Rozdíly mezi severními a jižními státy Eurozóny

Dopady na krizi

Zdroje:

http://www.voxeu.eu

http://www.economist.com

http://www.cnbc.com

http://www.nytimes.com

http://stats.oecd.org

http://ec.europa.eu/

prezentace Ing. Martina Záklasníka, Ph.D.

Saving Imbalances and the Euro Area, Sovereign Debt Crisis by Matthew Higgins and Thomas Klitgaard

Osnova:

Stručný nástin průběhu krize : Veronika Kurucová Rozdíly mezi jižními a severními státy Závěr a možná řešení:

Členské štáty eurozóny Belgicko Nemecko Estónsko Írsko Grećko Španielsko Francúzsko Taliansko Cyprus Luxemburgsko Malta Holandsko Rakúsko Portugalsko Slovinsko Slovensko Fínsko

Stručný nástin priebehu krízy: Svetová finančná kríza počiatok v septembri 2008 prepad celosvetových burz - NY 15.10.2008 najhlbší prepad od 11.9.2001 - Praha 10.9.2008 prepad na 26 mesačné minimum 25.9.2008 najväčší bankrot USA - pád najväčšej americkej sporiteľne Washington Mutual predchodca: NEHNUTEĽNOSTNÝ BOOM V USA - nehnuteľnostná bublina vrcholila v rokoch 2005-2006 - nízke úrokové sadzby - neadekvátne množstvo zjednaných hypoték - boom v stavbe nehnuteňostí - rast cien nehnuteľností neodpovedajúci tržnému prostrediu - následovný pád cien (hodnota domu nižšia než hypotéka) - platobná neschopnosť ( krach finančných inštitúcií )

Dlhová kríza eurozóny počiatok : v roku 2009 príčiny: - vysoký verejný dlh eurozóny spôsobený zlou fiškálnou politikou ( Grécko) - nehnuteľnostný boom spôsobený nízkymi úrokmi ECB (Španielsko, Írsko) Grécko - počiatok dlhovej krízy v eurozóne - spôsobená dopadmi celosvetovej hospodárskej krízy - vážne finančné potiaže Grécka začali priznaním ministra financií Papakonstantina o nepravdivých výkazoch schodku finančného rozpočtu

( schodek podľa predošlej vlády pod 4%, skutočný schodek 15,4%)

Prvé štáty zasiahnuté dlhovou krízouGrécko, Írsko, Portugalsko- apríl 2010 : žiadosť Grécka o finančnú podporu zo zdrojov EÚ a IMF- november 2010 : žiadosť Írska o finančnú podporu EÚ a IMF- apríl 2011 : žiadosť Portugalska o finančnú podporu EÚ a IMF

Problém krajín = DLHPISOVÝ TRH

- dôvera v štátne dlhopisy týchto krajín stále klesá- grécke a portugalské dlhopisy sa prepadli z kategórie investičných do kategórie špekulatívnych dlhopisov- portugalské výnosy z 10 ročných dlhopisov v júli 2011 stúpli nad 13 %- Grécku hrozí reštrukturalizácia dlhov = bankrot krajiny- dlhy a nedôvera ohrozuje aj ďalšie extrémne zadĺžené krajiny ako Španielsko,

Taliansko a Belgicko

Nerovnoměrnost na BÚ

Government gross public debt (%of GDP)

http://stats.oecd.org

Produktivita práce

http://stats.oecd.org

Produktivita práce

http://stats.oecd.org

Expenditure on social protection% of GDP

http://stats.oecd.org

Expenditure on social protection% of GDP

http://stats.oecd.org

Nerovnoměrnost na běžném účtu

Možnosti řešení krize

1) Rozpustit eurozónu - možnost – kontrolované rozpuštění eurozóny, - možné rozdělení měny na měnu severní a jižní

2) Odchod některých zemí z eurozóny (problémové země znovu zavedou své měny)- Řecko – přestat splácet své dluhy+odejít z eurozóny- navrácení k drachmě- možnost následování Řecka dalšími jižními zeměmi- nebo vyloučení i ostatních zemí z eurozóny – které?

PROBLÉM – složitá právní otázka vystoupení z EMU/EU

Možnosti řešení

3)EU se může změnit ve federaci- demokraticky zvolená vláda všech 17 členských zemí- společné dluhopisy- umožní utrácení peněz když je potřeba- zachrání banky- mohou platit dávky v nezaměstnanosti bez fin.

problémů- mohou financovat investice v zemích postižených

recesí- podpora EFSF- ostatní země které nepřijali euro budou nuceni EU

vystoupit

Možnosti řešení

4) Zpřísnit pravidla půjčování- Nejvíce by vyhovovalo Německu a Francii- Striktnější pravidla půjčování a vracení

5) Inflační řešení- ECB tiskne více peněz- Euro klesne, import – dražší- ECB také skupuje dluhopisy problématických zemí- ECB by chtěla větší platy v Německu --- pracovníci

jižních zemí by získali zpět svou konkurenceschopnost.

PROBLÉM – zneužívání nátisku peněz, nedbání na pravidla půjčování a vracení – inflace se může stát nekontrolovatelná

Mimořádná opatření EU

EFSF – Evropský nástroj finanční stability - květen 2010 - podoba akciové společnosti - sídlo: Lucemburk - půjčuje úvěry a záruky vládám, které se nedostanou k penězům na otevřených trzích - speciální rating - možnost půjčit až 440 miliard eur

Evropský stabilizační mechanismus- březen 2011- má nahradit EFSF v 2013-2017- může půjčit 60 miliard eur

Mimořádná opatření

Pakt euro plus

- 11.3.2011- schválen 23. členskými státy- definuje mantinely fiskální politiky členských zemí - nařizuje zakotvit v ústavě vyrovnané hospodaření veřejných financí- nařizuje zvedat důchodový věk, - umožňuje ovlivňovat mzdy, - stanovuje jednotný základ firemní daně