8 Aktuální téma FľlTTTl

Letectva státu Zá l i vu I Úderů proti Islámskému státu se neúčastní jenom letectva západních zemí, ale přidalo se i pět arabských

států. Svět si tak opět připomněl, že bohaté monarchie v okolí Perského zálivu mají к dispozici hodně početná a moderně vybavená letectva, která navíc v poslední době nakupují další stovky vojenských letounů a vrtulníků.

Do vojenské intervence proti Islámskému státu se zatím zapojilo celkově 19 zemí, jež vedle dvanácti členů NATO, Austrálie a Nového Zélandu zahrnují i pět arabských států, a sice Jordánsko, Saúdskou Arábii, Spojené arabské emiráty, Katar a Bahrajn. S výjimkou Jordánska jde o členy organizace běžně označované jako GCC (Gulf Cooperation Council, tedy Rada pro spolupráci zemív oblasti Perského zálivu), do níž patří i zbylé dvě „ropné" monarchie z této části světa, a to Kuvajt a Omán. Všech uvedených šest států reprezentuje významné importéry vojen­ské techniky (SAE a Saúdská Arábie se v tomto žebříčku pohybují v první pětce) a v poslední době bylo uzavřeno několik velkých kontraktů, díky kterým zamíří do těchto zemí další technika za miliardy dolarů. Nabízíme vám tedy přehled letecké výzbroje zemí GCC a jejich nejnovějších nákupů v tomto oboru, jež naznačují, že by mo­censké ambice některých států mohly přesaho­vat rámec Středního východu.

Saúdská Arábie zůstává stále na špici

Zhruba 265 nadzvukových bojových le­tounů dělá ze Saúdské Arábie nejlépe vyba­venou zemi GCC. Onen počet nyní zahrnuje

osm desítek stíhaček F-15C/D, sedm desítek strojů F-15S (to je derivát typu F-15E Strike Eagle), přes 80 stíhacích bombardéru Tor­nado IDS a nově také přes tři desítky letadel Eurofighter Typhoon. Těch je celkem objed­náno 72 kusů, jež jsou rozděleny do tří do­dávek s t ím, že posledních 24 kusů by mělo odpovídat provedení Tranche 3 a zřejmě po­nese radary Captor kategorie AESA. Kromě toho si království objednalo 84 strojů F-15SA Saudi Advanced Eagle, vybavených radary AN/APG-63(V)-3 AESA. První letoun se vznesl 20. září 2013 a předpokládá se jeho předá­ní v letošním roce. Nynější F-15S by se měly

do roku 2019 modernizovat na shodnou úro­veň. Pro nové letouny jsou objednány velké počty raket vzduch-vzduch AIM-9X, AIM-120, IRIS-T a Meteor, ale i obrovský arzenál zbraní proti pozemním cílům, jenž zahrnuje střely s plochou dráhou letu Storm Shadow, proti-zemní střely SLAM-ER, protilodní střely Har­poon Block II, klouzavé pumy JSOW a navá­děné pumy SDB. Omlazením má projít i flotila cvičných letounů, dnes sestávající ze zhruba stovky strojů Hawk Mk 65, Pilatus PC-9 a MFI-17 Mushshak.V rámci obchodu, jehož klíčovou součástí je nákup stíhaček Typhoon, by mělo království získat 102 nových cvičných

• Testy prvního F-15SA Saudi Advanced Eagle byly zahájeny v roce 2013. Na t i tulním snímku stíhací letoun Eurofighter Typhoon ze Saúdského královského letectva.

9

letadel, a to 22 kusů Hawk AJT, 55 turbovrtu­lových letounů PC-21 a 25 strojů pro základní výcvik dosud neupřesněného typu. Dodávky cvičných letadel začaly v roce 2014.

Královský arzenál podpůrných letadel

Saúdská Arábie hodlá také rozšířit svůj arze­nál letounů AWACS; к pěti E-3A Sentry by měly přibýt menší letouny na bázi typu Saab 340. Království vlastní i osm dalších E-3, které ov­šem prodělaly konverzi na průzkumné RE-3A a tankovací KE-3A; druhé zmíněné má na­hradit šest strojů Airbus A330-200 MRTT. Zá­kladem saúdských transportních kapacit jsou dnes asi čtyři desítky letadel C-130H (včetně provedení KC-130H a VC-130H), jejichž ná­stupci se mají stát stroje C-130J. Zatím je objednáno 25 kusů (včetně pěti tankovacích), ale celkově by jich království mohlo odebrat až 70. Saúdové zvažují i pořízení průzkum­ných strojů MC-12W, které by měly spolupra­covat s již zavedenými průzkumnými letouny Beech King Air 350i (v současné době slouží přinejmenším dva kusy a předpokládá se za­koupení dalších čtyř). Rozsáhlá je také saúd­ská flotila helikoptér. U vzdušných sil kromě patnácti lehkých Bell 212 a 412 působí 10 vrtulníků AS532 Cougar (většina všech těch­to strojů slouží pro vyhledávací a záchranné akce) a pozemní síly disponují přibližně de­vadesáti helikoptérami. К dispozici je tedy letka 12 bitevníků AH­64A Apache, které se mají modernizovat na verzi AH­64D Apache Longbow, a plánuje se nákup dalších 70 kusů. Dále slouží skoro 60 kusů různých variant slavného středního stroje Black Hawk (a sice S-70A-1, UH-60A a UH-60L), šest sanitních AS365N Dauphin a konečně 15 vyzbrojených průzkumných Bell 406CS.

SAE pořizují dálkové úderné kapacity

Páteř letectva Spojených arabských emi­rátů tvoří 80 stíhačů F-16E/F Desert Falcon, jež mezi verzemi legendární „ef šestnáct­ky" patří na absolutní špičku. Předpokládá se objednávka dalších 25 kusů, ale největší pozornost mezi chystanými akvizicemi Emi­rátů získalo výběrové řízení na 60 středních až těžkých bojových letounů, jež mají vystří­dat dnes provozovaných 67 letadel Mira­ge 2000-9 (verze DAD, EAD a RAD). Původně se očekávalo, že obchod získá na bázi přímého zadání francouzský Rafale, ale nakonec byla vyhlášena soutěž, které se účastní i letouny Typhoon, F-15, F/A-18 a F-35. Kromě nadzvu­kových bojových letounů určitě stojí za zmín­ku i arzenál turbovrtulových bojových strojů AT-802 a IOMAX Archangel a uvádí se, že SAE se stanou prvním uživatelem podzvukových

Vzdušné síly SAE spoléhají především na stíhače F-16E/F Desert Falcon.

proudových letadel Textron Scorpion. Další významnou položku „nákupního seznamu" Emirátů představují nové protizemní zbraně, mezi nimiž figurují střely s plochou dráhou letu Black Shaheen (varianta typu Storm Shadow), dále naváděné pumy s raketovým urychlovačem Hakeem PGM-500 a PGM-2000, klouzavé zbraně JSOW a protizemní střely SLAM-ER. Pro výcvik nyní slouží okolo stovky letounů, mezi nimi Grob 115TA, PC-7 a Hawk Mk 63. Jako náhrada druhých jmenovaných přicházejí PC-21 a na místo Hawků měly na­stoupit M-346 Master, jenže tento obchod se neuskutečnil a SAE teď patrně hodlají koupit jihokorejské stroje T-50 Golden Eagle.

Další letouny i vrtulníky pro Emiráty

Kromě bojových a cvičných letounů Emi­ráty provozují šest přepravních C-17 Globe-master III a čtyři C-130H, avšak hodlají si po­řídit 12 nových C-130J-30. К tankování za letu slouží tři letouny A330 MRTT, jejichž počet by se také ještě mohl zvýšit. Včasnou výstrahu zajišťují dvě radiolokační letadla Saab 340 Erieye neboli S100D. Další zajímavou senzo­rovou kapacitu představují čtyři letouny Bom­bardier Dash-8, které kanadská společnost Provincial Aerospace upravila pro námořní hlídkování. Pozoruhodná je i vrtulníková flo­

tila SAE, jejichž letectvo se může chlubit zhru­ba padesátkou helikoptér, jež zahrnují mj. 18 těžkých CH-47 Chinook (včetně šesti CH-47F, které Emiráty zakoupily jako vůbec první zahraniční odběratel) a téměř 40 lehčích, převážně evropských strojů (např. AS365F, AS550C3 či AW139). Ještě větši počet vrtulní­ků ale působí u pozemních sil, které provozují 30 bitevníků AH-64D Longbow Apache, čtyři CH-47F Chinook a přes 40 strojů Black Hawk variant UH-60L a UH-60M. Přibližně polovinu z nich by domácí firma Abu Dhabi Aircraft Technologies měla upravit pro poskytování vzdušné podpory, resp. na provedení podob­né verzi Battle Hawk. Předpokládá se i poří­zení dalších nových Chinooků a SAE budou též prvním exportním kupcem bezpilotních letounů General Atomics Predator XP, což je vývozní provedení stroje RQ-1, tj. jenom le­toun průzkumný, postrádající schopnost pou­žívat výzbroj.

Katar chystá velkou expanzi letectva

V současnosti provozuje Katar 12 bojo­vých proudových letounů, a sice typu Mira­ge 2000-5 (verze EDA a DDA), hodlá ovšem své nadzvukové kapacity výrazně rozšířit, a to zejména prostřednictvím nákupu možná až 72 nových středních nebo těžkých univerzál-

• Jeden ze čtyř dopravních letounů C-17A Globemaster III letectva Kataru

10 Aktuální téma F1TTT1

Katar nasadil do bojových akcí své stíhačky Dassault Mirage 2000-5.

nich letounů. Už několik let se objevují zprá­vy, že zakázku přímo obdrží Dassault, jehož Rafale má podle všeho asi skutečně nejlepší pozici, ale kromě tohoto typu si Katar vyžádal informace i o letadlech Typhoon, F-15, F/A--18E/F a F-35. Existuje údajně také možnost, že by byly zakoupeny dvě „várky" po 36 ku­sech od dvou různých typů. Výcvik dnes zajiš­ťuje šest letadel Alpha Jet, které má vystřídat 24 turbovrtulových PC-21, z nichž první již

s dosahem 250 km od turecké firmy Baykar Makina.

Kuvajt potřebuje nové bojové letouny

Jestliže některý ze států GCC opravdu naléhavě potřebuje omladit svůj arzenál nadzvukových bojových letounů, je to ne­sporně Kuvajt, který dnes vlastní 39 letounů F/A-18C/D Hornet. Ty by měly prodělat mo-

dorazily na místo určení. Coby transportní flotilu provozuje Katar čtyři C-17A a stejný počet C-130J-30. Velká expanze nyní čeká též katarský arzenál helikoptér, jenž kromě 12 starších strojů Westland Commando a po­dobného počtu francouzských SA341/342 Ga­zelle zahrnuje i 18 nedávno předaných strojů AW139. Všechny starší vrtulníky by měly postupně opustit službu díky novým strojům, jež mají dorazit z USA; konkrétně by mělo jít o 12 bitevníků AH-64E Apache Guardian, stejný počet středních UH-60M a nejméně 22 námořních MH-60 (zahrnujících 10 MH-60R a 12 MH-60S plus opci na dalších šest MH-60S). Katar jedná také o těžkých přepravních CH-47F Chinook. A další nový nákup mají předsta­vovat taktické bezpilotní letouny Bayraktar

dernizaci (mj. mají dostat přilbové zamě­řovače JHMCS) a Kuvajt pro ně objednal střely AIM-9X a AIM-120C-7; kromě toho se ale chystá nákup zcela nových letadel, a to

v počtu 14 nebo 28 exemplářů. Podobně jako v případě SAE a Kataru se nejvíc sázelo na Rafale, ale podobně jako tam se přešlo na více či méně otevřené výběrové řízení (byť u zemí tohoto typu lze o „otevřenost i " znač­ně diskutovat), kterého se účastní i Typhoon, F/A-18E/F a F-15SE Silent Eagle. Výcvik zajiš­ťuje 27 letounů, mezi něž patří 16 EMB-312 Tucano a 11 proudových Hawk Mk 64; u prv­ního zmíněného typu se chystá modernizace, avšak stávající Hawky by měl patrně nahra­dit nový Hawk AJT. Jako dopravní letectvo slouží trojice letounů L-100-30 (tj. civilní modifikace Herculesu), Kuvajt však již dostal také nejméně čtyři z osmi objednaných tan­kerů KC-130J a počítá s pořízením nejméně dvou C-17A. Uvažuje též o vybudování ka­pacit pro vzdušnou výstrahu, a to nejspíše na bázi některé radiolokační verze letounu Boeing 737. Páteří vrtulníkového letectva je 16 bitevníků AH-64D; kromě nich však slou­ží převážně starší evropské stroje SA342, AS332 a SA330, na jejichž místo by proto měly přijít nové střední UH-60 Black Hawk a zatím neurčený lehký vrtulník, o jehož do­dávku se uchází firmy Bell, AgustaWestland a Eurocopter.

Omán čeká na Eurofighter Typhoon

V současnosti disponuje Omán jen dva­nácti nadzvukovými bojovými letadly, a sice typu F-16 Block 50, neboť v loňském roce již byly definitivně vyřazeny útočné stroje SEPECAT Jaguar. V prosinci 2012 byl konečně dojednán dlouho očekávaný kontrakt s firmou BAE Systems, jež má dodat Omanu 12 strojů Eurofighter Typhoon, ale k tomu dojde patrně až v roce 2017, a proto si sultanát objednal dalších 12 letounů F-16C/D Block 50 a veliký „bal ík" zbraní, jež zahrnují mj. střely AIM-9X a AIM-120C-7. Onen kontrakt s BAE Systems neobsahuje jen bojové letouny Typhoon, ale rovněž osm cvičných strojů BAE Hawk Mk 128 AJT, jež se mají stát náhradou šestnác­ti dnes provozovaných letadel Hawk Mk 103 a Mk 203. Základní výcvik zajišťuje osm pá­kistánských MFI-17B Mushshak a o pokroči-

I Omán vlastní dvanáct strojů F-16 Block 50, které by měl v budoucnu posílit další tucet stejných letounů.

11 lejší se stará 12 PC-9. Coby transportní flotilu Omán vlastní tř i starší C-130H (ty dnes pro­dělávají modernizaci, kterou má na starosti singapurská firma ST Aerospace) a tři nové C-130J (včetně jednoho prodlouženého stroje C-130J-30). Dále pak bylo objednáno celkem osm letounů Airbus Military C-295M, ale jen pět z nich má sloužit jako dopravní, protože zbylé tři jsou určeny к námořnímu hlídková­ní (ovšem nikoli k protiponorkovému boji). Podobnou činnost dnes vykonávají i vrtul­níky Super Lynx Mk 300 v počtu patnácti kusů. Kromě nich zahrnuje vrtulníková floti­la Omanu okolo 25 lehkých strojů Bell 205, 206 a 212 a zejména 20 středních NH90TTH,

Vzdušné síly členských států GCC (stav к začátku roku 2014)

Stát Saúdská Arábie SAE Katar Kuvajt O m á n Bahrajn Celkem v aktivní službě 233 500 51 000 11 800 15 500 42 600 8200

Z toho vzdušné síly 20 000 4500 1500 2500 5000 1500

Bojové letouny 265 145 12 39 52 33

Ostatní letouny 182 162 18 30 50 19

Bitevní vrtulníky 12 * 30 * - 16 - 28 Ostatní vrtulníky 124 * 106 * 43 26 51 33

Obranný rozpočet 2012 56 700 9320 3730 4760 6720 1020

Obranný rozpočet 2013 59 6 : : (?) !?) 4430 9250 1390

* Bitevní vrtulníky patří do sestavy pozemních sil, ostatní do pozemních i vzdušných sil. Výše obranných rozpočtů je uvedena v milionech amerických dolarů.

transportní letouny C-130J-130, radarové le­touny E-2 Hawkeye a bitevní vrtulníky AH-1Z SuperCobra, stejně tak pro F-16 měly být za­

č t e n vrtulníkové flotily Omanu jsou evropské helikoptéry NH90 TTH.

opatřených rovněž senzory a zbraněmi pro zajišťování vzdušné podpory.

Bahrajn v problémech kvůli protestům

Také Království Bahrajn spoléhá primárně na letouny F-16C/D, kterých vlastní 21 exem­plářů. Nejsou to však jeho jediné nadzvukové bojové letouny, protože disponuje také šest­nácti stroji lehké kategorie F-5E/F Tiger II, které by měly být výhledově vyřazeny a na­hrazeny prozatím nespecifikovanými novými nadzvukovými bojovými letadly. Hlavním kan­didátem je Eurofighter Typhoon, avšak v úva­hu připadají i Rafale, Gripen a F-35 Light­ning II. Pro výcvik slouží lehké stroje Slingsby T67 Firefly a proudové Hawk Mk 129 v cel­kovém počtu devíti kusů, Bahrajn ovšem ne­vlastní speciální vojenská transportní letadla a tyto úkoly zastávají jen civilní Boeingy, Gulf-streamy a BAE 146. Flotilu vrtulníků Bahrajnu dnes tvoří 28 bitevníků Cobra (verze AH-1 E/F), 12 středních strojů Black Hawk (verze S-70A, UH-60La UH-60M), jeden S-92A pro VIP a 14 lehkých helikoptér Bell 212 a BO-105. Krá­lovství již projevilo zájem o nákupy mnoha nových typů americké letecké techniky, mj.

koupeny střely AIM-120C-7 AMRAAM. USA ale roku 2011 pozastavily dodávky zbraní do Bahrajnu, a to kvůli potlačení tamních pro­testů, což pochopitelně způsobilo monarchii značné problémy, neboť nemohla pokračovat v akvizicích. Zřejmě i proto se začala výrazněji zajímat o techniku z jiných zemí - například mezi kandidáty na náhradu AH-1 jsou kromě amerických strojů také typy Eurocopter Tiger, TAI T-129, Mi-28 Havoc a Ka-52 Alligator.

Bojové nasazení leteckých sil států GCC

Pokud pomineme ojedinělé incidenty během irácko-íránské války v 80. letech, pak první šanci к bojovému uplatnění vojenských

leteckých sil „petrodolarových" monarchií znamenala irácká invaze do Kuvajtu v roce 1990 a následná operace Pouštní bouře v roce 1991. Tehdy se veliké popularitě těšili piloti kuvajtského letectva, jejichž letadla A-4 Sky-hawk se významně zapojila do bojů v tomto konfliktu. Poněkud méně známým faktem je, že se bojových misí zúčastnily i letouny Mirage 2000EAD vzdušných sil SAE a Mirage F1 EDA letectva Kataru, jež se staraly o protivzdušné hlídkování. Některé zdroje uvádějí, že katarské letouny dokonce útočily na cíle v Iráku. Na další možnost předvést své schopnosti musely země GCC čekat dvacet let. V roce 2011 to byly opět SAE a Katar, které se zapojily do mezinárodní operace proti Libyi. Emiráty vyslaly šest F-16 a stejný počet Mirage 2000-9, které působily ze Sardinie, zatímco z Kréty se nad Libyi vydá­valy katarské Mirage 2000-5. Navíc Katar po­užil své C-17 pro přepravu zásob a vrtulníky Commando a AW139 к dopravě speciálních jednotek, které se později zapojily do pozem­

ních bojů. V současné době se čtyři země GCC (kromě jmenovaných dvou též Saúdská Ará­bie a Bahrajn) podílejí na úderech proti Islám­skému státu v Sýrii (ale nikoli v Iráku). Mezi piloty saúdských F-15 se objevil i princ Chalid bin Salman (syn korunního prince) a v kok­pitu jednoho z letadel F-16E seděla Mariam al-Mansuri, první bojová pilotka letectva SAE. Přímá účast členských států GCC v této ope­raci, stejně jako jejich rozsáhlé nákupy nových leteckých úderných i podpůrných prostředků dokazují, že jejich vzdušné síly představují pro bezpečnost tohoto neklidného regionu vyso­ce důležitý faktor.

Lukáš VISINGR • Foto: USAF, Boeing, Lockheed Martin, archiv autora

Bahrajn potřebuje nahradit své zastaralé lehké stíhačky F-5E/F Tiger II.