1 . SRPNA 2015

Co je po smrti?

8STR ´A

ˇZN

´AV

ˇEˇZ

HL´ASAJ

´IC

´I JEHOVOVO KR

´ALOVSTV

´I

1 . SRPNA 2015

Co je po smrti?

8

STR´A

ˇZN

´AV

ˇEˇZ

HL´ASAJ

´IC

´I JEHOVOVO KR

´ALOVSTV

´I

Mate zajem o dalsıinformace neboo bezplatne studiumBible?

Navstivte strankywww.jw.orgnebo napistena prıslusnou adresu.

ˇCESK

´A REPUBLIKA:

Nabozenska spolecnostSvedkove JehovoviPO BOX 90198 00 Praha 9

SLOVENSKO:Nabozenska spolocnos�Jehovovi svedkoviaP. O. Box 2830 04 Bratislava 34´

Uplny seznam adres najdetena www.jw.org /cs/kontakt.

˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙

TENTOˇ

CASOPIS, Strazna vez,prinası cest Jehovovi Bohu,panovnıkovi celeho vesmıru.Utesuje lidi dobrou zpravou o tom,ze Bozı nebeske kralovstvı brzyodstranı veskerou spatnost a pretvorızemi v raj. Sve ctenare take vedek vıre v Jezıse Krista — v to, ze dıkyjeho smrti mame nadeji na vecnyzivot a ze nynı vladne jako kralBozıho kralovstvı. Tento casopis jevydavan nepretrzite od roku 1879.Je nepoliticky a pevne se drzı Biblejako autority.

Tisk a vydavanı: Wachtturm Bibel-und Traktat-Gesellschaft der Zeugen Jehovas,e. V., Selters/Taunus. Odpovedny redaktor:Ramon Templeton, Selters/Taunus.� 2015 Watch Tower Bible and Tract Society ofPennsylvania. Printed in Germany.

Tato publikace nenı urcena k prodeji.Je poskytovana v ramci celosvetove biblickevzdelavacı cinnosti, ktera je podporovanadobrovolnymi dary. Pokud nenı uvedeno jinak,jsou biblicke citaty prevzaty ze Svateho Pısma —Prekladu noveho sveta (se studijnımipoznamkami).

ˇZivotnı prıbehJehova mi dal vıc, nez si zaslouzım 9Napodobujte jejich vıruPovstala „jako matka v Izraeli“ 12Odpovedi na biblicke otazky 16

8STR ´A

ˇZN

´AV

ˇEˇZ

HL´ASAJ

´IC

´I JEHOVOVO KR

´ALOVSTV

´I

Vychazı ve 243 jazycıch,v celkovem nakladu 52 946 000 vytisku. 1. SRPNA 2015������������������������������������������������������������������������������������������������������������

HLAVN´I T

´EMA

DALˇS

´I

ˇCL

´ANKY

s��������������������������������������������������������������������������������������������

V´ICE ONLINE

Vol. 136, No. 15 SemimonthlyCZECH

Co je po smrti? STRANY 3–8

Co je po smrti? 3Majı mrtvı nejakou nadeji? 5Mrtvı budou znovu zıt – proc tomu muzete verit? 7

ODPOVˇEDI NA DAL

ˇS

´I

BIBLICK´E OT

´AZKY

Jak muzete prekonatstrach ze smrti?(Najdete pod CO

ˇR

´IK

´A BIBLE ˛

ODPOVˇEDI NA OT

´AZKY)r

ˇCASOPIS SI V R

˚UZN

´YCH

FORM´ATECH M

˚U

ˇZETE

ST´AHNOUT Z INTERNETU

� sablin/123RF Stock Photo

HLAVN´I T

´EMA

Co je po smrti?„Myslel jsem si, ze existujı tri mısta,kammuze clovek po smrti jıt: nebe, pekloa ocistec. Vedel jsem, ze nejsem takdobry, abych sel do nebe, ale anitak spatny, abych skoncil v pekle.A co presne je ocistec,mi nebylo jasne.V Bibli se o tom nepıse. Slysel jsem tojen od lidı.“ (Lionel)

„Ucili me, ze vsichni lide jdou po smrtido nebe, ale uplne jsem tomu neveril.Myslel jsemsi, ze smrtı vsechno koncı –ze mrtvı nemajı zadnou budoucnost.“(Fernando)

ˇRıkali jste si nekdy i vy, co je po smrti?Trpı vasi blızcı nekde? Uvidıte je jeste?Da se na tyto otazky vubec najıt spolehlivaodpove�? Zamysleme se nad tım, co ucıBible. Nejdrıv prozkoumame, co rıkao smrti. Potombudemeuvazovat o nadeji,kterou obsahuje.

1. SRPNA 2015 3

4 STR´AˇZN

´A V

ˇEˇZ

V jakem stavu jsou mrtvı?CO RIKA BIBLE: „Zivı si totiz uvedomujı, ze zemrou;ale pokud jde o mrtve, ti si neuvedomujı naprosto nicani uz nemajı zadnou mzdu, protoze vzpomınka na nebyla zapomenuta.Vsechno, co chce cinit tva ruka, ko-nej prave svou silou, protoze nenı prace ani vymysle-nı ani poznanı ani moudrost v seolu, vmıste, k nemuzjdes.“� (Kazatel 9:5, 10)Jednoduse receno, seol je symbolicke mısto, kamlide jdou, kdyz zemrou. Je to stav, kdy cloveknic nevnıma a nemuze nic delat. Jakou predsta-vu o seolu mel bohabojny muz Job? V jednom je-dinem dnu prisel o vsechen svuj majetek a detia pak mu na celem tele vyrazily bolestive vre-dy.

´Upenlive prosil Boha: „Ach, kdybys me skryl

v seolu, kdybysme drzel skryteho.“ (Job 1:13–19;2:7; 14:13) Je jasne, ze Job nepokladal seol za oh-nive peklo, tedy za mısto, kde by trpel jeste vıc.Pokladal ho naopak za mısto, kde najde ulevu.

Existuje jeste dalsı zpusob, jak zjistit, v jakemstavu jsou mrtvı. Muzeme se podıvat do bib-lickych zprav o osmi lidech, kterı po smrti zaseozili. (Viz ramecek „Osm vzkrısenı popsanychv Bibli“.)ˇ

Zadny z tech osmi lidı nemluvil o tom, ze bybylnamıste blazenosti nebomuk. Kdyby na takovemmıste byli, urcite by o tom vypraveli. A nenechalby Buh jejich zazitek zaznamenat do Bible, abyse o tomvsichni dozvedeli? Nic takoveho tam alenenı. Tech osm vzkrısenych k tomu nemelo corıct. Proc ne? Protoze nebyli pri vedomı. Jakobyhluboce spali. Bible nekdy stav po smrti prirov-nava ke spanku. Naprıklad kdyz zemrel Lazar, Je-zıs o nem rekl, ze spı. (Jan 11:11–14)

Majı tedy mrtvı nejakou nadeji? Mohou bytz takoveho spanku probuzeni?� Hebrejske slovo „seol“ a jeho recky ekvivalent „hades“ se v nekte-rych Biblıch preklada jako „hrob“ a nekdy take jako „peklo“. Alepredstava, ze existuje ohnive mısto, kde jsou mrtvı muceni, nemav Bibli podklad.

OSM VZKRISENI POPSANYCH V BIBLI�

Syn jedne vdovyProrok Elijas vzkrısil malehosyna vdovy, ktera zila v Carefatu na severuIzraele. (1. Kralovska 17:17–24)

Chlapec ze Sunemu Elijasuv nastupce, prorokElisa,vzkrısil chlapce vemeste Sunema predalho rodicum. (2. Kralovska 4:32–37)

Muz v pohrebnımmısteMrtvolamuze, kterykratce predtım zemrel, byla v chvatu hozenado hrobu, kde byly Elisovy kosti. Jakmile setelo dotklo prorokovych kostı, byl muz vzkrısen.(2. Kralovska 13:20, 21)

Syn vdovy z Nain Za mestem Nain Jezıszastavil pohrebnı pruvod,vzkrısil mladehomuze a predal ho zarmoucene matce.(Lukas 7:11–15)

Jairova dcera Jairos, predsedajıcı urednıksynagogy, nalehave zadal Jezıse, aby pomohljeho nemocne dceri. Kratce potomco zemrela,ji Jezıs vzkrısil. (Lukas 8:41, 42, 49–56)

Lazar, Jezısuvmilovany prıtel Lazar byl ctyridny mrtvy, kdyz ho Jezıs pred mnohaprihlızejıcımi vzkrısil. (Jan 11:38–44)

Dorkas Apostol Petr vzkrısil tuto oblıbenouzenu, ktera byla znama svymi laskavymi skutky.(Skutky 9:36–42)

EutychosMlady Eutychos zemrel, kdyz vypadlz okna, ktere bylo vysoko. Apostol Pavel hovzkrısil. (Skutky 20:7–12)� Nejdulezitejsı vzkrısenı, ke kteremu kdy doslo – vzkrısenıJezıse Krista – se od techto osmi zasadne lisilo.O tombudepojednavat nasledujıcı clanek.

1. SRPNA 2015 5

Mohou mrtvı znovu zıt?CO RIKA BIBLE: „Prichazı hodina, kdy ti vsichni v pa-metnıch hrobkach uslysı [Jezısuv] hlas a vyjdou.“(Jan 5:28, 29)Jezıs tedy predpovedel, ze az bude na zemi Bozıkralovstvı, mrtvı znovu ozijı. „Kdyz jsem poprvecetl verse v Janovi 5:28 a 29, ohromilo me to,“vypravı Fernando, o kterem byla zmınka v pred-chozım clanku. „Ta slova mi dala skutecnou na-deji a zacal jsem se do budoucna dıvat optimistic-ky.“

Job, ktery ve staroveku verne slouzil Bohu,ocekaval, ze Buh mu po smrti zivot vratı. Zeptalse: „Jestlize zdatny muz zemre, muze opet ozıt?“Pak s presvedcenım odpovedel: „Vsechny dny svepovinne sluzby budu cekat, dokud mi neprijdeuleva. Zavolas, a ja ti odpovım.“ (Job 14:14, 15)

To, ze lide mohou byt vzkrıseni, nebylo nicımnovym pro Lazarovu sestru Martu. Potom co La-zar zemrel, jı Jezıs rekl: „Tvuj bratr vstane.“Mar-ta mu odpovedela: „Vım, ze vstane pri vzkrıse-nı v poslednım dnu.“ Jezıs jı pak rekl: „Ja jsemvzkrısenı a zivot. Kdo projevuje vıru ve mne,i kdyz zemre, ozije.“ (Jan 11:23–25) Hned natoLazara vzkrısil. Tato uzasna zprava v malem uka-zuje, co je pred nami. Predstavte si, ze se neco ta-koveho bude dıt v celosvetovem merıtku.

Bude nekdo vzkrısen do nebe?CO RIKA BIBLE: Ukazuje, ze Jezısovo vzkrısenı by-lo jine nez tech osm ostatnıch, ktera jsou v nı po-psana. Tito lide zili zase tady na zemi, ale o Jezı-sovi je napsano: „Je po Bozı pravici, nebo� odeseldo nebe.“ (1. Petra 3:21, 22) Mel Jezıs byt jedi-ny, kdo bude vzkrıseny do nebe? Jeste pred svousmrtı rekl apostolum: „Jestlize pujdu a pripra-vım vam mısto, prijdu opet a prijmu vas k sobedomu, abyste i vy byli, kde jsem ja.“ (Jan 14:3)Jezıs sel do nebe a udelal tam prıpravy na prı-

chod nekterych svych ucednıku. Do nebe jich bu-de nakonec vzkrıseno 144 000. (Zjevenı 14:1, 3)Co tam ale budou delat?

Budou tammıt hodne prace. Bible rıka: „ˇS�ast-

ny a svaty je kazdy, kdo ma podıl na prvnım

Majı mrtvı nejakou nadeji?

Vzkrısenı Lazaranam dava nadejido budoucnosti

6 STR´AˇZN

´A V

ˇEˇZ

vzkrısenı; nad temi druha smrt nema autoritu,ale budou knezı Bozı a Kristovi a budou s nımkralovat tech tisıc let.“ (Zjevenı 20:6) BudousKristem slouzit jako kralove a knezı ve prospechlidı na zemi.

Kdo bude vzkrıseny potom?CO

ˇR´IK

´A BIBLE: Najdeme v nı treba tato slova apo-

stola Pavla: „Mam nadeji v Boha, nadeji, kterou titomuzi take sami chovajı, ze bude vzkrısenı spravedli-vych i nespravedlivych.“ (Skutky 24:15)

Kdo bude patrit do skupiny tech „spravedli-vych“?Uvazujme o jednomprıkladu: Bozımu slu-zebnıku Danielovi bylo na konci jeho zivota rece-no: „Budes odpocıvat, ale vstanes ke svemu losu

na konci dnu.“ (Daniel 12:13) Kam se Daniel pro-budı ze smrti? V

ˇZalmu 37:29 se pıse: „Spraved-

livı budou vlastnit zemi a budou na nı prebyvatnavzdy.“ A Jezıs predpovedel: „

ˇS�astnı jsou lide

mırne povahy, protoze zdedı zemi.“ (Matous 5:5)Daniel spolu s dalsımi muzi a zenami, kterı verneslouzili Bohu, budou znovu zıt na zemi, a to do-konce vecne.

A kdo bude patrit do skupiny tech „nespraved-livych“? Miliardy lidı, kterı za sveho zivota neme-li prılezitost seznamit se s Biblı, porozumet jı a zıtpodle nı. Po svem vzkrısenı budou moct poznatJehovu� a Jezıse a projevit vdecnost za to, co prone udelali. (Jan 17:3) Vsichni, kdo budou chtıtslouzit Bohu, dostanou moznost zıt tak dlouhojako on sam – vecne.

Jaky bude zivot na zemi?CO

ˇR´IK

´A BIBLE: Buh „setre [lidem] kazdou slzu z ocı

a smrt jiz nebude a nebude jiz ani truchlenı ani krikani bolest.“ (Zjevenı 21:4) „A jiste budou stavetdomy a obyvat je; a jiste budou sazet vinice a jıstjejich ovoce.“ (Izajas 65:21)

Predstavte si, jake to bude, mıt kolem sebe sveblızke, kterı budou vzkrısenı. Otazkou ale je, jaksi muzeme byt jistı, ze se to opravdu stane.� Jehova je podle Bible Bozı jmeno.

Vsichni, kdo budou chtıt slouzit Bohu, dostanou moznostzıt navzdy, mıt dokonale zdravı a byt s�astnı.

Bible nas ujis�uje o tom,ze miliardy tech, kdozemreli, budou znovu zıt

1. SRPNA 2015 7

Myslıte si, ze takova predstava je naivnı? ApostolPavel si to nemyslel. Napsal: „Jestlize jsme v Kris-ta doufali pouze v tomto zivote, jsme ze vsechlidı nejvıce k politovanı. Kristus vsak byl vzbu-zen z mrtvych, prvnı ovoce z tech, kdo usnuli vesmrti.“ (1. Korin�anum 15:19, 20) Vzkrısenı pova-zoval za jiste. Zarukou pro nej bylo to, ze byl vzkrı-sen samotny Jezıs.� (Skutky 17:31) Pavel ho pro-to oznacil za „prvnı ovoce“. Jezıs byl totiz prvnı,kdo zıskal vecny zivot. A pokud byl prvnı, pak lo-gicky musı nasledovat dalsı.

Jistotu, ze tato nadeje je spolehliva, muzete mıtjeste z jineho duvodu. Jehova je Bohem pravdy.„Buh . . . nemuze lhat.“ (Titovi 1:2) Jehova nikdynelhal a nikdy lhat nebude. Nemuze se tedy stat,ze by slıbil, ze lidi vzkrısı, ukazal, ze je toho schop-ny, a pak to nesplnil.Takova predstava je absurdnı.

Proc Jehova pripravil podmınky pro to, abyv budoucnosti mohli lide znovu zıt? Protoze je marad. Jak uz jsme uvedli v predchozım clanku, Jobrekl: „Jestlize zdatny muz zemre, muze opet ozıt?Zavolas, a ja ti odpovım. Budes prahnout po dılesvych rukou.“ (Job 14:14, 15) Job byl presvedce-ny, ze az zemre, jeho milujıcı nebesky Otec budetouzit po tom, aby ho vzkrısil. Zmenil se Buh odte doby?

ˇRıka: „Ja jsem Jehova, nezmenil jsem

se.“ (Malachias 3:6) Stale prahne po tom, aby lide,kterı zemreli, znovu zili na zemi, zdravı a s�astnı.Preje si to, co kazdy rodic, kteremu zemrelo milo-vane dıte. Ale na rozdıl od takoveho rodicemamocsve pranı uskutecnit. (

ˇZalm 135:6)

� Dukazy o tom, ze Jezıs byl vzkrısen, najdete v knize Bible – Slovo Bo-zı, nebo lidske? na stranach 78–86. Vydali ji svedkove Jehovovi.

MRTV´I BUDOU ZNOVU

ˇZ´IT

Proc tomu muzete verit?

Job rekl: „Budes prahnout po dıle svych rukou.“(Job 14:14, 15)

8 STR´AˇZN

´A V

ˇEˇZ

Jehova zmocnı sveho Syna, aby truchlıcım po-zustalym udelal obrovskou radost. Jake pocityto v Jezısovi vyvolava? Nez vzkrısil Lazara, videl,jakou bolest Lazarovy sestry a pratele prozıvajı,a tak „dal pruchod slzam“. (Jan 11:35) A kdyz po-tkal vdovu z Nain, ktere zemrel jediny syn, „bylpohnut lıtostı nad nı a rekl jı: ‚Prestan plakat.‘“Okamzite jejıho syna vzkrısil. (Lukas 7:13) Je vi-det, ze Jezıs hluboce soucıtı s temi, kdo se trapınad smrtı svych blızkych. Bude neskutecne s�ast-ny, az bude moct zarmutek vsech takovych lidıobratit v radost.

Zemrel vam nekdo blızky? Mozna mate pocit,ze vase situace je bezvychodna. Tak to ale nenı –vychodiskem je vzkrısenı, ktere Buh vykona pro-strednictvım sveho Syna. Pamatujte na to, ze Buhchce, abyste u toho byli. Chce, abyste sve blızkemohli zase obejmout. Predstavte si, jak spolecnes nimi planujete nekonecnou budoucnost. Uz ni-kdy se nebudete muset rozloucit.

Lionel, o kterem jsme se uz zmınili, rıka: „ˇ

Ca-sem jsem se dozvedel o vzkrısenı. Nejdrıv mi topripadalo nerealne a cloveku, ktery mi to rekl,jsem neveril. Pak jsem se ale podıval do Biblea zjistil, ze je to pravda! Uz se nemuzu dockat, azzase uvidım sveho dedecka.“

Chteli byste se o vzkrısenı dozvedet vıc? Sved-kove Jehovovi vammoc radi vevası Bibli ukazou,proc jsou presvedcenı o tom, ze se tento krasnyslib splnı.� ˇ

� Dalsı informace najdete v 7. kapitole knihy Co Bible doopravdy rıka?,kterou vydali svedkove Jehovovi. Je k dispozici take na www.jw.org.

Smrt je neco hrozneho,ale Buh ma dokonale resenı.

1. SRPNA 2015 9

Vyrustal jsem ve meste Alicante na vychodnımpobrezı

ˇSpanelska. Doma jsme nemeli dobre

vztahy, a tak jsem jako kluk travil hodne casu naulici. Blızko naseho domu byl pneuservis. Praco-val tam Jose Marıa, se kterym jsem se skamara-dil. Byl moc laskavy a zajımal se o me, coz jsemv nası rodine zoufale postradal. V tezkych chvı-lıch pro me byl jako bratr – byl to opravdovy prı-tel, i kdyz byl o 20 let starsı.

Studoval tehdy Bibli se svedky Jehovovymi.Bylo videt, ze Bibli miluje, a casto si o nı se mnoupovıdal. Uctive jsem mu naslouchal, ale nikdy meto doopravdy nezajımalo. Byl jsem mlady a meljsem jine zajmy. To ale brzo skoncilo.

NEHODA, KTER´A ZM

ˇENILA M

˚UJ

ˇZIVOT

Na tu nehodu vzpomınam nerad.ˇReknu jenom

to, ze jsem byl hloupy a lehkovazny. V jediny dense muj zivot obratil naruby. Kluk plny elanu na-jednou lezel ochrnuty na luzku v nemocnici. Smı-rit se s tım, ze se nebudu moct hybat, pro me by-

lo hodne tezke. Ptal jsem se sam sebe, jestli masmysl zıt.

Jose Marıa me prisel navstıvit a rychle zarıdil,aby za mnou do nemocnice chodil nekdo ze sved-ku Jehovovych z mıstnıho sboru. Tyto pravidel-ne navstevy na me silne pusobily. Hned jak mepustili z jednotky intenzivnı pece, jsem zacal stu-dovat Bibli. Pochopil jsem, proc lide trpı a umı-rajı a proc Buh dovoluje, aby se dely spatne veci.Taky jsem se dozvedel o Bozım slibu do budouc-nosti – ze na cele zemi budou zıt dokonalı lidea nikdo nebude nemocny. (Izajas 33:24) Poprvev zivote mi svitla nadeje.

Kdyz me pustili z nemocnice, delal jsemve stu-diu Bible rychle pokroky. Mel jsem specialneupraveny invalidnı vozık, a tak jsem nekdy mohldokonce navstıvit shromazdenı svedku Jehovo-vych a mluvit s lidmi o sve vıre. Pateho listopadu1988 jsem byl pokrten ve specialnı vane. Bylo mitehdy 20. Dıky Bohu Jehovovi jsem zıskal novy

ˇZIVOTN

´I P

ˇR

´IB

ˇEH

Jehova mi dal vıc,nez si zaslouzımVYPR

´AV

´I F

´ELIX ALARC

´ON

Bylo mi teprve 17 a mel jsem stejne zajmy a cıle jako vetsinadospıvajıcıch. Rad jsem travil cas s prateli, plaval a hralfotbal. Jednoho vecera se ale muj zivot dramaticky zmenil.Vyboural jsem se na motorce a zustal od krku dolu ochrnuty.To se stalo asi pred 30 lety a od te doby jsem upoutanyna luzko.

10 STR´AˇZN

´A V

ˇEˇZ

nahled na zivot. Jak jsem ale mohl ukazat, ze sitoho vazım?

ANI M˚UJ HANDICAP M

ˇE NEZASTAVIL

Nechtel jsem dovolit, aby mi zdravotnı stavbranil v duchovnıch cinnostech, a chtel jsem de-lat pokroky. (1. Timoteovi 4:15) Ze zacatku to ne-bylo jednoduche, protoze se rodina proti mojınove vıre postavila. Pomahali mi ale spoluverıcı –duchovnı bratri a sestry. Vzdycky zarıdili, abychnechybel na shromazdenı a abych se mohl ucast-nit kazatelske cinnosti.ˇ

Casem se ale ukazalo, ze budu potrebovat ne-pretrzitou odbornou peci. Po dlouhem hleda-nı jsem nakonec nasel vhodny ustav pro telesnepostizene ve meste Valencia, vzdalenem asi 160kilometru severne od Alicante. Toto zarızenı sestalo mym domovem.

I kdyz jsem byl upoutany na luzko, nechteljsem se vzdat. Ze sveho invalidnıho duchodua dalsıch prıspevku od statu jsem si porıdil po-cıtac a nechal si ho nainstalovat u postele. Takyjsem si koupil mobil. Kazde rano mi pecovateletyto prıstroje zapınajı. K obsluze pocıtace pouzı-vam joystick, ktery ovladam bradou. Mam ta-

ky specialnı tycku, kterou drzım v ustech a po-mocı ktere pısu na klavesnici a vytacım cısla namobilu.

V cem mi technika pomaha? Predevsım mamprıstup nawebove stranky jw.org a Online knihov-nu Strazne veze. Tyto pomucky si nemuzu vyna-chvalit!

ˇCasto travım cele hodiny studiem biblic-

kych publikacı a stale se tak ucım o Bohua jeho nadhernych vlastnostech. A kdykoli je mismutno nebo me prepadne sklıcenost, vzdyckyse na nasich strankach najde neco, co mi zved-ne naladu.

Dıky pocıtaci mam taky moznost poslouchatshromazdenı a ucastnit se jich. Muzu davat ko-mentare, modlit se za sbor, mıt prednasky, a do-konce nahlas cıst studijnı clanky ze Strazne veze.I kdyz nemuzu byt na shromazdenı osobne, cı-tım, ze jsem nedılnou soucastı sboru.

Telefon a pocıtac mi umoznujı mluvit o tom,cemu verım, s druhymi. Je pravda, ze nemuzuchodit dum od domu jako vetsina svedku Jeho-vovych. To me ale nezastavilo. Sluzbu po telefo-nu jsem si tak oblıbil, ze me mıstnı starsı dokon-ce pozadali, abych ji organizoval. Uzitek z toho

Vedu rozhovor o Bibli S prateli si povıdame o duchovnıch vecech

majı hlavne ti clenove sboru, kterı nemuzou vy-chazet z domu.

Muj zivot se ale netocı jenom kolem techniky.Kazdy den me chodı navstevovat pratele. Nekdys nimi prijdou jejich prıbuznı a znamı, kterı se za-jımajı o Bibli.

ˇCasto me dokonce poprosı, abych

rozhovor vedl ja. Jindy me v podvecer navstı-vı nejaka rodina a povıdame si o duchovnıch ve-cech. Potesı me, kdyz si deti sednou k mojı poste-li a vypravejı, proc majı rady Jehovu.

Moc si vazım toho, ze za mnou chodı tolik pra-tel zblızka i zdaleka. Navstevy si v mem poko-ji podavajı dvere. Asi si dokazete predstavit, zeto, jak se o me s laskou zajımajı, neunikne pozor-nosti pecovatelu. Kazdy den dekuju Jehovovi, zemuzu byt soucastı takove uzasne rodiny.

POˇR´AD BOJUJU

Pokazde kdyz se me nekdo zepta, jak se mam,jednoduse odpovım: „Porad bojuju.“ Samozrej-me vım, ze v tomto boji nejsem sam. A� jsou naseokolnosti nebo prekazky jakekoli, jako kres�anevsichni vedeme „znamenity boj vıry“. (1. Timo-teovi 6:12) Co mi pomaha bojovat uz tolik let?Denne se modlım a dekuju Jehovovi za to, ze

mam smysl zivota. Snazım se delat pro nej v ram-ci svych moznostı co nejvıc a mıt pritom jasnepred ocima nadeji, ktera je pred nami.ˇ

Casto premyslım o novem svete a o tom, jaketo bude znovu behat a skakat. Nekdy si s mymdobrym prıtelem Josem Marıou, ktery mel v det-stvı obrnu, delame legraci, ze spolu jednou pobe-zıme maraton. Ptam se ho, kdo vyhraje. A on od-povıda: „Na tom nezalezı. Dulezite je, abychomtam byli a mohli ten zavod bezet.“

Nenı pro me jednoduche svuj handicap zvla-dat. Vım, ze jsem jako mlady udelal hloupost, zakterou jsem draze zaplatil. Jsem ale vdecny Je-hovovi, ze mi dal sanci. Mam toho od nej tolik –velkou duchovnı rodinu, chu� zıt, radost z toho,ze muzu pomahat druhym, a nadhernou nadejido budoucnosti. Kdybych to mel shrnout jednouvetou, rekl bych, ze mi Jehova dal vıc, nez si za-slouzım. ˇ

I kdyz jsem upoutany na luzko,chci mluvit s druhymi o tom,cemu verım.

Jose Marıa

Vytacım telefonnıcıslo pomocı tycky

12 STR´AˇZN

´A V

ˇEˇZ

VYCHAZI slunce a Debora stojı na horeTabor.Dıva se na vojaky shromazdene vsude kolem

a ten pohled na ni silne pusobı. Premyslı o jejichstatecnosti a o vıre jejich vudce Baraka. I kdyz jevojaku 10 000 a jsou to silnı muzi, jejich vıra a od-vaha budou ten den vyzkouseny do krajnosti. Pu-jdou vstrıc krutemu neprıteli, ktery je v prevazea na rozdıl od nich skvele vyzbrojen. Presto aleprisli, a to hlavne dıky podpore teto vyjimecnezeny.

Predstavte si, jak se Debora s Barakemdıvajı nasirokou plan pod nimi a rannı vanek si pohravas Deborinymi saty. Hora Tabor pripomına velkykuzel, ktery je nahore rovny. Z vrchu je videt planEsdrelon, ktera se rozprostıra asi 400 metru podnım smerem na jihozapad.Travnatymi planemi seklikatı reka Kison a tece smerem k Velkemu mo-ri, do ktereho se vleva u hory Karmel. Jejı kory-to je mozna zrovna vyschle, ale na te siroke planise stejne neco trpytı. Priblizuje se Siserova arma-da a jejı zelezna vyzbroj se hrozive blyska. Vytah-la s tım nejlepsım, co ma – s asi 900 dvoukolymivozy, ktere jsou nejspıs vybavene zeleznymi kosa-mi vystupujıcımi z kol. Sisera se chysta bıdne vy-bavene izraelske vojaky „posekat“ tak, jako kdy-by sklızel jecmen.

Debora vı, ze Barak a jeho muzi cekajı, az necorekne, az jim da nejake znamenı. Je tam jedinouzenou? Jak se asi cıtı, kdyz ma tak velkou odpo-

vednost? Rıka si, co tam vlastne dela? Evidentnene. Jejı Buh Jehova jı predtım rekl, aby valku za-cala a take ze to bude zena, kdo ji ukoncı. (Soud-ci 4:9) Co se od Debory a tech odvaznych bojov-nıku muzeme naucit o vıre?

„JDI A ROZLOˇZ´IˇS SE NA HO

ˇRE TABOR“

Kdyz se Bible o Debore zminuje poprve, mluvıo nı jako o prorokyni.Tım byla jako zena vyjimec-na, ale zdaleka nebyla jedina.� Jejı dalsı odpo-vednostı podle vseho bylo urovnavat spory. Sde-lovala lidem Jehovovo resenı jejich problemu.(Soudci 4:4, 5)

Debora zila v hornatem kraji Efrajima, mezimesty Betel a Rama. Tam sedavala pod palmoua slouzila lidem, tak jak jı to Jehova narıdil. Ta-kovy ukol byl urcite narocny, ale presto ho ver-ne plnila dal. Jejı sluzby byly zoufale zapotrebı.V pısni, kterou pozdeji pomohla slozit, dokonceo nevernych Izraelitech rekla: „Vyvolili [si] novebohy. Potom byla v branach valka.“ (Soudci 5:8)Prestali uctıvat Jehovu, a on je proto vydal do ru-kou jejich nepratel. Zacal nad nimi mıt nadvladukananejsky kral Jabin, jehoz vuli prosazovalmoc-ny general Sisera.

Sisera! Samotne to jmeno vyvolavalo v Izraeli-tech hruzu a budilo paniku. Kananejske nabozen-stvı a kultura se vyznacovaly brutalitou. Patrilo

� Dalsımi prorokynemi byly Miriam, Chulda a Izajasova manzelka.(2. Mojzısova 15:20; 2. Kralovska 22:14; Izajas 8:3)

NAPODOBUJTE JEJICH V´IRU � DEBORA

Povstala„jako matka v Izraeli“

1. SRPNA 2015 13

k nim i obetovanı detı a chramova prostituce. Ja-ke to bylo, kdyz kananejsky general a jeho arma-da ovladali zemi? Deborina pısen ukazuje, ze bylotemer nemozne cestovat a vesnice zely prazdno-tou. (Soudci 5:6, 7) Asi si umıme predstavit, zelide se schovavali v lesıch a horach, bali se vyjıtna pole a pastviny a zıt v nechranenych vesnicıch.Meli strach cestovat po silnicıch, aby je snad ne-kdo nenapadl, nezajal jejich deti a neznasilnil je-jich zeny.�

Ta hruza trvala 20 let, dokud Jehova nevidel,ze jeho tvrdohlavy lid je ochotny se zmenit nebo-li – jak v inspirovane pısni zpıvala Debora s Bara-kem – „dokud jsem nepovstala ja, Debora, dokudjsem nepovstala jako matka v Izraeli“. Nevıme,jestli Debora, jejız manzel se jmenoval Lappidot,byla matkou v doslovnem smyslu, ale tento vy-raz je zdepouzity obrazne. Jehovavlastne poverilDeboru, aby poskytla narodu materskou ochra-nu. Rekl jı, aby povolala soudce Baraka, muze,ktery mel silnou vıru, a dala mu pokyn, aby po-vstal proti Siserovi. (Soudci 4:3, 6, 7; 5:7)

„Jdi a rozlozıs se na hore Tabor,“ prikazal Je-hova prostrednictvım Debory. Barak mel nechatnastoupit 10 000 muzu ze dvou izraelskych kme-nu. Debora mu take rekla o Bozım slibu, ze po-razı mocneho Siseru s jeho 900 valecnymi vozy.Kdyz to Barak slysel, urcite ho to ohromilo. Iz-raelsky narod totiz nemel zadnou armadu av pod-state zadne zbrane. Barak presto souhlasil, zedo bitvy pujde, ale pouze za predpokladu, ze ses nım k hore Tabor vyda i Debora. (Soudci 4:6–8;5:6–8)

Nekterı lide si o Barakovi myslı, ze nemel vıru,ale tım mu trochu krivdı. Neprosil prece Bohaovıc zbranı. Naopakukazal svouvıru tım, ze chtel

� Deborina pısen naznacuje, ze Sisera se ze svych vojenskych tazenıcasto vracel s koristı, ke ktere patrily i dıvky, nekdy vıc nez jedna nakazdeho vojaka. (Soudci 5:30) Hebrejske slovo, ktere se v tomto ver-si nekdy preklada jako „dıvka“, doslova znamena „luno“. Je z toho vi-det, ze tyto zeny mely hodnotu jenom jako zdroj sexualnıho uspoko-jenı. Znasilnovanı bylo zrejme na dennım poradku.

mıt s sebou nekoho, kdo zastupuje Jehovu a po-sılı jeho i vojaky. (Hebrejcum 11:32, 33) Jehovana Barakovu prosbu odpovedel prıznive a dovolilDebore, aby sla s nım. Zaroven ji pouzil, aby vy-slovila proroctvı, ze slava za konecne vıtezstvı ne-pripadne muzi. (Soudci 4:9) Buh rozhodl, ze to-ho nicemu Siseru zabije zena.

V dnesnım svete jsou zeny casto obetı nespra-vedlnosti, nasilı a zneuzıvanı. Jen malokdy se jimdostava dustojnosti, kterou si z Bozıho hlediska

Debora povzbudila Baraka, aby na sebe vzal ulohuosvoboditele Bozıho lidu

14 STR´AˇZN

´A V

ˇEˇZ

zaslouzı. Muzi i zeny pred nım majı stejne posta-venı. (Rımanum 2:11; Gala�anum 3:28) A z toho,jak Buh jednal s Deborou, vidıme, ze zenam davaodpovedne ukoly a projevuje jim duveru a prızen.Je dulezite, abychom se nenechali zaslepit pred-sudky, ktere jsou dnes tak bezne.

„ZEMˇE SE T

ˇR´ASLA A Z NEBE PADAL D

´EˇSˇT“

Barak se vydal svolat armadu. Shromazdil10 000 muzu, kterı byli dost statecnı na to, abyse postavili hruzu nahanejıcımu Siserovu vojsku.Kdyz sve muze vedl na horu Tabor, byl rad, ze jes nimi nekdo, kdo jim dodava odvahu. Zprava rı-ka: „Debora vysla s nım.“ (Soudci 4:10) Vojakyurcite hodne povzbudilo, ze s nimi jde tato statec-na zena, ktera duveruje Jehovovi a je ochotna ris-kovat spolu s nimi zivot.

Kdyz se Sisera doslechl, ze se Izraelite odvazilipostavit proti nemu armadu, jednal rychle. K Ja-binovi se pridalo nekolik kananejskych kralu, pri-cemz on z nich byl pravdepodobne nejmocnejsı.Pak se Siseruv pocetny sesikovany oddıl jezdcus valecnymi dvoukolymi vozy dal do pohybu s ta-kovym buracenım, az se trasla zem. Kananejci sibyli jistı, ze s ubohou izraelskou armadou udelajıkratky proces. (Soudci 4:12, 13; 5:19)

Jak budou Barak a Debora reagovat? Kdyz s ar-madou zustanou na ubocı hory Tabor, budouoproti postupujıcımu kananejskemuvojsku ve vy-hode. Tomu by se totiz s jeho dvoukolymi vozylepe bojovalo na rovine. Barak byl ale rozhodnutyrıdit se Jehovovymi pokyny, a tak cekal na to, comu rekne Debora. Konecne nastala ta chvıle! Pro-hlasila: „Vstan, nebo� tento den Jehova jiste vydaSiseru do tve ruky. Nenı to Jehova, kdo vysel predtebou?“ Zprava pak pokracuje: „Barak sestupovalz hory Tabor a deset tisıc muzu za nım.“ (Soud-ci 4:14)�

� Bitva, ktera nasledovala, je v biblicke knize Soudci popsana dva-krat: v historicke zprave ve 4. kapitole a v pısni Debory a Barakav 5. kapitole. Tyto dva zaznamy se doplnujı, kazdy obsahuje jine po-drobnosti.

Izraelske vojenske sıly vyrazily dolu na otevre-nou plan, prımo vstrıc desivym valecnym vozumnepratel. Vysel Jehova pred nimi, jak slıbila De-bora? Na odpove� nebylo treba dlouho cekat.„Zeme se trasla a z nebe padal des�,“ uvadı zpra-va. V Siserovu pysnem vojsku zavladl zmatek. Li-jak, ktery se spustil, byl tak prudky, ze se planokamzite rozbahnila. Tezke zelezne vozy byly te�spıs ke skode nez k uzitku. Zaborily se do bahna,kde beznadejne uvızly. (Soudci 4:14, 15; 5:4, Slo-vo na cestu)

Baraka a jehomuze boure nevyvedla z rovnova-hy. Vedeli totiz, kdo ji zpusobil. Bez vahanı na ne-prıtele zautocili. Vykonali Bozı rozsudek a nikohoze Siserovy armady nenechali nazivu. Rozvodne-na reka Kison mrtvoly splachla a odnesla do Vel-keho more. (Soudci 4:16; 5:21)

Jehova uz sve sluzebnıky do doslovnych bitevneposıla. Vybızı je ale, aby bojovali duchovnıboj. (Matous 26:52; 2. Korin�anum 10:4) Tım, zese v dnesnım svete snazıme Boha poslouchat, sev teto valce stavıme na jeho stranu. Potrebujemeodvahu, protoze vsichni, kdo jsou dnes na stra-ne Boha, mohou zazıvat nelıtostny odpor. Jehovasevsak nezmenil. I dnes prijde na pomoc tem, kdov nej podobne jako Debora, Barak a statecnı voja-ci starovekeho Izraele verı a spolehajı na nej.

„NEJPOˇZEHNAN

ˇEJ

ˇS´I MEZI

ˇZENAMI“

Jeden z Kananejcu ale z bojiste unikl – ten nej-horsı ze vsech! Byl to Sisera, nejvetsı tyranBozıho lidu. Sve muze nechal umırat v bahnea sam proklouzl mezi izraelskymi vojaky, takzese dostal na pevnejsı pudu a vydal se k nejblizsı-mu spojenci, na ktereho si vzpomnel. Utıkal kilo-metry otevrenou krajinou a mel stale vetsı hruzuz toho, ze ho izraelstı vojaci najdou. Zamıril protoke stanum Kenity Chebera, ktery potom co ode-sel od sveho kocovneho lidu smerem na jih, uza-vrel urcitou dohodu s kralem Jabinem. (Soudci4:11, 17)

1. SRPNA 2015 15

Sisera se cely vycerpany konecne dostal doCheberova tabora. Cheber sice nebyl doma, alebyla tam jeho manzelka Jael. Sisera podle vsehopredpokladal, ze Jael bude respektovat dohodu,kterou jejı manzel s kralem Jabinem uzavrel. Asisi vubec nedokazal predstavit, ze by zena moh-la jednat jinak nez jejı manzel, nebo dokonce mıtsvuj vlastnı nazor. V prıpade Jael se ale prepocı-tal! Je jasne, ze videla, jake zlo Kananejci v zeminapachali, a pravdepodobne si take uvedomila, zema navyber: bu� tomuto krutemumuzi poskytnepomoc, nebo se postavı na Jehovovu stranu, pro-ti neprıteli jeho lidu. Co ale jako zena zmuze protitakovemu silnemu a ostrılenemu valecnıkovi?

Jael musela jednat rychle. Navrhla Siserovi, a�si jde odpocinout. Prikazal jı, aby ho zaprela predkazdym, kdo byho snad prisel hledat. Kdyz si lehl,tak ho prikryla, a kdyz ji pozadal o vodu, prines-la mu tucne mleko. Brzy tvrde usnul. Pak vzaladva nastroje, ktere zeny bydlıcı ve stanech castoa obratne pouzıvaly – kolık a palici. Prikradla sek Siserovi a te� byl pred nı desivy ukol:melavyko-nat Jehovuv rozsudek. Sebemensı zavahanı moh-lo znamenat katastrofu. Promıtlo se jı v hlave, jaktento kruty muz po cela desetiletı tyral Bozı lid?

Nebo myslela na to, ze ma jedinecnou moznostpostavit se na Jehovovu stranu? To se z Bible ne-dozvıdame.Vıme jenom, ze svuj ukol splnila rych-le. Siseru zabila. (Soudci 4:18–21; 5:24–27)

Pozdeji prisel Barak, ktery hledal svou korist.Kdyz mu Jael ukazala mrtvolu se stanovym kolı-kem vrazenym do spanku, videl, ze se splnilo De-borino proroctvı – mocny valecnık Sisera zemrelrukou zeny! Kritici dnes oznacujı Jael ruznymihanlivymi vyrazy, ale Barak a Debora na ni melispravny nazor. Ve sve pısni, kterou inspirovalBuh, Jael za jejı odvazny cin vychvalovali jako„nejpozehnanejsı mezi zenami“. (Soudci 4:22;5:24) Vsimnete si, jak byla Debora velkorysa. Ne-upırala Jael chvalu.

ˇSlo jı hlavne o to, ze se splni-

lo Jehovovo slovo.Siserovou smrtı nadvlada krale Jabina skonci-

la.´

Utlak ze strany Kananejcu byl minulostı a na-stalo 40 let mıru. (Soudci 4:24; 5:31) Debora, Ba-rak a Jael byli za svou duveru v Jehovu bohateodmeneni. Kdyz budeme Deborinu vıru napodo-bovat tım, ze se budeme odvazne stavet na Jeho-vovu stranu a povzbuzovat k tomu druhe, Jehovai nam pomuze v nasem boji zvıtezit a da nam vec-ny zivot v pokojnych podmınkach. ˇ

Jehova za svuj lid bojoval a Siserovu armadu porazil, tak jak Debora predpovedela

wp

15

08

/01

-B1

50

42

9

CO BIBLE

doopravdyˇR

´IK

´A?

sToto i predchozıcısla casopisuzdarma ke stazenı

Bible onlineve vıc nez100 jazycıch

Navstivtewww.jw.orgnebo nacteteQR kod

no

p

Ma zivot nejaky hlubsı smysl?Premysleli jste nekdy o tom, jestli ma nas zivot jeste ji-ny smysl nez si hrat, pracovat, najıt si partnera, vycho-vat deti a zestarnout? (Job 14:1, 2) Bible ukazuje, zeo tom premysleli dokonce i velmi moudrı lide. (Precte-te si Kazatele 2:11.)

Abychom zjistili, jestli ma zivot nejaky hlubsı smysl,musıme si odpovedet na otazku, jak zacal. Kdyz se lidezamyslı nad tım, jak uzasny je nas mozek a vlastne celenase telo, mnozı dojdou k zaveru, ze je za tım moud-ry stvoritel. (Prectete si

ˇZalm 139:14.) Pokud to tak je,

musel nas udelat za nejakym ucelem. Kdyz zjistıte zajakym, muze to vasemu zivotu dodat hlubsı smysl.

Proc Buh stvoril lidi?Kdyz Buh stvoril prvnı dva lidi, dal jim jedinecny ukol.Jeho zamerem bylo, aby naplnili zemi lidmi, premeni-li ji v raj a zili vecne. Slıbil jim, ze je bude podporovat.(Prectete si 1. Mojzısovu 1:28, 31.)

Lide se ale proti Bohu vzbourili, takze se jeho zamerhned nesplnil. To ale neznamena, ze ho zmenil nebo zenad lidmi zlomil hul. V Bibli nas ujis�uje, ze dela vsech-no pro to, aby se ti, kdo v nej pevne verı, splnenı to-hoto zameru dockali. Preje si, abyste mohli zıt tak, jaksi to puvodne predstavoval. (Prectete si

ˇZalm 37:29.)

Zkuste Bibli vıc prozkoumat, a dozvıte se, co dobrehoto bude znamenat pro vas osobne.

ODPOVˇEDI NA BIBLICK

´E OT

´AZKY

ODPOVˇEDI NA DAL

ˇS

´I BIBLICK

´E

OT´AZKY NAJDETE NA INTERNETU

PˇRIPAD

´A V

´AM N

ˇEKDY

ˇZIVOT

PˇR

´ILI

ˇS KR

´ATK

´Y?

Vıc informacı najdeteve 3. kapitole tetoknihy, kterou vydalisvedkove Jehovovi

Je k dispozici takena www.jw.org

Prosım doructe mi knihuCo Bible doopravdy rıka?JAZYK ������������������������������������������������������������������������������

JM´ENO ������������������������������������������������������������������������������

ADRESA ����������������������������������������������������������������������������

�����������������������������������������������������������������������������������������

�����������������������������������������������������������������������������������������

�����������������������������������������������������������������������������������������

´Ustrizek zaslete na adresu uvedenou na strane 2