Betti, Maddalena, The Making of Christian Moravia (858882). Papal Power and Political

Reality. Brill, Leiden Boston 2013 (= East Central and Eastern Europe in the Middle Ages,

4501450 24). ISBN 9789004211872. 266 s.

Kniha Maddaleny Betti, je vychz z jej disertace, je prozrame to ji vodem

vznamn hned z nkolika dvod. Za prv zpstupuje jej pvodn italsk text irmu

publiku. Za druh pedstavuje cennou analzu papesk politiky ve vztahu k misim, kdy na

pkladu misie cyrilometodjsk nartv strategie papeskho stolce ve vztahu

k christianizovanm zemm. Konen, za tet, kniha pedstavuje dal z nemnoha most

mezi hlavnm proudem svtov medievistiky, je se sousteuje primrn na djiny Francie,

Anglie a Itlie (mn ji e) a prostorem stedn a vchodn Evropy, kter snad bv pro

francouzsk, britsk i italsk medievisty zajmav, avak tak nepstupn kvli jazykov

barie. Tu publikace (a obecn cel edin ada, v n byla prce vydna) v anglitin a

v prestinm nakladatelstv se slunou distribun st pekonv a umouje tak lpe

integrovat djiny naeho prostoru a zdej historiografick diskurs do djin a djepiseck

tradice neslovansk Evropy.

vodn kapitola mapujc historiografii problmu jen strun nastiuje ji znm a je tak

zajmav spe pro clovou skupinu ten, ji jsem naznail ve cl toti na historiky,

kte neznaj slovansk jazyky a jen dky autorce maj monost se alespo ve strunosti

seznmit s nzory stedoevropskch autor. Maddalena Betti si vak bohuel primrn vm

jenom problmu geografickho umstn Velk Moravy, akoli nezapomn tene

upozorovat, jak role jim byla pisuzovna v rznch kontextech, nacionlnm,

panslavistickm, ppadn katolickm nebo ortodoxnm.

V nsledujc kapitole Maddalena Betti pesouv svou pozornost k potkm psoben Cyrila

a Metodje a k jejich kontaktm s papei Mikulem I. (848-867) a Hadrinem II. (867-872).

Zasazuje problm velkomoravsk crkve do kontextu soudob crkevn-politick situace.

Upozoruje jednak na snahy franck e, panovnka i jeho biskup nedovolit okrajovm

zemm za bezprostednmi hranicemi impria emancipovat se a zskat samostatnou crkevn

organizaci, jednak na problm formovn bulharsk crkevn organizace, kde se stetvaly

zjmy Frank, papestv a Byzance. Dle tene seznamuje s prameny. Sousted se zejmna

na mlen papeskch pramen autorka m na mysli zejmna Liber pontificalis. Problm

tkv toti v tom, e autor pslunch pas Liber pontificalis Jan Immonides naopak

pomrn podrobn l tehdej vztahy papestv s Byzanc i s Bulharskem. Tuto diskrepanci

je teba vysvtlit. Autorka uvauje o tom, e by chybjc zmnky o cyrilometodjsk misii

mohly vyplvat z promnn situace v dob sepsn textu. Autorka v tto souvislosti

poukazuje zejmna na pontifikt tpna V. Nakonec vak nevid mezi pontifiktem

tpnovm a Janovm tak zetelnou diskontinuitu a zmiuje, e bhem sv vldy pape

nanejv omezil nkter Metodjova privilegia a nestavl se ji tak jednoznan ve prospch

jeho autority, snad aby uklidnil situaci v dieczi. Betti se domnv, e pro papee se tehdy

jevilo jako phodnj vyut franckho klru k poslen tamn autority papeskho stolce.

Na nsledujcch strnkch se zabv jinmi dleitmi prameny tohoto obdob, a se jedn o

moravskopanonnsk legendy, Conversio Bagoariorum a list arcibiskupa Theotmara i Vita s.

Climenti cum translatione, piem vyzdvihuje zejmna vzjemn rozdly v obsahu jejich

sdlen.1 Betti sice upozoruje, e je obecn pijmno asn datovn obou

moravskopanonskch legend, avak zrove upozoruje na pozdn textovou tradici obou

1 Zde pekvap, e autorka nereflektovala tlou, avak velice podstatnou knku Vladimra Vavnka,

Staroslovnsk ivoty Konstantina a Metodje. Rozpravy SAV: ada spoleenskovdn 73, . 7. Praha 1963

vnovanou prv rozboru cyrilometodjskch legend z hlediska uren autorskch strategi a cl.

legend, je je navc navzjem nezvisl. Nezvisl jsou i cle sdlen obou text, co se

podepisuje na mnostv a kvalit informac a se ob legendy kladou do piblin shodn

doby a prosted, je na prvn pohled patrn, e kad pojednv setkn s papeem odlin,

vm si odlinch jev a jinak obsazuje dj.2 Specifick cle obou text (zejmna obhajoba

legitimity liturgie ve staroslovntin a jej pijet v m) ostatn vyplynou i z konfrontace

obou text se soudobmi dopisy papeskho dvoana Anastzia, jen se s Konstantinem

osobn znal a povaoval si jej zde nenajdeme o staroslovnsk liturgii ani slovo.

Nejrozshlej pozornost Maddalena Betti vnuje rozboru papeskch list, jich se zejmna

v ppad pontifiktu Jana VIII. dochovalo pomrn znan mnostv. Spolu s tm se spn

pokou zasadit psoben Metodjovo do irho kontextu soudob papesk politiky,

respektive obecn do rmce papeskho vztahu k misim.

Potky znmho vztahu stedoevropskho prostoru k papeskmu stolci autorka sleduje

v irm rmci papesk vchodn politiky, kde hlavn roli sehrval zjem na christianizaci

Bulharska a jeho podzen pmo mu. V t dob vystupoval m a bavorsk episkopt jako

spojenci, pe Betti, spojenectv se vak dlouho neudrelo posledn rnu mu zasadilo

samostatn vysln misijn expedice z Bavorska, je nepsobila ve jmn papee, avak

nezvisle. Prv nespn snaha prosadit se v Bulharsku spolu s pli nezvislm

postavenm bavorskho klru zejm zapsobily ve prospch npadu vyut spojenectv se

slovanskmi vldci stedn Evropy, potamo s Konstantinem a Metodjem k poslen vlivu

ma v oblasti stedn Evropy. Betti si je samozejm vdoma, e se zde pohybujeme na

rovni slab dokladovatelnch hypotz, nebo ani msk, ani bavorsk prameny se o

potcch cyrilometodjsk misie nerozepisuj.

S vt jemnost nm umouje proniknout finesami papesk politiky soubor list papee

Jana VIII., je se pevn dochovaly prostednictvm monte cassinskho rukopisu z 11.

stolet, na n se sousteuje autorina pozornost: v listech vid operativn nstroje papesk

politiky, je nm dovoluj rozumt tomu, jak prakticky fungovala msk diplomacie v rznch

kontextech, a umouje nm sledovat promny papesk politiky v ase ve svtle zmnnch

podmnek.3 Autorka ovem zrove varuje, kdy k, e mnoh dochovan listy nejsou

dobe datovny, ppadn nelze jednoznan identifikovat jejich adresta. Prv v tto

kapitole autorka nejvce vyuv srovnvac metody, nebo j rozsah a kvalita dochovanch

pramen umouj jednak zasadit psoben Konstantina a Metodje do kontextu soudob

papesk politiky, jednak do rmce papesk misijn politiky obecn. Betti ukazuje

prostednictvm kvantitativn analzy, e se z moravsk kauzy pro papesk stolec stal

nakonec ppad o srovnateln dleitosti s tm bulharskm a tvoil soust ir strategie clc

na slovansk vldce stedn Evropy a Pojadran. I kdy autorka upozoruje na vznam

papeskho stolce pi en kesanstv, jednm dechem zrove podotk, e m

nezasahoval podle jednoho pedem danho schmatu a e jeho mstn ingerence byly mon

vlastn jenom dky zrove se projevujcmu zjmu barbarskch vldc stt se soust

civilizovanho svta, ppadn v dsledku snah pvodn nezvislch mision potvrdit svou

legitimitu. Misijn politiku tak je nutno chpat v irm kontextu snah papestv v naem

ppad nap. Jana VIII. o poslen autority papeskho stolce, kter zrove musel opatrn

nalapovat, aby oteven nenaruil zjmy Frank. O vznamu papesk misijn politiky

smujc do slovansky mluvcho prostoru jist svd jak mnostv znmch list, tak

2 Srov. Kalhous, David: Anatomy of a Duchy. The Political and Ecclesiastical Structures of Early Pemyslid

Bohemia. Leiden Boston 2012, s. 193-208. 3 operative tools of papal actionallow us to understand how Roman diplomatic practice worked in different

contexts, and to follow the evolution of papal policy over time, in the light of changed circumstances

nepochybn snaha nasazovat zkuen diplomaty, sil o udrovn zskanch kontakt stejn

jako vyuvn existujcch kontakt v centrech k navzn styk s dalmi loklnmi vldci.

Betti dle ukazuje, e mnoh akce byly vzjemn provzny a lze rovn vysledovat snahu

oslovovat vce adrest narz.

Metodj zprvu stanul v ele panonsk (arci)diecze, jak upozoruje Betti (ppadn tak

Libor Jan). Na rozdl od nkterch badatel, kte v tom vid jeden z dvod pro pesunout

Svatoplukovo knectv i Metodjovo biskupstv na srbskou Moravu, autorka preferuje

nahlet toto oznaen jako legitimizan strategii, j si zvolil papesk stolec, aby dle poslil

starobylost, a tm i legitimitu svch nrok. Phodn upozoruje tak na to, e kontinuitu

terminologie nelze vnmat jako doklad kontinuity definice jinmi slovy Pannonie mskch

pramen a pramen ran stedovkch se nemusely nutn krt, stejn jako se ostatn

nepekrvaj ani hranice Gallie i Germnie v pedstavch antickch a ran stedovkch

pisatel. Autorka v tto souvislosti upozoruje, e Konstantin s Metodjem putovali do ma

okolo Balatonu a je tedy pravdpodobn, e vyli z oblasti, je byla od Balatonu poloena

severn. Promnu panonsk (arci)diecze v arcidieczi moravskou, j meme sledovat

v papesk korespondenci na pelomu 70. a 80. let 9. stolet, Betti klade do souvislosti se

snahou lpe definovat Metodjovo skuten, zejm ji stabilnj postaven, nebo se ji v t

dob e zzen sufragnnch biskupstv, a tedy stabilizace moravsk crkve. Snaha propojit

Metodje se Sirmiem a s ddictvm sv. Andronika, ji zachycujeme v ivot Metodjov,

souvis s tendenc onoho textu a nepedstavuje nm legitimizan strategii, po n by v dan

doby shlo papestv nebo sm Metodj, domnv se Betti. Ostatn, dodv na jinm mst,

Sirmium a sv. Andronik nebyli nikdy spojovni, piem o samotnm Andronikovi vme

krom jeho jmna jen velmi mlo. Autorka spolu s jinm italskm badatelem Picchiem proto

uvauje, e budovn vazby k kovi apotola tvo v rmci legendy jeden z mnoha motiv,

jeho prostednictv autor buduje paralely mezi osudy a psobenm apotol a arcibiskupa

Metodje.

Autorka dle vyzdvihuje shody v crkevn karie Metodjov, Augustinov a Bonifcov.

Draz klade na mnistv vech t mision, i na to, e na svou misii vyreli obvykle nejprve

bez vych svcen. A po t, co byly proveny jejich schopnosti, dostalo se jim

biskupskho svcen, ani by jim bylo pieno konkrtn zem, je by mli spravovat.

Vrazem jejich bezprostednho vztahu k papeskmu stolci stalo se udlen palia. Poslednm

krokem se stalo udlen titulu arcibiskupa, a to ve snaze stabilizovat mstn crkve

nedostatek pramen vak brn v tom, abychom si vytvoili jasn obrzek, nebo kdy pesn a

jak Metodj doel arcibiskupsk hodnosti, nevme.

Maddalena Betti ovem nesledovala pouze vztah mezi Metodjem a papestvm, avak tak

mezi papeskou diplomacii namenou ke spoluprci s rznmi knaty stedn Evropy a st

Balknu. Ukazuje, e se papestv snailo pivlastnit si christianizaci zdejho zem, co se

odrelo ve struktue pslunch narativ. Mstn vldce lkalo zejmna prostednictvm

nabdky vstoupit do exkluzivnho klubu tch, kte byli blzc papeskmu stolci a kneti

apotol sv. Petrovi vak tak tyto vazby papesk diplomatika podobn jako v jinch

ppadech vyjadovala prostednictvm pbuzensk metaforiky. Svatoplukovi se, podotk,

dostalo pomrn exkluzivnho, by nikoli zcela jedinenho oznaen unicus/dilectus filius,

je si pape vyhrazoval pro pbuzn csae. Na rozdl od starch badatel v tom vak nevid

provokaci, ppadn snahu prosadit Svatopluka jako kandidta csaskho titulu, jako spe

snahu dle poslit Svatoplukovo postaven, aby mohl mj. lpe zastupovat zjmy ma ve svm

okol. Bylo by, jak prvem dodv, neoprvnn v tto souvislosti pomjet titul gloriosus

comes my si sice obvykle vykldme oznaen comes velmi jednoznan a spojujeme

jej s hrabskou sprvou, avak pomineme-li diskuse o tom, nakolik sprvn model, jak jej

znme z pruek, vbec existoval se jm obvykle denotovala legitimita postaven a

vznamn msto ve spoleensk hierarchii.4 Z papesk korespondence tak naprosto zeteln

vyplv, e byl povaovn za nezvislho vldce spravujcho vlastn panstv. V tom se

ovem pape neliil nutn od franckch historiograf zatmco anonymn autoi Fuldskch

letopis jej oznaovali jako dux autorka tvrd, e po Tassilov povstn na nm ulpvala

pachu nelegitimnho postaven, mnoz pozdj autoi jej nevhali oznaovat jako rex,

krl. Konen si Betti vm nejenom osloven, ale tak pravomoc, je byly Svatoplukovi

sveny v oblasti crkevn sprvy, a upozoruje na jejich zcela mimodn rozsah. Knihu pak

uzavr obligtn obsah spolu se seznamem literatury a pramen a rejstkem.

Jak jsem ji zmnil, pedstavuje hlavn pozitivum prce extenzivn a pesvdiv vyuit

srovnvac metody, je autorce umouje pesvdiv vit doklady shromdn primrn

k cyrilometodjsk misii. Jej msto v djinch Evropy pitom autorka upevuje jak na djinn

vertikle (papestv a misie v ranm stedovku), tak na prostorov horizontle (papestv a

vchod okolo 870-880). Stejn tak jak ukazuje nap. rozbor terminologie uit v listu

Svatoplukovi neulpv na povrchu pi analze cennch detail, nebo i ty zasazuje do

irho kontextu a nehodnot jenom na zklad toho, co si mysl. By se jej prce nehonos

dlouhmi metodickmi vahami, je zejm, e autorka je dobe vybavena i v tomto smru

nev textm, hovo jazykem strategi a zjm, diskurzu, prameny j jsou prostednkem,

nikoli zrcadlem. By mnoh jej zvry nemus bt zejmna pro domc badatele

pekvapujc, zaslou si pozornost, protoe ono tuen mnohdy poprv stav na rozumn

zklady. Dsledn peveden do anglosask formy (nejenom pouh peklad) pak zajist, e se

bude dobe st.

David Kalhous

4 Zde si dovolm upozornit na to, e indici je rovn epiteton gloriosus, je je ddictvm antick doby a poj

se osobami s nejvym spoleenskm postavenm v merovejsk dob se jako gloriosissimi reges oznaovali

krlov. Na spojen gloriosus rex narazme rovn v anglosaskm prosted.