1

Masarykova univerzita

Filosofická fakulta

Ústav hudební vědy

Teorie interaktivních medií

Jaké to je být přítelem v „knize tváří“ zvané Facebook

(Bakalářská práce)

Andrea Duchoslavová

Vedoucí práce: Mgr. Zuzana Kobíková Brno, květen 2012

2

Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně s použitím zdrojů a

literatury uvedené v bibliografii.

Andrea Duchoslavová

V Brně dne 3.5. 2012

3

Děkuji paní Mgr. Zuzaně Kobíkové za ochotu, užitečné rady a obrovskou trpělivost při vedení

mojí bakalářské práce. Také bych ráda poděkovala všem pedagogům z FF MUNI za inspiraci,

životní i co se mojí práce týče. A samozřejmě mojí rodině a svým přátelům za pomoc, kterou

mi rádi a s láskou poskytovali.

4

Obsah:

1. Úvod ……..….6

2. Přátelství …………7

2.1 Co je to přátelství, definice přátelství …………7

2.2 Motivace vzniku přátelství- formy přátelství …………9

2.2.1 Přátelství v realitě ...…….11

2.2.2 Přátelství na Facebooku ..………12

2.3 Atributy přátelství .……….12

2.3.1 Fyzický kontakt ………..12

2.3.1.1 Komunikace …………12

2.3.1.2 Trávení společného času …………13

2.3.2 Duševní kontakt …………13

3. Prostředí a navazování kontaktu ………..13

3.1 Přátelství v jiné realitě …………13

3.1.1 Kyberprostor …………14

3.1.2 Kyberprostor sociálních sítí …………15

3.2 Přednosti a rizika kyberprostoru .……….15

3.2.1 Soukromí …………16

3.2.2 Pocit fyzického bezpečí x anonymita ..……….16

3.2.3 Větší otevřenost x flaming ………….17

3.2.4 Deindividualizace x identita ………….17

4. Facebook jako sociální medium ………….18

4.1 Historický vývoj ………….18

4.1.1 Sociální sítě ………….18

4.1.2 Facebook ………….19

4.1.2.1 Předchůdci ………….19

5

4.1.2.2 Zakladatel- Mark Zuckerberg ..………19

4.1.2.3 Vznik ………….19

4.2 Jak funguje …………20

4.2.1 Profil ………….20

4.2.2 Aplikace ………….21

5. Přátelství na Facebooku ………….22

5.1 Vznik a průběh ………….24

5.1.1 Motivace vzniku přátelství na Facebooku ………….24

5.1.2 Vyjádření přátelství na Facebooku …………..25

5.1.2.1 Smailíci ………….25

5.1.2.2 Like ………….26

5.1.2.3 Komunikace prostřednictvím chatu …………..26

5.1.2.4 Buddy poke .………….26

5.1.2.5 Štouchnutí ……………26

5.2 Definice přátelství na Facebooku …………...26

6. Závěr ……………27

7. Bibliografie …………..29

8. Anotace …………..30

9. Abstract …………….31

6

1. Úvod

Žijeme v pozdně moderní době, v tak zvaně postmoderní době, jež se dnes označuje jako doposud

poslední období ve společnosti a umělecké sféře. Postmodernismus vzniká jako reakce na myšlenky

modernismu. Moderní doba se vyznačovala hlavně optimismem k technickému pokroku a životní

svobodu a hodnoty jedince viděla spjaté s kolektivistickým hnutím. Byla zklamáním pro postmoderní

dobu, která viděla v modernismu omezení jedince. Postmoderní doba je charakterizována kulturní

relativizací a později globalizací, čili obnovením životnosti kulturních tradic, sbližováním kultur a

ekonomiky různých národů a států.

V postmoderní době dominuje kulturní nad ekonomickým, estetické nad instrumentálním a

spotřební nad výrobním. Dominantní kategorií se stává osobní vkus individua, které se dalekosáhle

osvobodilo od jakékoliv sociální determinovanosti.1

Ve filosofii použil termín postmodernismus poprvé Jean Francois Lyotard ve svém díle La condition

postmoderne. (1979)

A v této pozdně moderní společnosti bereme přátelství jako samozřejmost. Přitom je to, to jediné,

co nás udržuje od samoty, samozřejmě mimo jiné. Z jistého úhlu pohledu je člověk celý život sám.

Nehovořím fyzicky o samotě, vždy je „něco“ kolem nás. Mluvím o myšlenkách, které vznikají jen

v naší hlavě, o myšlenkách, jež nás tvoří takové, jací jsme. O myšlenkách, s kterými jsme sami. Záleží

jen a jen na nás, které myšlenky sdílíme s ostatními, jestli vůbec nějaké myšlenky sdílíme. Je to velice

příjemné moci se s některým jiným přemýšlejícím člověkem podělit o své myšlenky. A ty nejniternější

myšlenky sdílíme se svými nejbližšími. Se svými přáteli. Jistěže diskutujeme i s jinými lidmi, než

s našimi přáteli, se svou rodinou, se spolužáky, kolegy a mnoho dalšími lidmi. Ale s nimi vedeme spíše

než diskuzi o našich intimních záležitostech, společenskou mnohdy pouze zdvořilostní konverzaci,

která nejde přímo do hloubky naší duše. Dostane se jen na okraj. Ne hloub. Své myšlenky lze sdílet i

na sociálních sítích, kupříkladu na Facebooku, kde lze také mimo jiné „vytvářet přátelství.“ Často

přemýšlím o přátelství. Často přemýšlím o přátelství na Facebooku. To je také především tématem

této práce.

Vůbec to, že často přemýšlím, mě vysiluje. Vysiluje mě to, že některé myšlenky se opravdu nedají

sdílet ani se svými přáteli. Avšak některé lehce přeformulované myšlenky mohu sdílet na Facebooku

přávě s Facebookvými přáteli a to je opravdu úlevné.

Přátelství na sociální síti Facebook. Jakých nabývá kvalit, jaká je definice tohoto přátelství? Abych

mohla na tyto otázky odpovědět, musím si nejprve definovat, co to přátelství je. Termínu přátelství se

budu věnovat celou první kapitolu. Pokusím se definovat přátelství, budu dále hovořit především

důvodech jeho vzniku a popíši jeho atributy, kterými se přátelství vyznačuje.

Po té, co si definuji přátelství, nastíním obraz prostředí, v němž se odehrává přátelství na Facebooku.

Čili definuji kyberprostor obecně a především kyberprostor sociálních sítí, jeho nástrahy a přednosti.

V další kapitole si definuji sociální sítě a představím sociální síť Facebook. Jeho historický vývoj,

způsob, jak funguje a aplikace, které nabízí.

1 Keller, Jan. Novinky.cz [online]. [cit. 17.4.2012+. Dostupný na World Wide Web: http://www.novinky.cz/kultura/salon/177872-jan-keller-postmoderni-rekviem.html.

7

Když budeme znát sociální síť Facebook, definici přátelství a prostor, kde se toto vzniká a probíhá,

můžeme se v poslední kapitole věnovat přátelství na Facebooku, jeho atributům, způsobu

vyjadřování přátelství a konečně budu schopna definovat toto přátelství.

Nyní tedy přejděme k první kapitole práce a ta se jmenuje přátelství.

2. Přátelství

2.1 Co je to přátelství, definice přátelství

Pravé přátelství je rostlinka, která roste pomalu, musí podstoupit a vydržet mnohé rány a nepřízně

osudu, než si zaslouží své jméno.2

George Washington

Smutným údělem králů a krásných žen je, že v davu lichotníků, který je obklopuje, nemohou

rozeznat přítele.3

NN

Skutečná přátelství jsou věčná.4

Marcus Tullius Cicero

Přátelství se dá definovat velice těžko. Mnoho autorů, filosofů a velkých myslitelů se snaží jej

definovat. Avšak myslím, že se nedá najít či vymyslet jednotná myšlenka, jež by přátelství přesně

definovala. Je to velice zvláštní vztah mezi dvěmi živými bytostmi. Přátelství, láska. Kdyby se tyto

vztahy dali definovat, nebyly by už takové, jaké jsou- krásné, čisté, slovy neposkvrněné.

Liz Spencer a Ray Pahl (2006) upozorňují, že definice využívané psychology jsou spíše generalizující a

popis přátelství ze strany sociálních aktérů může znamenat pouze reprodukování kulturních

stereotypů, aniž by takové znaky ve svém reálném přátelství skutečně pociťovali.5

Fehr definuje přátelství jako dobrovolný osobní vztah, typicky poskytující intimitu a pomoc, ve

kterém dvě strany mají rády jedna druhou a vyhledávají vzájemnou společnost.6

2 Citaty.net [online]. [cit. 15.3. 2012]. Dostupný na World Wide Web: http://citaty.net/citaty-o-pratelstvi/?page=4. 3 Viz cit. č. 2. 4 Viz cit. č. 2.

5 Spencer, L., Pahl, R. E. 2006. Rethinking Friendship: Hidden Solidarities Today. Princeton: Princeton University Press.

8

Pojem přátelství se používá na můj vkus až příliš často ve všech možných slovních spojení. Pak se

samozřejmě vytrácí pravý význam tohoto slova. Neznám jej, pokusím se ho najít a definovat. Toto je

jedním z mých stanovených cílů této práce. Avšak co vím s jistotou, že význam slova přátelství bude

mít jistě mnohem hlubší význam, než jaký se mu přikládá v souvislosti s tím, jak často a jak

lehkovážně je používán (hnutí přátel školy, přátele sportu). Slovo přátelství se používá skoro běžně,

kdekoli se sejde skupina lidí, tato skupina se nazve přáteli, i když nutně nemusejí v pravém slova

smyslu, pokud tento smysl nějaký je, přáteli být. Mnohdy se tito lidé, ani neznají. Je možné, že jeho

význam má až takovou hloubku, že se slovy popsat ani nedá. Je to hezká myšlenka, a pokud je tomu

opravdu tak, pokusím se tento vztah alespoň co nejlépe popsat, abych se významu tohoto slova

mohla přinejmenším, co nejvíce přiblížit.

Podle Aristotela přátelství existuje tam, kde mezi lidmi panuje vzájemná přízeň. Rozlišoval tři druhy

přátelství podle důvodu, pro který se přátelé mají rádi. Přátelství pro užitek vzniká mezi těmi, kteří se

mají rádi proto, že si navzájem poskytují určité dobro. V přátelství pro rozkoš milujeme přítele,

protože je nám příjemná jeho společnost. Přátelství pro užitek a rozkoš mohou existovat i mezi

nerovnými lidmi a nejsou trvalá, protože přítel může přestat být užitečný nebo příjemný. Až třetí,

dokonalé přátelství, je přátelstvím v pravém slova smyslu. Takové přátelství se může vytvořit pouze

mezi ctnostnými lidmi, jež jsou si navzájem rovni. Ctnostné přátelství zahrnuje celé osobnosti jedinců

a přítel se stává naším druhým já.7

Třetí druh přátelství, to skutečné, se v některých spisech nazývá také přátelství z dobré vůle.

První a druhý druh přátelství podle Aristotela, a to přátelství z důvodu užitku a přátelství z důvodu

užitku a rozkoše, je nejrozšířenějším v současnosti mezi lidmi. Ne proto, že by se lidé jen navzájem

využívali nebo „jen“ hledali rozkoš, ale proto, že je velmi těžké najít někoho, kdo by byl druhému

navzájem rovným člověkem, a tak ctnostným, aby mu byl i pravým přítelem. Navíc jsme jenom lidé,

proto máme své touhy a lidé si rádi vychutnávají rozkoš. Proto není tak velký problém najít k sobě

takového člověka, který by měl stejné touhy, a rozkoš by chtěl sdílet s vámi. A už vůbec není problém

najít někoho, komu byste mohli připadat užiteční. A naopak. Ne každý si vystačí sám. V životě občas

každý potřebuje pomoc, proto vyhledá druhého člověka, který by mu mohl být nápomocen, ať už

v jakémkoli případě, jakýmkoli způsobem. Proto se stáváme často „přáteli“ s někým, s kým si ani

nejsme rovni, ani si spolu nerozumíme, avšak jsme si nějakým způsobem nápomocni nebo spolu

sdílíme naše touhy.

Aristotelova představa přátelství či jakási definice, chceme li, se kupodivu příliš neliší od představ či

definic přátelství dnešních myslitelů. Vybrala jsem pokus o definici našeho českého sociologa Jana

Kellera. Jelikož je velice podobná té Aristotelové. Rozdíl asi dva tisíce let a opět se zde objevuje pojem

důležitosti rovnosti mezi pravými skutečnými přáteli. Shodneme se tedy, že být si rovnými navzájem,

v přátelství, je jedním z velice důležitých charakteristik skutečného přátelství.

Přátelství je chápáno jako velice neformální vztah, ale přesto bylo základem mnoha pospolitostí.

Mezi přáteli je důležitá rovnost, protože v opačném případě by se jednalo o klientský vztah. Rovnost

6 Fehr, B. A. Friendship processes. Thousand Oaks, California: Sage Publications, 1996.

7 Aristotelés. Etika Níkomachova. Praha: Rezek, 2009.

9

také přináší do přátelství princip demokracie. Přátelství dále předpokládá vzájemnou nezištnou

pomoc, která však ve formálních organizacích může vést k nelegitimním praktikám. Celkově je

přátelství určitá opozice vůči čistě instrumentálním a neosobním vztahům, na nichž je založena

nezanedbatelná část moderní společnosti a jejích institucí.8

Znamená to jednoduše, že přátelé, jež si vybíráme, ať už z důvodu jakéhokoli(užitek, rozkoš), nejsou

našimi skutečnými přáteli, ale přáteli k užitku(rozkoše, pomoci). Budu tedy rozlišovat první dvě formy

přátel a to přátele z užitku a skutečné přátele. Skuteční přátele jsou tedy ti, které si nevolíme, kteří

k nám přijdou – budu to nazývat osudově- jsou nám blízcí na základě sympatie a přátelé z užitku jsou

tedy přátelé, které si pečlivě vybíráme. To ale striktně neznamená, že přítel, kterého si vybereme,

nemůže být naším skutečným přítelem. Název osudové setkání jsem vybrala z důvodu, který se zdá

jistě zjevný. Pokud nějakého člověka vyhledáme, vyhledáme jej z nějakého důvodu, že je nám buď

užitečný anebo je nám příjemný, čili buď z důvodu užitku, nebo z důvodu rozkoše. Proto chceme li se

setkat s člověkem, který je ctnostný, který je nám rovný a který nám může být přítelem, měli bychom

se s ním setkat náhodně- osudově.

I Pahl se zmiňuje o demokratičnosti a rovnosti v přátelství. Je to umožněno tím, že přátelství je

typickým vztahem založeným na volbě, kdy si své přátele vybíráme sami na základě svých preferencí.9

Abychom se stali s další osobou skutečnými přáteli, musíme společně sdílet nějaký čas. Přáteli se

nestane nejspíše za den. Ale výjimka potvrzuje pravidlo. Tudíž tuto možnost, že přátelství vznikne tzv.

ze dne na den, také neodvrhuji. Může to přirovnat k lásce na první pohled. Takto vytvořený vztah je

možný, ale nebývá pravidlem. Vraťme se ke sdílení společné chvíle. Výše jsem hovořila o formě

přátelství a to přátelství z užitku. Tuto formy přátelství lze dále rozvinout na přátelství z užitku pro

určitou skupinu lidí, kteří mají zájem o stejnou věc. Čili přátelství ze zájmu. Další forma přátelství,

která je ale zároveň jakoby podformou přátelství z užitku. Lidé, kteří se zajímají o stejnou věc, nebo

jen sdílí stejné názory, jsou si užiteční právě informacemi. Které mohou být stejnorodé, proto si tito

lidé mezi sebou rozumějí a proto zakládají skupiny a zde je možné si po strávení určitého času zde,

vytvořit i přátelský vztah.

Jandourek popisuje jako vztah, ve kterém existuje vzájemná přitažlivost, intimita a emoční blízkost, a

ve kterém si přátelé navzájem uvědomují svou jedinečnost.10

Miluše Soudková tvrdí, že lidé často chápou "přítele" jako člověka, v jehož společnosti se cítí dobře a

jehož přítomnost jim přináší radost. Přítel jim může poskytnout pomoc, radu či emoční podporu,

mohou se mu svěřit a mají s ním často společné zájmy.11

2.2 Motivace přátelství- formy přátelství

8 Keller, J. "Přátelství" *slovníkové heslo+. In Velký sociologický slovník II. Praha: Karolinum, 1996.

9 Pahl, R. E. 2000. On Friendship. Oxford: Blackwell.

10 Jandourek, J. 2007. Sociologický slovník. Praha: Portál.

11 Soudková, M. 2006. O zdravých vztazích mezi lidmi: přátelství a manželství. Brno: Doplněk.

10

Tuto podkapitolu bych ráda uvedla citátem z Aristotelovi Etiky Níkomachove(2009).

Nyní jest snad nutno pojednat o přátelství. Neboť přátelství jest jakási ctnost anebo jest se ctností

spojeno a pro život jest velmi potřebné. Bez přátel by si nikdo nepřál žít, byť i měl všechna ostatní

dobra- vždyť se i zdá, že přátel jest nejvíce třeba lidem bohatým, vládnoucím a mocným; neboť

k čemu by člověku byla taková přízeň osudu, kdyby mu byla odňata možnost dobrodiní, které se

prokazuje přátelům způsobem nejlepším a chvály nejhodnějším? Anebo jak by byla střežena a

chráněna bez pomoci přátel? Neboť čím jest větší, tím jest méně bezpečná-; v nouzi a v ostatních

nehodách za jediné útočiště se pokládají přátelé; mládeži přátelství pomáhá k bezúhonnému životu,

starcům poskytuje ošetření a zastání v pracích, na které jsou oni pro svou slabost nestačí a mužům

v plné síle přispívá ke krásným činům.12

Ráda bych motivaci k přátelství popsala podle Aristotelových druhů přátelství. To proto, že definice

přátelství dnešních novodobých autorů jsou téměř shodné s Aristotelovým viděním přátelství,

v mnohém jsou si velice podobné. Avšak ta jakoby první právě Aristotelova je podle mého názoru

dokonalá. Vůbec myšlenky těchto velkých myslitelů, filosofů, učitelů jakým byl samozřejmě mimo jiné

Aristoteles, jsou nejmoudřejší. Na stejnou věc mají pak většina autorů, podobný názor, jinak řečený,

však méně dokonale.

Tedy budu dělit přátelství v realitě podle typu motivace a to na přátelství z užitku, přátelství

z rozkoše a skutečné přátelství.

Přátelství z užitku je jistě takové přátelství, které jedné straně nebo oběma spojením dvou lidí přinese

přináší určitý užitek. Pokud se nám něco jeví dobré, tak to chceme a pokud nám může nějaký člověk

pomoci to dostat, vzniká mezi námi přátelství z užitku. Stejně tak je to s přátelstvím z rozkoše- pokud

se nám něco jeví příjemné a nějaký člověk je nám schopný tuto příjemnost učinit, vzniká mezi námi

přátelství z rozkoše. A jako poslední druh přátelství, avšak já bych tak definovala celkově přátelství a

to je to skutečné, opravdové přátelství, podle mého názvu osudové. Které vzniká mezi rovnými lidmi,

bez toho chtěli nějaký užitek nebo rozkoš. Naopak později v tomto vztahu je schopný jeden druhému

tu rozkoš či užitek poskytnout. Aristoteles ale hovoří o tom, že jiní myslitelé hovoří o tom, že spolu

tvoří přátelství nebo nějaký vztah tedy řekněme například přátelství lidé, jež jsou určitým způsobem

opačných nátur. Tedy jsou navzájem jakýmsi protikladem, jež se navzájem doplní a tvoří právě ten

celek to přátelství.

A vysvětlení pro to hledají hlouběji, i ve zjevech přírodních, tak Euripidés praví, že vyprahlá země

miluje déšť a že vznešené nebe, je-li plno deště, rádo padá na zemi, a Hérakleitos praví, že protivy

jsou prospěšné a že z rozdílů pochází nejkrásnější soulad a že všechno vzniká ze sváru. Naopak zase

jiní se vyjadřují jinak, zvláště Empedoklés praví, že rovné směřuje k rovnému.13

Avšak otázkou je, jestliže vznikne opravdové skutečné přátelství, hodno lásky, vzniklé mezi dvěma

ctnostnými lidmi, je možné aby mohl takové přátelství prožít každý? Je jasné, že rovností v přátelství

měl na mysli to, že jsou li dva lidé ctnostní, čili v této ctnosti jsou si rovni, je možné, aby vzniklo

skutečné přátelství. Ale co když je člověk zlý, špatný člověk. A najde si sobě rovného také zlého,

špatného člověka. Vznikne přátelství? Myslím si, že je to tak, že ti hodní, ctnostní lidé mohou opravdu

12 Aristoteles. Etika Níkomachova. Praha: Rezek, 2009. 13 Aristoteles. Etika Níkomachova. Praha: Rezek, 2009.

11

dát vzniknout pravému přátelství. A nebo přátelství z užitku, rozkoše. Avšak ti zlý lidé mohou dát

vzniknout pouze přátelství z užitku či rozkoše. Pravý přítel totiž je tak ctnostný, že ten užitek a rozkoš

nechce pro sebe, ale pro toho svého přítele. A to je hlavní rozdíl.

Dokonalé přátelství jest mezi lidmi dobrými a v ctnosti si podobnými. Tito totiž si stejně přejí dobra

proto, že jsou dobří, dobří pak jsou sami sobě; a ti kdo přejí dobra svým přátelům pro jejich osobu,

bývají dobrými přáteli- neboť tak smýšlejí sami za sebe, nikoli nahodile-; proto přátelství mezi nimi

trvá tak dlouho, dokud jsou dobří, ctnost je pak stálá; i jest každý z nich dobrý sám v sobě i dobrý

příteli.14

2.2.1 Přátelství v realitě

Výzkumy Blanky Řehákové dokazují, že méně vzdělaní lidí si hůře hledají přátele. Většinu svých

přátel si ti mně vzdělaní hledají v práci. Proto, když nepracují, nemají tedy téměř žádnou šanci

přátele si najít.

Z výsledků její analýzy vyplývá, že v české populaci v roce 2001 mělo blízkého přítele asi 86 %

respondentů. Šance mít takového přítele byla větší u žen než u mužů a byla největší u mladých

dospělých, s přibývajícím věkem se snižovala. Naopak s růstem vzdělání se šance mít blízkého přítele

zvyšovala. Nejbližší přítel mužů i žen byl nejčastěji stejného pohlaví, podobného věku a vzdělání.

Zatímco mladí hledali v příteli společníka a pomocníka, u žen to bylo především porozumění.

Přátelství v zaměstnání bylo obvyklejší u méně vzdělaných lidí, vzdělanější měli více přátel mimo

rodinu, práci a sousedství.15

Ale jak zmiňoval Aristoteles a jak o tom hovořím i já- přátelé- ti v pravém slova smyslu, se nemohou

hledat. Člověk na ně musí „narazit“ osudově.

Se vzdělaností či přirozenou inteligencí (které ovšem úzce souvisí se vzdělaností jedince) nesouvisí

jen způsob nalézání přátel, a je li to hledání jednoduché, ale také následné jednání.

Jestli je člověk inteligentní hraje roli i v jeho chování, v projevování jeho emocí. V přátelství, ve

skutečném přátelství dle Aristotela se emoce vyjadřují velmi.

Pojem „emoční inteligence“, přesněji emočně inteligentního jak neverbálního, tak slovního

projevování se, získal velkou popularitu v devadesátých letech 20.století. Golema nachází kořeny

tohoto konceptu v Aristotelově odmítání extrémních emočních reakcí a v jeho étosu přiměřenosti.

Emočně inteligentní reagování je takové reagování, které je přiměřené podnětu, adekvátní

okolnostem, dává sice „průchod“ vnitřnímu, emocemi rozrušenému kontextu, ale zároveň bere ohled

na kontext dané situace. Emočně inteligentní jedinci nezůstávají chladní, emočně nečitelní či citově

nudní, na druhou stranu nereagují výbušně a se ztrátou kontroly nad svou fyziologickou

podrážděností.16

14 Aristoteles. Etika Níkomachova. Praha: Rezek, 2009.

15 Řeháková, B. 2003. "Vzorce přátelství v české společnosti". Sociologický časopis 39 (4): 509-528.

16 Vybíral, Zbyněk. Psychologie komunikace. Praha: Portál, 2009.

12

Myslím, že je to jasné. Nevzdělaní lidé a špatní lidé, možná to jde ruku v ruce, nevím, nemohou podle

mě mít pravé přátelství.

2.2.2 Přátelství na Facebooku

Události. Přátelství na Facebooku. Zprávy. Mezi tyto služby jako například zprávy se řadí i přátelství

na Facebooku. Přátelství na Facebooku je kolonka, v které se uživatelům zobrazí jiní uživatelé, které si

uživatel „addnul“ čili přidal do svého seznamu přátel. S uživateli v tomto vašem seznamu pak lze

sdílet myšleky(statusy), odkazy(hudba, články..), události a mnoho dalšího.

Toto přátelství není jako reálné přátelství face-to-face. Avšak aspekty, které přátelství face-to-face

provázejí, se dají vyjádřit, i když jiným způsobem nežli tím fyzickým i na Facebooku.

Pokud jde o vyjadřování emocí na Facebooku, názory se zcela liší.

Jedna skupina dospívajících vnímá, že jim komunikace po internetu vyjádření emocí usnadňuje, jsou

otevřenější, či dokonce zranitelnější a emoce se jim při psaní lépe vyjadřují. Druhá skupina

dospívajících mluví o tom, že ve virtuálním prostředí dávají do komunikace podstatně méně než

v reálném světě. Někteří považují internet pro vyjadřování pocitů dokonce za nevhodné prostředí.17

Přátelství na Facebooku je charakteristické tím, že se odehrává v online realitě a ta je

charakteristická tím, že je prostředím tzv. „bez zábran.“ To znamená, že uživatel je nejenom

odvážnější než v kontaktu face-to-face, ale znamená to i, že jej nic neomezuje.

Jisté je, že ve virtuálním světě mají lidé méně zábran než v reálném životě. Můžeme identifikovat

absenci úzkosti ze sociálních situací a ztrátu obav z odhalení sama sebe.18

Jak jsem naznačila v úvodu i já mám menší strach z odhalení sebe sama na Facebooku. Myšlenky,

které bych třeba nikdy nevyslovila, na Facebooku zmíním.

2.3 Atributy přátelství

2.3.1 Fyzický kontakt

2.3.1.1 Komunikace

Mezi hlavní atributy přátelství patří jistě komunikace. Já bych ráda hovořila o mluvené komunikaci.

Pokud člověk hovoří se svým přítelem, poznáte lehce, co chce říci nejen ze slov, které používá, ale i

z hlasu a řeči těla, jež toto mluvené slovo doprovází. Nezbytnou součástí každé komunikace reálné čili

face-to-face je tělo. Fyzická stránka člověka. Pokud nejste slepí, tak hovor s přítelem nevnímáte

pouze sluchem, ale také očima. I když sluchem se dá toho vysledovat také mnoho. Jde o hlas, kterým

řečník, v tomto případě váš přítel, hovoří. Jde o tón, výšku, intenzitu jeho hlasu. A samozřejmě

nezbytnou součástí každého hovoru face-to-face je řeč těla. Vidíte, jak se člověk pohybuje, jestli se

kroutí nebo stojí v pozoru. Sledujete mimiku jeho obličeje, gesta. A podle těchto znaků jste schopni

lépe rozpoznat, co vám přítel chce říci. Další nedílnou součástí rozhovoru jsou doteky. Například

polibek, pohlazení, liskanec. Můžeme tedy na obou stranách komunikace, tedy v rozhovoru mezi

17 Šmahel, David. Psychologie a internet. TRITON 2003. 18 Joinson, A. Causes and imlications of disinhibited behavior on the internet. San Diego, Academic press.

13

dvěma přáteli, poslouchat nejen ušima, ale i zrakem, hmatem a dokonce i čichem. Využíváme

k dokonalému porozumění všechny smysly. Čili naše přátelské rozhovory mohou mít verbální i

neverbální podobu nebo mohou být kombinací obou dvou podob. Na rozdíl od mediální komunikace,

kde jsme omezeni pouze na tu komunikaci verbální.

Avšak ta neverbální komunikace je na Facebooku nahrazena různými aplikacemi.

2.3.1.2 Trávení společného času

Člověk žije jenom jednou. Máme jen den pokus. Jen jeden čas. Pokud tedy nevěříme v reinkarnaci.

Ovšem představujme si, že věříme, že máme život opravdu jen jeden. Máme omezený čas, který

trávíme na této krásné planetě. Proto si dobře rozmýšlíme, jak tento čas strávíme. Pokud ho chceme

někomu věnovat, věnujeme jej svému příteli, anebo v tom veselejším případě, svým přátelům.

To, že fyzicky trávíme určitý čas se svými přáteli nám dává prostor ke komunikaci, prostor ke sdílení

svých zážitků. Když náš čas využijeme tak dobře, že se setkáme s přáteli například na výstavě, máme

zde další téma ke komunikaci, další téma ke sbližování. Komunikace nás sbližuje. Trávit čas

s člověkem nás s ním sbližuje. Použila bych scénu z Malého prince od Antoina de Sait Exuperyho, kde

liška vypráví Malému princi, jak se může stát jejím přítelem a zkrácený popis „návodu“ je takový, že si

každý den dávají sraz na stejném místě ve stejnou hodinu a „jsou“ tam spolu. Předpokládám, že tento

ať již snový návod, je pravdivý, dle vlastních zkušeností. Samozřejmě trávení společného času s přáteli

je pouze jedním z důvodů, proč a jak se sblížit s druhými lidmi.

2.3.2 Duševní kontakt

Trávení společného času face-to-face patří neodmyslitelně do atributů přátelství. Avšak velmi

důležité, ne-li nejdůležitější, je být s přítelem ve spojení duševním. Spojením duší dvou přátel nabývá

tento vztah nebývalých hodnot. Někteří lidé, kteří k sobě chovají přátelský vztah, se nemuseli face-to-

face nikdy spatřit, ale skutečné přátelství pro ně platí. Protože jsou dobří, ctnostní a pro užitek a

rozkoš přejí druhému, ne sobě. Někdy než očima a nosem vidíme a cítíme více srdcem.

V této kapitole jsem přiblížila přátelství jako takové. Ukázala jsem jeho definice z různých

historických kontextů a z různých úhlů pohledu. Víme tedy, že pravé přátelství, o jehož definici mi šlo

především, vzniká mezi dobrými, ctnostnými lidmi. Dále víme, že může vzniknout i přátelství z užitku

či pro rozkoš. Rozvedla jsem motivaci přátelství a také jeho atributy. Nyní, abychom se mohli dostat

k přátelství na Facebooku a jeho definici, představím vám prostor, kde k tomuto přátelství dochází.

3 Prostředí a navazování kontaktu

3.3 Přátelství v jiné realitě

Velmi důležitým termínem je prostředí. Jestli chci přijít na to, jaké je přátelství na Facebooku, pokud

ovšem takové přátelství je, musím vědět, v jakém prostředí toto možně vzniklé přátelství existuje.

Existuje nespočet míst, kde se lidé mohli odjakživa setkávat, diskutovat, bavit se a třeba i navazovat

přátelské vztahy a později se zde přátelit. Už jenom místa, kde se musíme vyskytovat. Chodíváme do

škol, do prací, na úřady, na obědy, do obchodu, na kávu. A když jdeme na určité místo, ať už je to

kdekoli, chováme se na každém tom místě odlišným způsobem. Stáváme se tak trochu jinými lidmi.

Hrajeme různé role. Ve škole role studenta, v prací role pracujícího, doma role muže, ženy, manžela,

14

manželky, dcery, syna, sestry, bratra. Různá místa nás nutí chovat se různě. A co teprve, když se

objeví místo, prostředí, které se úplně liší od ostatních míst do té doby. Tímto místem se stal

kyberprostor. Vidíme se a slyšíme úplně jinak. Na naše smysly se nedá spolehnout. Nutí nás

nevyužívat všechny tyto smysly. Od základů se změnilo, rozhodně se musí měnit i naše chování ruku

v ruce se změnou prostředí.

Na mysli mám samozřejmě virtuální prostor. Místo, kde se setkáváme, ale ne fyzicky. V této době

nás napadne, když se řekne virtuální prostor, místo, které je tvořeno pomocí nových medií. V každé

své době bylo ale typickým novým mediem to medium, které nám třeba dnes již připadá zastaralé.

Mám na mysli třeba telefon nebo dopisní papír, který zmiňuje John Barlow. Skrze jeho myšlenku

kyberprostoru tvořeného pomocí dopisního papíru mě napadá, že by bylo na místě pozastavit se nad

myšlenkou, že člověk může vytvářet přátelský vztah mimo jiné na základě strávení určitého času

s druhou osobou čili potencionálním přítelem- fyzicky. Dám malý příklad. Představme si, že existuje

člověk, například muž, který spáchá nějaký zločin, načež je za spáchaný zločin odsouzen a potrestán

odnětím svobody. Je zavřený ve vězení. Je sám. Je smutný ze své samoty. A neznámá žena, kterou

nikdy v životě neviděl, neslyšel, nedotýkal se jí, necítil ji- mu napíše dopis. Po nějaké době, řekněme

po letech dopisování si spolu, se zákonitě musí mezi nimi vytvořit vztah. Pro toho muže, jenž je

zavřený mezi čtyřmi stěnami, jsou jeho dopisy s neznámou ženou jediným možným kontaktem,

jediným možným příjemným „dotekem“ s druhým pohlavím a jedinou milou chvílí dne je čtení tohoto

dopisu po několik let. Nikdy se fyzicky neviděli, avšak byli spolu prostřednictvím dopisů každý den a

každou chvíli a řekli si třeba víc než mnozí, jež se vidí face-to-face. Proto si myslím, že člověk je

schopen navázat i přátelství s člověkem, kterého nemusí nutně vidět face-to-face. Přátelství vychází a

přetrvává v duši.

3.1.1 Kyberprostor

Slovo kyberprostor poprvé použil americký prozaik William Gibson ve své povídce Burning chrome.

Gibson podle Macka v románu Neuromancer kyberprostor popsal jako konsenzuální datovou

halucinaci, vizualizovanou v podobě imaginárního prostoru, tvořeného počítačově zpracovanými daty

a přístupného pouze vědomí (a nikoli fyzické tělesnosti) uživatelů. Gibsonova metaforická vize se díky

popularitě, jakou získal kyberpunk v polovině osmdesátých let dvacátého století, mimo jiné stala

inspirací pro tehdejší tvůrce počítačových systémů a jejich uživatelských rozhraní i další

kyberpunkové autory (za jedno z nejinvenčnějších a ve vztahu k dnešnímu stavu technologie

„nejrealističtější“ uchopení kyberprostoru je možno považovat patrně metaverzum z románu Sníh

literáta a technologa Neala Stephensona). Samotný termín kyberprostor se během osmdesátých let

stal pevnou součástí diskurzů subkultur, svázaných s rozvíjejícími se digitálními médii.19

S nástupem technologie, s nástupem internetu se vytváří naprosto nová kultura, nové společenství.

Společenství, které se nachází v prostoru, který již není fyzické, jak tomu bylo do té doby. Nachází se v

kyberprostoru. V prostoru, který je uměle vytvořen, reálně existuje, ale je pouze imaginární.

Nevidíme se a neslyšíme tak, jak jsme byli zvyklý. Vnímáme se nejobvykleji pomocí obrazovky.

19 Macek, Jakub. Revue pro media. Rpm.fss.muni.cz [online]. [cit. 24.3.2012]. Dostupné z World Wide Web: http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/kyberprostor.htm.

15

Jiná realita tady byla vždy. Umí si ji vytvořit víceméně každý, kdo vlastní nějaké medium, jež tvorbu

jiné reality umožňuje, nejlevnějším mediem je třeba „jen“ vlastní fantazie. Realitu lidé znají, lidi láká

něco, co neznají, a to je jiná realita. Například, když jdete do divadla, a sledujete ten příběh, to dění,

co se děje na jevišti, a to představení je tak kvalitní, že vás vtáhnou do děje- tak v té chvíli jste také

v jiné realitě. Nebo možná ne v jiné realitě, ale určitě jste mimo realitu. Ano jiné reality, se vytvářely

vždy. Ale v současné době díky technologii je jiná realita tvořena výrazně jiným způsobem. A výrazně

jiným způsobem je taky chápána. Technologie je v současné době na takové úrovni, že dokáže realitu

napodobit velice věrně, téměř dokonale.

John Barlow také definuje kyberprostor v návaznosti na Gibsona, akorát s tím rozdílem, že se dívá i

na jiné imaginární prostory nežli prostory tvořené pomocí internetu. Barlow upozorňuje, že zde již

existovaly imaginární prostory, realizované například prostřednictvím telefonu. Prostory, jež se

vytvářely například mezi jedním volajícím a jeho příjemcem. Barlow také říká, že kyberprostor tvoří

nový svět, který je zároveň všude a nikde, do něhož může vstoupit každý bez jakéhokoli ohledu. Bez

ohledu na rasu, náboženství, věk, pohlaví, majetek atd.

Podle Barlowa je jako kybeprostor možno označit jakýkoli deteritorializovaný, symbolický prostor

mediované komunikace; a záleží jen na složitosti technologie, nakolik komplexní tento kyberprostor

bude – barlowovský kyberprostor tedy variuje od jednoduchých audiálních prostor telefonních

hovorů přes prostředí současného Internetu až po (zatím ještě zčásti fiktivní) zcela pohlcující prostory

virtuálních realit.20

Shodují se v tom, že v tomto světě existují naše myšlenky, jsme zde psychicky, ale naše těla zde

nejsou. Odpadá jakékoli fyzično. Je to odlehčující, ale zároveň svazující. Je krásné, že se nehledí na

rozdíly mezi lidmi, ale to může být i velice nebezpečné.

3.1.2 Kyberprostor sociálních sítí

Antropolog David Hakken v návaznosti na Barlowa charakterizuje kyberprostor jako sociální arénu,

do níž vstupují všichni sociální aktéři, kteří používají ke vzájemné sociální interakci pokročilé

informační technologie. Termín kyberprostor dále podle Hakkena odkazuje ke všem potenciálním

životním stylům, svázaným s kulturním bytím vytvářeným prostřednictvím pokročilých informačních

technologií; tyto životní styly jsou nejen reálné a distinktivně odlišné od životních stylů

neprovázaných s pokročilými informačními technologiemi, ale mají ve vztahu ke starším životním

stylům značný transformativní potenciál, ležící v nových způsobech nakládání s informacemi.21

3.4 Přednosti a rizika kyberprostoru

Když mluvím o tom, že lidé sdílí se svými nejbližšími, se svými přáteli, své nejniternější myšlenky,

zjišťuji, že ti nejbližší nejsou zdaleka ti, co jsou u nás blízko fyzicky, nýbrž ti, jež jsou nejblíže našemu

srdci. Proto předpokládám, že pokud je přátelství v nějakých ohledech odlišné na Facebooku než

přátelství v reálu, určitě to nebude tím, že na Facebooku nejsme fyzicky, ač se o tak může na první

pohled jevit.

20 Macek, Jakub. Revue pro media. Rpm.fss.muni.cz [online]. [cit. 24.3.2012]. Dostupné z World Wide Web: http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/kyberprostor.htm. 21Macek, Jakub. Revue pro media. Rpm.fss.muni.cz [online]. [cit. 24.3.2012]. Dostupné z World Wide Web: http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/kyberprostor.htm.

16

Určitě pokud se bavíme o rozdílech mezi bytím v reálu a bytím na Facebooku, hlavním naším bodem

k diskuzi bude určitě postrádání kontaktu face-to-face. Dalším bodem, o kterém se jistě hojně

diskutuje v souvislosti s Facebookem a vůbec v souvislosti se sociálními sítěmi je samota anebo

opačně společnost. Jde to spolu ovšem ruku v ruce. Lidé nechtějí být sami, a i když se nachází o

samotě u počítače, nepřipadají si sami, protože jsou třeba „ve skupině“ na Facebooku. A ten pocit je

pro ně hlavní. Vytvářejí různé skupiny, spojují se s ostatními uživateli, cítí se pak tedy jako ve

společnosti.

Uživatelé internetu, uživatelé sociálních sítí, uživatelé Facebooku jsou lidé se chtějí prezentovat, co

nejlépe, v co nejlepším světle. Fyzicky se toho na člověku mnoho změnit nedá, pokud tedy nejdete na

plastickou operaci. A zde dává Facebook obrovský prostor. Lidé si mohou vytvořit svůj profil,

sebeprezentaci sama sebe. Nereálný obraz vytvořený jen těmi vybranými podle nás nejlepšími

fotkami, nasdílenými myšlenkami z nejrelevantnějších zdrojů, nejvtipnějšími vtípky. Lidé se rádi

ukazují nejen v tom nejkrásnějším světle, ale ukazují se vůbec rádi. Rádi se druží, rádi se předvádějí.

Ano to je lidské, je to normální. Ale zároveň si pak stěžují na dobytí svého soukromí. Vehementně

sdílejí své soukromí s ostatními a najednou ho chtějí chránit.

3.4.1 Soukromí

Lidé mají často pocit, že když se stanou uživateli sociálních sítí nebo vůbec, že když vstoupí na

internet, nezachovají si tím své soukromí. Ztráta soukromí je jedním z největších tzv. strašáků

sociálních sítí a internetu. Ano, mnoho uživatelů sociálních sítí, sdílí své soukromí s jinými uživateli.

Když tedy uživatel vloží nějaké informace o sobě, potom tedy je možné tyto informace vidět, tím

pádem si je člověk může vzít a nějakým způsobem s nimi vynakládat a možná i tyto informace

zneužít. Avšak s tímto faktem, je každý uživatel obeznámem. Uživatel má ale svobodnou vůli, takže je

zcela na něm, kolik a jaké informace s jinými uživateli sdílí. A na sociální síti Facebook navíc můžete

ovlivnit, komu a jaké informace se zobrazí. A to díky službě nastavení soukromí, kterou Facebook má.

Na Facebooku je vyvinutý systém, díky kterému je možné své soukromí pečlivě střežit. Tedy hlavně

ovlivnit, s kým a jaké informace sdílíte. Tento systém se neustále vyvíjí a od roku 2005 zaznamenal

obrovské změny. Nové nastavení soukromí je lépe přehledné než předchozí verze, avšak neposkytuje

větší kontrolu nad tím, kam naše informace jdou.

A už vůbec neřeší, že řada zdánlivě skrytých informací je získatelná nějakým jiným způsobem – často

stačí bedlivě zkoumat URL. A pokud to nepostačí, je velmi často možné zneužít JavaScriptu.22 Nejen,

že se dají získat takto, ale lze je nabít i daleko jednodušeji. Stačí jediný uživatel, se kterým bude sdílet

své soukromé informace, a ten je může zase poslat dál. Klidně do celého světa.

3.4.2 Pocit fyzického bezpečí x anonymita

S pocitem slabé ochrany svého soukromí nebo dokonce jeho úplnou ztrátou souvisí zase ta lepší

stránka internetu a to pocit fyzického bezpečí. Člověk se sice bojí o své soukromí, ale naopak je na

internetu rád, protože se cítí fyzicky bezpečně. Nikdo jej nenapadne fyzicky, protože to prostě není ve

virtuálním světě možné. (Leda by vědci vyvinuli technologii, která by to dokázala) Tedy zatím to není

22 Dočekal, Daniel. Lupa.cz [online]. [cit. 5.2.2012]. Dostupné z World Wide Web: http://www.lupa.cz/clanky/nove-nastaveni-soukromi-na-fb-vse-pri-starem/.

17

možné. Proto na internetu hledají útočiště například mladí lidé, náctiletí, jež jsou třeba v reálném

světě bohužel tělesně týraní nebo šikanování nebo jen z tohoto fyzického násilí mají strach. Tělesně

sice napadat nějakého uživatele internetu není možné, ale psychicky ano. Hovořím o tzv.

kyberšikaně. Ale teď hovořím o pocitu fyzického bezpečí.

V prostředí internetu je často vnímán pocit bezpečí, což někdy dospívající popisují takto: „mluvení

z bezpečí klávesnice“(Tobogan, 21let). Jde především o pocit fyzického bezpečí- dospívající je fyzicky

v bezpečném prostředí, osoby, se kterými komunikuje, nejsou ve většině případů fyzicky přítomné a

nemohou jej proto ohrozit. S tímto jevem se často spojuje pocit anonymity.23

To jestli je internet anonymní nebo ne je další otázka. Je možné, že se někteří lidé domnívají, že

internet anonymní je. Avšak tak zvanými „ajťáky“(člověk, který je velice inteligentní a zcela ovládá IT-

informační technologie) je vše na internetu dohledatelné. A leckdy k tomu není zapotřebí ani nějaká

větší znalost informační technologií.

Anonymita, jež se může jevit jako výhoda, ovšem bohužel otevírá dveře úchilným nemocným lidem a

pocit fyzického bezpečí sice máme na internetu, ale internet se může paradoxně stát prostředkem

pro fyzické setkání a následné tělesné zneužití člověka.

3.4.3 Větší otevřenost x flaming

V komunikaci face-to-face lidé zpravidla dodržují, jsou li alespoň minimálně slušně vychováni, tzv.

společenský bonton. Určitá nepsaná pravidla, kterými se diskuse řídí. V internetové komunikaci

zvláště na Facebooku se tyto pravidla většinou nemusí dodržovat nebo alespoň je lehčí je porušit.

Nejen, že se nemusí dodržet tzv. diskuse na úrovni, čili slušné konverzace, ale velice časté chování,

s nímž se můžeme na facebooku setkat, je dokonce agresivní chování.

Výzkumy ukazují, že „flaming“, což je zkráceně agresivní chování ve formě slovního napadnutí, je

v prostředí virtuální reality až čtyřikrát častější než v reálném životě.24

Záporný příklad komunikace na Facebooku je zřejmý. V komunikaci face-to-face jsou tedy lidé

slušnější a více hledí na to, jak se chovají, jak mluví s druhými lidmi. Berou tedy ohled na to, co říkají,

a proto jsou také méně otevření. Nechtějí hned říci své nejtajnější myšlenky, už jen proto, že si

například vidí do tváře, do očí a je jim to třeba trapné. Když je člověk na Facebooku ten strach, tato

úzkost odpadá. Jsou otevřenější.

Někdy dospívající udávají, že právě tato otevřenost je to, co je k internetu „táhne“ a co jim v reálném

životě chybí. Ve virtuálním prostředí tak hledají možnost svobodného projevení sebe sama, svých

názorů, pocitů a tužeb.25

3.4.4 Deindividualizace x identita

Svou přítomnost v prostředí internetu vyjadřujeme nejrůznějšími prostředky v závislosti na typu

internetové aplikace. Může se jednat například o přezdívku na „chatu“, e-mailovou adresu či profil na

23 Šmahel, David. Psychologie a internet. TRITON 2003. 24 Šmahel, David. Psychologie a internet. TRITON 2003. 25 Šmahel, David. Psychologie a internet. TRITON 2003.

18

sociální síti. K označení toho, co do té přítomnosti na internetu vkládáme, například jakou přezdívku

si zvolíme, se užívá termínu konstrukce virtuální identity. Zároveň něčí virtuální identita může být pro

nás reprezentací té dané osoby. Takto pojatá virtuální identita není ekvivalentem k psychologické

definici identity, ve smyslu jakési vlastní jedinečnosti, neopakovatelnosti a ohraničenost vůči druhým

(Macek, 2003), byť v obou případech je užito stejného slova. Důvodem tohoto obsahového rozdílu je

následující: ne vše, co v prostředí internetu prezentujeme, musíme nutně vztahovat k naší vlastní

identitě, tedy k prožitku, že to jsem já.26

Na Facebooku se prezentujeme každý sám za sebe. Tvoříme si svůj profil, kde vkládáme své vlastní

fotky, své oblíbené odkazy, svoje myšlenky. Tyto záležitosti zde ale vkládá v závislosti na ostatních

uživatelích. Nevkládá je podle vlastního rozumu, ale podle rozumu ostatních. Umisťuje na Facebook

takové odkazy, aby se líbili skupině.

Le Bonn tvrdí, že dav nemá vlastnosti získané zprůměrňováním vlastností jednotlivců, ale nabývá

zcela nových, přesně stanovitelných vlastností. V kolektivní „duši“ davu se stírají intelektuální

schopnosti lidí- a tím také jejich individualita. Převládají nevědomé vlastnosti. Jedinec získává v davu

pocit nepřekonatelné moci, která mu dovoluje dát průchod pudům, jež by osamocen potlačil.27

Na Facebooku získá uživatel svoji vlastní identitu. Je to nová identita, protože člověk v davu, zvláště

v prostředí internetu, ztrácí svoji individualitu, čili tzn. že bez individuality už nemá tu identitu, kterou

se svojí individualitou normálně má.

Podle Adamse je identita člověka kontinuálním prožíváním totožnosti sebe sama, jeho ztotožněním

se s životními rolemi a prožíváním příslušnosti k větším či menším společenským skupinám.28

To znamená tedy, že naše virtuální identita je taková, jak se prezentujeme ve virtuálním prostředí.

Teď víme, v jakém prostoru se pohybujeme. Jaké jsou jeho nástrahy a naopak výhody, klady a

zápory. Ovšem následuje kapitola, která definuje ještě blíže prostor, kde se nacházíme, prostor, kde

chceme získávat přátelství. A název kapitoly zní Facebook jako sociální medium. Mediem se myslí

prostředek komunikace.

4 Facebook jako sociální medium

4.1 Historický vývoj

4.1.1 Sociální sítě

Sociální síť mohu popsat jako službu Internetu, na níž si člověk může vytvořit svůj profil, který jej

bude prezentovat a je možné se pomocí něj spojit s dalšími lidmi. Sociální síť je charakteristická tím,

že spojuje lidi, kteří se připojí k této síti. V této chvíli se stávají jejím uživatelem. K této síti se může

připojit každý. Čili uživatelem se může stát kdokoli bez ohledu na jakékoli aspekty jeho osoby. (bez

ohledu na věk, rasu, majetek) A když se tomu tak stane, stává se sociální síť prostorem pro sdílení

26 Šmahel, David. Blog.aktualne.centrum.cz *online+. *cit. 24.4.2012+. Dostupné z World Wide Web: http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/david-smahel.php?itemid=10055. 27 Šmahel, David. Psychologie a internet. TRITON 2003 28 Adams, G.R. Objektive measure of Ego Identity Status: A reference manual, 1999.

19

uživatelových oblíbených videí, hudby, událostí, prostorem pro přátelství s dalšími uživateli, jež si zde

svůj profil vytvoří. Vše se odehrává online v kyberprostoru.

4.1.2 Facebook

4.1.2.1 Předchůdci

Za předchůdce Facebooku je možno považovat mnoho a mnoho sociálních sítí, serverů, blogů či

diskuzních fór. Avšak velice důležitou funkcí Facebooku, jež je pro něj typická, je vyhledávání přátel,

svých známých či jiných uživatelů a spojování se s nimi. Proto je nejblíže Facebooku jako předchůdce

webová stránka Sixdegrees.com, založena Andrew Weinreichem roku 1997. Tato síť má uživatelům

dopomoci k vyhledání jakéhokoli přítele, jak už název napovídá, přes šest kontaktů.

Fungoval na velice podobném principu jako Facebook. Uživatel si mohl vytvořit profil, vytvářet

okruhy přátel, posílat zprávy, vytvářet nástěnky. Ačkoli to byl velice dobře vypracovaný projekt

sociální sítě, přišel v nevhodnou dobu a lidé ještě nebyli připraveni na tuto senzaci. Je možné, že

bychom dnes místo Facebooku byli na Sixdegrees.

4.1.2.2 Zakladatel- Mark Zuckerberg

Avšak přišel čas, kdy se tomu tak stalo. A lidé tuto senzaci, přijali s nadšením. O několik let později

roku 2004 vběhl do světa Facebook. Jeho tvůrcem je Mark Zuckerberg.

Mark Zuckerberg (*14. Května 1984), asi nejvíce diskutované jméno v této oblasti.

Mark Zuckerberg se narodil ve White Plains v New Yorku psychiatričce Karen a zubaři Edwardovi.

Mark a jeho tři sestry Randi, Donna a Arielle vyrůstali v Dobbs Ferry ve státě New York. Zuckerberg

měl po rodičích židovskou víru včetně bar micva ve 13 letech, ačkoliv o sobě vždy tvrdil, že je

ateistou. Studoval na škole Horace Manna, prestižní soukromé škole mimo New York, ale promoval

na Phillips Exeter Academy roku 2002.29

V době, kdy vytvořil Facebook, byl asi dvacet let starý. A já si říkám, jak někdo tak mladý mohl

vymyslet „něco,“ co zcela změnilo životy mnoha lidí, v současné době se bavíme o životech několika

milionů lidí po celé planetě.

V současnosti má Facebook více jak 325 milionů členů.30

Facebooku ale předcházeli i jiné projekty, jimž se Zuckerberg věnoval.

S přítelem Adamem D’Angelem vymysleli zábavnou počítačovou hru, včetně umělé inteligence MP3

přehrávače. A pracoval na tvorbě dalších a dalších programů a jejich vývoji.

Po ukončení střední školy pokračoval ve studiu na Harvardově Univerzitě.(2002)

4.1.2.3 Vznik

29 Wikipedia.org [online]. [cit. 8.1.2012] Dostupné z World Wide Web: http://cs.wikipedia.org/wiki/Mark_Zuckerberg. 30 Facebookonline.cz [online]. [cit. 13.5.2012]. Dostupné z World Wide Web: http://www.facebookonline.cz/historie-facebooku/.

20

Na Harvardově Univerzitě se věnoval práci na sociální síti Harvard Connection. Avšak začal se mimo

jiné věnovat vytváření vlastní sociální sítě.

Mark Zuckerberg totiž Facebook vytvořil spolu se svými dvěma spolubydlícími Dustinem

Moskovitzem a Chrisem Hughesem z koleje Harvardovy univerzity a původně byl tento projekt

zamýšlen pouze jako komunitní systém pro studenty Harvardu. Zuckerberg pojmenoval systém po

informačních letáčcích, které se na amerických univerzitách používají k seznamování studentů.31

Mark byl chlapec, který se chtěl také seznamovat, povídat si a sdílet své informace s děvčaty, stejně

jako ostatní chlapci. Pro snadnější způsob seznámení vytvořil sociální síť Facebook.

Už po několika měsících se ale Facebook stal velmi populární a byl zpřístupněn i pro další americké

univerzity. Postupně byl Facebook otevřen pro všechny uživatele s e-mailovou adresou na

„univerzitních“ doménách typu .edu, ac.uk a podobně. Začátkem roku 2006 se do Facebooku začaly

přihlašovat i velké společnosti a od 11. srpna 2006 je Facebook zpřístupněn všem lidem starším 13

let. Facebook se tak z nevinné univerzitní sítě tvořené „na koleně“ na koleji Harvardu stal jedním z

největších komunitních serverů.32

Zajímavé je, že Facebook je zpřístupněn lidem starším 13- ti let, avšak pokud se chci jako

potencionální uživatel zaregistrovat na Facebook, tak v kolonce na vyplnění roku narození, je i

možnost vyplnit rok 2012, což zákonitě znamená, že se mohu zaregistrovat, i kdybych se teoreticky

právě narodila.

4.2 Jak funguje

4.2.1 Profil

Vytvořit si profil na Facebooku se může zdát jako obyčejná činnost. Zadat jméno, školu, zkrátka údaje

o sobě. Avšak opak je pravdou. Člověk se může stát, jakou tváří chce.

Internet nám otevírá prostor pro: „dramatickou konstrukci vlastní identity, poskytuje příležitosti pro

promýšlení podstaty self, vymezení života a inteligence.33

Stavebním materiálem sociálních sítí jsou profily uživatelů. Stránka s uživatelským profilem bude

obsahovat takové informace, jaké do Facebooku zadáte. Patří k nim informace o zaměstnání,

vzdělání, vztazích (rodinném stavu), kontaktní údaje, informace o zájmech a koníčcích a další.34

Sebeprezentace. Vytváření profilu je nejspíše první činnost, které se uživatel věnuje. Profil uživatele

Facebooku obsahuje uživatelovu profilovou fotku, informace o uživateli (informace o škole, městě,

kde se narodil, městě, kde aktuálně žije, informace o svém pracovišti..), seznam přátel, odkazy a další

fotky.

31 Facebookonline.cz [online]. [cit. 13.5.2012]. Dostupné z World Wide Web: http://www.facebookonline.cz/historie-facebooku/. 32

Viz cit. č. 12. 33 Čermák I., Navrátil M. Vliv virtuální reality na psychiku jedince. 1997. 34 Kulhánková, H., Čamek, J., Fenomén Facebook, Kladno : Jakub Čamek – BigOak, 2010.

21

Lidé zde nejsou fyzicky. Proto, pokud jsou třeba se svým tělem nespokojení nebo celkově sami se

sebou, mohou zde, ale i nemusí, být takový, jací chtějí. Anebo sami sebou. To už záleží na každém

uživateli. Mohou vytvářet takový ideál sama sebe. K tomuto „hraní“ je Facebookový profil geniální.

Nejenže nemá dospívající strach ze svého okolí, ale také nemá při komunikaci přes internet obavy,

úzkosti a komplexy z toho, jak sám vypadá, jak se vnímá po fyzické stránce. Nikdo ho nebude

kritizovat za to, jaký má účes, jak se obléká, jak vypadá atd.35

Za hlavní nástroj sebeprezentace na profilu považuji status, jež patří k základním komunikačním

prostředkům mezi uživateli.

Představují „vytváření a vystavování vlastních komunikátů (a současně tedy performativní

vystavování sebe sama) probíhající formou interpersonální i skupinové interakce“.36

Status je tedy vyslovení, respektive vypsání své myšlenky ke sdílení s ostatními uživateli.

Status mnozí píší za různým účelem různými způsoby, stejně jako vytvářejí svůj profil za různými

účely různým způsobem, tak stejně tak různě a různým způsobem si přidávají své „přátele“.

Status si pak můžete prohlédnout nebo okomentovat nebo vyjádřit, že se vám líbí pomocí „tlačítka“

like na vaší zdi.

Zeď je prostor, kde můžete jako uživatelé po registraci a vytvoření profilu sdílet své informace.

Odkazy, hudbu, statusy.. cokoli. Je to něco jako nástěnka.

Informace na Zdi se vašim přátelům, případně ostatním na Facebooku, zobrazují podle vašeho

nastavení soukromí.37

4.2.2 Aplikace

Pro začátek síť Facebook pracuje přesčas, aby sklízela i další údaje od uživatelů, které lze použít k cíli

reklamy. Loni v září představil novou sadu sociálních aplikací (včetně připravované jednoho z The

Economist), které lidem umožní dělat věci jako sledovat filmy, poslouchat hudbu a číst zprávy na

Facebooku, spíše než jít jinde na webu. To vše je součástí Zuckerbergova ambiciózního plánu

mapovat všechna spojení mezi lidmi a věcmi, které je zajímají.38

Facebook je plný nejrůznějších aplikací, kterých je opravdu mnoho. A jsou většinou tak jednoduché,

a existuje jich takové množství, že musí obejmout snad veškeré publikum. Tedy alespoň se o to

pokouší.

35 Šmahel, David. Psychologie a internet. TRITON 2003. 36 Macek, J. (2009): Poznámky k teorii virtuálních komunit. Biograf (50): 60 odst. Dostupné na adrese http://www.biograf.org/clanky/clanek.php?clanek=v5001. 37 Kulhánková, H., Čamek, J., Fenomén Facebook, Kladno : Jakub Čamek – BigOak, 2010. 38 Ehis.ebscohost.com [online]. *cit. 22.4.2012+ Dostupné na World Wide Web: http://ehis.ebscohost.com/eds/detail?sid=c17ff4f0-b130-4c7c-91b9 dd69e1ca8663%40sessionmgr111&vid=1&hid=116&bdata=Jmxhbmc9Y3Mmc2l0ZT1lZHMtbGl2ZQ%3d%3d#db=a9h&AN=71129193.

22

Jednou z dalších základních služeb Facebooku, které neodmyslitelně patří k většině sociálních sítí je

možnost psaní zpráv. Tato služba umožňuje odesílání a přijímání zpráv. Zprávy zpravidla obsahují

text, ale mohou obsahovat i různé odkazy, fotky, videa a další.

V úvodu kapitoly jsem hovořila o předchůdcích Facebooku. Existuje jich mnoho, a mnoho z nich, ne-

li většina, „uměli“ psát zprávy. Ať už to byly ty novější jako například libimseti.cz, sixdegrees.com

nebo dnes již staší ICQ anebo úplně starý email. Jejich hlavní funkcí a mnohdy i jedinou funkcí bylo

psaní zpráv. Avšak Facebook se liší právě tím, že tyto funkce jako psaní zpráv má v základní nabídce a

k tomu nabízí mnoho různých dalších služeb.

Srhnula jsem tedy, co je to sociální síť, co je to Facebook, jaké aplikace nám nabízí a ukázala jsem,

jakou je- pro nás jako uživatele- možností. Celkově tedy víme, co je to přátelství obecně, co je to

kyberprostor a co je to Facebook. Proto se konečně můžeme věnovat definování přátelství na

Facebooku.

5 Přátelství na Facebooku

Jen jedna z funkcí Facebooku? Ano přátelství na Facebooku je funkce Facebooku, která vám

umožňuje přidávat si a odebírat jiné uživatele, které když si přidáte do vašeho seznamu kontaktů

zvaným Přátele.

Fantazie virtuálního světa v nás může evokovat silnější zážitek než skutečnost sama. Ve virtuálním

prostředí však můžeme kromě fantazie najít také vážné vztahy- ať už pracovní, přátelské nebo

milenecké.39

Podle Gackenbacha a Ellermana tedy je možné dát vzniknout přátelství na Facebooku.

Člověk je tvor společenský. Společenství vytváří a udržuje po staletí. Dnes je ale doba, kdy mnoho lidí

na celém světě troufla bych si říct, že i většina lidí, vytváří a udržuje svá společenství právě

v kyberprostoru. A to díky technologii, kterou používáme a která tu dříve nebyla. Lidé i dříve

zakládaly skupiny různých odvětví a různých názorů které je spojovaly. Možná proto se i dříve,

s nástupem technologie, jejich seskupení více blížilo přátelství. Proto, že se vídali fyzicky, udržovali

kontakt více lidsky, dotýkali se povídali si. Ano, i s pomocí technologií jsme schopni si povídat, ale ne

v reálu. A toto společenství, které se dnes vytváří na sociální sítích prostřednictvím právě nové

technologie, se milně nazývá přátelství. Na Facebooku slouží přátelství spíše jako takový kontakt list.

Podle některých uživatelů:

„Přátelství přes facebook je něco jiného než opravdové přátelství, mám tam třeba i někoho, koho

znám jen přes fb, ale spis to jsou jenom známí.“ (Šmerdová Zuzana, 16let)

„Pro mě je to jen virtuální přátelství a nebo budoucí přátelství k osobnímu seznámení. To se nedá

říct, mám tam kamarády i nebo jen i známý.“ (Tomáš Lengál, 22let)

„Přátelství na FB je pro mě opravdové přátelství, ale jiným způsobem prostě, přidávám si rozhodně

jen kamarády.“ (Markéta Štroblová, 24let)

39 Gackenbach, J.; Ellerman, E. Introduction to psychological aspects of internet, intrapersonal, interpersonal and transpersonal implications. San Diego: 1998.

23

„Přátelství na facebooku pro mě znamená i něco jiného, než čisté přátelství, protože jaksi AJ

nerozlišuje kamarádství a přátelství . Z toho důvodu mám v seznamu, jak přátele, takové ty

opravdové, kteří by pro mě udělali první poslední, ale mám tam také kamarády a lidi, které jsem viděl

jen jedenkrát nebo dvakrát v životě... FB spíše beru jako nějaký seznam lidí, které znám a s kterýma

můžu cokoliv hned teď sdílet přes internet, protože jsou většinou rozsetí po celé ČR.“ (David,

Mateašák, 31let)

„90% je pro mě kamarádů, ostatní mám z dřívějších her, ale opravdu přesně nevím, fb mám spíš

jakože domlouvací kanál:D“ (Veronika Schubertová, 19let)

„Na Facebooku mám v přátelích své skutečné přátele, ale i spoustu známých a i neznámých, s nimiž

se třeba mohu pomocí fb přáteli stát.“ (Lea Kupčíková, 40let)

Na internetu, ve virtuálním světě, v kyberprostoru jsme někdo jiný. Máme pořád touhu jít někam dál

v tom kým jsme. To je správné, to nás obohacuje, tahle touha nás činí lepšími, vzdělanějšími,

zajímavějšími. Ale pro některé osoby to znamená zcela se vymanit ze svého fyzického těla. Máme

pocit, že lepší a lepší je být modernější a modernější, technologičtější a technologičtější. Že čím více

se vzdalujeme svému tělu, tím skvělejší budeme. To právě není pravda. Můžeme mít luxusní

nejmodernější technologie, avšak to nejúžasnější, co máme odjakživa, je naše tělo. Kvůli ostatním

lidem, kteří jsou třeba sami z nějakého, ať už jakéhokoli, důvodu nespokojení, se jiní lidé cítí také

špatně. V dnešní době se vytváří jakési neviditelné a nepsané, avšak pro většinu lidí životně důležité

stanovy, podle kterých víme, jak má vypadat ,,ideální,, tělo, ,,ideální,, myšlení, ,,ideální,, umění. A

když něco z toho není, jak ,,má,“ cítíme se pak nějak špatně. A chceme být někdo jiný, někdo „lepší“

než jsme podle těch „přiblblých“ stanov, nemáme pak rádi svoje tělo, svůj mozek, svá díla. To je ale

chyba, člověk si má vážit všeho co má, ať už je to cokoli, ať už to vypadá jakkoli a bez ohledu na to, co

si myslí ostatní.

Lidé se bojí spousty věcí. Bojí se zlých lidí, bojí se o svoje peníze, bojí se špatného počasí. Nejvíce ze

všeho mají ale strach z vyloučení ze společnosti, z kruhu, ze skupiny. Každý chce patřit do nějaké

skupiny a proto, aby zabránili případnému vyloučení, činí se pro tu svou určitou skupinu, co

nejpřitažlivější. Když si tedy ve skutečném životě přitažlivý, ať už v jakémkoli aspektu, nepřipadají,

přetváří se v někoho jiného- zdánlivě přitažlivého- pro svoji skupinu. A tato skupina se jmenuje

Facebook.

V prostředí internetu mizí bariéry, dospívající se označují jako odvážnější, výřečnější, udávají větší

schopnost odhalení se, „odhození masky“. Zdá se, že právě větší otevřenost v prostředí internetu si

uvědomuje více mladých uživatelů internetu.40

O tématu v přátelství na Facebooku se asi nejvíce diskutuje v souvislosti s postrádáním kontaktu

face-to-face. To je ale -jak jsme si předvedly- v předešlém odstavci i výhodou. Bytí na Facebooku nám

tedy neumožňuje fyzicky být s našimi přáteli, avšak dává nám naopak možnost překonávat bariéry,

jež jsou právě spojené s fyzickou stránkou člověka. Například když člověk není schopen se reálně

sejít, protože třeba nemá nohy nebo je připoután na nemocniční lůžko. A nejsou to jen fyzické

bariéry, které lze prostřednictvím internetu, překonávat. Hovořím o sociálních bariérách. Například

barva kůže, sociální poměry (nižší a vyšší třídy), věk. Ale na Facebooku jste prostě jen uživatelé

40 Šmahel, David. Psychologie a internet. TRITON 2003.

24

Facebooku a jste takový, jaký je váš profil. Nejste zde fyzicky, a proto můžete být, jací chcete. Mnozí

lidé si mohou myslet, že to, že se s lidmi nemusí vidět fyzicky, že mohou být kým chtějí, kým třeba

v reálném světě být nemohou, znamená to zákonitě, že nejčastěji budou trávit čas právě na

Facebooku. Však jistá studie ukazuje, že tomu tak není.

Facebooku podle výsledků studie více důvěřují druhým lidem, mají také více blízkých přátel a jsou

více vidět v politice. „Vyskytlo se mnoho spekulací o dopadu užívání sociálních sítích na společenský

život lidí a mnohé z toho se točilo kolem možnosti, že tyto stránky poškozují vztahy uživatelů a

vytlačují je ze skutečného světa,“ uvedl hlavní autor studie Keith Hampton. „Zjistili jsme pravý opak -

totiž že lidé, kteří používají sítě jako Facebook, vlastně mají více blízkých vztahů a je u nich

pravděpodobnější, že se zapojí do občanských a politických aktivit,“ tvrdí Hampton.41

V mládí člověk hledá svou identitu, hledá sám sebe, hledá nějakou podobu toho, jaký je. Ve virtuální

realitě si mohou vyzkoušet různé identity, mohou zkusit, jací by mohli být, která z identit jim sedí.

Ve virtuální realitě se prezentujeme jako různorodé osobnosti, které jsou skryté nebo zcela

neznámé, zkoušíme si zde to, co máme strach vyzkoušet či odhalit v reálné skutečnosti.42

5.3 Vznik a průběh

5.1.1 Motivace vzniku přátelství

Lidé mohou mít odlišný názor na to, podle čeho si vybíráme své přátele, jaká motivace nás k tomu

vede vůbec nějakého přítele mít. Avšak v reálném životě jsou zcela jiné motivace nežli v tom

Facebookém životě. Na Facebooku rozlišuji vznik přátelství podle toho, koho si uživatel přidá do

seznamu svých „přátel.“ Jestli je uživatelovou motivací vytvořit si seznam opravdu skutečných přátel

nebo tento seznam „přátel“ je pouze jakýsi kontakt list lidí, které uživatel zná podle tváře. Anebo

jestli je seznam „přátel“ pro uživatele na Facebooku kombinací skutečných přátel a ostatních

uživatelů. Rozlišuji tedy tři možnosti vzniku „přátelství“ na Facebooku a to jsou:

1. typ: Přátele.

První typ je uživatel Facebooku charakteristický většinou tím, že ve své kolonce „přátele“ nemá

uživatelů příliš mnoho. To je dáno tím, že uživatel si přidá do „přátel“ na Facebooku pouze toho, kdo

je jeho skutečným přítelem v životě reálném. To znamená, že pokud jich nějakou náhodou nemá

tisíce, tak jich má v seznamu „přátel“ skutečně pouze několik. Čili jeho přátelství na Facebooku se

může rovnat přátelství face-to-face.

2. typ: Kontakt list.

Druhým typem je uživatel Facebooku, který si prohlíží známé tváře, které si ho chtějí přidat do

„přátel“, a pokud se stane, že ty tváře pozná, přidá si je také. To znamená, že uživatelovi „přáteli“

jsou ti lidé, jejichž tváře zná. Mohou to být jeho skuteční přátelé, jako tomu bylo v prvním typu

41 Zprav.E15.cz [online] [cit. 22.4.2012]. Dostupn0 na World Wide Web: http://zpravy.e15.cz/byznys/technologie-a-media/internetova-pratelstvi-na-facebooku-pry-podporuji-skutecne-setkavani-659280. 42 Dušková, M (2001). Psychologické aspekty komunikace on-line. Bakalářská práce. Brno: FSS MU.

25

„přátelství“, jelikož přátele poznal podle tváře s tím rozdílem, že mezi „přáteli“ má uživatel i ostatní

své známé, které třeba jen zahlédl jednou v životě, vůbec nejsou skutečnými přáteli, ale zná jejich

tváře.

A tady vidím i hlavní účel Facebooku, čili „knihy tváří“. Proč se jmenuje zrovna kniha tváří? Myslím si,

že původním záměrem, soudě dle názvu, bylo mít v kontakt listu čili „přátelství“ ty lidi, jejichž tváře

známe.

3. typ: Všichni.

Uživatel Facebooku, jež je třetím typem si přidává do „přátel“ každého uživatele, který o „přátelství“

požádá. Mezi těmito uživateli mohou i nemusí být skuteční přátelé, známé tváře a lidé, jež třeba

nikdy v životě uživatel neviděl. Tedy je možné, že po přidání do „přátel“ se mohou seznámit a je tu

reálná možnost vzniku nového přátelského vztahu.

Internet ve vztahu k přátelství má dvě základní funkce. Jednou z nich je komunikační nástroj

k udržování a podpoře stávajících přátelství, kdy užívání internetu a internetová komunikace zlepšuje

kvalitu stávajících přátelství. Druhým účelem pak je navazování přátelství nových.43

Třetí typ je tedy kombinací těchto dvou účelů pro navazování přátelských vztahů na Facebooku.

Nutno dále uvést, že v každém ze tří typů přátelství na Facebooku lze nalézt každý z typů přátelství

dle Aristotela.

5.1.2 Vyjádření přátelství na Facebooku

5.1.2.1 Smailíci

Internet je interaktivní, sociální, komunikačně propojující médium. Obsahuje však také prvky, které

komunikaci zjednodušují až do podoby znivelizované či depersonalizované. Týká se to například tzv.

emočních ikon (emoticons, smilies). Všem uživatelům se nabízí repertoár ustálených znaků. Uživatel

pak pro momentální (pravděpodobně velmi individuální a často nezaměnitelný) emoční stav zvolí

značku, která hloubku, specifičnost a subjektivitu jeho citu nivelizujícím způsobem zredukuje – a

připodobní jiným lidem. Stejně postupuje, když chce indukovat jistý emoční stav u příjemce: myslí

více na to, jak chce, aby se příjemce cítil, než na to, jak se cítí sám. Jeden závěr, připomínající již

zmíněný „paradox internetu“, zní, že redukcí a nivelizací komunikace na úroveň značek, fragmentů

slov a ikon (a tedy v jistém slova smyslu skutečně „depersonalizací“) se přispívá k větší personalizaci –

nebo, chceme-li, „disinhibici“ a otevřenosti – právě v on–line vztahu. (Rozhodně dojde k nárůstu

personalizace a jisté familiárnosti, než kdyby adresát nebyl prostřednictvím emočních ikon

informován o emocích nebo emočních záměrech odesílatele.44

43 McKenna, K. A., Green, A. S., & Gleason, M. J. (2002). Relationship Formation on the Internet: What’s the Big

Attraction?. Journal of Social Issues, 58(1), 9. Retrieved from EBSCOhost.

44 Vybíral, Z. (2001): Mění se lidská psychika v éře internetu? Psychologie dnes.

26

Tak zvaní Smajlíci tedy emotikony slouží, už jak název napovídá, k vyjádření emocí. Když chceme

něco říci, prostřednictvím písmen a znaků čili slov a vět, tak abychom alespoň nějakým způsobem

vynahradili chybějící fyzickou stránku člověka- jeho mimiku- používáme Smailíky.

5.1.2.1 Like

Nejzajímavější a nejdůležitější funkcí shledávám „tlačítko“ like, tzn. Líbí se mi. Na téměř cokoli na zdi,

na jakoukoli fotku, odkaz či komentář je možné zareagovat tlačítkem like. Likem uživatel vyjádří, že se

mu líbí něco, co vaši přátelé- uživatelé kontakt listu s názvem přátelství- sdílejí.

Když vidím like od někoho ze svých přátel na Facebooku, vím s jistotou jednu ze dvou informací. A to

je buď, že viděl mou sdílenou myšlenku, či fotku nebo odkaz a že se mu líbí anebo že mě má rád a

sdílený odkaz vůbec neviděl, jen mi dal like, protože si myslí, že když mi dá like, udělá mi tím radost.

5.1.2.2 Komunikace prostřednictvím chatu

Psychologové objevili a popsali několik druhů funkcí, jež komunikace má. Podle Zbyňka Vybírala plní

funkci především informativní, instruující, přesvědčující, vyjednávací a bavící, však později dodal ještě

funkci kontaktující a předváděcí se.(Vybíral, Psychologie komunikace) Myslím si ale, že si mnoho lidí

neuvědomuje, že v dnešní době znamená komunikace pro člověka mnohem víc než si jen dokáže

pomyslet.

5.1.2.3 Buddy poke

Buddy poke je aplikace, která slouží k imaginárním dotekům. Díky Buddy poke je možné

prostřednictvím obrázků „dotýkat se“ jiného uživatele. Tedy pokud chcete druhého uživatele

obejmout například, sdílíte na jeho zeď objetí, tzn. Že mu na zeď „připíchnete“ obrázek s človíčkem,

jež vás objímá.

5.1.2.4 Štouchnutí

Pokud na sebe chcete upozornit druhého uživatele, tedy chcete dát najevo některému z uživatelů, že

existujete, ať už je ve vašich přátelích nebo ne, je možné jej imaginárně „šťouchnout.“ To znamená,

že uživateli se po vašem „šťouchnutí“ zobrazí zpráva, že jste jej šťouchli.

5.4 Definice přátelství na Facebooku

První, kdo se zabýval vztahy v internetovém prostředí byl R. Kraut a jeho kolegové a to ve studii

Internet paradox: A social technology that reduces social involvement and psychological well-being.

Jejich závěr byl následující: internet škodí sociálním vztahům v běžném životě a rovněž snižuje

celkový pocit well-being jedince. Za paradox bylo považováno to, že i když internet slouží

k interpersonální komunikaci, tak kvalita online vztahů a komunikace je mnohem nižší než ve

fyzických sítích. Dvěma základními principy, proč jsou online přátelství nekvalitní je podle těchto

autorů za prvé nižší frekvence kontaktu a za druhé absence fyzické blízkosti.45

45 Kraut, R., Patterson, M., Lundmark, V., Kiesler, S., Mukophadhyay, T., & Scherlis, W. Internet paradox: A

social technology that reduces social involvement and psychological well-being?. American Psychologist. 1998.

27

Výsledky této studie avšak byly velice ovlivněny tím, v jakém historickém kontextu byly tvořeny. Tato

studie byla prováděna roku 1998. Je to 14 let a to je, při dnešním tempu vývoje technologií a spolu s

ním i změnou společnosti, velmi dlouhá doba. Výsledky byly dány také tím, že mnoho lidí v té době

nemělo přístup k počítači a když tak pokrytí internetu bylo velmi nízké.

Sami autoři však vytvořili o několik let později přesněji roku 2002 studii novou a výsledky této studie

potvrdily pravý opak než studie předešlá.

Užívání internetu zde bylo pozitivně spojeno s mnoha proměnnými jako rozšíření sociálních aktivit,

pozitivní vliv na psychické well-being, rozšíření lokálních i vzdálených sociálních sítí, zlepšení face-to-

face komunikace, angažovanost v organizacích, zlepšila se u respondentů dokonce důvěra v lidi a

rovněž počítačová gramotnost. Na druhé straně používání internetu bylo stále spojeno s nárůstem

stresu, rovněž byl zaznamenám pokles znalostí o blízkém okolí uživatele a spokojenost se životem

v tamější oblasti.46

Tato studie také ukázala, že pozitiva či negativa internetu jsou spojena s charakterem a věkem

uživatele.

Na starší pojetí R. Kraut a kolegů, že internet sociální interakci neprospívá navazuje například

redukující teorie, která předpokládá, že internet škodí existujícím přátelstvím.47

Tato teorie už je z roku 2007, což znamená, že je mnohem aktuálnější než předešlá od Krauta a

kolegů.

Výsledky z roku 2005 J. Petera a kolegů ukazují, že psychologické aspekty v interakci s motivy jedince

a s jejich vzorci užívání internetu jsou predikátorem kvality jejich online přátelství.48

To znamená, že je možné uplatnit moje rozdělení „přátel“ na Facebooku.

6 Závěr

Naším přítelem v reálném životě je člověk, který je ctnostný, který je nám rovný a zároveň je naším

jakýmsi protikladem. Čili přátelství v reálném životě definuji jako vztah mezi dvěma lidmi nebo raději

mezi dvěmi živými bytostmi, jež jsou si navzájem blízcí a mají se rádi. Ať už z jakéhokoli důvodu.

46 Kraut, R., Kiesler, S., Boneva, B., Cummings, J., Helgeson, V., & Crawford, A. Internet Paradox

Revisited. Journal of Social Issues, 58(1), 49. Retrieved from EBSCOhost. 2002.

47 Valkenburg, P. M., & Peter, J. (2007). Preadolescents' and adolescents' online communication and their

closeness to friends. Developmental Psychology. 2007

48 Peter, J., Valkenburg, P. M., & Schouten, A. P. (2005). Developing a Model of Adolescent Friendship

Formation on the Internet. CyberPsychology & Behavior. 2005.

28

V přátelství na Facebooku se mohou promítat i druhy přátelství z reálného života. Znamená to tedy,

že se dá vyjádřit toto přátelství na Facebooku? Jistě. Představila jsem spousty možností, jak toto

přátelství vyjádřit. Prostřednictvím Buddypoke je možné věnovat obětí, polibek, prostřednictvím liku

je možné vyjádřit, že se vám něco líbí. Na Facebooku je mnoho aplikací jak vyjádřit přátelství velice

podobě jako v přátelství face-to-face. Facebook nabízí nové způsoby sdílení zážitků, sdílení myšlenek-

sdílení přátelství. Nedá se to srovnávat s reálným životem. Facebook a vůbec prostředí na internetu

je úplně jiný svět. Zcela nový, zcela odlišný, než a který jsme byli doposud zvyklý.

Slouží tedy přátelství na Facebooku jen jako doplněk stávajících přátelství face-to-face nebo lze

vytvářet přátelství nová? Obě možnosti jsou zcela možné.

Když daná osoba není naším přítelem, znamená to tedy, že je tatáž osoba náš nepřítel? Znamená to

přátelství na Facebooku. Tyhle ne-nepřátele sbíráme do kontakt listu pod názvem přátelé. Jistě, že

někteří uživatele Facebooku- a to konkrétně uživatele patřící do skupiny prvního typu dle mého

dělení přátelství na Facebooku, podle toho, koho si uživatele přidají jako svého přítele- mají ve svém

kontakt listu, pod názvem přátele, skutečně pravé přátele z reálného života. Ty druhé dva typy dle

mého dělení přátelství na Facebooku a to uživatelé patřící do skupiny Kontakt list a Všichni, sbírají

tzv. ne-nepřátele. Podle toho, že v jejich seznamech již nenalézáme pouze jejich skutečné přátele.

Hovořím mimochodem o přátelích, o nichž si tito uživatelé- lidé- myslí, že jejich přáteli jsou. To, jestli

jejich přátelství existuje podle našich definic od Aristotela, to už nevím.

Definovat přátelství na Facebooku je tedy nemožné, pokud bychom jej chtěli definovat podle toho,

kdo si koho přidává do seznamu přátel. To by existovalo toliko definicí, kolik je uživatelů na

Facebooku. Jednotlivé definice by se měnili podle každého jednoho uživatele, je to subjektivní. Tedy

pokud by uživatel měl v seznamu přátel pouze přátele z reálného života, jeho definice přátelství na

Facebooku by mohla znít stejně tak jako definice reálného přátelství. Čili například, že přátelství na

Facebooku pro něj znamená oporu, lásku, bratrství a tvoří s nimi ten nejpevnější a nejkrásnější vztah.

Dále uživatel, jež už v seznamu přátel nemá pouze přátele, jeho definice přátelství na Facebooku by

zněla asi takto: přátelství na Facebooku pro mě znamená jakýsi kontakt list, ve kterém se mohou a

nemusí vyskytovat moji přátele z reálného života. Anebo je možné, že by definice uživatele, jež nemá

v přátelích na Facebooku žádného přítele nebo má, ale nedává tomuto přátelství váhu, mohl by říct,

že přátelství na Facebooku pro něj neznamená vůbec nic. Ano, to znamená, že definice přátelství na

Facebooku, podle toho, kdo koho si přidá do seznamu přátel na Facebooku, se liší s jednotlivými

uživateli.

Ovšem pokud bych chtěla vytvořit hodně obecnou definici, mohla bych jednoduše říci, že přátelství

na Facebooku je zkrátka seznam všech našich ne-nepřátel. V tomto pojmu ne- nepřátelé se mohou

„skrývat“ jak přátelé, tak známí, tak cizí lidé.

Názory uživatelů Facebooku na to, jaké je jejich přátelství na Facebooku jsou si zároveň jsou velice

podobné, ač se některé navzájem vylučují. Proto se nedá přátelství na Facebooku definovat a nedá se

jednotnou myšlenkou definovat ani přátelství face-to-face. Je to něco tak vznešeného, že kdyby to

bylo možné slovy pojmenovat, už by to nebylo tak krásné. Přátelství je něco tak úžasného, že slovy by

se jen hanobilo. Avšak těmito pokusy definovat přátelství jak face-to-face, tak na facebooku se

přibližujeme významu toho slova „přátelství.“ Jsme každý jiný, každý člověk má jiný názor, jiné

hodnoty, jiné srdce, jiný mozek jinou duši. Proto i máme odlišné definice přátelství. Existuje spoustu

rozdílů na to, aby se přátelství, ať už facebookové čili face-to-facové, dalo definovat.

29

Všechno se pořád nemusí jen definovat. Život je strašně moc krásný, tak jak je. Slovy nedefinovaný.

Konkrétně já mám přátele i ty, co nejsou lidmi, mezi mnou a neživými „věcmi“ i „věcmi“, které ani

nejsou vidět existuje přátelský vztah. Vždyť přece ty nejkrásnější věci- jsou ty nepopsatelné,

nevyřčené. Život je krásný.

7 Bibliografie

Tištěné dokumenty:

Adams, G.R. Objektive measure of Ego Identity Status: A reference manual, 1999. Aristoteles. Etika Níkomachova. Praha: Rezek, 2009. Čermák I., Navrátil M. Vliv virtuální reality na psychiku jedince. 1997. Dušková, M (2001). Psychologické aspekty komunikace on-line. Bakalářská práce. Brno: FSS MU.

Fehr, B. A. Friendship processes. Thousand Oaks, California: Sage Publications, 1996.

Gackenbach, J.; Ellerman, E. Introduction to psychological aspects of internet, intrapersonal, interpersonal and transpersonal implications. San Diego: 1998.

Jandourek, J. 2007. Sociologický slovník. Praha: Portál.

Joinson, A. Causes and imlications of disinhibited behavior on the internet. San Diego, Academic press. Keller, J. "Přátelství" *slovníkové heslo+. In Velký sociologický slovník II. Praha: Karolinum, 1996.

Kraut, R., Patterson, M., Lundmark, V., Kiesler, S., Mukophadhyay, T., & Scherlis, W. Internet paradox: A social

technology that reduces social involvement and psychological well-being?. American Psychologist. 1998.

Kraut, R., Kiesler, S., Boneva, B., Cummings, J., Helgeson, V., & Crawford, A. Internet Paradox Revisited. Journal

of Social Issues, 58(1), 49. Retrieved from EBSCOhost. 2002.

Kulhánková, H., Čamek, J., Fenomén Facebook, Kladno : Jakub Čamek – BigOak, 2010. McKenna, K. A., Green, A. S., & Gleason, M. J. (2002). Relationship Formation on the Internet: What’s the Big

Attraction?. Journal of Social Issues, 58(1), 9. Retrieved from EBSCOhost.

Pahl, R. E. 2000. On Friendship. Oxford: Blackwell.

Peter, J., Valkenburg, P. M., & Schouten, A. P. (2005). Developing a Model of Adolescent Friendship Formation

on the Internet. CyberPsychology & Behavior. 2005.

Řeháková, B. 2003. "Vzorce přátelství v české společnosti". Sociologický časopis 39 (4): 509-528.

Soudková, M. 2006. O zdravých vztazích mezi lidmi: přátelství a manželství. Brno: Doplněk.

30

Spencer, L., Pahl, R. E. 2006. Rethinking Friendship: Hidden Solidarities Today. Princeton: Princeton University Press.

Šmahel, David. Psychologie a internet. TRITON 2003.

Valkenburg, P. M., & Peter, J. (2007). Preadolescents' and adolescents' online communication and their

closeness to friends. Developmental Psychology. 2007

Vybíral, Z. (2001): Mění se lidská psychika v éře internetu? Psychologie dnes.

Vybíral, Zbyněk. Psychologie komunikace. Praha: Portál, 2009.

Elektronické dokumenty:

Citaty.net *online+. *cit. 15.3. 2012+. Dostupný na World Wide Web: http://citaty.net/citaty-o-

pratelstvi/?page=4.1

Dočekal, Daniel. Lupa.cz *online+. *cit. 5.2.2012+. Dostupné z World Wide Web:

http://www.lupa.cz/clanky/nove-nastaveni-soukromi-na-fb-vse-pri-starem/.

Ehis.ebscohost.com [online]. [cit. 22.4.2012+ Dostupné na World Wide Web:

http://ehis.ebscohost.com/eds/detail?sid=c17ff4f0-b130-4c7c-91b9

dd69e1ca8663%40sessionmgr111&vid=1&hid=116&bdata=Jmxhbmc9Y3Mmc2l0ZT1lZHMtbGl2ZQ%3d%3d#db

=a9h&AN=71129193.

Facebookonline.cz *online+. *cit. 13.5.2012+. Dostupné z World Wide Web:

http://www.facebookonline.cz/historie-facebooku/.

Keller, Jan. Novinky.cz *online+. *cit. 17.4.2012+. Dostupný na World Wide Web:

http://www.novinky.cz/kultura/salon/177872-jan-keller-postmoderni-rekviem.html.

Macek, J. (2009): Poznámky k teorii virtuálních komunit. Biograf (50): 60 odst. Dostupné na adrese

http://www.biograf.org/clanky/clanek.php?clanek=v5001.

Macek, Jakub. Revue pro media. Rpm.fss.muni.cz *online+. *cit. 24.3.2012+. Dostupné z World Wide Web:

http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/kyberprostor.htm.

Šmahel, David. Blog.aktualne.centrum.cz *online+. *cit. 24.4.2012+. Dostupné z World Wide Web:

http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/david-smahel.php?itemid=10055.

Wikipedia.org *online+. *cit. 8.1.2012+ Dostupné z World Wide Web:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Mark_Zuckerberg.

Zprav.E15.cz [online] [cit. 22.4.2012]. Dostupn0 na World Wide Web: http://zpravy.e15.cz/byznys/technologie-

a-media/internetova-pratelstvi-na-facebooku-pry-podporuji-skutecne-setkavani-659280.

8 Anotace

Bakalářská práce se zabývá vztahem Facebooku a přátelství z pohledu nových medií.

31

Pomocí analýzy a vlastní dedukce se pokusím definovat přátelství na online sociální síti Facebook čili

v „knize tváří“, což je i hlavním cílem této práce. Abych byla schopná definovat přátelství na sociální

síti Facebook, musím si především definovat pojem přátelství, sociální sítě, představit Facebook.

V úvodní části se tedy pokusím definovat přátelství, způsoby jeho vzniku, jeho formy a atributy,

kterými se přátelství vyznačuje.

Pokusím se nastínit prostředí, v němž se odehrává přátelství na Facebooku a jestli má na uživatele

nějaký vliv, jestli ano, tak jaký. Dále definuji sociální síť, představím sociální síť Facebook , jeho

historický vývoj a aplikace, díky nimž jsou uživatelé schopní vyjadřovat přátelství. Dále budu mapovat

způsoby vzniku přátelství a jeho průběhu mezi lidmi, kteří se přátelí s někým na sociální síti Facebook.

Na základě studia, literatury a výsledků existujících výzkumů, které dokreslují citace z rozhovorů,

stanovím, jakých toto přátelství nabývá kvalit. Zda se odehrává pouze v online světě, případně zda jde

jen o doplněk komunikace přátelství s lidmi, se kterými se běžně vídáme.

9 Abstract

Bachelor´s thesis deals with the relationship of Facebook and friendship from the perspective of new

media.

By analysis I will try to define friendship online of social network Facebook thus in „the book of

faces”, which is the main goal of this work. I have to define a particular term friendship, social

networks, present Facebook to be able to define friendship of social network Facebook. I will try to

define friendship online social network Facebook, or in “book of face” by analyzing and my own

reasoning, which is the main goal of this work. I have to define the term friendships, social networks,

present Facebook- to be able to define friendship on social network Facebook. In the introductory

part I will try to define friendship, ways of its origins, its forms and attributes, which are

characterized by friendship.

I will try to outline the environment in which to place friendship is on Facebook and if user has some

influence, if so, how. I will define the social network, introduce social network Facebook, its historical

development and applications that make users able to express friendship. I also will map the ways of

friendship and its process among people who are friends with someone on the social network

Facebook. Based on the studies, literature and the results of existing studies that illustrate

quotations from the interviews, I set out, which takes friendship qualities. Whether it takes place

only in the online world, or whether it is just an add- communication friendship with people they are

generally seen.