Litoměřice Úkol 5 - Energy Cities · energetický plán. Od roku 2017 město připravuje Akční plán pro udržitelnou energii a klima (SECAP). Hlavním cílem města Litoměřic

Doporučení pro strategii v oblasti místního vytápění a chlazení pro

Litoměřice – Úkol 5.4

Autor:

Jaroslav Klusák

Hodnotitelé:

Marie Münster, DTU

Marcus Hummel, TU Wien

Datum: 10/11/2017

2

Heating cooling strategy Litoměřice

Projekt progRESsHEAT

Projekt PROGRESSHEAT si klade za cíl pomáhat politikům a osobám s rozhodovací pravomocí

na místní, regionální, národní a evropské úrovni s vypracováním integrovaných, efektivních a

účinných strategií, s jejichž pomocí by se mělo podařit dosáhnout rychlého a silného rozvoje

ekologicky obnovitelných a efektivních systémů vytápění a chlazení. Společně se 6 místními úřady

v 6 cílových zemích z celé Evropy (AT, DE, CZ, DK, PT, RO) budou vyvíjeny strategie vytápění a

chlazení na základě hloubkové analýzy (1) požadavků na vytápění a chlazení a budoucího vývoje,

(2) dlouhodobého potenciálu obnovitelných zdrojů energie a odpadního tepla v regionech, (3) bariér

a podpůrných faktorů a (4) modelového hodnocení politických zásahů ve scénářích do roku 2050.

PROGRESSESEAT pomůže politikům a osobám s rozhodovací pravomocí na národní úrovni

realizovat vhodné strategie na základě modelového kvantitativního posouzení dopadu místních,

regionálních a vnitrostátních strategií do roku 2050.

Politici a další zainteresované strany budou do tohoto procesu výrazně zapojeny, budou se učit ze

zkušeností v jiných regionech a musí dobře porozumět dopadu politických nástrojů a jejich

specifickému řešení. Na projektu se budou podílet prostřednictvím jednání politických skupin,

workshopů, rozhovorů a webových seminářů zaměřených na oblasti pomoci s rozvíjením strategií,

budováním kapacit a distribucí. Tato zpráva popisuje předpokládané komunikační a informační

akce v rámci projektu.

Poděkování

Tento projekt získal finanční prostředky z programu Evropské unie pro výzkum a inovace Horizont

2020 v rámci grantové dohody č 646573 .

Právní oznámení

Úplnou odpovědnost za obsah této publikace nesou autoři. Publikace nemusí nutně odrážet

stanovisko Evropské unie. Ani INEA, ani Evropská komise nenesou odpovědnost za jakékoli použití

informací obsažených v tomto dokumentu.

Všechna práva vyhrazena; Žádná část této publikace nesmí být bez písemného souhlasu

vydavatele přeložena, reprodukována, uložena ve vyhledávacím systému nebo předávána v

jakékoli podobě nebo jakýmikoli prostředky, ať již elektronicky, mechanicky, fotokopií, záznamem

nebo jiným způsobem. Mnohá označení používaná výrobci a prodávajícími k odlišení jejích výrobků

jsou nárokována jako ochranné známky. Citace těchto označení jakýmkoli způsobem neznamená,

že by použití těchto označení bez souhlasu majitele ochranné známky bylo zákonné.

Funded by the Horizon 2020 Programme of the European Union

3


Rok realizace: březen 2015 – říjen 2017 Klient: INEA Web: http://www.progressheat.eu Projektové konsorcium:

Energy Economics Group, Institute energetických systémů a elektrických pohonů, Technická univerzita ve Vídni

Společnost Fraunhofer pro zdokonalování aplikovaného výzkumu

Technická univerzita v Dánsku

Institute for Resource Efficiency and Energy Strategies

Energy Cities

OÖ Energiesparverband

EE Energy Engineers GmbH

Gate 21

Město Litoměřice

Instituto de Engenharua Mecanica e Gestao Industrial

Agentia Pentru Management ul Energiei si Protectia Mediului Brasov

http://www.progressheat.eu/

4


OBSAH

Shrnutí .................................................................................................................. 5

Cíle a přístup ........................................................................................................ 8

Cíle a nástroje politiky zaměřené na odvětví vytápění a chlazení ........................ 9

3.1 Národní cíle .................................................................................................... 9

3.2 Místní cíle a opatření ..................................................................................... 9

3.3 Analýza zúčastněných stran v Litoměřicích ................................................. 10

3.4 Příslušné politické nástroje zaměřené na oblasti vytápění a chlazení v

Litoměřicích .................................................................................................. 11

Popis poptávky a dodávky energie ..................................................................... 14

4.1 Status quo .................................................................................................... 14

4.2 Dálkové vytápění, obnovitelné zdroje energie a potenciál účinnosti ............ 15

Bariéry a podpůrné faktory ................................................................................. 22

Strategie v oblasti místního vytápění a chlazení ................................................ 25

6.1 Specifikace výzkumných otázek a výchozí bod pro strategii v oblasti

vytápění a chlazení ...................................................................................... 25

6.2 Posuzování technických scénářů ................................................................. 26

6.3 Strategická doporučení ................................................................................ 26

6.4 Plán strategií v oblasti vytápění a chlazení .................................................. 28

Reference ........................................................................................................... 31

5


Shrnutí

Město Litoměřice vypracovalo v roce 2009 širší energetickou koncepci a v roce 2014 přijalo obecní

energetický plán. Od roku 2017 město připravuje Akční plán pro udržitelnou energii a klima

(SECAP). Hlavním cílem města Litoměřic je snížení spotřeby energie u obecního majetku o 20%

do roku 2030 (referenční rok 2012). To by mělo být dosaženo realizací místního programu

Městského fondu pro úsporu energie pro veřejné instituce. K dnešnímu dni nejsou k dispozici

žádné specifické, kvantifikované cíle pro úsporu nebo dodávku energie z obnovitelných zdrojů

energie (RES) v Litoměřicích, které by se týkaly oblasti vytápění a chlazení. Kromě toho nebyly na

místní úrovni definovány žádné cíle v oblasti emisí CO2.

Prostřednictvím rozhovorů a průzkumů byly analyzovány překážky i podpůrné faktory pro rozvoj

RES v Litoměřicích. Hlavní překážky jsou následující:

• Nedostatek povědomí o obnovitelných zdrojích energie: Prvním krokem k tomu, aby lidé

přemýšleli o obnovitelné energii, je zvýšit informovanost o jejich možnostech a

příležitostech.

• Nedostatek informací o obnovitelných energiích: Poskytování informací je dalším krokem

po zvýšení informovanosti o technologiích. Jak vyplývá z průzkumu, pouze 55% účastníků

uvedlo, že jsou velmi dobře nebo dobře informováni o obnovitelné energii a 47% všech

účastníků chtělo získat více informací.

• Potřeba příkladů osvědčených postupů týkajících se obnovy energie: 50% účastníků

průzkumu souhlasilo s tím, že "příklady osvědčených postupů v oblasti renovací

zaměřených na moderní energetické technologie by byly užitečné při provádění

komplexních rekonstrukcí”

• Vysoké investiční náklady: Počáteční investice jsou obzvláště vysoké u technologií

využívajících obnovitelnou energii – dotazovaní odborníci to označili za významnou

bariéru.

Na druhé straně, hlavním podpůrným faktorem politiky efektivního využívání zdrojů v Litoměřicích

je v současné době politický vývoj v rámci Evropské unie (EU). Níže je uvedeno shrnutí rámcových

podmínek, postupů a opatření, které jsou skutečnými podpůrnými faktory rozvoje obnovitelných

energií v Litoměřicích, a které byly zjištěny během rozhovorů a průzkumů.

• Důležitým tématem pro obec a pro soukromé domácnosti je energetická nezávislost.

• Příkladem osvědčeného postupu může být cenami ověnčená kampaň financování

fotovoltaických článků (Heslo města: ‚Kdo rychle dává, dvakrát dává).

• Na jaře roku 2016 byla realizována vzdělávací a informační kampaň (ENGAGE) s plakáty

důležitých osobností, které podporují ochranu životního prostředí.

• Od roku 2008 poskytuje město Litoměřice finanční pobídky na individuální solární termální

kolektory na střechách budov nebo na pláštích budov.

V průběhu sestavování strategie byly provedeny výpočty kvantitativních modelových scénářů. V

první řadě byl simulován stávající systém vytápění a chlazení města, následně byly analyzovány

6


různé technické a politické scénáře pro možné budoucí podmínky vytápění a chlazení ve

městě. Byly tak analyzovány čtyři technické scénáře: referenční případ s podobným systémem,

jako je ten dnešní ("BAU"), scénář rozšíření dálkového vytápění, v rámci kterého jsou dodávky

tepla zajištěny hlavně uhlím a zemním plynem ("Exp"), scénář rozšíření dálkového vytápění, v

rámci kterého je teplo dodáváno převážně geotermální elektrárnou ("ExpGEO") a scénář, kdy je

dálkové teplo nahrazováno individuálními kotly na zemní plyn ("INDGAS"). Pro každý technický

scénář byly testovány následující strategie: žádná strategie ("žádná strategie"), obecní dotace na

úspory tepla ("úspory tepla") a obecní dotace na instalaci solárních kolektorů ("solární”).

Hlavní závěr, který lze z této analýzy vyvodit, spočívá v tom, že na základě poskytnutých

předpokladů je technickým scénářem s nejvyšší ziskovostí v období do roku 2030 "ExpGEO". To

platí pro všechny analyzované strategie. V tomto scénáři se podíl na dálkovém vytápění zvyšuje

především z geotermální energie, individuální vytápění je zajišťováno převážně zemním plynem,

biomasou a solární tepelnou energií. Dále renovační opatření vedou k úsporám vytápění ve výši

1,5% ročně. Tento scénář vykazuje nejnižší provozní náklady, ačkoliv vyžaduje nejvyšší počáteční

investice. Scénář „ExpGEO“ rovněž vykazuje nejnižších emise CO2 v oblasti vytápění a chlazení.

Také v časovém horizontu do roku 2050 vykazuje v porovnání s ostatními scénáři technický scénář

„ExpGEO“ nejlepší ukazatele s ohledem na lokální cíle:

• Tepelné úspory ve výši 46% oproti roku 2015 lze dosáhnout s podporou z obecního

rozpočtu v hodnotě 2,25 EUR/MWh/rok do roku 2030 a 6,25 EUR/MWh/rok od roku 2030

(strategie "tepelné úspory“).

• Je zde dosaženo nejvyššího podílu obnovitelné energie - 53-58%..

• Průměrná cena tepla pro konečné spotřebitele se pohybuje v rozmezí od 98 EUR/MWh do

121 EUR/MWh.

• Celkové náklady na systém vytápění pro konečné spotřebitele se v závislosti na zvolené

strategii pohybují mezi 14,1 a 19,3 miliony EUR/rok.

• Ve srovnání s rokem 2015 lze dosáhnout snížení emisí CO2 v objemu cca 62 kt/rok

(přibližně 85%).

V souvislosti s těmito výsledky byly v rámci plánu vytápění a chlazení zvoleny následující kroky:

• Navrhnout a připravit nové projekty, které pomohou financovat geotermální projekt.

• Zahájit hlubší spolupráci se současným provozovatelem dálkového vytápění.

• Prezentovat výsledky modelování příslušným zúčastněným stranám a veřejnosti:

geotermální projekt s odpovídajícími úsporami vykazuje nejnižší celkové náklady pro obec

Byly dohodnuty následující priority a lhůty:

• Vypracovat studii proveditelnosti a analýzu nákladů a přínosů (CBA) pro případ, že by

provozování dálkového vytápění převzala obec - vypočítat dlouhodobé přínosy pro obec z

hlediska stabilizace cen tepla, nízkých transakčních nákladů, dopadů na životní prostředí ,

místního multiplikátoru atd.

7


• Zajistit finanční prostředky na projekt geotermální energie - vypracovat nové návrhy, nové

konsorcium, nové způsoby inovačního financování, hledat strategického investora atd.

• Komunikovat s hlavními zainteresovanými stranami s cílem zajistit akceptování projektu

geotermální energie a jejího obchodního modelu ze strany veřejnosti.

• Hodnocení Fondu úspor energie (ESF) a dalších podpůrných programů s cílem stanovit

unikátní opatření obecního fondu v oblasti energetické účinnosti (EE) v souvislosti s

vytápěním a chlazením, zejména se zaměřením na opatření pro modernizaci.

8


Cíle a přístup

Hlavním cílem lokální strategie vytápění a chlazení pro město Litoměřice je a) identifikovat

ekonomicky proveditelné budoucí řešení v oblasti vytápění, které zároveň přispěje k dekarbonizaci

místní energetiky a b) vytvořit podmínky pro toto zvolené budoucí řešení vytápění. Cíl strategie je

v souladu s dlouhodobým plánem města Litoměřice na důkladnější využívání hloubkové

geotermální energie, podporu instalace solárních tepelných systémů, realizaci ekonomicky

proveditelných úspor energie a zavedení zásad energetického managementu ve veřejné správě

místních systémů vytápění.

Hlavním problémem je rozsáhlé využívání starého systému dálkového vytápění se značnými

ztrátami, které má mezi veřejností špatnou pověst a je zajišťováno zdrojem nepříznivým z hlediska

životního prostředí (uhlí). To znamená, že hlavní důležité otázky pro dlouhodobé energetické

plánování města jsou následující: jak může současný systém dálkového vytápění být

transformován na spolehlivý, důvěryhodný systém, k němuž se spotřebitelé budou moci průběžně

připojovat? Jak systém dálkového vytápění pomůže dekarbonizovat systém vytápění a chlazení

města zavedením obnovitelných zdrojů energie? A jak může město zajistit "spravedlivou"

spotřebitelskou cenu za teplo ve spojení s úsporami energie?

Po analýze stávajícího stavu budov a jejich současného požadavku na teplo, potenciálu pro úspory

tepla v budovách a dostupných místních obnovitelných zdrojů energie (RES) byla vypracována

různá technická řešení. Kromě toho musí být identifikovány různé strategie k dosažení

navrhovaných cílů: zajistit větší množství obnovitelných zdrojů v energetickém mixu, zajistit

optimální množství úspor energie v různých sektorech (domácnosti, podnikatele, obecní majetek,

atd.), a pokud je to možné obhajovat geotermální pilotní projekt ve městě.

Všechny analýzy se řídily integrovaným přístupem, respektujícím evropský, národní a místní

legislativní rámec a strategie, softwarové nástroje a vývoj cen paliv a technologií, jakož i

environmentální požadavky.

Definováním strategie vznikl průběžný proces rozvíjený ve více po sobě jdoucích fázích se

zapojením zúčastněných stran do jednání o strategii na místní a národní úrovni.

Soubor strategií byl analyzován společně s technickými řešeními v maticovém přístupu s

výpočetními nástroji s cílem nalézt nejlepší kombinaci pro město Litoměřice, která povede k výběru

vhodné strategie vytápění a chlazení.

Strategie vytápění a chlazení pro město Litoměřice byla vypracována v období velmi významných

změn (stávající dodavatel tepla musí v příštích letech investovat do své staré technologie), což

může vést k nárůstu cen tepla a zahájit proces odpojování hlavně v případě domácností, ale i

dalších sektorů. To je důvodem, proč je strategie v oblasti vytápění velmi důležitý podpůrný

dokument pro politiky a osoby s rozhodovací pravomocí a měla by jim pomoci přijmout správná

rozhodnutí při přechodu k udržitelné společnosti s nízkými emisemi CO2. Hlavní výsledky této

strategie budou také implementovány do hlavního energetického strategického dokumentu města

Litoměřice – akčního plánu udržitelné energie a klimatu (SECAP), který bude dokončen a schválen

v roce 2018.

9


2. Cíle a nástroje politiky zaměřené na oblast vytápění a chlazení

3.1 Národní cíle

Národní plán pro změnu klimatu (2014) usiluje o zlepšení energetické účinnosti a snížení emisí

skleníkových plynů prostřednictvím rozvoje obnovitelné energie a rozšiřování kapacity jaderné

energie. Cílem plánu je snižovat spotřebu energie na jednotku HDP o 3-5% ročně. Usiluje také o

zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie na 16% do roku 2030. Emise CO2 v jiných

společnostech než ETS nesmí být v roce vyšší než 9% nad úrovní emisí v referenčním roce 2005.

Česká republika si stanovila za cíl dosáhnout 13,5% podílu OZE na celkovém objemu dodávek

energie do roku 2020. Dalším konkrétním cílem je pokrýt 14% poptávky po elektřině z elektřiny

vyrobené z obnovitelných zdrojů energie a 14% poptávky po teplu by mělo do roku 2020 splňovat

požadavky na obnovitelné zdroje energie.

S ohledem na energetickou účinnost má Česká republika v úmyslu do roku 2020 ve srovnání s

rokem 1990 dosáhnout 15% úspor. Tyto 15% úspory jsou převedeny na energetické jednotky v

souladu s metodikou Mezinárodní energetické agentury (IEA) pro přípravu energetických bilancí:

Na základě současné analýzy se očekává, že Česká republika bude mít v roce 2020 čistou

konečnou spotřebu bez spotřeby energie ve výši 1020 PJ a spotřebu primární energie 1660 PJ.

Národní orientační cíl České republiky je tedy 47,84 PJ (13,29 TWh) nových konečných

energetických úspor do roku 2020

Tabulka 1: Cíle v oblastí emisí skleníkových plynů, obnovitelných zdrojů energie a

energetické spotřeby v České republice

Země (Region)

Cíle v oblasti emisí skleníkových

plynů

Cíle v oblasti obnovitelných zdrojů

Cíle v oblasti energetické účinnosti

Česká republika

• národní: do roku

2020: emise v oblasti

mimo ETS nesmí být

vyšší než 9% nad

úrovní ref. roku 2005

• národní: do roku 2020:

13,5% podíl obnovitelné

energie na celé dodávce

energie / do roku 2030:

16% podíl obnovitelných

zdrojů

• národní: do roku 2020:

15% snížení spotřeby

energie (ref. rok 1990)

Pro Ústecký kraj neexistují konkrétní cíle pro OZE ani úsporu energie. V Ústeckém kraji byla v roce

2005 vytvořena energetická koncepce, avšak bez orientačních cílů.

3.2 Místní cíle a opatření

Město Litoměřice vypracovalo v roce 2009 energetickou koncepci a v roce 2014 přijalo obecní

energetický plán. Od roku 2017 město připravuje akční plán udržitelné energie a klimatu

(SECAP). Hlavním cílem města Litoměřice je snížit do roku 2030 spotřebu energie o 20% (výchozí

hodnota 2012). To by mělo být dosaženo pomocí místního programu „Městský fond úspory

energie“ pro veřejné instituce. K dnešnímu dni neexistují v Litoměřicích žádné specifické,

10


kvantifikované úspory energie ani cíle OZE v oblasti vytápění a chlazení. Na místní úrovni nebyl

stanoven ani žádný cíl v oblasti CO2.

Tabulka 2: Cíle v oblasti emisí skleníkových plynů, obnovitelných zdrojů energie a spotřeby

energie v Litoměřicích

Město Cíle v oblasti emisí skleníkových plynů

Cíle v oblasti obnovitelných zdrojů

Cíle v oblasti energetické účinnosti

Litoměřice místní: do roku 2030: 20% snížení spotřeby energie (ref. rok 2012)

3.3 Analýza zainteresovaných stran v Litoměřicích

Litoměřická veřejná správa je v oblasti energetických otázek na místní úrovni v České republice

progresivní a je zodpovědná za stanovení energetických cílů a programu pro obec. Zaměstnanci a

politici místní veřejné správy jsou proto důležitými činiteli při navrhování a organizaci místního

systému vytápění a chlazení. Kromě toho jsou v tomto smyslu důležité podniky, domácnosti,

dodavatelé energie a další skupiny, jako jsou pojišťovny a místní odborníci. V následující tabulce

je uveden přehled důležitých zúčastněných stran a jejich roli při návrhu systému vytápění a

chlazení v Litoměřicích.

Tabulka 1: Podrobný popis zúčastněných stran v Litoměřicích

Zúčastněná strana Popis

Národní a regionální úřady • Malá podpora obnovitelné energie

Místní úřady • Veřejná správa: stanovení energetických cílů a programu; sleduje a hodnotí uplatňovaná opatření; připravuje příklady dobré praxe pro ostatní obce

• V Litoměřicích existuje Městský fond pro úspory energie (ESF), který by měl povzbudit správce veřejných budov, aby například investovali do izolace.

• Asi 15-20% veřejných budov v Litoměřicích je již izolováno a asi 20-25% využívá obnovitelné energie.

Podniky • Město Litoměřice se vyznačuje ekonomikou založenou na službách a obchodu.

• Ve městě má sídlo společnost zabývající se instalací tepelných čerpadel a individuálních řešení.

• Neexistují žádné známé sítě energetické účinnosti nebo systémy řízení poptávky (DSM), ale mohl by zde pro ně existovat potenciál.

• Existuje zde fórum / kulatý stůl pro podniky, kde se pravidelně diskutuje o energetických tématech

Domácnosti • Asi 30% domů / bytů je pronajato, ostatní jsou v osobním vlastnictví.

11


• Pokud jde o budovy - většina budov jsou staré a nejsou renovované; případné rekonstrukce jsou obvykle z energetického hlediska neuspokojivé. ,

Dodavatelé energie • Dodávky tepla v Litoměřicích v současné době zajišťují dvě soukromé společnosti.

• Obě jsou zapojeny do procesu zlepšování stability systému a snižují jeho energetické ztráty a začaly spolupracovat na přípravě projektu geotermální energie.

• Město začne připravovat předběžnou analýzu proveditelnosti a nákladů a přínosů pro nákup jednoho (hlavního) podniku dálkového vytápění.

Finanční korporace a pojišťovny • Město plánuje využít služeb místních bank zřídit místní finanční nástroj pro OZE a EE projekty v rámci projektu INNOVATE (http://www.energy-cities.eu/innovate-project

Místní odborníci (plánovači / projektanti / instalátoři / řemeslníci / kominíci)

• V Litoměřicích hrají významnou roli výrobci tepelných čerpadel a solárních systémů.

• Nedostatek školení pro instalační techniky a řemeslníky a pro všechny osoby, které se zabývají budovami ohledně instalace technologií využívajících obnovitelnou energii, jakož i opatření pro modernizaci

Energetické agentury a energetičtí poradci

• Ve městě není žádná místní energetická agentura. Manažeři města pro energetiku slouží občanům jako energetičtí poradci v konkrétních projektech.

Akční skupiny (občané, nevládní organizace)

• Nevládní organizace v Litoměřicích připravují osvětové kampaně a vzdělávací programy a představují příklady vhodných zařízení a provádějí informační akce ve školách.

Média • Místní televize připravuje vysílání na dny udržitelné energie, konference a hlavní energetické projekty.

Výzkumné a vývojové ústavy • Městská správa spolupracuje s vysokými školami z Ústeckého kraje, Prahy, atd. a založila také výzkumnou infrastrukturu zaměřenou na geotermální energii – RINGEN https://www.prvnigeotermalni.cz/

3.4 Příslušné politické nástroje zaměřené na oblasti vytápění a chlazení v

Litoměřicích

Různá politická opatření k dosažení cílů, která jsou popsána v kapitole 3.1 a 3.2 v České republice

obsahují specifické pobídky pro několik různých technologií (Holländer et al., 2016). Opatření

sahají od financování pro průmysl a výzkum pro zavádění inovativních technologií v oblasti

obnovitelných zdrojů na národní úrovni až po financování rekonstrukcí a konkrétních opatření na

zvýšení energetické účinnosti. Na místní úrovni se energetická politika zaměřuje na

realizaci geotermální elektrárny, která se stane součástí systému dálkového vytápění. Navíc je

financována instalace solárních systémů, které nahrazují kotle na uhlí, a plánuje se také se

http://www.energy-cities.eu/innovate-project

http://www.energy-cities.eu/innovate-project

12


zahájením financování energeticky úsporných opatření a rekonstrukcí v oblasti bytového a

veřejného sektoru. Celkově vzato, energetická politika, která je v současné době v

Litoměřicích uplatňována, se zaměřuje na podporu přímých investic („mrkev“). S výjimkou

komunikační strategie týkající se geotermální energie zde chybí nástroje na řízení ("tyče") i nástroje

v oblasti vzdělávání ("tamburíny).

Dokument Český národní plán vytápění a chlazení (NHCP) jako celek zobrazuje aktuální a možná

i budoucí potřebu tepla, potenciál pro dálkové vytápění a kombinovanou výrobu tepla a

elektřiny (CHP), jakož i strategie, politiky a opatření k dosažení cílů stanovených

v dokument. Kromě toho jsou Litoměřice jsou členem Paktu starostů a primátorů, který byl

založen Evropskou komisí v roce 2008 s cílem povzbudit a podpořit rozvoj a realizaci udržitelné

energetické politiky na místní úrovni. Národní plán vytápění a chlazení se realizuje

prostřednictvím různých politických programů a strategických dokumentů, zatímco

členství města Litoměřice v Paktu starostů a primátorů (od roku 2016) je relativně nové, takže

žádné strategie nebo politiky, které byly dosud vypracovány ani realizovány, nebudou v roce 2018

hotové.

V tabulce 4 jsou zachyceny nejdůležitější strategické programy na celostátní, regionální a místní

úrovni, pokud jde o vytápění a chlazení. Většina programů je k dispozici na národní úrovni,

poskytování finančních pobídek pro obnovitelné zdroje energie (mrkev) pro skupiny všech

příslušných zainteresovaných skupin (veřejné instituce, firmy, bytový sektor). Na místní úrovni jsou

tato politická opatření doplněna finančními pobídkami pro veřejné instituce a informačními

kampaněmi zaměřenými na geotermální projekt, energetickou účinnost a environmentální

informovanost (tamburíny). Všechna popsaná strategická opatření se týkají obnovitelné energie,

některá se také zabývají úsporami energie.

Tabulka 2: Opatření v České republice a v Litoměřicích

Op

era

čn

í p

rog

ram

Živ

otn

í

pro

stř

ed

í (O

P Ž

P)

Pri

ori

tní

os

a 5

5

Op

era

čn

í p

rog

ram

Po

dn

iká

ní

a in

ov

ac

e p

ro

ko

nk

ure

nc

esc

ho

pn

os

t

(OP

EIC

) P

rio

ritn

í o

sa 3

Inte

gro

van

ý r

eg

ion

áln

í

op

era

čn

í p

rog

ram

(IR

OP

)

Pri

ori

tní

os

a 2

Sc

hé

ma

ze

len

ých

in

ve

sti

c

Mě

sts

ký

fo

nd

pro

so

lárn

í

sy

sté

my

Mě

sts

ký

fo

nd

pro

ús

po

ru

en

erg

ie

Ko

mu

nik

ač

ní

str

ate

gie

Ge

ote

rmá

lní za

říze

ní

Popis

Úroveň národní národní národní národní místní místní místní

Cílová skupina

Veřejné instituce

společnosti Majitelé bytů a rodinných domů

Majitelé budov

Majitelé budov

Veřejné instituce

Občané

Politický přístup

Podpora přímých investic (mrkev)





Fiskální pobídky (mrkev)

Informační kampaň

(tamburina)

13


Nástroje financování / nástroje finanční podpory

Několik opatření na financování, která mají za cíl chránit a zajistit kvalitu životního prostředí české

populace podporou účinného využívání zdrojů, eliminací negativních dopadů lidské činnosti na

životní prostředí a zmírňováním změn klimatu (Operační program Životní prostředí).

Podpora výzkumu a vývoje pro inovace, rozvoj podnikání a konkurenceschopnosti malých a

středních podniků, úspory energie a rozvoj vysokorychlostního přístupu k internetu sítí a

informačních a komunikačních technologií (Operační program Podnikání a inovace pro

konkurenceschopnost).

Dotační program pro umožnění vyváženého územního rozvoje, zlepšení infrastruktury, zlepšení

veřejných služeb a veřejné správy a zajištění udržitelného rozvoje obcí, měst a regionů

(Integrovaný regionální operační program).

Finanční podpora pro instalace vytápění s využitím obnovitelných zdrojů energie ale také investic

do energetických úspor při rekonstrukcích a výstavbě nových budov (program zelených investic).

Městská správa zavedla program podpory pro solární ohřívače vody (SWH) v administrativně

jednoduchém programu (Obecní fond pro solární systémy).

Městský fond pro úspory energie (ESF) byl založen v roce 2014 jako revolvingový fond s cílem

reinvestovat ušetřené peníze z úspor energie zpět do nových opatření na úsporu energie a tím

znásobit úspory nákladů ve městě a regionu.

Plánuje se příprava programu financování nebo inovativní finanční režim opatření energetické

účinnosti a obnovitelných zdrojů energie v rodinných a bytových domech v obci.

Regulační nástroje

Regulační nástroje jsou součástí městského energetického plánu. V tomto plánu jsou

definovány principy a ukazatele týkající se energetického výkonu po tepelné rekonstrukci i pro

novostavby, které překračují národní normy - s přihlédnutím k ekonomickým hodnotám.

Informační a školící nástroje

Osvěta a informační kampaň (ENGAGE - www.citiesengage.eu) s plakáty významných osobností,

které podporují ochranu životního prostředí, proběhla v Litoměřicích na jaře 2016. ENGAGE je

participativní komunikační kampaň realizována evropskými místními úřady, které tuto iniciativu

využívají jako komunikační nástroj pro sdílení cílů Paktu starostů a primátorů na místní úrovni.

14


Popis poptávky a dodávky energie

4.1 Současný stav

Poptávka:

Celková spotřeba tepla v obci dosáhla v roce 258,3 GWh. Domácnosti spotřebovaly přibližně

polovinu tohoto objemu (132 GWh). Průmyslový sektor spotřeboval asi 28% (99 GWh) a

zbývajících 11% (28 GWh) připadlo na obecní budovy a zařízení.

V Litoměřicích bylo celkem 2 486 domů, z toho 1 694 připadalo na rodinné domy a 792 bylo

bytových domů. Celková spotřeba tepla z těchto obytných domech dosáhla v roce 2013 132

GWh, z čehož přibližně 33 GWh bylo spotřebováno v rodinných domech a cca 99 GWh za rok v

bytových domech. Hlavními odvětvími v Litoměřicích jsou zdravotnictví, úprava vody, vzdělávání,

pekárenství, výroba nábytku a metalizace.

Dodávka:

Následující graf zobrazuje strukturu zásobování teplem v Litoměřicích. Na centrální vytápění

připadá přibližně 36%. Pro srovnání, v České republice v průměru dálkové vytápění pokrývá 38%

rezidenční potřeby tepla. V roce 2013 činila spotřeba tepla v České republice 40,8 GWh, z toho 13

GWh spotřebovaly byty a domy a 24,1 GWh bylo spotřebováno v průmyslovém sektoru,

Obrázek 1: Struktura zásobování teplem v Litoměřicích; zdroj: CI2 o.p.s., 2014, RAEN

(2008)

Dálkové vytápění zajišťují dvě soukromé společností: Energie Holding, která má 98% podíl na

celkovém prodeji tepla, a Helia Pro, která dodává zbývající 2% prodeje tepla. Nejdůležitějším

závodem dodávajícím teplo do systému dálkového vytápění Litoměřic je spalovna uhlí, kterou

vlastní Energie Holding. Hlavní část dálkového vytápění spotřebovávají domácnosti. Nejdůležitější

možností dodávky ve městě jsou individuální kotle na zemní plyn. Plyn je dodáván společností

RWE GasNet. Domácnosti spotřebovávají 56,3% celkového množství zemního plynu v

Dálkové vytápění

Zemní plyn

Biomasa, bioplyn

15


Litoměřicích a 40,1% je spotřebováno průmyslovým sektorem. V roce 2013 dosáhl v Litoměřicích

celkový objem tepla dálkového vytápění 76,8 GWh, zatímco teplo z jednotlivých kotlů na zemní

plyn bylo dokonce o 105,4 GWh vyšší.

Tabulka 3: Konečná spotřeba energie na vytápění

Typ uživatele Konečná spotřeba energie (GWh/year)

Dálkové vytápění Individuální vytápění

Průmysl 12,6 42,3

Obec 19,8 3,8

Domácnosti 44,4 59,3

Celkem 76,8 105,4

4.2 Dálkové vytápění, obnovitelné zdroje energie a potenciál účinnosti

Rekonstrukce zaměřené na energetickou účinnost

Tabulka 6: Spotřeba tepla v budovách

Typ Počet budov Doba vzniku

budovy

Průměrná poptávka po teplu

(kWh/m2/rok)

Celková spotřeba tepla

(MWh/rok)

Rodinné domy pro jednu rodinu 306

Do roku 1919 včetně 270 8 262

Rodinné domy pro jednu rodinu 525 1920 - 1970 240 12 600






Rodinné domy pro jednu rodinu celkem 1 694 33 380

Domy pro více rodin 153 Do roku 1919

včetně 230 22 874

Domy pro více rodin 298 1920 - 1970 210 40 677





Domy pro více rodin 18 2011 - 2015 70 819

16


Rodinné domy pro více rodin celkem 792 98 553

DOMY CELKEM 2 486 131 933

Zdroj: CSI (2012)

U budov existuje velký potenciál pro úspory, zejména u 84% budov, které byly postaveny před rokem 2000. Předpokládaný potenciál úspor tepla činí 25 až 40%, tj. 32 - 52 GWh. Podrobný potenciál úspory tepla pro každou skupinu budov bude vypočítán v procesu vytváření akčního plánu pro udržitelnou energii a klima SECAP. Pokud předpokládáme průměrné náklady na úsporu tepla ve výši 17,74 EUR / MWh, bylo by možno dosáhnout s podporou z obecního rozpočtu 2,25 EUR/ročně do roku 2030 úspor tepla 29,6% ve vztahu k roku 2015 do roku 2030 a 46% oproti roku 2015 s podporou z rozpočtu obce ve výši 2,25 EUR/MWh ročně do roku 2030 a 6,25 EUR / MWh / rok po roce 2030.

Tabulka 4: Hodnocení potenciálu pro rekonstrukce zaměřené na úsporu energie v roce 2030

Rekonstrukce zaměřené na úspory energie

Potenciál energetických úspor

▪ Vysoký podíl starých a nerenovovaných budov

▪ Dobré příklady renovací veřejných budov na nízkoenergetické budovy

Tržní potenciál

▪ K dispozici jsou nové technologie a nové přístupy k rekonstrukcím

Ekonomická efektivnost bez podpory

Vývoj nákladů

▪ Zvýšení nákladů na komplexní a nízkoenergetickou rekonstrukci

▪ Snížení jednotkových nákladů na energetické úspory (úspory z rozsahu)

Opatření, které výrazně mění situaci

▪ Dostupnost pomocných nástrojů (inovativní finanční systém)

▪ Dobré příklady a konzultace pro občany

Biomasa a odpadní látky

Potenciál biomasy v Litoměřicích a okolí je omezen, protože se jedná o suchou oblast. V roce 2013 byla vypracována studie potenciálu biomasy v regionu. Výsledkem je to, že komerční pěstování není nákladově efektivní (RILOG, 2012). V roce 2014 bylo v Litoměřicích vyprodukováno 73,6 kg recyklovaného odpadu na obyvatele a 173,8 kg nerecyklovaného odpadu na obyvatele. Pro spalování v Litoměřicích tedy existuje teoretický potenciál 4 189 tun odpadů.

17


Tabulka 5: Hodnocení potenciálu biomasy a odpadů v roce 2030

Decentralizované použíti biomasy

Spalování biomasy/odpadu pro

dálkové vytápění

Místní potenciál nositelů energie

Potenciál místního nosiče energie

Tržní potenciál

▪ Nízký potenciál biomasy (suchá

oblast)

Tržní potenciál

▪ Nízký potenciál biomasy (suchá oblast)

▪ Potenciál odpadu pro spalování

Ekonomická efektivnost bez podpory Ekonomická efektivnost bez podpory

Vývoj nákladů

▪ Žádné snížení nákladů pro malé

jednotky

Vývoj nákladů

▪ Ekonomika z rozsahu pro velké systémy

▪ Vysoká bezpečnost pro budoucí náklady

na vytápění


▪ Dohoda s místními producenty a

podpora farmářů s ohledem na

produkci biomasy


▪ Zvýšení akceptování větších projektů

zaměřených na biomasu/spalování

odpadů

Sluneční energie

Potenciál sluneční energie pro Litoměřice byl vypočten zejména pro střechy bytových domů. Na

základě podmínek a intenzity slunečního záření pro Českou republiku existuje potenciál 74,3 GWh

sluneční tepelné energie ve městě, který by mohl být využit pro vytápění.

18


Tabulka 6: Hodnocení potenciálů sluneční termální energie v roce 2030

Decentralizovaná solární termální

energie

Dálkové vytápění s použitím solární

termální energie

Potenciál místních nosičů energie

Potenciál místních nosičů energie

Tržní potenciál

▪ Příznivý poměr střechy vůči obytnému

prostoru

Tržní potenciál


Vývoj nákladů

▪ Žádné snížení nákladů pro malé

jednotky

Vývoj nákladů



na vytápění



▪ Dostupnost vhodné plochy pozemku

▪ Snížení velkoobchodní ceny energie

▪ Nižší míra akceptování dálkového

vytápění s využitím uhlí

▪ Zvyšování cen fosilních paliv

Geotermální energie a tepelná čerpadla

Potenciál hloubkové geotermální energie je v Litoměřicích vysoký. Na základě důkladné územní analýzy byly v roce 2008 zahájeny přípravy na výstavbu velké tepelné elektrárny s výkonem od 15 do 30 MWth. Tři vrty o hloubce 5 km poskytnou až 50 l/s média nad 150°C k napájení stávajícího systému dálkového vytápění. Teoretický potenciál je vypočítán na přibližně 70 GWh/rok. Předpokládá se, že tato geotermální elektrárna může být uvedena do provozu v letech 2020-2022.

19


Tabulka 7: Hodnocení potenciálu geotermální energie a tepelných čerpadel v roce 2030

Decentralizovaná tepelná čerpadla

Velká tepelná čerpadla / geotermální

dálkové vytápění



Tržní potenciál

▪ Dostatečný prostor a potenciál

podzemní vody

Tržní potenciál

▪ Není zde prostor a potenciál pro více

než jednu geotermální elektrárnu


Vývoj nákladů

▪ Žádné snižování nákladů pro malé

jednotky

Vývoj nákladů



na vytápění


▪ Rozšíření podpory solární termální

energie také na tepelná čerpadla

▪ Veřejné konzultace


▪ Nižší míra akceptování dálkového

vytápění s využitím uhlí

▪ Zvyšování cen fosilních paliv

Přebytečné teplo z průmyslu

Neexistuje žádná komplexní analýza potenciálu přebytečného tepla z průmyslu v Litoměřicích. Ve

městě však nejsou velké průmyslové podniky. Potenciál přebytečného tepla by pravděpodobně

bylo možno nalézt v případě stadionu městského ledního hokeje (momentálně realizovaného v

projektu EPC) a u městské nemocnice.

20


Tabulka 8: Hodnocení potenciálu přebytečného tepla v roce 2030

Vnitřní integrace tepla

Použití přebytečného tepla v dálkovém

vytápění



Tržní potenciál

Tržní potenciál



Vývoj nákladů

▪ Žádné nákladové úspory pro malé

jednotky

Vývoj nákladů




▪ Nové průmyslové závody na městských

"brownfields"

Dálkové chlazení

Potřeba chlazení existuje ve městě u hokejového stadionu a u městské nemocnice. Vzhledem k

tomuto malému potenciálu se nepočítá s tím, že by bylo ekonomicky výhodné realizovat ve městě

dálkové chlazení, obě budovy jsou chlazeny lokálně.

21


Tabulka 9: Hodnocení potenciálu dálkového chlazení v roce 2030

Dálkové chlazení


Tržní potenciál


Vývoj nákladů


22


Bariéry a podpůrné faktory

Následně po analýze struktury poptávky a nabídky energie byla provedena empirická analýza

překážek a podpůrných faktorů pro zavádění OZE a efektivních opatření. Empirické výsledky byly

odvozeny z hloubkových rozhovorů s několika odborníky a z průzkumu v domácnostech s 99

účastníky. Výsledky jsou shrnuty v

Tabulka 10.

Tabulka 10: Přehled bariér a podpůrných faktorů v Litoměřicích

Bariéry

Podpůrné faktory

▪ Vysoké investice na obnovitelnou energii a energetickou účinnost

▪ Transakční náklady plynoucí z podávání žádostí o financování

▪ Omezená finanční a provozní podpora obnovitelné energie

€

finanční

▪ Inovativní programy financování projektů zaměřených na obnovitelné zdroje a energetickou účinnost

▪ Systém dotací pro solární ohřívače vody (SWH)

▪ Omezení použití podzemní vody pro tepelná čerpadla

▪ Kvalita zemědělské půdy – překážka pro instalace náročné na plochu

§

Regulativní a administrativní

▪ Mapování potenciálu pro instalace zaměřené na obnovitelnou energii v oblasti města (není na chráněném pozemku)

▪ Systém dálkového vytápění ve vlastnictví externího subjektu

▪ Unikátní technologie pro geotermální elektrárnu

technické

▪ Dobrý komunikační proces v rámci geotermálního projektu

▪ Analýza možného předání stávající kogenerační jednotky a plán pro celý proces

▪ Nedostatek dat o spotřebě energie na úrovni budov a potenciální zdroje přebytečného tepla

▪ Nedostatečné povědomí o možnostech v oblasti obnovitelné energie

▪ Nedostatek informací o obnovitelných energiích

Všeobecná informovanost

▪ Instalace solárních systémů na obecních objektech, např. solární lavička http://www.energy-cities.eu/Sit-and-connect-First-solar-bench

▪ ENGAGE a další informační kampaně

▪ Energetické úspory zvyšující fixní náklady systému dálkového vytápění

▪ Upřednostňování ad hoc projektů vůči komplexním projektům

Postoje veřejnosti

▪ Stanovení přibližného cíle pro obnovitelnou energii

▪ Fond pro úspory energií podporující komplexní energetická opatření

23


Mezi hlavní překážky ve všech případových studiích patří nedostatek povědomí a informovanosti

o obnovitelné energii (OZE), nedostatek příkladů osvědčených postupů nebo předváděcích míst,

finanční omezení pro investice do obnovitelných zdrojů energie nebo nízká motivace k využívání

obnovitelných zdrojů.

• Nedostatek informovanosti o možnostech v oblasti obnovitelných zdrojů: Prvním

krokem, který přiměje lidi k tomu, aby přemýšleli o obnovitelné energii, je zvýšení povědomí

o jejich možnostech. V rozhovorech například experti navrhli provádět kampaň na zvýšení

informovanosti o podpoře dálkového vytápění jako alternativního řešení vytápění. Druhým

krokem by bylo poskytnutí informací o něm.

• Nedostatečná informovanost o obnovitelných zdrojích energie: Poskytování informací

následuje zvyšování povědomí o technologiích. Jak vyplývá z průzkumu, pouze 55%

účastníků uvádí, že je dobře nebo velmi dobře informováno o obnovitelných energiích a

47% všech účastníků by chtělo mít více informací.

• Potřeba příkladů nejlepších postupů s ohledem na renovace zaměřené na

energetickou účinnost: 50% účastníků průzkumu souhlasilo s tím, že "příklady

osvědčených postupů v oblasti renovace energie by byly užitečné při provádění

komplexních renovací".

• Vysoké investiční náklady: Počáteční náklady bývají velmi vysoké a dotázaní odborníci

je uvádí jako závažnou překážku.

Pro zvýšení využívání obnovitelné energie pro vytápění a chlazení je nutná kombinace rámcových

podmínek a činností (tzv. faktory úspěchu). Některé faktory úspěchu nebo balíčky úspěšných

faktorů slouží díky vynikajícím výsledkům jako nejlepší postupy.

V Litoměřicích je v současné době hlavním hnacím motorem pro rozvoj postupů zaměřených na

zvyšování efektivnosti vývoj politiky v rámci EU. Níže je uveden přehled rámcových podmínek,

postupů a opatření, které jsou v Litoměřicích podle rozhovorů a průzkumů hlavními podpůrnými

faktory v této oblasti.

• Energetická nezávislost je velmi důležitá jako pro obec, tak i pro domácnosti.

• Vítězná kampaň na financování fotovoltaických článků by mohla být příkladem

osvědčených postupů (motto města: "Kdo rychle dává, dvakrát dává").

• Komunikační proces v rámci geotermálního projektu od začátku projektu.

• Na jaře roku 2016 byla realizována informační kampaň zaměřená na zvyšování povědomí

(ENGAGE) s plakáty významných osob, které se zabývají ochranou životního prostředí.

ENGAGE je komunikační kampaň realizovaná evropskými místními orgány. Využívají tuto

iniciativu jako komunikační nástroj pro sdílení cílů Paktu starostů a primátorů na místní

úrovni.1

• Od roku 2008 poskytuje město Litoměřice pobídky pro individuální solární termické

kolektory na střechách budov nebo na pláštích budov.

• Mezi další příkladné kampaně patří instalace solárních systémů na společném obecním

majetku, např. solární lavičky2.

1 http://www.energy-cities.eu/ENGAGE 2 http://www.energy-cities.eu/Sit-and-connect-First-solar-bench

http://www.energy-cities.eu/ENGAGE

http://www.energy-cities.eu/Sit-and-connect-First-solar-bench

24


• Probíhají jednání u kulatého stolu, kde se pravidelně diskutuje o energetických tématech

(Projekt READY21)) a fórum pro podniky.

• Probíhá úzká spolupráce se sousedními obcemi. Litoměřice společně s dalšími třemi městy

založily v listopadu 2014 obecní sdružení energetických manažerů.

• Dálkové vytápění se v Litoměřicích těší dobré pověsti a mělo by se rozšířit i na centrum

města.

• V roce 2014 bylo ve čtyřech českých městech zřízeno sdružení energetických manažerů.

• Plánovaná geotermální elektrárna

Město Litoměřice je v oblasti dodávek a využívání obnovitelných zdrojů energie velmi aktivní.

Litoměřice se inspirovaly místními programy podpory v sousedním Německu a nyní Litoměřice

svým přístupem inspirují další města. Důležitým nástrojem v této oblasti je městský fond pro úsporu

energie (ESF) a vítězný grantový program SWH získal celonárodní pozornost.

Fond pro úsporu energie (ESF)

Městský fond pro úsporu energie (ESF) byl založen v roce 2014 jako revolvingový fond s cílem

opětovně investovat peníze z úspor energie zpět do nových opatření na úsporu energie, čímž se

účinek úspor ve městě i v celém regionu znásobí. Na začátku byla opatření, jako jsou energetické

audity, projektování a analýza projektů v oblasti konstrukce, nákupu, výstavby (EPC), financována

z Fondu pro úsporu energie. Peníze uspořené z opatření v rámci fondu, tj. schválené čisté úspory

energie (úspory energie snížené o náklady na energii) byly rozděleny na různé účely. Pro rok 2015

byly rozděleny do 4 kategorií: 35% příděl do rozpočtu obce, 30% příděl do Fondu pro úsporu

energie, 30% příspěvek městské organizaci, 5% příspěvek do fondu Komise. Fond je velmi aktivní

a úspěšný. Tímto způsobem uspořené prostředky od roku 2014 vedly k investicím, snížení

provozních nákladů, zůstaly v regionu, a nakonec vedly ke zvýšení kvality života každého občana.

Systém dotací pro solární ohřívače vody (SWH)

Oceněná kampaň na financování solární energetiky, zavedená v roce 2000, je dalším příkladem

osvědčených postupů. Heslem města v této kampani je "Kdo rychle dává, dvakrát dává". Město

nabídlo malé, ale rychle dostupné (do 14 dnů po schválení požadavku) místní dotace majitelům

domů, kteří chtějí nahradit kotel na uhlí solárními ohřívači vody, což jim umožní kombinovat je se

státními dotacemi. Rada podpořila rozvoj malých vodních elektráren (8,7 MW) a instalovala solární

tepelné a fotovoltaické systémy na veřejných budovách (1 216 MW). Pouze vlastníci domů, kteří

nainstalovali nejméně 3 m2 plochy kolektorů a využívají místo uhlí ekologické vytápění, mají nárok

na příspěvek až do výše 40 000 Kč (cca 1 500 EUR). Zapojení příslušného stavebního úřadu a

památkového úřadu se ukázalo jako zásadní pro to, aby se zabránilo konfliktům (jelikož centrum

města je památkově chráněná oblast). Litoměřický dotační program na solární ohřívače vody si

získal pozornost v celostátním měřítku. Litoměřice získaly několik ocenění v české solární lize a v

Evropské lize mistrů obnovitelné energie (2010). V roce 2014 nainstalovalo solární ohřívače vody

přibližně 5% domácností (celkem 1750 m2). Vzhledem k tomu, že solární instalace lze vidět z dálky,

slouží jako demonstrační projekt a jdou příkladem. To je důvod, proč starostové sousedních obcí

uvažují o zavedení podobného obecního modelu financování ve svých obcích a městech.

http://www.swiss-contribution.cz/cs/zivotni-prostredi-a-infrastruktura/zlepseni-zivotniho-prostredi/fond-environmentalni-odbornosti/podporene-subprojekty/ready-21-udrzitelny-rozvoj-energetika-mi-1929

25


Strategie v oblasti místního vytápění a chlazení

Místní strategie vytápění a chlazení pro obec Litoměřice byla vyvinuta v interaktivním procesu,

který zahrnoval pravidelná setkání politických skupin s příslušnými zainteresovanými stranami

nebo obcí a workshopy o místní politice, které se zabývaly průběžnými a konečnými výsledky a

byly určeny širší veřejnosti. Počínaje analýzou potenciálních možností dekarbonizace a analýzou

překážek a hnacích sil byly v rámci procesu zainteresovaných stran definovány hlavní oblasti

výzkumu pro analýzu hloubkového scénáře.

Obrázek 2: Vývoj strategie v oblasti vytápění a chlazení pro město Litoměřice

6.1 Specifikace výzkumných otázek a výchozí bod pro strategii v oblasti

vytápění a chlazení

Hlavní oblasti zájmu pro obec projednávané na prvním jednání o strategii:

▪ Dekarbonizace a rozšíření systému dálkového vytápění

▪ Energeticky účinná rekonstrukce obytných budov

▪ Dekarbonizace jednotlivých systémů vytápění

Předběžná analýza stávající situace a překážek potvrzuje, že dekarbonizace dodávek dálkového

vytápění je vhodným výchozím bodem pro místní strategii pro vytápění a chlazení:

▪ Dálkové vytápění je založené především na spalování uhlí

▪ Možnosti využití geotermální energie

▪ Možnosti rozšíření dálkového vytápění

▪ Potenciál úspor energie v budovách

▪ Dobré zkušenosti s dotacemi na individuální solární vytápění

Na základě zájmu a potenciálu byly stanoveny následující výzkumné otázky:

▪ Jaký je dopad rozšíření dodávek dálkového vytápění na stávající strukturu výroby tepla?

▪ Jaký dopad bude mít rozšířený systém dálkového vytápění s geotermálním ohřevem?

Proces diskuse se zainteresovanými stranami

Setkání skupin s místními politiky (malá skupina)

Workshopy zaměřené na místní politiku (širší veřejnost)

Hlavní předměty zájmu a rámec

Předběžná analýza současného stavu technický potenciál

Analýza bariér a podpůrných faktorů

Upřesnění otázek výzkumu

Definice a kvantitativní hodnocení technických scénářů

Doporučení ohledně postupů a strategie

Plán

Strategie v oblasti vytápění a chlazení

26


6.2 Posuzování technických scénářů

Na základě výše popsaného procesu zúčastněných stran a předběžné analýzy byly definovány a

vyhodnoceny pomocí modelovacího rámce vytvořeného pro obec Litoměřice [Petrovic a Sneum

2016] následující technické scénáře. Technické scénáře jsou uvedeny níže.

Tabulka 11: Popis technických scénářů

Scénáře Popis

Referenční scénář (BAU)

Síť dálkového vytápění využívající uhlí a zemní plyn a v případě individuálních systémů vytápění na bázi zemního plynu, část tepla dodávaná individuálními kotly na biomasu a individuálními solárními systémy; v letech 2015 až 2030 by se mělo v budovách dosáhnout 1,5% úspory tepla ročně.

Exp (Rozšíření)

V případě rozšíření dálkového vytápění s využitím uhlí a zemního plynu, zvýšení dodávky asi o 10% vůči stávající (2015) úrovni, a využití individuálních systémů vytápění na bázi zemního plynu, s teplem dodávaným kotly na biomasu a solárními termálními systémy by se v letech 2015 až 2030 mělo v budovách dosáhnout 1,5% úspory tepla ročně

ExpGEO (Rozšíření geotermální):

V případě rozšíření dálkového vytápění dle scénáře Exp, s dodávkou tepla s využitím hloubkové geotermální energie a využití individuálních systémů vytápění na bázi zemního plynu, s teplem dodávaným kotly na biomasu a solárními termálními systémy by se v letech 2015 až 2030 mělo v budovách dosáhnout 1,5% úspory tepla ročně

INDGAS (Individuální plynové)

Dálkové vytápění nahrazené možnostmi individuálního vytápění: využití individuálních systémů vytápění na bázi zemního plynu, s teplem dodávaným kotly na biomasu a solárními termálními systémy zůstává na stejné úrovni jako v referenčním scénáři; v letech 2015 až 2030 by se mělo v budovách dosáhnout 1,5% úspory tepla ročně

Kromě scénáře INDGAS2030 popsaného ve zprávě „Výsledky kvantitativního posouzení

vybraných souborů strategických opatření pro Litoměřice“ (Amer-Allam 2017) je předpokládaný

vývoj lokálního energetického systému v obci Litoměřice popsán ve zprávě „Posouzení místního

proveditelného využívání vytápění / chlazení z obnovitelných zdrojů energie pro Litoměřice

„(Petrovic a Sneum, 2016).

Hlavním závěrem, který lze vyvodit z této analýzy je, že za daných předpokladů bude technickým

scénářem s nejvyšší ziskovosti v období do roku 2030 „ExpGEO“. V tomto scénáři se podíl

dálkového vytápění zvyšuje zejména díky geotermální energii; individuální vytápění zajišťuje

především zemní plyn, biomasa a solární tepelná energie. Dodatečné úpravy opatření povedou k

úsporám tepla o 1,5% ročně. Tento scénář vykazuje nejnižší provozní náklady, ačkoliv vyžaduje

nejvyšší počáteční investice. Scénář "ExpGEO" má za následek také nejnižší emise CO2 v oblasti

vytápění a chlazení.

6.3 Strategická doporučení

K tomu, aby bylo možno provést transformaci sektoru vytápění a chlazení v Litoměřicích, jak bylo

posouzeno v analýze technických scénářů, je nutný řádný politický rámec na místní i na národní

úrovni. K určení případných politických opatření na místní úrovni pro dosažení předem

27


stanoveného technického scénáře byly pro každý technický scénář testovány různé politické a

strategické situace.

Strategickými nástroji, které jsou navrhované v diskusích na jednáních strategických skupin, jsou

dotace na různé možnosti obnovitelné energie a možnosti úspor v tomto odvětví. Bylo učiněno

kvantitativní posouzení tří různých strategií, aby bylo jasné, jaké by byly náklady na realizaci

různých úrovní technologií pro obnovitelné zdroje tepla a úspory tepla (viz Tabulka 11).

Tabulka 12: Popis strategických scénářů

Scenáře Popis

Žádná strategie

Ve všech scénářích se předpokládají až 1,5% úspory tepla v budovách za rok až do roku 2030 a ztráty z rozvodů z dálkového vytápění se od roku 2026 sníží o 50% (z 30% na 15%).

Úspory tepla Dotační schéma pro modernizaci budov s přibližně 20% úsporami tepla zavedené dodatečně do roku 2030 a 40% do roku 2050

Rozvoj solární termální energetiky

Dotace, které zajistí, aby přibližně 5% poptávky po teple bylo pokryto solární tepelnou energií, která se rovná 400 jednotkám.

Podrobné výsledky pro oba roky - 2030 a 2050 - lze nalézt ve zprávě "Výsledky kvantitativního

hodnocení vybraných balíčků strategií pro Litoměřice" (Amer-Allam 2017). Výsledky ukazují, že

změna technických parametrů v systému vytápění, jak je analyzována v technických scénářích,

má vyšší dopad na emise CO2 a celkové náklady než změny strategií. Zavedení technických změn

do systému a strategií však vede k ještě úspornějšímu a hospodárnějšímu zmírnění emisí CO2.

Realizace technického scénáře ExpGEO spolu s dotací na úspory tepla vede k ekonomicky

nejúčinnějšímu snížení emisí CO2.

Shrnutí ukazatelů pro technický scénář charakterizovaný rozšířením sítě dálkového vytápění a

dodávkou dálkového tepla geotermální elektrárnou (ExpGEO 2030) je uvedeno níže:

• Pro kombinaci tohoto technického scénáře s dotacemi na podporu úspory tepla v budovách

dochází k úsporám ve výši 29,6% oproti roku 2015. Podpora z rozpočtu obce byla

vypočítána na přibližně 2,25 EUR / MWh / rok do roku 2030.

• Pro různé strategie se počítá s dosažením podílu obnovitelné energie mezi 55 a 58%

• Průměrné náklady na teplo pro konečné spotřebitele se pohybují v rozmezí 82 EUR/MWh

až 91 EUR/MWh pro různé strategie

• Celkové náklady na systém vytápění pro konečné spotřebitele se v různých strategiích

pohybují v rozmezí od 13,8 do 16 mil. EUR ročně

• Ušetřené emise CO2 jsou v tomto scénáři nejvyšší v kombinaci se strategii dotací na úspory

tepla. V porovnání s rokem 2015 dosahují přibližně 59 kt/rok.

• Dotace na opatření pro úsporu tepla snižují emise CO2 za 26 EUR/t, zatímco u dotací na

solární tepelné kolektory činí náklady na snížení CO2 přibližně 730 EUR/t.

28


Také v roce 2030 vykazuje scénář charakterizovaný rozšířením sítě dálkového vytápění a

geotermální dálkové vytápění (ExpGEO 2050) lepší výsledky než ostatní scénáře v roce 2050:

• Úspory tepla ve výši 46% v porovnání s rokem 2015 jsou dosaženy s podporou z rozpočtu

obce ve výši 2,25 EUR/MWh/rok do roku 2030 a 6,25 EUR/MWh/rok od roku 2030

(strategie "úspor energie").

• Je zde dosaženo nejvyššího podílu obnovitelné energie - 53-58%.

• Průměrná cena tepla pro konečné spotřebitele se pohybuje v rozmezí od 98 EUR/kWh do

121 EUR/MWh.

• Celkové náklady na vytápění pro konečné spotřebitele se pohybují v rozmezí od 14,1 do

19,3 milionů EUR/rok v závislosti na typu strategie.

• Ve srovnání s rokem 2015 lze uspořit emise CO2 kolem 62 kt/rok (kolem 85%).

Na základě výše uvedených výsledků kvantitativního hodnocení jsou odvozena následující

doporučení pro místní správu s ohledem na dekarbonizaci systému vytápění a chlazení v

Litoměřicích:

• Zavést dotace na rekonstrukci budov z rozpočtu obce ve výši 2,25 EUR/MWh/rok do roku

2030 a 6,25 EUR/MWh/rok od roku 2030.

• Podpořit technický scénář ExpGEO, který je nejlevnějším scénářem s nejvyšším výsledným

podílem obnovitelné energie a nejnižšími emisemi CO2.

• Motivovat občany a zvýšit jejich informovanost, tak aby se přestali odpojovat od stávající

sítě dálkového vytápění, neboť do budoucnosti je to ekonomicky nejvýhodnější systém

vytápění, který současně vede k pozoruhodné dekarbonizaci města, je to modernizovaný

systém dálkového vytápění využívající hlubokou geotermální energii jako hlavní volbu

dodávek tepla.

6.4 Plán strategií v oblasti vytápění a chlazení

Následující plán pro vytápění a chlazení v Litoměřicích byl vypracován na základě práce během

celé doby trvání projektu progRESsHEAT s ohledem na proces zainteresovaných stran, rozhovory

o bariérách a podpůrných faktorech a také výsledky kvantitativní analýzy scénářů vypočítané

pomocí propracovaného modelovacího rámce.

29


Obrázek 3 obsahuje přehled klíčových prvků plánu.

Obrázek 3: Přehled plánu

Cíle

Plán pro Litoměřice je zaměřen na perspektivní rozvoj a dekarbonizaci sítě dálkového vytápění s

následujícími cíli:

1. nejméně 70% dodávek energie pro sítě dálkového vytápění bude v roce 2030 pocházet z

obnovitelných zdrojů

2. do roku 2030 by mělo být v obecních a dalších nemovitostech dosaženo nejméně 20%

snížení spotřeby energie

Cíle

Mezery a bariéry

Akční body

Priority a

Časový plán

Milníky

• Zavedení obnovitelných zdrojů do dálkové vytápění

•

• 2025 – Geotermální elektrárna v provozu

• 2030 – Síťová optimalizace • - 2050 – Spojení systému CZT s ostatními místními zdroji OZE

• Vysoké investiční náklady • Nedostatečná podpora ze strany stávajícího provozovatele CZT

• Návrhy na finanční podporu z národních zdrojů a ze zdrojů EU •

• Studie proveditelnosti pro provozování systému CZT

Snížení síťových ztrát a využití dalších úspor

Prohloubení spolupráce se současným provozovatelem CZT

Veřejné přijetí geotermálního projektu a obchodního modelu

30


Milníky

1. V roce 2025 bude uveden do provozu projekt využívání hloubkové geotermální energie v

systému dálkového vytápění

2. V roce 2030 bude revitalizována celá síť dálkového vytápění a poklesnou energetické

ztráty; spolu s tím bude realizováno zásadní množství tepelných úspor v budovách

3. V roce 2050 bude systém dálkového vytápění propojen s dalšími místními obnovitelnými

zdroji energie a bude optimalizován

Mezery a bariéry

Co se týče geotermální energie, hlavní překážkou jsou vysoké investiční náklady (30 - 40 milionů

EUR). Výpočty programu progRESsHEAT však ukázaly, že ekonomicky nejschůdnějším scénářem

je "ExpGEO", což znamená rozšíření distribuční soustavy dálkového vytápění v kombinaci s

dodávkou tepla z hluboké geotermální energie.

Další překážkou je vlastnictví dálkové teplárny a sítě dálkového vytápění, které patří soukromým

zahraničním společnostem. Proto musí být vypracovány některé studie proveditelnosti, které

porovnávají současný stav a budoucí výhody plynoucí z provozu systémů dálkového vytápění

městem Litoměřice.

Doporučené kroky

1. Navrhnout a vypracovat nové projekty, které pomáhají s financováním projektu využívání

hluboké geotermální energie v systému dálkového vytápění – do konce roku 2017 budou

vyparovány dva nové návrhy projektů - nejprve za strukturální peníze - Operační program

Výzkum, vývoj a vzdělávání, a druhý pro výzvu HORIZON 2020.

2. Zahájit hlubší spolupráci se stávajícími provozovateli dálkového vytápění - stávající

teplárna a sítě jsou vlastněny soukromými společnostmi bez významného podílu města

Litoměřice. Na druhé straně, aktuální provozovatelé musí investovat značné prostředky do

rekonstrukce teplárny a sítě dálkového vytápění – takže při výsledku, že „ExpGEO“ je

ekonomicky nejvhodnější řešení pro budoucí energetický mix, je čas nabídnout

geotermální energii jako volbu nebo znovu odkoupit plynárnu a síť vytápění.

3. Prezentovat výsledky kvantitativního hodnocení místním správním orgánům i široké

veřejnosti. Začněte komunikační kampaní (součást procesu SECAP) a zaměřte se na

výhody systému dálkového vytápění založeného na geotermální energii vlastněného a

provozovaného městem Litoměřice.

Priority a časový plán

1. Vypracovat analýzu studie proveditelnosti a nákladů a přínosů (CBA) pro provozování

systému dálkového vytápění obcí (na základě výsledků projektu progRESsHEAT) -

vypočítat dlouhodobé výhody pro komunitu z hlediska stabilizace cen tepla, nízkých

transakčních nákladů, dopadů na životní prostředí, místního multiplikátoru, atd. - do roku

2019.

2. Zajistěte finanční prostředky na projekt využívání geotermální energii v systému dálkového

vytápění – do té doby, než bude podpořen jakýkoli z výše uvedených návrhů (pro vrty na

31


geotermální teplárnu na 4 až 5 km hluboko), dokud nebudou vypracovány nové návrhy,

nové konsorcium, nové způsoby inovačního financování, hledání strategického investora

atd., - do roku 2022.

3. Komunikujte s hlavními zainteresovanými stranami tak, aby veřejnost akceptovala

geotermální projekt a jeho obchodní model. Vysvětlete hlavním zainteresovaným stranám

(místní, regionální, národní) krátkodobé a střednědobé cíle a aktivity města a

geotermálních partnerů, jedinečný přístup a pilotní investice - ročně.

4. Přezkoumejte Fond úspor energie (ESF) a další podpůrné systémy s cílem vytvořit jednotný

obecní fond zaměřený na modernizační opatření v budovách - optimální scénář bude

navržen - do roku 2019..

32


Reference

Amer-Allam; Sara Ben. Results of the quantitative assessment of selected policy packages for

Litomerice (Deliverable 4.1 of the progRESsHEAT project) 2017

Petrović, Stefan and Sneum, Daniel Møller. Assessment of local feasible renewable energy-based

heating/cooling utilisation for Litoměřice (Deliverable 2.2 of the progRESsHEAT project)

14/11/2016

Klusak, Jaroslav, Status-Quo of energy demand for heating and cooling in the building and industry

sectors, energy supply and district heating networks including local energy maps in Litoměřice

(Deliverable 2.1 of the progRESsHEAT project) 14/11/2016

Holländer et al, Survey in course of the project progRESsHEAT in Litoměřice - results 2016

CI2 o.p.s. Carbon Footprint for the City of Litoměřice 2014

RAEN (2008). Local Energy Concept of the City of Litoměřice 2008

CSI - Czech Statistical institute. Counting of people, houses and dwellings 2012

The Silva Tarouca Research Institute for Landscape and Ornamental Gardening (RILOG)–internal

study, 2012

Documents

Litoměřice Úkol 5 - Energy Cities · energetický plán. Od roku 2017 město připravuje Akční plán pro udržitelnou energii a klima (SECAP). Hlavním cílem města Litoměřic