonce po njakm pravm ruskm vaenm jdle z dtstv, kter jsem bn u vce jak deset let nejedla. Tyto chut byly velmi siln a ruiv. Pod jejich vlivem jsem si pak pipravovala njak tk syrov jdlo jako napklad semnkov sr se suenkami, nebo jsem se nacpala oechy, a to nkdy i pozd v noci. Od mnoha lid jsem slyela, e prochzej stejnmi zitky. V pedchozch letech jsem vtinou tak po pchodu z prce, co bylo nkdy dokonce i po dest hodin veer, pepnala pozornost z prce na njak leh tma tak, e jsem si napklad peetla kousek knihy nebo se podvala na hezk video. Vimla jsem si, e kdy jsem si pi tom dovolila shnout po jablku nebo hrsti oech, obvykle jsem pak pokraovala v nejrznjm uzobvn a nikdy jsem se nectila naprosto uspokojena. I kdy jsem se vl pinutila a na dn jdlo doma neshla, pociovala jsem nespokojenost a nutilo m to myslet na jdlo. Kdy jsem zaala pt zelen mixovan smsi, povimla jsem si tm okamit, e tyto chut zmizely. Mj manel v t dob u m zaznamenal zmny chovn. Zatmco on na veer po tk prci ml vdycky chu nco snst, j jsem byla spokojena s pouhm tenm knihy nebo hovorem. Kdy si Igor viml, jak jsem veer astn a zrove, jak se mi zlepilo zdrav, pipojil se ke mn a zaal pt zelen mixovan smsi. Kdykoli vidl, e pipravuji zelenou sms, zaal si kat, a mu tak dm tu zelenou vc. Zakrtko jsme Igor i j mohli prohlsit, e zavme omlazen. Ustala u ns veker touha po tkm jdle. Po pouhch dvou mscch pit

24

mixovanch sms zaal Igorovi znovu ernat knr a vousy a zaal vypadat tak, jako kdy jsme se poznali.

Igor byl tak naden svm omldnutm, e se stal nejvtm propagtorem zelench mixovanch sms v na rodin. Rno brzy vstval a denn pipravoval sedm a jedenct litr smsi. Obma dtem tento chutn zelen npoj vyhovoval, akoliv byly ob velmi zdrav. Tak si povimly jeho dobrch ink, protoe se jim snila poteba spnku, zlepilo vyprazdovn, zeslily nehty a, co bylo nejdleitj, zlepily se jim zuby a dsn. Nyn bych si ji nedokzala pedstavit ivot bez zelench sms, protoe se pro m staly hlavn slokou. Krom sms jsem jedla suenky z lnnch semnek, salty, ovoce a pleitostn dal semena a oechy. Abych si kdykoli mohla udlat erstvou zelenou sms, koupila jsem si dal mixer Vita-mix i do kancele. Kdykoli za mnou piel nkdo z ptel nebo klient, vdy u m na stole vidli velk zelen hrneek; vdy jsem jim tak nabdla ochutnvku mho novho objevu. K mmu velkmu uspokojen to kadmu chutnalo, pestoe mli nejrznj stravovac zvyk. Dokonce to chutnalo i naemu pokovi. Povzbuzena touto velou odezvou, napsala jsem lnek o sv zkuenosti a poslala ho e-mailem vem, koho jsem mla ve svm internetovm adresi. Tm okamit jsem zaala dostvat velmi pozitivn odezvy a pilo mi mnoho pochval od ptel, student i zkaznk. Lid popjejc zelen mixovan smsi vytvoili jakousi zelenou vlnu a jejich poet den ze dne rostl. Podle vsledk svho vzkumu povauji zelen smsi za nejlep zdroj vivy pro lovka. Dle uvdm seznam deseti vhod zelench sms. Deset pnos zelench mixovanch sms 1. Zelen smsi jsou velmi vivn. Doporuuji zat se zhruba 60 % zralho bio ovoce, kter se smch asi se 40 % listov bio zeleniny a postupn tento pomr obrtit tak, abyste mchali 60 % listov zeleniny se 40 % ovoce.

2. Zelen smsi jsou snadno straviteln. Kdy se dobe promchaj, doj de k naruen vtiny bunnch stn jak u zeleniny, tak u ovoce, co tlu umouje, aby snadno vstebalo hodnotn iviny. Zelen smsi se doslova zanaj vstebvat ji v stech. 3. Zelen smsi jsou na rozdl od dus plnm jdlem, protoe v sob obsahuj vlkninu. Konzumace vlkniny je dleit pro vyluovn a fungovn zavacho traktu.

4. Zelen smsi pat k nejchutnjm jdlm, kter m lovk jakkoli vkov kategorie k dispozici. V celkov chuti pevauje chu ovoce, ale zele vyrovnv jeho sladkost a pidv pjemnou pchu. Zelench

25

sms si uvaj i lid, kte jinak j standardn americkou stravu. Obvykle jsou pomrn pekvapeni, e nco tak zelenho me tak dobe chutnat. 5. Zelen mixovan smsi jsou bohat na chlorofyl. Molekula chlorofylu velmi pipomn molekulu lidsk krve. Po dle uen dr. Ann Wigmore pipomn konzumace chlorofylu transfzi zdrav krve. Lid obvykle nejed dost zelenho, a to ani ti, kte se stravuj syrovm jdlem. Vypijete-li dva nebo ti lky zelen mixovan smsi denn, sta to pln k viv tla. Vechny prospn iviny se navc dobe vstebaj. 6. Zelen smsi se snadno pipravuj a ndob se po nich snadno vyist. Odavovn zeleniny je naopak asov nron, nadl se pi nm spousta ndob a navc je drah. Mnoho lid opust od pravidelnho pit zelench dus prv pro tyto dvody. K pprav dbnku zelen smsi je naopak teba mn ne pt minut, a to vetn klidu. 7. Zelen smsi miluj dti vech vkovch skupin, vetn estimsnch a starch miminek. Samozejm, e muste postupovat opatrn a zvyovat pomalu mnostv smsi tak, aby si dtsk tlo mohlo zvyknout na vysokou hladinu vivnch ltek v tekut podob. 8. Kdy zanete pojdat zeleninu ve form zelench mixovanch sms, sn se vm poteba oleje a soli. 9. Pravideln konzumace zelench mixovanch sms pispv k dobrmu zvyku pravidelnho jeden zeleniny. Po nkolika tdnech pit zelench sms vtina lid zane touit vce po listov zelenin a ta jim tak vce chutn. Dostaten mnostv zelen ve strav je asto u lid problm. Jet vt problmem je u dt. 10. erstv je vdy nejlep, ale zelen smsi uskladnn v lednice vydr a ti dny, co m sv vhody pro ty, kdo chod do prce a cestuj. Ve tvrt sti tto knihy najdete nkter recepty na ppravu zelench sms. Zante je popjet a uijte si pozitivnch ink tohoto vynikajcho vivnho obohacen jdelnku. Mnoho dalch zajmavch poznatk o zelench smsch najdete v m dal knize Green for Life.

26

( 4 )

MODERN VDA ZKOUM NE-VAEN Veker pravdy jsou snadno pochopiteln, jakmile jsou

objeven; jen je nutn je objevit. -Galileo Galilei

asto s Igorem vedeme rozhovory o nezpochybnitelnch pnosech stravy zaloen na syrovch potravinch a klademe si otzku, pro nen tato strava celosvtov populrnj. Strvili jsme nesetn hodin po nemocnicch, a tak vme, kolik dalch lid trp nemocemi podobnmi tm, jimi jsme trpli sami. Rdi bychom, aby lid mli monost pouit se z na zkuenosti.

Jsem profes uitelka a mm hlubok soucit se vemi, kdo trp zdravotnmi problmy, a tak jsem zaala vyuovat a dlit se o nae rodinn zkuenosti se syrovou stravou. U mnoha lid to probudilo zjem a tento druh stravovn vyzkoueli. Mnoz z mch student vak poukazovali na nedostaten vdeck podloen teorie syrov stravy, kterou jsem jim pedkldala. Peetla jsem veker knihy o syrov strav, kter jsem byla schopna najt, navtvila vtinu z existujcch stedisek syrov stravy v Severn Americe a sama prola nejrznjmi kurzy tkajcmi se syrov stravy a ivho jdla. Pro vlastn semine jsem zoufale potebovala co nejvc vdeckch informac. V 90. letech bylo vak vdeckch podklad o pnosech syrov stravy velmi mlo. Vtinou byly k dispozici pouze osobn pozorovn lid a rzn humorn zkazky. Pi svch prezentacch jsem se pokouela vysvtlit teorii syrov stravy a pouvat pi tom logickch, racionlnch a pozitivnch pklad. Byla jsem si vdoma, e miliny lid trp tmi nemocemi, kter se vyskytovaly u ns v rodin, a to m vysoce motivovalo k uen o pnosech syrov stravy. Snaila jsem se povzbuzovat sv posluchae, aby si alespo na krtkou dobu sami syrovou stravu vyzkoueli, a zakusili tak na sob jej pzniv inky. Tento pstup nkter z nich uspokojil, mnoz jin vak vyadovali vdeck dkazy a bez nich je nebylo mono pesvdit. V souasn dob pichz vdeck vzkum hovoc ve prospch pznivch ink syrov stravy ze dvou hlavnch smr. Prvnm z nich je objev skupiny pnosnch vivnch ltek, kter se vyskytuj pouze v erstvm ovoci, zelenin, zelench listech, oech a semenech. Druh smr vdeckho vzkumu spov ve studiu negativnch ink tepelnho zpracovn na jdlo.

Zejmna si cenm objevu novch hodnotnch prvk v erstvch plodech. Jednm takovm pkladem je falkarinol, kter se vyskytuje v syrov mrkvi. V poslednm desetilet si vdci povimli, e konzumovn erstv

27

mrkve pravdpodobn sniuje intenzitu nkterch druh rakoviny. Nkolik studi, v nich lkai podvali pacientm s rakovinou vitamin A nebo karoten, vak nevykzalo u pacient dn vznamn zlepen. A v roce 2003 dnt vdci izolovali falkarinol ze syrov mrkve. Zjistili, e dokonce i tak jemn zahvn mrkve jako je blanrovn, snilo hladinu falkarinolu na polovinu.

U dal z dleitch ivin, resveratrolu, se ukazuje slibn potencil z hlediska prodlouen ivota, lby a prevence nemoc spojench se strnutm. Resveratrol se nachz v hroznovm vn, v listech hroznovho vna, v ervenm vn, olivovm oleji a v nkterch dalch druzch zeleniny. Vdci zjistili, e molekuly resveratrolu u rznch ivch organism vetn lovka aktivuj skupinu enzym ovldajcch dlku ivota.

Dalm pkladem prospn vivn ltky pro lidsk zdrav jsou fytochemiklie (nebo tak fytonutrienty), kter povzbuzuj fungovn imunitnho systmu, psob pmo proti kodlivm bakterim a virm, sniuj zntlivost a spojuj se s lbou a prevenc rakoviny, kardiovaskulrnch onemocnn a dalch chorob postihujcch lovka. Odhaduje se, e zatm bylo objeveno alespo pt tisc fytochemickch ltek, piem velk procento zatm zstv neznm. etn fytochemick ltky zpsobuj u ovoce a zeleniny jasn zabarven. Napklad lutein zbarvuje kukuici do luta. Lykopen zpsobuje ervenou barvu u rajat. Karoten propjuje mrkvi oranovou barvu. Antokyanin zbarvuje borvky do modra atd. Existuj bohat dkazy z epidemiologickch vzkum poukazujcch na to, e fytochemick ltky v erstvm ovoci a zelenin mohou vznamn snit riziko rakoviny. Tyto nov daje jasn svd o vhodch syrov vegetarinsk stravy. V lkaskch asopisech a na internetu jsou dnes etn vdeck lnky, kter hovo o nebezpe spojenm s vaenm jdlem, zejmna tam, kde se jedn o vrobky vaen pi vysokch teplotch. Z rznch vdeckch vzkum provdnch na akreditovanch univerzitch jsem vybrala nsledujc vroky (zvraznn je do textu pidno). Existuj bohat dkazy ze zkladnho vzkumu sloench prvk ve vaenm a zpracovanm mase a rybch..., e heterocyklick aminy (HCA) a polycyklick aromatick uhlovodk (PAH) jsou mutageny a karcinogeny. (R. Sinha et al., Acta Phisiol Scand, July 1987).

V prbhu zahvn potravin bohatch na krob na vysok teploty se vytvej akrylamidy, zatmco v nevaench potravinch jsou akrylamidy nedetekovateln. Akrylamid je lidsk karcinogen Analza ukzala, e jsou akrylamidy ptomn ve znepokojujcm mnostv potravin, vetn tch, kter se povauj za zkladn - napklad chipsy, smaen kukuin tortilly, hranolky, peen brambory, suenky,

28

chleba a sndaov cerelie. Akrylamid v potravinch je globln problm, kter vyaduje mezinrodn akci. (Swedish National Food Administration, April 2002).

Devt z jedencti studi syrov a vaen zeleniny vykzalo statisticky vznamn inverzn vztah rznch druh rakoviny se syrovou zeleninou. ...Mon mechanismus, jm vaen ovlivuje vztah mezi zeleninou a rizikem rakoviny zahrnuje zmny ve vskytu uritch vivnch ltek, msen trvicch enzym a zmnu struktury a stravitelnosti jdla. (L. Link and J. Power, Cancer Epidemiolog Biomarkers Preview, September 2004).

Zahvn tuk s sebou nese miteln zmny v jejich fyzickch a fyziklnch vlastnostech. Teplo se vyuv pi vrob zpracovanch potravin jako napklad pi hydrogenaci olej a pi pprav smaenho jdla. Podvn... koncentrt z tepeln oxidovanch tuk vyvolv u laboratornch zvat bunn pokozen v srdci, jtrech a ledvinch. (J. Alexander, Environ Health, January 1981).

Dlouh vaen masa pi vysokch teplotch m za nsledek vznik heterocyklickch amin a dalch mutagen. Tyto mutagenn sloky pochzejc z masa pravdpodobn zvyuj riziko rakoviny tlustho steva a konenku. Povn mutagen z vaenho masa se pravdpodobn poj s vysokm rizikem distlnho adenomu tlustho steva. (K. Wu, Cancer Epidemiology Biomarkers Preview, June 2006). V souhrnu vdeck literatury zabvajc se tematikou vztahu mezi konzumac zeleniny a ovoce a rizikem vzniku rakoviny byly zahrnuty vsledky z 206 epidemiologickch studi lovka a 22 studi na zvatech. Z tohoto souhrnu vyplv, e zven pjem ovoce a zeleniny m ochrann inky v ppadech rakoviny aludku, jcnu, plic, stn dutiny a hltanu, dlon sliznice, slinivky a tlustho steva. Nejvy mru ochrannch vlastnost nejastji vykazuje syrov zelenina. ...Rovn byly proveny ltky vyskytujc se v zelenin a ovoci, kter mohou mt ochrann inky proti rakovin, a mechanismy psoben tchto ltek. Pat sem dithiolthiony, isothiokanty, indol-3-karbinol, sloeniny allia, isoflavony, protezov inhibitory, saponiny, fytosteroly, inositol, hexafosft, vitaminy C, D-limonen, lutein, listov kyselina, beta-karoten, lykopen, seln, vitamin E, favonoidy a jedl vlknina. Jsou diskutovny souasn americk normy pjmu zeleniny a ovoce, kter v prmru odpovdaj zhruba 3, 4 porcm denn. Tak se diskutuje o zvenm pjmu zeleniny a ovoce a jejich pnosnm psoben proti kardiovaskulrnm onemocnnm, diabetu, mrtvici, obezit, divertikulze a edmu zkalu. Odbornci na vivu by mli doporuovat osobm, kter k nim chod na poradu, zven pjem zeleniny a ovoce. (K. Steinmetz and J. Potter).

29

Przkum stravovn u americk populace ukazuje, e doporuenou hladinu pjmu vitaminu C spluje mn ne 12 % americkch dt a dosplch. Strava se pravdpodobn spolupodl na rozvoji obstruktivnho onemocnn plic... a astmatu... Vzkum by se ml soustedit na strategick zleitosti pedstavujc velkou vzvu - jmenovit na nalezen innch metod, jak pesvdit lidi, aby zvili svj denn pjem erstvho ovoce a zeleniny. (L Romieu and C. Trenga). Skupina vdc provdla v rmci projekt Zdrav v Chicagu a Strnut vzkum na 3 718 astncch ve vku edesti pti a vce let. Pi men mentln bystrosti vykazovali na konci estilet studie ti star lid, kte jedli vce ne dv porce zeleniny denn, o pt let mlad vk ne skupina, kter jedla mn zeleniny nebo dnou. Nejprospnj se pi tom jevila zelen listov zelenina jako pent a rzn druhy kapust. (M. Morris et al, Neurology, 2006)

Krom akrylamidu HCA, PAH a dalch mutagen a karcinogen objevili vdci jet dal irokou skupinu obzvlt kodlivch ltek vyskytujcch se v bnm jdle jako vsledek zahvn. V procesu vaen se glukza ve na blkoviny a vytv abnormln tsn (glyktov) komplexy. Ty se nazvaj pokroil glykooxidan konen produkty (AGE). Zmnnm procesm vedoucm k jejich tvorb se tak nkdy k Mallardovy reakce. AGE maj patologickou strukturu, v n jsou cukry a aminokyseliny siln svzny v urit nevratn vazb. M se za to, e dn jin molekula nem tak rozmanitou strukturu a tak potenciln toxick inek na blkoviny jako prv AGE. Na lovku provdn studie v nedvn dob potvrdily, e kolem 10 % AGE zkonzumovanch v jdle se v tle vstebv. AGE zpsobuje reakce kovho spojovn v tepnch, v srdenm svalu a na on oce a progresivn pokozuje prunost tkn. Veker svaly v tle vetn srdce tvrdnou. Vy tven AGE a kovch vazeb AGE je neenzymatick proces, kter se ned zvrtit enzymy, kter jsou schopn zpetrhat jin blkovinn vazby. Molekuly AGE ni normln blkovinnou strukturu, brn ve fyziologick funkci proteinu a zpsobuj kodu, kter vede k nevratnm onemocnnm ivotn dleitch orgn. AGE zapiuj znty, a to zejmna u pacient s cukrovkou, degenerativnm nervovm onemocnnm, kardiovaskulrnm onemocnnm a selhnm ledvin.

Ke kardiovaskulrnm onemocnnm spojenm s vkem a majcm vazbu na AGE pat arteriosklerza, vysok tlak, mrtvice, srden selhn, nchylnost k onemocnn a ztrta flexibility lach a pon. Lid s cukrovkou vykazuj podstatn vy hodnoty AGE v tle, a to v dsledku vysok hladiny cukru v krvi. Proto je arteriosklerza, vysok tlak, mrtvice a selhn srdce astou komplikac pi diabetu. M se za to, e diabetes me bt zrychlenou formou strnut.

30

Mon vs pekvap, e vtina z ns se setkv s AGE denn. AGE jsou pinou barvy, chut a konzistence pi vaen. Zpsobuj tvrdnut jdla a ztrtu barvy - napklad zlatav hnd zbarven masa nebo topinky pi opkn. U nkterch lid se me AGE projevovat jako lutohnd pigmentace na okch o. V dsledku hromadn AGE dochz k progresivn pigmentaci o a oi se tak zabarvuj do lutohnda. Mohutnj akumulace AGE me mt za nsledek jatern skvrny - hnd skvrny, kter se objevuj na ki na mstech, kde je pokoka vystavena slunci, a povauj se za znmky strnut. Existuje pm spojitost mezi pjmem AGE a zrychlenm strnutm. m vce AGE pijmeme s jdlem do organismu, tm vt je pokozen naeho biologickho zdrav. Oddlen Experimentlnho diabetu a strnut pi Katede geriatrie na Mount Sinai School of Medicine v New Yorku zkoumalo 250 druh potravin z hlediska jejich obsahu AGE. Mnostv AGE ptomn ve vech potravinovch kategorich zviselo na teplot vaen, dlce asu, po n se jdlo vailo, a na ptomnosti vlhkosti. Zatmco u smaen se vyskytovaly nejvy hladiny AGE, u vaen byly nejni. Jak uvidte v tabulce 1, mnostv AGE v nejerstvjch potravinch je relativn mal. Velk mnostv AGE se vytv pi vysokch teplotch. Vsledek tto studie ukazuje, e vaen jdlo me bt vznamnm zdrojem AGE, co me pedstavovat chronick rizikov faktor u kardiovaskulrnch problm, pokozen ledvin i pi dalch nemocech. Pvodn dokumentace vzkumu je rozshl a obsahuje charakteristiky 250 nejrznjch potravin pipravench nkolika rznmi zpsoby vaen. Abychom si uvedli pklady zajmavch daj, vybrala jsem nkolik typ potravin z kad kategorie a seadila je do nsledujc tabulky: Tabulka 1. Pokroil glykooxidan konen produkty (AGE) Obsah ve vybranch potravinch

kU AGE ve 100g/ml porce (v titnm vydan rzn g/ml peveden na 100 - pro lep srovnn)

Syrov jablko 13 Peen jablko 45 Bann 9 Meloun 20 Syrov raje 23 erstv vymakan pomeranov dus 0,4 Pomeranov dus z kartonu 1,6 Avokdo 1561 Mslo 26480 Taven sr Philadelphia 10774,5 Roztrateln burkov mslo 7441,5 Majonza 9400 Hovz maso vaen 7 min. 7409,5

31

Hovz maso peen 5 min. 11267 Kuec prska bez ke, syrov 761 Kuec prska bez ke, vaen 1 hod. 1112 Kuec prska bez ke, smaen 8 min. 7316 Pstruh syrov 775 Pstruh smaen 25 min. 2116,5 Strouhan parmazn 16731 Syrov tofu 780 Tofu vaen, s omkou 3792 Krupice, instantn 108 Tstoviny, vaen 8 min. 112 Tstoviny, vaen 12 min. 245 Makarny se srem, peen 4070 Bl brambory, vaen 25 min. 17 Bl brambory, doma udlan hranolky 694 Bl brambory, hranolky z fast foodu 1522 Bramborov lupnky 2855 Suenky s okoldovmi chipsy 1667 Suenky z ovesnch vloek s rozinkami 1356 Sendviov srov suenky 1812 Balek kakaa 262,5 Mlko, plnotun 4,8 Mlko, odtunn 0,4 Mlko, odtunn, oht v mikrovlnn troub 1 min. 2 Mlko, odtunn, oht v mikrovlnn troub 2 min. 7,6 Mlko, odtunn, oht v mikrovlnn troub 3 min. 34,4 Dtsk sms na kojen 482 Lidsk mlko, erstv 6,6 Pizza s tenkm tstem 6825 Sendvi se srem, z toustovae 4333

Tato cenn studie ukazuje niivou slu tepeln pravy, zejmna pi vysokch teplotch. Vidme, jak mra nien vrazn stoup s kadou pidanou minutou zahvn. Vaen pi vysokch teplotch zpsobuje zven mnostv AGE v potravinch, kter potom psob kodliv na nae zdrav a urychluj strnut.

Vdci, kte se zabvaj zkoumnm AGE, doli k zvru, e vznik AGE a kovch vazeb zpsobench AGE, je za normlnch okolnost nevratn. Podle mch vlastnch zkuenost a pozorovn jsem ale pesvdena, e AGE i jeho kov vazby je mono zmnit - alespo sten - tm, e zvme ve strav pjem erstvho ovoce a zeleniny a snme konzumaci tuk. Osobn jsem se setkala s lidmi, kte mi ukzali, e se jim po nkolika mscch pevn syrov stravy podstatn zmenily jatern skvrny. Tak bylo prokzno, e zkrcen asu vaen a smaen

32

teploty pi vaen znateln sniuje hladinu ltek AGE v krevnm obhu a vznamn zpomaluje rozvoj arteriosklerzy, cukrovky a selhn ledvin. Pedpokldm, e mnoz teni budou tmito siln negativnmi skutenostmi tkajcmi se vaen pekvapeni i dokonce okovni. Jak by mohla bt tak obecn pijman praxe jako je vaen jdla, kodliv ? K emu ve skutenosti dochz v potravinch, kdy je vame, napaujeme, smame nebo peeme ? Dleit je pochopit, e proces ppravy jdla zahrnuje psoben na jdlo, a u se jedn o peen jablka nebo prost vaen vajka. Z chemie vme, e psoben tepla na hmotu m za nsledek endotermick chemick reakce. Soust vekerch chemickch reakc je formovn nebo nien vazeb mezi atomy. To znamen, e pi procesu vaen molekuly jdla nabvaj nebo ztrcej atomy, a stvaj se tak pln jinmi molekulami. Napklad erstv jamy jsou bohat na vitaminy A, C, E, K a B6, stejn tak jako na vpnk, fosfor, sodk, hok, blkoviny a cukry. Tyto iviny jsou pro lidsk tlo velmi prospn. Jak vaen ovlivuje obsah ivin v jamu ? Podle dr. Gabriela Cousense vaen znepstupuje 50 % blkovin, ni 60 a 70 % vitamin a vznamn sniuje obsah dalch zdravch vivnch ltek. Msto zniench vivnch ltek pravdpodobn v potravinch najdeme akrylamidy, AGE a dal ltky, kter mohou zpsobovat irokou klu degenerativnch onemocnn. Vdci po celm svt jsou poslednmi vzkumy ohledn vaen znepokojeni. V roce 2003 navrhl profesor Vincenzo Fogliano z Itlie, aby byl zahjen celoevropsk vzkum monch dsledk vaen pro lidsk zdrav. Dvacet sedm evropskch stt podepsalo memorandum nazvan Tepeln zpracovan potraviny: mon zdravotn dopady. astnick zem pisply dohromady stkou 30 milin eur na zahjen tohoto vzkumu, jen nyn simultnn probh na etnch evropskch univerzitch.

33

( 5 )

CO JE IVOT ?

Tam, kde je lska, je ivot. - Mahtm Gndh

Co je nejdleitj slokou lidsk potravy ? Je to blkovina ? Cukry ? Tuky ? Vitaminy ? Minerly ? Vechny tyto sloky jsou nezbytn dleit, ale j povauji za nejdleitj prvek lidsk stravy ivot. Obohacuje vaen nai stravu o ivot ? Nanetst je opak pravdou: vaen ivot v na strav nevratn ni. Abychom si to nzorn pedvedli, porovnejme si dv mandle (oechy). Jedno jdro je syrov a jedno je orestovan. Z vnjho pohledu vypadaj ob stejn. Mnoho odbornk na vivu bude tvrdit, e maj tak tut nutrin hodnotu. Zasame ale tato dv jdra do kvalitn pdy a ekejme. Orestovan mandle se rychle zkaz, zatmco syrov jdro ne. Moudr syrov jdro vydr nepokozeno a do jara. Kdy voda z tajcho snhu osvobod inhibitory, mandlov jdro vykl a zane vyrstat v mandlovnk, jen kadoron ponese tisce mandl. S orestovanho jdra nevyroste nikdy nic.

Mezi syrovou a orestovanou mandl je tedy zjevn velk rozdl. Tento rozdl je tak vznamn, jako rozdl mezi ivotem a smrt. Pedstavte si, e kdesi ve vaem tle vznikne poteba urit vivn ltky. Budete chtt, aby tato vivn ltka pochzela z mandle, kter v sob nenese ivot, nebo z mandle, jej kad buka je pln ivota ? Vichni jsme iv. Domnvme se, e toho tak o ivot spoustu vme. Vme ale pesn, co je ivot ? Ta to otzka je vce ne komplikovan: ve skutenosti nem odpov. Vskutku a do dnenho dne nebyla nalezena univerzln definice ivota. Vtina vdc obvykle pijm to, e ivot je charakteristick stav organism, kter vykazuj nsledujc spolen vlastnosti: jsou bunn jejich zkladem je uhlk a voda a maj komplexn organizaci

maj metabolismus

maj schopnost rstu reaguj na podnty mno se

adaptuj se prostednictvm pirozenho vbru.

34

Jakkoli entita s ve uvedenmi vlastnostmi se povauje za ivou.

Vm, e tato definice je pesn z vdeckho hlediska. Pro mne je ale ivot daleko vc ne pouhou entitou, kter reaguje na podnty a je schopna rstu. Vysvtlm nyn, jak j osobn vnmm vznam slova ivot.

Jak vm, e iji ? Nen to proto, e se pohybuji, protoe i auta se pohybuj, a pece nejsou iv. Nen to ani proto, e dchm, protoe vysava tak dch. Nen to ani proto, e se usmvm. Usmvajc se hraky jsou v kadm hrakstv. Jsem pesvdena, e otzka Co je ivot ? je mystickou otzkou a e ivot se ned zmit dnmi vdeckmi prostedky. Pociuji svj vlastn ivot prostednictvm vjem a pocit, kter pichzej zevnit. Ctm svoji vlastn ptomnost uvnit tla. Ctm, e j jsem onm ivotem v tle. Na tomto ivot mi zle vce, ne na svm tle, protoe a mj ivot skon, o tlo u se nebudu pli zajmat. Tla si cenm pouze potud, pokud je v nm i mj ivot. Druh jednoduch otzka zn Kde je v mm tle ivot ? Nachz se v pouze v hlav, nebo ho mm v srdci, nebo v prstech, nebo v tch stech tla, kter se pohybuj ? Ctm ivot v celm svm tle, v kad ze sedmdesti pti bilion nepatrnch bunk. Podvm-li se na lovka, vnmm, jak mu ivot proud z o. k se, e oi jsou okna do due. Pro pociujeme urit neklid, kdy se dvme druhmu lovku do o ? Podvm-li se do o panence, dn neklid to ve mn nevyvol. Kdy se ale podvm do o druhmu lovku, zcela jist zavm urit pocit, kter me bt nkdy i docela dramatick. Vm, e oima jsem schopna mnoh poctit. Napklad jsem schopna ci, zda se i lovk nachzejc se ve velk dlce na m dv nebo ne, napklad nkdo, kdo stoj na druh stran fotbalovho hit. Mnohokrt jsem si kladla otzku, jak jsem vlastn schopna to poznat ? On panenky jsou tak malink jak o psmena v knize. Zatmco knihu z druh strany fotbalovho hit nejsem schopna pest, s uritost ci mohu ci, zda se tam stojc ptel na m dv, nebo s nm ctm prostednictvm o spojen. Vdom tto asn sly, j mm v sob a je se nazv ivot, mne napluje radost a vdkem. V kad jednotliv buce tla a mon i mimo tlo je ivot. Kdysi jsme se s manelem zastnili jedn zdravotn vstavy v Kanad. Krtce po pjezdu jsme objevili stnek, kde se nabzely obrzky elektromagnetickho pole celho tla pozen speciln kamerou. Igor i j jsme si snmky objednali. Uasli jsme nad tm, e nae energie, zobrazen na snmcch, vypadala mnohem vt ne nae fyzick tlo a e se podobala jakmusi ovlnmu oblaku. Strvili jsme na vstav dva dlouh dny vyplnn prac. Na konci jsme si oba nechali udlat

35

od tho fotografa druh snmek. Tentokrt jsme byli zklamn, nebo n energetick oblak byl daleko men a neml rovnomrn tvar. Tento zitek m dovedl k zvru, e nae ivotn energie se neustle mn a zvislosti na tom, co dlme a v jakch podmnkch ijeme. Z biologie vme, e uvnit rostlinnch bunk psob malink organely nazvan mitochondrie, a ty rozkldaj molekuly uhlovodky a cukr, z nich vznik energie. Tyto organely jsou iv a neustle pracuj, ale pouze v dob, kdy rostlina ije, po uvaen u nikoli. Proto je pro lovka nesmrn prospn konzumovat jdlo, kter m v sob ivot. Od mnoha lid jsem slyela, e kdy pestali jst vaen jdlo, prvn zmny, kter si povimli, byl vrazn nrst energie. Divok zvata dvaj intuitivn pednost erstvjmu, ivjmu jdlu. Kdy dte kozm, krlkm i konm na vbr, vdy daj pednost zelen strav oproti senu. V prod nalezneme nesetn ppady rznch tvor, kte se iv vhradn ivou stravou. Napklad housenka z Maui j pouze iv ple. Vtina pavouk konzumuje vhradn iv mouchy a brouky a nikdy by nejedla mrtv hmyz. Pokud jste mli nkdy doma jetrku, vte, e by radji zemela hlady, ne by pozela mrtvho brouka, a to i kdyby byl prv chycen. Gepard j pouze ist maso a j ho jenom tolik, aby se nasytil.

Samozejm, e existuj nkter zvata jako hyeny, mouchy nebo dal mrchorouti, kter erou zkaen jdlo vetn mrtvho masa. Ani tato zvata si svoji stravu neva. l oni zskvaj ze sv potravy ivot, ale v jin form - v podob mikroorganism. Jejich tla jsou uzpsoben k trven rozkldajcho se jdla. Ta to stvoen maj velmi vysokou koncentraci aludench kyselin, kter jim umouje zabt patogenn bakterie. U divokch zvat ivcch se pirozenou potravou velmi zdka dochz k degenerativnm onemocnnm. Naopak u domcch zvat se ji tm bn oekv, e po ase dostanou rakovinu, cukrovku, artritidu nebo njakou jinou nemoc typickou pro lidi, kte j standardn americkou stravu. Roste poet veterin, kte jsou pesvdeni, e zpracovan zvec jdlo je hlavn pinou nemoc a pedasn smrti soudobch ps a koek. V prosinci 1995 uveejnil Britsk asopis pro praxi malch zvat zprvu, v n stoj, e zpracovan zvec jdlo potlauje imunitn systm, pokozuje jtra, ledviny, srdce a dal orgny. Tento vzkum pvodn proveden dr. Tomem Lonsdalem, zopakovala i Australsk veterinrn asociace a potvrdila jeho vsledky.

Dal vzkumy na zvatech provdl tm dr. Gyorgye Kollatha z Karolinska Hospital ve Stockholmu. Kdy se mladm zvatm podvala vaen a upraven strava, ze zatku vypadala zvata zdrav. Po dosaen dosplosti vak zaala strnout rychleji, ne je normln, a dochzelo u nich ke vzniku chronickch degenerativnch onemocnn. Kontroln

36

skupina zvat krmen syrovou stravou strla pomaleji a nevykazovala dn znmky degenerativnch onemocnn. Zvata ijc ve voln prod a ivc se vhradn syrovou stravou bohatou na enzymy degenerativnmi nemoci, kter postihuj lovka, netrp. Jsem pesvdena, e pila doba, abychom konen uznali, e nejdleitj slokou naeho jdla je ivot, a abychom docenili vznam tto neviditeln, ale nesmrn cenn vlastnosti pro zdrav.

( 6 )

VAE TLO NIKDY NECHYBUJE Nae fyzick tlo v sob m moudrost, kterou my, jeho obyvatel, postrdme.

Dvme mu pkazy, kter nedvaj smysl. - Henry Miller

Nebylo by pjemn, kdyby se auto, kter se nm porouch, vdycky zase spravilo ? Zn to jako fantazie. Prv to vak um nae skvl tlo ! Kdy se znete, krev vyplav z rny pnu a rnu uzave, ke zane rst rychleji a bhem nkolika dn u po zrann nenajdete ani stopy. Vdechnete-li toxiny, tlo zareaguje prjmem nebo zvracenm, aby nedouc ltku co nejrychleji vypudilo. V ppad zrann nae tlo pesn v, jak se tm nejinnjm zpsobem opravit. Kad iv organismus je stavn tak, aby peil, a aby si uml maximln prodlouit ivot. Kad organismus se bude co nejvce snait pizpsobit se jakkoli zmn okolnho prosted, aby peil. Tomuto zzraku se k univerzln zkon pizpsoben ivota. Tento zkon vdy existoval a vdy existovat bude. Dkazy o jeho existenci meme spatit v kadm stble trvy, snacm se prodrat betonem, v kadm zajci, jen mn barvu srsti podle ronho obdob, i v kadm lovku, jen pev vzvy modernho svta a neustle se mncho prosted. Nepestvaj m udivovat mnohaetn projevy tohoto zkona u kadho z ns. Jakmile pochopme jeho dleitost, pestaneme se bt, e by nae tlo z njakho tajemnho dvodu mohlo onemocnt a e by ns nemoc mohla zabt. I nae tlo je pln oddno peit, nikoli smrti. Stavy tla jevc se jako nemoc, jako napklad kael, kchn, horeka, bolest i zven krevn tlak, jsou ve skutenosti projevem sil naeho tla o peit. Je ironi, e kdy se tlo po uvn pilulek uzdrav, uzdravuje se pravdpodobn nikoli dky lkm, nbr navzdory lkm. Jsem smutn z toho, jak hluboce to nechpou ani mnoz profesionln zdravotnci. Pla bych si, aby vdci podnikali vce vzkum ohledn toho, jak pomoci tlu v jeho samo-lb, namsto toho,

37

aby se stle zabvali pouhou lbou pznak. Potlaenm pznak psobme proti moudrmu sil inteligence lidskho tla. Podle univerzlnho zkona pizpsoben ivota se nae tlo adaptuje na zmny okolnho prosted vetn kodlivch zmn jako je zneitn, radiace, hluk, nedostatek slunenho zen atd. Podobn se tlo pizpsobuje i konzumaci kodlivch ltek. Rozvj si urit nov rysy, kter jsou ve skutenosti vdy tm nejlepm zpsobem, jak se vypodat s danou situac. Z tchto rys se mohou snadno stt zvyky. Neznamen to, e by vae inteligentn tlo mlo chu na kodliv ltky, nbr e se prost toxinm pizpsobilo. Pipad mi asn, dokonce zbavn, e lidsk tlo a dosud pev, a to i pes mnoc se kodliv faktory modernho ivota. K nim pat kouen, uvn drog a pejdn kodlivm jdlem plnm chemikli. Stle vce a vce lid trv podstatnou st svho ivota v mstnostech, bez erstvho vzduchu a slunenho svitu, tm bez pohybu, v obklopen vysokonapovm elektromagnetickm polem a zenm, a vdechujce nejrznj neistoty. Denn se sprchuj fluorizovanou a chlorovanou vodou, zakouej neustl stres a k tomu vemu podlhaj nesetnm malm zlozvykm, kter se mohou zdt nevinn, ale ve skutenosti pedstavuj pro tlo jenom dal stres, jako je napklad noen vysokch podpatk, make-up, span na mkk posteli, noen tmavch brl, pit kvy, konzumace bonbn a mnoh dal. Trvalo mi mnoho let, ne jsem pila na to, e nejrznj zvyky, kter mi byly od malika z lskou vtpovny, jsou vlastn kodliv. Skutenost je, e jsem postupn zmnila tolik bn pijmanch zvyk, e je v tto knize vechny ani nemohu vyjmenovat, a to sten ze strachu, abych neztratila dvru ten. Tyto zmny vak pisply ke zlepen mho tlesnho zdrav a vnesly mi do ivota vce radosti. N dnen ivot je tak pln zmatk, e utrcme spoustu penz za nejrznj workshopy a semine, abychom se nauili i tm nejprostm vcem, kter automaticky zn kad zve. Nejpopulrnj vukou dnes nen tma Je na Marsu ivot ? i Jak se stt milionem ?, nbr vuka naprosto zkladnch typ chovn jako napklad jak spt, jak jst, jak sprvn bhat a jak se uvolnit. Hledme uitele na to, abychom se dozvdli jak rovn stt, jak sprvn sedt, jak se dvat bez brl, jak cviit a jak spontnn vyjadovat emoce. Chceme po rznch profesionlech, aby ns vedli v takovch zleitostech, jako napklad kolik pt vody, jak dchat, a dokonce jak chodit na zchod. Bvala doba, kdy jsme vichni tyto vci pirozen vdli. Pokoum se pedstavit si, jak vypad pirozen lovk, a neda se mi to. Kad z ns ije s tisci nejrznjch zmn, jim tlo podlehlo, abychom peili. Za kadou z nich platme snenou kvalitou zdrav a zkrcenm ivotem. Cesta k lepmu zdrav spov v odlehen naeho organismu od tto povinnosti pizpsobovat se. I sebemen sil nasmrovan k pirozenmu ivotu znamen pozitivn rozdl. Mm napklad

38

na mysli zven podlu erstvho ovoce a zeleniny v jdle, span s otevenm oknem, noen obleen vyrobenho z prodnch materil, pit ist vody, cvien, pravideln vystavovn slunenmu zen, nepotlaovn kchn a zvn, protahovn se a snen stresu - vechno to pomh. Stejn tak pomh, kdy vypneme elektrick pstroje, pokud je zrovna nepouvme, a tak si odpoineme od kodlivho elektrickho pole, snme-li pouvn mdel a chemikli, kupujeme-li bio potraviny, a tisce dalch malch in, jako teba pouit kladiva na mikrovlnou troubu.

lovk by ale nikdy neml vnet nov zmny do ivota jenom proto, e je njak autorita doporuuje. Vdy sledujte reakce tla na tyto zmny. Ctte-li se lpe, pokraujte. J jsem napklad mvala zvyk jst ped spanm. Kdy jsem jdlo posunula o pouh dv hodiny, okamit jsem zaala lpe spt. Tlo mi ukzalo, e se jedn o dobrou zmnu, a tak jsem tento nov zvyk pijala za svj. Uvdomila jsem si, e takovto drobn zmny vznamn pispvaj mmu zdrav a umouj mi, abych si ivota vce uvala.

Nkdy se nae tlo pizpsobilo kodlivm zvykm natolik, e vyaduje del dobu, ne se po jejich peruen nebo zmn dostav pozitivn zdravotn vsledky. Jako pklad mohu uvst svj dvj zvyk spt na mkk matraci. Pak jsem si peetla lnek, v nm se psalo o tom, jak je zdrav spt na tvrdm. Zkusila jsem spt na podlaze, ale ptho rna m tak bolela zda, e jsem toho okamit nechala. O mnoho let pozdji jsem jela na horskou tru do Kaskdovho poho, a tam jsem po dobu jednoho msce kadou noc spala na zemi. Prvn tden m bolela zda. Pak se spnek stal tak pjemn, e jsem nikdy pedtm nic takovho nezaila. Od t doby jsem vdy spala u jenom na tvrdm povrchu. Navc mi dnes u mkk postel zpsobuje bolesti zad. Radm vm, abyste se dili vlastn intuic, vlastnmi pocity a vlastn zkuenost. Nechci, abyste nco dlali jenom proto, e vm to nkdo - vetn mne - ekl, i kdyby byl povaovn za odbornka. Vichni jsme jedinen a mme rzn tlesn poteby. Sami sob se musme stt tm nejlepm odbornkem.

Proveme si pokus. Kdybyste dnes zali do stnku s bio ovocem a mli byste si tam vybrat jedno ovoce, co by to bylo ? Hruka, jablko, pomeran, fk, papja, bann, hroznov vno, avokdo, mango nebo ten ? Domnvte se, e by si vichni, kdo prv tou tuto knihu, vybrali tot ovoce ? S nejvt pravdpodobnost nikoli. Kad z ns je jedinen. Vae tlo v, co potebuje. A u by byla vae volba jakkoli, bylo by to prv to, co od vs vae tlo dnes vyaduje. Va povinnost je poskytnout svmu organismu, co potebuje. Ztra budete mon chtt tot ovoce, nebo naopak nco novho. Nechte se vst svm tlem.

39

Vae tlo je vdy pipraveno jednat ve vaem zjmu. Pedstavte si, e vm do pravho oka spadl njak prach. Kter oko bude mrkat ? Samozejm, e prav. Lev oko vm omylem mrkat nebude, protoe tlo nikdy nechybuje. Byli jsme stvoeni k dokonalosti. Podceujeme-li moudrost prody a pestaneme-li naslouchat sdlenm, kter nm tlo vysl, koledujeme si o pote. Vezmme si napklad horeku. Vytvoilo-li m tlo horeku, dvuji tomu, e ji potebuji. Vdci jsou pesvdeni, e zven tlesn teploty je mechanismus, jm se tlo brn patogenm zpsobujcm infekci. Tlo prost ze sebe uin pro patogeny mn pjemn msto k existenci. Jak je bn reakce na horeku v na kultue ? Acylpyrin. Chyb nm snad acylpyrin ? Pro bereme acylpyrin ? Acylpyrin blokuje dleit enzymatick pochody a me zpsobit gastrointestinln krvcen. Nae tlo od ns takovouto krutost neoekv, ale i pes to bojuje za nae peit - bez ohledu na to, co my udlme. Pot, co acylpyrin pozeme, tlo okamit pesmruje svoje sil z livho procesu na odstrann acylpyrinu z organismu, protoe m ve zvyku se vdy nejprve zabvat vt hrozbou. V ppad acylpyrinu je tlo nuceno k zejmna tvrd prci a asto se tak vyerp, e i udren normln tlesn teploty je obtn.

Abychom svmu stavu jet pitili, i kdy mme ji beztak snenou energii, obvykle se pokusme snst jet nco tkho, jako napklad kuec polvku. Onemocnme-li, obvykle dochz ke ztrt chuti k jdlu. Tlo nm sdluje Nejez ! A my se pesto domnvme, e potebujeme jst, abychom zskali vce energie. J jsem tak kdysi dvala dtem kuec vvar, kdy mly horeku. Vtinou dolo k tomu, e nebyly schopn jdlo udret v aludku. Jako reakci na pozen jdla v tomto stdiu nejez se pirozen reagujc organismus pokou zbavit se jdla z aludku tm, e ho vyzvrt, aby mohl vyut maximum energie k uzdraven. Trven tkho jdla vn vyerpv energetick zsoby, kter jsou k uzdraven nezbytn. Spolupracovat s tlem je vdy nejkrat cestou k uzdraven. Msto potlaovn horeky musme tlu pomoci uetit energii tm, e budeme mn jst a budeme odpovat. Dalm pkladem uitenho (i kdy mon nepjemnho) pznaku je prjem. Podle zdravotnch vzkum je to obrann mechanismus, jm tlo minimalizuje kontaktn as mezi chuovmi patogeny i vdechnutmi toxiny a stevn mukzou. Pi psan tchto dek m fascinuje skutenost, e jsem sama dve pravideln trpla prjmem a horekou. Od t doby, co jsem pijala pirozenj ivotn styl, jsem ji mnoho let nebyla nemocn. Bran prk na zastaven horeky, prjmu i dalch podobnch pznak znamen psoben proti moudrosti tla. Tlo nikdy nechybuje. Naslouchme-li mu pozorn, kad z ns me zjistit, co potebuje, aby se ctil lpe.

40

Rda bych se s vmi podlila o pbh, kter ukazuje, jak jsem sama poprv zaala naslouchat svmu tlu. Ped nkolika lety, kdy moje rodina byla teprve dva msce na syrov strav, zaaly mt dti chut na rzn ovoce. Sergej vyadoval manga a borvky a V a lja chtla olivy, grapefruity a fk. Kdy jsem dala Sergejovi mango, okamit ho sndl a hned chtl dal. Nakonec jsem mu koupila plnou bednku manga v domnn, e mu vydr alespo tden. On ji spodal bhem jedinho dne a nezbylo nic, ne slupky. Pot prohlsil: K bychom mli jet dal mango ! Stejn situace se opakovala s borvkami. Koupila jsem mu kilov pytel borvek a on je spodal na posezen. Valje chutnaly fky. Chtla erstv fky, suen fky, ern fky, zelen fky. Jako by jich nikdy nemla dost. Tak rda jedla olivy a grapefruity. Toho lta jsme navtvili dr. Bernarda Jensena, svtov proslulho klinickho odbornka na vivu. Ptala jsem se ho, co by Sergej ml jst, aby se vylil z cukrovky. Dr. Jensen se podval do svch knih, a ekl, e je pro Sergeje nejlep mango a borvky. Byla jsem okovna. Pak jsem se ho zeptala, jak strava by Valje pomohla zbavit se astmatu. Pravil: Fk, olivy a grapefruity. Nechtla jsem vit tomu, co slym. ekla jsem: To je pesn to, co dti chtj ! Dr. Jensen se m potom zeptal, na co mm chu j. ekla jsem mu, e nevm, protoe jm vdycky to, co se zrovna levn prodv. Dr. Jensen mi pomohl pochopit to, e nae tlo pirozen tou po potravinch, kter mu pomhaj k uzdraven. Tlo mch dt s nimi komunikovalo mnohem rychleji, ne moje uboh, zmaten dospl tlo. Manel i j jsme zaali vnovat vce pozornosti tomu, co nm tlo sdlovalo, a bhem nkolika tdn jsme si zaali uvdomovat, na co mme ve skutenosti chu. Dnes j kad len na rodiny nco jinho, i kdy sedme pohromad u tho stolu. Vm, e chu na urit zdrav vci (nikoli na kvu nebo koblihy) znamen, e si tlo k o urit iviny. Lidsk tlo je mnohem krsnj a moudej, ne jsme schopni vidt. Mjte tedy na pamti, e tlo nikdy nechybuje.

41

( 7 )

CO JEDLI PRVN LID

Historie u vemu, vetn budoucnosti. - Alphonse de Lamartine

Kdy jsem byla mal, otec mne jednou vzal na msto archeologickch vykopvek nedaleko Azovskho moe. Vdci zde odkryli pozstatky eckho msta Tanais z 5. stolet p. n. 1. Byli jsme pekvapeni, e toto starodvn msto leelo tak hluboko v zemi. V prbhu ptadvaceti stalet ho postupn pokryly nnosy hlny ve vce tm jednoho kilometru. Museli jsme slzt dol po mnoha schodech, abychom se mohli podvat na zk uliky a malink kamenn domy obklopen kamennmi ploty. Msteko Tanais bylo tak zachoval, e jsme si snadno dokzali pedstavit, jak by to bylo, kdyby bylo pln lid. Fascinoval m pocit fyzick blzkosti prehistorickho ivota.

Krom prochzky po ulicch Tanaisu jsme se tak mohli dotknout nkterch nov vykopanch umleckch dl. Po podrobnm prozkoumn vdci zanechali voln na mst mnoho malch lomk. Nali jsme spoustu drobnch step keramickch ndob pokrytch zvltnmi kresbami. Zejmna si vzpomnm na neobvyklou zkamenlou rybu, kter vypadala, jakoby ji nkdo nedvno usuil. Okamit jsem spdala plny, jak tuto ptadvacet stolet starou rybu pinesu do koly, ale jakmile jsem se j dotkla pikou prst, rozpadla se v prach. Podobn mne fascinovaly nedvn zprvy o dalch novch archeologickch objevech. lnek hovoil o tincti nejstarch lidskch kostrch objevench ve vchodn Africe. Vdci urili jejich st na 3,6 milinu let a pojmenovali je prvn rodina. Tito lidi mli zahnut paty, neboli prstov kstky, co znamen, e ile plhali po stromech. Na zubech mli velmi tlustou sklovinu. Mli irok a hranat elisti podobn elistem zvat, kter vkaj spoustu zelen. Vdci jsou pesvdeni, e prvn lid trvili vtinu asu ve vtvch strom, nebo jim toto prosted poskytovalo potebnou ochranu proti dravcm a zrove dostaten mnostv ovoce i zelench list. Z toho dvodu se u nich vyvinula adaptace na plhn po stromech.

Tito pr nejmlad lid nazvan australopitkov ili ve vchodn Africe. V t dob byla pda vchodn Afrika pokryta tropickm detnm pralesem. To, e nai pedkov ili v tropech, dv smysl, nebo bohat ron deov srky, vysok vlhkost vzduchu i teplota jim po cel rok zajiovaly dostatek potravy. Od lid, kte cestovali po tropickm detnm pralese, jsem slyela vyprvt o nesetnch druzch ovoce, kter tam roste, o jeho nejrznjch tvarech, rozmrech a barvch. Nkter

42

z tchto druh dokonce rostou pmo z kmene stromu. Rozmanitost plodonosnch rostlin v tropickm detnm pralese dosahuje tm t set nejrznjch druh, z nich pouze nkolik mlo se pstuje. Sladk avnat plody nepitahuj pouze ptk a savce, nbr tak ryby, pokud se tyto plody skutl do vody. Dky ovocnmu bohatstv ije vtina pozemskch zvat tropickho pralesa v horn sti strom. Po cel rok je tam k dispozici nepebern bohatstv potravy, v jeho dsledku se nkter zvata ani nespout dol, aby prozkoumala spodn st lesa. (I j bych tak zcela jist s chut ila, jenom kdyby se mi podailo tam nahoru dostat pota !) Na zklad svho vzkumu uvauji o tom, e se strava prvnch lid pvodn skldala z nsledujcch poloek: 1 ovoce, dky sv hojnosti a rozmanitosti

2 zelench list, protoe mnoh tropick rostliny jsou stle zelen a maj irok listy, z nich vtina je jedl a nesmrn vivn 3 kvt, protoe vtina ovocnch strom m barevn kvty, kter jsou sladk a vivn

4 semen a oech, protoe jsou dleitm zdrojem blkovin 5 hmyzu, v dsledku skutenosti, e 90 % zvecch druh v detnm pralese je hmyz a vtina z nj je jedl a vivn - urit st hmyzu povan prvnmi lidmi pichzela pmo s ovocem 6 kry, protoe tropick stromy maj vjimen tenkou a hladkou kru, kter je asto jedl a m pjemnou chu (jednm znmm pkladem kry tropickho stromu je skoice). Primitvn (prvotn/jednodu) lid byli inteligentnj ne ostatn obyvatel tropickho pralesa, proto byli schopni si pro sebe nasbrat hodnotnj potravu a pro ostatn druhy nechvali tu mn hodnotnou. Mli vce potravy, a tak se rychleji rozmnoovali. S nrstem potu lid se nevyhnuteln dostavoval bytek potravy. Rostlinn stravy byl stle vt nedostatek, a tak primitivn lid nejprve zvyovali konzumaci malch zvat a pozdji zaali jst i vt zvata. Instinktivn nutkn ochraovat a brnit si zdroje potravy je hluboce vtitna do mysli vtiny druh na planet. U mnoha druh jsme svdky nesetnch pklad siln teritorilnho chovn. Ped njakou dobou jsem navtvila kuec farmu v Kalifornii a ke svmu pekvapen jsem shledala, e vichni ptci mli zastien konce kdel. Farmi mi vysvtlili, e pokud nemaj kuata dostaten prostor, neustle se navzjem klovou. Tak jsem si vimla, e pestoe nemaj zobk, nkter kuata mezi sebou bojovala a mnoh z nich krvcela. Vzpomnm si, jak jsem v dtstv

43

pozorovala kuata na babiin dvorku. Ta m mla spoustu prostoru a nikdy se navzjem neklovala.

Jednou jsem se zastnila semine o chovn divokch impanz. Pedn