Doc. Dr. Ing. Alena Salaov 2008

Strategick pln krajiny

Metodick rmec zpracovn

2

Obsah

Abstrakt ...................................................................................................................................... 2

vod ........................................................................................................................................... 3

Strategick pln krajiny ............................................................................................................. 6

Ploha . 1 .................................................................................................................................. 8

Ploha . 2 ................................................................................................................................ 11

Ploha . 3 ................................................................................................................................ 13

Ploha . 4 ................................................................................................................................ 20

Literatura .................................................................................................................................. 25

Abstrakt

Strategick pln krajiny je novm nstrojem plnovn krajinnho prostoru, kter dopluje stvajc plnovac systm s clem podpoit komplexn a koncepn pstup k obecn ochran krajiny a pi o ni. Obsahov npl strategickho plnu krajiny vychz z poadavk Evropsk mluvy o krajin a zce souvis s novmi cly a koly zemnho plnovn (dle Zkona . 183/2006 Sb., o zemnm plnovn a stavebnm du). Jeho clem je zejmna vyhodnotit stvajc kvalitu krajinnho prostoru, ve spoluprci s veejnost definovat kvalitu clovou a navrhnout zpsob jejho dosaen. Metodika strategickho plnu krajiny je souborem doporuen, jak proces krajinnho plnovn provdt na mstn rovni (zem jedn nebo vce obc). Stanov zkladn standardy pro vyhodnocovn jev v krajin, jejich diagnostiku a navrhuje potebn een. Integruje vzjemn expertn posuzovn zem a aktivn spoluprci veejnosti. Jejm clem je vytvoit kvalitn a komplexn podklad pro rozhodovn v zem. Vstupy strategickho plnu krajiny lze vyut pro vechny plnovac procesy a rozvojov projekty tkajc se sloek ivotnho prosted.

3

vod

Krajina je sloitou entitou; jednotkou, kterou mohou rzn vdn disciplny definovat rznm zpsobem: jako sfrickou st povrchu zemskho, soubor ekosystm, prostor, kter lze obshnout pohledem, otisk historie, interpretovan text, energetick pole, domov ... Krajinu lze vymezit a definovat v prostoru a ase. Je systmem s vlastn strukturou, genetickmi procesy, kybernetikou a fyziognomi. Krajina je promnliv a jej vvoj a podobu ovlivuj jak prodn procesy, tak lovk svoj neustlou tvr innost. Krajina je nam ivotnm prostorem, proto je souasn i hlavnm objektem zjmu v procesu plnovn a zemnho managementu.

Z pohledu prostorovho plnovn lze krajinu chpat jako:

a) geosystm, v jednot jeho zkladnch sfrickch sloek atmosfry, litosfry, pedosfry, hydrosfry, biosfry a antroposfry (noosfry). Takov pstup nm umon pochopit strukturu krajiny.

b) ekosystm reprezentuje ekologick pstup v zkoumn krajiny a je zamen na respektovn pirozench vztah, korelac a synergi v krajinnm prostoru, ale souasn i

c) prostor vnman lovkem pstup vychzejc z pirozench poteb lovka jako biologickho druhu. V konenm dsledku krajinu zkoumme a plnujeme pedevm s ohledem na naplnn poteb lidsk spolenosti.

Zabezpeit uplatnn vech ve uvedench pstup ke krajin v rmci jejho plnovn je kol znan sloit, na druh stran ale nezbytn. Jeho klovm problmem je pochopen vlastnost a zpsobu fungovn krajiny a lidsk komunity, kter j utv. Zkladnm pedpokladem dostaten informovanosti je nejenom zabezpeen kvalitn vzkumn zkladny (v oblasti geografie, krajinn ekologie, urbanismu a zemnho plnovn, sociologie, environmentln psychologie, hospodskch odvtv, ekonomiky atd.), ale zejmna zvldnut sloit interdisciplinrn syntzy. Poznatky a zvry jednotlivch discipln, by jsou sebekvalitnj, jsou nepouiteln, pokud nejsou srozumiteln i pro specialisty jinch obor.

Velkm problmem v managementu krajiny je urit asymetrie v oblasti prodovdnch a socioekonomickch discipln. Lze ci, e zatmco anatomii krajiny znme relativn dobe, vme mlo o vlastn lidsk komunit a jejm fungovn. Vme velmi mlo o tom, co dl danou krajinu prostednictvm mentln vazby mstnho obyvatelstva svrznou, specifickou, identickou.

V ppad, e chceme optimlnm zpsobem rozhodovat o budoucm uspodn krajiny, musme ovldat jej diagnostiku penesen eeno: pochopit nejenom stavbu jejho tla, ale zejmna zpsob jeho reakc na podnty, jeho nemoci nebo rzn omezen. Musme bt schopni definovat potencil a limity krajiny a stanovit potebn opaten pro zabezpeen jejho udritelnho rozvoje.

K zkladnm tmatm, kter maj z hlediska poteb plnovn krajiny prioritu, proto pat metodick zpracovn:

- krajinn ekologick diferenciace republiky a region, kter umon nastaven princip managementu krajiny na zklad krajinn ekologickch vlastnost,

- determinace urujcch krajinotvornch proces,

- indikace kvality krajiny (krajinn indiktory, definovn tzv. clov kvality krajiny),

4

- vyhodnocen citlivosti, zranitelnosti a nosnosti krajiny (ekologick, ekonomick, sociln, institucionln, vnman),

- modelace krajinnch zmn a jejich dopad do socio-ekonomick sfry,

- vyhodnocen potencilu a limit krajiny pro dal vyuit.

Pokud chceme njakm zpsobem usmrnit vvoj zem, inme tak v naprost vtin prostedky zemnho plnovn, kter je legislativn podloenm nstrojem tvorby krajiny.

zemn plnovn bylo a do roku 2007 definovan jako programov a soustavn koncepn innost, kterou se e funkn vyuit zem, stanov se zsady jeho organizace a vcn a asov se koordinuje vstavba a jin innosti ovlivujc rozvoj zem. Pijetm novho znn stavebnho zkona (. 183/2006 Sb.) dochz k posunu v chpn hlavnch cl plnovn rozvoje zem. zemn plnovn m vytvet pedpoklady nejenom pro vstavbu, ale zejmna pro udriteln rozvoj zem, kter uspokoj souasn poteby lovka bez toho, aby ohrooval kvalitu ivota generac budoucch (18, odst. 1).

Jednm ze zkladnch plnovacch nstroj, kterm lze ovit monosti ekologicky i socio - ekonomicky optimln prostorov organizace krajiny, je krajinn (v zahrani nkdy oznaovan jako krajinn ekologick) pln. Ten dosud v esk legislativ chyb a dky tomu lze nkdy velmi obtn stanovit do budoucna bezpen, t.j. udriteln zpsob vyuit krajinnho prostoru.

Krajinn plnovn je plnovnm prostorovm, kter akcentuje krajinn-ekologick i socio-ekonomick pstupy ke krajin a hled cesty celkov kultivace prostoru pro lovka, ale i ostatn organizmy. Jeho vsledkem je krajinn pln (zde strategick pln krajiny), kter stanovuje principy a zsady dlouhodobho (a udritelnho) managementu krajiny.. M odlin charakter ne zemn pln, tak jak ho znme dnes, kter sleduje pedevm konsensuln mon nvrh funknho vyuit krajiny (v relu asto vzdlen od optima) a splnn vce mn pouze zemn technickch a legislativnch poadavk na rozvoj zem. Oba pstupy jsou nutn, nezastupiteln a je nutn je vzjemn provzat.

Strategick pln krajiny me vrazn ulehit prci pi zpracovvan zemnho plnu a podstatn ji zkvalitnit (projektant by pak neml udlat dnes tak bn chyby vyplvajc z neznalosti fungovn krajinnho systmu). Sttn sprva tak na druh stran zsk kvalitn argumentan materil pro sv kompetentn zemn rozhodnut a stanoviska.

Z uvedenho plyne, e strategick pln krajiny je:

a. nstrojem preventivn (koncepn pojman) ochrany krajiny (ml by bt tedy zsadnm plnovacm nstrojem MP a vznamnm zemn plnovacm podkladem)

b. expertiznm podkladem (s prvkami participace veejnosti) pro vechny kauzln zemn rozhodnut (nap. EIA, dotan programy, plnovn velkch investic v krajin apod.)

c. podkladem pro management zem (nvrh opaten me bt doplnn nvrhem finannch zdroj).

Pestoe nem krajinn pln v souasnosti legislativn oporu, byly v roce 2002 vypracovan tzv. standardy krajinnho plnu s clem standardizovat obsah dokumentace a dky poadavkm zemn sprvy zejmna v sloitch zemch se nakonec krajinn plny i zpracovvaj. Jednm z takovch pklad je Krajinn pln Mikulovsko Falkensteinsko,

5

zpracovan dky podpoe programu Interreg IIIa a zjmu cel ady instituc, zabvajc se ochranou a vyuitm tohoto vjimenho phraninho prostoru.

Krajinn pln byl zde definovn jako zemn technick podklad, kter me poskytnout cenn informace pro poteby dalho prostorovho plnovn: nap. pro korekce zemnho plnu msta nebo pro detailnj a hlub propracovn plnu spolench zazen v rmci komplexnch pozemkovch prav. Clem krajinnho plnu v tto ppadov studii bylo stanoven kvantitativnch a kvalitativnch kritri pro vyuit zem, kter ve vt me zohledn:

ochranu i obnovu komponovan krajiny Mikulovska Falkensteinska a jejho krajinnho rzu

ochranu prodnch hodnot zem (Natura 2000, ZCH, CHKO, skladebn sti SES, VKP v rmci biosfrick rezervace Doln Morava)

ochranu a obnovu cennch prodnch zdroj: hydrologickho reimu zem a pdy ochranu prostupnosti zem

Podmnkou zadavatele bylo, aby u vech navrhovanch kritri a regulativ byly srozumiteln a pehledn uvedeny dvody, krajinn-ekologick i krajinsk faktory, kter vedly k omezen vkonu vlastnickho nebo uivatelskho prva.

Krajinn pln Mikulovska je zaloen pedevm na grafickm vyjden klovch prostorovch princip krajinsk kompozice, ekologickch limit i rizik. Pln je tvoen souborem map, vkres a grafickch ploh, kter zrove vysvtluj metodick pstup k jeho tvorb.

Z hlediska metodickho je krajinn pln sestaven z analzy primrn, sekundrn a terciln struktury zem. Pro hodnocen primrn struktury krajiny je vyuito biogeografick diferenciace zem do biochor, dle vkov struktura zem, geologick a hydrogeologick skladba vsledkem je diferenciace zem do krajinnch typ. Specifickou st dokumentace je podrobn vyhodnocen prostorov kompozice tohoto historicky cennho zem.

Relativn sloit rozbory krajinnho prostoru byly nakonec interpretovny pro poteby plnovn zem a zpracovny formou nvrhu uspodn krajiny, regulativ a doporuen pro jej vyuvn. Vt st nvrh krajinnho plnu byla souasn zapracovna do nvrhu spolench zazen komplexn pozemkov pravy, zpracovvanho soubn s krajinnm plnem. Krajinn pln Mikulovska se stal jednou z ovovacch studi monosti pouit strategickho plnu krajiny v praxi. Vce Kuera, Salaov, tpn et al. (2006).

Strategick pln krajiny pi kvalitnm zpracovn me bt innm a uitenm podkladem, kterho ambic nen zakazovat, ale poradit, jak citlivm zpsobem nakldat s krajinnm prostorem. Aby nedolo k jeho nevratnmu znehodnocen a nslednmu ohroen kvality ivota lovka a ostatn bioty.

6

Strategick pln krajiny

Strategick pln krajiny je nstrojem pro zabezpeen celkov ochrany a pe o krajinu ve smyslu znn Evropsk mluvy o krajin. Je odbornm podkladem pro vechny plnovac procesy na zem obce (nebo vce obc).

Strategick pln krajiny je podkladem pro vydvn stanovisek orgn ochrany prody a krajiny pedevm v plnovacch procesech (zemn plnovn, komplexn pozemkov pravy, odvtvov plny zejmna pro lesn hospodsk plny, plny oblast povod, plny sanace zem po tb, plny revitalizace, plnovac procesy podle hornho zkona apod.).

Strategick pln krajiny je poteba chpat jako oborov dokument aktivn ochrany a tvorby krajiny, kter vak dky charakteru kulturn krajiny respektuje ekonomick, kulturn a sociln vazby. Strategick pln krajiny mus bt vdy vytven na zklad vech dostupnch podklad a znalost, kter v dan dob poskytuje krajinn ekologie a ostatn vdn obory.

Strategick pln krajiny stanovuje celkovou strategii obce (resp. sdruen obc) v pstupu pe o krajinu. Z uvedenho dvodu jsou pi jeho zpracovn pouity relevantn metody participativnho (komunitnho) plnovn.

Strategick pln krajiny poizuje obec pro zem obce nebo po vzjemn dohod pro zem vce obc (ORP).

Zvaznost strategickho plnu krajiny pro orgny obce stanov obec podle zvltnch pedpis.

Do zpracovn Strategickho plnu krajiny vstupuj aktivn: obec (reprezentovan zastupiteli), veejnost (obyvatel dotenho zem), doten orgny sttn sprvy (zejmna orgny ochrany prody a krajiny), ppadn dal astnci (zejmna nevldn organizace).

Strategick pln krajiny je po zpracovn vystaven k veejnmu nahldnut u poizovatele a v obci a je veejn projednvn. K veejnmu projednn pizve obec, pro kterou je strategick pln krajiny zpracovvn, obany, sousedn obce a doten orgny, a to nejmn 30 dn pedem.

7

Proces zpracovn strategickho plnu krajiny

a kontroly jeho realizace z pozice Evropsk mluvy o krajin

Krok 1 - Identifikace hodnot krajiny obanem + odbornkem

Krok 2 - Definovn pedstavy o clovm stavu krajiny (clovch parametr krajiny)

obanem + odbornkem

Realizace poadavku chrnit souasn hodnoty krajiny

Realizace poadavku zmnoit hodnoty krajiny

Krok 3 - Vymezen

charakteru ohroen hodnot krajiny charakteristik novch hodnot krajiny (dlch zmn v krajin)

pin ohroen hodnot krajiny monost dosaen novch hodnot krajiny

potencilu ohroen hodnot krajiny

(identifiktory ohroen)

mez parametr novch hodnot krajiny

(identifiktory efekt)

pstup k eliminaci ohroen hodnot krajiny pstup k dosaen clovch parametr krajiny

Krok 4 - Alokace opaten na dl zem s maximlnmi efekty

Krok 5 - Vymezen nstroj k realizaci opaten (programy, trn stimuly, vzdlvn ap.)

Krok 6 Vymezen indiktor pro monitoring stavu krajiny

Krok 7 - Dlouhodob sledovn indiktor

Ploha 1: Obsah strategickho plnu krajiny

Ploha 2: Podklady pro zpracovn Strategickho plnu krajiny

Ploha . 3: Metodika postupu zpracovn strategickho plnu krajiny

Ploha . 4: Doporuen postup pro zapojen veejnosti do zpracovn strategickho plnu krajiny

Ploha . 5: Hodnoty krajiny (zpracovno MP)

8

Ploha . 1

Strategick pln krajiny

Obsah a struktura dokumentace

Z formlnho hlediska obsahuje Strategick pln krajiny (dle SPK) st textovou, grafickou, ppadn tabulkovou1.

Uveden struktura obsahu postihuje minimln standard dokumentace a je nutn ji povaovat pouze za zkladn osnovu materilu. Protoe m krajina (vetn lidsk komunity, kter ji osidluje) krom obecn platnch i individuln vlastnosti, dan jejm specifickm charakterem, typem a vvojem, je nutn obsah SPK po strnce obsahov i metodick tto okolnosti pizpsobit. Rozsah a zpsob metodickch prav mus bt definovn v zadn SPK.

Strategick pln krajiny nem bt sloitm a nesrozumitelnm expertnm materilem, by je jeho odborn rove velmi dleit. Jeho clem je pomoci obyvatelm a zemn sprv porozumt vem zsadnm krajinotvornm faktorm, kter ovlivuj zpsob fungovn krajinnho prostoru a monosti jeho dlouhodobho etrnho vyuvn. Je podkladem, kter m souasn napomoci orgnm ivotnho prosted poskytnout argumenty pro sprvn rozhodovn v zem.

Strategick pln krajiny je materilem, na kterho pprav se vznamnm zpsobem aktivn podl obyvatel dotenho zem. Ti, v souladu se znnm Evropsk mluvy o krajin, maj nepominuteln prvo vyslovit sv pedstavy o budoucnosti zem, kter obvaj, vyuvaj a peuj o nj. Jejich participace je vznamn z hlediska prohlouben vztahu k zem, kter obvaj a konen i z hlediska podpory celkov vzdlanosti obyvatel v oblasti ochrany kulturn krajiny a pi o ni. Aktivn ast veejnosti v plnovn a managementu zem nen v R s ohledem na dosavadn spoleensk a politick vvoj bn a obecn pijman. Strategick pln krajiny je jednm z nstroj, kter m zapojen veejnosti do pe o krajinu vznamn podpoit.

Obsah dokumentace:

1. Rozborov (interpretan) st

Stanovuje, kter vlastnosti krajiny jsou pro plnovn rozvoje zem dleit. Definuje kvalitativn stav zem.

Clem rozbor nen pouh opis prodnch nebo kulturnch charakteristik, ale vyhodnocen jejich vlivu na udriteln zpsob vyuvn krajiny.

a) ir vztahy vazby eenho krajinnho prostoru na okol, typ kulturn krajiny

b) prodn faktory a jejich vliv na vvoj krajiny (na zem obce)

c) lovk a jeho vliv na krajinu (na zem obce)

d) lenn krajiny podle krajinn ekologickch vlastnost, vznamn prostorov vazby

1 Vce Ploha . 3 Metodick zpracovn SPK

9

e) charakter krajiny (krajinn rz) oblasti a msta krajinnho rzu, urujc znaky

charakteru krajiny - vstup veejnosti

f) vnmn krajiny (krajinn obraz) vstup veejnosti

g) hodnoty krajiny (ekologick, historick, estetick, uitkov) vstup veejnosti

h) vyhodnocen rozvojovch zmr

Hlavn grafick vstupy2: - Diferenciace zem podle krajinn ekologickch vlastnost (vymezen odlinch

krajinn ekologickch jednotek) - Krajinn ekologick zonace krajiny dle ekologickch limit a rizik - Krajinn rz

2. Diagnostick st

Vymezuje problmy zem a rekapituluje monosti a omezen rozvoje krajiny (ve smyslu udritelnho rozvoje).

a) citlivost a nosnost zem

b) problmy a stety v zem vstup veejnosti

Hlavn grafick vstup:

- Problmy zem (zem snen a/nebo zven hodnoty, stety zjm, risk faktory, ostatn problmy v zem)

3. Nvrhov st

Soubor doporuen pro orgny obecn samosprvy a sttn sprvy. Nvrh een vymezench problm

a) clov kvalita krajiny (jakou krajinu chceme) vstup veejnosti

b) mon scne vvoje krajiny - vstup veejnosti

c) nvrh zmn vyuit krajiny a dal navrhovan opaten - vstup veejnosti

d) nvrh ukazatel pro dal sledovn zmn kvality krajiny a naplovn krajinnho plnu

e) vazba nvrhu na dal plnovac procesy

f) zpsob realizace nvrh (manaersk opaten)

Hlavn grafick vstup:

2 Vce viz Ploha . 3 Metodika zpracovn SPK

10

- Nvrh zmn vyuit krajiny

Poznmka:

V souasnosti nejsou v R v dostaten kvalit metodicky rozpracovna nsledujc tmata:

- hodnocen citlivosti a nosnosti krajiny (indiktory citlivosti a nosnosti)

- hodnocen kvality krajiny (tzv. krajinn indiktory)

- hodnocen rekreanho potencilu a obytn hodnoty krajiny

- hodnocen vnmn krajiny a stanoven clov kvality krajiny obyvateli (participativn metody)

- topoklimatick charakteristiky zem

- diferenciace zem R z hlediska krajinnho rzu (jednotn vymezovn oblast a nich individulnch jednotek krajinnho rzu)

Doporuen: pro zabezpeen kvality strategickch pln krajiny je nezbytn uveden tmata pro poteby R teoreticky a metodicky rozpracovat.

Z hlediska souasn plnovac praxe je dle nutn ble specifikovat vztahy a vzjemn kompetence mezi strategickm plnem krajiny, zemn plnovacmi podklady (zejmna AP), zemn plnovac dokumentac3 a nvrhem spolench zazen komplexn pozemkov pravy. Navren metodika pedpokld zkou spoluprci a provzanost mezi vemi nstroji ve uvedench plnovacch proces.

3 Dle zkona . 183/2006 Sb., o zemnm plnovn a stavebnm du.

11

Ploha . 2

Podklady pro zpracovn strategickho plnu krajiny

Zpracovn strategickho plnu krajiny (dle SPK) je zaloeno dsledn na interdisciplinrnm pstupu. Tomu mus odpovdat i charakter vstupnch dat a podklad, jako i sloen zpracovatelskho tm. V obecn rovin lze podklady pro zpracovn rozdlit na:

1) zkladn topografick data

2) tmatick datov skupiny

Ad 1)

Zpracovn SPK probh na lokln a mikroregionln rovni. Zkladnm doporuenm podkladem, ve kterm probh zpracovn, je Zkladn mapov dlo R v mtku 1 : 10 000 v digitln form (ZABAGED 10). K dalm vznamnm podkladm (mon alternativa) pat digitln forma ortofotomap R v mtku 1 : 5 000 (10 000), doplnn o vkopis zem (datov vrstva ZABAGED), ppadn o polohopis katastrln mapy. V ppad een vtch zem (nap. cel zem obc s rozenou psobnost jsou vhodn i zkladn mapy v mtku 1 : 25 000.

V ppad poteby detailnjho een (men nebo komplikovan zem), lze vyut sttn mapy odvozen (SMO 5) nebo ortofotomapy v mtku 1 : 5 000. Uveden podklady jsou optimln zejmna pro nsledn vyuit SPK v rmci zemnho plnovn nebo pozemkovch prav.

Pro poteby hodnocen zem v rmci irch zemnch vztah je adekvtn mtko 1 : 50 000, v detailnch nebo sloitch ppadech 1 : 25 000.

Ad 2)

Spektrum potebnch podkladovch informac o zem je irok a odpovd sloitosti krajinnho systmu. Redukce vstupnch dat a zjednoduovn postup hodnocen me vst k nesprvnm nebo zavdjcm zvrm a nsledn chybnm rozhodnutm pi tvorb nvrhov sti. Na druh stran je problematick i pouit nadmrnho mnostv irelevantnch dat o zem, kter me vznamnm zpsobem ztit orientaci hodnotitele, snit jeho schopnost korektn interpretace dat, ppadn nemrn prodrait zpracovn SPK.

Pro zpracovn strategickho plnu krajiny je vhodn vyut vech ji zpracovanch dat o zem zejmna z zemn analytickch podklad a informac uloench na vzdlench serverech, tzv. geoportlech (nap. CENIA).

Zkladn vstupn informace o zem lze rozdlit:

A. Prodn faktory (primrn krajinn struktura)

- horninov prosted a relif geologick a elov mapy 1 : 50 000 (25 000), detailn geomorfologick lenn R, loiska nerostnch surovin

- klimatick faktory dleit jsou zejmna topoklimatick charakteristiky

- hydrologick charakteristiky nap. daje o kvalit vod, prtocch, aktivnch povodovch znch, akumulaci podzemnch vod, pramenech apod.

12

- pdn charakteristiky pdn a pdn interpretan mapy 1 : 50 000, BPEJ, skupiny lesnch typ, potenciln vodn a vtrn eroze

- biogeografick charakteristiky potenciln vegetace, mapy biogeografick diferenciace zem (biogeografick regiony, biochory dle Culka 1996, 2003, skupiny typ geobiocn)

- aktuln stav biosfry - mapovn evropsky vznamnch biotop NATURA 2000, botanick a zoologick sledovn, data land cover, pirozenost les, mapovn nelesn devinn vegetace apod.

B. Kulturn faktory (sekundrn a terciln krajinn struktura)

- vvoj a charakter osdlen (sociln, demografick, ppadn etnografick data, podklady k vyhodnocen vlivu nboenstv, filozofie a umn na krajinu4); clem je postihnout zkladn sociln zmny v zem a jejich vliv na zmny uspodn krajiny

- zpsob vyuit zem a jeho vvoj (relevantn historick kartografick podklady nebo leteck snmky, nap. mapy 1., 2. a 3. vojenskho mapovn, indikan skice stabilnho katastru, csask otisky, pdlov katastrln mapy, leteck snmky poizovan stednm vojenskm kartografickm stavem v Dobruce od roku 1935, a dal), vvoj cestn st a prostupnost zem

- vvoj a charakter sdeln struktury, dopravn a technick infrastruktury; clem je postihnout zkladn osy rozvoje sdeln struktury, znaky a genezi urbanistick struktury (nap. pdorysn typy sdel, vvoj prostorov struktury, znaky vernakulrn5, sakrln a tzv. oficiln architektury6, technick dla).

- vvoj a charakter vznamnch krajinotvornch innost lovka (zejmna zemdlstv, lesnictv, vodn hospodstv a rybnikstv, tba nerostnch surovin dobvac prostory, doprava a dal technick infrastruktura, energetika, prmysl, vroba, sluby)

- podklady k rozvojovm zmrm v zem zemn plnovac podklady a zemn plnovac dokumentace obce, Strategick pln rozvoje obce, komplexn pozemkov pravy, lesn hospodsk pln apod.

C. Spolupsoben prodnch a kulturnch faktor

- typy krajinnho rzu (nap. dle Lw et al. 2006)

- ostatn typologie kulturn krajiny

- oblasti a msta krajinnho rzu (nap. dle zsad zemnho rozvoje nebo zemn analytickch podklad)

- ochrana zem (podklady k reimm zvltn ochrany zem7) podkladem jsou zejmna AP

4 v ppad hodnocen komponovan krajiny

5 lidov stavby

6 zmky, palce, hrady apod.

7 zejmna dle Zkona . 114/1992 Sb., o ochran prody a krajiny a Zkona . 20/1987 Sb., o sttn pamtkov pi ve znn pozdjch prav

13

- podklady k vyhodnocen pokozen sloek krajiny, ppadn stresovch jev (nap. potenciln eroze pdy)

a dal specifick relevantn podklady.

Ploha . 3

Strategick pln krajiny

Metodika zpracovn

14

A. Ppravn prce

Ppravn prce jsou pro kvalitu nslednho zpracovn strategickho plnu krajiny (dle jen SPK) nezbytn. Jejich clem je vymezit rozsah a podrobnost zpracovn SPK, specifikovat poadavky na ppadn speciln sti SPK, stanovit rozsah a zpsob zapojen veejnosti do zpracovn SPK. Za ppravn prce odpovd zadavatel8.

V rmci ppravnch prac je nezbytn:

- vymezen zjmovho zem pro SPK

- specifikace poadavk na rozsah, podrobnost a obsahovou strnkou SPK s ohledem na vlastnosti zem a pedpokldan vyuit SPK v dalch plnovacch procesech

- stanoven poadavk na profesn sloen tmu zpracovatel

- vymezen rozsahu a zpsobu zapojen veejnosti do procesu (scn participativnho plnovn nebo tzv. participativn pln, poadavky na facilittory, finann a organizan zabezpeen procesu)

- informovn veejnosti zvolenm zpsobem

- soustedn podklad nezbytnch pro zpracovn SPK

- przkumy a rozbory zem, pokud je to pro zpracovn zadn nezbytn (zadv obec)

B. Zadn SPK

Navrhovan obsah dokumentace vychz z pedpokladu, e SPK bude expertnm posouzenm zem, zahrnujcm ale vznamnm zpsobem i participaci obyvatel zem. Rozsah expertn a particicpativn sti je nutn stanovit konsensem na potku procesu (v zadn dokumentace). Pedpokld se, e v ppad vtch (zem ORP) nebo komplikovanjch zem bude dominovat expertn st; v mench zemch pak st participativn.

Obsah SPK me bt dle upraven i podle zpsobu dalho uit dokumentace (pro poteby zemnho plnovn, pozemkovch prav, realizace krajinotvornch opaten, ppravy management plnu apod.), respektive mohou bt detailnji specifikovny vlastnosti uritch sloek, jev nebo vlastnost kulturn krajiny). Vechny poadavky na specifikaci metodickho postupu mus bt definovny v zadn dokumentace.

Kvalita posuzovn stavu krajiny (interpretan a diagnostick st) zvis od kvality, dostupnosti a komplexnosti vstupnch dat a podklad. Je poteba specifikovat v zadn dokumentace, kter datov soubory a podklady jsou pro zpracovn SPK relevantn, jsou k dispozici a kter je potebn zskat dalm etenm.

Zadn specifikuje poadavky na rozsah, podrobnost, asov a vcn postup zpracovn SPK. Vymezuje zvltn poadavky na zpracovn specializanch st. Stanovuje scn a asov pln zapojen veejnosti do zpracovn SPK (tzv. participativn pln).

Zadn SPK schvaluje obecn zastupitelstvo.

8 SPK se zpracovv pro zem obce nebo pro cel zem obce s rozenou psobnost.

15

C. Zpracovn SPK

1. Rozborov (interpretan) st

Cl: Stanovuje, kter vlastnosti krajiny jsou pro plnovn rozvoje zem dleit. Definuje kvalitativn stav zem.

V rmci rozboru zem je potebn vyhodnotit vechny relevantn informace, kter lze zskat z nsledujcch informanch a datovch zdroj. K nejvznamnjm pat:

- zemn analytick podklady a platn zemn plnovac dokumentace

- odborn literatura, historick a speciln kartografick podklady

- tmatick datov skupiny veejn pstupn na vzdlench serverech (nap. CENIA)

- stn sdlen mstnch obyvatel a pamtnk, obecn kroniky, mstn nzvy (toponomastick informace)

Diferenciaci zem podle zmny charakteristik jednotlivch sloek prodnho nebo kulturnho prosted je vhodn zpracovvat tmaticky v GIS. Jednotliv tmatick vrstvy pak mohou bt vzjemn srovnvan, konfrontovan nebo jinak zpracovan pekryvem. Kad tmatick vrstva vyaduje textov zpracovn s krtkou charakteristikou a vyhodnocenm zkladnch souvislost (co vyplv z analzy vzhledem k vyuit nebo omezen vyuit zem).

Rozborov st mus bt doplnna, aktualizovna a provovna ternnm przkumem.

Hlavn metodick kroky:

a) ir zemn vztahy SPK se zpracovv pro nejni (lokln) rove zem. Jeho zpracovn pedpokld relativn vysokou podrobnost eten a draz na zemn detaily. Vysok podrobnost me nkdy ztit porozumn irch zemnch souvislost na rovni regionu, sttu nebo Evropy. Z uvedenho dvodu je nezbytn na potku prac een zem zasadit do irho kontextu a vyhodnotit nadmstn souvislosti a vztahy. Vechna eten mus zohledovat faktor asu je nutn provst asovou rekapitulaci vvoje zem a jeho hlavnch charakteristik.

Pokud je SPK zpracovvn pro zem obce (zpravidla mtko 1 : 10 000), postauje vyhodnocen irch vztah na rovni regionu (mtko 1 : 50 000, maximln 1 : 100 000). Analza irch zemnch vztah akcentuje vyhodnocen:

- pslunosti eenho zem k bioregionm (Culek 1996)

- zkladnch krajinn ekologickch prostorovch vztah (ekologicky vznamn segmenty krajiny, hlavn ekologick koridory a bariry, spojitost a nespojitost ekosystm, fragmentace zem) podkladem je nap. regionln SES, EECONET

- vztah zem ke zvlt chrnnm zemm (zejmna NP a CHKO, NATURA 2000, vesnick, mstsk nebo krajinn pamtkov zna)

- zaazen zem do rmcovch typ krajinnho rzu (Lw et al. 2005)

- zaazen zem do oblast (respektive podoblast) krajinnho rzu (nap. ZR, AP nebo Koncepce ochrany prody a krajiny kraje)

16

- zaazen zem do etnografickch oblasti (s akcentem na charakter lidovch staveb a zpsob vyuit zem)9

- vyhodnocen irch souvislost z hlediska sprvy zem, vyuit zem a provoznch vztah (podkladem me bt nap. ZR)

b) interpretace vlastnost primrn krajinn struktury (prodn faktory) Clem rozboru nen pouh opis dat o prodnch vlastnostech zem z odborn literatury, ale vyhodnocen hlavnch krajinotvornch faktor a interpretace kvality prodnho prosted. Pro vyhodnocen kvality primrn krajinn struktury je nezbytn vymezit vhodn indiktory a nsledn je vyhodnotit.

U vech sloek prodnho prosted je nezbytn vyhodnotit zpsob, jak se jednotliv sloky vzjemn ovlivuj, do jak mry a jakm zpsobem ovlivuj celkov charakter krajiny, jak jsou k innosti lovka citliv a zraniteln, jak a do jak mry jsou hospodsky vyuiteln, jakm zpsobem limituj innost nebo pobyt lovka.

Vznamnm vstupem je vymezen vech vznamnch krajinnch prvk ze zkona.10

V rmci rozboru primrn krajinn struktury je nezbytn vytdit a vyhodnotit daje o:

- horninovm podlo (zkladn vlastnosti podlo dan jeho genez, tektonick poruchy, vliv geologickho podlo na dal vlastnosti zem)

- relifnch charakteristikch (endognn a exognn procesy v zem, dynamika relifu, typy relifu, sklonitost a expozice, zkladn morfologick charakteristiky, exoty a anomlie, antropick tvary relifu)

- klimatickch podmnkch (zejmna topoklimatick charakteristiky, expozin jevy, inverze)

- reimu povrchovch a podzemnch vod (hydrogeologick charakteristiky, istota vod, charakter vodnch ekosystm, odtokov pomry, vlastnosti mikropovod, povodov ohroen)

- pdnm prosted (zkladn vlastnosti pdnho prosted, stupe degradace, ohroen pd)

- potenciln pirozen vegetaci a faun (Culek et al. 2005, Neuhuslov et al. 1998)

- aktulnm stavu vegetace a fauny (mapovn biotop, botanick a zoologick snmkovn a monitoring)

- stvajc ekologick zti prosted

c) interpretace vlastnost sekundrn krajinn struktury Clem rozboru je postihnout vvoj a souasn zpsob vyuit zem lovkem. Vyhodnocen sekundrn struktury zem je nezbytn provdt s ohledem na historii jejho vvoje. Vyhodnocen vvoje je nezbytn pro posouzen aktulnho stavu a tendenc ve vyuvn krajiny do budoucna, pro vymezen zkladnch kulturnch charakteristik a kulturn historickch hodnot zem.

9 Nutn zejmna pro oblast Moravy

10 Zkon . 114/1992 Sb., o ochran prody a krajiny, 3 odst. b) ... lesy, raelinit, vodn toky, rybnky, jezera, doln nivy.

17

Podkladem pro zpracovn jsou dostupn a relevantn historick a aktuln kartografick podklady (mapy stabilnho nebo pdlovho katastru, mapy 1., 2. a 3. vojenskho mapovn, zkladn mapov dlo), leteck snmky (poizovan od 1935), ortofotomapy, historick textov zznamy, fotodokumentace, dobov veduty a jin zobrazen zem. Pro kvalitnj vyhodnocen a pochopen souvislost vvoje kulturn krajiny je dleit spoluprce s archeology a historiky.

Vyhodnocen se provd v mapovch prmtech i prostorovm vyjdenm (panoramata, fotografick nebo prostorov 3D simulace).

Pedmtem zkoumn je zejmna historick podoba a souasn stav:

- vyuit pozemk (land use - dle kultur)

- vegetanho krytu (zejmna s ohledem na les a nelesn devinnou vegetaci)

- zmny ve vyuit zem (zskan pekryvem datovch vrstev a vyhodnocenm rozdl)

- sdeln struktury vetn ploch bydlen, obansk vybavenosti vroby a slueb, dopravn a technick infrastruktury (prostorov a funkn uspodn sdeln struktury, vnj obraz sdla, provozn vztahy v zem)

- architektonickch znak

- mimoproduknho vyuvn zem (zejmna s ohledem na rekreaci a cestovn ruch)

d) interpretace vlastnost terciln krajinn struktury (socio-ekonomick faktory) Vyhodnocen socio ekonomick sfry je nezbytn pro pochopen kulturnch charakteristik krajiny a pro posouzen podmnek udritelnho rozvoje zem. Jedn se o nron hodnocen, kter se pro poteby SPK provd jen v nezbytn me. Pro zpracovn tto kapitoly je vhodn spoluprce s demografem, sociologem a ekonomem - specialistou na regionln rozvoj).

Uveden data lze zpracovat textov, tabulkov a kartograficky.

Za nezbytn lze povaovat vyhodnocen dat o:

- demografickm vvoji v zem

- zdrav obyvatel

- zkladnch aspektech historickho vvoje, kter mly vliv na podobu souasn krajiny

- ochrannch reimech v zem (zejmna ochrana prody a krajiny, kulturnch pamtek, loisek nerostnch surovin, vodnch zdroj, pdy, lesa apod.)

- prostorov kompozici (v ppad komponovan krajiny)

Vyhodnocen prostorov kompozice m za cl definovat skladebn sti krajinn kompozice, jej prostorov vztahy a ideovou npl. (nap. Kuera, Salaov, tpn et al. 2006, Salaov 2004). Jedn se o expertn posouzen vyadujc znalosti z oblasti vvoje umn (zejmna architektury a zahradnho umn), mstnch historickch reli, ppadn teologie. Vyhodnocen se pouv pouze v ppad komponovan nebo asociativn krajiny dle kriteri ICOMOS/IFLA (1992).

e) zkladn aspekty geneze krajinnho prostoru (hlavn krajinotvorn faktory, historick krajinn struktury)

V tto sti se jedn o rekapitulaci zskanch poznatk a vysloven zvr pro nsledn vyhodnocen hodnoty krajiny a podmnek pro dal vyuvn zem. Clem je definovat

18

zkladn vvojov souvislosti, vymezit historick krajinn struktury a stanovit jejich vznam pro budouc vvoj zem.

f) krajinn ekologick diferenciace krajiny Stejn kapitola pro vypracovn diagnostick sti. Je zpracovvan jako syntza dat z pedelch kapitol (zejmna srovnn primrn a sekundrn krajinn struktury). Jej vsledky (nap. vymezen krajinn ekologickch jednotek) jsou zapracovny do hlavnch vkres prvn sti SPK.

Pozornost se sousted zejmna na stanoven a vyhodnocen:

- zkladnch krajinn ekologickch jednotek (jako podklad lze vyut biogeografick lenn na rovni biochor nebo skupin typ geobiocn), kter vykazuj relativn homogenitu v genezi prostoru a jeho kybernetice t.j. ve zpsobu fungovn (napklad doln niva, nhorn plat, krasov dol, spraov terasy apod.)

- rovnovhy a/nebo stability ekosystm, stupe degradace

- antropick bariry, prostupnost krajiny a jej omezen

- biodiverzity zem

g) zonace krajiny dle ekologickch limit a rizik V prvnm kroku je nezbytn vyhodnotit zkladn risk faktory psobc v zem (nap. z hlediska eroze, povodovch rizik, invaze nedoucch druh apod.). Clem je zkladn diferenciace zem vypracovan na podklad kombinace stupn citlivosti a odolnosti ekosystm a stupn jejich antropick zte. Vsledkem je vymezen pokozench zem, pro vypracovn nslednho nvrhu nutn asanace nebo rekultivace, zranitelnch zem, pro kter je nezbytn navrhnout pravu odpovdajcho managementu a relativn odolnch zem, pro kter je mon plnovat dal rozvoj (s jeho specifikac).

Pro vyhodnocen lze pout nap. metodiku zonace ekologickch limit a rizik dle Kuery (2002).

h) charakter krajiny (krajinn rz vetn percepnho posouzen prostoru) Jedn se o preventivn posouzen krajinnho rzu nap. dle Metodickch list AOPK (Cuhrov, evkov 2006). Jeho hlavn sousti jsou:

- klasifikace krajiny (na zklad typologie a diferenciace krajiny) vymezen typ a individulnch jednotek krajiny - oblast a mst krajinnho rzu (ppadn krajinnch celk a prostor) a jejich identifikanch znak

- percepn vyhodnocen krajiny (lze se zapojenm veejnosti kvalita krajinn scny, pohledov dominanty a horizonty, vznamn prvky krajinn scny)

- diferenciace zem dle hodnot krajinnho rzu (prodn, kulturn historick a estetick hodnota zem, vznamn prvky krajiny)

- zonace zem dle citlivosti ke zmnm krajinnho rzu.

Proces klasifikace krajiny je expertnm posouzenm a vyaduje syntzu ve uvedench charakteristik zem.

Percepn vyhodnocen krajiny provd zsadn tm hodnotitel veden krajinskm architektem. Je zamen na vymezen zkladnch znak krajinnho obrazu a nsledn vyhodnocen jeho kvality (estetick hodnoty). Pro posouzen lze vyut postupy vyuvan standardn pi preventivnm posuzovn krajinnho rzu.

19

V ppad zapojen veejnosti do hodnocen je nutn spoluprce se sociologem. Vyhodnocen lze provst rznmi metodami - pomoc specilnch dotaznk, zznamem mentln mapy vybran skupiny obyvatel, zenou diskus podporovan vstavou fotografi nebo ternn prohldkou, klasickm dotaznkem nebo pomoc interview. V tomto ppad se jedn o zznam vnmn krajiny obyvateli. Obyvatel mohou zasahovat (alespo v podob diskuse nebo konzultace) i do diferenciaci zem na individuln jednotky krajinnho rzu (oblast a msta krajinnho rzu, ppadn krajinn celky).

Vstupy hodnocen, zejmna pak diferenciaci zem dle znak a hodnot krajinnho rzu, je nutn zpracovat rovn ve form vkresu/vkres.

i) rozbor existujcch strategi (pedstava obce o rozvoji) Pro posouzen je nezbytn analza platnch zemn plnovacch podklad a dokumentac, strategickho plnu rozvoje mikroregionu nebo obce a dalm rozvojovm plnm a zmrm (lesn hospodsk pln, vodohospodsk pln, pln spolench zazen KP apod. Rozvojov zmry je nutn konzultovat a verifikovat se zstupci obce.

2. Diagnostick st

Cl: Vymezuje problmy a stety v zem a rekapituluje monosti a omezen rozvoje krajiny (ve smyslu udritelnho rozvoje).

Hlavn metodick kroky:

a) citlivost zem Objektivn stanoven citlivosti krajinn ekologickch jednotek nebo cel krajiny, kter je podkladem pro odhad nosnosti krajiny vzhledem k jejmu dalmu monmu vyuit, je z hlediska metodickho nron a navc nem dosud v R dsledn propracovanou teorii a metodick postup. Jej vyhodnocen v SPK je ale klov.

Pro vyhodnocen citlivosti lze vyut nkter ze sady ekologickch nebo environmentlnch indiktor (nap. Moldn 2000, Hammond 1995, Lipsk et Romportl 2005). Z hlediska krajinnho rzu se doporuuje vyhodnotit citlivost zem ke zmnm krajinnho rzu, nap. pomoc vyhodnocen pohledov citlivosti (Kuchykov 2007).

b) problmy v zem Konfrontace zonace dle ekologickch limit a rizik a vymezen hodnot zem se souasnm vyuvnm zem, vymezenmi ekologickmi ztemi a plnovanmi rozvojovmi zmry. Specifikace hlavnch disproporc ohroujcch kvalitu krajiny v budoucnosti. Hodnocen lze dokumentovat ve zvltnch ppadech prostorovou simulac (modely vvoje krajiny).

Expertn hodnocen problm v zem se dopln o vsledky hodnocen obyvateli (astnky participativn sti SPK).

Diferenciaci zem dle citlivosti a vymezen problm v zem je nutn zpracovat tak ve form vkresu.

3. Nvrhov st

Cl: Soubor doporuen pro orgny obecn samosprvy a sttn sprvy. Nvrh een vymezench problm

20

Hlavn metodick kroky:

a) clov kvalita krajiny Vypracovn tto kapitoly pedpokld a vyaduje participaci veejnosti. (viz participativn pln). K dispozici je cel ada metodickch monost, technik a scn postupu. Je nutn zvolit takov, kter bude nejefektivnj z hlediska organizan, asov a finann nronosti a pinese pokud mono objektivn zznam pedstav veejnosti o budoucm vyuit krajiny.

Vymezovn clov kvality m naznait hierarchii hodnot mstnch obyvatel a reflektovat jejich pn a poteby. Vsledky zskan nap. formou zen veejn diskuse na shromdnch, workshopech nebo pomoc dotaznk nebo anket, je nutn povaovat pouze za podklad pro vypracovn nvrhov sti.

a) nvrh zmn vyuit zem (zmny prostorov organizace, v odvodnnch ppadech zmny intenzity vyuit, nvrh pro nepovolen zmn ve vybranch stech zem)

b) nvrh a zdvodnn vymezen nezastavitelnosti zem c) nvrh potebnch asananch, revitalizanch, rekultivanch a kompenzanch

opaten (nap. nvrh potebnch vegetanch prav v zem vetn ppadn revize ekologickch st, nvrh protieroznch, protipovodovch a dalch vodohospodskch opaten apod.)

d) nvrh opaten pro ochranu nebo obnovu krajinnho rzu e) nvrh pro management ZCH a vznamnch krajinnch prvk ze zkona f) doporuen pro zlepen prostupnosti zem g) nvrh zmn krajiny sledujcch zven estetick a obytn hodnoty krajiny, jej

atraktivit pro cestovn ruchy a nvrh etrnho vyuit rekreanho potencilu zem h) nvrh dalch prav managementu zem (nap. doporuen etapizace zmn) i) nvrh indiktor pro sledovn innosti realizace nvrh krajinnho plnu j) nvrh zpsobu implementace krajinnho plnu do dalch plnovacch proces k) specifikace a zdvodnn zapracovn (nebo nezapracovn) vsledk spoluprce s

veejnost

Vt st nvrh bude zpracovna textov nebo tabulkov. Nvrh zmn vyuit zem je nutn zpracovat rovn ve form vkresu.

Ploha . 4

Postup zpracovn plnu zapojen veejnosti do SPK

21

Dle Evropsk mluvy o krajin je jednm ze zsadnch rozhodovacch faktor o krajin pedstava mstnch obyvatel o jej budouc podob a jejich vit zpsob vyuvn krajiny. Ne vdy je zcela snadn a hlavn jednoznan tyto informace zskat, zvlt v zemch dosdlench po roce 1945, kde tradice vyuvn zem a vztah k nmu jet nebvaj tak siln. Pesto dotaznkov i jin eten, diskuse se zastupitelstvem, ppadn veejn projednn prvn verze nvrhu je nezbytnou soust procesu krajinnho plnovn.

I pes intenzivn prci s veejnost se me stt, e pev takov zjmy, kter v rmci objektivity a udren ostatnch princip krajinnho plnovn nelze v pln me respektovat. Je proto nutn podobn eten (vnmn krajinnch hodnot a pedstavy o budoucm vvoji krajiny) expertn usmrovat, co znamen dodn takovho mnostv kvalitnch informac obyvatelm danho zem, kter jim umon sprvnou interpretaci vsledk jednotlivch eten. asov i odborn se jedn o jednu z nejnronjch st celho procesu krajinnho plnovn. (Mana, Kyselka 2007)

Zapojen veejnosti do zpracovn strategickho plnu krajiny je proces nron jak z hlediska organizanho, tak pedevm z hlediska celkov pipravenosti vech astnk participativnho plnovn (orgn zemn sprvy, oban, projektant)a jejich schopnosti vzjemn komunikovat. Je nutn potat s tm, e participativn pstup nen pro vtinu astnk procesu obvykl a pirozen. Oteven participativn proces m celou adu skal - pedevm nut astnky vzjemn aktivn spolupracovat. Pokud v komunit existuj skryt problmy v rmci socilnch vztah, oteven komunikace je urit odhal. Konfliktn situace, kter tento jev provz, mohou odradit velkou st veejnosti od dal asti v procesu.

I v ppad, e situace konfliktn nen, mnoho lid me mt problm oteven vyjdit svj nzor, protoe se bu obvaj dsledk, nev, e by jejich nzor mohl nco zmnit, nejsou zvykl mluvit na veejnosti, styd se, nebo jsou celkov pasivn.

Z uvedenho je zejm, jak dleit je pipravit veejnost pedem na cel postup a dobe promyslet celkovou organizaci plnovacho procesu. Kad chyba v organizaci, technice prce s veejnost nebo informovanosti astnk me bt v konenm dsledku kontraproduktivn a znehodnot vsledky prce na SPK.

Zpracovn strategickho plnu krajiny pedpokld zapojen vtho potu astnk a zjmovch skupin. Aby cel proces probhl efektivn a pinesl oekvan vsledky, je potebn zejmna:

- zajistit vedouc organiztory participativn sti SPK a stanovit osobu facilittora procesu (vhodn je vyut slueb zkuench kolench facilittor)

- sestavit organizan tm (je vhodn zapojit pedstavitele jednotlivch zjmovch skupin)

- identifikovat zjmov skupiny pro zapojen do procesu

- zajistit nezbytnou logistiku (finann zajitn, vhodn vybavenou mstnost pro shromdn a pracovn dlny, informan platformu zpravodaj, web, letky, telefony apod.)

- vytvoit pracovn a asov pln celho participativnho procesu (soust asovho plnu zpracovn SPK)

Pro sestaven participativnho plnu lze vyut nsledujc struktury, kter uvd zkladn a standardn pouvan kroky procesu. Pracovn pln je vhodn upravit podle mstnch zvyklost a plnovacch poteb. Participativn pln by neml bt pli komplikovan, ale ml by obsahovat vechny zsadn sti, zejmna zpsob een konflikt a komunikanch

22

problm. Z hlediska managementu procesu je participativn pln nezbytnm nstrojem pro alokaci zdroj (as, lidsk zdroje, penze) a vytyen cle. Participativn pln mus bt po zpracovn projednn a nsledn odsouhlasen astnky procesu. Vichni maj prvo navrhovat zmny a pravy plnovacho postupu.

Struktura partcicpativnho plnu

1. Stanoven cl a poadavk participativnho procesu

a. Uren odpovdnosti za zen procesu (vymezen kompetenc mezi zadavatelem a zpracovatelem SPK)

b. Stanoven zkladnch cl - je pedepsno strukturou SPK: zznam vnmn krajiny obyvateli (krajinn rz, hodnoty a problmy zem) a stanoven clov kvality krajiny. Zkladn cle lze dle v participativnm plnu ble specifikovat.

c. Omezen a rizika vyuit participativho pstupu (co me ovlivnit - pedevm negativn - cel proces)

d. Oekvan vsledky a pnosy

e. Uren formy vstup a zpsobu jejich odsouhlasen

f. Vymezen kriteri, na zklad kterch bude definovna spnost a objektivita procesu

2. Pprava tmu

a. Nvrh sloen tmu, uren rol a kol (struktura tm by mla reflektovat poadavky zvolench metod participativnho plnovn a strukturu zjmovch skupin v obci)

b. Vymezen kompetenc

c. Vymezen odpovdnosti za ppravu a dal fze procesu

d. Specifikace nutn ppravy

e. Specifikace zdroj potebnch k zabezpeen procesu: penze/as/lid/termn odevzdn

3. Analza vech souvislost, podmnek a zabezpeen plnovacho procesu

a. Uren rovn (stupn) potebn interakce a participace (informovanost, konzultace, aktivn spolurce)

b. Vypracovn dohody o spoluprci mezi obc a organiztory (ppadn dalmi astnky) procesu

c. Legislativn poadavky na participaci

d. Specifick faktory ovlivujc participaci (ochota mstnch obyvatel spolupracovat, demografick a zjmov struktura obyvatel, zamstnanost, v mst obyvakl zpsob komunikace apod.)

4. Vymezen zjmovch skupin

a. Soupis jednotlivc a skupin, kte maj bt do procesu pizvan

b. Stanoven jejich pozice a postaven v procesu (prvn, institucionln sla nebo vlastnick prva)

c. Vymezen parcilnch zjm jednotlivch astnk nebo jejich skupin

d. Specifikace vhod a nevhod pro jednotliv astnky

23

e. Stanoven reprezentant jednotlivch skupin

f. Popis rol a oprvnn

5. Popis strategie

a. Poadavky vyplvajc ze SPK (minimln, maximln)

b. asov harmonogram akc (vetn nezbytn organizan ppravy nebo prpravy astnk)

c. Nvrh metodickho pstupu a celkovho zabezpeen dle jednotlivch krok (techniky a metody prce s veejnost a jejich zabezpeen)

d. Popis dlch povinnost

e. Popis risk faktor

6. Postup v ppad naruen procesu (krizov management)

a. Definice co je a co nen pijateln pro spn fungovn procesu

b. Uren kdo a jak bude eit konflikty

7. Zpsob komunikace s veejnost

a. Nejvhodnj zpsob vzjemn komunikace a spoluprce

b. Zdroje pro zabezpeen komunikace (mdia, informan platformy, finance)

c. Vymezen typ produkt potebnch pro komunikaci (noviny, website, zpravodaj)

d. Zpsob komunikace a kompetence v komunikaci s mdi

e. Indiktory pro posouzen komunikan/informan spnosti

8. Pracovn vstupy

a. Forma vstup

b. Zpsob prezentace vstup

c. Implementace vstup do SPK

9. Zptn reakce astnk (monitoring a evaluace procesu)

a. Vhodn indiktory pro monitoring spnosti procesu

b. Vhodn zpsob vyhodnocen procesu (evaluace)

Metodika Strategickho plnu krajiny s ohledem na znn Evropsk mluvy o krajin pedpokld zapojen veejnosti zejmna do nsledujcch krok:

1. Vnmn krajiny a krajinnho obrazu (charakter, identita a hodnoty krajiny) Interpretan st SPK

2. Problmy a stety v zem Diagnostick st SPK

3. Definice clovho stavu krajiny Nvrhov st SPK

V ppad dohody zpracovatele SPK a zadavatele lze rozsah zapojen veejnosti v plnovacm postupu rozit. Vsledky zskan v prbhu participace veejnosti slou jako jeden z vznamnch podklad pro zpracovn SPK.

Soupis vhodnch metod pro jednotliv fze procesu

1. Motivace obyvatel

24

Vznam: vyvoln zjmu aktivn se zasnit procesu (klov faktor)

Vhodn metody: informace podan atraktivn formou (happening, zpravodaj, tiskoviny dostupn na veejnch mstech, informovn rozhlasem, osobnmi rozhovory s obany (men obce), komunikace s reprezentanty zjmovch skupin, vstava o krajin spojen s dotaznky nebo interview, soute apod.

2. Pprava veejnosti na proces

Vznam: objasnn vznamu pe o krajinu a zapojen veejnosti do n, vysvtlen princip sprvn praxe v mezilidsk komunikaci, formovn relnch pedstav a oekvn ze strany veejnosti

Vhodn metody: veejn shromdn, semine a workshopy, cyklus lnk v mdich, vstava o krajin spojen s dotaznky nebo interview apod.

3. Informovanost veejnosti ped a v prbhu procesu

Vznam: podpora dobr orientace astnk v celm procesu, objektivizace zvr

Vhodn metody: informace o prbhu procesu podvan co nejirmu okruhu veejnosti prostednictvm vhodn informan platformy (interaktivn web, tiskoviny, rozhlas apod.)

4. Organizace zjmovch (pracovnch) skupin

Vznam: efektivnj zpracovn vsledk v mench pracovnch skupinch

Vhodn metody: workshop, plnovac vkend, brainstorming

5. Charakteristika krajiny, zznam jejho vnmn (prce v pracovnch skupinch)

Vznam: zpracovn informace o tch mstech, vlastnostech nebo jevech v zem, kter jsou pro obyvatel vznamn a jsou oven empiri; doplnn dat o zem (podklad zejmna pro interpretan a diagnostickou st SPK)

Vhodn metody: mentln mapy, dotaznky, prce s asociativnmi fotografiemi, prce v ternu, ternn skice, interaktivn web

6. Definice hodnot a problm v krajin (pracovn skupiny nebo veejn shromdn)

Vznam: zpracovn informace o negativnch jevech v krajin tak, jak jsou vnmny obyvateli (podklad pro diagnostickou st SPK)

Vhodn metody: brainstorming, prce se slepou mapou, prce v ternu

7. Nvrh clov kvality krajiny a monch scn vvoje (pracovn skupiny, veejn shromdn)

Vznam: zznam pedstav veejnosti o ideln eenm krajinnm prostoru (podklad pro nvrhovou st SPK)

Vhodn metody: brainstorming, prce se slepou mapou, kresby, modely

8. Diskuse o nvrzch, projednn zvr

Vznam: zabezpeen zptn vazby od zpracovatele SPK k veejnosti, informovanost astnk o monosti zapracovn vstup participativnho plnovn do jednotlivch st SPK (klov faktor pro pijet SPK)

25

Vhodn metody: veejn shromdn

9. Evaluace procesu

Vznam: zabezpeen zptn vazby od veejnosti ke zpracovateli SPK a organiztorm procesu; nvrhy na inovace procesu

Vhodn metody: dotaznky (vyplovan na veejnm shromdn, nebo zaslan v paprov nebo digitln form, interaktivn web)

Vce informac o metodch participativnho plnovn k dispozici v literatue nebo v poradnch specializovanch nevldnch organizac (Nadace Partnerstv, Nadace VIA, Veronica Brno apod.).

Vsledky spoluprce s obany je nutn do SPK zapracovat transparentnm zpsobem (mus bt zejm, co je vsledkem participace veejnosti, do jak mry a jakm zpsobem byly nebo nebyly jejich nvrhy a nzory do SPK implementovny).

Nvrhy oban lze zapracovat pouze tehdy, existuje-li z kad plnovac akce zpis se soupisem zvr a doporuen. Za veden administrativy vetn ppravy a verifikace zvr odpovd facilittor procesu.

Literatura

BAKKES, J.A. An Overview of Environmental Indicators: State of the Art and Perspectives. 1st edition. Bilthoven: UNEP and RIVM, 1994. 72 s. ISBN 9280714279.

26

BASTIN, G.N., et al. Indicators of Landscape Function: Comparing Patchiness Metrics Using

Remotelysensed Data from Rangelands. Ecological Indicators [online]. 2002, vol. 1 [cit. 20061017], s. 247260. ISSN 1470160X.

CUHROV, T., EVKOV, B. Preventivn hodnocen krajinnho rzu. Metodick listy AOPK. Praha: AOPK, 2006, . 8.

CULEK, M. (ed.) et al. Biogeografick lenn esk republiky. Praha: Enigma, 1996. 347 s. ISBN 80-85368-80-3.

CULEK, M. et al. Biogeografick lenn esk republiky II. dl. Praha: AOPK, 2005. 589 s. ISBN 80-86064-82-4.

HAMMOND, A., et al. Environmental Indicators: A Systematic Approach to Measuring and

Reporting on Environmental Policy Performance In the Context of Sustainable Development. 1st edition. Washington, D.C.: World Resources Institute, 1995. 43 s. ISBN 1569730261.

HERZELE, A.V., COLLINS, K., HEYENS, V. Interacting with Greenspace Public Participating with Professionals in the Planning and Management of Parks and Woodlands. Brussel: Afdeling

Bos & Groen and Vrije Universiteit, 2005. 71 p.

KUERA, P. Ekologick znovn a struktura vegetanch prvk v urbnn osnov zem. Dizertan prce. Lednice: ZF MZLU, 2002.

KUERA, P., SALAOV, A., TPN, M. et al. Krajinn pln Mikulovska Falkensteinska. In DRESLEROV, J., PACKOV, P. (eds.) Ekologie krajiny a krajinn plnovn. Sbornk ekologie krajiny 2. Sbornk pspvk z konference CZ-IALE, 14.-16.9.2006. Kostelec nad ernmi Lesy: Lesnick prce, s.r.o., 2006, s. 64-68. ISBN 80-86386-82-1.

KUCHYKOV, H. Proces SEA a environmentln indiktory. In Sea/eia' 2007. Ostrava: Regionln centrum EIA s.r.o., 2007, s. 82-90.

LIPSK, Z., ROMPORTL, D. Krajinn indiktory pro hodnocen zmn krajinnho rzu. In Vorel, I.,

Sklenika, P. Ochrana krajinnho rzu: tinct let zkuenost, spch i omyl. 1. vyd. Praha: Nadda Sklenikov, 2006. Pednky. s. 5156. ISBN 8090320678.

LOIKKANEN, T., SIMOJOKI, T., WALLENIUS, P. Participatory Approach to Natural Resource

Management. A Guide Book. Vantaa: Metshallitus, 1999. 96 p. ISBN 952-446-021-1.

LW, J. et al. Typologie esk krajiny. In: Projekt VaV/640/01/03 Program biosfra. Brno: MS. Lw & spol., s.r.o., 2005.

MOLDN, B. Indiktory trvale udritelnho rozvoje. 1st ed. Praha: Centrum pro otzky ivotnho prosted UK, 2000. 87 s. ISBN 8023863576.

MOSS, M., BROWN, J. Ecological Sensitivity Targeting and Assessment Tool (ESTAT). In ESRI

International User Conference. San Diego, 1997.

NAWRATH, M. (ed.) Plnovac vkend. Pruka pro spolen plnovn veejnch prostranstv. Brno: Nadace Partnerstv, 2003. 75 s. ISBN 80-239-1844-3.

NAWRATH, M. (ed.) Tvorba vize komunity. Pruka pro spolen plnovn udritelnho rozvoje komunit. New Hampshire Brno: Antioch New England Institute Nadace Partnerstv, 2004. 119 s. ISBN 80-239-2067-7.

NEUHUSLOV, Z. et al. Mapa potenciln pirozen vegetace esk republiky.Praha: Academia, 1998. 341 s. ISBN 80-200-0687-7.

PIORR, H.P. Environmental Policy, Agrienvironmental Indicators and Landscape Indicators.

Agriculture, Ecosystems and Environment [online]. 2003, vol. 98 [cit. 20061017], s. 1733. ISSN 01678809.

27

SALAOV, A. The Future of Designed Landscapes. In IFLA Central Region Conference (May 3 5, 2004). CD ROM Proceedings. Prague: IFLA Committee - CZLA, 2004, file 07_Alena SALASOVA.doc.

SALAOV, A., TPN, M. Landscape Planning in the Czech Republic Opportinities, Visions, and Limits. Ekologie krajiny (Journal of Landscape Ecology). 2007. . 0, s. 125-134. ISBN 978-80-86386-97-3.

SEDLK, R. (ed.) Utven msta. Pruka k vytven kvalitnch veejnch prostranstv. NY - Brno: Project for public spaces - Nadace Partnerstv, 2003. 99 s. ISBN 80-239-0614-3.

VAK, D. (ed.). Ukazatele zmn biodiverzity. 1. vyd. Praha : Academia, 2005. 298 s. ISBN 80-200-1386-5.

www.oamk.fi/entracop/copack [on line]