Ekologické faktory
Antropogenní faktory
(působení člověka)
Hominizace(proces vedoucí ke vzniku člověka)
• před 5 – 8 mil. let
• Afrika
• rostlinná potrava
• ovlivňování prostředí nevýrazné
• na konci třetihor – masitá potrava
• lov kořisti pomocí primitivních nástrojů
• před 2 – 3 mil. let vznik rodu Homo
• Homo habilis – člověk zručný
• před 1,8 – 2,2 mil. let• jako nejstarší známý
zástupce rodu
• Homo erectus – člověk vzpřímený
• bezprostřední předchůdce člověka „rozumného“
• pozůstatky na více místech Afriky, Evropy, Asie
• nástroje, oheň, lovec, sběrač
Homo sapiens – člověk rozumný
• před 250 – 500 tis. let• dnešní „typ“ v průběhu
poslední doby ledové před 35 – 40 tis. let
• poškození ŽP velmi malé a pouze lokální (nízká populační hustota)
mladší čtvrtohory
• mladší čtvrtohory (před 10,5 tis. let)
• starší doba kamenná (mezolit)• nejstarší lidské civilizace• výrazné zásahy do okolního
prostředí – po přechodu k usedlému způsobu života
• pěstování kulturních rostlin a chov domácích zvířat
• např. odlesnění a následná eroze
střední Evropa
• neolitický zemědělec – před 6,5 tis. let• kácení a žďáření lesů, rozšiřování
bezlesých území• tím: přežití některých stepních druhů z
předcházejících období
WELLS, J.: Ikony evoluce versus vědecké důkazy. Návrat domů, Praha, 2005:
• str. 182: ještě Gee: „Jestliže vezmeme pořadí fosilních nálezů a budeme tvrdit, že představují rodokmen lidského rodu, nepůjde o vědeckou hypotézu, ale o odhad, který má stejnou platnost jako pohádka na dobrou noc – je zábavná, možná dokonce i poučná, ale v žádném případě není vědecká.“
• Teorie o původu člověka jsou subjektivní a kontroverzní, opírají se o velmi nedostatečné důkazy; všechny kresby našich předchůdců jsou hypotetické.
druhá kolonizace
• od 7. století vlivy narůstají
• druhá kolonizace v 11. – 14. století
• kácí lesy, buduje rybníky, přetváří krajinu, proniká do výše položených neobydlených území
Vlivy člověka
• přímé• mýcení a žďáření lesů• kosení a spásání
vegetace• sešlapování• vypalování• přímé ničení• hubení druhů• zavádění cizích druhů
• nepřímé• odvodňování a
zavlažování• hnojení• degradace půdy• imise• pesticidy• neúmyslně zavlečené
druhy
Zemědělství
• od druhé pol. 19. stol. negativní vlivy převládají
• přetváření krajiny
• vytváření umělých společenstev
• nepřímé snižování populační hustoty, což vede k vyhubení nebo vyhynutí
• záměrné hubení „škůdců“ - pesticidy
zobraz poznámky
• pesticidy likvidují řadu dalších druhů
• jedovaté látky se přenášejí v potravních řetězcích a hromadí se v tělech organismů
• vymývání průmyslových hnojiv – eutrofizace
• závlahy – hromadění solí atd.
Průmysl
• pevné, kapalné i plynné emise
• pevné: prach, popílek, saze
• plynné a kapalné: oxidy síry, uhlíku, dusíku, halogenové sloučeniny, amoniak, aerosoly obsahující těžké kovy
• kyselé deště
• působení na organismy je rozmanité
Vznik kulturních rostlin a domestikace živočichů
• centra původu časově i prostorově splývají s nejstaršími civilizacemi
• před 10 – 12 tis. let
• obilniny, luštěniny, zelenina
• pes, koza, ovce
Domestikace
• samovolná:• druhy žijící v blízkosti
člověka se k němu samovolně přidružují
• pes, kočka, holub
• násilná:• člověk záměrně
chytá, drží v zajetí a rozmnožuje druhy, které mu přinášejí užitek – potrava, suroviny, obdělávání půdy, bojový prostředek, doprava
Vlastnosti kulturních rostlin
• hromadné klíčení a zrání plodů
• nerozpadavost plodenství a ztráta samostatného vysemeňování
• zvětšení orgánů, které jsou předmětem pěstování
• zvýšení obsahu zásobních látek
• růst nároků na prostředí
Vlastnosti domestikovaných živočichů
• relativně menší mozek a méně dokonalé smyslové orgány
• variabilnější než původní divoké druhy
• ztrácejí plachost vůči člověku
• zvýšená reprodukční schopnost
• změna noční aktivity v denní
• délka laktace
Zvířata laboratorní
• se primárně chovají pro účely laboratorního výzkumu a rutinní laboratorní práce, a to především v lékařství, farmakologii a experimentálních biologických oborech. Nemusí to být vždy zvířata domestikovaná
Příště
• introdukce a repatriace