ZKON ze dne 2011 obansk zkonk

Parlament se usnesl na tomto zkon esk republiky:

ST PRVN OBECN ST Hlava I Pedmt pravy a jej zkladn zsady Dl 1 Soukrom prvo 1 (1) Ustanoven prvnho du upravujc vzjemn prva a povinnosti osob vytvej ve svm souhrnu soukrom prvo. Uplatovn soukromho prva je nezvisl na uplatovn prva veejnho. (2) Nezakazuje-li to zkon vslovn, mohou si osoby ujednat prva a povinnosti odchyln od zkona; zakzna jsou ujednn poruujc dobr mravy, veejn podek nebo prvo tkajc se postaven osob, vetn prva na ochranu osobnosti. 2 (1) Kad ustanoven soukromho prva lze vykldat jenom ve shod s Listinou zkladnch prv a svobod a stavnm podkem vbec, se zsadami, na nich spov tento zkon, jako i s trvalm zetelem k hodnotm, kter se tm chrn. Rozejde-li se vklad jednotlivho ustanoven pouze podle jeho slov s tmto pkazem, mus mu ustoupit. (2) Zkonnmu ustanoven nelze pikldat jin vznam, ne jak plyne z vlastnho smyslu slov v jejich vzjemn souvislosti a z jasnho myslu zkonodrce; nikdo se vak nesm dovolvat slov prvnho pedpisu proti jeho smyslu. (3) Vklad a pouit prvnho pedpisu nesm bt v rozporu s dobrmi mravy a nesm vst ke krutosti nebo bezohlednosti urejc obyejn lidsk ctn. 3 (1) Soukrom prvo chrn dstojnost a svobodu lovka i jeho pirozen prvo brt se o vlastn tst a tst jeho rodiny nebo lid jemu blzkch takovm zpsobem, jen nepsob bezdvodn jmu druhm.

a) b) c) d) e) f)

(2) Soukrom prvo spov zejmna na zsadch, e kad m prvo na ochranu svho ivota a zdrav, jako i svobody, cti, dstojnosti a soukrom, rodina, rodiovstv a manelstv povaj zvltn zkonn ochrany, nikdo nesm pro nedostatek vku, rozumu nebo pro zvislost svho postaven utrpt nedvodnou jmu; nikdo vak tak nesm bezdvodn tit z vlastn neschopnosti k jm druhch, dan slib zavazuje a smlouvy maj bt splnny, vlastnick prvo je chrnno zkonem a jen zkon me stanovit, jak vlastnick prvo vznik a zanik, a nikomu nelze odept, co mu po prvu nle.

(3) Soukrom prvo vyvr tak z dalch obecn uznanch zsad spravedlnosti a prva. 4 (1) M se za to, e kad svprvn osoba m rozum prmrnho lovka i schopnost uvat jej s bnou p a opatrnost a e to kad od n me v prvnm styku dvodn oekvat. (2) in-li prvn d urit nsledek zvislm na n vdomosti, m se na mysli vdomost, jakou si dvodn osvoj osoba ppadu znal pi zven okolnost, kter j musely bt v jejm postaven zejm. To plat obdobn, pokud prvn d spojuje urit nsledek s existenc pochybnosti. 5 (1) Kdo se veejn nebo ve styku s jinou osobou pihls k odbornmu vkonu jako pslunk uritho povoln nebo stavu, dv tm najevo, e je schopen jednat se znalost a pelivost, kter je s jeho povolnm nebo stavem spojena. Jedn-li bez tto odborn pe, jde to k jeho ti. (2) Proti vli doten strany nelze zpochybnit povahu nebo platnost prvnho jednn jen proto, e jednal ten, kdo nem ke sv innosti potebn oprvnn, nebo komu je innost zakzna. 6 (1) Kad m povinnost jednat v prvnm styku poctiv. (2) Nikdo nesm tit ze svho nepoctivho nebo protiprvnho inu. Nikdo nesm tit ani z protiprvnho stavu, kter vyvolal nebo nad kterm m kontrolu.

2

7 M se za to, e ten, kdo jednal uritm zpsobem, jednal poctiv a v dobr ve. 8 Zjevn zneuit prva nepov prvn ochrany. Dl 2 Uit pedpis obanskho prva 9 (1) Obansk zkonk upravuje osobn stav osob. (2) Soukrom prva a povinnosti osobn a majetkov povahy se d obanskm zkonkem v tom rozsahu, v jakm je neupravuj jin prvn pedpisy. K zvyklostem lze hledt tehdy, dovolv-li se jich zkon. 10 (1) Nelze-li prvn ppad rozhodnout na zklad vslovnho ustanoven, posoud se podle ustanoven, kter se tk prvnho ppadu co do obsahu a elu posuzovanmu prvnmu ppadu nejbliho. (2) Nen-li takov ustanoven, posoud se prvn ppad podle princip spravedlnosti a zsad, na nich spov tento zkon, tak aby se dosplo se zetelem k zvyklostem soukromho ivota a s pihldnutm k stavu prvn nauky i ustlen rozhodovac praxi k dobrmu uspodn prv a povinnost. 11 Obecn ustanoven o vzniku, zmn a zniku prv a povinnost ze zvazk v sti tvrt tohoto zkona se pouij pimen i na vznik, zmnu a znik jinch soukromch prv a povinnost. Dl 3 Ochrana soukromch prv 12 Kad, kdo se ct ve svm prvu zkrcen, me se domhat ochrany u orgnu vykonvajcho veejnou moc (dle jen orgn veejn moci). Nen-li v zkon stanoveno nco jinho, je tmto orgnem veejn moci soud.

3

13 Kad, kdo se domh prvn ochrany, me dvodn oekvat, e jeho prvn ppad bude rozhodnut obdobn jako jin prvn ppad, kter ji byl rozhodnut a kter se s jeho prvnm ppadem shoduje v podstatnch znacch; byl-li prvn ppad rozhodnut jinak, m kad, kdo se domh prvn ochrany, prvo na pesvdiv vysvtlen dvodu tto odchylky. 14 Svpomoc (1) Kad si me pimenm zpsobem pomoci k svmu prvu sm, je-li jeho prvo ohroeno a je-li zejm, e by zsah veejn moci piel pozd. (2) Hroz-li neoprvnn zsah do prva bezprostedn, me jej kad, kdo je takto ohroen, odvrtit silm a prostedky, kter se osob v jeho postaven mus jevit vzhledem k okolnostem jako pimen. Smuje-li vak svpomoc jen k zajitn prva, kter by bylo jinak zmaeno, mus se ten, kdo k n pikroil, obrtit bez zbytenho odkladu na pslun orgn veejn moci. Hlava II Osoby Dl 1 Veobecn ustanoven 15 (1) Prvn osobnost je zpsobilost mt v mezch prvnho du prva a povinnosti. (2) Svprvnost je zpsobilost nabvat pro sebe vlastnm prvnm jednnm prva a zavazovat se k povinnostem (prvn jednat). 16 Prvn osobnosti ani svprvnosti se nikdo neme vzdt ani zsti; uin-li tak, nepihl se k tomu. 17 (1) Prva me mt a vykonvat jen osoba. Povinnost lze uloit jen osob a jen vi n lze plnn povinnosti vymhat. (2) Zd-li nkdo prvo nebo ulo-li povinnost tomu, co osobou nen, pite se prvo nebo povinnost osob, kter podle povahy prvnho ppadu nle.

4

18 Osoba je fyzick, nebo prvnick. 19 (1) Kad lovk m vrozen, ji samotnm rozumem a citem poznateln pirozen prva, a tud se povauje za osobu. Zkon stanov jen meze uplatovn pirozench prv lovka a zpsob jejich ochrany. (2) Pirozen prva spojen s osobnost lovka nelze zcizit a nelze se jich vzdt; stane-li se tak, nepihl se k tomu. Nepihl se ani k omezen tchto prv v me odporujc zkonu, dobrm mravm nebo veejnmu podku. 20 (1) Prvnick osoba je organizovan tvar, o kterm zkon stanov, e m prvn osobnost, nebo jeho prvn osobnost zkon uzn. Prvnick osoba me bez zetele na pedmt sv innosti mt prva a povinnosti, kter se sluuj s jej prvn povahou. (2) Prvnick osoby veejnho prva podlhaj zkonm, podle nich byly zzeny; ustanoven tohoto zkona se pouij jen tehdy, sluuje-li se to s prvn povahou tchto osob. 21 Stt se v oblasti soukromho prva povauje za prvnickou osobu. Jin prvn pedpis stanov, jak stt prvn jedn. 22 (1) Osoba blzk je pbuzn v ad pm, sourozenec a manel nebo partner podle jinho zkona upravujcho registrovan partnerstv (dle jen partner); jin osoby v pomru rodinnm nebo obdobnm se pokldaj za osoby sob navzjem blzk, pokud by jmu, kterou utrpla jedna z nich, druh dvodn pociovala jako jmu vlastn. M se za to, e osobami blzkmi jsou i osoby sevagen nebo osoby, kter spolu trvale ij. (2) Stanov-li zkon k ochran tetch osob zvltn podmnky nebo omezen pro pevody majetku, pro jeho zaten nebo penechn k uit jinmu mezi osobami blzkmi, plat tyto podmnky a omezen i pro obdobn prvn jednn mezi prvnickou osobou a lenem jejho statutrnho orgnu nebo tm, kdo prvnickou osobu podstatn ovlivuje jako jej len nebo na zklad dohody i jin skutenosti.

5

Dl 2 Fyzick osoby Oddl 1 Obecn ustanoven 23 lovk m prvn osobnost od narozen a do smrti. 24 Kad lovk odpovd za sv jednn, je-li s to posoudit je a ovldnout. Kdo se vlastn vinou pivede do stavu, v nm by jinak za sv jednn odpovdn nebyl, odpovd za jednn v tomto stavu uinn. 25 Na poat dt se hled jako na ji narozen, pokud to vyhovuje jeho zjmm. M se za to, e se dt narodilo iv. Nenarod-li se vak iv, hled se na n, jako by nikdy nebylo. 26 Dkaz smrti (1) Smrt lovka se prokazuje veejnou listinou vystavenou po prohldnut tla mrtvho stanovenm zpsobem. (2) Nelze-li tlo mrtvho prohldnout stanovenm zpsobem, prohls lovka za mrtvho i bez nvrhu soud, pokud byl lovk asten takov udlosti, e se jeho smrt vzhledem k okolnostem jev jako jist. V rozhodnut ur soud den, kter plat za den smrti. 27 Zvis-li prvn nsledek na skutenosti, e urit lovk peil jinho lovka, a nenli jisto, kter z nich zemel jako prvn, m se za to, e vichni zemeli souasn. 28 (1) Nen-li znmo, kde lovk zemel, m se za to, e se tak stalo tam, kde bylo nalezeno jeho tlo. (2) Za msto, kde zemel lovk prohlen za mrtvho, plat to, kde naposledy pobval iv.

6

29 Zmna pohlav (1) Zmna pohlav lovka nastv chirurgickm zkrokem pi souasnm znemonn reprodukn funkce a pemn pohlavnch orgn. M se za to, e dnem zmny pohlav je den uveden v potvrzen vydanm poskytovatelem zdravotnch slueb. (2) Zmna pohlav nem vliv na osobn stav lovka, ani na jeho osobn a majetkov pomry; manelstv nebo registrovan partnerstv vak zanik. O povinnostech a prvech mue a eny, jejich manelstv zaniklo, ke spolenmu dtti a o jejich majetkovch povinnostech a prvech v dob po zniku manelstv plat obdobn ustanoven o povinnostech a prvech rozvedench manel ke spolenmu dtti a o jejich majetkovch povinnostech a prvech v dob po rozvodu; soud rozhodne, a to i bez nvrhu, jak bude kad z rodi napt o spolen dt peovat. 30 Zletilost (1) Pln svprvnm se lovk stv zletilost. Zletilosti se nabv dovrenm osmnctho roku vku. (2) Ped nabytm zletilosti se pln svprvnosti nabv piznnm svprvnosti, nebo uzavenm manelstv. Svprvnost nabyt uzavenm manelstv se neztrc ani znikem manelstv, ani prohlenm manelstv za neplatn. Nezletil 31 M se za to, e kad nezletil, kter nenabyl pln svprvnosti, je zpsobil k prvnm jednnm co do povahy pimenm rozumov a voln vysplosti nezletilch jeho vku. 32 (1) Udlil-li zkonn zstupce nezletilmu, kter nenabyl pln svprvnosti, ve shod se zvyklostmi soukromho ivota souhlas k uritmu prvnmu jednn nebo k dosaen uritho elu, je nezletil schopen v mezch souhlasu sm prvn jednat, pokud to nen zkonem zvl zakzno; souhlas me bt nsledn omezen i vzat zpt. (2) Je-li zkonnch zstupc vce, posta, projev-li vi tet osob vli alespo jeden z nich. Jedn-li vak vi dal osob vce zstupc spolen a odporuj-li si, nepihl se k projevu dnho z nich.

7

33 (1) Udl-li zkonn zstupce nezletilho, kter nenabyl pln svprvnosti, souhlas k samostatnmu provozovn obchodnho zvodu nebo k jin obdobn vdlen innosti, stv se nezletil zpsobil k jednnm, je jsou s touto innost spojena. K platnosti souhlasu se vyaduje pivolen soudu. (2) Pivolen soudu nahrazuje podmnku uritho vku, je-li stanovena pro vkon urit vdlen innosti jinm prvnm pedpisem. (3) Souhlas me zkonn zstupce odvolat jen s pivolenm soudu. 34 Zvisl prce nezletilch mladch ne patnct let nebo nezletilch, kte neukonili povinnou koln dochzku, je zakzna. Tito nezletil mohou vykonvat jen umleckou, kulturn, reklamn nebo sportovn innost za podmnek stanovench jinm prvnm pedpisem. 35 (1) Nezletil, kter dovril patnct let a ukonil povinnou koln dochzku, se me zavzat k vkonu zvisl prce podle jinho prvnho pedpisu. (2) Zkonn zstupce nezletilho, kter nedoshl vku estnct let, me rozvzat jeho pracovn pomr nebo smlouvu o vkonu prce zakldajc mezi zamstnancem a zamstnavatelem obdobn zvazek, pokud to je nutn v zjmu vzdlvn, vvoje nebo zdrav nezletilho, zpsobem stanovenm jinm prvnm pedpisem. 36 Nezletil, kter nenabyl pln svprvnosti, nen nikdy, bez ohledu na obsah ostatnch ustanoven, zpsobil jednat samostatn v tch zleitostech, k nim by i jeho zkonn zstupce poteboval pivolen soudu. 37 Piznn svprvnosti (1) Navrhne-li nezletil, kter nen pln svprvn, aby mu soud piznal svprvnost, soud nvrhu vyhov, pokud nezletil doshl vku estncti let, pokud je osvdena jeho schopnost sm se ivit a obstarat si sv zleitosti a pokud s nvrhem souhlas zkonn zstupce nezletilho. V ostatnch ppadech soud vyhov nvrhu, je-li to z vnch dvod v zjmu nezletilho. (2) Za podmnek stanovench v odstavci 1 soud pizn nezletilmu svprvnost i na nvrh jeho zkonnho zstupce, pokud nezletil s nvrhem souhlas.

8

Oddl 2 Podprn opaten pi naruen schopnosti zletilho prvn jednat Pedbn prohlen 38 V oekvn vlastn nezpsobilosti prvn jednat me lovk projevit vli, aby byly jeho zleitosti spravovny uritm zpsobem, nebo aby je spravovala urit osoba, nebo aby se urit osoba stala jeho opatrovnkem. 39 (1) Nem-li prohlen formu veejn listiny, mus bt uinno soukromou listinou opatenou datem a potvrzenou dvma svdky; svdek o sob uvede v potvrzen daje, podle nich ho lze zjistit. (2) Svdky mohou bt jen osoby, kter na prohlen a jeho obsahu nemaj zjem a nejsou nevidom, neslyc, nm nebo neznal jazyka, v nm je prohlen uinno. Svdci mus prohlen podepsat a bt schopni potvrdit schopnost prohlaujcho jednat a obsah jeho prohlen. (3) Je-li obsahem prohlen pozenho veejnou listinou uren, kdo se m stt opatrovnkem, ten, kdo veejnou listinu sepsal, zape daje o tom, kdo prohlen podil, kdo je povoln za opatrovnka a kdo veejnou listinu sepsal, do neveejnho seznamu vedenho podle jinho zkona. 40 (1) in-li prohlen nevidom, nebo osoba, kter neum nebo neme st nebo pst, mus j bt prohlen nahlas peteno svdkem, kter prohlen nepsal. Nevidom, nebo osoba, kter neum nebo neme st nebo pst, ped svdky potvrd, e listina obsahuje jeho pravou vli. (2) in-li prohlen osoba se smyslovm postienm, kter neme st nebo pst, mus j bt obsah listiny tlumoen takovm zpsobem dorozumvn, kter si zvolila, a to svdkem, kter prohlen nepsal; vichni svdci mus ovldat zpsob dorozumvn, kterm je obsah listiny tlumoen. Kdo prohlen in, potvrd ped svdky zvolenm zpsobem dorozumvn, e listina obsahuje jeho pravou vli. 41 (1) K vslovnmu odvoln prohlen se vyaduje projev vle uinn ve form pedepsan v 39 odst. 1.

9

(2) Zni-li listinu obsahujc prohlen ten, kdo je uinil, m to inky odvoln. 42 Tk-li se prohlen jin zleitosti ne povoln opatrovnka a je-li innost prohlen vzna na podmnku, rozhodne o splnn podmnky soud. 43 Zmn-li se okolnosti zjevn tak podstatnm zpsobem, e lovk, kter prohlen uinil, by je za takovch okolnost neuinil nebo by je uinil s jinm obsahem, soud prohlen zmn nebo zru, pokud by jinak lovku, kter prohlen uinil, hrozila zvan jma. Ped vydnm rozhodnut soud vyvine potebn sil, aby zjistil nzor lovka, o jeho prohlen rozhoduje, a to i za pouit takovho zpsobu dorozumvn, kter si lovk zvol. 44 Je-li prohlen nebo jeho odvoln neplatn, soud k nim pihldne, nen-li piny pochybovat o vli toho, kdo je uinil. Npomoc pi rozhodovn 45 Potebuje-li lovk npomoc pi rozhodovn, protoe mu v tom duevn porucha psob obte, tebae nemus bt omezen ve svprvnosti, me si s podprcem ujednat poskytovn podpory; podprc me bt i vce. 46 (1) Smlouvou o npomoci se podprce zavazuje podporovanmu, e bude s jeho souhlasem ptomen pi jeho prvnch jednnch, e mu zajist potebn daje a sdlen a e mu bude npomocen radami. (2) Smlouva nabv innosti dnem, kdy ji schvl soud. Nen-li smlouva uzavena v psemn form, vyaduje se, aby strany projevily vli uzavt smlouvu ped soudem. Soud smlouvu neschvl, odporuj-li zjmy podprce zjmm podporovanho. 47 (1) Podprce nesm ohrozit zjmy podporovanho nevhodnm ovlivovnm, ani se na kor podporovanho bezdvodn obohatit.

10

(2) Podprce postupuje pi plnn svch povinnost v souladu s rozhodnutmi podporovanho. Pokud podporovan prvn jedn v psemn form, me podprce pipojit svj podpis s uvedenm sv funkce, poppad i s dajem o podpoe, kterou podporovanmu poskytl; podprce m i prvo namtat neplatnost prvnho jednn podporovanho. 48 Na nvrh podporovanho nebo podprce soud podprce odvol; soud ho odvol i v ppad, e podprce zvan poru sv povinnosti, a to i bez nvrhu. Zastoupen lenem domcnosti 49 (1) Brn-li duevn porucha zletilmu, kter nem jinho zstupce, samostatn prvn jednat, me ho zastupovat jeho potomek, pedek, sourozenec, manel nebo partner, nebo osoba, kter se zastoupenm ila ped vznikem zastoupen ve spolen domcnosti alespo ti roky. (2) Zstupce d zastoupenmu na vdom, e ho bude zastupovat, a srozumiteln mu vysvtl povahu a nsledky zastoupen. Odmtne-li to lovk, kter m bt zastoupen, zastoupen nevznikne; k odmtnut posta schopnost projevit pn. 50 Ke vzniku zastoupen se vyaduje schvlen soudu. Ped vydnm rozhodnut soud vyvine potebn sil, aby zjistil nzor zastoupenho, a to i za pouit takovho zpsobu dorozumvn, kter si zastoupen zvol. 51 Zstupce db o ochranu zjm zastoupenho a naplovn jeho prv i o to, aby zpsob jeho ivota nebyl v rozporu s jeho schopnostmi a aby, nelze-li tomu rozumn odporovat, odpovdal i zvltnm pedstavm a pnm zastoupenho. 52 (1) Zastoupen se vztahuje na obvykl zleitosti, jak to odpovd ivotnm pomrm zastoupenho. Zstupce vak nen oprvnn udlit souhlas k zsahu do duevn nebo tlesn integrity lovka s trvalmi nsledky. (2) Zstupce me nakldat s pjmy zastoupenho v rozsahu potebnm pro obstarn obvyklch zleitost, jak to odpovd ivotnm pomrm zastoupenho; s pennmi prostedky na tu zastoupenho vak me nakldat jen v rozsahu nepesahujcm msn vi ivotnho minima jednotlivce podle jinho prvnho pedpisu.

11

53 M-li zastoupen vce zstupc, posta, pokud jedn jeden z nich. Jedn-li vak vi dal osob vce zstupc spolen a odporuj-li si, nepihl se k projevu dnho z nich. 54 (1) Zastoupen zanik, pokud se jej zstupce vzd nebo pokud zastoupen odmtne, aby ho zstupce dle zastupoval; k odmtnut posta schopnost projevit pn. Zastoupen rovn zanik, pokud soud jmenuje zastoupenmu opatrovnka. (2) Je-li uzavena smlouva o npomoci pi rozhodovn, zanikne zastoupen innost smlouvy v rozsahu, v jakm je zastoupen zpsobil prvn jednat. Omezen svprvnosti 55 (1) K omezen svprvnosti lze pistoupit jen v zjmu lovka, jeho se to tk, po jeho zhldnut a s plnm uznvnm jeho prv a jeho osobn jedinenosti. Pitom mus bt dkladn vzaty v vahu rozsah i stupe neschopnosti lovka postarat se o vlastn zleitosti. (2) Omezit svprvnost lovka lze jen tehdy, hrozila-li by mu jinak zvan jma a neposta-li vzhledem k jeho zjmm mrnj a mn omezujc opaten. 56 (1) Omezit svprvnost lovka me jen soud. (2) Soud vyvine potebn sil, aby zjistil nzor lovka, o jeho svprvnosti rozhoduje, a to i za pouit takovho zpsobu dorozumvn, kter si lovk zvol. 57 (1) Soud me omezit svprvnost lovka v rozsahu, v jakm lovk nen pro duevn poruchu, kter nen jen pechodn, schopen prvn jednat, a vymez rozsah, v jakm zpsobilost lovka samostatn prvn jednat omezil. (2) M-li lovk obte dorozumvat se, nen to samo o sob dvodem k omezen svprvnosti.

12

58 Soud me v prbhu zen o omezen svprvnosti svit tet osob proveden uritch jednotlivch prvnch jednn nebo sprvu majetku, je-li to nutn, aby se zabrnilo zvan jm. 59 Soud me svprvnost omezit v souvislosti s uritou zleitost na dobu nutnou pro jej vyzen, nebo na jinak urenou uritou dobu, nejdle vak na ti roky; uplynutm doby prvn inky omezen zanikaj. Zahj-li se vak v tto dob zen o prodlouen doby omezen, trvaj prvn inky pvodnho rozhodnut a do vydn novho rozhodnut, nejdle vak jeden rok. 60 Zmn-li se okolnosti, soud sv rozhodnut bezodkladn zmn nebo zru, a to i bez nvrhu. 61 Rozhoduje-li soud o omezen svprvnosti lovka, me osoba jm povolan za opatrovnka navrhnout, aby byla opatrovnkem jmenovna; pokud nvrh nepod, zjist soud jej stanovisko. Je-li tato osoba zpsobil k opatrovnictv, soud ji s jejm souhlasem opatrovnkem jmenuje. 62 V rozhodnut o omezen svprvnosti jmenuje soud lovku opatrovnka. Pi vbru opatrovnka pihldne soud k pnm opatrovance, k jeho poteb i k podntm osob opatrovanci blzkch, sleduj-li jeho prospch, a db, aby vbrem opatrovnka nezaloil nedvru opatrovance k opatrovnkovi. 63 Opatrovnkem nelze jmenovat osobu nezpsobilou prvn jednat nebo osobu, jej zjmy jsou v rozporu se zjmy opatrovance, ani provozovatele zazen, kde opatrovanec pobv nebo kter mu poskytuje sluby, nebo osobu zvislou na takovm zazen. 64 Rozhodnut o omezen svprvnosti nezbavuje lovka prva samostatn prvn jednat v bnch zleitostech kadodennho ivota.

13

65 (1) Jednal-li opatrovanec samostatn, a nemohl jednat bez opatrovnka, lze jeho prvn jednn prohlsit za neplatn, jen psob-li mu jmu. Posta-li vak k nprav jen zmna rozsahu opatrovancovch povinnost, soud tak uin, ani je vzn nvrhy stran. (2) Jednal-li opatrovanec samostatn, a nemohl jednat bez opatrovnka, povauje se opatrovancovo jednn za platn, pokud je opatrovnk schvlil. To plat i v ppad, e takov prvn jednn schvlil jednajc sm pot, co nabyl svprvnosti. Oddl 3 Nezvstnost 66 (1) Za nezvstnho me soud prohlsit svprvnho lovka, kter opustil sv bydlit, nepodal o sob zprvu a nen o nm znmo, kde se zdruje. Soud uvede v rozhodnut den, kdy nastaly inky prohlen nezvstnosti. (2) Prohlen za nezvstnho se me stt na nvrh osoby, kter na tom m prvn zjem, zejmna manela nebo jin blzk osoby, spoluvlastnka, zamstnavatele nebo korporace, na n m tento lovk ast. 67 (1) Pi posuzovn jednn, k nim je jinak potebn udlen souhlasu, pivolen, odevzdn hlasu nebo jinho konn osoby prohlen za nezvstnou, se k tto potebnosti nepihl; to vak neplat, jedn-li se o zleitost jeho osobnho stavu. Kdo jedn, dotkaje se zleitosti nezvstnho, mus tak init i s pihldnutm k jeho zjmm. (2) Na prvn jednn, k nmu dolo bez souhlasu nebo jinho nezbytnho projevu vle nezvstnho pot, co opustil sv bydlit, avak dve, ne byl za nezvstnho prohlen, pestoe toto prohlen bylo bez zbytenho odkladu navreno, se hled jako na jednn uinn s odkldac podmnkou vydn rozhodnut, jm byl prohlen za nezvstnho. 68 Navrt-li se lovk prohlen za nezvstnho nebo jmenuje-li sprvce svho jmn, pozbv prohlen za nezvstnho ink. Prohlen pozbv ink i dnem, kter plat za den smrti nezvstnho.

14

69 Kdo byl prohlen za nezvstnho, neme namtat neplatnost nebo neinnost prvnho jednn uinnho za jeho neptomnosti, k nmu dolo za ink takovho prohlen, pro to, e se pi nich projev jeho vle nevyadoval. 70 Bude-li za nezvstnho prohlen ten, kdo ustavil sprvce svho majetku, nejsou tm dotena prva a povinnosti ustavenho sprvce. To neplat, jestlie sprvce nen znm, odmtne jednat v zjmu nezvstnho, sv jednn v zjmu nezvstnho zanedbv, nebo jednat vbec neme. Oddl 4 Domnnka smrti 71 (1) Na nvrh osoby, kter na tom m prvn zjem, prohls soud za mrtvho lovka, o nm lze mt dvodn za to, e zemel, a ur den, kter se pokld za den jeho smrti. (2) Na lovka, kter byl prohlen za mrtvho, se hled jako by zemel. Prohlenm manela za mrtvho zanik manelstv dnem, kter se pokld za den jeho smrti; tot plat o registrovanm partnerstv. 72 Byl-li lovk prohlen za nezvstnho a vyplvaj-li z okolnost vn pochybnosti, zda je jet iv, akoli jeho smrt nen nepochybn, me ho soud prohlsit za mrtvho na nvrh osoby, kter na tom m prvn zjem, a ur den, kter nezvstn zejm nepeil. M se za to, e tento den je dnem smrti nezvstnho. 73 lovka, kter byl prohlen za nezvstnho, lze prohlsit za mrtvho nejdve po uplynut pti let potanch od konce roku, v nm dolo k prohlen za nezvstnho. Nelze to vak uinit, objev-li se v prbhu tto doby zprva, z n lze soudit, e nezvstn je dosud naivu. V takovm ppad se postupuje podle 74 nebo 75. 74 (1) lovka, kter se stal nezvstn tm, e opustil sv bydlit, nepodal o sob zprvu a nen o nm znmo, kde se zdruje, avak nebyl za nezvstnho prohlen, lze prohlsit za mrtvho nejdve po uplynut sedmi let od konce roku, v nm se objevila posledn zprva, z n lze usuzovat, e byl jet naivu.

15

(2) lovka, kter se stal nezvstnm ped dovrenm osmnctho roku vku, nelze prohlsit za mrtvho ped uplynutm roku, v nm uplyne dvacet pt let od jeho narozen. 75 lovka, kter se stal nezvstnm jako astnk udlosti, pi n byl v ohroen ivota vt poet osob, lze prohlsit za mrtvho nejdve po uplynut t let od konce roku, v nm se objevila posledn zprva, z n lze usuzovat, e byl v prbhu tchto udlost jet naivu. 76 (1) Byl-li lovk prohlen za mrtvho, nevyluuje to dkaz, e zemel dve nebo pozdji, anebo e je jet naivu. Zjist-li se, e je naivu, k prohlen za mrtvho se nepihl; manelstv nebo registrovan partnerstv se vak neobnovuje. (2) Byl-li proveden myln dkaz smrti, pouije se odstavec 1 obdobn. Oddl 5 Jmno a bydlit lovka Jmno lovka a jeho ochrana 77 (1) Jmno lovka je jeho osobn jmno a pjmen, poppad jeho dal jmna a rodn pjmen, kter mu podle zkona nleej. Kad lovk m prvo uvat sv jmno v prvnm styku, stejn jako prvo na ochranu svho jmna a na ctu k nmu. (2) lovk, kter v prvnm styku uv jin jmno ne sv vlastn, nese nsledky omyl a jem z toho vzniklch. 78 (1) lovk, kter byl doten zpochybnnm svho prva ke jmnu nebo kter utrpl jmu pro neoprvnn zsah do tohoto prva, zejmna neoprvnnm uitm jmna, se me domhat, aby bylo od neoprvnnho zsahu uputno nebo aby byl odstrann jeho nsledek. (2) Je-li doten neptomen, nebo je-li nezvstn, nesvprvn i neme-li z jin piny uplatnit prvo na ochranu svho jmna sm, me je uplatnit jeho manel, potomek, pedek nebo partner, ledae doten, a svprvn, dal vslovn najevo, e si to nepeje. (3) Tk-li se neoprvnn zsah pjmen a je-li pro to dvod spovajc v dleitm zjmu na ochran rodiny, me se ochrany domhat samostatn manel nebo jin osoba dotenmu blzk, by do jejich prva ke jmnu pmo zasaeno nebylo.

16

79 Pseudonym (1) lovk me pro urit obor sv innosti nebo i pro soukrom styk vbec pijmout pseudonym. Prvn jednn pod pseudonymem nen na jmu platnosti, je-li zejm, kdo jednal, a neme-li druh strana mt pochybnost o osob jednajcho. (2) Vejde-li pseudonym ve znmost, pov stejn ochrany jako jmno. 80 Bydlit (1) lovk m bydlit v mst, kde se zdruje s myslem t tam s vhradou zmny okolnost trvale; takov mysl me vyplvat z jeho prohlen nebo z okolnost ppadu. Uvd-li lovk jako sv bydlit jin msto ne sv skuten bydlit, me se kad dovolat i jeho skutenho bydlit. Proti tomu, kdo se v dobr ve dovol uvedenho msta, neme lovk namtat, e m sv skuten bydlit v jinm mst. (2) Nem-li lovk bydlit, povauje se za n msto, kde ije. Nelze-li takov msto zjistit, anebo lze-li je zjistit jen s nemrnmi obtemi, povauje se za bydlit lovka msto, kde m majetek, poppad msto, kde ml bydlit naposledy. Oddl 6 Osobnost lovka Pododdl 1 Obecn ustanoven 81 (1) Chrnna je osobnost lovka vetn vech jeho pirozench prv. Kad je povinen ctt svobodn rozhodnut lovka t podle svho. (2) Ochrany povaj zejmna ivot a dstojnost lovka, jeho zdrav a prvo t v pznivm ivotnm prosted, jeho vnost, est, soukrom a jeho projevy osobn povahy. 82 (1) lovk, jeho osobnost byla dotena, m prvo domhat se toho, aby bylo od neoprvnnho zsahu uputno nebo aby byl odstrann jeho nsledek. (2) Po smrti lovka se me ochrany jeho osobnosti domhat kterkoli z osob jemu blzkch.

17

83 (1) Souvis-li neoprvnn zsah do osobnosti lovka s jeho innost v prvnick osob, me prvo na ochranu jeho osobnosti uplatnit i tato prvnick osoba; za jeho ivota vak jen jeho jmnem a s jeho souhlasem. Nen-li lovk schopen projevit vli pro neptomnost nebo pro neschopnost sudku, nen souhlasu teba. (2) Po smrti lovka se prvnick osoba me domhat, aby od neoprvnnho zsahu bylo uputno a aby byly odstranny jeho nsledky. Pododdl 2 Podoba a soukrom 84 Zachytit jakmkoli zpsobem podobu lovka tak, aby podle zobrazen bylo mon urit jeho totonost, je mon jen s jeho svolenm. 85 (1) Roziovat podobu lovka je mon jen s jeho svolenm. (2) Svol-li nkdo k zobrazen sv podoby za okolnost, z nich je zejm, e bude eno, plat, e svoluje i k jeho rozmnoovn a roziovn obvyklm zpsobem, jak je mohl vzhledem k okolnostem rozumn pedpokldat. 86 Nikdo nesm zashnout do soukrom jinho, nem-li k tomu zkonn dvod. Zejmna nelze bez svolen lovka naruit jeho soukrom prostory, sledovat jeho soukrom ivot nebo poizovat o tom zvukov nebo obrazov zznam, vyuvat takov i jin zznamy pozen o soukromm ivot lovka tet osobou, nebo takov zznamy o jeho soukromm ivot it. Ve stejnm rozsahu jsou chrnny i soukrom psemnosti osobn povahy. 87 (1) Kdo svolil k pouit psemnosti osobn povahy, podobizny nebo zvukovho i obrazovho zznamu tkajcho se lovka nebo jeho projev osobn povahy, me svolen odvolat, tebae je udlil na uritou dobu. (2) Bylo-li svolen udlen na uritou dobu odvolno, ani to odvoduje podstatn zmna okolnost nebo jin rozumn dvod, nahrad odvolvajc kodu z toho vzniklou osob, kter svolen udlil.

18

88 (1) Svolen nen teba, pokud se podobizna nebo zvukov i obrazov zznam pod nebo pouij k vkonu nebo ochran jinch prv nebo prvem chrnnch zjm jinch osob. (2) Svolen nen teba ani v ppad, kdy se podobizna, psemnost osobn povahy nebo zvukov i obrazov zznam pod nebo pouij na zklad zkona k ednmu elu nebo v ppad, e nkdo veejn vystoup v zleitosti veejnho zjmu. 89 Podobizna nebo zvukov i obrazov zznam se mohou bez svolen lovka tak podit nebo pout pimenm zpsobem t k vdeckmu nebo umleckmu elu a pro tiskov, rozhlasov, televizn nebo obdobn zpravodajstv. 90 Zkonn dvod k zsahu do soukrom jinho nebo k pouit jeho podobizny, psemnosti osobn povahy nebo zvukovho i obrazovho zznamu nesm bt vyuit nepimenm zpsobem v rozporu s oprvnnmi zjmy lovka. Pododdl 3 Prvo na duevn a tlesnou integritu 91 lovk je nedotknuteln. 92 (1) Lidsk tlo je pod prvn ochranou i po smrti lovka. Naloit s lidskmi pozstatky a s lidskmi ostatky zpsobem pro zemelho nedstojnm se zakazuje. (2) Nejsou-li lidsk ostatky uloeny na veejnm pohebiti, m na jejich vydn prvo osoba, kterou lovk ped svou smrt vslovn uril; jinak postupn jeho manel, dt nebo rodi, a nen-li dn z nich nebo odmtnou-li ostatky pevzt, pevezme je jeho ddic. Zsah do integrity 93 (1) Mimo ppad stanoven zkonem nesm nikdo zashnout do integrity jinho lovka bez jeho souhlasu udlenho s vdomm o povaze zsahu a o jeho monch nsledcch. Souhlas-li nkdo, aby mu byla zpsobena zvan jma, nepihl se k tomu; to neplat, je-li zsah podle vech okolnost nutn v zjmu ivota nebo zdrav dotenho.

19

(2) Zkonn zstupce me udlit souhlas k zsahu do integrity zastoupenho, je-li to k pmmu prospchu osoby, kter nen schopna dt souhlas sama. 94 (1) Kdo chce provst na jinm lovku zkrok, vysvtl mu srozumiteln povahu tohoto zkroku. Vysvtlen je dn podno, lze-li rozumn pedpokldat, e druh strana pochopila zpsob a el zkroku vetn oekvanch nsledk i monch nebezpe pro sv zdrav, jako i to, zda pichz v vahu ppadn i jin postup. (2) Udluje-li souhlas za jinho jeho zkonn zstupce, pod se vysvtlen i tomu, kdo m bt zkroku podroben, je-li schopen sudku, zpsobem pimenm schopnosti dotenho vysvtlen pochopit. 95 Nezletil, kter nen pln svprvn, me v obvyklch zleitostech udlit souhlas k zkroku na svm tle tak sm, je-li to pimen rozumov a voln vysplosti nezletilch jeho vku a jedn-li se o zkrok nezanechvajc trval nebo zvan nsledky. 96 (1) Souhlas k zsahu do integrity lovka vyaduje psemnou formu, m-li bt oddlena st tla, kter se ji neobnov. a) b) (2) Psemnou formu vyaduje i souhlas k lkaskmu pokusu na lovku, nebo zkroku, kter zdravotn stav lovka nevyaduje; to neplat, jedn-li se o kosmetick zkroky nezanechvajc trval nebo zvan nsledky. 97 (1) Udlen souhlas me bt odvoln v jakkoli form, i kdy se pro udlen souhlasu vyaduje psemn forma. (2) Nevyaduje-li se pro souhlas psemn forma, m se za to, e byl udlen. Pi nejistot, zda byl souhlas odvoln v jin ne psemn form, se m za to, e k odvoln nedolo. 98 (1) Neme-li lovk udlit souhlas pro neschopnost projevit vli, by jen pechodnou, a nem-li zkonnho zstupce, vyaduje se souhlas ptomnho manela, rodie, nebo jin osoby blzk. Nen-li ptomna dn z tchto osob, vyaduje se souhlas manela,

20

a nen-li, souhlas rodie, poppad jin osoby blzk, pokud je lze bez obt zjistit a zastihnout a pokud je zejm, e nehroz nebezpe z prodlen. Nen-li mon zskat souhlas dnm z ve uvedench zpsob, me souhlas udlit jin ptomn osoba, kter o dotenou osobu osvd mimodn zjem. (2) Pi zkroku i pi udlen souhlasu se vezme zetel na dve vysloven znm pn lovka, do jeho integrity m bt zasaeno. 99 Je-li ivot lovka v nhlm a patrnm nebezpe a nelze-li souhlas ve stavu nouze zskat ani v jin ne stanoven form, lze okamit zakroit, pokud to je ve prospch zdrav doten osoby nezbytn. 100 (1) M-li bt zasaeno do integrity nezletilho, kter dovril trnct let, nenabyl pln svprvnosti a kter zkroku vn odporuje, tebae zkonn zstupce se zkrokem souhlas, nelze zkrok provst bez souhlasu soudu. To plat i v ppad proveden zkroku na zletil osob, kter nen pln svprvn. (2) Nesouhlas-li zkonn zstupce se zsahem do integrity osoby uveden v odstavci 1, a si jej tato osoba peje, lze zkrok provst na jej nvrh nebo na nvrh osoby j blzk jen se souhlasem soudu. 101 M-li bt zasaeno do integrity lovka neschopnho sudku zpsobem zanechvajcm trval, neodvratiteln a vn nsledky nebo zpsobem spojenm s vnm nebezpem pro jeho ivot nebo zdrav, lze zkrok provst jen s pivolenm soudu. Tm nen doteno ustanoven 99. 102 Soud pivol k zkroku podle 100 nebo 101, je-li doten osob podle rozumnho uven k prospchu, po jejm zhldnut a s plnm uznvnm jej osobnosti. 103 Bylo-li zasaeno do integrity lovka, kter byl ve stavu, kdy nemohl posoudit, co se s nm dje, a nedal-li sm k zkroku souhlas, mus mu bt, jakmile to jeho stav dovol, vysvtleno zpsobem, ktermu bude schopen porozumt, jak zkrok byl na nm proveden a mus bt pouen o jeho monch nsledcch i o riziku neproveden zkroku.

21

Pododdl 4 Prva lovka pevzatho do zdravotnickho zazen bez jeho souhlasu 104 Pevzt lovka bez jeho souhlasu do zazen poskytujcho zdravotn pi nebo ho v nm bez jeho souhlasu dret lze jen z dvodu stanovenho zkonem a za podmnky, e nezbytnou pi o jeho osobu nelze zajistit mrnjm a mn omezujcm opatenm. Podn nvrhu na omezen svprvnosti nezakld samo o sob dvod, aby byl lovk bez svho souhlasu do takovho zazen pevzat nebo v nm dren. 105 (1) Je-li lovk pevzat do zazen poskytujcho zdravotn pi nebo je-li v nm dren, oznm to jeho zkonnmu zstupci, opatrovnku nebo podprci a jeho manelu nebo jin znm osob blzk neprodlen poskytovatel zdravotnch slueb; oznmen manelu nebo jin osob blzk vak uinit nesm, pokud mu to bylo zakzno. (2) Pevzet lovka do zazen poskytujcho zdravotn pi oznm poskytovatel zdravotnch slueb do 24 hodin soudu; to plat i v ppad, je-li lovk v takovm zazen zadren. Soud o uinnm opaten rozhodne do sedmi dn. 106 (1) Poskytovatel zdravotnch slueb zajist, aby se lovku pevzatmu do zazen poskytujcho zdravotn pi nebo zadrenmu v takovm zazen dostalo bez zbytenho odkladu nleitho vysvtlen jeho prvnho postaven, zkonnho dvodu uinnho opaten a monost prvn ochrany vetn prva zvolit si zmocnnce nebo dvrnka. (2) Vysvtlen se pod tak, aby mu lovk mohl dostaten porozumt a uvdomit si povahu uinnho opaten a jeho nsledky; m-li takov lovk zkonnho zstupce, opatrovnka nebo podprce, pod se vysvtlen bez zbytenho odkladu tak jemu. 107 (1) M-li lovk zmocnnce nebo dvrnka, oznm poskytovatel zdravotnch slueb uinn opaten zmocnnci nebo dvrnkovi bez zbytenho odkladu pot, co se o nich dozv. (2) Dvrnk me uplatnit ve prospch lovka svm jmnem vechna jeho prva vznikl v souvislosti s jeho pevzetm do pslunho zazen nebo s jeho drenm v takovm zazen. Stejn prva jako dvrnk m i podprce.

22

108 Kdo byl do zazen poskytujcho zdravotn pi pevzat nebo kdo je v nm dren, m prvo projednvat se svm zstupcem, dvrnkem nebo podprcem vlastn zleitosti pi osobnm rozhovoru a bez ptomnosti tetch osob. 109 (1) lovk pevzat do zazen poskytujcho zdravotn pi nebo dren v takovm zazen m prvo, aby jeho zdravotn stav, zdravotn dokumentaci nebo vyjden oetujcho lkae o neschopnosti sudku a projevit pn samostatn pezkoumal lka nezvisl na poskytovateli zdravotnch slueb v tomto zazen i na jeho provozovateli. Stejn prvo m i dvrnk nebo podprce. (2) Je-li prvo na pezkoumn uplatnno jet pedtm, ne soud rozhodne podle 105 odst. 2, mus bt umonn jeho vkon tak, aby soud mohl zhodnotit vsledky pezkoumn v zen o ppustnosti uinnho opaten. 110 Rozhodl-li soud o ppustnosti uinnho opaten, schvaluje se tm nucen pobyt v zazen poskytujcm zdravotn pi, tm vak neodnm prvo odmtnout urit zkrok nebo lebn vkon. Pododdl 5 Nakldn s stmi lidskho tla 111 (1) lovk, jemu byla odata st tla, m prvo dozvdt se, jak s n bylo naloeno. Naloit s odatou st lidskho tla zpsobem pro lovka nedstojnm nebo zpsobem ohroujcm veejn zdrav se zakazuje. (2) Odatou st tla lovka lze za jeho ivota pout k elm zdravotnickm, vzkumnm nebo vdeckm, pokud k tomu dal souhlas. K pouit odat sti tla lovka k elu svou povahou neobvyklmu se vyaduje jeho vslovn souhlas vdy. (3) O tom, co m pvod v lidskm tle, plat obdobn to, co o stech lidskho tla. 112 lovk me penechat st svho tla jinmu jen za podmnek stanovench jinm prvnm pedpisem. To neplat, jedn-li se o vlasy nebo podobn sti lidskho tla, kter lze bezbolestn odejmout bez znecitlivn a kter se pirozenou cestou obnovuj; ty lze penechat jinmu i za odmnu a hled se na n jako na vc movitou.

23

Pododdl 6 Ochrana lidskho tla po smrti lovka 113 (1) lovk m prvo rozhodnout, jak bude po jeho smrti naloeno s jeho tlem. (2) Provst pitvu nebo pout lidsk tlo po smrti lovka pro poteby lkask vdy, vzkumu nebo k vukovm elm bez souhlasu zemelho lze jen, pokud tak stanov jin zkon. 114 (1) lovk je oprvnn rozhodnout, jak m mt poheb. Nezanech-li o tom vslovn rozhodnut, rozhodne o jeho pohbu manel zemelho, a nen-li ho, dti zemelho; nen-li jich, pak rozhodnou rodie a nen-li jich, sourozenci zemelho; neij-li, pak rozhodnou jejich dti a nen-li ani jich, pak kterkoli z osob blzkch; nen-li dn z tchto osob, pak rozhodne obec, na jejm zem lovk zemel. (2) Nklady pohbu a opaten pohebit se hrad z pozstalosti. Pokud pozstalost nesta ke kryt nklad toho zpsobu pohbu, jak si zesnul pl, mus bt pohben alespo slunm zpsobem podle mstnch zvyklost. (3) Jin prvn pedpis stanov, jakm zpsobem a na nklady bude pohben lovk, jeho pozstalost ke kryt nklad pohbu nesta a nen-li nikdo ochoten uhradit nklady pohbu dobrovoln. 115 Zeme-li lovk, ani projev souhlas s pitvou nebo s pouitm svho tla po smrti zpsobem podle 113, plat, e s provedenm pitvy nebo s takovm pouitm svho tla nesouhlas. 116 Kdo souhlas, aby po jeho smrti bylo jeho tlo pitvno nebo pouito zpsobem podle 113, zape sv stanovisko do rejstku vedenho podle jinho prvnho pedpisu; tento souhlas lze projevit i ve veejn listin, nebo vi poskytovateli zdravotnch slueb s inky vi tomuto poskytovateli. 117 Souhlas s pitvou nebo s pouitm svho tla po smrti pro poteby lkask vdy, vzkumu nebo k vukovm elm lze odvolat. Odvol-li souhlas lovk ve zdravotnickm zazen, me tak uinit prohlenm v psemn form.

24

Dl 3 Prvnick osoby Oddl 1 Obecn ustanoven 118 Prvnick osoba m prvn osobnost od svho vzniku do svho zniku. 119 Prvnick osoby vedou spolehliv zznamy o svch majetkovch pomrech, i kdy nejsou povinny vst etnictv podle jinho prvnho pedpisu. Veejn rejstky prvnickch osob 120 (1) Do veejnho rejstku se o prvnick osob zape alespo den jejho vzniku, den jejho zruen s uvedenm prvnho dvodu a den jejho zniku, jako i jej nzev, adresa sdla a pedmt innosti, jmno a adresa bydlit nebo sdla kadho lena statutrnho orgnu spolu s uvedenm zpsobu, jakm tento orgn prvnickou osobu zastupuje, a daj o dni vzniku nebo zniku jejich funkce. (2) Jin prvn pedpis stanov, jak jsou veejn rejstky prvnickch osob, kter prvnick osoby se do nich zapisuj a jak, nebo kter dal daje se do nich o prvnickch osobch zapisuj, a jak se z nich vymazvaj, poppad zda je soust veejnho rejstku sbrka listin. Veejn rejstky prvnickch osob jsou pstupn kadmu; kad do nich me nahlet a poizovat si z nich vpisy, opisy nebo kopie. (3) Zmn-li se zapsan skutenost, oznm zapsan osoba nebo ten, komu to ukld zkon, zmnu bez zbytenho odkladu tomu, kdo veejn rejstk vede, a ten tuto zmnu do veejnho rejstku bez zbytenho odkladu zape. 121 (1) Proti osob, kter prvn jedn dvujc daji zapsanmu do veejnho rejstku, nem ten, jeho se zpis tk, prvo namtnout, e zpis neodpovd skutenosti. (2) Byl-li daj zapsan ve veejnm rejstku zveejnn, neme se nikdo po uplynut patncti dn od zveejnn dovolat, e o zveejnnm daji nemohl vdt. Neodpovd-li zveejnn daj zapsanmu daji, neme se ten, jeho se daj tk, vi jin osob dovolat zveejnnho daje; proke-li vak, e j byl zapsan daj znm, me proti n namtnout, e zveejnn daj zapsanmu neodpovd.

25

Ustaven a vznik prvnick osoby 122 Prvnickou osobu lze ustavit zakladatelskm prvnm jednnm, zkonem, rozhodnutm orgnu veejn moci, poppad jinm zpsobem, kter stanov jin prvn pedpis. 123 (1) Zakladatelsk prvn jednn ur alespo nzev, sdlo prvnick osoby, pedmt innosti, jak m prvnick osoba statutrn orgn a jak se vytv, nestanov-li to zkon pmo. Ur t, kdo jsou prvn lenov statutrnho orgnu. (2) Pro zakladatelsk prvn jednn se vyaduje psemn forma. 124 Neuvede-li se, na jak as se prvnick osoba ustavuje, plat, e je ustavena na dobu neuritou. 125 (1) Vce zakladatel zakld prvnickou osobu pijetm stanov nebo uzavenm jin smlouvy. (2) Zkon stanov, ve kterch ppadech lze prvnickou osobu zaloit i prvnm jednnm jedn osoby obsaenm v zakladatelsk listin. 126 (1) Prvnick osoba vznik dnem zpisu do veejnho rejstku. (2) Je-li prvnick osoba zzena zkonem, vznik dnem nabyt jeho innosti, nestanov-li zkon den pozdj. (3) Zkon stanov, ve kterch dalch ppadech nen zpis do veejnho rejstku potebn ke vzniku prvnick osoby. Zkon stanov, ve kterch ppadech je k zaloen nebo ke vzniku prvnick osoby potebn rozhodnut orgnu veejn moci. 127 Za prvnickou osobu lze jednat jejm jmnem ji ped jejm vznikem. Kdo takto jedn, je z tohoto jednn oprvnn a zavzn sm; jedn-li vce osob, jsou oprvnny a zavzny

26

spolen a nerozdln. Prvnick osoba me inky tchto jednn pro sebe do t msc od svho vzniku pevzt. V takovm ppad plat, e je z tchto jednn oprvnna a zavzna od potku. Pevezme-li je, d dalm zastnnm najevo, e tak uinila. 128 Po vzniku prvnick osoby se nelze domhat uren, e nevznikla, a nelze z toho dvodu zruit jej zpis do veejnho rejstku. 129 a) b) c) d) (1) Soud prohls prvnickou osobu po jejm vzniku za neplatnou i bez nvrhu, pokud zakladatelsk prvn jednn chyb, zakladatelsk prvn jednn nem nleitost nezbytnou pro prvn existenci prvnick osoby, prvn jednn zakladatel odporuje 145 nebo prvnickou osobu zaloilo mn osob, ne je k tomu podle zkona teba. (2) Dnem, kdy je prvnick osoba prohlena za neplatnou, vstupuje do likvidace. 130 Ped rozhodnutm podle 129 poskytne soud prvnick osob pimenou lhtu k zjednn npravy, jedn-li se o zvadu, kterou lze odstranit. 131 Prohlen prvnick osoby za neplatnou nem vliv na prva a povinnosti, jich nabyla. Nzev 132 (1) Jmnem prvnick osoby je jej nzev. (2) Nzev mus odliit prvnickou osobu od jin osoby a obsahovat oznaen jej prvn formy. Nzev nesm bt klamav. 133 (1) Nzev me obsahovat jmno lovka, k nmu m prvnick osoba zvltn vztah. Je-li lovk iv, lze ut jeho jmno v nzvu prvnick osoby jen s jeho souhlasem;

27

zemel-li, ani dal souhlas, vyaduje se souhlas jeho manela, a pokud nen, souhlas zletilho potomka, a pokud nen on, souhlas pedka. (2) Bylo-li v nzvu prvnick osoby uito pjmen a je-li pro to dvod spovajc v dleitm zjmu na ochran rodiny, pouije se 78 odst. 3 obdobn. (3) Kdo m prvo udlit souhlas k uit jmna lovka v nzvu prvnick osoby, m prvo jej kdykoli odvolat, a to i kdy jej udlil na uritou dobu; bylo-li ujednno nco jinho, nepihl se k tomu, odvoduje-li odvoln souhlasu podstatn zmna okolnost nebo jin rozumn dvod. Byl-li souhlas udlen na uritou dobu odvoln, ani to odvoduje podstatn zmna okolnost nebo jin rozumn dvod, nahrad odvolvajc prvnick osob kodu z toho vzniklou. 134 (1) Nzev prvnick osoby me obsahovat nkter pznan prvek nzvu jin prvnick osoby, je-li pro to dvod v jejich vzjemnm vztahu. I v tom ppad mus bt veejnost s to oba nzvy dostaten rozliit. (2) Pznan prvek nzvu jin prvnick osoby nelze v nzvu pout bez jejho souhlasu. Ustanoven 133 odst. 3 se pouije obdobn. 135 (1) Prvnick osoba, kter byla dotena zpochybnnm svho prva k nzvu nebo kter utrpla jmu pro neoprvnn zsah do tohoto prva, nebo kter takov jma hroz, zejmna neoprvnnm uitm nzvu, se me domhat, aby bylo od neoprvnnho zsahu uputno nebo aby byl odstrann jeho nsledek. (2) Stejn ochrana nle prvnick osob proti tomu, kdo bez zkonnho dvodu zasahuje do jej povsti nebo soukrom, ledae se jedn o ely vdeck i umleck nebo o tiskov, rozhlasov, televizn nebo obdobn zpravodajstv; ani takov zsah vak nesm bt v rozporu s oprvnnmi zjmy prvnick osoby. 136 Sdlo (1) Pi ustaven prvnick osoby se ur jej sdlo. Nenaru-li to klid a podek v dom, me bt sdlo i v byt. (2) Zapisuje-li se prvnick osoba do veejnho rejstku, posta, pokud zakladatelsk prvn jednn uvede nzev obce, kde je sdlo prvnick osoby; do veejnho rejstku vak prvnick osoba navrhne zapsat plnou adresu sdla.

28

137 (1) Kad se me dovolat skutenho sdla prvnick osoby. (2) Proti tomu, kdo se dovol sdla zapsanho ve veejnm rejstku, neme prvnick osoba namtat, e m skuten sdlo v jinm mst. Pemstn sdla 138 (1) Prvnick osoba, kter m sdlo v zahrani, me pemstit sdlo na zem esk republiky. To neplat, pokud to nepipout prvn d sttu, ve kterm m prvnick osoba sdlo, nebo pokud jde o prvnickou osobu zakzanou podle 145. (2) Prvnick osoba, kter hodl pemstit sv sdlo na zem esk republiky, pilo k nvrhu na zpis do pslunho veejnho rejstku rozhodnut o tom, jakou prvn formu esk prvnick osoby zvolila, a zakladatelsk prvn jednn vyadovan eskm prvnm dem pro tuto formu prvnick osoby. (3) Vnitn prvn pomry prvnick osoby se po pemstn sdla do tuzemska d eskm prvnm dem. eskm prvnm dem se d i ruen jejch len nebo len jejch orgn za dluhy prvnick osoby, pokud vznikly po dni innosti pemstn sdla do tuzemska. 139 Prvnick osoba, kter m sdlo v esk republice, me pemstit sv sdlo do zahrani, pokud to neodporuje veejnmu podku a pokud to pipout prvn d sttu, do nho m bt sdlo prvnick osoby pemstno. 140 (1) Prvnick osoba, kter hodl pemstit sdlo do zahrani, zveejn tento zmr s uvedenm adresy novho sdla a prvn formy po pemstn sdla alespo ti msce pede dnem pedpokldanho pemstn sdla. Vitel maj prvo poadovat dostaten zajitn svch dosud nesplatnch pohledvek do dvou msc od zveejnn, dojde-li po pemstn sdla ke zhoren dobytnosti jejich pohledvek v esk republice. (2) Nedojde-li k dohod o zpsobu a rozsahu zajitn, rozhodne o dostatenm zajitn a o jeho rozsahu soud s ohledem na druh a vi pohledvky. Neposkytne-li prvnick osoba zajitn podle rozhodnut soudu, ru za dluhy, kter nebyly zajitny, lenov statutrnho orgnu vyjma tch, kte prok, e vyvinuli dostaten sil, aby rozhodnut bylo splnno.

29

141 (1) len prvnick osoby, kter s pemstnm sdla do zahrani nesouhlasil, m prvo ukonit lenstv v prvnick osob s inky ke dni pemstn sdla. M-li len prvnick osoby pi ukonen lenstv prvo na vypodn, poskytne mu prvnick osoba plnn nejpozdji ke dni innosti pemstn sdla. Za splnn tohoto zvazku ru lenov statutrnho orgnu. (2) Za dluhy, kter vznikly pede dnem innosti pemstn sdla, ru lenov prvnick osoby a jejho statutrnho orgnu stejn jako ped pemstnm sdla do zahrani. 142 Pemstn sdla je inn ode dne zpisu jeho adresy do pslunho veejnho rejstku. 143 Pro zizovn a pemsovn poboek prvnickch osob plat 138 a 142 obdobn. el prvnickch osob 144 (1) Prvnickou osobu lze ustavit ve veejnm nebo v soukromm zjmu. Tato jej povaha se posuzuje podle hlavn innosti prvnick osoby. (2) Zkon stanov, ke kterm elm lze ustavit prvnickou osobu jen pi splnn zvltnch podmnek. 145 (1) Zakazuje se zaloit prvnickou osobu, jejm elem je poruen prva nebo dosaen njakho cle nezkonnm zpsobem, zejmna je-li jejm elem a) popen nebo omezen osobnch, politickch nebo jinch prv osob pro jejich nrodnost, pohlav, rasu, pvod, politick nebo jin smlen, nboensk vyznn a sociln postaven, b) rozncovn nenvisti a nesnenlivosti, c) podpory nsil, nebo d) zen orgnu veejn moci nebo vkonu veejn sprvy bez zkonnho zmocnn. (2) Zakazuje se zaloit prvnickou osobu ozbrojenou nebo s ozbrojenmi slokami, ledae se jedn o prvnickou osobu zzenou zkonem, j zkon ozbrojen nebo vytvoen ozbrojen sloky vslovn dovoluje nebo ukld, nebo o prvnickou osobu, kter nakld se zbranmi v souvislosti se svm podniknm podle jinho prvnho pedpisu, anebo

30

o prvnickou osobu, jej lenov dr nebo uvaj zbran pro sportovn nebo kulturn ely i k myslivosti nebo k plnn kol podle jinho prvnho pedpisu. Veejn prospnost 146 Veejn prospn je prvnick osoba, jejm poslnm je pispvat v souladu se zakladatelskm prvnm jednnm vlastn innost k dosahovn obecnho blaha, pokud na rozhodovn prvnick osoby maj podstatn vliv jen bezhonn osoby, pokud nabyla majetek z poctivch zdroj a pokud hospodrn vyuv sv jmn k veejn prospnmu elu. 147 Veejn prospn prvnick osoba m prvo na zpis statusu veejn prospnosti do veejnho rejstku, pokud spln podmnky stanoven jinm prvnm pedpisem. 148 Je-li ve veejnm rejstku zapsn status veejn prospnosti, vymae jej ten, kdo veejn rejstk vede, pokud se prvnick osoba statusu veejn prospnosti vzd, nebo pokud o jeho odnt rozhodne soud. Vmazem z veejnho rejstku status veejn prospnosti zanik. 149 Soud o odnt statusu veejn prospnosti rozhodne na nvrh osoby, kter na tom m prvn zjem, nebo i bez nvrhu v ppad, e prvnick osoba pestane splovat podmnky pro jeho nabyt a nedostatek ani na vzvu soudu v pimen lht neodstran. 150 Jen prvnick osoba, jej status veejn prospnosti je ve veejnm rejstku zapsn, m prvo uvst ve svm nzvu, e je veejn prospn. Orgny prvnick osoby 151 (1) Zkon stanov, poppad zakladatelsk prvn jednn ur, jakm zpsobem a v jakm rozsahu lenov orgn prvnick osoby za ni rozhoduj a nahrazuj jej vli. (2) Dobr vra len orgnu prvnick osoby se pit prvnick osob.

31

152 (1) Prvnick osoba si tvo orgny o jednom lenu (individuln) nebo o vce lenech (kolektivn). (2) Fyzick osoba, kter je lenem orgnu prvnick osoby a kter je do funkce volena, jmenovna i jinak povolna (dle jen len volenho orgnu), mus bt pln svprvn. To plat i pro zstupce prvnick osoby, kter je sama lenem volenho orgnu jin prvnick osoby. (3) Tk-li se hlavn innost prvnick osoby nezletilch nebo osob s omezenou svprvnost a nen-li hlavnm elem prvnick osoby podnikn, me zakladatelsk prvn jednn urit, e lenem volenho kolektivnho orgnu prvnick osoby me bt i osoba nezletil nebo osoba s omezenou svprvnost. 153 (1) Osoba, jej padek byl osvden, se me stt lenem volenho orgnu, oznmilali to pedem tomu, kdo ji do funkce povolv; to neplat, pokud od skonen insolvennho zen uplynuly alespo ti roky. (2) Byl-li osvden padek osoby, kter je lenem volenho orgnu, oznm to tato osoba bez zbytenho odkladu tomu, kdo ji do funkce povolal. (3) Nedolo-li k oznmen, me se domhat kad, kdo na tom m prvn zjem, aby lena volenho orgnu z funkce odvolal soud. To neplat, rozhodl-li ten, kdo lena volenho orgnu povolal, pot, co se o osvden padku tto osoby dozvdl, e m ve funkci setrvat. 154 Je-li lenem volenho orgnu prvnick osoby jin prvnick osoba, zmocn fyzickou osobu, aby ji v orgnu zastupovala, jinak prvnickou osobu zastupuje len jejho statutrnho orgnu. 155 (1) Byl-li lenem volenho orgnu povoln ten, kdo k tomu nen podle zkona zpsobil, hled se na jeho povoln do funkce, jako by se nestalo. Ztrat-li len volenho orgnu po svm povoln do funkce zkonnou zpsobilost bt lenem volenho orgnu, jeho funkce zanik; znik funkce prvnick osob oznm bez zbytenho odkladu. (2) Hled-li se na povoln osoby do funkce lena volenho orgnu, jako by se nestalo, nebo je-li povoln neplatn, nedotk se to prva nabytho v dobr ve.

32

156 (1) Je-li orgn kolektivn, rozhoduje o zleitostech prvnick osoby ve sboru. Je schopen usnet se za ptomnosti nebo jin asti vtiny len a rozhoduje vtinou hlas zastnnch len. (2) Je-li psobnost jednotlivch len orgnu rozdlena podle uritch obor, ustanoven odstavce 1 se nepouije. Rozdlen psobnosti nezbavuje dal leny povinnosti dohlet, jak jsou zleitosti prvnick osoby spravovny. 157 (1) Je-li rozhodnut pijato, zaznamen se na dost lena volenho orgnu, kter nvrhu odporoval, jeho odchyln nzor. (2) Byl-li nvrh pijat za neasti nkterho z len, je tento len oprvnn dozvdt se obsah rozhodnut. 158 (1) Zakladatelsk prvn jednn me stanovit pro schopnost orgnu usnet se vy poet zastnnch, vydat pro pijet rozhodnut vy poet hlas nebo stanovit postup, kterm lze zpsob rozhodovn orgnu mnit. (2) Zakladatelsk prvn jednn me pipustit rozhodovn orgnu i mimo zasedn v psemn form nebo s vyuitm technickch prostedk. (3) Zakladatelsk prvn jednn me urit, e v ppad dosaen rovnosti hlas pi rozhodovn volenho orgnu prvnick osoby rozhoduje hlas pedsedajcho. 159 (1) Kdo pijme funkci lena volenho orgnu, zavazuje se, e ji bude vykonvat s nezbytnou loajalitou i s potebnmi znalostmi a pelivost. M se za to, e jedn nedbale, kdo nen tto pe dnho hospode schopen, a to musel zjistit pi pijet funkce nebo pi jejm vkonu, a nevyvod z toho pro sebe dsledky. (2) len volenho orgnu vykonv funkci osobn; to vak nebrn tomu, aby len zmocnil pro jednotliv ppad jinho lena tho orgnu, aby za nho pi jeho neasti hlasoval. (3) Nenahradil-li len volenho orgnu prvnick osob kodu, kterou j zpsobil poruenm povinnosti pi vkonu funkce, akoli byl povinen kodu nahradit, ru viteli prvnick osoby za jej dluh v rozsahu, v jakm kodu nenahradil, pokud se vitel plnn na prvnick osob neme domoci.

33

160 Odstoup-li len volenho orgnu ze sv funkce prohlenm dolm prvnick osob, zanik funkce uplynutm dvou msc od dojit prohlen. Jednn za prvnickou osobu 161 Kdo prvnickou osobu zastupuje, d najevo, co ho k tomu opravuje, neplyne-li to ji z okolnost. Kdo za prvnickou osobu podepisuje, pipoj k jejmu nzvu svj podpis, poppad i daj o sv funkci nebo o svm pracovnm zaazen. 162 Zastupuje-li prvnickou osobu len jejho orgnu zpsobem zapsanm do veejnho rejstku, nelze namtat, e prvnick osoba nepijala potebn usnesen, e usnesen bylo stieno vadou, nebo e len orgnu pijat usnesen poruil. 163 Statutrnmu orgnu nle veker psobnost, kterou zakladatelsk prvn jednn, zkon nebo rozhodnut orgnu veejn moci nesv jinmu orgnu prvnick osoby. 164 (1) len statutrnho orgnu me zastupovat prvnickou osobu ve vech zleitostech. (2) Nle-li psobnost statutrnho orgnu vce osobm, tvo kolektivn statutrn orgn. Neur-li zakladatelsk prvn jednn, jak jeho lenov prvnickou osobu zastupuj, in tak kad len samostatn. Vyaduje-li zakladatelsk prvn jednn, aby lenov statutrnho orgnu jednali spolen, me len prvnickou osobu zastoupit jako zmocnnec samostatn, jen byl-li zmocnn k uritmu prvnmu jednn. (3) M-li prvnick osoba s kolektivnm statutrnm orgnem zamstnance, pov jednoho lena statutrnho orgnu prvnm jednnm vi zamstnancm; jinak tuto psobnost vykonv pedseda statutrnho orgnu. 165 (1) Nem-li statutrn orgn dostaten poet len potebn k rozhodovn, jmenuje na nvrh toho, kdo osvd prvn zjem, chybjc leny soud na dobu ne budou nov lenov povolni postupem urenm v zakladatelskm prvnm jednn; jinak soud jmenuje prvnick osob opatrovnka, a to i bez nvrhu, kdykoli se o tom pi sv innosti dozv.

34

(2) Soud jmenuje prvnick osob opatrovnka, a to i bez nvrhu, jsou-li zjmy lena statutrnho orgnu v rozporu se zjmy prvnick osoby a nem-li prvnick osoba jinho lena orgnu schopnho ji zastupovat. 166 (1) Prvnickou osobu zastupuj jej zamstnanci v rozsahu obvyklm vzhledem k jejich zaazen nebo funkci; pitom rozhoduje stav, jak se jev veejnosti. Co je stanoveno o zastoupen prvnick osoby zamstnancem, plat obdobn pro zastoupen prvnick osoby jejm lenem nebo lenem jinho orgnu nezapsanho do veejnho rejstku. (2) Omezen zstupho oprvnn vnitnm pedpisem prvnick osoby m inky vi tet osob, jen muselo-li j bt znmo. 167 Prvnickou osobu zavazuje protiprvn in, kterho se pi plnn svch kol dopustil len volenho orgnu, zamstnanec nebo jin jej zstupce vi tet osob. Zruen prvnick osoby 168 (1) Prvnick osoba se zruuje prvnm jednnm, uplynutm doby, rozhodnutm orgnu veejn moci nebo dosaenm elu, pro kter byla ustavena, a z dalch dvod stanovench zkonem. (2) O dobrovolnm zruen prvnick osoby rozhoduje jej pslun orgn. 169 (1) Po zruen prvnick osoby se vyaduje jej likvidace, ledae cel jej jmn nabv prvn nstupce, nebo stanov-li zkon jinak. (2) Neplyne-li z prvnho jednn o zruen prvnick osoby, zda je ruena s likvidac nebo bez likvidace, plat, e je zruena s likvidac. 170 Kdo rozhodl o zruen prvnick osoby s likvidac, me rozhodnut zmnit, dokud jet nedolo k naplnn elu likvidace.

35

171 a) b) c) d) S likvidac se prvnick osoba zruuje uplynutm doby, na kterou byla zaloena, dosaenm elu, pro kter byla zaloena, dnem urenm zkonem nebo prvnm jednnm o zruen prvnick osoby, jinak dnem jeho innosti, nebo dnem prvn moci rozhodnut orgnu veejn moci, nestanov-li se v rozhodnut den pozdj. 172 (1) Soud na nvrh toho, kdo na tom osvd prvn zjem, nebo i bez nvrhu, zru prvnickou osobu a nad jej likvidaci, jestlie a) vyvj nezkonnou innost v takov me, e to zvanm zpsobem naruuje veejn podek, b) ji nadle nespluje pedpoklady vyadovan pro vznik prvnick osoby zkonem, c) nem dle ne dva roky statutrn orgn schopn usnet se, nebo d) tak stanov zkon. (2) Umouje-li zkon soudu zruit prvnickou osobu z dvodu, kter lze odstranit, soud j ped vydnm rozhodnut stanov pimenou lhtu k odstrann nedostatk. 173 (1) Zruuje-li se prvnick osoba pi pemn, zruuje se bez likvidace dnem innosti pemny. (2) Byl-li osvden padek prvnick osoby, zruuje se bez likvidace zruenm konkursu po splnn rozvrhovho usnesen, nebo zruenm konkursu proto, e majetek je zcela nepostaujc; do likvidace vak vstoup, objev-li se po skonen insolvennho zen njak majetek. Pemna prvnick osoby 174 (1) Pemnou prvnick osoby je fze, rozdlen a zmna prvn formy. (2) Prvnick osoba me zmnit prvn formu, jen stanov-li to zkon. 175 (1) Kdo rozhodl o pemn prvnick osoby, me rozhodnut zmnit, dokud se pemna nestane innou.

36

(2) Stane-li se pemna prvnick osoby innou, nelze rozhodnout, e nenastala, ani vyslovit neplatnost prvnho jednn, kter k pemn vedlo, a nelze zruit zpis pemny do veejnho rejstku. 176 (1) Pi pemn mus bt stanoven rozhodn den, od nho se jednn zanikajc prvnick osoby povauje z etnho hlediska za jednn uskutenn na et nstupnick prvnick osoby. (2) Ke dni pedchzejcmu rozhodn den sestav zanikajc prvnick osoba nebo prvnick osoba rozdlovan odtpenm konenou etn zvrku. K rozhodnmu dni sestav nstupnick prvnick osoba nebo prvnick osoba rozdlovan odtpenm zahajovac rozvahu. 177 (1) innost pemny prvnick osoby zapisovan do veejnho rejstku nastv dnem zpisu do veejnho rejstku. V takovm ppad se rozhodn den stanov tak, aby nepedchzel den podn nvrhu na zpis pemny do veejnho rejstku o vce ne dvanct msc. (2) Jsou-li zastnn osoby zapsny do veejnho rejstku v rznch obvodech, pod se nvrh na zpis pemny v ktermkoli z nich a orgn veejn moci zape do veejnho rejstku vechny zapisovan skutenosti k tmu dni. 178 (1) Fze se dje slouenm nebo splynutm nejmn dvou zastnnch prvnickch osob. Slouen nebo splynut se povauje za pevod innosti zamstnavatele. (2) Pi slouen nejmn jedna ze zastnnch osob zanik; prva a povinnosti zanikajcch osob pechzej na jedinou ze zastnnch osob jako na nstupnickou prvnickou osobu. (3) Pi splynut zanikaj vechny zastnn osoby a na jejich mst vznik nov prvnick osoba jako osoba nstupnick; na ni pechzej prva a povinnosti vech zanikajcch osob. 179 (1) Prvnick osoba se roztpenm rozdluje se zaloenm novch prvnickch osob, nebo se rozdluje za souasnho slouen s jinmi prvnickmi osobami (dle jen rozdlen slouenm). Prvnick osoba se me zaloit i odtpenm, nebo spojenm vce zpsob rozdlen. Rozdlen slouenm, odtpen, jako i jin zpsoby rozdlen, se povauj za pevod innosti zamstnavatele.

37

(2) Pokud rozdlenm rozdlovan prvnick osoba zanik a jej prva a povinnosti pechzej na nkolik nstupnickch prvnickch osob, pak a) jsou-li na rozdlen nstupnick prvnick osoby zastnny jako osoby ji existujc, jedn se o roztpen slouenm, b) maj-li nstupnick prvnick osoby rozdlenm teprve vzniknout, jedn se o roztpen se zaloenm novch prvnickch osob. (3) Pi rozdlen prvnick osoby odtpenm se rozdlovan prvnick osoba neru, ani nezanik, ale vylenn st jejch prv a povinnost pechz na existujc nebo nov zaloenou nstupnickou osobu. 180 V ppadech uvedench v 179 odst. 2 nebo 3 rozhodne pslun orgn prvnick osoby, kte zamstnanci zanikajc prvnick osoby se stanou zamstnanci jednotlivch nstupnickch prvnickch osob. 181 Fzovat a rozdlovat se mohou prvnick osoby o rzn prvn form jen tehdy, stanov-li tak zkon. 182 Pechz-li pemnou prvnick osoby jej jmn na nstupnickou prvnickou osobu a vyaduje-li se podle jinho prvnho pedpisu souhlas orgnu veejn moci k pevodu prv a povinnost, vyaduje se tento souhlas i k pemn prvnick osoby. 183 (1) Pi zmn prvn formy se neru ani nezanik prvnick osoba, jej prvn forma se mn, pouze se mn jej prvn pomry, a jde-li o korporaci, tak prvn postaven jejch len. (2) Nen-li den, k nmu byl vyhotoven nvrh smlouvy nebo rozhodnut o zmn prvn formy rozvahovm dnem podle jinho prvnho pedpisu, sestav prvnick osoba k tomuto dni mezitmn etn zvrku. daje, z nich je sestavena etn zvrka ke dni zpracovn zmny prvn formy, nesm pedchzet den rozhodnut prvnick osoby o zmn prvn formy vce ne ti msce. 184 (1) O pemn prvnick osoby zzen zkonem lze rozhodnout, pokud to zkon vslovn stanov.

38

(2) O pemn prvnick osoby zzen rozhodnutm orgnu veejn moci rozhoduje tento orgn. Znik prvnick osoby 185 Prvnick osoba zapsan do veejnho rejstku zanik dnem vmazu z veejnho rejstku. 186 Prvnick osoba, kter nepodlh zpisu do veejnho rejstku, zanik skonenm likvidace. Likvidace 187 (1) elem likvidace je vypodat majetek zruen prvnick osoby (likvidan podstatu), vyrovnat dluhy vitelm a naloit s istm majetkovm zstatkem, jen vyplyne z likvidace (s likvidanm zstatkem), podle zkona. (2) Prvnick osoba vstupuje do likvidace dnem, kdy je zruena nebo prohlena za neplatnou. Vstoup-li prvnick osoba zapsan ve veejnm rejstku do likvidace, navrhne likvidtor bez zbytenho odkladu zpis vstupu do likvidace do veejnho rejstku. Po dobu likvidace uv prvnick osoba svj nzev s dodatkem v likvidaci. 188 Vstoup-li prvnick osoba do likvidace, nesm za ni nikdo prvn jednat mimo rozsah stanoven v 196 od okamiku, kdy se o jejm vstupu do likvidace dozvdl nebo kdy se o nm dozvdt ml a mohl. 189 (1) Pi vstupu do likvidace povol pslun orgn prvnick osob likvidtora; likvidtorem me bt jen osoba zpsobil bt lenem statutrnho orgnu. Zanikne-li funkce likvidtora jet ped znikem prvnick osoby, povol pslun orgn prvnick osob bez zbytenho odkladu novho likvidtora. (2) Je-li prvnick osoba v likvidaci a nebyl-li likvidtor povoln, vykonvaj jeho psobnost vichni lenov statutrnho orgnu.

39

190 Je-li k likvidaci prvnick osoby povolno nkolik likvidtor, tvo kolektivn orgn. 191 (1) Prvnick osob, kter vstoupila do likvidace, ani byl povoln likvidtor podle 189, jmenuje likvidtora soud, a to i bez nvrhu. Soud jmenuje likvidtora i v ppad, e sm rozhodl o zruen prvnick osoby. (2) Na nvrh osoby, kter na tom osvd prvn zjem, soud odvol likvidtora, kter dn nepln sv povinnosti, a jmenuje novho likvidtora. (3) Nebyl-li podn jin nvrh i nelze-li nvrhu vyhovt, me soud pi postupu podle odstavce 1 nebo 2 likvidtorem jmenovat i bez jeho souhlasu lena statutrnho orgnu. Takov likvidtor neme ze sv funkce odstoupit. Me vak navrhnout soudu, aby ho funkce zprostil, proke-li, e na nm nelze spravedliv poadovat, aby funkci vykonval. (4) Nelze-li likvidtora jmenovat ani podle odstavce 3, jmenuje ho soud z osob zapsanch do seznamu insolvennch sprvc. 192 Jmenoval-li likvidtora soud, poskytnou tet osoby likvidtorovi souinnost ve stejnm rozsahu, v jakm jsou povinny poskytnout ji insolvennmu sprvci. 193 Likvidtor nabv psobnosti statutrnho orgnu okamikem svho povoln. Za dn vkon funkce likvidtor odpovd stejn jako len statutrnho orgnu. 194 Jen soud me odvolat z funkce likvidtora, kterho do funkce jmenoval. 195 Odmnu a zpsob jej vplaty uruje likvidtorovi ten, kdo jej povolal. 196 (1) innost likvidtora me sledovat jen el, jak odpovd povaze a cli likvidace.

40

(2) Nabyla-li prvnick osoba ddictv nebo odkaz s podmnkou, doloenm asu nebo s pkazem, tato omezen likvidtor dodr. Jestlie vak prvnick osoba obdrela elov vzan prostedky z veejnch rozpot, pouije likvidtor tyto prostedky podle rozhodnut orgnu, kter je poskytl; obdobn likvidtor postupuje, jestlie prvnick osoba obdrela prostedky elov vzan k dosaen veejn prospnho elu. 197 Likvidtor uspokoj v prbhu likvidace pednostn pohledvky zamstnanc; to neplat, je-li prvnick osoba v padku. 198 (1) Likvidtor oznm vstup prvnick osoby do likvidace vem znmm vitelm. (2) Likvidtor zveejn bez zbytenho odkladu nejmn dvakrt za sebou alespo s dvoutdennm odstupem oznmen podle odstavce 1 spolen s vzvou pro vitele, aby pihlsili sv pohledvky ve lht, kter nesm bt krat ne ti msce od druhho zveejnn. 199 (1) Likvidtor sestav ke dni vstupu prvnick osoby do likvidace zahajovac rozvahu a soupis jmn prvnick osoby. (2) Likvidtor vyd proti hrad nklad soupis jmn kadmu viteli, kter o to pod. 200 Zjist-li likvidtor v prbhu likvidace, e prvnick osoba je v padku, pod bez zbytenho odkladu insolvenn nvrh, ledae se jedn o ppad uveden v 201. 201 (1) Jedn-li se o ppad podle 173 odst. 2 a likvidan podstata nepostauje k splnn vech dluh, likvidtor z vtku uhrad v prv skupin nklady likvidace, ve druh skupin ze zstatku uspokoj pohledvky zamstnanc a pot hrad ve tet skupin pohledvky ostatnch vitel. (2) Nen-li mon pln vyrovnat pohledvky v te skupin, uspokoj se pomrn.

41

202 (1) Nezda-li se v pimen dob celou likvidan podstatu zpenit, vyrovn likvidtor z stenho vtku pednostn nklady a pohledvky z prvn a pak z druh skupiny, je-li to mon; tm nen doten 201 odst. 2. Pot likvidtor nabdne vitelm pohledvek tet skupiny likvidan podstatu k pevzet na hradu dluh. (2) Nezda-li se v pimen dob zpenit likvidan podstatu ani zsti, anebo nejsou-li z stenho vtku pohledvky prvn a druh skupiny zcela vyrovnny, likvidtor nabdne likvidan podstatu k pevzet vem vitelm. (3) O viteli, jemu byla likvidan podstata nabdnuta podle odstavce 1 nebo 2 a do dvou msc se k nabdce nevyjdil, plat, e nabdku pijal; tento inek nenastane, nepouil-li jej o tom likvidtor v nabdce. 203 (1) Vitelm, kte pevezmou likvidan podstatu, nle kadmu podl uren pomrem ve jejich pohledvek; ve zbytku jejich pohledvky zanikaj. (2) Odmtne-li nkter z vitel ast na pevzet likvidan podstaty, povauje se jeho pohledvka za zaniklou. To neplat, pokud se nsledn zjist dosud neznm majetek prvnick osoby. 204 (1) Odmtnou-li vichni vitel likvidan podstatu pevzt, pechz likvidan podstata dnem zniku prvnick osoby na stt; likvidtor to bez zbytenho odkladu oznm orgnu pslunmu podle jinho zkona. (2) Bez zetele k 201 a 203 nle viteli, kter je podle jinho zkona vitelem zajitnm, uspokojen z jistoty, kterou byla jeho pohledvka zajitna. Nebude-li zajitn vitel takto pln uspokojen ve sv pohledvce, nle mu ve zbytku plnn podle 201 a 203. 205 (1) Jakmile likvidtor dokon ve, co pedchz naloen s likvidanm zstatkem nebo pedn likvidan podstaty podle 202 nebo oznmen podle 204, vyhotov konenou zprvu o prbhu likvidace, v n uvede alespo, jak bylo s likvidan podstatou naloeno, a poppad t nvrh na pouit likvidanho zstatku. K tmu dni likvidtor sestav etn zvrku. Likvidtor k etn zvrce pipojuje podpisov zznam. (2) Konenou zprvu, nvrh na pouit likvidanho zstatku a etn zvrku pedlo likvidtor ke schvlen tomu, kdo jej povolal do funkce. Ten, kdo se stal likvidtorem podle 189 odst. 1, pedlo konenou zprvu, nvrh na pouit likvidanho zstatku a etn zvrku tomu orgnu prvnick osoby, kter m psobnost ho z funkce odvolat, poppad

42

psobnost ho kontrolovat. Nen-li takov orgn, pedlo likvidtor tyto doklady a nvrhy ke schvlen soudu. (3) Vmazu prvnick osoby z veejnho rejstku nebrn, e nebyly schvleny dokumenty uveden v odstavci 1. 206 (1) Dokud nejsou uspokojena prva vech vitel, kte sv pohledvky pihlsili vas podle 198, nelze vyplcet podl na likvidanm zstatku ani ve form zlohy, ani jej jinak pout. (2) Je-li pohledvka sporn nebo nen-li jet splatn, lze likvidan zstatek pout jen, byla-li viteli poskytnuta dostaten jistota. 207 Likvidace kon pouitm likvidanho zstatku, pevzetm likvidan podstaty viteli, nebo jejm odmtnutm. Likvidtor pod do ticeti dn od skonen likvidace nvrh na vmaz prvnick osoby z veejnho rejstku. 208 Zjist-li se jet ped vmazem prvnick osoby z veejnho rejstku jej dosud neznm majetek nebo objev-li se poteba jinch nezbytnch opaten, likvidace neskon a likvidtor tento majetek vypod nebo provede dal nezbytn opaten. Po ukonen tchto jednn postupuje podle 205 a 207; ustanoven 170 se nepouije. 209 (1) Zjist-li se neznm majetek prvnick osoby po jejm vmazu z veejnho rejstku nebo objev-li se jin zjem hodn prvn ochrany, soud na nvrh toho, kdo osvd prvn zjem, zru vmaz prvnick osoby, rozhodne o jej likvidaci a jmenuje likvidtora. Kdo vede veejn rejstk, do nho podle tohoto rozhodnut zape obnoven prvnick osoby, skutenost, e je v likvidaci a daje o likvidtorovi. Od obnoven se na prvnickou osobu hled jako by nikdy nezanikla. (2) Byla-li prvnick osoba obnovena vzhledem k zjitn neznmho majetku, obnov se neuspokojen pohledvky jejch vitel.

43

Oddl 2 Korporace Pododdl 1 Obecn o korporacch 210 (1) Korporaci vytv jako prvnickou osobu spoleenstv osob. (2) Na prvnickou osobu tvoenou jedinm lenem se hled jako na korporaci. 211 (1) Korporace me mt jedinho lena, pipout-li to zkon. V takovm ppad jedin len korporace v n neme z vlastn vle ukonit lenstv, ledae v dsledku toho na jeho msto vstoup nov osoba. (2) Klesne-li poet len korporace pod poet stanoven zkonem, soud ji i bez nvrhu zru a rozhodne o jej likvidaci. Nejprve j vak poskytne pimenou lhtu ke zjednn npravy. 212 (1) Pijetm lenstv v korporaci se len vi n zavazuje chovat se estn a zachovvat jej vnitn d. Korporace nesm svho lena bezdvodn zvhodovat ani znevhodovat a mus etit jeho lensk prva i oprvnn zjmy. (2) Zneuije-li len soukrom korporace hlasovac prvo k jm celku, rozhodne soud na nvrh toho, kdo proke prvn zjem, e k hlasu tohoto lena nelze pro urit ppad pihlet. Toto prvo zanik, pokud nvrh nen podn do t msc ode dne, kdy k zneuit hlasu dolo. 213 Pokod-li korporaci jej len nebo len jejho orgnu zpsobem, kter zakld jeho povinnost k nhrad a kterm byl pokozen i jin len korporace na hodnot sv asti, a domh-li se nhrady jen tento len, me soud kdci i bez zvltnho nvrhu uloit povinnost nahradit zpsobenou kodu jen korporaci, pokud to odvoduj okolnosti ppadu, zejmna pokud je dostaten zejm, e se takovm opatenm vyrovn i koda na znehodnocen asti.

44

Pododdl 2 Spolek 214 (1) Alespo ti osoby veden spolenm zjmem mohou zaloit k jeho naplovn spolek jako samosprvn a dobrovoln svazek len a spolovat se v nm. (2) Vytvo-li spolky k uplatovn spolenho zjmu nov spolek jako svj svaz, vyjd v nzvu novho spolku jeho svazovou povahu. 215 (1) Nikdo nesm bt nucen k asti ve spolku a nikomu nesm bt brnno vystoupit z nho. (2) lenov spolku neru za jeho dluhy. 216 Nzev spolku mus obsahovat slova spolek nebo zapsan spolek, posta vak zkratka z. s.. 217 (1) Hlavn innost spolku me bt jen uspokojovn a ochrana tch zjm, k jejich naplovn je spolek zaloen. Podnikn nebo jin vdlen innost hlavn innost spolku bt neme. (2) Vedle hlavn innosti me spolek vyvjet t vedlej hospodskou innost spovajc v podnikn nebo jin vdlen innosti, je-li jej el v podpoe hlavn innosti nebo v hospodrnm vyuit spolkovho majetku. (3) Zisk z innosti spolku lze pout pouze pro spolkovou innost vetn sprvy spolku. Zaloen spolku 218 a) b) c) d) Zakladatel zalo spolek, shodnou-li se na obsahu stanov; stanovy obsahuj alespo nzev a sdlo spolku, el spolku, prva a povinnosti len vi spolku, poppad uren zpsobu, jak jim budou prva a povinnosti vznikat, uren statutrnho orgnu.

45

219 Stanovy mohou zaloit pobon spolek jako organizan jednotku spolku nebo urit, jakm zpsobem se pobon spolek zakld a kter orgn rozhoduje o zaloen, zruen nebo pemn pobonho spolku. 220 (1) Ur-li stanovy, e lenstv je rznho druhu, vymez zrove prva a povinnosti spojen s jednotlivmi druhy lenstv. (2) Omezit prva nebo rozit povinnosti spojen s uritm druhem lenstv lze jen za podmnek urench pedem ve stanovch, jinak se souhlasem vtiny dotench len. To neplat, m-li spolek k omezen prv nebo rozen povinnost spravedliv dvod. 221 Stanovy mus bt uloeny v plnm znn v sdle spolku. Ustavujc schze 222 (1) Spolek lze zaloit i usnesenm ustavujc schze tvocho se spolku. Na ustavujc schzi se obdobn pouij ustanoven o lensk schzi. (2) Nvrh stanov vypracuje a dal zjemce o zaloen spolku svol vhodnm zpsobem k ustavujc schzi svolavatel. Sprvnost a plnost listiny ptomnch ov svolavatel nebo osoba jm poven. 223 Kad, kdo se dostav na ustavujc schzi a spluje podmnky pro lenstv ve spolku, se zape do listiny ptomnch, podepe se k daji o svm jmnu a bydliti nebo sdlu. Sprvnost a plnost listiny ptomnch ov svolatel nebo osoba jm poven. Plat, e osoby zapsan v listin ptomnch podaly dnou pihlku do spolku. 224 (1) Ustavujc schzi zahj svolavatel nebo osoba jm poven. Sdl ustavujc schzi poet ptomnch a seznm ji s jednnmi, kter svolavatel v zjmu spolku ji uinil. Dle navrhne ustavujc schzi pravidla pro jej jednn a volbu pedsedajcho i ppadnch dalch inovnk.

46

(2) Ustavujc schze vol leny tch orgn, kter podle uren zkona a stanov zvolit m. (3) Ustavujc schze pijm usnesen vtinou hlas ptomnch v dob hlasovn. (4) Kdo hlasoval proti pijet nvrhu stanov, me od pihlky do spolku odstoupit. O tom mus bt uinn zznam v listin ptomnch opaten podpisy odstupujcho a toho, kdo zznam uinil. 225 astn-li se ustavujc schze alespo ti osoby, mohou schvlit stanovy podle 218. Vznik spolku 226 (1) Spolek vznik dnem zpisu do veejnho rejstku. (2) Nvrh na zpis spolku do veejnho rejstku podvaj zakladatel nebo osoba uren ustavujc schz. (3) Nen-li spolek do veejnho rejstku zapsn do ticeti dn od podn nvrhu na zpis a nen-li v tto lht ani vydno rozhodnut o odmtnut zpisu, povauje se spolek za zapsan do veejnho rejstku tictm dnem od podn nvrhu. 227 Pokrauje-li spolek v innosti i pot, co byl jeho zpis do veejnho rejstku odmtnut, pouij se ustanoven o spolenosti. Pobon spolek 228 (1) Prvn osobnost pobonho spolku se odvozuje od prvn osobnosti hlavnho spolku. Pobon spolek me mt prva a povinnosti a nabvat je v rozsahu urenm stanovami hlavnho spolku a zapsanm ve veejnm rejstku. (2) Nzev pobonho spolku mus obsahovat pznan prvek nzvu hlavnho spolku a vyjdit jeho vlastnost pobonho spolku. 229 (1) Pobon spolek vznik dnem zpisu do veejnho rejstku.

47

(2) Nvrh na zpis pobonho spolku do veejnho rejstku podv hlavn spolek. (3) Nen-li rozhodnut o zpisu nebo o jeho odmtnut vydno do ticeti dn od podn nvrhu na zpis, povauje se pobon spolek za zapsan do veejnho rejstku. (4) Z prvnch jednn pobonho spolku vzniklch pede dnem jeho zpisu do veejnho rejstku je hlavn spolek oprvnn a zavzn spolen a nerozdln s pobonm spolkem. Ode dne zpisu pobonho spolku do veejnho rejstku ru hlavn spolek za dluhy pobonho spolku v rozsahu urenm stanovami. 230 (1) Zruenm hlavnho spolku se zruuje i pobon spolek. (2) Hlavn spolek nezanikne dve, ne zaniknou vechny pobon spolky. 231 Nabytm statusu veejn prospnosti pro hlavn spolek nabvaj tento status i pobon spolky. Vzd-li se hlavn spolek statusu veejn prospnosti, nebo je-li mu odejmut, pozbvaj jej i pobon spolky. lenstv 232 (1) Neur-li stanovy jinak, ve se lenstv ve spolku na osobu lena a nepechz na jeho prvnho nstupce. (2) Je-li lenem spolku prvnick osoba, zastupuje ji statutrn orgn, ledae prvnick osoba ur jinho zstupce. 233 (1) Po vzniku spolku me lenstv v nm vzniknout pijetm za lena nebo jinm zpsobem urenm stanovami. (2) Kdo se uchz o lenstv ve spolku, projevuje tm vli bt vzn stanovami od okamiku, kdy se stane lenem spolku. (3) O pijet za lena rozhoduje orgn uren stanovami, jinak nejvy orgn spolku.

48

234 M se za to, e vznikem lenstv v pobonm spolku vznik i lenstv v hlavnm spolku; to plat i o zniku lenstv. 235 Stanovy mohou urit vi a splatnost lenskho pspvku nebo ur, kter orgn spolku ur vi a splatnost lenskho pspvku a jakm zpsobem. 236 Seznam len (1) Vede-li spolek seznam len, stanovy ur, jakm zpsobem provd v seznamu len zpisy a vmazy tkajc se lenstv osob ve spolku. Stanovy dle ur, jak bude seznam len zpstupnn, anebo e zpstupnn nebude. (2) Kad len, a to i bval, obdr na svou dost od spolku na jeho nklady potvrzen s vpisem ze seznamu len obsahujc daje o sv osob, poppad potvrzen, e tyto daje byly vymazny. Namsto zemelho lena me o potvrzen podat jeho manel, dt nebo rodi, a nen-li dn z nich, me o vydn potvrzen dat jin osoba blzk nebo ddic, prok-li zjem hodn prvn ochrany. (3) Seznam len me bt uveejnn se souhlasem vech len, kte jsou v nm zapsni; pi uveejnn neplnho seznamu len mus bt z nho patrn, e je nepln. Znik lenstv 237 lenstv ve spolku zanik vystoupenm, vylouenm, nebo dalmi zpsoby uvedenmi ve stanovch nebo v zkon. 238 Neur-li stanovy jinak, zanikne lenstv, pokud len nezaplat lensk pspvek ani v pimen lht uren spolkem dodaten ve vzv k zaplacen, akoli byl na tento nsledek ve vzv upozornn. 239 (1) Neur-li stanovy nco jinho, me spolek vylouit lena, kter zvan poruil povinnost vyplvajc z lenstv a v pimen lht npravu nezjednal ani po vzv spolku. Vzva se nevyaduje, nelze-li poruen povinnosti odinit nebo zpsobilo-li spolku zvl zvanou jmu.

49

(2) Rozhodnut o vylouen se doru vylouenmu lenu. 240 (1) Neur-li stanovy jin orgn, rozhoduje o vylouen lena statutrn orgn. (2) Neur-li stanovy jinak, me nvrh na vylouen podat v psemn form kterkoli len; v nvrhu se uvedou okolnosti osvdujc dvod pro vylouen. len, proti ktermu nvrh smuje, mus mt pleitost se s nvrhem na vylouen seznmit, dat o jeho vysvtlen a uvst i doloit ve, co mu je k prospchu. 241 (1) len me do patncti dn od doruen rozhodnut v psemn form navrhnout, aby rozhodnut o jeho vylouen pezkoumala rozhod komise, ledae stanovy ur jin orgn. (2) Pslun orgn zru rozhodnut o vylouen lena, odporuje-li vylouen zkonu nebo stanovm; rozhodnut o vylouen lena me zruit i v jinch odvodnnch ppadech. 242 Vylouen len me do t msc od doruen konenho rozhodnut spolku o svm vylouen navrhnout soudu, aby rozhodl o neplatnosti vylouen; jinak toto prvo zanik. Nebylo-li mu rozhodnut dorueno, me len nvrh podat do t msc ode dne, kdy se o nm dozvdl, nejdle vak do jednoho roku ode dne, kdy byl po vydn rozhodnut znik jeho lenstv vylouenm zapsn do seznamu len; jinak toto prvo zanik. Organizace spolku 243 Orgny spolku jsou statutrn orgn a nejvy orgn, ppadn kontroln komise, rozhod komise a dal orgny uren ve stanovch. Stanovy mohou orgny spolku pojmenovat libovoln, nevzbud-li tm klamn dojem o jejich povaze. 244 Stanovy ur, je-li statutrn orgn kolektivn (vbor) nebo individuln (pedseda). Neur-li stanovy jinak, vol a odvolv leny statutrnho orgnu nejvy orgn spolku.

50

245 Na usnesen lensk schze nebo jinho orgnu, kter se p dobrm mravm, nebo mn stanovy tak, e jejich obsah odporuje donucujcm ustanovenm zkona, se hled, jako by nebylo pijato. To plat i v ppad, e bylo pijato usnesen v zleitosti, o kter tento orgn nem psobnost rozhodnout. 246 (1) Neur-li stanovy funkn obdob len volench orgn spolku, je toto obdob ptilet. (2) Neur-li stanovy jinak, mohou lenov volench orgn spolku, jejich poet neklesl pod polovinu, kooptovat nhradn leny do nejbliho zasedn orgnu pslunho k volb. (3) Neur-li stanovy jinak, pouij se pro svoln, zasedn a rozhodovn kolektivnch orgn spolku 156 a 159 odst. 2 a pimen t ustanoven o lensk schzi. 247 Nejvy orgn spolku (1) Stanovy ur, kter orgn je nejvym orgnem spolku; do jeho psobnosti zpravidla nle urit hlavn zamen innosti spolku, rozhodovat o zmn stanov, schvlit vsledek hospodaen spolku, hodnotit innost dalch orgn spolku i jejich len a rozhodnout o zruen spolku s likvidac nebo o jeho pemn. (2) Je-li podle stanov statutrn orgn spolku i jeho nejvym orgnem a nen-li s to vykonvat psobnost po dobu del ne jeden msc, me alespo ptina len spolku svolat shromdn vech len spolku; na shromdn pechz psobnost nejvyho orgnu spolku. To neplat, ur-li stanovy nco jinho. (3) Neur-li stanovy jinak, je nejvym orgnem spolku lensk schze; ustanoven 248 a 257 se na lenskou schzi pouij, pokud stanovy neur nco jinho. lensk schze 248 (1) lenskou schzi svolv k zasedn statutrn orgn spolku nejmn jedenkrt do roka. (2) Statutrn orgn spolku svol zasedn lensk schze z podntu alespo tetiny len spolku nebo kontrolnho orgnu spolku. Nesvol-li statutrn orgn spolku zasedn lensk schze do ticeti dn od doruen podntu, me ten, kdo podnt podal, svolat zasedn lensk schze na nklady spolku sm.

51

249 (1) Zasedn lensk schze se svol vhodnm zpsobem ve lht uren stanovami, jinak nejmn ticet dn ped jeho konnm. Z pozvnky mus bt zejm msto, as a poad zasedn. (2) Je-li zasedn svolno podle 248, me bt poad zasedn proti nvrhu uvedenmu v podntu zmnn jen se souhlasem toho, kdo podnt podal. (3) Msto a as zasedn se ur tak, aby co nejmn omezovaly monost len se ho astnit. 250 (1) Kdo zasedn svolal, me je odvolat nebo odloit stejnm zpsobem, jakm bylo svolno. Stane-li se tak mn ne tden ped oznmenm datem zasedn, nahrad spolek lenm, kte se na zasedn dostavili podle pozvnky, eln vynaloen nklady. (2) Je-li zasedn svolno podle 248, me bt odvolno i odloeno jen na nvrh nebo se souhlasem toho, kdo k nmu dal podnt. 251 Kad len je oprvnn astnit se zasedn a poadovat i dostat na nm vysvtlen zleitost spolku, vztahuje-li se poadovan vysvtlen k pedmtu zasedn lensk schze. Poaduje-li len na zasedn sdlen o skutenostech, kter zkon uveejnit zakazuje nebo jejich prozrazen by spolku zpsobilo vnou jmu, nelze mu je poskytnout. 252 (1) lensk schze je schopna usnet se za asti vtiny len spolku. Usnesen pijm vtinou hlas len ptomnch v dob usnen; kad len m jeden hlas. (2) Ur-li stanovy pi prav rznch druh lenstv ve spolku, e je s uritm druhem lenstv spojen pouze hlas poradn, nepihl se k tomuto hlasu pro ely odstavce 1. 253 (1) Kdo zasedn zahj, ov, zda je lensk schze schopna se usnet. Pot zajist volbu pedsedy zasedn a ppadn i dalch inovnk, vyaduj-li jejich volbu stanovy. (2) Pedseda vede zasedn tak, jak byl jeho poad ohlen, ledae se lensk schze usnese na pedasnm ukonen zasedn.

52

(3) Zleitost, kter nebyla zaazena na poad zasedn pi jeho ohlen, lze rozhodnout jen za asti a se souhlasem vech len spolku oprvnnch o n hlasovat. 254 (1) Statutrn orgn spolku zajist vyhotoven zpisu ze zasedn do ticeti dn od jejho ukonen. Nen-li to mon, vyhotov zpis ten, kdo zasedn pedsedal nebo koho tm povila lensk schze. (2) Ze zpisu mus bt patrn, kdo zasedn svolal a jak, kdy se konalo, kdo je zahjil, kdo mu pedsedal, jak ppadn dal inovnky lensk schze zvolila, jak usnesen pijala a kdy byl zpis vyhotoven. (3) Kad len spolku me nahlet do zpis ze zasedn za podmnek urench stanovami. Neur-li stanovy jinak, lze toto prvo vykonat v sdle spolku. 255 Dl lensk schze Stanovy mohou urit, e se zasedn lensk schze bude konat formou dlch lenskch schz, ppadn t, o kterch zleitostech tmto zpsobem rozhodnout nelze. Pipust-li stanovy zasedn dlch lenskch schz, ur rovn obdob, v nm se vechna zasedn mus konat. Pro schopnost usnet se a pro pijmn usnesen se zastnn lenov a odevzdan hlasy staj. 256 Shromdn delegt (1) Stanovy mohou urit, e psobnost lensk schze pln shromdn delegt. (2) Kad delegt mus bt volen stejnm potem hlas. Nen-li to dobe mon, mohou stanovy urit pro volbu delegt rozumnou odchylku. 257 Nhradn zasedn lensk schze (1) Nen-li lensk schze na svm zasedn schopna usnet se, me statutrn orgn nebo ten, kdo pvodn zasedn svolal, svolat novou pozvnkou ve lht patncti dn od pedchozho zasedn lenskou schzi na nhradn zasedn. Z pozvnky mus bt zejm, e se jedn o nhradn zasedn lensk schze. Nhradn zasedn lensk schze se mus konat nejpozdji do esti tdn ode dne, na kter bylo zasedn lensk schze pedtm svolno. (2) Na nhradnm zasedn me lensk schze jednat jen o zleitostech zaazench na poad pedchozho zasedn. Usnesen me pijmout za asti libovolnho potu len, ledae stanovy ur nco jinho.

53

(3) Rozhoduje-li lensk schze na zasedn dlch lenskch schz nebo rozhodujeli namsto n shromdn delegt, postupuje se podle odstavc 1 a 2 obdobn. Neplatnost rozhodnut orgnu spolku 258 Kad len spolku nebo ten, kdo na tom m zjem hodn prvn ochrany, me navrhnout soudu, aby rozhodl o neplatnosti rozhodnut orgnu spolku pro jeho rozpor se zkonem nebo se stanovami, pokud se neplatnosti nelze dovolat u orgn spolku. 259 Prvo dovolat se neplatnosti rozhodnut zanik do t msc ode dne, kdy se navrhovatel o rozhodnut dozvdl nebo mohl dozvdt, nejpozdji vak do jednoho roku od pijet rozhodnut. 260 (1) Soud neplatnost rozhodnut nevyslov, dolo-li k poruen zkona nebo stanov, ani to mlo zvan prvn nsledky, a je-li v zjmu spolku hodnm prvn ochrany neplatnost rozhodnut nevyslovit. (2) Soud neplatnost rozhodnut nevyslov ani tehdy, bylo-li by tm podstatn zasaeno do prva tet osoby nabytho v dobr ve. 261 (1) Poruil-li spolek zkladn lensk prvo lena zvanm zpsobem, m len prvo na pimen zadostiuinn. (2) Namtne-li to spolek, soud prvo na zadostiuinn lenu spolku nepizn, nebyloli uplatnno a) v dob stanoven pro podn nvrhu na vysloven neplatnosti rozhodnut, nebo b) do t msc ode dne prvn moci rozhodnut o zamtnut nvrhu, byl-li tento nvrh zamtnut podle 260. Kontroln komise 262 (1) Zd-li stanovy kontroln komisi, vyaduje se, aby mla alespo ti leny. Neurli stanovy jinak, vol a odvolv leny kontroln komise lensk schze. Ur-li stanovy, e leny kontroln komise jmenuje nebo odvolv statutrn orgn, nepihl se k tomu.

54

(2) Neur-li stanovy dal omezen, nen lenstv v kontroln komisi sluiteln s lenstvm ve statutrnm orgnu spolku ani s funkc likvidtora. 263 Kontroln komise dohl, jsou-li zleitosti spolku dn vedeny a vykonv-li spolek innost v souladu se stanovami a prvnmi pedpisy, nesv-li j stanovy dal psobnost. Zjist-li kontroln komise nedostatky, upozorn na n statutrn orgn, jako i dal orgny uren stanovami. 264 V rozsahu psobnosti kontroln komise me jej poven len nahlet do doklad spolku a poadovat od len dalch orgn spolku nebo od jeho zamstnanc vysvtlen k jednotlivm zleitostem. Rozhod komise 265 Je-li zzena rozhod komise, rozhoduje sporn zleitosti nleejc do spolkov samosprvy v rozsahu urenm stanovami; neur-li stanovy psobnost rozhod komise, rozhoduje spory mezi lenem a spolkem o placen lenskch pspvk a pezkoumv rozhodnut o vylouen lena ze spolku. 266 (1) Neur-li stanovy jinak, m rozhod komise ti leny, kter vol a odvolv lensk schze nebo shromdn len spolku. (2) lenem rozhod komise me bt jen bezhonn zletil a pln svprvn osoba, kter ve spolku nepsob jako len statutrnho orgnu nebo kontroln komise. Nenavrhl-li nikdo vysloven neplatnosti volby lena rozhod komise pro nedostatek bezhonnosti, plat s vhradou zmny okolnost, e byla zvolena bezhonn osoba. (3) Z innosti rozhod komise je vylouen jej len, jemu okolnosti ppadu brn nebo by mohly brnit rozhodovat nepodjat. 267 zen ped rozhod komis upravuje jin prvn pedpis.

55

268 Zruen spolku (1) Soud zru spolek s likvidac na nvrh osoby, kter na tom m oprvnn zjem, nebo i bez nvrhu v ppad, e spolek, a byl na to soudem upozornn, a) vyvj innost zakzanou v 145, b) vyvj innost v rozporu s 217, c) nut tet osoby k lenstv ve spolku, k asti na jeho innosti nebo k jeho podpoe, nebo d) brn lenm ze spolku vystoupit. (2) Ustanoven 172 nen doteno. Likvidace spolku 269 (1) Pi zruen spolku s likvidac sestav likvidtor soupis jmn a zpstupn jej v sdle spolku vem lenm. (2) Likvidtor vyd proti hrad nklad soupis jmn kadmu lenu, kter o to pod. 270 (1) Nelze-li povolat likvidtora jinak, jmenuje soud likvidtorem i bez jeho souhlasu nkterho z len statutrnho orgnu. Nen-li to mon, jmenuje soud likvidtorem i bez jeho souhlasu nkterho lena spolku. (2) Likvidtor jmenovan podle odstavce 1 neme z funkce odstoupit, me vak navrhnout soudu, aby jej z funkce zprostil, proke-li, e na nm nelze spravedliv poadovat, aby funkci vykonval. 271 Likvidtor zpen likvidan podstatu pouze v tom rozsahu, v jakm to je pro splnn dluh spolku nezbytn. 272 (1) Likvidtor nalo s likvidanm zstatkem podle stanov. Ur-li stanovy spolku se statusem veejn prospnosti, e m bt likvidan zstatek pouit k jinm ne veejn prospnm clm, nepihl se k tomu. (2) Nelze-li s likvidanm zstatkem naloit podle stanov, nabdne likvidtor likvidan zstatek spolku s elem obdobnm. Nen-li to mon, nabdne likvidtor

56

likvidan zstatek obci, na jejm zem m spolek sdlo. Nepijme-li obec nabdku do dvou msc, nabv likvidan zstatek kraj, na jeho zem m spolek sdlo. Zsk-li likvidan zstatek obec nebo kraj, pouije jej jen k veejn prospnmu cli. 273 Obdrel-li spolek elov vzan plnn z veejnho rozpotu, ustanoven 272 se nepouije a likvidtor nalo s pslunou st likvidanho zstatku podle rozhodnut pslunho orgnu. Fze spolk 274 Zastnn spolky uzavraj smlouvu o fzi jako smlouvu o slouen spolk, nebo jako smlouvu o splynut spolk. 275 Smlouva o fzi obsahuje alespo daje o nzvu, sdle a identifikujc daj kadho ze zastnnch spolk s uvedenm, kter spolek je zanikajc a kter nstupnick, a rozhodn den. 276 (1) Smlouva o splynut spolk obsahuje i ujednn o stanovch nstupnickho spolku. (2) Dojde-li pi slouen ke zmn stanov nstupnickho spolku, obsahuje smlouva o slouen tak ujednn o tto zmn. 277 (1) Spolen s nvrhem smlouvy o fzi vyhotov lenov statutrnch orgn zastnnch spolk i zprvu vysvtlujc hospodsk i prvn dvody a dsledky fze. Zprvu lze vyhotovit i jako spolenou pro vechny zastnn spolky. (2) Zprva vysvtlujc hospodsk i prvn dvody a dsledky fze nemus bt vyhotovena, jsou-li vichni lenov zastnnho spolku leny jeho statutrnho nebo kontrolnho orgnu nebo souhlas-li s tm vichni lenov zastnnho spolku.

57

278 Zasedn lensk schze, ktermu bude nvrh smlouvy o fzi pedloen ke schvlen, mus ten, kdo je svolv, ohlsit nejmn ticet dn ped jeho konnm. V tto lht mus bt zpstupnny vem lenm a) nvrh smlouvy o fzi, b) stanovy nstupnickho spolku, c) vkaz majetku a zvazk vech zastnnch spolk ne star ne est msc a d) zprva vysvtlujc hospodsk i prvn dvody a dsledky fze, je-li jej vyhotoven nutn. 279 (1) Zastnn spolky zveejn nejmn ticet dn ped zasednm lensk schze spolen oznmen, v nm uvedou, jakch spolk se fze tk a jak spolek se stane nstupnickm spolkem. (2) Nen-li spolek pjemcem plnn z veejnho rozpotu, m-li zanedbateln poet vitel a je-li celkov ve dluh zanedbateln, posta, pokud doru oznmen znmm vitelm. 280 Pihls-li vitel zastnnho spolku pohledvku do esti msc ode dne, kdy se zpis fze stal vi nmu innm, m prvo na dostatenou jistotu, zhor-li se dobytnost pohledvky. Proke-li vitel, e se v dsledku fze dobytnost pohledvky zhor podstatnm zpsobem, m prvo na dostatenou jistotu jet ped zpisem fze do veejnho rejstku. 281 (1) Nvrh smlouvy o fzi schvaluj lensk schze zastnnch spolk. lensk schze me nvrh smlouvy o fzi jen schvlit, nebo odmtnout. (2) Zasedn lenskch schz zastnnch spolk me bt svolno i jako spolen. Tehdy lensk schze zastnnch spolk hlasuj o nvrhu smlouvy o fzi oddlen. Pokud se vak po schvlen nvrhu smlouvy o fzi vol lenov orgn nstupnickho spolku, mohou lensk schze zastnnch spolk rozhodnout, e budou o tchto lenech hlasovat spolen. 282 Ten, kdo za zastnn spolek nvrh smlouvy o fzi podepisuje, pipoj k podpisu krom dalch nleitost tak daj, e nvrh smlouvy schvlila lensk schze spolku a kdy se tak stalo. Smlouva o fzi je pijata usnesenm lensk schze poslednho ze zastnnch spolk o schvlen nvrhu smlouvy o fzi a jejm podpisem za tento spolek.

58

283 Nvrh na vysloven neplatnosti smlouvy o fzi lze podat jen spolen s nvrhem na neplatnost usnesen lensk schze schvalujcho tuto smlouvu. Prvo domhat se neplatnosti m jen zastnn spolek nebo osoba oprvnn podat nvrh na vysloven neplatnosti lensk schze. 284 (1) Nvrh na zpis fze do veejnho rejstku podvaj spolen vechny zastnn spolky. Jedn-li se o fzi splynutm, podep nvrh tak lenov statutrnho orgnu nstupnickho spolku. (2) Na zklad nvrhu provede pslun orgn zpis fze tak, e k tmu dni vymae ve veejnm rejstku zanikajc spolky, poznamen, kdo je jejich prvn nstupce, a pi fzi a) slouenm poznamen u nstupnickho spolku den innosti slouen a nzvy, adresy sdla a identifikujc daje spolk, kter se s nstupnickm spolke