of 34/34
www.slovenia.info #ifeelsLOVEnia SLOVINSKO

Slovinsko - Love Story, True Story, My Story

  • View
    297

  • Download
    11

Embed Size (px)

DESCRIPTION

Obecný katalog slovinského cestovního ruchu

Text of Slovinsko - Love Story, True Story, My Story

  • www.slovenia.info#ifeelsLOVEnia

    SLOVINSKO

  • 2#ifeelsLOVEnia

    Spojuje Alpy, Stedozemn moe a Panonskou ninu.

    Tam jsou i draci zamilovan!

    Navtiv Zlatoroga.

    Kde lska je slan.

    V ROZMANITOSTI! ODHAL LSKU: V LUBLANI.

    V ALPCH.

    U STEDOZEMNHO MOE.

    469

    12

  • 3Jdi hloubji, pmo k srdci!

    Peuj o sebe.

    Pisednte si! Je to dobr.

    Troufni si oekvat vc.

    ODHAL LSKU: NA KRASU.

    V LZNCH.

    U STOLU.

    MEZI LIDMI.

    V PROD

    1619232628V objet strom.

  • 4ODHAL LSKU

    #sLOVEnia

    Star slovinsk povst vyprv, e pi vzniku svta dostala kad

    zem nco svho: jedna hory, druh moe, ta zase nekonen

    pole a tamta hust lesy. Na konec, kdy u kad zem mla

    svou krsu, ozvalo se Slovinsko: A co j? I tu se z brany

    vysypalo, co tam ekalo a na konec: to nejlep od kadho!

    Bylo toho dost na stvoen jet jednoho svta. A aby to ve

    drelo pkn pohromad, pidala se nejdleitj ingredience:

    hrst lsky. Tahle lska m zvltn moc. Spojila moe s horami,

    lesy s vodami, pole s vinicemi, zvltnosti podsvt se svtlost

    nebe, a proto se ve Slovinsku krsy navzjem dotkaj. Svou

    blzkost zmnily prvn zalben na zelenou lsku, kter trv;

    svou existenc podntily aktivn hledn dobra; zitky, kter

    umouj, urychlily zdrav tlukot srdce. A proto je Slovinsko

    zelen, aktivn a zdrav. V takov zemi mete najt lsku

    a poctit ji doista po svm.

    Objevte sv Slovinsko, neboli sLOVEniji!

  • 5Slovinsko je jedin evropsk zem, kter na snadno dostup-nch vzdlenostech spojuje Alpy, Stedozemn moe a Panonskou ninu. A to zdaleka nen ve: je

    tu i Kras a dal krsy!

    LSKA SPOJUJERZNORODOST

  • 6TAM JSOUI DRACIZAMILOVAN! Lubla. Centrum Slovinska.Odtud je ve blzko!

  • 7Jurij Lozi, inovtor. Na kole je jeho pvodn blatnk M

    usguard.

    k se Ljubljana je ljubljena, neboli Lubla je milovna. Slova

    Ljubljana (Lubla) a ljubljena (je milovna) maj ve slovinti-

    n skoro stejn zvuk. Pro toho, kdo Lubla opravdu dobe zn,

    maj i stejn vznam. Hlavn msto sttu, kter m lsku ve

    svm jmnu, je kiovatkou rozmanitost Slovinska. Pradvnou

    kulturu klovch dom spojuje s dobami msk Emony, baroko

    s krsami secese, slovanskou dui s vtvory Joe Plenika, v-

    znamnho architekta a urbanistu Evropy. Muzea a galerie, ka-

    vrny podl eky a na nmstch, divadla a koncertn sly, festi-

    valy, kter se na lto sthuj do ulic, se ad nedaleko Plenikova

    Trojmost. Srdce msta, Plenikovo trit, chrn zkrocen draci

    na most z 19. stolet a zmky lsky oznaen most s modernmi

    sochami.

    Z centra msta Lublan, msta, kter se pyn titulem Evropsk

    zelen msto roku 2016, je proda tak snadno dostupn! A do

    msta zasahuje lesopark, krtk je i cesta na Lublask blata

    (Ljubljansko barje), pln pbh o ivot ped tisci lety.

    Na pozstatcch jednoho z jeho klovch obydl bylo objeveno

    nejstar devn kolo s osou na svt, star dobrch 5 200 let!

    Kdo v - snad u s nm byla cesta k milovan snaz. V souasn

    dob, je Lubla pln kol!

    Lubla je kiovatkou rznch ob-

    dob. V letech 2014 a 2015 slav

    msto 2000 let msk Emony.

    Pozstatky prehistorick kultury

    klovch obydl jsou zapsny

    na seznam svtovho ddictv

    UNESCO. Ulice Plenikovy Lubla-

    n nabz setkn s ptomnost

    i budoucnost!

    LSKA JMNEM HLAVNHO MSTA

    Na kole i pky ke vem pozoruhodnostem!

    Z centra msta kolem eky Lublanice je to kousek

    k antickm pozstatkm msk Emony, mocnho

    msta, kter v roce 2015 oiv nejrznj akce,

    na hrad nad mstem i do mstskch park.

    LUBLA:ZELEN HLAVN MSTO EVROPY

    #Ljubljana

  • 8V centru Lublan vs ek mnoho festival, jimi se vyznauj i ostatn slovinsk msta. Sledujte kalend akc na www.slovenia.info! Slovinsk msta jsou atraktivn volbou pro podn kongres a konferenc. Nabzej nejen modern vdobytky, ale i pekvapiv msta se zvltnmi pbhy. A tetina slovinskch mst je chrnnou pamtkou!

    V Lublani vedou vechny cesty ke slavnmu Trojmost, kde socha France Preerna pokukuje po Julii, jeho nevyslyen lsce. V blzkosti je run nbe a Plenikova trnice.

    Ti v dui mlad pro sebe najdou ten sprvn koutek na kadm kroku - v zelen Lublani, v rznch slovinskch mstech, na pohostinnm venkov. Slovinsko je tak zaujme originlnmi hostely: v bvalm vojenskm vzen, s ndechem doby elezn, v chrnnm starm statku, atd.

  • 9NAVTIVZLATOROGA.Poklady Alp a Triglavskho nrodnho parku chrn pohdkov hrdinov.

  • 10

    Bla Kajdi, pletna. Jeho rodina se na Bledu plav ji vce ne sto let.

    ZITKY MEZIHORAMITam, kde je Slovinsko nejvy,

    bydl Triglav. Hora, znzornn

    i ve slovinskm znaku, se jmenuje

    stejn jako staroslovansk bh, jen

    ovld nebe, zemi a podsvt. Zde je

    nejvt poklad, kter ped lidskou

    chamtivost chrn pohdkov

    Zlatorog. Toto krlovstv prody

    je jednm z nejstarch nrodnch

    park v Evrop. Pod vrcholky

    Julskch Alp je jezero Bled, o nm

    nejvt slovinsk bsnk pravil,

    e je obrazem rje. Zazvonte-li na

    zvon kostela na ostrov uprosted

    jezera, spln se vm pn.

    Tady a v okol se odehrvaj

    vznamn sportovn vtzstv.

    K pekonvn sebe sama lkaj

    stezky prodou. A jakpak je

    to proda! Mocn a dostupn

    souasn. Alpy ve Slovinsku

    propojuj krajiny a lidi.

    Triglavsk nrodn park zahrnuje

    skoro 84 hektar neboli

    4 procenta slovinskho zem

    mezi Itli a Rakouskem. Park,

    poprv chrnn u roku 1924, je

    jednm z nejstarch nrodnch

    park v Evrop.

    #Bled

    RJ POD TRIGLAVEM

    Kdy pijedete na Bled, vyjete na ostrov uprosted

    jezera pletnou (slovinsky pletnja) - zvltn bledskou

    zasteenou lokou! Zvon v kostele je symbolem

    splnnch pn. Ten, kter dala odlt mlad vdova

    na pamtku svho manela, skonil podle legendy

    na dn jezera a ona odela do kltera. Jej pn

    vak bylo splnno: zvon, kter pozdji dorazil na

    ostrov a kter posvtil sm pape, dodnes zvon na

    poest lsky. Tomu v mnoho mladch novoman-

    el, kte si pro svou svatbu vyberou Bled.

  • 11

    Z Bledskho hradu nad jezerem se rozprostr pohled na jedinenou produ Bledu a Alp. Takzvan slunen lka Arnold Rikli zde ji v polovin 19. stolet zaal provdt jedinen lzesk terapie. Jeho cesty vedou tak k nedalek nhorn ploin Pokljuka, s nejvtm zaoblenm lesnm povrchem v Triglavskm nrodnm parku. Rj pro aktivn!

    Na Bohinjsk jezero, kter zasahuje do Triglav-skho nrodnho parku, z blzkch vrcholk urit shl bl kamzk se zlatmi rohy, zvan Zlatorog. Tento pohdkov ochrnce dobra a p-rody Julskch Alp byl ped dvnmi asy koist pytlka. Kdy ho vak stelil, vyrostla z jeho krve kouzeln triglavsk kvtina. Uzdravila Zlatoro-ga, jen tak dodnes ochrauje prodn poklady Alp ped lidskou haminost. S alpskm kvtm, asto s livmi inky, se mete seznamovat na letnm festivalu u Bohinjskho jezera.

    dol eky Soa je povstn dky vodnm sportm mezi peejemi a tnmi na smaragdov ece, jej kraje, hory a alpsk vrchy pbhy mru. dol vjimench prodnch zajmavost bylo za prvn svtov vlky djitm nejvtho konfliktu v horskm prosted v djinch lidstva. Pozstatky jsou soust Stezky mru od Alp a po Jadran.

    Nhorn ploina Pokljuka, kter se pyn nej-vtm zaoblenm lesnm povrchem v Triglavskm nrodnm parku, lk po cel rok bkae a biatlonisty z celho svta. Labyrin-tem prodnch krs a energetickch bod vedou p a cyklistick stezky. Ty tak zvou na vechny strany Slovinska. Zem se pyn vce ne 10 tisci km znaench turistickch stezek. Cyklistick trat vech obtnost vedou i pes horsk sedla, jakm je Vri spojujc dol Soi s Kraskou Gorou.

    Kranjska Gora pat mezi nejoblbenj slovinsk stediska pro aktivn dovolenou v prod ve vech ronch obdobch. Krom zimnch sport na djitch zvod svtovho pohru v alpskm lyovn nabz celou adu pch, cyklistickch i jinch vzev. Rodiny lk pohdkovmi zitky. Nedaleko je tzv. Kekeva deela (Kekcova zem), v n ns ekaj dobrodrustv nejznmjho slovinskho dtskho literrnho hrdiny. Pbhy o pastch a obrech i dalch hrdinech lkaj tak do mench msteek pod Triglavem.

  • 12

    KDE LSKAJE SLAN.U nejsevernji poloench salin Stedozemnho moe.

  • 13

    SL A LID STEDOZEMNHO MOESl je moe, kter se nemohlo vrtit do

    nebe, pe se na soli z Piranu, kter se vyrb

    stle stejnm postupem u od doby, kdy byli

    slan mliny Jadranu zdrojem nejkrsnj-

    ho msta na slovinskm pobe.

    Dobr sl, to ale nen jen ist moe, pjem-

    n slunce a ten typick vtr. Slovint salin-

    i vd, e na tu nejlep je teba tak lska!

    Ta lkala cel rodiny na saliny, kde dodnes

    tradinmi postupy vznik soln kvt s n-

    dechem rovch krystal, patc mezi ty

    nejlep na svt. To, jak hrd jsou na svou

    skvlou tradici, poznte kad rok na jarnm

    festivalu Solinarski praznik v Piranu. Na slo-

    vinsk pobe pijdj lid za pohodou. Ve

    vnitrozem je lkaj olivovnky a vinn rva,

    laskan slanm vtrem. Jejich zvan se ms

    s hudbou virtuz, jakmi byl Tartini, a hla-

    sy ptk, kte se sem vracej do chrnnch

    mokad.

    Cel ptina slovinskho pobe,

    kter m 46,6 kilometr, je chr-

    nn zem. Piransk saliny jsou

    nejsevernji lec a stle funkn

    saliny ve Stedomo. Prodn park

    Seoveljske soline je dleit mezi-

    nrodn hnzdit vodnho ptactva.

  • 14

    Portoro je u odedvna znm jako msto blahobytu. Zde benediktini ji ve 13. stolet peovali o zdrav za pomoci mosk vody a bahna z blzkch salin. Dnes tu najdete termln prameny, wellness, upraven ple u istho moe, zitky v prod i na akcch, poten nabzen mstnmi kulini, a to ve s podporou vynikajcch hotel pmo na pobe.

    Dr. Peter B

    ossman, starosta m

    sta Piran. Prvn ernosk starosta slovinskho msta.

    MEZI MOEM A ISTRI

    Akoli je Piran msto s opevnnm, je to u

    odedvna tak kosmopolitn oteven msto.

    Pmosk run nmst a zk uliky ke

    kostelnmu vrku odrej ozvnu moskch

    vln. Z msta houslovho virtuze a skladatele

    Guiseppe Tartiniho vedou cesty k prodnm

    a kulturnm zajmavostem pobe i blich

    kopc Istrie.

    #Portoroz&Piran

  • 15

    Izola, star rybsk msteko, dnes s Marinou a Jacht klubem, nabz nmo-nm turistm spoustu radost. Koper, nejvt msto na slovinskm pobe, je stle vce oblbenm clem vletnch plaveb. Hosty, kte se vylod v pstavu hned vedle centra msta, v tsn blzkosti turistickch atrakc, inspiruj cesty do vnitrozem i na venkov.

    Kdy stromy vybraly svho krle, zvolily si olivovnk. Ale ten, kter roste na slovinsk Istrii, korunu odmtl. Nejsevernji od Stedozemnho moe m pli mnoho prce s udrovnm svch nejlepch vlastnost, e by vldnutm jen ztrcel as.

    Od Portoroe po Piran vedou stezky na kopce s olivovnky a vinnou rvou. Istrijsk kuchyn spojuje olej a vno, lane a zeleninu s rybami a sol z moe. Pekvapuje t svmi specilnmi dezerty, kter kdysi kolaarice, domc prodavaky sladkost, o svtcch nosily z vesnice do vesnice.

    Objevte nejvy flyov tes Jadranu! Pod 80 metr vysokou stnou je prodn koupalit, dostupn po pch stezkch. Podvejte se pod hladinu: zde je nejhlub bod slovinskho moe. Chrnn mys Madona je dkazem biologick rozmanitosti slovinskho moe.

  • 16

    Pod povrchem Slovinska je vce ne 10 000 krasovch jeskyn.

    JDIHLOUBJI,PMOK SRDCI!

  • 17

    Na kraji brany, ze kter se vysy-

    paly krsy Slovinska, nakonec z-

    stala jet hromada kamen. Z roz-

    trhanho pytle dopadla tam, kde

    je dnes Kras. A protoe to kamen

    dlouho ekalo na svj kousek sv-

    ta, nebylo tvrd jako jindy. Mlo

    mkk srdce. Do nj vody, kter

    se tu zjev a hned zase zmiz pod

    zem, vyhloubily velk podzemn

    jeskyn a kapnm vytvoily svt

    pln neobvyklch tvar.

    Po celm svt maj kamenn kra-

    jiny, ale Kras je jen jeden. Nzev

    vech krasovch jev pochz

    z pojmenovn tto sti Slovin-

    ska, kde na vpencovm zkladu

    roste rva pro vno teran, kde se pa-

    sou lipicni z nejstarho hebna

    a kde jsou pod zem slavn krasov

    jeskyn, upraven pro turistick

    prohldky. V tchto jeskynch se

    z vajec, o nich se kdysi myslelo, e

    jsou dra, dodnes lhnou potomci

    mloka - lidsk ryby. Do mkkho

    srdce kamenit krajiny hloub voda

    nov svty.

    Jeskyn Postojnska je nejvt z nich

    a s vce ne 36 miliony nvtvnk

    je to tak nejnavtvovanj krasov

    jeskyn v Evrop. U roku 1818 do

    n jezd speciln vlak. kocjansk

    jeskyn jsou na seznamu svtovho

    ddictv UNESCO. Kras je krajina

    v jihozpadnm Slovinsku, krasov

    jevy je vak mon najt na tm

    polovin slovinskho zem.

    ELEGANTN Z KRASU

    Na jedinen erven pd pstuj vinai

    z Krasu hrozny odoln rvy na teran

    a dal jakostn vna - to je dal ze zvltnost

    zem, tvoen mkkm kamenm

    protknutm tajnmi cestikami ponornch

    ek a vtrem vanoucm od moe.

    PEKVAPENPODPOVRCHEM

    JDIHLOUBJI,PMOK SRDCI!

    Joko Renel, vina z D

    utovelj. Hrozny pstuje biodynam

    ickou metodou.

    #PostojnaCave

  • 18

    Jeskyn kocjanske jame, zapsan na seznam svtovho ddictv UNESCO, jsou jdrem regionlnho parku, kter pedsta-vuje vechny nejdleitj rysy mate-skho Krasu. Vce ne 100 metr hlubok soutska je nejvtm podzemnm kaonem v Evrop!

    V klenb ped vysokou skaln stnou, za n se skrv nkolik pater krasovch chodeb, stoj Predjamski grad, domov rebelantskho ryte Erazma Predjamskho. Jak mohl cel rok a den odolvat oblhn csaskho voj-ska? Jak pbh se skrv za jeho smrt na toalet? Navtivte hrad se sloupy, rytskou sn a stedovkmi pedstavenmi. Hrady vs pekvap i jinde ve Slovinsku!

    Cerkniko jezero, nejvt slovinsk jezero, je velk dobrch 26 km2, mete jej vak spa-tit pouze st roku - kdy se podle nlady podzemnch vod napln pkn zelen kra-sov pole. Bhem naplnn je jezero hlubok a 10 m! Krajina kolem jezera m mnoho prodnch a kulturnch specifik, mezi nimi je obzvl zajmav postn tradice cerkniko pustovanje s typickmi mstnmi maskami.

    V hebn Lipica, zaloenm ji roku 1580, vyrstaj z ernch hbtek bl kon vzbuzujc obdiv dky sv sle a pvabu. Vystoupen lipick koly drezry, projky v koe, jzda na koni v ternu - to je jen st nabdky zem, kter je povaovna za kolbku slavnch kon. V Lipici je t jedno z destky golfovch hi ve Slovinsku. Hluboko pod nm jsou krasov jeskyn.

    #LipicaV nich ije lidsk ryba, mlok, kter je i pro svou dlku 30 cm povaovn za nejvtho jeskynnho ivoicha na svt. Lhne se z vajec, o nich si lid kdysi mysleli, e je kladou draci. Tohoto vzcnho a ohroenho ivoicha si mete krom jinho prohldnout ve vivriu jeskyn Postojnska. Kdy vs nadchne Kras, poohldnte se i po dalch podzemnch zvltnostech Slovinska:

    v Idriji navtivte slavn dl na rtu, zapsan do seznamu svtovho ddictv UNESCO. V Korutanech se nkdejmi tunely pod horou projete - na kole!

  • 19

    PEUJO SEBENech ti pomh voda a dal prodn initelv 15 slovinskch lznch.

  • 20

    Sonja Kladnik, vrchn zdravotn sestra. T

    m centra M

    edical, Rogaka Slatina.

    ZA ZDRAVM A POHODOU DO RZNCH KRAJTermln prameny Slovinska pitahovaly u antick hledae

    zdrav. Mnoho lzeskch stedisek se pyn histori, kter

    sah teba a k manm, nebo ke stedovkmu panstvu, do

    dob alchymist a rozkvtu evropskch dvor.Traduje se, e

    na jednom konci odhalil k vodu s kouzelnou moc, na dru-

    hm zase tajemn bytost pinela zvltn vodu devorub-

    cm, jinde eny dky studen vod mldly. Termominerln

    vody Slovinska jsou ji odedvna zdrojem zdrav a blahobytu.

    U nich se probouz lska k sob sama!

    Slovinsk termly a lzn v rznch krajch poj prodn

    zdroje, stoletou tradici lby a nejmodernj lkask postu-

    py. Relaxaci v modernch termlnch baznovch komplexech

    s vodnmi atrakcemi, wellness hkn a terapie dopluje pa-

    leta monost aktivnho vyit v zelen prod, v nedalekch

    mstech i na venkov.

    Slovinsko m 87 vdel prodnch

    termlnch a minerlnch

    vod. Celkem 15 ovench

    certifikovanch lzn napotte

    od Panonsk niny, jihovchodn

    sti zem, a k pobe

    Jaderskho moe.

    V bezprostedn blzkosti lzn

    vyvraj tak celosvtov znm

    pitn minerln vody, kter jsou

    rovn soust lzesk pe. LBA ZE SLOVINSKA

    pikov lkask znalosti se ve slovin-

    skch lznch setkvaj se starodvnmi

    silami prody a staletmi zkuenost po-

    uvn termlnch vod. To ve dopluj

    specifika a modern podoby hkn, kter

    se li terml od termlu.

    #ifeelsLOVEnia

  • 21

    V lznch jsou prvotdn specializovan ambulantn terapeuti vykolen pro adu typ onemocnn. Lkask wellness je ureno pedevm pro prevenci a zamuje se na indi-viduln zajitn poteb a pn host. Mete si vybrat z rznch druh mas, saun a celostnch terapi spojench s osvdenmi tradinmi i modernmi zpsoby pe o zdrav.

    Ve slovinskch lznch si mete vybrat ze vech druh ubytovn: od hotel nejvy kategorie po apartmny a bungalovy, od glampingu po kemping. Rzn kraje vm vdy umon outdoorov aktivity. Termominerln vody maj prokzanou innost, kterou do-pluj rzn prodn initel: mikroklimatick zvltnosti, slan voda (aquamadre) a bahno

    ze salin, peloidy a raelinov koupele a obklady. Vyzkouejte talasoterapii u moe, inhalaci aerosol uprosted les a adu dalch terapi.

  • 22

    #PtujLzn s nejdel tradic jsou pedevm na jihovchod Slovinska, kde se prameny ter-mlnch vod mezi vininmi kopeky pyn mnoha legendami. Do dvn minulosti saha-j pbhy o pravkm moi na jadranskm pobe, kter mohlo bt star dobrch 42 tisc let. Na vchod Slovinska, v Panonsk nin, blahodrnost nkterch vod spojuj

    s moem, kter v prehistorii pokrvalo rozlehlou ninu stedn Evropy.

    Ve slovinskch lznch a wellness centrech, kter mete nalzt ve vech slovinskch krajch, prochz zdrav tak aludkem: vynikajc kulinsk umn se tu proplt s odpovdajcmi dietnmi postupy.

    Pohodu zajiuj i vjimen monosti sportu a rekreace: v okol lzn jsou upraven stezky pro chodce, vletnky, cyklisty, vude je mon zahrt si golf, tenis, mov hry, zajezdit si na koni nebo provozovat zimn sporty. Vude je postarno o zbavn zit-ky, animan programy, vlety.

  • 23

    PISEDNTE SI! JE TODOBR. Slovinsk vinorod svahy se ad mezi 3 a 5 procent nejlepch oblast na svt.

  • 24

    DOBROU CHUA NA ZDRAV!Kdy svt ped dvnmi asy zash-la velik povode, zachrnil se jen mu, kter se vyplhal a na vrcho-lek vinn rvy na kopci. A kdy se dotkl nebe, voda zaala opadat.

    Zachrnil ho Kurent, podle slovin-skch povst bh radosti. Jako dky za svou zchranu ten mu vu-de vysadil vinnou rvu. Pochzel ze Slovinska. Od t doby na malebnch slunench vinnch svazch proto u odedvna roste hroznov vno na dobr vna.

    V Mariboru, druhm nejvtm slo-vinskm mst, u tm pl stolet roste nejstar rva na svt. Ti vi-nask oblasti Slovinska (pmo, okol eky Svy a okol eky Drvy) se proslavily vny, kter zskvaj doma i ve svt prestin ocenn a medaile. Mezi nimi takt vynika-jc originln vna, typick pro tu kterou oblast.

    Slovinsk vna se hod k typickm pokrmm tch 24 rozlinch slo-vinskch gastronomickch region. U slovinskch vn a pokrm kad pozn, pro v tto zemi lska pro-chz aludkem.

    Slovinsko m ti vinask oblasti

    a na 24 gastronomickch region.

    Pvodn vna, jakmi jsou zelen,

    cviek, teran, ranina i rebula,

    zakresluj Slovinsko na mapu

    vinaskho svta budoucnosti.

    #tastesLOVEnia

    CHUT Z PRODY

    e je Slovinsko kulinsky bohat zem, doka-

    zuj asn slovinsk hostince, kuchyn turis-

    tickch statk a mnoha restaurac, v nich jde

    nabdka ruku v ruce s ronm obdobm. Ingredi-

    ence na slovinsk lahdky pochzej z okolnch

    luh a hj, ek, jezer i mo. Nechte se pekva-

    pit tak jdlem na ulici nabzen v tzv. Oteven

    kuchyni v Lublani!

    Slavko agar, fkucha. R

    ozmazlovn v Skaruni, rodinn restauraci s tradic.

  • 25

    Slovinsko je znm svmi zviny i bbovkami zvanmi potice, tak mnoha druhy chleba. To ve je jen zlomkem rozkoe ve sbrce na 170 typickch jdel z 24 region. Ochutnejte kae, kole, zvitky truklje a odhalte region po regionu jina znamenitosti, jakmi jsou napklad trnii - specilnm zpsobem ozdoben srky, jak kdysi pasti na hoe Velika planina vyrb-li pro milovan dvata, kter na n ekala v dol.

    Nejstar vinn rva na svt, kter m v Maribo-ru kad rok svou slavnost, dky sv neuviteln houevnatosti peila tureck oblhn, stedovk pory, pro mnoh vinohrady likvidan toky miek rvokaz i ob svtov vlky. V dom za n je Muzeum star rvy (Muzej stare trte), nedaleko jsou tak dal pamtihodnosti vinaskho msta. Vinnmi svahy je obklopen i ne pli vzdlen Ptuj, nejstar slovinsk msto. Vyplat se jej navtvit jak pro dobr mok, tak i pro etnologick zajmavosti. Proijte masopustn kurentovn (kurentovanje) na Ptuji a mezinrodn karnevalfest!

    Krask klobsa je jednou z typickch slovinskch dobrot s chrnnm zempisnm pvodem. Stejn jako dal chrnn slovinsk speciality, mezi nimi jsou rzn sry, istrijsk panensk olej, koevsk a krasov med a jet leccos jinho, se krask klobsa vyrb pesn danm zpsobem - podle receptu z roku 1896. Roku 2006 ji ochutnali dokonce ve vesmru! Na vesmrnou stanici ji pivezla astronautka se slovinskmi koeny Sunita Williams.

  • 26

    TROUFNI SI OEKVAT VCSlovinsko je potem sportovnch medail na obyvatele na svtov pice.

  • 27

    SLOVINSKO - TO JSOU LID, KTE DOBVAJ SVTKdo m mlo, chce vc. Kdo m od veho trochu, me do-

    shnout veho. Touha obyvatel Slovinska po pekonvn nej-

    rznjch limit je nakaliv. Meme jt v, dl, hloubji?

    S lskou k tomu, co dlme - je to mon!

    S pouhmi dvma miliony obyvatel je Slovinsko v potu

    zskanch medail na olympijskch hrch na sam svtov

    pice. Nejlep alpsk lyaka je ze Slovinska. Slovinci pat

    mezi dobyvatele nejvych hor svta. Slovinec obletl svt

    ultralehkm letadlem navrenm a vyrobenm ve Slovinsku.

    Slovinsk filozof je ikona, jeho jmno s ctou peme s ps-

    menem i tam, kde toto psmenko neznaj. Slovint vdci

    jsou v mezinrodnch skupinch vznamnch projekt a sku-

    pinch, kter sout o Nobelovu cenu. Pbhy podnikavch

    novtor ze Slovinska jsou vtznm fenomnem ohromnch

    svtovch internetovch investic. A pokud jde o zbavu? Tam

    vyhrvaj slovinsk lgry, jak je originlnm zpsobem hrl

    soubor, kter vytvoil nejhranj pse vech dob - Golicu.

    Inspirac pro vechny je proda, kter svou rozmanitost vy-

    tv djit pro spchy veho druhu.

    Poznejte lidi ze Slovinska. Polete

    gratulace k vtzstv Tin Maze

    a dalm slovinskm sportovcm.

    Podvejte se, jak si vedl Matev

    Lenari na cest kolem svta.

    Pesvdte se, m si zaslouila

    Nobelovu cenu Mezinrodn sku-

    pina Spojench stt za klima-

    tick zmny (IPCC) tte Slavoje

    ika. Poslechnte si Skupinu

    brat Avsenik.

    Urban Stani, m

    lad virtuz. Vtz m

    noha mezinrodnch sout.

    BUDOUCNOST JE MLAD

    Pro mlad Slovince je domovem Evropa.

    Neznaj hranice. Sklzej vavny na mezi-

    nrodnch scnch veho druhu. Svmi

    npady a podnikatelskmi plny bud

    pozornost. Velmi asto se stvaj i nap.

    hvzdami Kickstarteru. I kdy se narodili

    ve svobodnm Slovinsku, jsou odhodlni

    bt obany celho svta.

    #ifeelsLOVEnia

  • 28

    V OBJET STROMSlovinsko je jedna z nejzalesnnjch a nejvodnatjch zem Evropy!

  • 29

    Marko Slapnik, lesnk. Z

    avzan zsadm trvale udritelnho rozvoje.

    ZELE, KAM A OKO DOHLDNEVude na svt jsou stromy, kter m cenu obejmout, jene

    ve Slovinsku jsi vude v objet les. A kdy se vyd na cestu

    touto zelenou zem, snadno me zskat dojem, e t njak

    strom jednodue obejme. Lskou!

    Nejstar jsou pozstatky prales v oblasti Koevlje, jak

    nenajdete nikde jinde v Evrop.

    Nejmohutnj jsou jehlinany v Korutanech a v Julskch

    Alpch, kde se stkaj se skalisky horskch vrk. Lesy,

    ktermi zarostlo Pohorje, geologicky nejstar st Slovinska,

    chrn cesty do raelini. Vem pstupn jsou lesy, kter se

    alejemi a parky dotkaj mst.

    V blzkosti je vdycky voda. Potoky a eky, kter vyvraj

    z podzem, v bublajcch pramenech nebo hucch vodopdech,

    jsou pln ryb. eky a poetn jezera jsou djiti oddechovch

    a rekreanch proitk.

    O tom, co je sprvn a co patn, lid ve Slovinsku odedvna

    rozhodovali spolen: pod koatou vesnickou lpou, kter jim

    poskytovala stn a inspiraci k zamylen. Kdo v, mon se

    zrovna pod korunou koatho stromu zrodil i pevn slib, e

    Slovinsku zachovaj vekerou pestrost sv prody.

    Vce ne polovinu Slovinska

    pokrvaj lesy. Vce ne tetina

    Slovinska je zapojena do st

    specilnch chrnnch oblast

    Natura 2000. Na pouhch

    20 273 km2 je zhruba 28 000

    km vodnch tok a kolem 1 300

    jezer vtch ne 10 tisc m2.

    Odneste si s sebou dojmy vod a les! Ve Slo-

    vinsku nejen lesnci, nbr i mlad podnikatel

    a misti emeslnci psahaj na slu prody. Bu-

    doucnost Slovinska je neodmysliteln spojena

    s promylenm vyuvnm prodnch zdroj.

    Mezi suvenry ze Slovinska najdete i ty ze deva

    slovinskch les.

    INSPIRACE JE V LESE

    #ifeelsLOVEnia

  • Solavsko je jednou z evropskch destinac nejvy kvality (EDEN) ve Slovinsku. S EDEN, kter rozvj cestovn ruch tak, aby zajiovala sociln, kulturn a environmen-tln udritelnost, zve do dol eky Soa s mrumilovnmi pbhy, k ece Kolpa, kde rozvoj cestovnho ruchu ct zachovn is-toty vody, do Idrije, kter zapsob obnovou nemovitho kulturnho ddictv, a do msta Lako, kter si titul EDEN zskalo rozvojem pstupnho cestovnho ruchu.

    Ve Slovinsku se vechno to nejlep odehrv v prod! Pekypuje nejen schdnmi stezkami ale i tmi nronjmi, kter me podniknout s prvodcem. Krom p turistiky a cykloturistiky zde mte na vbr mezi vodnmi sporty a rybaenm, golfem a jzdou na koni, skoky padkem, slaovnm do podzem a vkovm lezenm, mezi adrenalinovmi parky a polygony nabzejcmi jedinen zitky. Nezmekejte zimy ve Slovinsku: navtivte slovinsk sjezdovky, stadiony, zbavn parky!

    A se ve Slovinsku nachzte kdekoli, urit jste kousek od chrnnho prodnho zem. Krom u tm stolet chrnnho Triglavskho nrodnho parku jsou zde jet 3 regionln a 44 prodnch park, 52 prodnch rezervac a vce ne 1200 prodnch pamtek. Slovinsko je jednou z biologicky nejrozmanitjch zem Evropsk unie. Parky, kter lkaj na vechny strany Slovinska, krom prody pekvapuj svbytnm kulturnm ddictvm.

    #wintersLOVEnia

    www.slovenia.info/eden

    30

  • SLOVENIAGreen. Active. Healthy.

    Ve Slovinsku je 87 prodnch termlnch pramen. Voda, podneb a dal initel jsou

    jdrem nabdky 15 certifikovanch lzn. Ter-mln a minerln vody Slovinska jsou ji po

    stalet zdrojem zdrav.

    Ve Slovinsku je na dobrch 20 tiscch km2 vce ne 22 tisc ivoinch a rostlinnch

    druh. Vce ne tetina Slovinska je zapojena do st Natura 2000. Slovinsko je tet nejza-lesnnj zem v Evrop. Prodn bohatstv

    udrujeme s lskou.

    ZELEN

    Ve Slovinsku je skoro 10 tisc km dobe znaench pch stezek. Krom vce ne 170 horskch chat je ve Slovinsku 40 ho-

    tel s nabdkou pro milovnky p turisti-ky. Na cyklistickch stezkch jsou zzeny

    informan body. Ve Slovinsku uvidte z hor moe, z lesa pole, z msta ves, ze

    zem nebe, a proto vae tlo nebude moci odolat a vydat se na prochzku, na kolo, na

    lye, do vody, do nebe.

    AKTIVN

    ZDRAV

  • ODHAL LSKU:

    Berlin

    Paris

    London

    Madrid

    Brussssssellllssss

    Amsterdddaaammm

    Ljubljana

    Zagrebbbbbbbb

    Sarajevooo

    RRooommmmeee

    Beoggggrad

    Skopje

    PPPPPPPPPPPrrriiistttiinePPPPodddggggggoriccaaaa

    Tiiirrana

    Sofia

    Buchaaaarest

    Budapeeeest

    Bratislavaaaa

    Praguee

    Berrrrn

    AAAthhheens

    Ankara

    Kiev

    Minsk

    Riga

    CCCopppenhhhagenDublin

    Lisbon

    Chhhisii naauuu

    VVVViiiieeeennnnnnnnaaaa

    Warsaw

    VVilnius

    Venicee

    250 km

    500 km1000 km2000 km

  • LEGENDA K MAP:

    Slovinsko, turistick mapa, 1 : 630 000 - 2014, 4. vydnVydala: Slovinsk turistick organizaceNvrh a redakce: Primo Kete, prof. dr. Branko Rojc Kartografick zpracovn, proveden a pprava pro tisk: Geodetick stav Slovinska, Jamova 2, Lubla, SlovinskoZdroje: Turistick mapa Slovinska 1 : 500 000, 2008; daje Geodetickho stavu Slovinska a daje Slovinsk turistick organizace

    sttn hranice herna, kasino klter

    hrad, zmek

    muzeum, galerie

    prodn zajmavost

    archeologick pamtka

    technick pamtka, dl

    kulturn pamtky,kter doporuujeme navtvit

    zajmav architektonick komplex

    pamtka svtovho ddictv UNESCO

    geometrick sted Slovinska

    zoologick zahrada

    konferenn prostory

    golfov hit

    turistick podzemn jeskyn

    vinin oblast

    EDEN

    sjezd divok vody

    Nrodn park Triglav

    regionln park

    slovinsk horsk stezka

    evropsk p stezka E-6, E-7

    kostel

    mezinrodn hranin pechod

    hlavn silnice

    panoramatick eleznice,historick vlak

    mezinrodn letit

    sportovn letit

    lanovka

    turistick informace

    kemp

    pstav, marina

    stedisko zemnch sport

    lzn

  • 34

    ivot pedstihuje pedstavivost, proto je teba skutenost prot na vlastn ki.

    Ve Slovinsku!

    SPIRIT Slovenija, veejn agentura Dimieva ulica 13, SI - 1000 Ljubljana

    tel.: +386 1 589 85 50fax: +386 1 589 85 60

    e-mail: [email protected] strnky: www.sloveni.info

    Vydavatel: SPIRIT Slovenija, veejn agentura Grafika: AV studio, d. o. o./Terminal Studio, d. o. o. DTP: Terminal Studio, d. o. o. Text: Ines Drame Peklad: Amidas d. o. o. Fotografie: Picture Slovenija, archiv: SPIRIT Slovenija, Arhiv Navdih.net, archiv: Terme Krka, archiv: Thalasso

    Lepa Vida, archiv: Turistick sdruen Portoro, archiv: Postojnska Jama, d. d., archiv: UKOM, archiv: Sdruen slovinskch lzn, archiv: Turizem Bled, archiv: Garden Village, z. o. o., archiv: LTO Kranjska Gora, archiv: Kmetija elinc Brus Peter, s. p., archiv: TIC Idrija, archiv: Terme ate, B. Bajelj,

    Marco Coppo, Ale Fever, Miha Fras, Ale Frelih, Jot Gantar, Peter Gedei, rtomir Goznik, Jaka Ivani, Jaka Jeraa, Tomo Jeseninik, Miran Kambi, Bojan Kladnik, Mankica Kranjec, Ivana Krei, Matev Lenari, Peter Marinek, Iztok Medja, Jurij Pivka, Dunja Wedam, Julia Wesely, Slavko agar

    Tisk: Gorenjski tisk storitve, d. o. o. Vydn: 5.000, listopad 2014

    www.slovenia.info/facebook

    Follow us on social media:

    Feel Slovenia

    www.slovenia.info/instagram FeelSlovenia

    www.slovenia.info/linkedin SPIRIT Slovenia, public agency

    www.slovenia.info/googleplus Feel Slovenia

    www.slovenia.info/foursquareSloveniaInfo

    www.slovenia.info/youtube Slovenia

    www.slovenia.info/twitter SloveniaInfo

    www.slovenia.info/pinterest FeelSlovenia

    www.slovenia.info/tripadvisorSlovenia