„Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol

v oblasti cizích jazyků“ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

ZŠ Dělnická

Určeno pro 6. – 7. třídy ZŠ

Sekce základní / zvýšený zájem

Předmět Přírodopis

Téma / kapitola Jednobuněčné rostliny

Zpracoval Mgr. Lenka Grygová ( tým 3)

2

Obsah: 1 CHARAKTERISTIKA JEDNOBUNĚČNÝCH ROSTLIN................................................................3

2 SINICE ....................................................................................................................................................6

3 BIČÍKOVCI ............................................................................................................................................8

4 JEDNOBUNĚČNÉ ZELENÉ ŘASY ..................................................................................................11

5 ROZSIVKY...........................................................................................................................................13

6 ČÁST PRO ZÁJEMCE - TEST ..........................................................................................................15

7 PŘEHLED LITERATURY .................................................................................................................16

3

1 Charakteristika jednobuněčných rostlin

V této kapitole se dozvíte:

• co je to stélka

• co jsou nižší rostliny

• z čeho je tvořeno tělo jednobuněčných řas

• co najdeme v těle těchto rostlin

• které důležité děje se odehrávají v jejich tělech

Budete schopni:

• pojmenovat jednotlivé části buňky a vysvětlit, jaký význam mají pro život rostliny

• vysvětlit, čím se liší tělo nižší a vyšší rostliny

• popsat dva důležité děje probíhající v tělech rostlin a vysvětlit rozdíl mezi nimi

• vysvětlit, proč jsou zelené rostliny tak důležité pro život na naší planetě

Klíčová slova této kapitoly:

Buňka, stélka, jednobuněčná rostlina, nižší rostliny, organely, fotosyntéza, dýchání,

producent

1.1.1 Stélka

Stélka je tělo každé rostliny, které není rozlišeno na hlavní rostlinné orgány (kořen,

stonek, list). Má jednoduchou stavbu. Je tvořeno z buněk (základní stavební jednotka těla

živých organismů). Skupina rostlin, jejichž tělo tvoří stélka, se nazývá nižší rostliny.

1.1.2 Jednobuněčné rostliny

Tělo jednobuněčných rostlin tvoří zvláštní stélka, která je tvořenou pouze jednou buňkou.

Je mikroskopické velikosti. Buňka musí zajistit všechny důležité životní činnosti sama.

Proto v ní můžeme pozorovat různé struktury, většinu z nich nazýváme organely.

4

1.1.3 Stavba rostlinné buňky

Obr. 1: Rostlinná buňka

Buňka je základní stavební součást každého rostlinného těla.

Stavba buněk rostlin se může lišit v přítomnosti jednotlivých součástí, některé se ale

nacházejí ve všech typech buněk.

Důležité části buňky jsou:

Buněčná stěna – chrání a ohraničuje buňku

Cytoplazmatická membrána – tenká ochranná blanka na povrchu cytoplazmy

Cytoplazma – želovitá hmota vyplňuje buňku a obklopuje organely

Mitochondrie – různý počet od 1 až po tisíce, slouží k dýchání buňky

Jádro – nese genetické informace o rostlině, slouží k jejich přenosu na potomky, řídí

buňku

Chloroplasty – polštářky naplněné zeleným barvivem chlorofylem (nebo jinými barvivy),

slouží k produkci fotosyntézy

5

Vakuola – ohraničená dutina, která obsahuje roztoky látek, uložené zásoby

Ribozómy – tělíska podílející se na výrobě bílkovin, hrají roli při zdvojování jádra při

rozmnožování

Další organely uvedené v obrázku plní různé funkce v životě buňky.

Některé jednobuněčné řasy mají částečně vlastnosti podobné také živočichům, proto mají

pohybové ústrojí – bičíky a jiné organely.

1.1.4 Fotosytéza a dýchání

Fotosyntéza je složitý děj, který probíhá pouze v zelených rostlinách. Při něm je

pohlcován ze vzduchu oxid uhličitý a za přítomnosti slunečního záření jsou vyráběny

organické látky (cukr) a kyslík. Odehrává se v chloroplastech. Je velmi důležitý, protože

produkce kyslíku zajišťuje možnost dýchání ostatním organismům. Vyráběné organické

látky se uskladňují v rostlinách samotných a jsou připraveny jako potrava pro organismy,

které se jimi živí. Světelná energie se přeměňuje na chemickou energii v organických

látkách.

Dýchání je opakem fotosyntézy. Kyslík z ovzduší je pohlcování do buňky a uvolňuje

energii z organických látek (cukr). Přitom vzniká zpět oxid uhličitý a voda. Probíhá

v mitochondriích. Je to děj, který probíhá ve všech organismech.

Organismy, které mají schopnost fotosyntézy, nazýváme producenti. Produkují kyslík

a organické látky pro sebe i ostatní organismy.

Otázky Jak se jmenuje tělo rostliny, které není rozlišeno na hlavní rostlinné orgány?

Čím jsou zvláštní z hlediska životních činností jednobuněčné organismy?

Která část těla jednobuněčné řasy nese genetické informace?

Pomocí které části tato rostlina dýchá?

Které 2 vrstvy ochraňují buňku?

Ve kterých organelách probíhá fotosyntéza a co se při ní vytváří pro ostatní organismy?

Který děj je opakem fotosyntézy a co se při něm děje v těle rostliny?

Koho nazýváme producentem?

6

Úkol Cíl: Pozoruj jednobuněčnou zelenou řasu zrněnku obecnou. Vyrob mikroskopický

preparát, pozoruj a nakresli. Popiš stavbu buňky (buněčná stěna, buněčná membrána,

cytoplazma, jádro, chloroplast). Zrněnku najdeš jako zelené povlaky na kamenech, na kůře

stromů.

Pomůcky: mikroskop, potřeby k mikroskopování

Shrnutí kapitoly

Jednobuněčná řasa je tvořena pouze jednou buňkou. Její nerozlišené tělo se jmenuje

stélka. Buňka plní všechny životní funkce. Je tvořena mnoha součástmi. Důležité děje

probíhající v této řase jsou fotosyntéza a dýchání.

Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: 0,5h + 1 h (teorie + řešení úloh)

2 Sinice

V této kapitole se dozvíte: • čím se liší sinice od řas

• jaký mají význam pro člověka a v přírodě

Budete schopni: • vysvětlit, v čem spočívá nebezpečí sinic pro člověka a jak se před nimi bránit

Klíčová slova této kapitoly: Plankton, sinice, neohraničené jádro

2.1.1 Stavba těla, výskyt, význam

Sinice jsou jednobuněčné rostliny podobné řasám. Žijí spolu s nimi ve stojaté vodě, sladké

i slané. Pro jejich růst a množení je nutné teplo. Od řas se odlišují tím, že v buňkách

nemají ohraničené jádro, jejich jádro je rozptýleno v cytoplazmě. Vakuoly mají naplněny

dusíkem, proto plavou na hladině. Chloroplasty obsahují kromě chlorofylu také

modrozelené barvivo. Spolu s dalšími drobnými organismy tvoří vodní společenstvo

zvané plankton. Jsou to producenti.

7

Obr. 2: Sinice

Pro člověka mohou být sinice škodlivé. V letním období se přemnožují v přírodních

nádržích a při koupání dráždí pokožku, oči a sliznice v těle. Mohou způsobovat alergie.

Proto se při jejich přemnožení nedoporučuje koupání v přírodních koupalištích. Pro vodní

organismy jsou ale naopak užitečné, produkují vodní kyslík a jsou potravou těch, kteří se

živí planktonem a řasami.

Sinice tvoří také spolu s houbami zvláštní složité organismy lišejníky, žijí s nimi

v symbióze (vztah dvou organismů, kdy mají se společného soužití oba prospěch).

Otázky Co je to plankton? Jaký má význam v přírodě?

Hladiny rybníků a přehrad jsou v létě pokryty zelenomodrým povlakem. Budeš se v takové

nádrži koupat? Proč?

Proč nepatří sinice mezi řasy?

Shrnutí kapitoly

Sinice se podobají řasám, mají jednodušší stavbu těla. Liší se modrozeleným

zbarvením. Člověku mohou škodit, pro vodní organismy jsou užitečné.

Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: 0,5h (teorie + řešení úloh)

8

3 Bičíkovci

V této kapitole se dozvíte: • proč se jmenuje tato skupina řas právě takto

• kde vlastně žijí

• jaký zvláštní typ povrchu těla mají

• čím se dále tyto řasy podobají spíše živočichům

• že někteří z nich žijí v koloniích a co to vlastně je

• proč i oni jsou tak důležití pro další organismy

Budete schopni: • vysvětlit, co je a jak vypadá krásnoočko

• říci, jaké další příbuzné má

• popsat význam zástupců bičíkovců žijících u nás

Klíčová slova této kapitoly: Bičíkovci, krásnoočko, váleč, producent, konzument

3.1.1 Název skupiny

Název bičíkovci je odvozen od pohybové organely. Mají jeden až dva bičíky, které

umožňují organismu pohyb.

3.1.2 Stavba těla krásnoočka štíhlého

Obr. 3: Stavba těla krásnoočka štíhlého

Krásnoočko štíhlé má povrch těla kryt zvláštním pružným buněčným povrchem zvaným

pelikula, ne buněčnou stěnou. Změnou svého tvaru se dokáže protáhnout mezi

překážkami. V přední části je vchlípenina s bičíkem, kterým se zavrtává do vody, tím

9

plave. Dalším znakem, že má hodně společného se živočichy, je červené tělisko (stigma)

v přední části buňky. To slouží k vnímání světla a tmy. Krásnoočko se tak může orientovat

směrem ke světlu při fotosyntéze. Vnímání světelných podnětů a reakce na ně (plavání) se

nazývá dráždivost. Chloroplasty obsluhují zeleň listovou. Stažitelná vakuola umožňuje

vylučování nepotřebné vody a látek z těla.

Jestliže má dostatek světla, je producentem, když se však ocitne delší dobu ve tmě, stává se

konzumentem. To znamená, že se začne živit jako živočich požíráním dalších organismů

a neprobíhá v něm fotosyntéza.

Rozmnožují se podélným dělením.

3.1.3 Váleč koulivý

Obr. 5: Váleč koulivý

Obr. 4: Krásnoočko

a bičík

b světločivná skvrna

(očko)

10

Tato řasa je také součástí planktonu, jednotlivé řasy však nežijí odděleně, ale ve skupinách.

Vytvářejí dutý kulovitý útvar zvaný kolonie, který chrání uvnitř mladé buňky a jejich

kolonie. Vnější vrstva řas má vždy 2 bičíky, vnitřní buňky jsou bez bičíků. Po

nahromadění dceřiných kolonií se mateřská kolonie rozpadá. Pohybuje se valivým

pohybem na dně nádrže. Kolonie jsou velké až 1 mm. Je producentem.

3.1.4 Význam

Krásnoočka se většinou vyskytují ve znečištěných vodách. Je součástí planktonu, tedy

potrava vodních živočichů. Produkuje kyslík a organické látky.

Váleč žije v čistých vodách, má podobný význam jako krásnoočko, navíc soužití buněk

v kolonii má vědecký význam, naznačuje vývoj mnohobuněčných organismů.

Otázky K čemu používají tyto organismy bičík?

Kterými dalšími částmi těla se krásnoočko podobá živočichům?

Co dokazuje, že je krásnoočko převážně producentem?

Jak se nazývá skupina jednobuněčných organismů, které žijí pohromadě?

Jakou výhodu pro krásnoočko přináší pružný obal pelikula?

Jakým neobvyklým způsobem se rozmnožuje váleč koulivý?

Úkol Cíl: Pomocí mikroskopu pozoruj stavbu těla krásnoočka. Vylovíš jej ze zahnívající louže,

příkopu apod. Krásnoočko má některé další organely oproti ostatním řasám navíc. Můžeš

také pozorovat, jak reaguje na krystalek kuchyňské soli a na chemickou změnu v prostředí.

Během pozorování krásnooček můžeš nalézt i méně pohyblivé jedince ve stádiu kulovitého

pouzdra - cysty (přetrvávají tak nepříznivé podmínky).

Pomůcky: mikroskop, potřeby k mikroskopování

11

Shrnutí kapitoly

Bičíkovci jsou skupinou řas s bičíky – pohybovým ústrojím. Jsou součástí planktonu.

Produkují kyslík a organické látky. Krásnoočko má vlastnosti jak rostlin, tak živočichů.

Krásnoočko se může vyživovat jako konzument. Váleč žije v kolonii.

Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: 1h + 1h hodiny (teorie + řešení úloh)

4 Zelené řasy

V této kapitole se dozvíte: • kde tyto organismy žijí

• kteří jsou nejznámější zástupci těchto rostlin a jaký užitek z nich mohou mít lidé i ostatní organismy

Budete schopni: • poznat podle obrázku nejznámější zástupce jednobuněčných řas

• povědět spolužákům něco o životě, stavbě těla a významu jednobuněčných rostlin

Klíčová slova této kapitoly: Zrněnka, zelenivka, producent

4.1.1 Stavba těla, výskyt, význam, zástupci

Zelené řasy žijí ve sladkých i slaných vodách a na vlhkých místech.

Jednobuněčná řasa zrněnka obecná tvoří zelené povlaky na vlhké kůře stromů

a kamenech. Podobá se krásnoočku, ale chybí jí bičíky, očko a vakuola. Má velký

chloroplast a mnoho drobných mitochondrií. Snáší dobře období sucha, žije ve velkých

koloniích.

12

Obr. 6: Zrněnka Obr. 7: Zelenivka

Zelenivka je hojnou řasou ve vodě, nemá bičík a vznáší se. Rychle se rozmnožuje dělením.

Vodní jednobuněčné řasy jsou významnými producenty kyslíku a organických látek.

Člověk pěstuje řasy ke zkrmení hospodářskými zvířaty, v přímořských státech se řasy

používají i k jídlu, dále se řasy využívají v kosmickém výzkumu, pro kosmetické účely,

jako potravinové doplňky.

Otázky Patří zrněnka a zelenivka mezi bičíkovce? Proč?

Kteří naši živočichové se řasami živí?

Jakými neobvyklými způsoby se řasy využívají člověkem?

Shrnutí kapitoly

Zelené řasy jsou producenti, významně ovlivňují množství kyslíku ve vodě. Žijí

v mořích i sladké vodě. Jsou potravou vodních živočichů. Člověk je využívá několika

způsoby. Mají jednoduchou stavbu těla.

Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: 0,5 h (teorie + řešení úloh)

13

5 Rozsivky

V této kapitole se dozvíte: • proč jsou rozsivky nejzvláštnější skupina jednobuněčných řas

• proč neumějí aktivně plavat ani se nevznášejí

• že se z těchto rostlin dá vyrábět sklo

Budete schopni: • vysvětlit, proč se jimi neživí žádné jiné organismy

Klíčová slova této kapitoly:

Rozsivky, křemičitá schránka

5.1.1 Stavba těla, výskyt, význam, zástupci

Rozsivky jsou neobvyklé řasy, které mají tělo skryto v dvoudílné křemičité schránce. Žijí

hlavně na dně moří, kde se hromadí schránky uhynulých rozsivek, a tvoří horniny

křemelinu a rozsivkovou zeminu. Schránka je buď centrická (kulatá) nebo dvoustranně

souměrná. V buňkách je jádro a další organely jako u ostatních řas. Mají zelenou nebo

hnědou barvu. Jsou producenti. Při rozmnožování se schránka podélně rozdělí na poloviny,

společně s ní i buňka a druhá polovina schránky se znovu vytvoří.

Dnes využíváme rozsivky při zkoumání minulosti Země – paleontologické výzkumy

(zkameněliny), dříve se také z jejich těl tvořila ropa. Člověk těží horniny vzniklé z jejich

schránek, ty pak využívá při výrobě skla, izolačních hmot a výbušniny dynamitu.

14

Otázky Čím je skupina rozsivek neobvyklá?

Která hmota pocházející z moře je tvořena schránkami rozsivek?

Který známý nerost schránky vlastně tvoří?

Jak se z křemitého písku vyrábí sklo?

Úkol

Cíl: Pokus se získat mořský písek a mikroskopuj ho. Pozoruješ v něm jen kamínky? Nebo

úlomky schránek? Nakresli, co vidíš. Popřemýšlej, z čeho mořský písek z velké části

vzniká. Svou teorii si ověř v encyklopedii nebo na internetu.

Pomůcky: mikroskop, potřeby k mikroskopování

Shrnutí kapitoly

Rozsivky mají křemité dvoudílné schránky. Hromadí se na dně moří i sladkovodních

nádrží. Vyrábějí kyslík a organické látky. Horniny vzniklé ze schránek člověk využívá.

Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: 0,5h + 1 h (teorie + řešení úloh)

15

Část pro zájemce

TEST – ŘASY (správná je vždy pouze jedna odpověď)

1. Tělo jednobuněčných řas může být tvořeno: a) pouze jednou buňkou b) pouze více buňkami c) jednou nebo více buňkami 2. Řasy řadíme v systému organismů mezi: a) houby b) nižší živočichy c) nižší rostliny d) bakterie 3. Mezi řasy, které vytvářejí kolonie (skupiny spojených buněk) patří: a) váleč b) povaleč c) kolonizátor 4. Řasy při své výživě uvolňují do vody: a) minerály b) kyslík c) zelené barvivo 5. Vytvoř správné dvojice: a) zrněnka b) krásnoočko I) Vytváří povlaky na kůře stromů. II) Má světločivnou skvrnu. 6. Řasou, která se pouze volně vznáší ve vodě, protože nemá bičík je: a) krásnoočko b) plovavka c) zelenivka 7. Buňky zelených řas vždy obsahují: a) chloroplast b) stélku c) bičík 8. Přechodnou formou mezi jednobuněčnými a mnohobuněčnými organismy je: a) buněčný protektorát b) buněčná kolonie c) buněčné shromáždění 9. Zemí, která je známa zvyklostí používat řasy jako potravinu, je: a) Česko b) Německo c) Japonsko 10. Naprostá většina jednobuněčných řas nemění svůj tvar, protože mají: a) kolem sebe skořápku b) jiných starostí dost, než měnit svůj tvar c) chloroplast d) pevnou buněčnou stěnu

16

Přehled literatury

Nakladatelství Fraus, Doplňkové materiály k učebnici Přírodopis 6

Nakladatelství Prodos, Jurčák J., Froněk J. a kol., Přírodopis 6

Nakladatelství Prodos, Jurčák J., Froněk J. a kol., Přírodopis 7

Internetová encyklopedie Wikipedie

www.google.cz

Konec kapitoly