Upload
others
View
2
Download
0
Embed Size (px)
Citation preview
Metodický list
Pořadové číslo: VY_32_INOVACE_II.A.20
Název pro školu: EU PŘ 20
Název materiálu: Houby – jednobuněčné, mnohobuněčné
Autor: Mgr. Petra Bainarová
Vzdělávací obor: Přírodopis
Anotace:
Prezentace slouží jako doplnění při výkladu učiva houby. Pomocí prezentace se žáci
seznámí s jednobuněčnými houbami, stavbou mnohobuněčných hub a jejich rozdělením.
Žáci si pomocí obrázků zopakují názvy běžných hub a jejich význam.
Klíčová slova: Kvasinka, kvašení, plíseň, parazit, antibiotika, houba, podhoubí
Druh učebního materiálu: prezentace v aplikaci PowerPoint
Očekávaný výstup:Žák se orientuje v klíčových slovech, popíše stavbu těla hub mnohobuněčných, zná jedlé
a jedovaté houby. Chápe význam kvasinek pro člověka.
Věková skupina: 12-13 let
Ověřeno dne: 6.5.2013
Třída: VII. B, 19 žáků, 13 chlapců, 6 dívek, SVP 0, 0 chlapci, 0 dívky
HOUBY JEDNOBUNĚČNÉ,
MNOHOBUNĚČNÉ
KVASINKY, PLÍSNĚ, HOUBY STOPKOVÝTRUSNÉ
Obr.1
TAXONOMICKÉ ROZDĚLENÍ HUB
HOUBY
Kvasinky
jednobuněčné houby
Kvasinka pivní
Kvasinka vinná
Plísně
Plíseň hlavičková
štětičkovec
Houby stopkovýstrusné
Žampión ovčí
Hřib satan
VÝZNAM HUB V PŘÍRODĚ
rozkládají organické látky (odumřelá těla rostlin a živočichů)
podílejí se na tvorbě humusu
žijí v symbióze s kořeny stromů (mykorhiza)
škodí na rostlinách (onemocnění)
způsobují onemocnění živočichů a člověka (otravy, kožní
choroby aj.)
získávají se z nich různé látky (např. penicilin – lék)
KVASINKY – POUZE OPAKOVÁNÍ
Jednobuněčné houby
Energii k životu získávají pomocí kvašení –
rozkládají organické látky na látky jednodušší, není potřeba kyslík
Z průmyslově využívaných kvašení je nejvýznamnější kvašení
alkoholové a mléčné.
Některé kvasinky ale mohou být původci chorob –
patogenní kvasinky mohou způsobit svěděné a pálení v
intimních místech
Zástupci – kvasinka pivní, kvasinka vinná
Slisované kvasinky se prodávají jako droždí - kvasnice
Obr.2
Obr.3 pivovarské kvasnice
PLÍSNĚ (ZÁPIS DO SEŠITU)
- houby mnohobuněčné
- plísně tvoří soubor houbových vláken – podhoubí
- pokud se setkají dvě různopohlavná podhoubí, dojde ke spojení a vyrůstají
výtrusnice s výtrusy – pomocí výtrusů se plísně rozmnožují
- zástupci: plíseň hlavičková – parazitická plíseň, znehodnocuje
potraviny
Štětičkovec (Penicillium) – některé štětičkovce se používají k
výrobě sýrů, z jiných se vyrábějí antibiotika – omezují
rozmnožování bakterií v těle
Kropidlák černý – způsobuje černou plíseň na ovoci a
zelenině
PLÍSNĚ
Obr.4 plíseň hlavičková
Obr.6 sýr camembert
Obr.5 štětičkovec
HOUBY STOPKOVÝTRUSNÉ - NADPIS DO SEŠITU
▪ Mnohobuněčné houby (pojem do sešitu)
Neopisovat, pouze ke čtení:
▪ Pokud se v zemi setkají dvě různopohlavná podhoubí, dojde ke spojení
– z takového podhoubí vyrůstá plodnice, která vytváří výtrusy – těmi se
houby rozmnožují
▪ Výtrusy vlivem větru nebo při dešti ven z klobouku a v zemi začnou
klíčit v podhoubí
STAVBA TĚLA HOUBY – ZÁPIS DO SEŠITU (CELÉ)
tělo hub je vláknité podhoubí (pod zemí), z něj vyrůstají u
některých druhů velké
lupenité
PLODNICE = „houby“
rourkaté
stavební látka: chitin
zásobní látka: glykogen a olej
rozmnožování: výtrusy (výtrusorodá vrstva = rouško)
PŘIŘAĎ JEDNOTLIVÉ ČÁSTI TĚLA HOUBY NA SPRÁVNÉ
MÍSTO (ZNÁTE Z 1.STUPNĚ):
Obr.7 muchomůrka růžovka
Výtrusorodé
rouško
třeň
Zbytky plachetky
pochva
prsten
klobouk
ŘEŠENÍ:
Obr.7 muchomůrka růžovka
Výtrusorodé
rouško
třeň
Zbytky plachetky
pochva
prsten
klobouk
DĚLENÍ PODLE STRAVITELNOSTI HUB PRO
ČLOVĚKA: (DO SEŠITU NĚKTERÉ PŘÍKLADY)
Jedlé, jedovaté nebo nejedlé? Názvy hub
NEJEDLÉ Hřib kříšť, hřib žlučník(hořčák)
JEDLÉ Bedla vysoký, holubinka namodralá, holubinka
mandlová, václavka obecná,
hřib dubový, čirůvka májová,
muchomůrka růžovka
JEDOVATÉ Muchomůrka červená, muchomůrka zelená, hřib
satan, lysohlávka česká,
závojenka olovová
ZÁSADY SBĚRU HUB,
1.POMOC PŘI OTRAVĚ HOUBAMI:
Obr. 18
Chodíš do lesa na houby?
Jaké jsou správné zásady při sběru a
uchovávání hub a napiš je stručně do
sešitu.
Jak by ses choval/a při otravě houbami?
Zkus opět napsat několik rad do sešitu.
Vše příští hodinu zkontrolujeme.
TEĎ JE ČAS NA POZNÁVÁNÍ JEDNOTLIVÝCH
DRUHŮ HUB
viz. další prezentace
POUŽITÁ LITERATURA A INTERNETOVÉ ZDROJE:
Obr. 1: CHERNILEVSKY, G.. Wikipedie [online]. [cit. 30.4.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Cep_in_basket_2006_G01.jpg
Obr.2: MASUR. Wikipedie [online]. [cit. 30.4.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:S_cerevisiae_under_DIC_microscopy.jpg
Obr.3: PERNAK. Wikipedie [online]. [cit. 30.4.2013]. Dostupný pod licencí Creative commons na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Pivovarsk%C3%A9_kvasinky.jpg
Obr.4: LINDSEY, James. Wikipedie [online]. [cit. 30.4.2013]. Dostupný pod licencí Creative commons na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Mucor.mucedo.-.lindsey.jpg
Obr.5: HALASZ, Peter. Wikipedie [online]. [cit. 30.4.2013]. Dostupný pod licencí Creative commons na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Penicillium_Pengo.jpg
Obr.6: NJGJ. Wikipedie [online]. [cit. 30.4.2013]. Dostupný pod licencí Creative commons na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Camembert.JPG
Obr.7: NEZNÁMÝ. Wikipedie [online]. [cit. 30.4.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Perlpilz-1.jpg
Obr.8: HANKWANG. Wikipedie [online]. [cit. 30.4.2013]. Dostupný pod licencí Creative commons na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Amanita_phalloides.jpg
Obr.9: HIUPPO. Wikipedie [online]. [cit. 30.4.2013]. Dostupný pod licencí Creative commons na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Amanita_citrina_PL.jpg
Obr.10: LURIDIFORMIS. Wikipedie [online]. [cit. 30.4.2013]. Dostupný pod licencí Creative commons na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Russ.ves.jpg
Obr.11: FIL22PLM. Wikipedie [online]. [cit. 30.4.2013]. Dostupný pod licencí Creative commons na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Grandes_coulemelles.jpg
Obr.12: SALIX. Wikipedie [online]. [cit. 30.4.2013]. Dostupný pod licencí Creative commons na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:2008-08-Agaricus-Stuttgartx7.JPG
Obr.13: SVAJCR. Wikipedie [online]. [cit. 30.4.2013]. Dostupný pod licencí Creative commons na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:100904_Li%C5%A1ka_obecn%C3%A1_%28Cantharellus_cibarius%29_0004.JPG
Obr.14: STROBILOMYCES. Wikipedie [online]. [cit. 30.4.2013]. Dostupný pod licencí Creative commons na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Boletus_edulis_EtgHollande_041031_091.jpg
Obr.15: BERNYPISA. Wikipedie [online]. [cit. 30.4.2013]. Dostupný pod licencí Creative commons na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Boletus-satanas-3_crop.jp
Obr.16: AK CCM. Wikipedie [online]. [cit. 30.4.2013]. Dostupný pod licencí Creative commons na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:2010-09-13_Boletus_luridus_Schaeff_104527_crop.jpg
Obr.17: KUNZE, Andreas. Wikipedie [online]. [cit. 30.4.2013]. Dostupný pod licencí Creative commons na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:2007-07-14_Xerocomellus_pruinatus_1.jpg
Obr.18: [cit. 30.4.2013]. Sada klipartů Microsoft Office
KVASNIČKOVÁ, Danuše a kol. Ekologický přírodopis 7 - 2.díl. Praha: Fortuna, 1997, ISBN 80-7168-440-6.