Embed Size (px)
Citation preview
Nadříše A) PRVOJADERNÍ, PŘEDJADERNÍ (Prokaryota)
1. říše: Archebakterie
2. říše: Eubakterie
1. podříše: Bakterie
2. podříše: Sinice
Nadříše B) JADERNÍ (Eukaryota)
3. říše: Rostliny (Plantae)
1. podříše: Nižší rostliny
2. podříše: Vyšší rostliny
4. říše: Houby (Fungi)
5. říše: Živočichové (Animalia)
1. podříše: Prvoci
2. podříše: Mnohobuněční
- známo přes 100 000 druhů (odhad až 1,5 miliónů)
- organizmy s eukaryotickou buňkou – BS s chitinem nebo s celulózou, v buňce lysozómy i cytoskelet
- jedno- i mnohobuněčné
- heterotrofní – organické látky rozkládají vně těla (vylučují trávicí enzymy), pak je absorbují
podhoubím (mycelium)
- saprofyté, mutualisté, parazité – 80% chorob rostlin způsobeno houbami
- mají společného předka s živočichy (1,5 mld let)
- suchozemští, vázaní na vlhko – nepříznivé podmínky přečkávají ve formě spór
Spora = mikroskopická částice schopná vyklíčit v
dospělého jedince, aniž by musela splynout s
nějakou jinou buňkou, jednobuněčná i vícebuněčná,
slouží k šíření houby na jiná stanoviště
Hyfa (houbové vlákno) = vznikne vyklíčením spory
Mycelium (podhoubí) = soubor hyf, součástí mycelia jsou
i útvary, kde vznikají spory
Sporangium (výtrusnice) = specializovaný útvar, ve
kterém vznikají spory
Pokus č. 1
Pozorování spor
Materiál: plodnice hub (žampión, hlíva, ...), výkresový papír,
celofán, izolepa
Postup:
Plodnice umístíme na hladký výkres spodní stranou plodnice
dolů a necháme do druhého dne. Následný den odstraníme
plodnici a otisk výtrusů zafixujeme celofánem a izolepou.
Pokus č. 2
Pozorování spór pod mikroskopem
Materiál: plodnice hub (žampión, hlíva, ...), podložní sklíčko, krycí
sklíčko, Pasteurova pipeta, voda
Postup:
Z plodnice získáme několik výtrusů, které umístíme do kapky vody na
podložní sklo. Přikryjeme krycím sklíčkem a pozorujeme pod
mikroskopem.
Stavba těla mnohobuněčných hub:
Tělo = stélka – tvořena mnohobuněčnými houbovými
vlákny (hyfa) – tvoří síť = podhoubí (mycelium)
vlákna se někdy mohou seskupovat a tvořit nepravá
pletiva – např. plektenchym
za určitých podmínek mohou vyrůstat na podhoubí
plodnice
Rozmnožování hub:
nepohlavně – pučením (kvasinky) a pomocí spor
(většinou haploidní)
pohlavně – méně časté, při nepříznivých podmínkách
1. Syngamie = sexuální spojení dvou buněk dvou
individuí (houby vřeckovýtrusé a stopkovýtrusé)
2. Konjugace (zygogamie) – dvě fyziologicky
rozlišená vlákna se k sobě přiblíží, vyšlou kopulační
výběžky, ty splynou, vzniká zygospora, která
přečkává nepříznivé období (plíseň hlavičková)
Systém hub:
Oddělení Hlenky (Myxomycota)
Oddělení Nádorovkovité (Plasmodiophoromycota)
Oddělení Oomycety (Oomycota) – řazeni i k Chromistům
(první tři oddělení řadí mnozí mezi Protista)
Oddělení Chytridiomycety (Chytridiomycota)
Oddělení Houby vlastní (Eumycota)
Třída Zygomycety (Zygomycetes) – houby spájivé
Třída Houby vřeckovýtrusé (Ascomycetes)
Třída Houby stopkovýtrusé (Basidiomycetes)
Myxomycota
mycelium chybí, v BS celulóza
tvořeny měňavkovitými buňkami (améby)
jednobuněčné améby se živí pohlcováním bakterií,
prvoků, organických zbytků atd.
někdy se améby mohou shlukovat v rosolovité
pohyblivé plasmodium, na kterém vyrůstají
„kapkovité“ plodničky s výtrusy
velmi málo prozkoumaná skupina
pýchavička vlčí mléko, slizovka
Pýchavička vlčí mléko
http://www.biolib.cz/cz/taxon/id126476/
Slizovka práškovitá
název vlčího mléka pochází patrně z míst, kde se
vyskytovali vlci společně s těmito hlenkami, které
tamější obyvatelé, podle místní tradice, považovali
za červené kapky mléka, vylučovaného vlčicemi
hlenky mají s rostlinami společnou produkci
celulózy a stejně jako houby se rozmnožují výtrusy
větší část života stráví jako buňky měňavkovitého
tvaru a za potravou se, stejně jako
živočichové, pohybují.
dříve se hlenky řadily mezi houby, v novém
systematickém řazení jsou označeny za
měňavkovce z říše prvoků.
Ooomycota
v buněčných stěnách je celulóza
vodní, půdní a parazitické organismy
hnilobytka (Saprolengia)
vřetenatka révová (Plasmopara viticola) způsobuje
perenosporu vinné révy - na rubu listů
vinné révy vyrůstají skrze průduchy, výtrusnice se
snadno ulamují a jsou roznášeny větrem
plíseň bramborová – napadá listy brambor i rajčat
plíseň bělostná – napadá brukvovité rostliny
plíseň bělostná
http://www.agromanual.cz/cz/atlas/choroby/choroba/plisen-belostna.html
hnilobytka
http://www.americanaquariumproducts.com/images/graphics/saprolegniafungus.jpg
plíseň bramborová
http://www.agromanual.cz/cz/atlas/choroby/choroba/plisen-bramboru.html
vřetenatka révová
http://it.wikipedia.org/wiki/Plasmopara_viticola#mediaviewer/File:Plasmopara_viticola_000.jpg
NÁDOROVKOVITÉ
paraziti, stélky jsou améby, mohou být bičíkaté a
vytvářet plazmodium.
nádorovka kapustová (Plasmodiophora brassicae):
parazit na brukvovitých rostlinách, hostitelské buňky
podněcuje k dělení, takže se na kořenech vytvářejí
nádory, následkem je vadnutí a žloutnutí listů, výtrusy
se tvoří v buňkách nádorů a do půdy se dostávají jejich
tlením, klíčivost si zachovávají i několik let
nádorovka kapustová
http://agronomija.rs/2014/kila-kupusa-plasmodiophora-brassicae/
CHYTRIDIOMYCETY
nejprimitivnější houby
hojné v půdě a sladkých vodách, jednobuněčné i
mnohobuněčné
saprofyti nebo paraziti prvoků, rostlin či živočichů
jako jediní z hub mají bičík – tvoří zoospory
rakovinovec bramborový ( Synchitrium
endobioticum), původce rakoviny brambor
http://cs.wikipedia.org/wiki/Chytridiomycety#mediaviewer/File:Synchytridium_endobioticum.jpg
ZYGOMYCETY
popsáno asi 1 000 druhů
většinou suchozemské, rostou v půdě (součást
edafonu, častá mykorhíza) nebo na tlejících
organismech (saprofyté nebo parazité)
nepohlavně se rozmnožují pomocí sporangiofor,
pohlavně spájením (konjugací)
plíseň hlavičková (mucor mucedo),
kropidlovec černavý – časté na organických
substrátech (potraviny, trus)
plíseň hlavičková
http://chrisb.blog.onet.pl/2009/08/13/mucor-mucedo/
kropidlovec černavý
http://enfo.agt.bme.hu/drupal/node/10416
ASCOMYCETES
polovina všech známých druhů hub, asi 60 tis. druhů
vřecka (vřecko = ascus), které obsahují spory, vznikají
jednotlivě na konci hyf nebo jsou uspořádaná v
souvislou vrstvu na povrchu nebo uvnitř plodnic
při pohlavním rozmnožování vytvářejí na hyfách samčí
a samičí gametangia
rozmnožují se i nepohlavně pomocí konidií nebo
pučením
asi 40% z nich tvoří lišejníky
některé žijí v pletivech listů a vylučují jedovaté toxiny
jednobuněčné houbové mikroorganismy
netvoří plodnice, množí se zejména nepohlavně
pučením
kvasinky jsou hojně využívány v potravinářství a
biotechnologiích (výroba vína, piva, chleba a dalšího
pečiva, atd.)
zástupci rodů Candida, Cryptococcus, Trichosporon
vyvolávají různá kožní, slizniční onemocnění
http://cs.wikipedia.org/wiki/Kvasinky#mediaviewer/File:S_cerevisiae_und
er_DIC_microscopy.jpg
nenáročný a krátký
bunečný cyklus
využití jako modelový
organismus
v plodech, květech,
zkvašují cukr na
alkohol + únik CO2
Pokus č. 3 Vitální test kvasinkové kultury
Materiál: Savo, česnek, struhadlo, zkumavky, potravinářské kvasnice, Preventin, Pasteurova pipeta, filtrační papír, mikroskop, podložní sklíčko, krycí sklíčko
Postup:
Nakultivovanou kulturu kvasinky pivní rozdělíme do 4 zkumavek po 4 ml:
1) Kontrolní vzorek
2) Přidáme 1 ml Sava (dezinfekční prostředek)
3) zahřejeme ve vodní lázni na 100°C
4) přidáme 1 ml šťávy z česneku
Zkumavky necháme kultivovat při teplotě 31°C. Po uplynutí 45 minut provedeme vitální test: Na dvě podložní sklíčka kápneme kulturu zvlášť z kontrolní a testované zkumavky, přikryjeme krycím sklíčkem (KS), na kraj KS přikápneme modř, na druhé straně odsajeme přiložením filtračního papíru. Nakonec pozorujeme pod mikroskopem – porovnáme podíl živých/mrtvých buněk v testovaném a kontrolním vzorku.
štětičkovec (Penicillium)- antibiotika, výroba sýrů,
za objev penicilínu získal Alexander Fleming v roce
1945 Nobelovu cenu
kropidlák (Aspergillus) – povlaky na ovoci,
nebezpečné plísně – karcinogenní
http://abicko.avcr.cz/2012/11/17/
Pokus č. 4
Pozorování plísní pod mikroskopem
Materiál: sýrové plísně (Hermelín, Niva,...), podložní
sklíčko, krycí sklíčko, Pasterova pipeta, skalpel, voda
Postup:
Ze sýru odebereme kousek plísně a přeneseme do vody
na podložní sklo. Přikryjeme krycím sklíčkem a
pozorujeme pod mikroskopem.
hlízenka ovocná
padlí
http://www.biolib.cz/cz/taxonimage/id103710/?taxonid=104797
kadeřavka
paličkovice nachová (Claviceps purpurea) je jedovatá
HOUBA, která tvoří podhoubí v semeníku lipnicovitých
rostlin a mění ho v tmavý tvrdý útvar (sklerocium), tzv.
námel
námel obsahuje alkaloidy (až 40 druhů)
Ve starověku, v řeckém chrámu v Eleusis poblíž Athén, se konaly
mystické obřady, spojené s kultem bohyně úrody a plodnosti Démétér.
Obřad byl zakončen popíjením rituálního nápoje zvaného kykeón. Z vody,
ječmene a koření. Účastnící po vypití tohoto blahodárného nápoje
pociťovali nezapomenutelné fyzické i mystické prožitky doprovázené
tělesným třesem a závratěmi způsobené intoxikací alkaloidy.
S nástupem křesťanství došlo v Evropě k rozsáhlejšímu pěstování žita.
Především na venkově se v důsledku požívání mouky znečištěné
námelem značně rozšířily otravy. Tyto otravy si ve středověku vyžádaly
tisíce obětí a postupem času vyvrcholily v epidemie. Z této doby jsou
popsány dva typy onemocnění. Jedná se o konvulzivní formu (ergotismus
convulsivus), objevující se častěji v severovýchodní Evropě, a sněť
(ergotismus gangraenosus), která byla častější v jihozápadní Evropě.
Onemocnění gangrenózní formou ergotismu bylo pokládáno za boží trest
a označováno jako Ignis sancti Antonii neboli oheň sv. Antonína.
francouzský lékař Louis Thuillier v roce 1676
objasnil původ epidemií
ve středověku mlynáři často rozdělovali mouku pro
bohatší zákazníky a pro chudinu, mouka pro
chudinu běžně obsahovala 6–10 % námele
otrava námelem byla pravděpodobnou příčinou
událostí v roce 1692 v Salemu, kdy bylo odsouzeno
za čarodějnictví na 150 mužů a žen
v dnešní době jsou pro zdraví škodlivá stanovena
0,2 % námele
ohnivec šarlatový
řasnatka
http://www.biolib.cz/cz/taxonimage/id8640/?taxonid=126040
BASIDIOMYCETES
asi 25 000 druhů
mykorrhizální houby i parazité rostlin
výtrusy, zde zvané basidiospory, vznikají na povrchu
buněk, zvaných basidie, vznikají při pohlavním procesu
často v plodnici
tvoří přehrádkované mnohobuněčné podhoubí
Systém:
Heterobasidiomycetidae
rzi (Uredinales)
Rez travní (Puccinia graminis) střídá dva hostitele; jarní
výtrusy se tvoří na listech dřišťálu, které potom infikují
obiloviny
sněti (Ustilaginales)
Sněť kukuřičná (Ustilago maydis), tvoří na kukuřici
nádory velikosti dětské hlavy
rez travní
http://www.zoologie-puchnerova.estranky.cz/fotoalbum/houby/rez-
travni.html
sněť kukuřičná
http://www.nahuby.sk/obrazok_detail.php?obrazok_id=240654
Homobasidiomycetidae
chorošotvaré (Aphyllophorales)
kuřátka, choroš, hlíva, …
žampiónotvaré (Agaricales)
bedla, žampión, hřib, muchomůrka, ...
břichatky (Geasteromycetidaes)
pestřec, květnatec, pýchavka, …
kuřátka květáková
http://toulky.cz/dalbum/showimg.php?file=/Ceska%20republika/sumava_
2005/DSCN0020.jpg&details=1
kuřátka sličná
http://toulky.cz/dalbum/showimg.php?file=/Ceska%20republika/sumava_2005/DSCN0020.jpg&details=1
troudnatec pásovaný
http://cs.wikipedia.org/wiki/Troudnatec_p%C3%A1sovan%C3%BD#medi
aviewer/File:Fomitopsis_pinicola_1.JPG
outkovka pestrá
http://www.biolib.cz/cz/image/id17878/
troudnatec kopytovitý
http://vencikuvblog.blog.cz/en/gallery/finsko/hyyti-la-10-12-
9/lakkasuo/uterni-rano/picture/17685921
http://www.hubkar.estranky.cz/clanky/cepice_-vesty-a-dalsi-vyrobky-z-hubek-_chorosu_.html
sírovec žlutooranžový
http://www.biolib.cz/cz/image/id231925/
troudnatec kopytovitý
předměty vyráběné z této houby byly
byly charakteristické na území
Chodska a a Moravského Valašska
využíval se k výrobě zápalné hubky,
čepic, klobouků, rukavic, lehké obuvy,
vest, nátepníčků, ochranných váčků na
kapesní hodinky, peněženky
a drobných ozdobných předmětů
houba se musela nejdřív máčet v
různých roztocích, aby změkla,
následně se ořezala svrchní kůra a
zespodu výtrusnice
dužnina, která nám zůstane se
rozklepe a znovu máčí a tvaruje na
formě do požadovaného tvaru čepice
nebo klobouku
výroba zabere i tři dny
/
http://www.biolib.cz/cz/image/id136486/
hadovka
pestřec
http://www.biolib.cz/cz/image/id9191/
květnatec
hvězdovka
LIŠEJNÍKY
spojení houby a řasy (nebo sinice)
řasy a sinice (autotrofní) je možno najít běžně volně,
houba (heterotrofní) volně žít sama nemůže vůbec
nebo obtížně
houba je skoro vždy ze skupiny Ascomycota,
fotosyntetizující organismy jsou zelené řasy
(Trebouxia, Pseudotrebouxia, Trentepohlia) nebo
sinice Nostoc.
pohlavně se rozmnožuje pouze houba
stélka je korovitá (lišejník zeměpisný), lupenitá
(terčovka bublinatá) nebo keříčkovitá (dutohlávka
sobí)
Dutohlávka sobí
http://cs.wikipedia.org/wiki/Dutohl%C3%A1vka_sob%C3%AD#mediaviewer/File:Cladonia_rangife
rina.jpeg
Lišejník zeměpisný
http://cs.wikipedia.org/wiki/Mapovn%C3%ADk_zem%C4%9Bpisn%C3%BD#mediaviewer/File:Rh
izocarpon_geographicum_on_quartz.jp
g
Terčovka bublinatá
http://cs.wikipedia.org/wiki/Ter%C4%8Dovka_bublinat%C3%A1#mediaviewer/File:Hypogymnia_physodes_010108.jpg
Fluorescence hub
- houby z čeledi holubinkovité, barva fluorescence
dužiny holubinek závisí na konkrétním druhu
- Phenix roeberenii – vyskytuje se v Brazilii, v období
dešťů na rozkládajících se listech palem, světlo má
vlnovou délku 530 nm a je vyzařováno nepřetržitě ve
dne i v noci
- http://www.geocaching.com/geocache/GC3V869_vesela-houba-21-svetelkujici-houby?guid=d18e9519-5ad5-40cd-a405-de0a699484fb
václavka obecná (Armillaria mellea) způsobuje
světélkování ztrouchnivělého dřeva, její vlákna
produkují nazelenalé světlo pomocí enzymů, stejně
jako např. světlušky
význam tohoto světélkování
není znám
http://www.biolib.cz/cz/taxonimage/id172920/
Barvení houbami
houby lze použít k barvení papíru, vlny a dalších
přírodních vláken
před barvením se používá úprava mořidlem např.
slaná voda, ocet, čpavek, měděný hrnec, rezavé
pánve
http://mushroom-collecting.com/8-29-06_102.jpg
