Betti the Making of Christian Moravia Rec

  • View
    215

  • Download
    3

Embed Size (px)

DESCRIPTION

Betti the Making of Christian Moravia Rec

Transcript

  • Betti, Maddalena, The Making of Christian Moravia (858882). Papal Power and Political

    Reality. Brill, Leiden Boston 2013 (= East Central and Eastern Europe in the Middle Ages,

    4501450 24). ISBN 9789004211872. 266 s.

    Kniha Maddaleny Betti, je vychz z jej disertace, je prozrame to ji vodem

    vznamn hned z nkolika dvod. Za prv zpstupuje jej pvodn italsk text irmu

    publiku. Za druh pedstavuje cennou analzu papesk politiky ve vztahu k misim, kdy na

    pkladu misie cyrilometodjsk nartv strategie papeskho stolce ve vztahu

    k christianizovanm zemm. Konen, za tet, kniha pedstavuje dal z nemnoha most

    mezi hlavnm proudem svtov medievistiky, je se sousteuje primrn na djiny Francie,

    Anglie a Itlie (mn ji e) a prostorem stedn a vchodn Evropy, kter snad bv pro

    francouzsk, britsk i italsk medievisty zajmav, avak tak nepstupn kvli jazykov

    barie. Tu publikace (a obecn cel edin ada, v n byla prce vydna) v anglitin a

    v prestinm nakladatelstv se slunou distribun st pekonv a umouje tak lpe

    integrovat djiny naeho prostoru a zdej historiografick diskurs do djin a djepiseck

    tradice neslovansk Evropy.

    vodn kapitola mapujc historiografii problmu jen strun nastiuje ji znm a je tak

    zajmav spe pro clovou skupinu ten, ji jsem naznail ve cl toti na historiky,

    kte neznaj slovansk jazyky a jen dky autorce maj monost se alespo ve strunosti

    seznmit s nzory stedoevropskch autor. Maddalena Betti si vak bohuel primrn vm

    jenom problmu geografickho umstn Velk Moravy, akoli nezapomn tene

    upozorovat, jak role jim byla pisuzovna v rznch kontextech, nacionlnm,

    panslavistickm, ppadn katolickm nebo ortodoxnm.

    V nsledujc kapitole Maddalena Betti pesouv svou pozornost k potkm psoben Cyrila

    a Metodje a k jejich kontaktm s papei Mikulem I. (848-867) a Hadrinem II. (867-872).

    Zasazuje problm velkomoravsk crkve do kontextu soudob crkevn-politick situace.

    Upozoruje jednak na snahy franck e, panovnka i jeho biskup nedovolit okrajovm

    zemm za bezprostednmi hranicemi impria emancipovat se a zskat samostatnou crkevn

    organizaci, jednak na problm formovn bulharsk crkevn organizace, kde se stetvaly

    zjmy Frank, papestv a Byzance. Dle tene seznamuje s prameny. Sousted se zejmna

    na mlen papeskch pramen autorka m na mysli zejmna Liber pontificalis. Problm

    tkv toti v tom, e autor pslunch pas Liber pontificalis Jan Immonides naopak

    pomrn podrobn l tehdej vztahy papestv s Byzanc i s Bulharskem. Tuto diskrepanci

    je teba vysvtlit. Autorka uvauje o tom, e by chybjc zmnky o cyrilometodjsk misii

    mohly vyplvat z promnn situace v dob sepsn textu. Autorka v tto souvislosti

    poukazuje zejmna na pontifikt tpna V. Nakonec vak nevid mezi pontifiktem

    tpnovm a Janovm tak zetelnou diskontinuitu a zmiuje, e bhem sv vldy pape

    nanejv omezil nkter Metodjova privilegia a nestavl se ji tak jednoznan ve prospch

    jeho autority, snad aby uklidnil situaci v dieczi. Betti se domnv, e pro papee se tehdy

    jevilo jako phodnj vyut franckho klru k poslen tamn autority papeskho stolce.

    Na nsledujcch strnkch se zabv jinmi dleitmi prameny tohoto obdob, a se jedn o

    moravskopanonnsk legendy, Conversio Bagoariorum a list arcibiskupa Theotmara i Vita s.

    Climenti cum translatione, piem vyzdvihuje zejmna vzjemn rozdly v obsahu jejich

    sdlen.1 Betti sice upozoruje, e je obecn pijmno asn datovn obou

    moravskopanonskch legend, avak zrove upozoruje na pozdn textovou tradici obou

    1 Zde pekvap, e autorka nereflektovala tlou, avak velice podstatnou knku Vladimra Vavnka,

    Staroslovnsk ivoty Konstantina a Metodje. Rozpravy SAV: ada spoleenskovdn 73, . 7. Praha 1963

    vnovanou prv rozboru cyrilometodjskch legend z hlediska uren autorskch strategi a cl.

  • legend, je je navc navzjem nezvisl. Nezvisl jsou i cle sdlen obou text, co se

    podepisuje na mnostv a kvalit informac a se ob legendy kladou do piblin shodn

    doby a prosted, je na prvn pohled patrn, e kad pojednv setkn s papeem odlin,

    vm si odlinch jev a jinak obsazuje dj.2 Specifick cle obou text (zejmna obhajoba

    legitimity liturgie ve staroslovntin a jej pijet v m) ostatn vyplynou i z konfrontace

    obou text se soudobmi dopisy papeskho dvoana Anastzia, jen se s Konstantinem

    osobn znal a povaoval si jej zde nenajdeme o staroslovnsk liturgii ani slovo.

    Nejrozshlej pozornost Maddalena Betti vnuje rozboru papeskch list, jich se zejmna

    v ppad pontifiktu Jana VIII. dochovalo pomrn znan mnostv. Spolu s tm se spn

    pokou zasadit psoben Metodjovo do irho kontextu soudob papesk politiky,

    respektive obecn do rmce papeskho vztahu k misim.

    Potky znmho vztahu stedoevropskho prostoru k papeskmu stolci autorka sleduje

    v irm rmci papesk vchodn politiky, kde hlavn roli sehrval zjem na christianizaci

    Bulharska a jeho podzen pmo mu. V t dob vystupoval m a bavorsk episkopt jako

    spojenci, pe Betti, spojenectv se vak dlouho neudrelo posledn rnu mu zasadilo

    samostatn vysln misijn expedice z Bavorska, je nepsobila ve jmn papee, avak

    nezvisle. Prv nespn snaha prosadit se v Bulharsku spolu s pli nezvislm

    postavenm bavorskho klru zejm zapsobily ve prospch npadu vyut spojenectv se

    slovanskmi vldci stedn Evropy, potamo s Konstantinem a Metodjem k poslen vlivu

    ma v oblasti stedn Evropy. Betti si je samozejm vdoma, e se zde pohybujeme na

    rovni slab dokladovatelnch hypotz, nebo ani msk, ani bavorsk prameny se o

    potcch cyrilometodjsk misie nerozepisuj.

    S vt jemnost nm umouje proniknout finesami papesk politiky soubor list papee

    Jana VIII., je se pevn dochovaly prostednictvm monte cassinskho rukopisu z 11.

    stolet, na n se sousteuje autorina pozornost: v listech vid operativn nstroje papesk

    politiky, je nm dovoluj rozumt tomu, jak prakticky fungovala msk diplomacie v rznch

    kontextech, a umouje nm sledovat promny papesk politiky v ase ve svtle zmnnch

    podmnek.3 Autorka ovem zrove varuje, kdy k, e mnoh dochovan listy nejsou

    dobe datovny, ppadn nelze jednoznan identifikovat jejich adresta. Prv v tto

    kapitole autorka nejvce vyuv srovnvac metody, nebo j rozsah a kvalita dochovanch

    pramen umouj jednak zasadit psoben Konstantina a Metodje do kontextu soudob

    papesk politiky, jednak do rmce papesk misijn politiky obecn. Betti ukazuje

    prostednictvm kvantitativn analzy, e se z moravsk kauzy pro papesk stolec stal

    nakonec ppad o srovnateln dleitosti s tm bulharskm a tvoil soust ir strategie clc

    na slovansk vldce stedn Evropy a Pojadran. I kdy autorka upozoruje na vznam

    papeskho stolce pi en kesanstv, jednm dechem zrove podotk, e m

    nezasahoval podle jednoho pedem danho schmatu a e jeho mstn ingerence byly mon

    vlastn jenom dky zrove se projevujcmu zjmu barbarskch vldc stt se soust

    civilizovanho svta, ppadn v dsledku snah pvodn nezvislch mision potvrdit svou

    legitimitu. Misijn politiku tak je nutno chpat v irm kontextu snah papestv v naem

    ppad nap. Jana VIII. o poslen autority papeskho stolce, kter zrove musel opatrn

    nalapovat, aby oteven nenaruil zjmy Frank. O vznamu papesk misijn politiky

    smujc do slovansky mluvcho prostoru jist svd jak mnostv znmch list, tak

    2 Srov. Kalhous, David: Anatomy of a Duchy. The Political and Ecclesiastical Structures of Early Pemyslid

    Bohemia. Leiden Boston 2012, s. 193-208. 3 operative tools of papal actionallow us to understand how Roman diplomatic practice worked in different

    contexts, and to follow the evolution of papal policy over time, in the light of changed circumstances

  • nepochybn snaha nasazovat zkuen diplomaty, sil o udrovn zskanch kontakt stejn

    jako vyuvn existujcch kontakt v centrech k navzn styk s dalmi loklnmi vldci.

    Betti dle ukazuje, e mnoh akce byly vzjemn provzny a lze rovn vysledovat snahu

    oslovovat vce adrest narz.

    Metodj zprvu stanul v ele panonsk (arci)diecze, jak upozoruje Betti (ppadn tak

    Libor Jan). Na rozdl od nkterch badatel, kte v tom vid jeden z dvod pro pesunout

    Svatoplukovo knectv i Metodjovo biskupstv na srbskou Moravu, autorka preferuje

    nahlet toto oznaen jako legitimizan strategii, j si zvolil papesk stolec, aby dle poslil

    starobylost, a tm i legitimitu svch nrok. Phodn upozoruje tak na to, e kontinuitu

    terminologie nelze vnmat jako doklad kontinuity definice jinmi slovy Pannonie mskch

    pramen a pramen ran stedovkch se nemusely nutn krt, stejn jako se ostatn

    nepekrvaj ani hranice Gallie i Germnie v pedstavch antickch a ran stedovkch

    pisatel. Autorka v tto souvislosti upozoruje, e Konstantin s Metodjem putovali do ma

    okolo Balatonu a je tedy pravdpodobn, e vyli z oblasti, je byla od Balatonu poloena

    severn. Promnu panonsk (arci)diecze v arcidieczi moravskou, j meme sledovat

    v papesk korespondenci na pelomu 70. a 80. let 9. stolet, Betti klade do souvislosti se

    snahou lpe definovat Metodjovo skuten, zejm ji stabilnj postaven, nebo se ji v t

    dob e zzen sufragnnch biskupstv, a tedy stabilizace moravsk crkve. Snaha propojit

    Metodje se Sirmiem a s ddictvm sv. Andronika, ji zachycujeme v ivot Metodjov,

    souvis s tendenc onoho textu a nepedstavuje nm legitimizan strategii, po n by v dan

    doby shlo papestv nebo sm Metodj, domnv se Betti. Ostatn, dodv na jinm mst,

    Sirmium a sv. Andronik nebyli nikdy spojovni, piem o samotnm Andronikovi vme

    krom jeho jmna jen velmi mlo. Autorka spolu s jinm italskm badatelem Picchiem proto

    uvauje, e budovn vaz