Zvíře jako potrava

Úvod do Animal Studies

Mazlíčci vs potrava

Nástin počátků konzumace masa

• První primáti (před 50 miliony let)– konzumace převážně rostlinné potravy: ovoce,

ořechy, zelené listy; ale též hmyz a ptačí vejce– ale zároveň i všežravé formy (mršiny)

• Australopithecus (před 3 miliony let)– začal konzumovat maso (drobné živočichy) jako

doplněk převážně rostlinné potravy (plody, hlízy)

Australopithecus

• 1) bipedalismus (vzpřímená chůze)• 2) konzumace masa • 3) rozvoj mozku– korelace mezi masem a rozvojem mozku?– korelace mezi bipedalismem a rozvojem mozku?

The Expensive-Tissue Hypothesis

• Aiello a Wheeler (1995): – „konzumace masa nebo jiných výživných zdrojů

potravy vedla k rozvoji mozkové tkáně“• mediální zkratka „maso nás udělalo chytrými“– další zdroje: ovoce, hlízy, olejnatá semena a ořechy– maso však mělo ve studii prominentní postavení –

móda tzv. paleolitického stravování

Energetics and the Evolution of Human Brain Size

• Navarette, Schaik a Isler (2011): – při kontrole proměnné „tuková tkáň“ nebyla

korelace mezi velikostí mozku a konzumace masa průkazná

– záporná korelace mezi velikostí mozku a tukové tkáně kvůli energii potřebné k přenášení

– lidé a kytovci– výhoda snadného pohybu

Energetics and the Evolution of Human Brain Size

• Navarette, Schaik a Isler (2011): – tukové zásoby nebránily vývoji mozku– maso = jen jeden z mnoha faktorů energetické

bilance– Faktory:• Vylepšení diety (maso, hlízy, ořechy)• Bipedalismus + používání nástrojů• Nové způsoby úpravy potravin

• Homo habilis (před 2 miliony let)– začal lovit a používat kamenné nástroje, ale stále je

jeho potrava převážně rostlinná• Homo erectus (před 1 milionem let)– používání ohně, schopnost skladovat ořechy a hlízy

během zimy, sofistikovanější nástroje k lovu. Strava: maso, ovoce, výhonky, vejce a hmyz

• Homo sapiens (před 125 000 lety)– postupné rozvíjení metod zpracování potravin:

krájení, mletí, pečení a vaření– největší zastoupení masa v potravě – doba ledová– 9000 př. n. l. – domestikace zvířat, vznik zemědělství

Evoluční význam konzumace masa

• Přizpůsobení se prostředí – konkurenční výhoda– Chladné období – živočišná strava– Nedostatek zvěře – rostlinná strava

• Samotný akt lovu – rozvoj sociálních dovedností

• Více kalorií• Lze aplikovat na dnešní svět?

Od zemědělství k industrializaci• Vznik zemědělství (8 – 10 000 př. n. l.)– Domestikace zvířat – ovce, kozy, krávy, prasata– Kultivace pšenice, ječmene a luštěnin– Zastoupení masa – cca 10%

Od zemědělství k industrializaci

• Raný středověk– Další zdokonalení zemědělství – obiloviny a

luštěniny• 14. – 18. století – Maso = luxusní zboží nejbohatších vrstev – Běžná strava: chléb, ovesné a luštěninové kaše– V novověku též brambory, rajčata a kukuřice

• 19. století – nástup industriální revoluce

Industriální revoluce

• Polovina 19. století• Růst objemu a intenzity živočišné výroby– Rostlinná výroba – zvýšení o 37 %– Živočišná výroba – zvýšení o 204 %

Jakubec, Jindra (2006). Dějiny hospodářství českých zemí od počátku industrializace do konce habsburské monarchie, str. 124.

20. století - Evropa

• První světová válka – nedostatek všeho• Mezi válkami – nárůst konzumace, ale i obliba

vegetariánství (foto)• Druhá světová válka– Nedostatek masa– Ale fungující přídělový

systém

2. polovina 20. století

• 1949-1989 – konzumace masa na historicky nebývalé úrovni, jak na západě, tak na východě– Velkochovy a družstva umožňují velkou produkci

Absolutní kontrola zvířat

• Kontrolované krmivo(bohaté na kalorie a vitaminy: A, D, B12/kobalt aj.)

• Omezený prostor• Umělé rozmnožování• Mrzačení• Jatka, co nejdříve

Jatka co nejdříve = méně nákladů

Jatka co nejdříve = méně nákladů

Intenzivní šlechtění• Důraz na vysokou užitkovost– Několikanásobně více masa, mléka, vajec– Krátká doba: méně krmiva, energií atd.

Intenzivní šlechtění• Důraz na vysokou užitkovost– Několikanásobně více masa, mléka, vajec– Krátká doba: méně krmiva, energií atd.

Intenzivní šlechtění• Důraz na vysokou užitkovost– Několikanásobně více masa, mléka, vajec– Krátká doba: méně krmiva, energií atd.– http://landwirtschaftsbetrieb-mueller.de/livecam/

Zdravotní doporučení

• Podpora setrvalého nárůstu konzumace živočišných potravin

• „Živočišné bílkoviny = základ zdraví“

90. léta až současnost

• Mírný pokles konzumace masa– Popularizace zásad zdravé stravy– I čeští lékaři doporučují snížení

konzumace masa• Roste počet vegetariánů v populaci• V rozvojových zemích však konzumace masa

vzrůstá + populační růst = problém?

Konzumace masa ve světě

Konzumace masa ve světě

• 2 miliardy lidí – převažuje živočišná strava (USA, EU, Austrálie)

• 4 miliardy lidí – převažuje rostlinná strava– ALE Začínají následovat „náš“ model

Ekologické otázky živ. produkce

• Nadměrná produkce krmiv v Jižní Americe• Emise skleníkových plynů• Spotřeba vody• Prostorová náročnost

Emise skleníkových plynů

• 16-20 % celosvětové produkce skleníkových plynů (Co2, CH4, N2O) je emitováno živočišnou produkcí (více než emise z dopravy)

• Tyto odhady variují od 14,5 % až po 50 %• Chovy zvířat emitují 65 % lidmi produkovaných

oxidů dusíku a 37 % metanu. Zdroj: UN Livestock's long shadow report 11/06

Jak snížit uhlíkovou stopu stravy

• Oxfordská studie (2014): Dietary greenhouse gas emissions of meat-eaters, fish-eaters, vegetarians and vegans in the UK

• Snížení konzumace masa o polovinu: snížení uhlíkové stopy o 30 %.

• Přechod na vegetariánství: snížení uhlíkové stopy o 45 %

• Přechod na veganství: snížení uhlíkové stopy o 60 %.

Produkce krmiv v JA (soja, kukuřice)• Plocha plantáží krmiv v Argentině a Brazílii:– 1976: 6,8 milionů hektarů– 2005: 37 milionů hektarů

Spotřeba vody• Varování Stockholm International Water

Institute (SIWI, 2012)

Prostorová náročnost

• Zdroj: Cowspiracy (2014)

Plýtvání zdroji

• 60 % sklizně slouží ke krmení hosp. zvířat• Tato hosp. zvířata přitom živí 1/3 lidstva

Co bylo výhodné kdysi a co dnes?

• DŘÍVE– Malá populace lidí– Zvířata ve volné přírodě, později drobné chovy

• DNES A ZÍTRA– Exponenciálně rostoucí populace– Intenzivní chovy = ekologická zátěž

Alternativní stravování a zdraví

• Proměna lékařského paradigmatu ve vztahu k veganství a vegetariánství– Sabaté, J. (2003). „The contribution of vegetarian

diets to health and disease: a paradigm shift?“• Tato proměna se týká zejména Kanady, USA,

UK, Austrálie, je znatelná i např. v Německu.• Stanoviska institucí: NHS (UK), Americká

dietetická asociace, Kanadští dietologové, USDA (USA), NHMRC (Austrálie)

Najdete na Soucitne.cz

Co bylo výhodné kdysi a co dnes?• DŘÍVE– Zdraví: málo kalorií, snaha přežít– Přesvědčení, že bez masa nelze být

• DNES A ZÍTRA– Zdraví: mnoho kalorií, civilizační choroby– Víme, že maso nepotřebujeme a čím ho nahradit

Co bylo kdysi a co dnes?

• DŘÍVE– Neznalost duševního života zvířat – stroje k našemu užitku? (Descartes)

• DNES A ZÍTRA– Znalost duševního života zvířat– inteligentní a citlivá stvoření

Karnismus

Karnismus

• Melanie Joy (2011). Why We Love Dogs, Eat Pigs, and Wear Cows: An Introduction to Carnism

• = přesvědčení, že je správné a žádané jíst maso tzv. jedlých zvířat

Vegetarián vs. masojed

• Ideologie vs. něco, co je „normální“?

Přesvědčení průměrného karnisty

• Maso musíme jíst, abychom byli zdraví a silní• Zvířata jsou chována na loukách • Hospodářská zvířata nejsou moc chytrá a citlivá

Jedlá vs. nejedlá zvířata

Kulturní konstrukt

• Jiné kultury – jiná „jedlá“ a „nejedlá“ zvířata

Kognitivní schémata

• Naučené vnímání skutečnosti• V rámci socializace se učíme potlačit přirozené

emoce, které máme k jedlým zvířatům

Rozdíly v myšlenkových pochodech

Civilizační posun

• Norbert Elias (1939): Civilizační proces• Čím dál větší snaha zakrývat původ masa

Paradox

• Etologické poznatky vs. realita velkochovů

Odlišné vnímání• Reálné vlastnosti vs. sociální konstrukty

Masový paradox

• Steve Loughnan (2010). The role of meat consumption in the denial of moral status and mind to meat animals

• 2 experimentální skupiny:– a) Konzumovali sušené hovězí– b) Konzumovali oříšky

• Rozdíly v hodnocení mentálního života krav – řešení vnitřního konfliktu

Kulturně podmíněná chuť

Učení se apatie

Kognitivní disonance

• Rozpor mezi osobním postojem (láska ke zvířatům) a skutečným stavem věci (domnělá nutnost zvířata zabíjet pro jejich konzumaci)

• Tři možnosti řešení konfliktu:– Změníme hodnoty („už nejsem milovník zvířat“)– Změníme své jednání („stanu se veganem“)– Změníme vnímání svého jednání („nechci vidět, co

se děje na jatkách, zvířatům je to jedno, jsou k tomu přeci určená“)

Otupění

• Týká se lidí, kteří násilí na zvířatech vykonávají nebo jsou mu od malička vystaveni

Obaly a reklamy vs. realita

Transporty

• Jediný kontakt s těmito zvířaty

• Záběry z velkochovů a jatek v TV neuvidíte• Investigace – jediná možnost, jak vynést

záběry reality utrpení zvířat

Zákaz vstupu!

Lidé nemají rádi násilí a zabíjení

Ospravedlnění karnismu – 3N

• 3 přesvědčení, na kterých tato ideologie stojí:• Konzumace masa je údajně

1) Normální2) Naturální (přirozená)3) Nezbytná

1) Konzumace masa je normální

• Je žádané dělat to, co všichni ostatní

2) Konzumace masa je přirozená

• Lidé to dělají už dlouho• Jiná zvířata také loví

3) Konzumace masa je nezbytná

• Biologický imperativ - proteinový mýtus

3) Konzumace masa je nezbytná II.

• Přemnožení zvířat• Nedostatek místa pro pěstování rostlin• Ekonomická nezbytnost

Svobodná vůle?

• Rodiče (vychovatelé) rozhodli za nás

Kognitivní trio

• Objektifikace – vepřové, hovězí, drůbeží• Deindividualizace – tisíce stejných jedinců• Dichotomizace – definice hospodářského

zvířete, jatka = smysl života

• Jedlá zvířata bývají součástí nadávek– „to je kráva“, „má slepičí mozek“, „líný jako prase“

Výjimky v zákoně...

• 246/1992 Sb., § 7• (3) (...) znecitlivění se nepožaduje při• a) kastraci samců mladších 7 dnů u prasat a

mladších 8 týdnů u skotu, ovcí, koz nebo králíků (...)• b) odrohování nebo tlumení růstu rohů u telat a

kůzlat (...)• e) kauterizaci zobáků u kuřat mladších 10 dnů, která

jsou určena k produkci konzumních vajec,• f) obrušování nebo odštípnutí zubů savých selat

Rozpoznání/pojmenování ideologie

• Významný krok k jejímu pochopení i kritice• Ne vše, co je standardní, je správné

ZADÁNÍ KVALITATIVNÍHO DOTAZNÍKU• Téma: karnismus - domácí mazlíčci vs. zvířata jako

potrava • Respondent: majitel domácího mazlíčka

a zároveň běžný konzument masa• 1. okruh otázek: domácí mazlíček• 2. okruh otázek: hospodářské zvíře– U obou: vztah k němu, jeho povaha, zda je individuum,

jsou-li srovnatelní, kdy je možné ho zabít, jak by s ním mělo být zacházeno, jak s ním je obvykle zacházeno (zejm. u hosp. zvířete) apod.

– Důležité je dodržet pořadí okruhů

ZADÁNÍ KVALITATIVNÍHO DOTAZNÍKU

• Měl by být proveden minimálně s 1 osobou (délka 20 - 60 minut), nahrán na diktafon/tablet aj., poté přepsán a vyhodnocen

• Formát odevzdaného úkolu: dotazník (či okruhy témat), shrnutí výsledků a v příloze přepsaný rozhovor

• Deadline: 8. 5. 2017

Text k anotaci:

Blouin, D. D. 2012. Understanding Relations between People and their Pets. Sociology Compass, 6 (11), pp. 858 – 863 (najdete v ISu)

Děkuji za pozornost