ÚZEMNÍ PLÁN ŘEKA · 2014-09-19 · 1 A. DŮVODY PRO PO ŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU ŘEKA a) Údaje o zadání a podkladech Územní plán Řeka je zpracován na základ ě smlouvy

ÚZEMNÍ PLÁN

ŘEKA NÁVRH ŘEŠENÍ

II. ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU II.A TEXTOVÁ ČÁST

URBANISTICKÉ STŘEDISKO OSTRAVA, S.R.O. BŘEZEN 2014

ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE A PODKLADY, ÚTP, PROJEKTOVÁ A PORADENSKÁ ČINNOST, EKOLOGIE, GIS

NÁZEV ZAKÁZKY: ÚZEMNÍ PLÁN ŘEKA NÁVRH ŘEŠENÍ

OBJEDNATEL: OBEC ŘEKA

OBEC: ŘEKA

KRAJ: MORAVSKOSLEZSKÝ

ZPRACOVATELÉ:

URBANISMUS: ING. ARCH. HELENA SALVETOVÁ

DEMOGRAFIE, GEOGRAFIE,

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ: RNDr. MILAN POLEDNIK

DOPRAVNÍ

A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA: ING. IVA MIČKOVÁ, ING. MARTINA SOCHOROVÁ,

ING. ARCH. HELENA SALVETOVÁ

ZAPRACOVÁNÍ ÚSES: ING. PETR ŠIŘINA

ZEMĚDĚLSKÁ VÝROBA,

LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ,

VYHODNOCENÍ DOPADŮ

NA ZPF A PUPFL: LIBUŠE FRANČÍKOVÁ

ZODPOVĚDNÝ PROJEKTANT: ING. ARCH. HELENA SALVETOVÁ ……………………………

TELEFON: 596939530 email: [email protected]

ZAKÁZKOVÉ ČÍSLO: U – 535 DATUM: BŘEZEN 2014

ZPRACOVALO URBANISTICKÉ STŘEDISKO OSTRAVA, s. r. o.

SPARTAKOVCŮ 3, OSTRAVA – PORUBA PSČ 708 00 ………………………………………..

II.

ODŮVODNĚNÍ

ÚZEMNÍHO PLÁNU

II.A

TEXTOVÁ ČÁST

Obsah str.

A. Důvody pro pořízení Územního plánu Řeka 1

B. Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území 6

C. Údaje o splnění Zadání územního plánu Řeka 8

D. Výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje, s odůvodněním potřeby jejich vymezení 36

E. Komplexní zdůvodnění přijatého řešení včetně vybrané varianty 37 E.1 Východiska navrženého řešení – přírodní, sociodemografické,

kulturní a urbanistické hodnoty území, limity využití území 37 E.2 Komplexní zdůvodnění přijatého řešení 51 E.2.1 Základní urbanistická koncepce 51 E.2.2 Vymezení ploch s rozdílným způsobem využití 55

E.2.3 Obytná výstavba 59 E.2.4 Občanské vybavení 60 E.2.5 Výroba 61 E.2.6 Rekreace, cestovní ruch 63 E.2.7 Systém sídelní zeleně 64 E.2.8 Doprava 65 E.2.9 Vodní hospodářství 70 E.2.10 Energetika a elektronické komunikace 73 E.2.11 Likvidace komunálních odpadů 77 E.2.12 Územní systém ekologické stability 77 E.2.13 Zvláštní zájmy 79

F. Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch 81

G. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a na pozemky určené k plnění funkcí lesa 82

H. Výsledek přezkoumání Územního plánu Řeka 86 H.1 Vyhodnocení souladu Územního plánu Řeka s politikou územního rozvoje a s územně plánovací dokumentací vydanou krajem 86 H.2 Vyhodnocení souladu Územního plánu Řeka s cíly a úkoly

územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území 93

H.3 Vyhodnocení souladu Územního plánu Řeka s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů 96

H.4 Vyhodnocení souladu Územního plánu Řeka s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů 97

I. Zpráva o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území obsahující základní informace o výsledcích tohoto vyhodnocení včetně výsledků vyhodnocení vlivů na životní prostředí 98

Seznam použitých zkratek

BPEJ - bonitní půdně ekologická jednotka ČOV - čistírna odpadních vod ČSÚ - Český statistický úřad DTP - dolní tlakové pásmo DTS - distribuční trafostanice EO - ekvivalentní obyvatel HPJ - hlavní půdní jednotka HTP - horní tlakové pásmo CHLÚ - chráněné ložiskové území CHKO - chráněná krajinná oblast CHOPAV - chráněná oblast přirozené akumulace vod k. ú. - katastrální území LAPV - lokalita vhodná pro akumulaci povrchových vod LBC - lokální biocentrum LBK - lokální biokoridor LHP - lesní hospodářský plán LPF - lesní půdní fond MMR - ministerstvo pro místní rozvoj MÚK - mimoúrovňová křižovatka NN - nízké napětí NP - nadzemní podlaží OP - ochranné pásmo ORP - obec s rozšířenou působností OZKO - oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší POH - plán odpadového hospodářství PÚR ČR - Politika územního rozvoje ČR RD - rodinný dům RS - regulační stanice RSU - remote subscriber unit (vzdálený účastnický blok) SO - spádový obvod SOB - specifická oblast STG - skupina typů geobiocénu STL - středotlaký TO - telefonní obvod TKO - tuhé komunální odpady TR - trafostanice TS - transformační stanice TTP - trvalé travní porosty TUV - teplá užitková voda ÚAP - územně analytické podklady ÚP - územní plán ÚPD - územně plánovací dokumentace ÚPS - účastnická přípojná síť ÚSES - územní systém ekologické stability VDJ - vodojem VN - vysoké napětí VPS - veřejně prospěšné stavby VTL - vysokotlaký VVN - velmi vysoké napětí

ZPF - zemědělský půdní fond ZÚR MSK - Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje

1

A. DŮVODY PRO POŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU ŘEKA

a) Údaje o zadání a podkladech

Územní plán Řeka je zpracován na základě smlouvy o dílo, uzavřené mezi objednatelem, Obcí Řeka a zhotovitelem, Urbanistickým střediskem Ostrava, s.r.o., dne 24. 11. 2011 a jejího dodatku č. 1.

Výchozími podklady po zpracování územního plánu byly:

- Politika územního rozvoje ČR 2008, schválená usnesením vlády č. 929 ze dne 20. 7. 2009;

- Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje (Atelier T – plan Praha, s.r.o., 2010), vydané Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne 22. 12. 2010 usnesením č. 16/1426, v platném znění – po rozsudcích Nejvyššího správního soudu č. 7 Ao 2/2011 – 202 ze dne 16. 6. 2011, č. 7 Ao 7/2011 – 52 ze dne 15. 3. 2012 a č. 79A 8/2013 – 82 ze dne 28. 2. 2014;

- Koncepce strategie ochrany přírody a krajiny Moravskoslezského kraje (Ekotoxa Opava, s.r.o., listopad 2004), schválená usnesením Zastupitelstva Moravskoslezského kra-je č. 5/298/1 ze dne 23. 6. 2005;

- Územní energetická koncepce Moravskoslezského kraje, vzata na vědomí Radou Mo-ravskoslezského kraje dne 20. 5. 2004, včetně Vyhodnocení naplňování Územní energe-tické koncepce (říjen 2009);

- Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje (FITE, a.s., září 2003), schválený usnesením Zastupitelstva Moravskoslezského kraje č. 25/1120/1 ze dne 30. 9. 2004 včetně Změny Plánu odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje (OZV č. 3/2010 ze dne 23. 6. 2010);

- Plán oblasti povodí Odry (Pöyry Environment a.s., Brno), schválený Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne 14. 10. 2009, závazná část vydána nařízením MSK č. 1/2010 ze dne 2. 6. 2010;

- Krajský program snižování emisí Moravskoslezského kraje, vyhlášený nařízením Mo-ravskoslezského kraje č. 1/2004 ze dne 14. 8. 2004 včetně Aktualizace programu snižo-vání emisí Moravskoslezského kraje (2010);

- Krajský program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje, vydaný naří-zením Moravskoslezského kraje č. 1/2009 ze dne 30. 4. 2009;

- Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje (UDI Morava, s.r.o., Ostrava, prosinec 2003), schválená usnesením Zastupitelstva Moravskoslezského kraje č. 24/2096 ze dne 10. 6. 2004;

- Bílá kniha – Seznam investičních staveb na silniční síti II. a III. t říd Moravskoslez-ského kraje (Správa silnic Moravskoslezského kraje a Moravskoslezský kraj, aktualizace prosinec 2012);

- Koncepce rozvoje cyklistické dopravy na území Moravskoslezského kraje (Dopravní projektování, spol.s r.o.), schválená usnesením Zastupitelstva Moravskoslezského kraje č. 17/1486 ze dne 26. 4. 2007;

- Plán rozvoje vodovodů a kanalizací území Moravskoslezského kraje (Sdružení firem KONEKO Ostrava, spol. s r.o. a VODING Hranice spol. s r.o., květen 2004), schválený Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne 30. 9. 2004, včetně následných aktualizací;

2

- Koncepce rozvoje zemědělství a venkova Moravskoslezského kraje (Ekotoxa Opava, s.r.o.);

- Cílové charakteristiky krajiny Moravskoslezského kraje (Atelier T-plan, s.r.o., květen 2013);

- Třinecko – studie vyhodnocení krajinného rázu dle § 12 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (Atelier V – Ing. arch. Ivan Vorel, říjen 2008);

- Monitoring krajinného rázu v CHKO Beskydy (Arvita P spol. s r.o., leden 2011);

- Územně analytické podklady pro správní území obce s rozšířenou působností Třinec (Městský úřad Třinec, 2012);

- Územní plán Řeka, průzkumy a rozbory (Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o., červenec 2011);

- Zadání územního plánu Řeka, schválené Zastupitelstvem obce Řeka dne 23. 10. 2013;

- Územní plán obce, Regulační plán Řeka (Ing. arch. Ludmila Konečná, Urbanistická společnost, leden 2001), schválený Obecním zastupitelstvem obce Řeka dne 28. 3. 2001;

- Územní plán obce Řeka – Změna č. 1 a 2 (Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o., červe-nec 2009);

- Cyklostezka Smilovice – Řeka (Ing. René Zelinka, prosinec 2011);

- Jímání vody, vrtaná studna a vodovod pro obec Řeka, k.ú. Řeka – DUR (KARASKO CZ, s.r.o., červen 2013);

- Základní silniční mapy ČR v měřítku 1 : 50 000, vydané Českým úřadem zeměměřic-kým a katastrálním;

- Základní vodohospodářské mapy ČR v měřítku 1 : 50 000, vydané Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním.

b) Obsah a rozsah elaborátu

Územní plán Řeka obsahuje:

I. Územní plán I.A Textová část

I.B Grafická část 1. Výkres základního členění území 1 : 5000 2. Hlavní výkres 1 : 5000 3. Výkres dopravní infrastruktury 1 : 5000 4. Výkres technické infrastruktury 1 : 5000 5. Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací 1 : 5000

II. Odůvodnění územního plánu II.A Textová část II.B Grafická část 6. Koordinační výkres 1 : 5000 7. Výkres předpokládaných záborů půdního fondu 1 : 5000 8. Výkres širších vztahů 1 : 50 000

III. Vyhodnocení vlivů Územního plánu Řeka na udržitelný rozvoj území

3

Výkres č. 1. Výkres základního členění území obsahuje vymezení hranice obce Řeka, hranice zastavěného území, zastavitelných ploch a ploch přestavby.

Výkres č. 2. Hlavní výkres obsahuje urbanistickou koncepci, zejména vymezení ploch s rozdílným využitím, dále koncepci uspořádání krajiny včetně ploch s navrženou změnou využití, vymezení zastavěného území, zastavitelných ploch, ploch přestavby a ploch změn v krajině.

Výkres č. 3. Výkres koncepce dopravní infrastruktury obsahuje samostatný návrh řeše-ní dopravy a dopravních zařízení včetně vymezení ploch pro dopravu.

Výkres č. 4. Výkres koncepce technické infrastruktury obsahuje samostatný návrh ře-šení problematiky vodního hospodářství, energetiky a elektronických komunikací.

Výkres č. 5. Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací zobrazuje plochy a pozemky určené pro umístění navrhovaných veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření a veřejných prostranství, ve kterých lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit dle § 170 stavebního zákona.

Výkres č. 6. Koordinační výkres zobrazuje navržené řešení, neměněný současný stav a důležitá omezení v území, zejména limity využití území dle § 26 odst. 1 stavebního zákona.

Výkres č. 7. Výkres předpokládaných záborů půdního fondu zahrnuje rozsah záborů, nutný k realizaci navržených řešení.

Výkres č. 8. Výkres širších vztahů v měřítku 1 : 50 000 zobrazuje vazby řešeného území na okolí. Je zpracován formou výřezu z výkresu č. B.1 Koordinační výkres Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje s doplněním vazeb na okolní obce.

c) Vymezení základních pojmů, seznam použitých zkratek, přehled citovaných zákonů a vyhlášek

Základní pojmy stavebního zákona (zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a sta-vebním řádu, ve znění pozdějších předpisů):

Zastavěné území tvoří jedno nebo více oddělených zastavěných území ve správním území obce. Hranici jednoho zastavěného území tvoří čára vedená po hranici parcel, ve výjimečných případech ji tvoří spojnice lomových bodů stávajících hranic nebo bodů na těchto hranicích.

Do zastavěného území se zahrnují pozemky v intravilánu, s výjimkou vinic, chmelnic, po-zemků zemědělské půdy určených pro zajišťování speciální zemědělské výroby (zahradnictví) nebo pozemků přiléhajících k hranici intravilánu navrácených do orné půdy nebo do lesních pozemků, a dále pozemky vně intravilánu, a to:

a) zastavěné stavební pozemky b) stavební proluky c) pozemní komunikace nebo jejich části, ze kterých jsou vjezdy na ostatní pozemky zastavě-

ného území d) ostatní veřejná prostranství e) další pozemky, které jsou obklopeny ostatními pozemky zastavěného území, s výjimkou

pozemků vinic, chmelnic a zahradnictví.

Zastavitelné plochy tvoří plochy vymezené k zastavění v územním plánu nebo v zásadách územního rozvoje. Jeho vymezení je dáno hranicí zastavitelného území.

Plochy přestavby tvoří plochy vymezené ke změně stávající zástavby, k obnově jeho opě-tovnému využití znehodnoceného území, příp. ke změně funkce.

4

Plochy změn v krajin ě vymezují plochy, kde dochází ke změně využití krajiny; leží vždy vně zastavěného území.

Limity využití území omezují změny v území z důvodu ochrany veřejných zájmů; vyplý-vají z právních předpisů nebo jsou stanoveny na základě zvláštních právních předpisů, příp. vyplývají z vlastností území.

Přehled citovaných zákonů a vyhlášek

- zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů;

- vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací doku-mentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění vyhlášky č. 458/2012 Sb.;

- vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území; ve znění pozděj-ších předpisů;

- zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči (památkový zákon), ve znění pozdějších předpisů;

- zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů;

- vyhláška MŽP č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů;

- zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů;

- vyhláška Státního úřadu pro jadernou bezpečnost č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně;

- zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů;

- zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně ně-kterých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů;

- vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon o vodovodech a kanalizacích pro veřej-nou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích);

- zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpi-sů;

- zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně dalších zákonů, ve zně-ní pozdějších předpisů;

- zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů;

- zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů;

- vyhláška MŽP č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany ZPF;

- vyhláška č. 546/2002 Sb., kterou se mění vyhláška č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví cha-rakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktua-lizaci;

5

- zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů;

- zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvi-sejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí);

- nařízení vlády č.132/2005 Sb., kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit.

d) Hlavní cíle řešení, postup práce

Územní plán Řeka je zpracován dle stavebního zákona (zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů) a v souladu s požadavky vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způ-sobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění vyhlášky č. 458/2012 Sb. a vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů.

Územní plán stanoví základní koncepci rozvoje území obce, ochrany jeho hodnot, jeho plošného a prostorového uspořádání (urbanistickou koncepci), uspořádání krajiny a koncepci veřejné infrastruktury; vymezuje zastavěné území, zastavitelné plochy, plochy vymezené ke změně stávající zástavby, k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území (plochy přestavby), plochy změn v krajině a veřejně prospěšné stavby a stanoví podmínky pro využití těchto ploch. Územní plán v souvislostech a podrobnostech území obce zpřesňuje a rozvíjí cíle a úkoly územního plánování v souladu se Zásadami územního rozvoje Moravskoslezské-ho kraje a s Politikou územního rozvoje ČR.

Obec Řeka má zpracovaný Územní plán obce, Regulační plán Řeka (Ing. arch. Ludmila Konečná, Urbanistická společnost, leden 2001), schválený Obecním zastupitelstvem obce Řeka dne 28. 3. 2001 a schválenou Změnu č. 1 a 2 (Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o., červenec 2009). Vzhledem k tomu, že schválený územní plán již v řadě aspektů neodpovídá potřebám a požadavkům rozvoje obce a platným právním předpisům (stavební zákon a vy-hláška o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci v platném znění), a že není v souladu se Zásadami územního rozvoje Moravskoslezského kraje, rozhodlo zastu-pitelstvo obce o zpracování nového územního plánu.

Průzkumy a rozbory pro zpracování územního plánu obce byly zpracovány Urbanistickým střediskem Ostrava, s.r.o. v březnu 2012 a byly podkladem pro zpracování návrhu zadání územního plánu. Návrh zadání byl projednán dle § 47 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů a upraven dle vznesených připomínek a stanovisek. Zadání územního plánu Řeka schválilo Zastupitel-stvo obce Řeka dne 23. 10. 2013. Na základě schváleného zadání byl v březnu 2014 zpraco-ván návrh řešení Územního plánu Řeka.

6

B. VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISK A ŠIRŠÍCH VZTAH Ů V ÚZEMÍ

Obec Řeka leží v západní části Moravskoslezského kraje, v okrese Frýdek-Místek. Na severu sousedí s obcí Smilovice (k. ú. Smilovice u Třince), na východě s městem Třinec (k. ú. Guty, Tyra), na jihozápadě s obcí Morávka (k.ú. Morávka) na severozápadě s obcí Komorní Lhotka (k.ú. Komorní Lhotka).

Obec je vzdálena cca 5 km od města Třinec a cca 8 km od města Český Těšín, což předur-čuje její těsné vazby k těmto městům, zejména vyjížďku obyvatel za prací a za občanskou vybaveností.

Dopravní vazbu na nadřazenou silniční síť, která je pro obec Řeka představována silnicí I/68 Horní Tošanovice – Třinec, Nebory, zajišťuje silnice III/4764, která je na silnici I/68 na-pojena ve Stříteži.

Nadřazené sítě technické infrastruktury územím obce neprocházejí.

Sídelní struktura regionu, druh a intenzita vazeb a dělba funkcí jednotlivých sídel do znač-né míry předurčují rozvoj celého regionu i vlastního řešeného území. Z hlediska sídelní struk-tury regionu (jeho vazeb) a místních podmínek území je tak formován rozvojový potenciál sídel a obcí.

Obec Řeka patří mezi rekreační, avšak částečně i příměstské obce Ostravské aglomerace (v širším pojetí). Je tradičně tvořena rozptýlenou obytnou zástavbou, s vysokým podílem in-dividuální rekreační zástavby. Obec je součástí sídelní struktury spádového obvodu obce s rozšířenou působností (ORP) Třinec. Tvoří přirozený spádový obvod města Třince, ale i Českého Těšína, zejména vlivem pohybu za prací. Jednostranně orientované dopravní napoje-ní obce (lokalizace v horském údolí) se výrazně promítá i do vazeb obce.

Základní ukazatele sídelní struktury správního obvodu ORP Třinec a širší srovnání

počet částí /

obec

výmě-ra

km2 km2/ obec obyvatel

obyvatel na

SO ORP obcí kata-strů částí obec

část obce km2

Frýdek-Místek 37 54 52 1,46 480 12,98 110 532 2 987 2 126 230 Jablunkov 12 12 12 1,00 176 14,67 22 711 1 893 1 893 129

Třinec 12 24 24 2,00 235 19,56 55 264 4 605 2 303 235 průměr ORP

Moravskoslezský kraj

13,6 27,9 28,3 2,3 246,7 19,2 55754,6 4 089 1 972 226

ČR 30,5 63,0 73,0 2,5 382,3 15,4 45216,3 1 682 698 133 Zdroj: Malý lexikon obcí 2013, ČSÚ, data pro rok 2012, vlastní výpočty.

Pro sídelní strukturu celého spádového obvodu ORP Třinec (ale i okolních ORP) je do značné míry determinující vysoká hustota osídlení; převládá zde rozptýlená zástavba, výrazné je ovlivnění osídlení antropogenními podmínkami.

Převažujícími funkcemi řešeného území jsou funkce obytná a rekreační, omezeně i vý-robní. Obyvatelstvo obce vykazuje značnou sociální soudržnost, projevující se i v kulturním životě a spolkové činnosti. V rekreační sezóně zde výrazně roste počet přítomných obyvatel. Na území obce se projevují suburbanizační tendence měst v okolí v kombinaci s novými zdro-ji pracovních příležitostí (Třinec, Třanovice, Hnojník, vzdálenější Nošovice). Vazby obce na

7

okolí vytvářejí příležitosti jejího dalšího rozvoje, ale jsou i zdrojem možných ohrožení (ne-zaměstnanost, životní prostředí).

Nezbytným předpokladem udržitelného rozvoje území, zejména v návaznosti na rozvoj podnikatelských aktivit v obci i regionu, je další posílení zejména hospodářských podmí-nek; velký potenciál představují i rekreační podmínky území. Je však nutno omezit nega-tivní účinky podnikání na životní prostředí a rekreační předpoklady území.

8

C. ÚDAJE O SPLNĚNÍ ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU ŘEKA

Požadavky schváleného Zadání územního plánu Řeka jsou splněny takto:

a) Požadavky vyplývající z politiky územního rozvoje, územně plánovací dokumentace vydané krajem a z dalších širších územních vztahů

1) Při zpracování územního plánu Řeka respektovat Politiku územního rozvoje ČR 2008, schválenou usnesením vlády č. 929 ze dne 20.7.2009. Respektovat zařazení řešeného území do specifické oblasti Beskydy (SOB 2), pro kterou jsou stanoveny následující úkoly pro územní plánování:

1a) vytvářet územní podmínky pro umísťování aktivit spojených s restrukturalizací ekonomiky – v územním plánu jsou vymezeny rozvojové plochy zejména pro zařízení související s rekreací a cestovním ruchem – plochy pro rozvoj Ski areálu Řeka a plochy pro vybudování cyklostezky; v horských oblastech Beskyd je rekreace a cestovní ruch významným zdrojem pracovních příležitostí;

1b) vytvářet územní podmínky pro zlepšení dopravní dostupnosti hraničních oblastí se Slovenskem – netýká se řešeného území;

1c) vytvářet územní podmínky pro rozvoj přeshraničních pěších a cyklistických tras – netýká se řešeného území;

1d) vytvářet územní podmínky pro rozvoj rekreace – v územním plánu je vymezena řada ploch určených pro rozvoj rekreace; především jsou to plochy pro rozvoj lyžařského areálu Ski areál Řeka, dále je to plocha pro výstavbu penzionu a plochy pro vybudování cyklostezky;

1e) chránit v ÚPD území pro modernizaci a rekonstrukci silnice I/11 v úseku MÚK R48 – státní hranice na kapacitní silnice v souladu s rozvojovými aktivitami oblasti – netýká se řešeného území;

1f) vytvářet územní podmínky pro zemědělskou výrobu podhorského a horského charakteru, zejména vymezením vhodných lokalit pro zatravňování a pastvinářství, rozvoj ekologického zemědělství a dřevozpracujícího průmyslu – v územním plánu je vymezena zastavitelná plocha pro zemědělskou výrobu – pro chov koní; vzhledem k tomu, že trvalé travní porosty zaujímají v řešeném území 76,6 % z celkové rozlohy zemědělských pozemků, se plochy pro zatravňování a pastvinářství nenavrhují; dřevozpracující průmysl v obci nemá tradici ani vhodné podmínky – obec Řeka je obec s výrazně převažující funkcí obytnou a rekreační, s rozvojem výroby se zde neuvažuje.

Územním plánem Řeka budou respektovány vybrané republikové priority „Politiky územního rozvoje ČR 2008“ a to zejména (čl. č.):

(14) Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví.

(16) Při stanovování způsobu využití území v územně plánovací dokumentaci dávat přednost komplexním řešením před uplatňováním jednostranných hledisek a požadavků, které ve svých důsledcích zhoršují stav i hodnoty území.

(18) Podporovat polycentrický rozvoj sídelní struktury. Vytvářet předpoklady pro posílení partnerství mezi městskými a venkovskými oblastmi.

9

(19) Vytvářet předpoklady pro polyfunkční využívání opuštěných areálů a ploch. Hospodárně využívat zastavěné území a zajistit ochranu nezastavěného území a zachování veřejné zeleně.

(20) Rozvojové záměry, které mohou významně ovlivnit charakter krajiny, umísťovat do co nejméně konfliktních lokalit a následně podporovat potřebná kompenzační opatření.

(22) Vytvářet podmínky pro rozvoj a využití předpokladů území pro různé formy cestovního ruchu (např. cykloturistika, poznávací turistika), při zachování a rozvoji hodnot území. Podporovat propojení míst, atraktivních z hlediska cestovního ruchu, turistickými cestami, které umožňují celoroční využití pro různé formy turistiky (např. pěší, cyklo, lyžařská).

(23) Podle místních podmínek vytvářet předpoklady pro lepší dostupnost území a zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury s ohledem na prostupnost krajiny, minimalizovat rozsah fragmentace krajiny.

(24) Možnosti nové výstavby posuzovat vždy s ohledem na to, jaké vyvolá nároky na změny veřejné dopravní infrastruktury a veřejné dopravy. Vytvářet podmínky pro zvyšování bezpečnosti a plynulosti dopravy, ochrany a bezpečnosti obyvatelstva a zlepšení ochrany před hlukem a emisemi, s ohledem na to vytvářet v území podmínky pro envirumentálně šetrné formy dopravy (např. cyklistickou).

(25) Vytvářet podmínky pro preventivní ochranu území a obyvatelstva před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území (záplavy, sesuvy, eroze atd.)s cílem minimalizovat rozsah případných škod.

(26) Vymezovat zastavitelné plochy v záplavových územích a umisťovat do nich veřejnou infrastrukturu jen ve zcela výjimečných a odůvodněných případech.

(27) Vytvářet podmínky pro koordinované umísťování veřejné infrastruktury v území a její rozvoj a tím podporovat její účelné využívání v rámci sídelní struktury.

(28) Pro zajištění kvality života obyvatel zohledňovat nároky dalšího vývoje území, požadovat jeho řešení ve všech potřebných dlouhodobých souvislostech, včetně nároků na veřejnou infrastrukturu.

(29) Zvláštní pozornost věnovat návaznosti různých druhů dopravy. Vymezovat plochy a koridory pro účelné propojení ploch bydlení, rekreace, občanského vybavení, veřejného prostranství a dalších ploch, s požadavky na kvalitní životní prostředí. Vytvářet podmínky pro rozvoj účelného a dostupného systému, který bude poskytovat obyvatelům nové možnosti mobility a dosažitelnosti v území.

(30) Úroveň technické infrastruktury koncipovat tak, aby splňovala požadavky na vysokou kvalitu života v současnosti i budoucnu.

Veškeré hodnoty řešeného území – přírodní, civilizační i kulturní – jsou v územním plánu respektovány; návrh územního rozvoje obce byl v průběhu zpracování územního plánu prověřen zejména z hlediska dopadů na životní prostředí a na přírodní hodnoty území, jejichž ochrana je na území obce prioritní. Musí však na druhou stranu umožnit trvale udržitelný rozvoj obce ve všech jeho oblastech a souvislostech, tzn. navrhnout dostatečný rozsah ploch pro novou obytnou výstavbu i dostatek ploch pro rozvoj pracovních

10

příležitostí, které jsou v případě obce Řeka jednoznačně orientovány na rekreaci a cestovní ruch a umožnit odpovídající rozvoj dopravní a technické infrastruktury.

2) Respektovat Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje, které byly vydány Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje usnesením č. 16/1426 ze dne 22. 12. 2010 a nabytím účinnosti dne 4. 2. 2011.

Splněno, veškeré záměry, zásady a požadavky, vztahující se k území obce Řeka, jsou v územním plánu respektovány.

A. PRIORITY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ KRAJE PRO ZAJIŠT ĚNÍ

UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

ZÚR stanovují priority územního plánování Moravskoslezského kraje pro dosažení vyváženého vztahu územních podmínek pro hospodářský rozvoj, sociální soudržnost obyvatel kraje a příznivé životní prostředí. Priority uvedené v článcích 2. až 16a. jsou základním východiskem pro zpracování územně plánovací dokumentace a územně plánovacích podkladů na úrovni kraje i obcí a pro rozhodování o změnách v území. Tyto priority vycházejí z Politiky územního rozvoje (PÚR) ČR a území obce Řeka se týkají tyto články:

5. Vytvoření podmínek pro rozvoj polycentrické sídelní struktury podporou:

• kooperačních vazeb velkých měst a správních center v pásech koncentrovaného osídlení ve východní části kraje:

- v podhůří Beskyd mezi Novým Jičínem, Kopřivnicí přes Frýdek-Místek a Třinec po Jablunkov.

Realizací záměrů obsažených v návrhu Zadání ÚP Řeka, zejména v oblasti bydlení, dojde k posílení těchto kooperačních vazeb, vzhledem k tomu, že v rámci území obce Řeka lze realizovat určitý podíl bydlení v rodinných domech pro současné obyvatele Třince, který bude poskytovat pro obyvatele Řeky významný podíl pracovních příležitostí.

Splněno; plochy vymezené v územním plánu pro novou obytnou výstavbu budou zčásti sloužit i obyvatelům Třince, jehož obyvatelé tvoří podstatnou část zájemců o novou obytnou výstavbu v Řece; stejně tak stávající i navržené plochy orientované na rozvoj rekreace a cestovního ruchu jsou z velké části využívány právě obyvateli Třince.

6. Regulace extenzivního rozvoje sídel včetně vzniku nových suburbánních zón, efektivní využívání zastavěného území, preference rekonstrukce nevyužívaných ploch a areálů před výstavbou ve volné krajině.

ÚP Řeka navrhne pro výstavbu rezervy v zastavěném území, případně nové zastavitelné plochy na toto území navazující.

Vzhledem k charakteru stávající zástavby v obci, rozptýlené po podhorské části Beskyd, kdy větší koncentrace zástavby je pouze v severní části obce a vymezené zastavěné území je roztříštěno na mnoho samostatných ploch, nejsou uvnitř zastavěného území žádné rezervy pro novou výstavbu; zastavitelné plochy jsou ale vymezeny ve většině případů ve větších prolukách mezi stávající zástavbou, případně v přímé návaznosti na ni.

11

7. Ochrana a zkvalitňování obytné funkce sídel a jejich rekreačního zázemí; rozvoj obytné funkce řešit současně s odpovídající veřejnou infrastrukturou.

Součástí ÚP Řeka bude návrh doplnění potřebné veřejné infrastruktury.

Splněno, pro vymezené zastavitelné plochy a plochy přestavby je zároveň řešena i odpovídající dopravní a technická infrastruktura.

8. Rozvoj rekreace a cestovního ruchu na území Slezských Beskyd, Moravských Beskyd; vytváření podmínek pro využívání přírodních a kulturně historických hodnot daného území jako atraktivit cestovního ruchu při respektování jejich nezbytné ochrany.

Součástí návrhu ÚP Řeka je záměr rozvoje Skiareálu Řeka – prodloužení lyžařských svahů a další rozvoj sportovně rekreačního areálu. Zároveň záměry obsažené v tomto ÚP nepředstavují překážky pro rozvoj atraktivity obce v oblasti cestovního ruchu. Jedním z požadavků zadání je rozšíření ubytovacích kapacit v obci.

Rozvoji rekreace a cestovního ruchu je v územním plánu věnována dostatečná pozornost – především jsou navrženy plochy pro rozvoj Ski areálu Řeka včetně příslušného zázemí, ubytovacích kapacit a dostatečně kapacitních parkovišť. Dále se navrhuje plocha pro výstavbu ubytovacího zařízení – penzionu a samostatná cyklostezka. Veškeré navržené rozvojové plochy a záměry zároveň respektují hodnoty řešeného území, zejména hodnoty přírodní.

9. Zamezení rozšiřování stávajících a vzniku nových lokalit určených pro stavby k rodinné rekreaci v nejvíce exponovaných prostorech.

Součástí návrhu ÚP Řeka nejsou záměry na realizaci staveb pro rodinnou rekreaci.

V územním plánu se nevymezují žádné plochy pro rozvoj rodinné rekreace.

10. Vytváření územních podmínek pro rozvoj integrované hromadné dopravy.

Není součástí návrhu ÚP Řeka.

Bere se na vědomí – v obci existuje hromadná doprava a územní plán ji zachovává.

11. Vytváření územních podmínek pro rozvoj udržitelných druhů dopravy (pěší dopravy a cyklodopravy) v návaznosti na:

• ostatní dopravní systémy kraje;

• systém pěších a cyklistických tras přilehlého území ČR, Slovenska a Polska;

včetně preference jejich vymezování formou samostatných stezek s využitím vybraných místních a účelových komunikací s omezeným podílem motorové dopravy.

Návrh zadání ÚP Řeka obsahuje návrh trasy cyklostezky podél vodního toku propojující území obce s obcemi sousedními.

V územním plánu je navržena samostatná cyklostezka Smilovice – Řeka.

12. Polyfunkční využití rekultivovaných a revitalizovaných ploch ve vazbě na vlastnosti a požadavky okolního území.

V řešeném území se rekultivované ani revitalizované plochy nevyskytují.

12

13. Stabilizace a postupné zlepšování stavu složek životního prostředí především v centrální a východní části kraje. Vytváření podmínek pro postupné snižování zátěže obytného a rekreačního území hlukem a emisemi z dopravy.

Není součástí návrhu ÚP Řeka.

Řešené území je sice zařazeno mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší, zdroje znečištění však leží mimo řešené území a územním plánem obce je nelze nijak ovlivnit. Vlastní zdroje znečištění na území obce nejsou, vliv těžby v kamenolomech na životní prostředí v obci je malý – lomy leží na severním okraji obce, víceméně mimo obytnou zástavbu. Hluk ani emise z dopravy nepředstavují v obci problém – jde o koncovou dopravu, silnice III/4764 v obci končí a hlavní zátěž tedy představuje pouze cílová doprava za rekreací.

14. Ochrana výjimečných přírodních hodnot území (zejména CHKO Beskydy, CHKO Poodří a CHKO Jeseníky) včetně ochrany pohledového obrazu významných krajinných horizontů a významných krajinných, resp. kulturně historických dominant.

Respektovat požadavky správy CHKO Beskydy na plošné a prostorové uspořádání zastavěného i nezastavitelného území. Dále respektovat zónování v CHKO Beskydy a vymezené lokality NATURA 2000. Novou výstavbu nenavrhovat do I. a II. zóny a do III. zóny navrhnout pouze v odůvodněných a výjimečných případech. Chránit přírodní rezervaci Ropice.

Veškeré přírodní hodnoty území jsou respektovány, zastavitelné plochy nejsou navrženy do I. ani do II. zóny CHKO. Požadavky Správy CHKO Beskydy obsažené v zadání územního plánu jsou respektovány s upřesněním, které bylo dohodnuto na pracovním jednání se zástupci CHKO dne 26. 6. 2013.

15. Preventivní ochrana území před potenciálními riziky a přírodními katastrofami, s cílem minimalizovat rozsah případných škod na civilizačních, kulturních a přírodních hodnotách území kraje.

V obci Řeka nejsou stanovena žádná záplavová území. Respektovat stávající a potenciální sesuvy a v tomto území nenavrhovat zástavbu.

Sesuvná území jsou vymezena v okrajových částech obce, v lesních porostech zcela mimo zastavěné území a mimo jakékoliv rozvojové zájmy; žádné zastavitelné plochy zde tedy nejsou navrženy.

16. Respektování zájmů obrany státu a civilní ochrany obyvatelstva a majetku.

V rámci návrhu ÚP Řeka nejsou stanoveny.

Bere se na vědomí.

B. ROZVOJOVÉ OBLASTI A ROZVOJOVÉ OSY

Obec Řeka není součástí rozvojové oblasti ani rozvojové osy.


C. SPECIFICKÉ OBLASTI

Obec Řeka je součástí specifické oblasti SOB2 – Beskydy.

13

Pro území obce Řeka (SOB2) jsou uloženy k řešení tyto vybrané úkoly územního plánování k řešení:

- koordinovat opatření na ochranu území před povodněmi a vymezit pro tento účel nezbytné plochy – netýká se území obce Řeka – obec leží na horních úsecích toků, není ohrožena povodněmi a na jejím území nejsou vhodné lokality pro realizaci protipovodňových opatření, která by ochránila obce níže na toku;

- prověřit území a enviromentální důsledky případné realizace záměrů v lokalitách geologicky, morfologicky a hydrologicky vhodnými pro akumulaci povrchových vod (LAPV) – netýká se obce Řeka; nádrže vymezené v Generelu území chráněných pro akumulaci povrchových vod a základních zásad využití těchto území (Mze v dohodě s MŽP, září 2011) na území obce Řeka nezasahují.

D. PLOCHY A KORIDORY VE ŘEJNÉ INFRASTRUKTURY, ÚSES, ÚZEMNÍ REZERVY

Na území obce Řeka se nenacházejí plochy a koridory dopravní a technické infrastruktury ani biocentra ÚSES a biokoridory ÚSES (nadmístního a regionálního významu).


E. UPŘESNĚNÍ ÚZEMNÍCH PODMÍNEK KONCEPCE OCHRANY A ROZVOJE PŘÍRODNÍCH, KULTURNÍCH A CIVILIZA ČNÍCH HODNOT ÚZEMÍ

ZÚR vymezují nejvýznamnější přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území Moravskoslezského kraje a stanovují zásady pro upřesnění územních podmínek koncepce jejich ochrany a rozvoje. Ty, které se týkají území obce Řeka, budou ÚP Řeka respektovány.

Územní plán respektuje veškeré hodnoty území obce – přírodní, kulturní a civilizační.

E.I. ÚZEMNÍ PODMÍNKY KONCEPCE OCHRANY A ROZVOJE PŘÍRODNÍCH HODNOT

Jako nejvýznamnější přírodní hodnoty území Moravskoslezského kraje se vymezují následující významné prvky přírodního dědictví, z nichž se území obce Řeka týkají:

- Zvláště chráněná území přírody a krajiny - CHKO Beskydy; - Přírodní rezervace Ropice.

- Území obecné ochrany přírody a krajiny - ostatní území zvýšených přírodních hodnot uvedená v územně analytických

podkladech MS kraje. - Vodohospodářsky významná území

- CHOPAV Jablunkovsko; - útvary podzemních a povrchových vod včetně zdrojů pitné vody.

- Území s nadprůměrnou lesnatostí (Beskydy).

Veškeré přírodní hodnoty území, území zvýšených přírodních hodnot i vodohospodářsky významná území jsou respektována.

14

ZÚR stanovují následující zásady a úkoly pro upřesnění územních podmínek koncepce ochrany a rozvoje přírodních hodnot území Moravskoslezského kraje:

- ostatní novou zástavbu umisťovat přednostně mimo pohledově exponovaná území – navržené zastavitelné plochy jsou v převážné většině určeny pro novou nízkopodlažní obytnou výstavbu, která nemůže mít vliv na pohledově exponovaná území

- v případě nových liniových staveb energetické infrastruktury riziko narušení minimalizovat v závislosti na konkrétních terénních podmínkách vhodným vymezením koridoru trasy a lokalizací stožárových míst – nové liniové stavby energetické infrastruktury se nenavrhují

- pro bydlení a občanskou vybavenost přednostně využívat rezervy v rámci zastavěného území, nové zastavitelné plochy vymezovat především v návaznosti na zastavěná území při zohlednění pohledové exponovanosti lokality a dalších podmínek ochrany přírodních a estetických hodnot krajiny – vzhledem k charakteru stávající zástavby v obci (tzv. slezská zástavba), rozptýlené po podhorské části Beskyd, kdy větší koncentrace zástavby je pouze v severní části obce a vymezené zastavěné území je roztříštěno na mnoho samostatných ploch, nejsou uvnitř zastavěného území žádné rezervy pro novou výstavbu; zastavitelné plochy jsou ale vymezeny ve většině případů ve větších prolukách mezi stávající zástavbou, případně v přímé návaznosti na ni.

- Pro nové ekonomické aktivity přednostně využívat ploch a areálů brownfields – plochy ani areály brownfields se v řešeném území nevyskytují.

- Nepřipustit rozšiřování stávajících a vznik nových lokalit určených pro stavby k rodinné rekreaci ani zahušťování zástavby v těchto lokalitách zejména:

- na území Slezských Beskyd – v územním plánu nejsou vymezeny žádné zastavitelné plochy určené pro rozvoj rodinné rekreace.

- Chránit vymezené plochy a koridory pro ÚSES před změnami ve využití území, jejichž důsledkem je:

- snížení stupně ekologické stability těchto ploch;

- znemožnění budoucího založení vymezené skladebné části ÚSES nebo souvislé propojení biokoridorem v požadovaných prostorových parametrech.

Veškeré prvky ÚSES jsou funkční, vymezené v lesních porostech na okrajích řešeného území; nepřipouští se zde žádné změny ve využití území, které by mohly snížit stupeň ekologické stability nebo znemožnit funkci prvků ÚSES.

- Podporovat opatření k posilování retenční schopnosti území, dbát na nenarušení režimu a jakosti zdrojů povrchových a podzemních vod, přírodních léčivých zdrojů a zdrojů minerálních vod – vzhledem k vysoké lesnatosti území a vysokému procentu trvalých travních porostů je retenční schopnost řešeného území velmi vysoká; v územním plánu nejsou obsaženy žádné záměry, které by mohly retenční schpnost území snížit; zdroje podzemních vod i jejich ochranná pásma jsou respektována.

- Minimalizovat zásahy do lesních porostů (na území přírodních parků a vodohospodářsky významných územích) – zásahy do lesních porostů vyplývají z návrhu rozšíření sjezdovek ve Ski areálu Řeka; rozšíření lyžařského areálu je

15

v souladu s požadavkem na podporu rekreace a cestovního ruchu v oblasti Beskyd, kde je cestovní ruch jedním z hlavních zdrojů pracovních příležitostí.

- Minimalizovat zábory nejkvalitnější zemědělské půdy v závislosti na konkrétních územních podmínkách – v řešeném území se nevyskytují kvalitní zemědělské půdy, veškeré zemědělské pozemky jsou ve třídě ochrany 5 – půdy nejhorší kvality.

- Při upřesňování vymezení ploch a koridorů v ÚPD obcí minimalizovat zásahy do limitů, vyplývajících z ochrany přírodních hodnot a vlastností území – veškeré limity využití území jsou respektovány.

E.II. ÚZEMNÍ PODMÍNKY KONCEPCE OCHRANY A ROZVOJE KULTURNÍCH HODNOT

Jako nejvýznamnější kulturní hodnoty území Moravskoslezského kraje se vymezují následující významné prvky kulturního a historického dědictví:

- Ostatní území zvýšených kulturních a historických hodnot uvedená v územně analytických podkladech MS kraje:

- významné sakrální stavby a poutní místa (dřevěné kostelíky) – v řešeném území se nevyskytují;

- historické krajinné struktury (plužiny, kamenice, kamenné zídky) – v územním plánu jsou respektovány.

ZÚR stanovují následující zásady a úkoly pro upřesnění územních podmínek koncepce ochrany a rozvoje kulturních hodnot území Moravskoslezského kraje:

- Novou zástavbu umisťovat přednostně mimo pohledově exponovaná území – splněno.

- Chránit historické krajinné struktury (plužina, kamenice, kamenné zídky) – v územním plánu jsou respektovány.

E.III. ÚZEMNÍ PODMÍNKY KONCEPCE OCHRANY A ROZVOJE CIVILIZA ČNÍCH HODNOT

Jako nejvýznamnější civilizační hodnoty území Moravskoslezského kraje se vymezují následující funkční struktury a systémy:

- Struktura osídlení východní části kraje:

- pás koncentrovaného osídlení v celém podhůří Beskyd od Nového Jičína a Kopřivnice přes Frýdek-Místek a Třinec až k Jablunkovu.

- Kvalitativní úroveň, vysoká míra vybavení území subsystémem technické infrastruktury – zásobování pitnou i provozní vodou, existence významných rezervních kapacit ve zdrojích i rozvodné soustavě.

- Dostupná krátkodobá i dlouhodobá rekreace v dosahu hlavních sídelních center (Beskydy), hustá síť rekreačních středisek v Beskydách.

Tyto hodnoty jsou územním plánem respektovány; v územním plánu jsou vymezeny především plochy pro novou obytnou výstavbu, doplňující stávající zástavbu a využívající kvalitní vybudovanou infrastukturu a dále plochy pro rozvoj rekreace a cestovního ruchu, situované v dosahu měst Třince, Frýdku-Místku i Ostravy.

16

ZÚR stanovují následující zásady a úkoly pro upřesnění územních podmínek koncepce ochrany a rozvoje civilizačních hodnot území Moravskoslezského kraje:

- Chránit, zkvalitňovat a rozvíjet obytnou funkci sídel a jejich rekreačního zázemí – splněno, v územním plánu je vymezen dostatečný rozsah rozvojových ploch pro novou obytnou výstavbu i plochy pro rozvoj rekreační funkce obce – zejména plochy pro rozvoj Ski areálu Řeka.

- Rozvoj obytné funkce řešit současně s odpovídající veřejnou infrastrukturou ve vazbě na zastavěná území sídel – splněno, pro všechny navržené rozvojové plochy je zároveň navržea i příslušná dopravní a technická infrastrutura.

- Podporovat zkvalitnění a rozvoj vybavenosti rekreačních středisek a zkvalitnění jejich dopravního napojení na nadřazenou síť dopravní infrastruktury – v územním plánu jsou navrženy plochy pro rozvoj a zkvalitnění Ski areálu Řeka; dopravní napojení obce na nadřazenou silniční síť, která je pro obec Řeka představována silnicí I/68 Horní Tošanovice – Třinec, Nebory, zajišťuje silnice III/4764, která je na silnici I/68 napojena ve Stříteži; toto napojení je vyhovující.

F. VYMEZENÍ CÍLOVÝCH CHARAKTERISTIK KRAJINY

V rámci ÚP Řeka budou respektovány podmínky ochrany:

OBLASTI KRAJINNÉHO RÁZU

Moravské Beskydy

Krajinná oblast Moravské Beskydy zasahuje území těchto uvedených obcí: Bílá, Bocanovice, Čeladná, Dolní Lomná, Frenštát pod Radhoštěm, Horní Lomná, Košařiska, Krásná, Milíkov, Morávka, Mosty u Jablunkova, Ostravice, Řeka, Staré Hamry, Trojanovice, Třinec.

Přírodní charakteristiky

Hornatiny, místně velehornatiny Karpatika (Beskydský bioregion) na pomezí se Slovinskem, klimaticky chladná, srážkově bohatá oblast, flóra horská, potenciální přítomnost horských acidofilních bučin, suťových lesů, horských smrčin.

Kulturní charakteristiky

Na jihu oblast Valašska, na severu Těšínska, mladá sídelní oblast výrazně ovlivněná valašskou a pasekářskou kolonizací, ve využití převládá hospodářský les (smrčiny), drobné bezlesí ve formě pasek postupně zaniká, dřevěné sakrální stavby, výrazné novodobé změny urbanistických a architektonických znaků, v současnosti silný vliv rekreace a turismu.

Vjemové charakteristiky

Dominance horského masivu a lesa, výrazný projev krajinných horizontů, majestátnost a monumentalita krajinné scény, dálkové výhledy, projev interiéru lesa, zvýšená estetická hodnota prostředí, v oblasti horských pasek výrazná přírodní a estetická hodnota území, přítomnost regionálně významných kulturních dominant.

Převládající typy krajin

Krajina lesní.

17

Možná ohrožení

Zánik pasek;

intenzifikace cestovního ruchu;

vznik nových charakterově odlišných dominant (velkoobjemové nebo vertikální stavby).

Zásady pro rozhodování o změnách v území (mimo zásad platných pro typy krajin)

Preferovat ochranu přírodních, kulturních a estetických hodnot území před extenzivním rozšiřováním zastavitelných území;

Pro bydlení a občanskou vybavenost přednostně využívat rezervy v rámci zastavěného území sídel; nová zastavitelná území vymezovat výhradně v návaznosti na zastavěná území při zohlednění pohledové exponovanosti a citlivosti lokalit a dalších podmínek ochrany přírodních a estetických hodnot krajiny; v nezastavěném území umisťovat pouze nezbytné stavby (pro zabezpečení lesního hospodaření a zemědělství);

chránit historické a urbanistické znaky sídel včetně jejich vnějšího obrazu;

chránit harmonické měřítko krajiny a pohledový obraz významných krajinných horizontů:

- nevytvářet nové pohledové bariéry;

- novou zástavbu umisťovat přednostně mimo pohledově exponovaná území;

- v případě nových liniových staveb energetické infrastruktury riziko narušení minimalizovat v závislosti na konkrétních terénních podmínkách vhodným vymezením koridoru trasy a lokalizací stožárových míst.

ochrana místních kulturně historických dominant, zejména sakrálních a ostatních historických staveb.

Podmínky ochrany oblasti krajinného rázu Moravské Beskydy jsou respektovány, pro zánik pasek, pro nadměrnou intenzifikaci cestovního ruchu ani pro vznik no-vých charakterově odlišných dominant územní plán nevytváří předpoklady. Veške-ré zásady pro rozhodování o změnách v území jsou respektovány – podrobněji viz předchozí text.

3) Respektovat koncepční rozvojové materiály Moravskoslezského kraje, zejména: • Koncepce rozvoje cyklistické dopravy na území Moravskoslezského kraje

schválena usnesením zastupitelstva kraje č. 17/1486 dne 26. dubna 2007 (dostupné na http://verejna-sprava.kr-moravskoslezsky.cz/dop_02.html)

• Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje schválena usnesením zastupitelstva kraje č. 24/2096 dne 26. června 2008 (dostupné na http://verejna-sprava.kr-moravskoslezsky.cz/dop_01.html)

• Územní energetická koncepce Moravskoslezského kraje vzato na vědomí radou kraje dne 20.5.2004, včetně Vyhodnocení naplňování Územní energetické koncepce (říjen 2009) (dostupné na http://iszp.kr-moravskoslezsky.cz/cz/temata/koncepce/uzemni-energetickakoncepce-moravskoslezskeho-kraje-12/)

• Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje schválen usnesením zastupitelstva kraje č. 25/1120/1 ze dne 30. 9. 2004,

18

včetně Změny Plánu odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje (OZV č. 3/2010 ze dne 23.6.2010) (dostupné na http://iszp.kr-moravskoslezsky.cz/cz/temata/koncepce/plan-odpadovehohospodarstvi-moravskoslezskeho-kraje-11/)

• Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje schválen zastupitelstvem kraje usnesením č. 25/1121/1 ze dne 30. 9. 2004, včetně Aktualizací rozvoje vodovodů a kanalizací území Moravskoslezského kraje (2008, 2009, 2010) (dostupné na http://iszp.kr-moravskoslezsky.cz/cz/temata/koncepce/plan-rozvoje-vodovodua-kanalizaci-uzemi-moravskoslezskeho-kraje-8/)

• Krajský program snižování emisí Moravskoslezského kraje vydán nařízením Moravskoslezského kraje č.1/2004 ze dne 14.8.2004, včetně Aktualizace programu snižování emisí Moravskoslezského kraje (2010) (dostupné na http://iszp.kr-moravskoslezsky.cz/cz/ovzdusi/koncepce/krajsky-rogramsnizovani-emisi-moravskoslezskeho-kraje-35/)

• Koncepce strategie ochrany přírody a krajiny chválena usnesením zastupitelstva kraje č. 5/298/1 ze dne 23.6.2005 (dostupné na http://iszp.kr-moravskoslezsky.cz/cz/temata/koncepce/koncepce-strategieochrany-prirody-a-krajiny-10/)

• Krajský program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje nařízení Moravskoslezského kraje č. 1/2009 nabylo účinnosti dne 30. dubna 2009 (dostupné na http://iszp.kr-moravskoslezsky.cz/cz/ovzdusi/koncepce/krajsky-program-kezlepseni-kvality-ovzdusi-moravskoslezskeho-kraje-37/)

• Koncepce rozvoje zemědělství a venkova Moravskoslezského kraje Ekotoxa Opava, s.r.o. (dostupné na http://iszp.kr-moravskoslezsky.cz/cz/temata/koncepce/koncepce-rozvoje-zemedelstvi-avenkova-moravskoslezskeho-kraje-7/)

• Plán oblasti povodí Odry schválen Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne 14.10.2009, závazná část vydána nařízením MSK č. 1/2010 ze dne 2. 6. 2010 (dostupné na http://www.pod.cz/plan-oblasti-povodi-Odry/)

• Akční plány ke strategickým hlukovým mapám (dostupné na http://iszp.kr-moravskoslezsky.cz/cz/temata/koncepce/akcni-plany-kestrategickym-hlukovym-mapam-1583/)

• Strategie rozvoje kraje na léta 2009-2016 Agentura pro regionální rozvoj, a.s., Na Jízdárně 7, 702 00 Ostrava (dostupné na http://verejna-sprava.kr-moravskoslezsky.cz/rk_1002.html)

• Program rozvoje Moravskoslezského kraje na období 2010-2012 Agentura pro regionální rozvoj, a.s., Na Jízdárně 7, 702 00 Ostrava (dostupné na http://verejna-sprava.kr-moravskoslezsky.cz/assets/rozvoj_kraje/ prk_2010-2012.pdf)

• Marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji pro léta 2009-2013 Agentura pro regionální rozvoj, a.s., Na Jízdárně 7, 702 00 Ostrava (dostupné na http://verejna-sprava.kr-moravskoslezsky.cz/zip/msrcr_strategie .pdf)

• Surovinová politika Moravskoslezského kraje Pořizuje Ministerstvo průmyslu a obchodu, zpracovává Česká geologická služba. (dostupné na http://www.reccr.cz/projektys/sea/msk.html).

19

Uvedené koncepční rozvojové materiály byly prostudovány a v územním plánu jsou respektovány.

1. Při zpracování územního plánu Řeka řešit problémy, vyplývající z ÚAP ORP Třinec: - chybějící kanalizační síť; - nedostatečná občanská vybavenost; - zvyšující se index stáří.

V územním plánu je navrženo vybudování soustavné kanalizace zakončené na čistírně odpadních vod; několik ploch je navrženo pro rozvoj občanského vybavení, zejména v souvislosti s rozvojem rekreace a cestovního ruchu – jde o ubytovací zařízení a o zázemí lyžařského areálu, jiné potřeby v oblasti občanského vybavení obec neuvádí; zvyšující se index stáří nelze územním plánem výrazněji ovlivnit, předpoklady pro snížení tohoto indexu jsou dány návrhem ploch pro novou obytnou výstavbu, které do obce přivedou mladé rodiny.

2. Zapracovat do územního plánu záměry, vyplývající z ÚAP ORP Třinec:

- zařízení podzemních zásobníků plynu v Komorní Lhotce, zasahujících i do k. ú. Řeka (označení záměru v ÚAP P 02) – splněno;

- rozvoj ski areálu Řeka (označení záměru v ÚAP P 15) – splněno.

3. Při zpracování územního plánu Řeka respektovat limity využití území, kterými jsou:

- zvláště chráněná území dle ustanovení § 14 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů:

- Chráněná krajinná oblast Beskydy, vyhlášená výnosem MK ČSR ze dne 5. 3. 1973;

- přírodní rezervace Ropice a její ochranné pásmo 50 m od hranice PR, vyhlášená nařízením Správy CHKO Beskydy č. 4/2010.

- evropsky významná lokalita Beskydy, vymezená nařízením vlády č. 132/2005 Sb.;

- ptačí oblast Beskydy, vymezená nařízením vlády č. 687/2004 Sb.;

- významné krajinné prvky dle ustanovení § 6 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů – lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy;

- ochranné pásmo lesa 50 m od okraje pozemků určených k plnění funkcí lesa dle zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a o doplnění některých zákonů (lesní zákon);

- památný strom včetně ochranného pásma dle ustanovení § 46 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů:

- Lípa v Řece (lípa malolistá – Tilia platyphyllos);

- nemovité kulturní památky dle zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů:

- 32750/8-701 chalupa č.p. 7, parc. č. 33 st.;

- ochranné pásmo hřbitova 100 m od hranice pozemku dle zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů;

20

- ochranná pásma silnice III/4764 15 m od osy komunikace v nezastavěném území dle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů;

- rozhledová pole křižovatek pozemních komunikaci dle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů;

- chráněná ložisková území, dle zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů:

- CHLÚ Česká část Hornoslezské pánve (14400000) – uhlí černé, zemní plyn;

- CHLÚ Komorní Lhotka (23670000) – zemní plyn;

- výhradní ložiska nerostných surovin, dle zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů:

- výhradní ložisko Řeka (B 3043900) – kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu;

- výhradní ložisko Komorní Lhotka (B 326700) – zemní plyn;

- dobývací prostor, dle zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů:

- dobývací prostor Řeka (DP 70430) – pískovec;

- prognózní zdroj nerostných surovin, dle zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů:

- prognózní zdroj Řeka – Gutský vršek (R 9271400) – kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu

- sesuvná území: - 3931 Řeka; - 3932 Řeka; - 3934 Řeka; - 3935 Řeka; - 3936 Řeka; - 3937 Řeka;

- Chráněná oblast přirozené akumulace vod Beskydy (CHOPAV), vyhlášená nařízením vlády č. 40/1978 Sb.;

- ochranné pásmo I. stupně vodního zdroje Příslop;

- ochranná pásma vodovodních a kanalizačních řadů 1,5 m/2,5 m (do DN 500 včetně/nad DN 500) od vnějšího líce potrubí dle zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů;

- ochranná pásma vedení VN 22 kV – vzdušných 7 (10) m od krajního vodiče (údaj v závorce platí pro vedení realizovaná před 1. 1. 1995), dle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů;

- ochranná pásma stožárových/zděných/vestavěných trafostanic VN/NN 7/2/1 m od krajního vodiče, dle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání

21

a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů;

- ochranná pásma STL plynovodů 1 m od povrchu potrubí, dle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů;

- ochranná pásma podzemních telekomunikačních vedení 1,5 m od krajního vedení, dle zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů;

- radioreléové spoje dle zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů.

Veškeré limity využití území jsou respektovány.

a.1) Požadavky na urbanistickou koncepci, zejména na prověření plošného a prostorového uspořádání zastavěného území a na prověření možných změn, včetně vymezení zastavitelných ploch

1. Vymezit zastavěné území dle § 58 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů – splněno.

2. Při návrhu koncepce rozvoje obce vycházet ze stávající struktury osídlení a zachovat kulturní, historické, urbanistické a přírodní hodnoty území; vycházet ze schváleného Územního plánu obce Řeka včetně Změny č. 1 a 2 – splněno, veškeré hodnoty jsou respektovány, návrh rozvoje obce respektuje typický charakter rozvolněné zástavby; záměry platného územního plánu včetně Změny č. 1 a 2 byly prověřeny a v rámci projednání návrhu zadání také posouzeny dotčenými orgány, zejména orgány ochrany přírody. Záměry dosud platné a nekonfliktní z hlediska ochrany přírody byly do nového územního plánu převzaty.

3. Navrhnout zastavitelné plochy pro obytnou výstavbu s max. 50-100% rezervou. Při odůvodňování navržených zastavitelných ploch vycházet z demografického vývoje a z analýzy růstu intenzity bytové výstavby v obci Řeka na 1000 obyvatel. Na základě projednání zadání územního plánu byly dotčenými orgány některé požadavky na nové zastavitelné plochy vyřazeny, příp. omezeny nebo navrženy k dalšímu prověření v další fázi projednávání územního plánu (viz příloha č. 2 – Problémový výkres). Dále omezit minimální vzdáleností 50m od okraje lesních pozemků pozemky parc. č. 142/1, 143, 237/1 a část pozemku parc. č. 145/4.

Nárůst počtu trvale bydlících obyvatel v obci Řeka je zcela nereálný – současný počet obyvatel je cca 530 obyvatel a kolem této hodnoty se pohybuje v průběhu celého sledovaného období, tj, od r. 1869, s pouze nepatrnými výkyvy v řádu desítek obyvatel; nejvyššího počtu obyvatel v novodobé historii bylo dosaženo v r. 1970 – 529. V územním plánu předpokládáme nárůst počtu obyvatel na cca 580 – 600, což je velmi optimistická varianta i při zohlednění možných suburbanizačních tendencí města Třince. Odhad bytové výstavby ve střednědobém výhledu je cca 40 – 60 rodinných domů, zastavitelné plochy jsou vymezeny s touto kapacitou, přičemž určité rezervy existují v rámci zastavěného území. Omezení zastavitelných ploch, stanovená dotčenými orgány v rámci projednání návrhu zadání, jsou v územním plánu respektována. Vzdálenost 50 m od okraje lesa je u pozemků parc. č. 142/1,

22

143 a 145/4 respektována, u pozemku parc. č. 237/1 respektována není, jde o proluku mezi stávající zástavbou.

4. Prověřit a případně převzít do územního plánu plochy navržené pro obytnou výstavbu ve schváleném Územním plánu obce Řeka, včetně jeho změn – rozvojové plochy navržené pro obytnou výstavbu v platném územním plánu včetně Změny č. 1 a 2 byly prověřeny; některé z nich byly zamítnuty orgány ochrany přírody již v rámci projednání návrhu zadání, ostatní dosud platné záměry byly do nového územního plánu převzaty.

5. Prověřit a případně zapracovat do územního plánu jako zastavitelné plochy vymezené v platném Územním plánu obce Řeka jako zóna rozptýlené zástavby (zastavitelné území a podmíněně zastavitelné území) – prověřit ve fázi zpracování návrhu ÚP – tyto záměry byly prověřeny a posouzeny z hlediska zájmů ochrany přírody již v rámci projednání návrhu zadání, kdy řada z těchto ploch byla orgány ochrany přírody zcela zamítnuta nebo podstatně omezena; zbývající plochy byly do nového územního plánu převzaty.

6. Prověřit a případně převzít do územního plánu plochy navržené ve schváleném Územním plánu obce Řeka pro rozvoj občanského vybavení, sportovních zařízení, drobné výroby a skladů, pro rozšíření hřbitova, rozšíření ploch těžby v kamenolomech a pro rozvoj Ski areálu Řeka – veškeré tyto plochy byly prověřeny, záměry dosud platné byly do územního plánu zapracovány.

7. Zapracovat do územního plánu prvky územního systému ekologické stability – splněno.

8. Stanovit podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití s určením převažujícího účelu využití (hlavní využití), pokud je možné jej stanovit, přípustného využití, nepřípustného využití, popřípadě podmíněně přípustného využití těchto ploch a stanovit podmínky prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu (například výškové regulace zástavby, intenzity využití pozemků v plochách – koeficient zastavěnosti, příp. stanovit minimální, popř. maximální velikost stavebního pozemku pro jeden objekt určený pro bydlení) – splněno.

9. Prověřit chatoviště, zda jsou objekty využívány k rodinné rekreaci nebo zda nejsou využívány k celoročnímu užívání (vliv na bytovou politiku) – nesplněno, tato informace není k dispozici.

10. Prověřit plochy na pozemcích parc. č. 147/11 a 194/1, k. ú. Řeka. Dále prověřit plochy stávající rozptýlené zástavby parc. č. 128/3, 128/4, 190, 191, 193, 194/2 a 232.

Pozemek parc. č. 147/11 je součástí zastavěného území, ke všem ostatním pozemkům byl vysloven nesouhlas z hlediska ochrany přírody v rámci projednání návrhu zadání, a proto tyto pozemky nejsou zařazeny mezi zastavitelné plochy.

11. Prověřit stávající chatoviště z hlediska převodu na trvalé bydlení, zda jsou objekty využívány k rodinné rekreaci nebo zda jsou využívány k celoročnímu užívání – nesplněno, požadavek nad rámec řešení územního plánu.

23

a.2) Požadavky na koncepci veřejné infrastruktury, zejména na prověření uspořádání zastavěného území a na prověření uspořádání veřejné infrastruktury a možnosti jejích změn

1. Dopravní infrastruktura

1. Prověřit a případně převzít dopravní záměry obsažené v platném Územním plánu obce Řeka včetně Změny č. 1 a 2 (parkovací plochy, místní a účelové komunikace apod.) – splněno, dopravní záměry byly prověřeny, aktuální převzaty do nového územního plánu.

2. Navrhnout rozšíření a úpravy stávající sítě silnic a místních komunikací, které uspokojí potřeby navrhovaného územního rozvoje obce a stanovit podmínky pro jejich realizaci s dodržením ustanovení ČSN 73 6101 Projektování silnic a dálnic, ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací, ČSN 73 6102 Projektování křižovatek na silničních komunikacích a vyhl. Ministerstva pro místní rozvoj č. 501/2006, o obecných požadavcích na využívání území, ve znění vyhl. č. 269/2009 Sb. – splněno.

3. Navrhnout nové odstavné a parkovací plochy a podmínky pro jejich realizaci pro stupeň automobilizace 1:2,5. Při plánování počtu a velikosti stání respektovat příslušná ustanovení ČSN – splněno, v územním plánu jsou navrženy plochy pro vybudování nových parkovišť; jejich návrh vyplývá především z potřeb parkovacích ploch pro návštěvníky Ski areálu Řeka. Ustanovení příslušných právních předpisů a ČSN jsou respektována.

4. Navrhnout podmínky pro realizaci komunikací pro chodce podél průtahu silnice III/4764, místních komunikací a případně realizaci samostatných stezek pro chod-ce. Prověřit v rámci projednání návrhu územního plánu možnost zařadit chodník podél hlavní komunikace obce a navrhované cyklostezky propojující obce Řeka a Smilovice jako VPS – splněno částečně – podmínky pro realizaci místních komu-nikací a stezek pro chodce jsou stanoveny, navržená cyklostezka Smilovice – Řeka je zařazena mezi veřejně prospěšné stavby (VPS). Návrh chodníku podél silnice III/4764 mezi veřejně prospěšné stavby zahrnut není – konkrétní vedení chodníku a s tím související dopady na vlastnické vztahy je nutno prověřit podrobnější projek-tovou dokumentací.

5. V souladu se záměrem obce navrhnout samostatnou cyklistickou stezku Smilovice – Řeka – splněno.

6. Respektovat stávající cyklistické trasy a jejich průběh zakreslit do grafické části územního plánu. Stanovit podmínky pro případné vymezení nových cyklistických tras a samostatných cyklistických stezek – splněno.

7. Navrhnout dovybavení všech autobusových zastávek řádnými zastávkovými pruhy, nástupišti a přístřešky pro cestující. Prověřit vhodnost jejich rozmístění a umístění – splněno částečně – rozmístění zastávek bylo prověřeno, odpovídá potřebám obce; návrh dovybavení zastávek zastávkovými pruhy a přístřešky představuje podrobnost neodpovídající územnímu plánu.

8. Stanovit podmínky a opatření pro realizaci budov vyžadujících ochranu před negativními účinky hluku a vibrací (budovy související s bydlením, ubytováním, zdravotnictvím apod.), které budou situovány na plochách v blízkosti stávajících komunikací nebo jejich přeložek – obcí Řeka prochází jediná silnice, silnice III/4764; tato silnice v obci končí, má charakter obslužné místní komunikace a její

24

dopravní zátěž je velmi nízká (vzhledem k její malé dopravní důležitosti zde sčítání ani nebylo prováděno). Negativní vlivy na obytnou zástavbu v okolí silnice, které by vyžadovaly realizaci opatření na ochranu před účinky hluku a vibrací, tedy nepředpokládáme.

9. Respektovat 15m silniční ochranné pásmo mimo souvislé zastavěné území u silni-ce III/4764 Střítež – Smilovice – Řeka – splněno částečně. Silnice III/4764 má v řešeném území charakter obslužné místní komunikace a zajišťuje přímou obsluhu přilehlé zástavby. Do jejího ochranného pásma zasahuje návrh některých zastavi-telných ploch, které jsou sice z hlediska zákona č. 13/1997 Sb. o pozemních komu-nikacích, § 30, odst.3 situovány mimo souvisle zastavěné území obce, ale v těchto případech jde o dostavbu proluk, které na souvisle zastavěné území přímo navazu-jí a vytvářejí tak v konečném důsledku kompaktní zastavěné území obce.

10. Zapracovat do návrhu územního plánu ochranné pásmo leteckých radiových zabezpečovacích zařízení Ministerstva obrany, které je nutno respektovat dle ustanovení § 37 zák. č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zák. č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání – splněno.

2. Technická infrastruktura

2.1 Vodní hospodářství

1. Zachovat stávající způsob zásobování obce pitnou vodou z vlastních zdrojů – splněno.

2. Navrhnout rozšíření vodovodu pro veřejnou potřebu pro vymezené zastavitelné plochy – splněno.

3. Provést posouzení tlakových poměrů vody v navrhované síti, dle potřeby vodovod rozdělit na tlaková pásma – splněno.

4. Provést posouzení stávajících vodních zdrojů a akumulací v obci, prověřit možnost vybudování nového vodního zdroje pro zajištění dostatečné kapacity pro zásobování Řeky a Smilovic pitnou vodou – splněno, pro zajištění potřebné kapacity pitné vody se navrhuje vybudování nového vrtu a jímacího objektu z toku Ropičanky; kapacita stávajících vodojemů je dostatečná.

5. Navrhnout likvidaci splaškových vod v obci – splněno, v územním plánu je navrženo vybudování soustavné kanalizace zakončené na ČOV.

6. Likvidaci odpadních vod objektů mimo dosah navrhované kanalizace ponechat stávajícím způsobem – akumulací v bezodtokových jímkách, resp. v malých domovních ČOV s odtokem vyčištěné vody do vhodného recipientu – splněno.

7. Vodní toky směrově neupravovat a nenavrhovat jejich zatrubnění – splněno.

8. Nezastavovat provozní pásma pro údržbu ostatních vodních toků nejvýše v šířce 6 m od břehové hrany u ostatních vodních toků – podrobnost nad rámec územního plánu, vyplývá ze zákona o vodách; uvedeno jako informace v textové části Odůvodnění.

9. Prověřit zákres vodních toků na území obce Řeka. V problémovém výkrese nejsou zakresleny levostranné přítoky vodního toku Ropičanka v ř. KM 15,5 – splněno, vodní toky jsou doplněny dle podkladů ÚAP ORP Třinec.

25

2.2 Energetika, spoje

1. V návaznosti na urbanistickou koncepci stanovit pravděpodobný vývoj elektrického příkonu s přihlédnutím k rozšíření elektrického vytápění pro 5% bytů – splněno.

2. Na základě bilance elektrického příkonu navrhnout koncepci rozvoje sítě VN 22 kV a podle potřeby transformačního výkonu určit rozmístění nových trafostanic – konkrétní rozmístění nových trafostanic není navrženo, nové trafostanice mohou být realizovány dle potřeby v souladu s dle § 24, odst. 3 písm. e) zákona č. 458/2000 Sb., (energetický zákon) a v souladu s podmínkami pro využití ploch s rozdílným způsobem využití.

3. V návaznosti na urbanistickou koncepci stanovit pravděpodobnou bilanci potřeby plynu s předpokládaným využitím plynu pro 90 % bytů – splněno.

4. Navrhnout plynofikaci vymezených zastavitelných ploch rozšířením středotlakého rozvodu plynu – splněno.

5. Problematiku zásobování teplem řešit lokálním vytápěním rodinných domů a rekreačních objektů a samostatnými kotelnami pro objekty, vybavenosti a podnikatelských aktivit – splněno.

6. V palivo – energetické bilanci tepelných zdrojů preferovat využití zemního plynu s doplňkovou funkcí dřevní hmoty a elektrické energie – podrobnost nad rámec územního plánu; uvedeno jako doporučení v Odůvodnění.

7. Prověřit možnost omezení těžby dřeva v lokalitách místních pramenišť – nesplněno, požadavek nad rámec řešení územního plánu.

2.3 Nakládání s odpady

1. Problematiku likvidace tuhých komunálních odpadů (TKO) řešit odvozem mimo řešené území – splněno.

3. Občanské vybavení

1. Prověřit a případně zapracovat do územního plánu záměry rozvoje zařízení občanského vybavení obsažené v platném územním plánu – záměry z platného územního plánu byly prověřeny, přebírá se záměr rozšíření hřbitova; ostatní záměry jsou buď již realizovány nebo již nejsou aktuální (např. vymezené plochy pro zařízení obchodu a služeb).

2. Zapracovat do územního plánu záměr přestavby Hotelu Javor na penzion pro důchodce, s případnou možností část areálu využít i ke komerčním a rekreačním účelům (ubytování, sportoviště, bazén, restaurace,…), případně jiným účelům – dle sdělení obce tento záměr již není aktuální a proto jako konkrétní návrh není do územního plánu zapracován; areál Hotelu Javor je vymezen jako plocha občanského vybavení OV, ve které je takové využití možné.

3. Zapracovat do územního plánu rozvojové záměry Skiareálu Řeka dle platné Změny č. 1 a 2 územního plánu:

- výstavba čtyřsedačkové lanovky na Velké sjezdovce v trase stávajícího kotvového vleku (délka 1100 m, kapacita 1800 osob/hod); provoz sedačkové lanovky se připouští pouze v zimním období;

26

- prodloužení stávajícího vleku na Malé sjezdovce o cca 250 m;

- výstavba vleku pro jarní lyžování na Velké sjezdovce (délka 340 m, kapacita 700 osob/hod);

- výstavba přibližovacího vleku na Malé sjezdovce nad parkovištěm P1 (délka 150 m);

- vybudování nových sjezdových tratí:

- červená (rozšíření nynější Velké sjezdovky – délka cca 1200 m, šířka cca 90 m);

- modrá (prodloužení stávající Malé sjezdovky o cca 250 m, šířka cca 70 m);

- vybudování obslužných objektů:

- rozšíření dolní stanice stávajícího kotvového vleku (nástavba stávajícího objektu – turistické ubytování s kapacitou cca 30-40 osob);

- výstavba nového obslužného objektu u dolní stanice sedačkové lanovky (občerstvení – 150 míst, restaurace – 40 míst, sociální zázemí pro areál, stanice horské služby, ubytování – 12-14 lůžek, dispečink, technické zázemí, garáž pro techniku, půjčovna kol a lyží, skiservis apod.);

- horní stanice sedačkové lanovky – vybudování sociálního zařízení;

- výstavba nového obslužného objektu u dolní stanice modré sjezdovky (občerstvení, sociální zázemí, dispečink, úschovna apod.);

- výstavba dvou nových parkovišť – parkoviště u Malé sjezdovky s kapacitou 250 stání a parkoviště u Velké sjezdovky s kapacitou 120 stání a s točnou pro autobusy. Požadavek 28B byl na základě projednávání vyřazen a zůstane zachováno jeho stávající funkční využití.

Záměry rozvoje Ski areálu Řeka byly poněkud korigovány, podrobněji viz kap. E.2.6 Rekreace, cestovní ruch. Pro parkování návštěvníků jsou vymezena tři nová parkoviště a rozšíření stávajícího parkoviště u Červené sjezdovky.

4. Prověřit další rozvojové záměry Skiareálu Řeka dle přílohy č. 1 (požadavek č. 28) – viz další text.

5. Krajský úřad z hlediska ochrany ovzduší požaduje doplnit následující text: „V případě vymezení ploch pro rozvoj dřevozpracujícího průmyslu nebo rozšíření ploch těžby v kamenolomech, jakožto stacionárních zdrojů znečišťujících ovzduší, zapracovat do podmínek využití těchto ploch ve smyslu přílohy č. 7, části I. odst. 1 písm. f) vyhl. 500/2006 Sb.o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění vyhl. č. 458/2012 Sb., podmínky ochrany ovzduší zajišťující minimalizaci dopadu těchto činností na kvalitu ovzduší, zejména: umisťovat pouze stacionární zdroje vybavené technologiemi zajišťujícími minimalizaci emisí znečišťujících látek včetně pachových látek. (tzn. aplikace nejlepších známých technologií); zvolený druh, rozsah a kapacita těchto činností musí respektovat kvalitu ovzduší v lokalitě a vzdálenost zdroje od obytné zástavby; umisťování stacionárních zdrojů znečišťujících ovzduší na těchto plochách podmínit využíváním dopravních tras mimo obydlená území (jsou-li) k dispozici), výsadbou ochranné zeleně apod.; individuálně posoudit vhodnost stanovení ochranného pásma.“

27

V územním plánu nejsou vymezeny plochy ani pro rozvoj dřevozpracujícího průmyslu ani pro rozšíření těžby v kamenolomech.

6. Zajistit ochranu ložiska v dobývacím prostoru – Řeka – ev. č. 70430 – stanovený dobývací prostor je respektován a nejsou v něm navrženy žádné rozvojové záměry s výjimkou plochy č. Z1, určené pro obytnou výstavbu; tato plocha je situována na okraji dobývacího prostoru a případnou těžbu kamene neohrozí.

7. HZS Moravskoslezského kraje požaduje zapracovat do textové části návrhu požadavky civilní ochrany dle § 20 vyhl. č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva, jedná se o tyto body:

a) ochrana území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní; b) ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události; c) evakuace obyvatelstva a jeho ubytování; d) vyvezení a uskladnění nebezpečných látek mimo současně zastavěná území a

zastavitelné plochy obce; e) záchranné, likvidační a obnovovací práce pro odstranění nebo snížení

škodlivých účinků kontaminace, vzniklých při mimořádné události; f) ochrana před vlivy nebezpečných látek skladovaných v území; g) nouzové zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií.

Nesplněno, tyto požadavky překračují podrobnost územního plánu, je nutno je řešit jinou dokumentací. Průlomová vlna na území obce nehrozí, nebezpečné látky se zde neskladují. Organizaci ukrytí nebo evakuace obyvatelstva, záchranných, likvidačních a obnovovacích prací a nouzového zásobování vodou a energiemi nelze řešit územním plánem.

4. Veřejná prostranství

1. Respektovat stávající plochy veřejně přístupné zeleně, zapracovat do územního plánu návrh nových ploch veřejných prostranství v souladu s § 7 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění vyhl. č. 269/2009 Sb. – splněno, veškeré stávající plochy jsou respektovány, nová plocha je vymezena v blízkosti obecního úřadu, v návaznosti na jedinou rozsáhlejší navrženou plochu obytné výstavby.

a.3) Požadavky na koncepci uspořádání krajiny, zejména na prověření plošného a prostorového uspořádání nezastavěného území a na prověření možných změn, včetně prověření, ve kterých plochách je vhodné vyloučit umisťování staveb a jiných opatření pro účely uvedené v § 18 odst. 5 stavebního zákona

1. Preferovat ochranu přírodních, kulturních a estetických hodnot území před extenzivním rozšiřováním zastavitelných území. Nová zastavitelná území vymezovat výhradně v návaznosti na zastavěná území při zohlednění pohledové exponovanosti a citlivosti lokalit a dalších podmínek ochrany přírodních a estetických hodnot krajiny – veškeré tyto požadavky jsou splněny.

2. V nezastavěném území umisťovat pouze nezbytné stavby (pro zabezpečení lesního hospodaření a zemědělství) a stavby, které zlepší podmínky využití území pro účely rekreace a cestovního ruchu (cyklostezky, odpočívky, naučné stezky, mobiliář, …), příp. další stavby v souladu s ustanovením § 18 odst. 5. stavebního zákona – splněno.

28

3. Novou zástavbu umisťovat přednostně mimo pohledově exponovaná území – všechny navržené zastavitelné plochy jsou vymezeny mimo pohledově exponovaná území.

4. Prověřit, příp. vymezit plochy, ve kterých nebude možné umisťovat stavby a opatření pro účely uvedené v § 18 odst. 5 stavebního zákona – upřesněno v tabulkách s Podmínkami pro využití ploch s rozdílným způsobem využití (kap. F.3 Územního plánu).

5. Respektovat významné krajinné prvky chráněné ze zákona – lesy, vodní toky, rybníky, údolní nivy a vzrostlou zeleň v krajině. Respektovat 50m ochranné pásmo pozemků určených k plnění funkce lesa. Odnětí lesních pozemků bude možné pouze v odůvodněných případech, kdy nelze najít jiné řešení. Prověřit vliv nadměrné těžby lesního porostu na úbytek akumulovaných vod a prověřit možnosti omezení těžby zejména u pramenišť – významné krajinné prvky chráněné ze zákona jsou respektovány; vzdálenost 50 m od okraje lesa je v převážné většině respektována, výjimkou jsou plochy, u nichž bylo dohodnuto snížení vzdálenosti na 30 m a plochy v prolukách mezi stávající zástavbou; odnětí lesních pozemků se navrhuje zejména pro rozšíření sjezdovek ve Ski areálu Řeka – zde jiné řešení nelze navrhnout. Omezení těžby dřeva v okolí pramenišť nelze řešit územním plánem.

6. Prověřit stávající vymezení územního systému ekologické stability (ÚSES) na území obce a propojení prvků ÚSES s prvky vymezenými na území okolních obcí – vymezení prvků ÚSES bylo upraveno dle hranic trvalého rozdělení lesa, návaznosti na území okolních obcí jsou respektovány.

7. Prověřit v území podmínky pro preventivní ochranu území a obyvatelstva (záplavy, sesuvy, eroze atd.) s cílem minimalizovat rozsah případných škod. Navrhnout opatření ohrožených lokalit – obec leží na horních úsecích vodních toků, záplavy zde nehrozí; sesuvná území se vyskytují zcela mimo zastavěné území a mimo navržené zastavitelné plochy.

8. Krajský úřad požaduje, aby pozemky určené k již v předchozí ÚPD k odnětí ze zemědělského půdního fondu byly uvedeny v samostatné tabulce s poznámkou, že se jedná o takové pozemky – splněno.

b) Požadavky na vymezení ploch a koridorů územních rezerv a na stanovení jejich využití, které bude nutno prověřit

1. Požadavky na vymezení a stanovení využití bude doplněno, pokud bude na základě výsledku projednání zadání nutno v návrhu urbanistické koncepce rozvoje obce vymezit plochy nebo koridory územních rezerv, ve kterých bude uloženo prověření změn jejich využití – v územním plánu nejsou vymezeny žádné plochy ani koridory územních rezerv.

c) Požadavky na prověření vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření a asanací, pro které bude možné uplatnit vyvlastnění nebo předkupní právo

1. Vymezit v územním plánu veřejně prospěšné stavby (stavby pro veřejnou infrastrukturu), veřejně prospěšná opatření (opatření nestavební povahy, sloužící ke snižování ohrožení území a k rozvoji anebo k ochraně přírodního a kulturního

29

bohatství) a asanace (prověřit v souladu s ustanovením § 170 a 101 stavebního zákona) – splněno.

2. V případě vymezení veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření, pro které bude možno uplatnit předkupní právo, budou uvedena parcelní čísla pozemků, název katastrálního území, příp. další údaje a v čí prospěch je předkupní právo zřizováno – uplatnění předkupního práva není navrženo.

d) Požadavky na prověření vymezení ploch a koridorů, ve kterých bude rozhodování o změnách v území podmíněno vydáním regulačního plánu, zpracováním územní studie nebo uzavřením dohody dle parcelace

1. Tyto požadavky budou doplněny až na základě výsledků projednání zadání ÚP Řeka. V ÚP Řeka budou pro tyto plochy a koridory uvedeny podmínky pro jejich pořízení, přiměřenou lhůtu pro pořízení regulačního plánu, územní studie, příp. dohody o parcelaci. Nebyl vznesen takovýto požadavek.

Žádné takové plochy nejsou v územním plánu vymezeny.

e) Případný požadavek na zpracování variant

1. Územní plán bude zpracován bez variant.


f) Požadavky na uspořádání obsahu návrhu územního plánu a na uspořádání obsahu jeho odůvodnění s ohledem na charakter území a problémy k řešení včetně měřítek výkresů a počtu vyhotovení

1. Územní plán Řeka bude zpracován v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů a s jeho prováděcími vyhláškami (vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění vyhlášky č. 269/2009 Sb.) – splněno.

2. Elaborát územního plánu Řeka bude mít dvě části:

I. Návrh územního plánu

II. Od ůvodnění územního plánu

I. Návrh územního plánu bude obsahovat:

•••• I.A Textovou část •••• I.B Grafickou část:

1. Výkres základního členění území 1:5000 2. Hlavní výkres 1:5000 3. Výkres koncepce dopravní infrastruktury 1:5000 4. Výkres koncepce vodního hospodářství 1:5000 5. Výkres koncepce energetiky a spojů 1:5000 6. Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací 1:5000

30

II. Od ůvodnění územního plánu bude obsahovat:

•••• II.A Textovou část •••• II.B Grafickou část

7. Koordinační výkres 1:5000 8. Výkres přepokládaných záborů půdního fondu 1:5000 9. Výkres širších vztahů 1:100 000

III. Vyhodnocení předpokládaných vlivů územního plánu s obsahem dle přílohy č. 5 vyhl. Č. 500/2006 Sb.

Výkresy č. 4. Výkres koncepce vodního hospodářství a č. 5. Výkres koncepce energetiky a spojů jsou sloučeny do společného výkresu č. 4. Výkres koncepce technické infrastruktury, Výkres širších vztahů je zpracován v souladu s ustanovením § 13 vyhl. č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění vyhl. č. 458/2012 Sb. v měřítku výkresů Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje, tedy 1 : 50 000.

3. Výkresy v měřítku 1:5000 budou zpracovány pro celé řešené území, výkres č. 9 Výkres širších vztahů v měřítku 1:100 000 bude zpracován formou výřezu z výkresu č. A.2 Plochy a koridory nadmístního významu, ÚSES a územní rezervy Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje. Grafická část bude zpracována digitálně v datovém modelu Moravskoslezského kraje.

Výkresy v měř. 1:5000 jsou zpracovány pro celé řešené území, výkres širších vztahů je zpracován v souladu s metodickým pokynem Moravskoslezského kraje formou vý-řezu z výkresu č. B.1 Koordinační výkres Zásad územního rozvoje Moravskoslezské-ho kraje v měř. 1:50000.

4. Územní plán Řeka bude zpracován ve čtyřech vyhotoveních – splněno.

g) Požadavky na vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území

1. Krajský úřad, v souladu s § 10i odst. 3 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí konstatuje, že územní plán Řeka je nutno posoudit podle § 10i zákona o posuzování na životní prostředí. Toto vyhodnocení bude nedílnou součástí územního plánu Řeka.

Splněno, posouzení vlivů Územního plánu Řeka na životní prostředí je zpracováno jako samostatný elaborát, jeho výsledky jsou shrnuty v textové části III. Vyhodnocení vlivů Územního plánu Řeka na udržitelný rozvoj území.

2. Správa CHKO Beskydy nemůže vyloučit významný vliv na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvost evropsky významných lokalit a ptačích oblastí a bude tedy nutno zpracovat posouzení tohoto vlivu.

Splněno, posouzení vlivů Územního plánu Řeka na evropsky významné lokality a ptačí oblasti je zpracováno jako samostatný elaborát, jeho výsledky jsou shrnuty v textové části III. Vyhodnocení vlivů Územního plánu Řeka na udržitelný rozvoj území.

3. Vyhodnocení předpokládaných vlivů územního plánu na udržitelný rozbor území bude zpracováno dle přílohy č. 5 vyhlášky č. 500/20006 Sb. – splněno.

31

Příloha č. 1 – Přehled záměrů a požadavků k zapracování do územního plánu

Záměry na provedení změn v území vyplývají:

a) ze schváleného Územního plánu obce Řeka, včetně Změny č. 1 a 2 - návrh ploch pro bydlení v rodinných domech; - návrh ploch pro občanské vybavení (obchod, služby); - návrh ploch sportovních zařízení (hřiště); - návrh rozvoje Ski areálu Řeka (sedačková lanovka, rozšíření sjezdovek); - návrh ploch drobné výroby, skladů a výrobních služeb; - návrh plochy pro rozšíření hřbitova; - návrh rozšíření ploch těžby v obou kamenolomech; - návrh plochy pro vybudování čistírny odpadních vod; - návrh úprav na síti silnic, místních a účelových komunikací; - návrh parkovacích a odstavných ploch; - návrh vybudování vodovodních řadů; - návrh vybudování kanalizace; - návrh rozšíření sítě VN a výstavby nových distribučních trafostanic; - vymezení územního systému ekologické stability.

Záměry obsažené v Územním plánu obce Řeka včetně Změn č. 1 a 2 byly prověřeny a posouzeny z hlediska jejich platnosti a případných střetů s limity využití území. Záměry dosud platné a nekonfliktní zejména vzhledem k zájmům ochrany přírody byly do nového územního plánu převzaty.

b) z požadavků obce a občanů

Pož. č. Žadatel Parc. č. Specifikace požadavku

Poznámka Vyhodnocení

1. Ondřej Brzežek 715/2, 715/7, 718, 724/1

výstavba RD

2. Martin Cienciala 631/1, 634/1, 635/1

výstavba RD Omezit min. 30m od okraje lesních pozemků Vymezeno jako zastavitelná plocha smíšená obytná SO č. Z35 při respektování vzdálenosti 30 m od okraje lesa

3. Soňa Cywková 446, 208/3, 1013/70

výstavba RD OP lesa; jde o plochu stávajícího rek. Objektu Pozemky jsou součástí zastavěného území, ploch smíšených obytných SO, výstavba RD je možná

4. Dittrichovi, Jan a Irena

361/1, 361/3, 362/1 výstavba RD Pozemky jsou začleněny do

zastavitelné plochy smíšené obytné SO č. Z19

5. Alena Holubcová 469/4, 604 st., 467/3

výstavba RD Pozemky jsou součástí zastavěného území, ploch smíšených obytných SO, výstavba RD je možná

6. Andrzej Kisza 320/1 výstavba RD

32

7. Zdeňka Konczová 584/1 výstavba RD OP silnice III/4764

8. Lubomír Lazár 17/11

výstavba RD OP lesa; dobývací prostor Vymezeno jako zastavitelná plocha smíšená obytná SO č. Z1

9. Edvard Miczka 432 výstavba RD OP silnice III/4764, provozní pásma vodních toků

10. Misiarzovi, Otto a Alena

315/2, 315/4, 316/1, 316/4

výstavba RD

zčásti na pozemcích navržených v platném územním plánu pro rozšíření hřbitova a pro výstavbu zařízení občanského vybavení;OP silnice III/4764, OP vedení VN 22 kV, OP hřbitova Pozemek parc. č. 316/1 je v souladu s předchozím ÚP navržen pro rozšíření hřbitova, ostatní pozemky jsou vymezeny jako zastavitelná plocha smíšená obytná SO č. Z13

11. Miroslav Mucha 124, 119/2, 119/6, 119/7, 117, 118/2, 127/2, 128/2, 128/1

výstavba RD

Omezit min. 50m od okraje lesních pozemků. Část uvedených pozemků leží ve vzdálenosti do 50 m od okraje lesa, které je nutno respektovat, na části pozemků se zachovává břehová zeleň vodního toku, pozemek parc. č. 119/7 je začleněn do zastavěného území; zbývající pozemky jsou vymezeny jako zastavitelné plochy smíšené obytné SO č. Z5 a Z6

12. Jana Olšarová 308 výstavba RD

zčásti na pozemcích navržených v platném územním plánu pro výstavbu zařízení občanského vybavení;OP silnice III/4764, OP hřbitova Vymezeno jako zastavitelná plocha smíšená obytná SO č. Z11

13. Nina Pindurová 424 výstavba RD

14. Vít Pomikálek, Miroslav Ječný

613 výstavba RD OP silnice III/4764

15. Riedelovi, David a Věra

199, 201/4, 201/8, 201/9, 203/5, 1175/3

výstavba RD OP lesa Všechny uvedené pozemky leží ve vzdálenosti 50 m od

33

okraje lesa – pro nesouhlas odboru ŽP a Z MěÚ Třinec nejsou zařazeny mezi zastavitelné plochy

16. Skulinovi, Jaroslav a Pavla

346, 334/3 výstavba RD

Pozemky jsou začleněny do zastavitelné plochy smíšené obytné SO č. Z15

17. Stachovi, Emil a Jana 36/2 – část výstavba RD Vymezeno jako zastavitelná plocha smíšená obytná SO č. Z4

18. Václav Šátek 399/4, 395/3 výstavba RD

OP vedení VN 22 kV, omezit min. 30m od okraje lesních pozemků Část pozemku parc. č. 399/4 je součástí zastavitelné plochy smíšené obytné SO č. Z25 při respektování vzdálenosti 30 m od okraje lesa, pozemek parc. č. 395/3 není mezi zastavitelné plochy zařazen, nesplňuje požadavek na dodržení vzdálenosti 30 m od okraje lesa

19. Valíčkovi, Martin a Renáta

140 st., 141/1 st., 143 st., 540/4, 540/6, 541

výstavba RD

OP lesa Pozemky parc. č. 140 st., 141/1 st., 143 st. a 540/4 jsou součástí zastavitelné plochy smíšené obytné SO č. Z50, pozemky parc. č. 540/6 a 541 pro nesouhlas odboru ŽP a Z MěÚ Třinec mezi zastavitelné plochy zařazeny nejsou

20. Vojtušovi, Rudolf a Anna

108/1, 96/1, 114/1 výstavba RD

Omezit min. 50m od okraje lesních pozemků. Pozemky jsou začleněny do zastavitelné plochy smíšené obytné SO č. Z5 při respektování vzdálenosti 50 m od okraje lesa

21. Jiří Zaoral 141/2, 540/5, 542/1, 542/2, 544, 545

výstavba RD

OP lesa Pozemky parc. č. 141/2 a 542/2 jsou součástí zastavitelné plochy smíšené obytné SO č. Z50, pozemky parc. č. 540/5, 542/1, 544 a 545 pro nesouhlas odboru ŽP a Z MěÚ Třinec mezi zastavitelné plochy zařazeny nejsou

22. Pindurovi, Josef 426/4 výstavba RD

34

a Lilie

23. Vanda Kiszová 297/3, 297/1, 297/4 výstavba RD

OP silnice III/4764, OP vedení VN 22 kV Vymezeno jako zastavitelná plocha smíšená obytná SO č. Z16

24. Jiří Karásek 434/3 výstavba RD Vymezeno jako součást zastavitelné plochy smíšené obytné SO č. Z28

25. Hasslemort a.s. 662/1, …, v rámci projednávání bude doplněno

rozvoj cestovního ruchu – ubytování

OP lesa, souhlas dle dohodnuté studie (viz příloha č. 2) Vymezeno v souladu s uvedenou studií jako zastavitelná plocha a plocha přestavby občanského vybavení OV č. Z37 a P2

26. Miroslav Bruk 471/7, 484/5 výstavba RD Vymezeno jako zastavitelná plocha smíšená obytná SO č. Z42

27. Jiří Vaněk 439/2 výstavba RD

OP silnice III/4764 Část pozemku je součástí zastavitelné plochy smíšené obytné SO č. Z28, část součástí zastavitelné plochy dopravní infrastruktury – plochy parkovací a odstavné DP č. Z29

28. Jiří Vaněk

záměry rozvoje skiareálu Řeka: A. prodloužení

malé sjezdovky a vleku až po velkou sjezdovku

B. další parkoviště pro malou sjezdovku

C. vybudování odjezdové trasy pro lyžaře od horní části malé sjezdovky k dolní části velké sjezdovky

OP lesa, pozemky určené k plnění funkcí lesa Pro prodloužení malé sjezdovky je vymezena plocha rekreace na plochách přírodního charakteru RN č. K2, navržená odjezdová trasa je zakreslena pouze orientačně v Koordinačním výkrese (nevymezuje se pro ni samostatná plocha); jsou vymezeny také plochy pro nová parkoviště pro malou sjezdovku – zastavitelné plochy dopravní infrastruktury – plochy parkovací a odstavné DP č. Z47 a Z48

29. Šichnárková Petra, Pospíšilová Michaela,

350/8 výstavba RD

a rekonstrukce OP lesa Vymezeno jako zastavitelná

35

Schraufová Kateřina stávajícího objektu

plocha smíšená obytná SO č. Z58

36

D. VÝČET ZÁLEŽITOSTÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU, KTERÉ NEJSOU ŘEŠENY V ZÁSADÁCH ÚZEMNÍHO ROZVOJE, S OD ŮVODNĚNÍM POTŘEBY JEJICH VYMEZENÍ

V Územním plánu Řeka je vymezen pouze jediný záměr nadmístního významu, který není obsažen v Zásadách územního rozvoje Moravskoslezského kraje – návrh samostatné cyklos-tezky Smilovice – Řeka; tento záměr zasahuje do k.ú. Smilovice u Třince, Guty a Řeka a je v souladu se záměry obou dotčených obcí i města Třinec.

Důvodem pro návrh samostatné cyklostezky je potřeba vymístit cyklistickou dopravu z nedostatečně šířkově vybavené silnice III/4764.

37

E. KOMPLEXNÍ ZD ŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ VČETNĚ VYBRANÉ VARIANTY

E.1 Východiska navrženého řešení – přírodní, sociodemografické, kulturní a urbanistic-ké hodnoty území, limity využití území

a) Přírodní podmínky

• Geomorfologická a geologická charakteristika

Geomorfologické podmínky (tvary reliéfu, výšková členitost) ovlivňují možnosti využití území; například náklady na budování technické infrastruktury výrazně rostou s členitostí reliéfu. S nadmořskou výškou pak výrazně stoupají náklady na zimní údržbu komunikací, dopravní dostupnost území je zhoršená.

Řešené území je výrazně členité, má jednoznačný charakter horského reliéfu s velkou výškovou členitostí a hluboce zařezaným údolím. Reliéf je z geologického hlediska budován horninami karpatského flyše tvořící zejména střídající se souvrství pískovců (Godulské sou-vrství), břidlic a slepenců. V místních kamenolomech na severu obce se tento nazelenalý pís-kovec těží. Na strmých svazích vrcholu Ropice jsou vyvinuty mrazové sruby, menší skalní výchozy. Podél místních toků jsou zachovány proluviální sedeimenty, suťové kužely, menší fluviální (říční) sediment ve formě teras.

Nejvyšší bod řešeného území je na jihu (vrch Ropice 1082 m n.m.), nejnižším je místo, kde tok Ropičanky (Řeky) opouští administrativní území obce (cca 430 m n.m). Zástavba obce se nachází především v údolí a na severu řešeného území, jednotlivé bývalé usedlosti jsou však rozptýlené i v obtížně přístupných lokalitách.

Geomorfologické podmínky území do značné míry omezují jeho využití, současně jsou však významným zdrojem rekreační a obytné atraktivity. Řešené území se nachází na území následujících geomorfologických jednotek: provincie: Západní Karpaty

subprovincie: Vnější Západní Karpaty oblast: Západní Beskydy celek: Moravskoslezské Beskydy podcelek: Lysohorská hornatina okrsek: Ropická rozsocha (východ obce)

• Klimatické podmínky

Řešené území (jeho zastavěná část na severu) leží na rozhraní mírně teplé klimatické ob-lasti MT 2 s chladnou klimatickou oblastí CH 7 (většina řešeného území), vrcholy hor v ob-lasti CH 6. Léto je zde krátké, mírné až chladné, zima chladná, výrazně v závislosti na nad-mořské výšce. Roční úhrn srážek je vysoký, většinou překračuje 1000 mm, nejvyšší srážky jsou na svazích hory Ropice.

Vybrané klimatické charakteristiky

MT 2 CH 7 CH 6

Počet letních dnů: 20 – 30 10 –30 10 –30 Počet mrazivých dnů: 110 – 130 140 – 160 160 – 180 Průměrná teplota v lednu: -3 až -4°C -3 až -4°C -4 až -5°C Průměrná teplota v červenci: 16 – 17°C 15 – 16°C 15 – 16°C

38

Srážkový úhrn ve vegetačním období: 450 – 500 mm 500 – 600 mm 600 – 700 mm Srážkový úhrn v zimním období: 250 – 300 mm 350 – 400 mm 400 – 500 mm Počet dnů se sněhovou pokrývkou: 80 – 100 100 – 120 120 – 140

Relativní četnost směrů větrů (v %)

směr S SV V JV J JZ Z SZ klid četnost v % 16,5 8,9 3,2 9,0 20,3 5,7 8,9 8,6 18,9

V řešeném území převládá jižní a severní proudění, což je dáno konfigurací terénu řeše-ného území – hluboké údolí ve směru sever – jih.

• Nerostné suroviny

Na území obce Řeka se nacházejí následující výhradní ložiska, chráněná ložisková území, dobývací prostory a prognózní zdroje nerostných surovin:

Číslo Název Organizace Nerost DP 70430 Řeka Slezský kámen, a.s.,

Jeseník pískovec

B 3043900 Řeka Slezský kámen, a.s., Jeseník

kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu

B 326700 Komorní Lhotka Imperial Energy s.r.o., Ostrava

zemní plyn

CHLÚ 14400000

Čs. část Hornoslezské pánve

OKD, a.s., Ostrava uhlí černé, zemní plyn

CHLÚ 23670000

Komorní Lhotka Imperial Energy s.r.o., Ostrava

zemní plyn

R 9271400 Řeka – Gutský vršek MŽP, Praha 10 kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu

Průzkumné území

050012

Oldřichovice

Vysvětlivky: DP dobývací prostor B výhradní ložisko CHLÚ chráněné ložiskové území R prognózní zdroj

• Poddolovaná území, stará důlní díla

Na území obce Řeka se nenacházejí žádná poddolovaná území ani stará důlní díla.

• Sesuvná území

Na území obce Řeka se nacházejí následující sesuvná území:

Klí č Lokalita Klasifikace Stupeň aktivity 3931 Řeka odval potenciální 3932 Řeka odval potenciální 3934 Řeka odval potenciální 3935 Řeka odval potenciální 3936 Řeka sesuv potenciální 3937 Řeka odval potenciální

39

• Přírodní hodnoty

Krajinná oblast

Dle Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje je řešené území zařazeno do kra-jinné oblasti Moravské Beskydy. Jde o oblast hornatin, místně velehornatin na pomezí se Slovenskem, výrazně ovlivněnou valašskou a pasekářskou kolonizací, v současnosti se silný-mi vlivy rekreace. Z krajinných typů je v území zastoupena pouze lesní krajina. Obvodové části řešeného území jsou zařazeny do území se zvýšenou ochranou pohledového obrazu významných krajinných horizontů území se zvýšenou estetickou hodnotou, jižní hranici obce tvoří významný krajinný horizont – nadregionální (hřeben Ropička – Příslop – Ropi-ce – Šindelná – Javorový).

Pro krajinnou oblast Moravské Beskydy jsou stanoveny následující zásady pro rozhodo-vání o změnách v území:

− Preferovat ochranu přírodních, kulturních a estetických hodnot území před extenzivním rozšiřováním zastavitelných území.

− Pro bydlení a občanskou vybavenost přednostně využívat rezervy v rámci zastavěného území sídel; nová zastavitelná území vymezovat výhradně v návaznosti na zastavěná území při zohledňování pohledové exponovanosti a citlivosti lokalit a dalších podmínek ochrany přírodních a estetických hodnot krajiny; v nezastavěném území umisťovat pou-ze nezbytné stavby (pro zabezpečení lesního hospodářství a zemědělství).

− Chránit historické architektonické a urbanistické znaky sídel včetně jejich vnějšího ob-razu.

− Chránit harmonické měřítko krajiny a pohledový obraz významných krajinných hori-zontů a krajinných, resp. kulturně historických dominant: − nevytvářet nové pohledové bariéry; − novou zástavbu umisťovat přednostně mimo pohledově exponovaná území; − v případě nových liniových staveb energetické infrastruktury riziko narušení mini-

malizovat v závislosti na konkrétních terénních podmínkách vhodných vymezením koridoru trasy a lokalizací stožárových míst.

− Chránit místní kulturně historické dominanty, zejména sakrální a ostatní historické stavby.

Cílové charakteristiky krajiny

Krajinná oblast Moravské Beskydy, vymezená v Zásadách územního rozvoje Moravsko-slezského kraje, je v Územní studii Cílové charakteristiky krajiny Moravskoslezského kraje dále členěna na specifické krajiny. Území obce Řeka spadá do dvou specifických krajin:

F-06 Třinec – Těšín (severní okrajová část k.ú. Řeka)

G-01 Moravskoslezské Beskydy (převážná část k.ú. Řeka).

Specifická krajina F-06 Třinec – Těšín

Je charakterizována jako krajina výrazně urbanizovaná a industrializovaná, s výraznými změnami v krajinné struktuře, a zároveň i krajina zemědělská, s typickou rozptýlenou zástav-bou slezského typu. Řešené území zasahuje do této specifické krajiny jen nepatrně – severním okrajem území obce.

40

Specifická krajina G-01 Moravskoslezské Beskydy

Je charakterizována jako převážně lesní krajina s rozvolněným osídlením úpatních poloh Beskyd a zaříznutých údolí s horskými usedlostmi. Emblematickými znaky jsou krajinné do-minanty horských vrcholů a jedinečné scenérie horského masivu a jeho údolí. Do této speci-fické krajiny spadá převážná část území obce.

Zvláštně chráněná území přírody

Téměř celé řešené území s výjimkou malé okrajové části na severu k. ú. je součástí Chrá-něné krajinné oblasti Beskydy.

Vyhlášena: Výnosem ministerstva kultury České socialistické republiky ze dne 5. března 1973, o zřízení Chráněné krajinné oblasti Beskydy, okres Vsetín, Nový Jičín, Frýdek-Místek, kraj Severomoravský

Rozloha: 120386,5 ha

Charakteristika: Rozsáhlé území rozkládající se na východě ČR. Mezi nejvýznamnější pří-rodní hodnoty CHKO patří zejména původní pralesovité porosty s výskytem vzácných karpat-ských druhů živočichů a rostlin. Dosud zde najdeme druhově pestrá a esteticky mimořádně působivé louky a pastviny. Unikátní jsou povrchové i podzemní pseudokrasové jevy.

V souladu se zákonem o ochraně přírody a krajiny je území CHKO Beskydy děleno do 4 zón, což znamená odstupňování hodnoty kvality krajiny z hlediska všech faktorů ochrany přírody. Zonace byla schválena Ministerstvem životního prostředí dne 7.9.1999. Hospodářské využití území CHKO se provádí podle zón odstupňované ochrany tak, aby se udržoval a zlep-šoval její přírodní stav a byly zachovány a vytvářeny optimální ekologické funkce tohoto území.

Na řešeném území se vyskytuje II., III. a IV. zóna odstupňované ochrany: II. zóna (polopřirozená) – zahrnuje lesní porosty s výrazněji pozměněnou druhovou skladbou přírodě blízkých lesních společenstev a druhově bohaté travní porosty. V lesním hospodářství je preferována přirozená obnova, louky a pastviny obhospodařovány trvale s nízkou intenzi-tou.

III. zóna (kulturně-krajinná) – zařazeny monokulturní hospodářské lesy s mozaikou luk a pastvin, rozptýlenou zástavbou a bohatým zastoupením mimolesních dřevin. Cílem je ucho-vání a zlepšení malebnosti krajinného rázu běžným obhospodařováním s dotvořením zástavby respektující krajinný ráz.

IV. zóna (sídelní) – zahrnuje souvisleji zastavěná území s návazností na intenzivně obděláva-nou zemědělskou půdu. Umožňuje umisťování obytných a podnikatelských aktivit a intenzivnější zemědělskou výrobu.

Do jižní části k. ú. Řeka zasahuje přírodní rezervace Ropice.

Vyhlášena: Nařízením Správy CHKO Beskydy č. 4/2010 ze dne 28. 12. 2010, kterým se zři-zuje přírodní rezervace Ropice

Rozloha: 255,30 ha

Katastrální území: Řeka, Morávka, Tyra Předmět ochrany: Komplex přírodě blízkých lesních ekosystémů, tvořených převážně sta-rými bukovými lesy s doupnými stromy či smíšenými porosty s převahou smrku ve vyšších

41

polohách zvláště chráněného území. Výskyt řady ohrožených a vzácných druhů organis-mů. Dále jsou předmětem ochrany významné geomorfologických jevy a procesy jako skalní stěny a suťové pokryvy na svazích, především však rozsáhlé svahové deformace vyvolané skalní lavinou na severním svahu Ropice.

Soustava Natura 2000

Na řešené území zasahují dvě lokality soustavy Natura 2000; jejich hranice je totožná s hranicí CHKO Beskydy.

Evropsky významná lokalita Beskydy

Kód lokality: CZ0724089

Rozloha lokality: 120386,5333 ha

Vyhlášena: Nařízením vlády č.132/2005 Sb., kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit

Charakteristika: Je cenná rozlohou a zachovalostí podhorských a horských lesů, které mají přirozenou druhovou i věkovou skladbu. V území se vyskytuje celá řada chráněných a ohro-žených druhů živočichů a rostlin jako např. čolek karpatský, netopýr velký, vydra říční, rys ostrovid, vzácné druhy ptactva zastupují např. puštík bělavý, jeřábek lesní, datlík tříprstý a z rostlin pak oměj tuhý nebo šikoušek zelený.

Ptačí oblast Beskydy

Kód lokality: CZ0811022

Rozloha lokality: 41907,1600 ha

Vyhlášena: Nařízením vlády č. 687/2004 Sb. ze dne 8. prosince 2004, kterým se vymezuje Ptačí oblast Beskydy

Charakteristika: Cílem ochrany ptačí oblasti je zachování a obnova ekosystémů význam-ných pro druhy ptáku v jejich přirozeném areálu rozšíření a zajištění podmínek pro zachování populaci těchto druhů ve stavu příznivém z hlediska ochrany. Předmětem ochrany této ptačí oblasti jsou populace čápa černého (Ciconia nigra), jeřábka lesního (Bonasa bonasia), tetřeva hlušce (Tetrao urogallus), kulíška nejmenšího (Glaucidium passerinum), puštíka bělavého (Strix uralensis), žluny šedé (Picus canus), datla černého (Dryocopus martius), strakapouda bělohřbetého (Dendrocopos leucotos), datlíka tříprstého (Picoides tridactylus) a lejska malého (Ficedula parva) a jejich biotopy. Památné stromy

V řešeném území se nachází jeden památný strom – Lípa v Řece (lípa velkolistá - Tilia platyphyllos), vyhl. 14. 1. 1999.

Významná je stará lipová alej podél silnice III/4767 na hranici k. ú. Řeka a Smilovice u Třince.

42

Významné krajinné prvky

V rámci obecné ochrany přírody a krajiny dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, mají zvláštní postavení významné krajinné prvky – ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotné části krajiny, které utvářejí její typický vzhled nebo přispívají k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou obecně lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy a dále jiné části krajiny, které pří-slušný orgán ochrany přírody zaregistrují podle §6 zákona.

Významné krajinné prvky musí být chráněny před poškozením a ničením. Využívají se pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich stabilizační funkce. K zásahům, které by mohly vést k poškození nebo zničení významného krajinného prvku nebo ohrožení či oslabení jeho ekologicko-stabilizační funkce, si musí ten, kdo takové zásahy zamýšlí, opatřit závazné stanovisko orgánu ochrany přírody. Mezi takové zásahy patří zejména umisťování staveb, pozemkové úpravy, změny kultur pozemků.

b) Životní prostředí

• Znečištění ovzduší

Znečištění ovzduší je obvykle nejvýraznějším problémem obcí a jednotlivých sídel z hlediska ochrany životního prostředí. Značný vliv na kvalitu ovzduší v obci mají velké zdroje znečištění v regionu, které jsou v případě řešeného území relativně blízko (zejména hutní a energetické podniky v Ostravě, Frýdku-Místku a Třinci). V úvodu je nutno připome-nout, že řešené území je součástí největší velkoplošné oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší na území České republiky.

V řešeném území mají přímý negativní vliv na čistotu především malé zdroje znečištění (zejména v zimním období v inverzních, málo provětrávaných sníženinách, obvykle podél vodních toků). Situaci příznivě ovlivňuje částečná plynofikace obce. Obecně nepříznivě pů-sobí zejména nestabilní cenová (dotační) politika v oblasti paliv. Při použití dřeva a uhlí pro vytápění dochází ke zvýšení emisí částic, polyaromatických uhlovodíků a těžkých kovů. Po-kud je v lokálních topeništích spalován odpad, dochází navíc k emitování nebezpečných dio-xinů.

V průběhu 90. let 20. století bylo v regionu zaznamenáno významné snížení koncentrací škodlivin v přízemních vrstvách atmosféry i emisí vypouštěných ze stacionárních zdrojů. Na celkovém sestupném trendu množství emisí ze zdrojů znečišťování se vedle postupných hos-podářských změn výrazně projevila řada opatření ke snížení emisí realizovaných provozova-teli zdrojů a postupná změna palivové základny u všech kategorií stacionárních zdrojů.

V roce 2004 bylo vydáno Nařízení Moravskoslezského kraje, kterým se vydává Krajský program snižování emisí Moravskoslezského kraje. V současnosti je k dispozici Krajský pro-gram ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje (nařízení č.1/2009 MSK), který je formulován jako "nadstavba" Krajského programu snižování emisí Moravskoslezského kraje. Primárním cílem je dosáhnout doporučených hodnot emisních stropů stanovených pro Morav-skoslezský kraj.

Podle Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP o vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) na základě dat z roku 2004–2010 patřilo řešené území částečně k oblastem se zhoršenou kvalitou ovzduší, dopady na obyvatelstvo, jsou však nižší než v centru a na severu Ostravské aglomerace. Příčinou je překračování imisního limitu suspen-

43

dované částice frakce PM10 a polycyklických aromatických uhlovodíků – vyjádřených jako benzo(a)pyren BaP. Situace je horší zejména v málo provětrávaných sníženinách, podél vod-ních toků a podél zatížených komunikací. Stav ovzduší se v jednotlivých letech se odlišuje, také v závislosti na průběhu počasí a množství emisí produkovaných mimo řešené území (hospodářské aktivitě producentů znečišťujících látek).

S ohledem na širší vývoj a stávající nepříznivou situaci z hlediska kvality ovzduší je ne-zbytné využít všech možností ke zlepšení kvality ovzduší v obci, zejména přiměřeně posuzo-vat povolování umístění dalších zdrojů znečištění ovzduší v řešeném území.

• Radonové riziko

Orientační zatřídění větších území do kategorie radonového indexu lze provést na základě údajů z odvozených map radonového indexu. Podklad mapy vyjadřuje radonové riziko klasi-fikované třemi základními kategoriemi (nízké, střední a vysoké riziko) a jednou přechodnou kategorií (nízké až středí riziko pro nehomogenní kvartérní sedimenty).

Dle mapy radonového indexu lze konstatovat, že v řešeném území převládá kategorie nízkého radonového indexu, která se prolíná s přechodnou kategorií. Podloží horniny klasifikované přechodným indexem mají sice vyšší objemovou aktivitu radonu než horniny klasifikované nízkým indexem, ale radon díky nižší propustnosti a přítomnosti jílovitého po-kryvu méně proniká do objektu.

c) Sociodemografické podmínky, bydlení a hospodářské podmínky

• Sociodemografické podmínky

Soudržnost společenství obyvatel území, jako jeden z tří hlavních předpokladů udržitel-ného rozvoje území, odráží především sociodemografické podmínky území. Obyvatelstvo, jeho bydlení a zaměstnanost (podmínky pro hospodářský rozvoj území) tvoří vzájemně pro-pojený systém osídlení, který se v zastavěném území i volné krajině postupně vyvíjí.

Obyvatelstvo (sociodemografické podmínky, promítající se do soudržnosti obyvatel úze-mí, zaměstnanost (hospodářské podmínky území) a bydlení vytvářejí základní prvky sídelní struktury území, nedílnou součást civilizačních hodnot území. Za nejvýznamnější faktor ovlivňující vývoj počtu obyvatel obce (přímo její prosperitu) je obvykle považována nabídka pracovních příležitostí v obci a regionu pohybu za prací. Z ostatních faktorů je to především vybavenost sídel, dopravní poloha, obytné prostředí včetně životního prostředí, vlastní či širší rekreační zázemí. Právě rekreační atraktivita je specifickým faktorem rozvoje řešeného území. Přírodní i antropogenní podmínky území se tak výrazně promítají do atraktivity byd-lení, kterou velmi dobře vyjadřuje úroveň cen bydlení – prodejnost nemovitostí pro bydlení v daném sídle. Skutečný vývoj počtu obyvatel ukazuje, nakolik je tento potenciál využit či limitován.

Zhodnocení potenciálu a možností rozvoje řešeného území je jedním z výchozích podkladů pro hodnocení a prognózu budoucího vývoje (stanovení reálné územně plánovací koncepce rozvoje každé obce) během pro střednědobý výhled (obvykle pro dalších 10 – 15 let).

Prognóza (výsledná bilance očekávaného vývoje počtu obyvatel a bytů, která obvykle chy-bí v sociodemografické části ÚAP) dále slouží především jako podklad pro dimenzování technické a sociální infrastruktury a pro přiměřený návrh nových ploch pro bydlení. Ved-lejším cílem kapitoly je především poskytnutí podkladů pro zpřesnění hodnocení soudržnosti obyvatel řešeného území (specifik řešeného území).

44

V případě řešeného území se projevují na jeho vývoji především: • Poloha v horském údolí. • Rekreační atraktivita a zázemí tvořené CHKO Beskydy. • Značná úroveň nezaměstnanosti v širším regionu, která je nepříznivým faktorem. V regio-

nu se však realizovaly záměry nových průmyslových zón, situace se mírně zlepšila. Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel v řešeném území

skutečnost prognóza rok 1869 1900 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2014 2030 obyvatel 553 488 449 433 497 529 496 450 466 495 556 600

Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel umožňuje lépe posoudit širší demografické předpoklady dalšího vývoje. Vývoj počtu obyvatel v minulosti byl nepříznivý (od r. 1869 do r. 1930 byl vykazován pokles počtu obyvatel). Příčinou byly zejména těžké životní podmínky. Negativní důsledky druhé světové války na vývoj počtu obyvatel byly relativně malé. Poválečný, mírný růst počtu obyvatel ustal v šedesátých letech minulého století. Po r. 1970 byl vykazován po-kles počtu obyvatel, mladí lidé odcházeli za dotovaným bydlením do okolních měst.

Počet bydlících obyvatel byl na začátku roku r. 2011 – 485 (podle údajů statistického úřa-du), na začátku r. 2014 dle sdělení obce 556 obyvatel. Mezi jednotlivými evidencemi obyvatel existují i pro zcela srovnatelná data mírné rozdíly, způsobené zejména odlišnými metodikami. Většinou se jedná o rozdíly v řádu 1 – 2 %, které je možné v dalších úvahách zanedbat. Vý-voj počtu obyvatel po r. 1991 je obecně příznivý, zejména ve srovnání s vývojem v okolních městech. V posledních letech počet obyvatel v obci pozvolna roste, tento nárůst je však vyvo-lán kladným saldem migrace, protože přirozenou měnou počet obyvatel stagnuje.

45

Počet obyvatel a věková struktura – srovnání s ČR (zdroj: ČSÚ, SLDB 2011 – definitivní výsledky podle obvyklého bydliště, vlastní výpočty)

Celkem obyvatel Muži Ženy 0-14 let 15-64 let 65+let

Řeka počet 495 247 248 69 353 73

% 100,0 % 49,9 % 50,1 % 13,9 % 71,3 % 14,7 % Moravskoslezský

kraj počet 1 205 834 586 489 619 345 173 493 839 584 188 956

% 100,0 % 48,6 % 51,4 % 14,4 % 69,6 % 15,7 %

ČR počet 10436560 5109766 5326794 1488928 7267169 1644836

100 % 49,0 % 51,0 % 14,3 % 69,6 % 15,8 %

Věková struktura obyvatel řešeného území vykazovala v r. 2011 mírně vyšší podíl dětí a

nižší podíl obyvatel v poproduktivním věku (ve srovnání s průměrem ČR). Dlouhodobě se však zhoršovala, podobně jak na naprosté většině území ČR. Tyto skutečnosti zhoršují další možnosti růstu počtu obyvatel přirozenou měnou.

Pro dlouhodobý vývoj počtu obyvatel je tak rozhodující saldo migrace vázané na bytovou výstavbu. Z dlouhodobého hlediska je v řešeném území reálné uvažovat s dalším růstem po-dílu osob v poproduktivním věku a stagnací počtu dětí. Příznivě může působit migrace mla-dých rodin do obce. Nároky na sociálně zdravotní služby budou dlouhodobě mírně stoupat a potřeba kapacit škol bude stagnovat či velmi mírně klesat i při uvažovaném růstu počtu oby-vatel obce (viz změna počtu dětí 2001 – 2011 v následující tabulce). Příznivou skutečností je poměrně značná sociální soudržnost obyvatel území, vyplývající jak ze stability osídlení tak i převažující formy bydlení. Tab. Vývoj věkové struktury obyvatel a srovnání s ČR (zdroj: ČSÚ, předběžné výsledky sčítání 2011- trvale bydlící)

Věková skupina - sčítání 26.3.2011 1.3.2001 3.3.1991 Obyvatel 487 466 450 0 -14 let (předproduktivní) 73 79 101 15-64 let (produktivní) 341 319 291 65+ let (poproduktivní) 73 68 58

Podíl – řešené území 0 -14 let (předproduktivní) 15,0% 17,0% 22,4% 65+ let (poproduktivní) 15,0% 14,6% 12,9%

Srovnání – podíl ČR 0 -14 let (předproduktivní) 14,5% 16,2% 21,0% 65+ let (poproduktivní) 15,9% 13,8% 12,7% Prognóza dalšího vývoje počtu obyvatel v obci je do značné míry ovlivněna rekreační funkcí obce. Eventuální záměry větších investorů nelze na území obce vyloučit. Ve středně-dobém výhledu je reálné předpokládat mírný růst počtu obyvatel v obci až na cca 600 obyvatel do r. 2030. V úvahu jsou vzaty jak vlastní rozvojové možnosti řešeného území (zejména rekreační funkce – atraktivita bydlení, nabídka pracovních míst, částečně i příměst-ská poloha, dopravní podmínky), tak i širší podmínky regionu (fungování průmyslových zón).

Předpokládaný vývoj počtu obyvatel je podmíněn zejména udržením atraktivity vlastního bydlení v obci a nabídkou připravených stavebních pozemků ve vhodných lokalitách.

46

• Hospodářské podmínky

Jak již bylo uvedeno v předchozích kapitolách, hospodářské podmínky jsou obvykle zá-kladním faktorem rozvoje obcí, regionů s nemalými důsledky i do sociální oblasti (soudržnos-ti obyvatel území). Územní plán je analyzuje zejména plošně (z hlediska rozsahu a lokalizace ploch pro podnikání) a komplexně – především skrze nepřímé ukazatele nezaměstnanosti obyvatel. Vhodné by bylo doplnění informací o mzdové úrovni (koupěschopné poptávce v regionu), tyto údaje však pro úroveň SO ORP a obcí v ČR chybí, podobně jako údaje o re-gionálním hrubém domácím produktu a přidané hodnotě (dostupné jsou až na úrovni krajů). Používání mnohých „náhradních“ ukazatelů hospodářské prosperity území je často zavádějící (například počtu podnikajících fyzických osob, struktury podniků či daňové výtěžnosti obcí). Například daňová výtěžnost obcí je determinována počtem obyvatel, nikoliv hospodářskou výkonností území, celkové příjmy obcí jsou pak mnohdy ovlivněny prodejem majetku. Po-dobně velký podíl „podnikatelů“ se vyskytuje jak v upadajících obcích, tak i prosperujících obcích.

Služby jsou dnes hlavním zdrojem pracovních míst i ve vesnickém území, zatímco tradiční průmysl (přes svou pokračující plošnou expanzi) vykazuje dlouhodobý relativní a mnohdy i absolutní úbytek zaměstnanosti. Posouzení plošné přiměřenosti stávajících podnikatelských-průmyslových areálů je v současnosti velmi omezené, jakákoliv měřítka obzvláště pro malé obce chybí. V první řadě je však nezbytné provést toto posouzení v rámci ÚAP ORP (regionů pohybu za prací). Přitom nejde o zjednodušené posouzení z hlediska, že každá obec by měla mít minimální vyjížďku obyvatel za prací a dostatek pracovních míst (jak to často vyplývá z analýz ÚAP). Pro sídelní strukturu regionů je optimálním stavem dělba funkcí, tj. každá obec by „měla mít“ takový počet pracovních míst a podnikatelských ploch, který odpovídá jejímu potenciálu (zejména dopravní dostupnosti, centrality v regionu, nabídce vhodných ploch, místních zdrojů, kvalifikace pracovní síly, výrobní tradice). Rozvoj podnikání v řešeném území prvotně limituje především dopravní poloha obce a nabídka vhodných ploch.

Základní podmínky fungování podnikatelských nemovitostí vedou v ČR k obecnému závě-ru o přetrvávajícím extenzivním využívání ploch (chybějící zdanění stavebních pozemků od-vozené z poskytovaných užitků obcemi a hodnoty nemovitostí, externalit). Tato situace vede často k nadměrným požadavkům výstavby nových podnikatelských areálů, zejména na „zele-ných“ plochách. V případě řešeného území je přijat obecný závěr, že další expanze ploch pro podnikání je omezena zejména potřebami ochrany rekreačního a obytného potenciálu území (CHKO), prvotní limitování dopravní polohou a nabídkou vhodných pozemků je doplňujícím argumentem.

Předběžné výsledky sčítání z roku 2011 uvádějí v řešeném území 225 ekonomicky aktiv-ních obyvatel (sčítání r. 2001 – 222 ekonomicky aktivních) – předběžné výsledky vykazují větší míru srovnatelnosti než výsledky definitivní, v předběžných výsledcích však nejsou pub-likovány např. údaje o pohybu za prací. Za prací vyjíždělo podle definitivních výsledků sčítá-ní 108 osob, do obce dojíždělo 16 osob. Počet pracovních míst v řešeném území je odhadován na cca 80 – 100, a to především ve službách a drobné výrobě (podle údajů Ministerstva finan-cí ČR bylo v obci na začátku r. 2012 65 zaměstnanců). Obyvatelé obce vyjíždějí za prací pře-devším do Třince, Českého Těšína a okolních obcí (Hnojník).

47

Vývoj ekonomické aktivity (zdroj: ČSÚ, předběžné výsledky sčítání 2011, trvale bydlící) Skupina obyvatel - sčítání 26.3.2011 1.3.2001 3.3.1991 Ekonomicky aktivní 225 222 212 Nezaměstnaní 13 29 4 míra nezaměstnanosti 5,8% 13,1% 1,9% Srovnání – míra nezaměstnanosti – průměr ČR míra nezaměstnanosti 9,8% 9,3% 2,3% Ekonomická aktivita obyvatel a nezaměstnanost – srovnání s ČR (zdroj: ČSÚ, SLDB 2011 – definitivní výsledky podle obvyklého bydliště, vlastní výpočty)

Obyvatel 15-64 let

Ekonomicky aktivní celkem

Ekonomicky aktivní -

zaměstnaní

Nezaměstnanost -% podíl

Řeka počet 353 236 221 15

% 100,0 % 66,9 % 62,6 % 4,2 % Moravskoslezský

kraj Počet

839584 575689 504301 71 388

% 100,0 % 68,6 % 60,1 % 8,5 %

ČR Počet 7267169 5080573 4580714 499859

% 100,0 % 69,9 % 63,0 % 6,9 %

Obec je závislá na zdrojích pracovních míst v okolí. Obec Řeka vykazovala ke konci roku 2011 cca 7,7% míru nezaměstnanosti (17 nezaměstnaných), region Frýdecko-Místecka 9,4% míru nezaměstnanosti, region Třinecka 7% míru nezaměstnanosti. Údaje o průběžné neza-městnanosti z roku 2011 jsou mírně zkresleny používáním zastaralých dat o ekonomické akti-vitě za obcí (zastaralá data ze sčítání 2001 sloužily pro výpočet míry nezaměstnanosti i v pozdějších letech). Toto omezení platí zejména u obcí, kde rostl nebo klesal počet obyvatel v období 2001 – 2011. Přesnější jsou v těchto obcích údaje o nezaměstnanosti ze sčítání 2001 a 2011. Míra nezaměstnanosti v obci se v posledních letech dostala pod průměr ČR, podobně pozitivní vývoj byl zaznamenán i v mikroregion Třinecka. Stále ještě značná míra nezaměstnanosti v okrese (širším regionu) je mírně omezují-cím faktorem dlouhodobého rozvoje řešeného území. Okres Frýdek-Místek patří z hledis-ka dlouhodobé úrovně nezaměstnanosti k postiženým okresům, celý okres je zařazen mezi regiony se soustředěnou podporou státu – strukturálně postižené regiony. Problémy umocňuje i nepříznivý vývoj mzdové úrovně okresu Frýdek-Místek po r. 1990.

Posílení nabídky ploch pro podnikání není žádoucí v řešeném území zejména s ohledem na ochranu přírody, rekreačního a obytného potenciálu území. Nelze zapomenout ani na přihléd-nutí k širším podmínkám regionu – vzniku podnikatelských zón v regionu, které nabídku pra-covních příležitostí v posledních letech výrazně posílily.

• Bydlení

V roce 2014 je v řešeném území celkem cca 225 bytů a 360 objektů individuální rekreace (podle registru sčítacích obvodů a budov – RISO, ČSÚ), podle sdělení obce 370 objektů indi-viduální rekreace. Počet obydlených bytů, kde je hlášena alespoň jedna bydlící osoba – 156 bytů podle předběžných výsledků sčítání, obvykle nezahrnuje všechny skutečně obydlené byty. Předběžné výsledky sčítání z r. 2011 byly zpřesněny definitivními výsledky (s jinou metodikou – podle obvyklého bydliště, což však omezilo srovnatelnost časových řad). Po-

48

měrně neobvyklý vývoj zalidněnosti bytů podle předběžných výsledků sčítání do značné míry dokazuje, že formální evidence trvale obydlených bytů ztrácela přesnost. Zalidněnost bytů v ČR dlouhodobě klesá a existuje pouze malá pravděpodobnost, že by tomu bylo v řešeném území naopak. Podobně jako v jiných obcích je počet skutečně obydlených bytů vyšší, což přiblížily i definitivní výsledky sčítání založené na deklaraci obvyklého bydliště. Pozitivem je i přiblížení se mezinárodním standardům (požadavkům Eurostatu).

Ke druhému bydlení (zahrnující v sobě i rekreační bydlení) je využívána i značná část formálně neobydlených bytů podobně jako v jiných obcích (byty nejsou vyjmuty z bytového fondu). Celkový rozsah druhého bydlení je proto v současnosti odhadován na cca 420 jedno-tek.

Bydlení v řešeném území včetně širšího srovnání (zdroj: ČSÚ, SLDB 2011, definitivní výsledky – podle obvyklého bydliště, vlastní výpočty)

Obyvatel celkem

Obydlené domy

Obydlené byty

obyvatel/ byt bytů/dům

Řeka 495 137 161 3,07 1,18 Moravskoslezský kraj 1205834 175601 480158 2,51 2,73

ČR 10436560 1800084 4104735 2,54 2,28

V posledních letech byly v obci realizovány 1 – 4 nové byty ročně (v rodinných domech). Rozsah nové výstavby je vzhledem k velikosti obce a poměrům v regionu značný. I ve výhle-du je možné předpokládat značný zájem o novou bytovou výstavbu v obci, nelze vyloučit i zájem větších investorů. Pro řešené území (s ohledem na jeho širší podmínky) je možno reálně uvažovat:

1) S odpadem cca 10 bytů do r. 2030 (ve všech formách, především přeměnou na druhé byd-lení, vlastní demolice budou tvořit pouze malou část odpadu), tj. s intenzitou odpadu kolem 0,4-0,5% ročně z celkového výchozího počtu bytů.

2) S potřebou cca 10 bytů pro zlepšení úrovně bydlení do roku 2030, především pro pokrytí nároků vznikajících v důsledku poklesu průměrné velikosti domácnosti, což bude předsta-vovat největší část z celkové potřeby nových bytů. Tato potřeba však nemusí být plně uspokojena, je možné očekávat i mírný růst soužití cenzových domácností. Soužití domác-ností nelze ve vesnickém území považovat za jednoznačně negativní jev, určení jeho přiro-zené míry je problematické. V řešeném území existuje značná sociální soudržnost rodin a soužití cenzových domácností je i integrujícím faktorem rodin, omezující následnou potře-bu sociálně zdravotních služeb.

3) Pro přírůstek počtu trvale bydlících obyvatel je možno uvažovat cca 25 – 35 bytů do r. 2030; odhad je z tohoto hlediska velmi obtížný, protože nelze vyloučit zájem hromadných komerčních investorů o lokalizaci nové bytové výstavby v obci.

Odhadovaný počet nově získaných bytů v řešeném území (po redukci na úroveň reálné poptávky), ale současně se zohledněním širší poptávky z regionu je cca 40 – 60 nových bytů v období do r. 2030.

Výrazným faktorem (podobně jako na území jiných rekreačních obcí) je tlak na rozvoj druhého bydlení. Tento růst druhého bydlení nelze v praxi výrazněji regulovat, ani u nové bytové výstavby nelze nijak legislativně zajistit, že bude užívána k prvnímu (obvyklému = trvalému) bydlení, že se v příštím sčítání neobjeví v kolonce „neobydlené“ byty, tj. byty uží-

49

vané ke druhému bydlení. Uvažovaný nárůst druhého bydlení o cca 20 bytů (jednotek bydle-ní) je spíš dolním odhadem reálného vývoje.

Bilance vývoje počtu obyvatel a bytů v řešeném území Obyvatel Obydlených bytů Úbytek bytů Rok 2014 2030 2014 2030 do r. 2030 550 600 165 205 10

Nových bytů do r. 2030 Druhé bydlení

v bytových domech (BD)

v rodinných domech (RD)

obytných jednotek

r. 2014 r. 2030

0 40 – 60 420 440

d) Kulturní a historické hodnoty území

Obec Řeka vznikla r. 1644 vydělením ze Smilovic a Gut. Původně se tato nová ves jmeno-vala Řeka smilovská. Řeka, jako nová horská osada, vznikla sdružováním již existujících roz-ptýlených horských pasek a horských hospodářství. V dalších letech se v nově vzniklé vesnici usazovalo stále více drobných chalupníků, k prvním osadníkům patřili imigranti z Valašska (dnešní Rumunsko).

V obci se nachází jediná nemovitá kulturní památka, zapsaná v Ústředním seznamu ne-movitých kulturních památek ČR:

32750/8-701 chalupa čp. 7

parc. čís. 33 st., k. ú. Řeka

Roubená lidová architektura z poloviny 19. století, typická pro oblast.

Na území obce Řeka se dále nacházejí památky místního významu – původní dřevěné chalupy, kříže, kaplička na hřbitově, apod.

e) Limity využití území

Limity využití území omezují změny v území z důvodů ochrany veřejných zájmů; vyplý-vají z právních předpisů nebo jsou stanoveny na základě zvláštních právních předpisů, příp. vyplývají z vlastností území.

Limity využití území obce Řeka jsou:

- zvláště chráněná území dle ustanovení § 14 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů:

- Chráněná krajinná oblast Beskydy, vyhlášená výnosem MK ČSR ze dne 5. 3. 1973

- Přírodní rezervace Ropice a její ochranné pásmo 50 m od hranice PR, vyhlášená nařízením Správy CHKO Beskydy č. 4/2010

- Evropsky významná lokalita Beskydy, vymezená nařízením vlády č. 132/2005 Sb.

- Ptačí oblast Beskydy, vymezená nařízením vlády č. 687/2004 Sb.

50

- významné krajinné prvky dle ustanovení § 6 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů – lesy, rašeliniště, vodní toky, rybní-ky, jezera, údolní nivy

- vzdálenost 50 m od okraje lesa dle zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a o doplnění některých zákonů (lesní zákon)

- památný strom včetně ochranného pásma dle ustanovení § 46 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů:

- Lípa v Řece (lípa malolistá – Tilia platyphyllos)

- nemovitá kulturní památka dle zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů:

- 32750/8-701 chalupa čp. 7, parc. č. 33 st.

- ochranné pásmo hřbitova 100 m od hranice pozemku dle zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů

- ochranná pásma silnice III/4764 15 m od osy komunikace v nezastavěném území dle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů

- ochranná pásma lanové dráhy 10 m od osy nosného nebo dopravního lana dle zá-kona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů

- chráněná ložisková území, dle zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostné-ho bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů:

- CHLÚ Česká část Hornoslezské pánve (14400000) – uhlí černé, zemní plyn - CHLÚ Komorní Lhotka (23670000) – zemní plyn

- výhradní ložiska nerostných surovin, dle zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a vyu-žití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů:

- výhradní ložisko Řeka (B 3043900) – kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenic-kou výrobu

- výhradní ložisko Komorní Lhotka (B 326700) – zemní plyn

- dobývací prostor, dle zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohat-ství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů:

- dobývací prostor Řeka (DP70430) – pískovec

- prognózní zdroj nerostných surovin, dle zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využi-tí nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů :

- prognózní zdroj Řeka – Gutský vršek (R 9271400) – kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu

- sesuvná území:

- 3931 Řeka - 3932 Řeka - 3934 Řeka - 3935 Řeka - 3936 Řeka - 3937 Řeka

- Chráněná oblast přirozené akumulace vod Beskydy (CHOPAV), vyhlášená naří-zením vlády č. 40/1978 Sb.

51

- ochranné pásmo I. stupně vodního zdroje Příslop

- ochranná pásma vodovodních a kanalizačních řadů 1,5 m/2,5 m (do DN 500 včetně/nad DN 500) od vnějšího líce potrubí dle zákona č. 274/2001 Sb., o vodovo-dech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů

- ochranná pásma vedení VN 22 kV – vzdušných 7 (10) m od krajního vodiče (údaj v závorce platí pro vedení realizovaná před 1. 1. 1995), dle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změ-ně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů

- ochranná pásma stožárových/zděných/vestavěných trafostanic VN/NN 7/2/1 m od krajního vodiče, dle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výko-nu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů

- ochranná pásma STL plynovodů 1 m od povrchu potrubí, dle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů

- ochranná pásma podzemních telekomunikačních vedení 1,5 m od krajního vede-ní, dle zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů

- radioreléové spoje dle zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů;

- ochranné pásmo leteckých radiových zabezpečovacích zařízení dle zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví.

E.2 Komplexní zdůvodnění přijatého řešení

E.2.1 Základní urbanistická koncepce

Území obce Řeka je tvořeno katastrálním územím Řeka. Jeho celková rozloha je 1345,27 ha, z toho lesy (pozemky určené k plnění funkcí lesa) zaujímají 991,32 ha, tj. 74 %. Zemědělské pozemky zaujímají pouze 221,94 ha, tj. 16 % z celkové rozlohy, z toho trvalé travní porosty činí 169,83 ha, tj. 77 % z rozlohy zemědělských pozemků, orná půda pouze 29,61 ha, tj. 3 % z rozlohy zemědělských pozemků.

Převládajícími funkcemi obce jsou funkce obytná a rekreační, omezeně výrobní.

Řeka je typicky horská obec, ležící v úzkém údolí stejnojmenného toku na severních sva-zích Beskyd; téměř celé území obce spadá do Chráněné krajinné oblasti Beskydy. Je jednou z obcí s největší nabídkou cestovního ruchu v oblasti horské turistiky a rekreace v Beskydech.

Zástavba v obci je typicky horská, rozptýlená, s větší koncentrací v severní části k.ú., podél silnice III/4764 a toku Ropičanky (Řeky); odtud pak vybíhá do bočních údolí podél toků Go-dula, Gořolka, Juryský potok, Příslopský potok a Lavičský potok výše pod hřeben Godula – Ropička – Příslop – Velký Lipový – Ropice – Javorový. Převládá zde rekreační zástavba (rekreační chaty a chalupy, ubytovací zařízení), obytná zástavba tvoří menší část. Zachovala se zde řada objektů původní zástavby, typické roubené chalupy, využívané jak k trvalému bydlení, tak k rekreaci.

Zařízení občanského vybavení jsou převážně soustředěna podél páteřní komunikace; v obci je obecní úřad, mateřská škola, knihovna, ordinace praktického lékaře, hasičská zbroj-

52

nice, dvě prodejny potravin, koupaliště (mimo provoz) a několik ubytovacích a stravovacích zařízení.

V jižní části obce se nachází Ski areál Řeka se dvěma sjezdovkami a dvěma lyžařskými vleky.

Na severním okraji obce jsou dva kamenolomy, jiné výrobní areály zde nejsou.

Zastavěné území je vymezeno k 1. 3. 2014.

Hlavním cílem navržené urbanistické koncepce je vytvoření podmínek pro budoucí rozvoj řešeného území a vytvoření předpokladů k zabezpečení udržitelného rozvoje v území. Hlavní zásadou navrženého řešení byly požadavky na ochranu přírodních, architektonických a urba-nistických hodnot řešeného území.

Z hlediska budoucího rozvoje obce Řeka jsou hlavními prioritami dostatečná nabídka ploch pro novou obytnou výstavbu, rozvoj rekreační funkce obce a podpora cestovního ruchu, podpora podnikání a zvyšování počtu pracovních míst, rozvoj dopravní a technické infrastruk-tury a udržení vysoké kvality životního a obytného prostředí.

Obec Řeku je nutno vnímat jako stabilizované sídlo SO ORP Třinec, s vyváženým podí-lem rekreačních a obytných funkcí. Rozvojové možnosti obce jsou podmíněny zachováním atraktivity bydlení a využitím rekreačního potenciálu řešeného území. Posílení hospodářských podmínek je nutno orientovat především na oblast cestovního ruchu, tzn. na aktivity souvise-jící s cestovním ruchem – ubytování, stravování, služby. V rámci samotného řešeného území se problémy projevují zejména v hospodářských podmínkách území. Obecně s ohledem na stav současných podkladů je nutno považovat za základní problémy řešeného území nerov-novážný stav hospodářského pilíře řešeného území. Posílení hospodářského pilíře je předpokladem udržitelného rozvoje území, přitom však musí být minimalizovány negativní dopady na obytného prostředí, které je hlavním předpokladem rozvoje obce. Vzhledem k převládající rekreační funkci obce je posílení hospodářského pilíře nutno orientovat především na rozvoj cestovního ruchu.

Na základě komplexního zhodnocení rozvojových předpokladů (podmínek životního pro-středí, hospodářských podmínek a podmínek soudržnosti obyvatel území) je předpokládán mírný nárůst počtu obyvatel ve střednědobém časovém horizontu na cca 600 obyvatel v r. 2030, při odpovídajícím rozvoji obytných, rekreačních a obslužných funkcí řešeného území; potřebu nové bytové výstavby během tohoto období odhadujeme na cca 40 – 60 bytů.

Základní bilance vývoje počtu obyvatel a bytů slouží především jako podklad pro koncepci rozvoje veřejné infrastruktury a hodnocení přiměřenosti návrhu územního rozvoje jednotli-vých funkčních ploch, zejména pro bydlení.

Z hlediska budoucího rozvoje řešeného území jsou hlavními prioritami:

- dostatečná nabídka ploch pro novou obytnou výstavbu - posílení rekreačních funkcí obce - podpora podnikání a zvyšování počtu pracovních míst - udržení kvality životního a obytného prostředí, ochrana ovzduší a vod - ochrana sídelní a krajinné zeleně - ochrana přírodních, kulturních, historických a urbanistických hodnot.

53

Předpoklady budoucího rozvoje obce tedy vyplývají především z její obytné a rekreační funkce. Předpokládáme zde zejména novou obytnou výstavbu a rozvoj zařízení rekreace a cestovního ruchu, nikoliv však rekreace rodinné.

Územní možnosti rozvoje obytné výstavby v obci jsou omezeny zejména zájmy ochrany přírody a ochrany krajinného rázu. Je tedy především nutno zachovat typický rozvolněný cha-rakter zástavby – tzn. vymezit pro novou výstavbu dostatečně rozlehlé pozemky, respektovat tradiční architektonické formy prvků a materiálů.

Navržená urbanistická koncepce navazuje na dosavadní stavební vývoj obce, zachovává stávající urbanistickou strukturu – tedy rozvolněný typ zástavby a rozvíjí ji do nových ploch. Návrh se soustředil především na nalezení nových ploch pro obytnou výstavbu a ploch pro rozvoj rekreační funkce území, dále pak na odstranění nedostatků v dopravní a technické in-frastruktuře. Součástí návrhu je vymezení místního systému ekologické stability.

Zastavitelné plochy pro budoucí rozvoj řešeného území jsou navrženy v přímé návaznosti na stávající zástavbu. Z důvodu kontinuity rozvoje řešeného území je do územního plánu pře-bírána většina rozvojových ploch, obsažených v platném územním plánu. Tyto plochy byly důkladně prověřeny již v etapě projednání návrhu zadání územního plánu, kdy zejména orgá-ny ochrany přírody některé rozvojové plochy vymezené v předchozím územním plánu zamít-ly nebo výrazně omezily.

Největší rozsah navržených zastavitelných ploch představují plochy smíšené obytné SO, umožňující kromě obytné výstavby také výstavbu zařízení občanského vybavení – zařízení obchodu, služeb, ubytovacích a stravovacích zařízení a jejich kombinaci, výstavbu zařízení sportovních, příp. výstavbu zařízení výroby a výrobních služeb bez negativních vlivů na obytnou zástavbu. Navržené zastavitelné plochy jsou soustředěny především do severní části obce, kde je již v současné době zástavba koncentrovanější a kde je také soustředěna většina zařízení občanského vybavení. Navržené plochy v převážné většině případů navazují na stá-vající zástavbu a doplňují proluky mezi zástavbou. Zastavitelné plochy jsou navrženy v lokalitách Sever (plocha č. Z1), U Koupaliště (plocha č. Z4), Pod Godulou (plochy č. Z5, Z6), U Rybníka (plocha č. Z7), U Hřbitova (plocha č. Z11), U Lípy (plocha č. Z15), Střed (plochy č. Z13, Z16, Z17, Z19), U Obecního úřadu (plochy č. Z25, Z26), Pod Lesem (plochy č. Z28, Z31), Za Řekou (plochy č. Z32, Z35), U Mostu (plocha č. Z34), U Zmiji (plocha č. Z39), Pod Ropičkou (plochy č. Z40, Z41, Z42, Z43) a Pod Sjezdovkou (plochy č. Z44, Z46, Z50).

Převážná většina vymezených zastavitelných ploch smíšených obytných SO je přebírána z předchozího územního plánu, kde tyto plochy nebo jejich části byly buď vymezeny přímo jako navržené (zastavitelné) – plochy č. Z11, Z15, Z17, Z19, Z25, Z27, Z28, Z32 a Z39 nebo byly vymezeny jako zóny rozptýlené zástavby, kde byla obytná výstavba možná – plochy č. Z5, Z6, Z7, Z22, Z28, Z34, Z41, Z43, Z44 a Z46.

Stávající plochy občanského vybavení OV zůstávají beze změny, pro výstavbu nových zařízení občanského vybavení se vymezují zastavitelné plochy a plochy přestavby v lokalitě Za Řekou pro výstavbu penzionu (plocha č. Z37, P2) a v lokalitách Ski areál I. a II. pro vý-stavbu doprovodných zařízení lyžařského areálu (plochy č. Z45, Z52); část plochy č. Z52 byla pro výstavbu zařízení občanského vybavení navržena již v předchozím územním plánu.

Stávající plochy občanského vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení OS zůstáva-jí beze změny, nové zastavitelné plochy ani plochy přestavby se nenavrhují.

Stávající plochy občanského vybavení – hřbitovy OH zůstávají beze změny, pro rozšíře-ní hřbitova se navrhují zastavitelné plochy č. Z9 a Z10; plocha č. Z10 je přebírána z předchozího územního plánu.

54

Stávající plochy rekreace R, které zahrnují především lokality rekreačních chat, zůstávají beze změny, zastavitelné plochy ani plochy přestavby se v souladu s požadavkem zadání ne-navrhují. Vznik nových objektů rodinné rekreace je tak možný pouze převodem stávajících objektů obytných.

Poměrně velký rozsah mají plochy navržené pro rozvoj Ski areálu Řeka – navrhují se plochy pro rozšíření sjezdovek – plochy rekreace na plochách přírodního charakteru RN (plochy č. K1, K2, K3), plochy pro vybudování zázemí lyžařského areálu – plochy občanské-ho vybavení OV (viz předchozí text), nová sedačková lanovka, prodloužení lyžařského vleku na Modré sjezdovce a krátký lyžařský vlek od navržených parkovišť a plochy pro nová par-koviště – plochy dopravní infrastruktury – plochy parkovací a odstavné DP (plochy č. Z29, Z47, Z48 a Z51). Plochy č. K1, K2 (část) a K3 pro rozšíření sjezdovek a plochy č. Z29 a Z47 pro výstavbu parkovišť jsou přebírány z předchozího územního plánu.

V územním plánu je navrženo vybudování několika nových úseků místních a účelo-vých komunikací; tyto úseky jsou vymezeny jednak pro řádné vybudování komunikací pro zajištění dopravní obsluhy některých stávajících ploch, kde sice komunikace existují, ale nejsou vyznačeny v katastru nemovitostí – zpravidla jde o nezpevněné příjezdy po soukro-mých pozemcích (plochy č. Z20, Z21, Z23, Z30, Z33, Z36), jednak pro vybudování obsluž-ných komunikací pro vymezené zastavitelné plochy, které nejsou přístupné ze stávajících ko-munikací (plochy č. Z8, Z12, Z14, Z18, Z38, Z49). Pro navržené komunikace jsou vymeze-ny zastavitelné plochy veřejných prostranství PV. Další plochy veřejných prostranství jsou navrženy pro vybudování samostatné cyklostezky vedené podél toku Ropičanky (plochy č. Z53, Z54, Z55, Z56, Z57).

Stávající plochy veřejných prostranství – zeleň ZV zůstávají beze změny, navrhuje se jediná nová zastavitelná plocha, v návaznosti na stávající parkovou zeleň u obecního úřadu (plocha č. Z26).

Plochy zeleně soukromé ZS zahrnují samostatné zahrady, které nejsou součástí obytné zástavby; stávající plochy zůstávají beze změny, nové se nenavrhují.

Stávající plochy výroby a skladování v řešeném území nejsou; v územním plánu je vyme-zena zastavitelná plocha výroby a skladování – zemědělská výroba VZ v lokalitě U Lavič-ského potoka (plocha č. Z24), určená pro výstavbu objektu pro chov koní a plocha výroby a skladování – drobná a řemeslná výroba VD v lokalitě U Lomu (plocha č. Z2), určená pro technické služby obce. Plocha č. Z2 je přebírána z předchozího územního plánu.

Stávající plochy těžby NT zůstávají beze změny, plochy pro rozvoj těžby nerostných su-rovin se nenavrhují; těžba bude i nadále probíhat ve vymezených stávajících plochách.

Stávající plochy dopravní infrastruktury – silni ční DS zůstávají beze změny, nové plo-chy se nenavrhují; pro vybudování nových parkovišť se navrhují zastavitelné plochy doprav-ní infrastruktury – plochy parkovací a odstavné DP v návaznosti na lyžařské areály (plo-chy č. Z29, Z47, Z48, Z51).

Stávající plochy technické infrastruktury TI zůstávají beze změny, pro vybudování soustavné kanalizace v obci je navržena plocha pro čistírnu odpadních vod (plocha č. Z3).

55

E.2.2 Vymezení ploch s rozdílným způsobem využití

Celé řešené území je rozděleno na plochy s rozdílným způsobem využití. Pro každý typ ploch s rozdílným způsobem využití jsou územním plánem stanoveny:

• podmínky pro využití ploch s určením :

a) hlavního využití b) přípustného využití c) nepřípustného využití

• podmínky prostorového uspořádání a ochrany krajinného rázu.

Podmínky pro využití ploch jsou stanoveny tak, aby budoucí (dnes neznámé) záměry na změny v území mohly být realizovány bez nutnosti pořizovat změnu územního plánu; pod-mínkou je samozřejmě požadavek, aby tyto záměry rozvoj obce negativně neovlivnily. Proto je převážná část zastavěného území a zastavitelných ploch vymezena jako plochy smíšené obytné SO, v nichž je možná poměrně značná variabilita využití – dle § 8 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů, zahrnují plochy smíšené obytné zpravidla pozemky staveb pro bydlení, případně staveb pro rodinnou rekreaci, pozemky občanského vybavení a veřejných prostranství a pozemky souvi-sející dopravní a technické infrastruktury. Monofunkční charakter mají pouze ty plochy, u nichž jsou funkce a využití jednoznačně určeny, jako např. některé plochy občanského vy-bavení (mateřská škola, obecní úřad, kaple, hřbitov, hasičská zbrojnice, areál koupaliště, větší ubytovací zařízení, navržené plochy pro zázemí lyžařského areálu, apod.), plochy dopravní a technické infrastruktury, plochy výroby a skladování, plochy veřejných prostranství, které je nutno zachovat, apod.

Podmínky pro využití ploch a podmínky prostorového uspořádání a ochrany krajinného rá-zu jednotlivých ploch jsou uvedeny v tabulkách, které jsou součástí textové části I.A. Tyto podmínky je nutno respektovat při rozhodování o využití ploch, o lokalizaci objektů, zařízení, areálů a činností na jednotlivých pozemcích. Dále je nutno při rozhodování o využití ploch respektovat limity využití území, kterými může být využití ploch omezeno.

V řešeném území jsou vymezeny následující plochy s rozdílným způsobem využitím (dle vyhl. č. 501/2006 Sb., ve znění vyhl. č. 269/2009 Sb.):

plochy rekreace (§5):

- plochy rekreace R

- plochy rekreace na plochách přírodního charakteru RN

plochy občanského vybavení (§ 6):

- plochy občanského vybavení OV

- plochy občanského vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení OS

- plochy občanského vybavení – hřbitovy OH

plochy veřejných prostranství (§ 7):

- plochy veřejných prostranství PV

- plochy veřejných prostranství – zeleň ZV

plochy smíšené obytné SO (§ 8)

56

plochy dopravní infrastruktury (§ 9):

- plochy dopravní infrastruktury – silniční DS

- plochy dopravní infrastruktury – plochy parkovací a odstavné DP

plochy technické infrastruktury TI (§ 10)

plochy výroby a skladování (§ 11):

- plochy výroby a skladování – zemědělská výroba VZ

- plochy výroby a skladování – drobná a řemeslná výroba VD

plochy vodní a vodohospodářské VV (§13)

plochy zemědělské NZ (§14)

plochy lesní NL (§15)

plochy přírodní NP (§16)

plochy smíšené nezastavěného území NS (§17)

plochy těžby nerostů TN (§18)

plochy zeleně soukromé ZS

Charakteristika jednotlivých typ ů ploch

Plochy rekreace:

Plochy rekreace R

Zahrnují plochy stávající rekreační zástavby – především chatové osady včetně několika podnikových rekreačních zařízení, dále pak samostatné objekty rodinné rekreace v okrajových částech obce, tedy plochy těch rekreačních objektů, u kterých vzhledem k jejich poloze a cha-rakteru nepovažujeme za vhodné jiné využití, např. pro bydlení, občanské vybavení, apod. – rekreační objekty rozptýlené mezi obytnou zástavbou jsou zahrnuty do ploch smíšených obytných. Připouštějí se zde pouze stavby rodinné rekreace, stavby pro uskladnění zeměděl-ských produktů a nářadí, stavby oplocení, apod. včetně souvisejících staveb a zařízení do-pravní a technické infrastruktury. Koeficient zastavění pozemku je stanoven na max. 0,20, aby nedošlo k nežádoucímu zahuštění stávající zástavby, maximální výšková hladina případ-né nové výstavby je stanovena na 1 NP v souladu s výškovou hladinou stávající zástavby.

Plochy rekreace na plochách přírodního charakteru RN

Zahrnují plochy stávajících a navržených lyžařských sjezdovek ve Ski areálu Řeka. Jsou určeny pro sportovní a rereační aktivity, jejichž provozováním není podstatně narušen přírod-ní charakter území. Koeficient zastavění pozemku není stanoven, s výjimkou např. lanovek, vleků, sítí a zařízení technické infrastruktury apod. se zde žádné stavby nepřipouštějí.

.

Plochy občanského vybavení:

Plochy občanského vybavení OV

Zahrnují stávající a navržené plochy samostatných staveb a zařízení občanského vybavení, tj. zařízení, která nejsou součástí obytných objektů, a proto nejsou zahrnuty do ploch smíše-ných obytných. Součástí těchto ploch jsou plochy veřejných prostranství, plochy veřejné ze-leně, komunikace, parkovací, odstavné a manipulační plochy, chodníky apod. Koeficient za-

57

stavění pozemku je stanoven na max. 0,50, aby byl zajištěn dostatečný podíl zeleně na po-zemku, maximální výšková hladina zástavby na max. 1 NP (rozumí se tím výšková hladina nově realizovaných staveb).

Plochy občanského vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení OS

Zahrnují stávající sportovní areál. Připouští se zde výstavba zařízení tělovýchovných a sportovních včetně nezbytného provozního a obslužného zázemí a včetně související dopravní a technické infrastruktury, dále také stavby pro stravování a pro ubytování. Koeficient zasta-vění pozemku je stanoven na max. 0,70, aby byl zajištěn dostatečný podíl zeleně v areálu, maximální výšková hladina zástavby je stanovena na 1 NP.

Plochy občanského vybavení – hřbitovy OH

Zahrnují plochu stávajícího hřbitova a plochy navržené pro jeho rozšíření. Připouští se zde pouze výstavba zařízení souvisejících s provozem hřbitova a stavby související dopravní a technické infrastruktury. Koeficient zastavění pozemku ani výšková hladina zástavby nejsou stanoveny, specifický charakter těchto ploch to nevyžaduje.

Plochy veřejných prostranství:

Plochy veřejných prostranství PV

Zahrnují plochy stávajících i navržených místních komunikací, veřejných prostranství, chodníků a cyklostezek. Připouštějí se zde prvky drobné architektury a mobiliáře, zastávky hromadné dopravy, stavby sítí a zařízení technické infrastruktury, apod. Koeficient zastavění pozemku není stanoven, funkce a charakter těchto ploch předpokládá zastavění (nebo zpevně-ní) ploch v celém rozsahu.

Plochy veřejných prostranství – zeleň ZV

Zahrnují stávající i navržené plochy veřejně přístupné zeleně (parky, parkové úpravy). Při-pouští se zde stavby sportovních zařízení (dětská hřiště apod.), drobné stavby pro účely kul-turní a církevní, altány, přístřešky, drobná architektura a mobiliář apod., dále stavby nezbytné související dopravní a technické infrastruktury. Koeficient zastavění pozemku je stanoven na max. 0,10, protože hlavní funkcí těchto ploch je veřejně přístupná okrasná zeleň.

Plochy smíšené obytné SO

Zahrnují plochy stávající i navržené obytné zástavby. Charakteristické je zde prolínání funkcí – funkce obytná je dominantní, doplňuje ji funkce obslužná (občanské vybavení), re-kreační (druhé bydlení) a výrobní (drobná výroba, řemesla, hospodářské zázemí). Jde o plo-chy, které není účelné dále členit na plochy bydlení, plochy občanského vybavení a další; proto je jako přípustné využití stanoveno také občanské vybavení, zařízení drobné a řemeslné výroby a výrobních služeb, která nesnižují kvalitu prostředí a pohodu bydlení, tělovýchovná a sportovní zařízení; dále pak výstavba parkovišť a manipulačních ploch, stavby komunikací, chodníků a stezek pro pěší, stavby garáží, stavby sítí a zařízení technické infrastruktury, apod. Koeficient zastavění pozemku je stanoven na max. 0,30, aby byl zachován volnější charakter zástavby, maximální výšková hladina je stanovena v souladu s charakterem stávající zástavby na 1 NP.

58

Plochy dopravní infrastruktury:

Plochy dopravní infrastruktury – doprava silniční DS

Zahrnují plochy stávajících silničních komunikací. Připouštějí se zde stavby slučitelné s dopravní funkcí včetně staveb sítí a zařízení technické infrastruktury. Koeficient zastavění pozemku není stanoven, jde o plochy zpevněné v celém rozsahu.

Plochy dopravní infrastruktury – parkovací a odstavné plochy DP

Zahrnují plochy stávajících a navržených parkovišť. Připouštějí se zde stavby parkovacích, odstavných a manipulačních ploch včetně staveb sítí a zařízení technické infrastruktury, pří-padně drobné stavby obslužného charakteru – veřejné WC, občerstvení, zázemí pro obsluhu parkoviště, apod.. Koeficient zastavění pozemku není stanoven, jde o plochy zpevněné v celém rozsahu.

Plochy technické infrastruktury TI

Zahrnují stávající i navržená plošná zařízení technické infrastruktury (vodojemy, ČOV, apod.) včetně související dopravní a technické infrastruktury. Koeficient zastavění pozemku ani maximální výšková hladina zástavby nejsou stanoveny, funkce a charakter těchto ploch je natolik specifický, že toto stanovení není nutné.

Plochy výroby a skladování:

Plochy výroby a skladování – zemědělská výroba VZ

Zahrnují navrženou plochu pro výstavbu zařízení pro chov koní. Vzhledem k tomu, že zařízení bude sloužit i pro rekreační využití, připouštějí se zde také stavby pro obchod, ubyto-vání, stravování, sport a tělovýchovu a související stavby dopravní a technické infrastruktury. Koeficient zastavění pozemku je stanoven na max. 0,30, aby byl zachován rozvolněný charak-ter zástavby, maximální výšková hladina zástavby 1 NP.

Plochy výroby a skladování – drobná a řemeslná výroba VD

Zahrnují navrženou plochu v severní části obce, určenou především pro technické zázemí a technické služby obce včetně nezbytné související dopravní a technické infrastruktury. Koefi-cient zastavění pozemku pro navrženou zastavitelnou plochu je stanoven na max. 0,70, aby byl zajištěn určitý rozsah ploch zeleně (ochranná zeleň po obvodu areálu, apod.).

Plochy vodní a vodohospodářské VV

Zahrnují plochy stávajících vodních toků a nádrží. Připouští se zde pouze technické vodo-hospodářské stavby, úpravy pro zlepšení retenčních schopností krajiny, stavby mostů a lávek, stavby malých vodních elektráren, apod. Koeficient zastavění pozemku není stanoven, jde o vodní plochy s břehovou zelení.

Plochy zemědělské NZ

Zahrnují plochy orné půdy a trvalých travních porostů včetně drobných ploch náletové zeleně na nelesní půdě, ploch ostatních, ploch účelových komunikací apod. Jsou určeny pře-devším pro zemědělskou prvovýrobu (rostlinná výroba, pastevní chov skotu a ovcí) a připouš-tějí se na nich v zásadě pouze takové stavby, které jsou v souladu s touto jejich prvořadou

59

funkcí, dále pak stavby pro ochranu přírody a krajiny, pro dopravní a technickou infrastruktu-ru a některé vybrané stavby pro účely rekreace a cestovního ruchu.

Plochy lesní NL

Zahrnují jednak pozemky určené k plnění funkcí lesa (lesní pozemky včetně lesních cest), jednak pozemky se vzrostlou zelení na nelesní půdě, které ale ve skutečnosti mají charakter lesa (vesměs jde o pozemky náletové zeleně uvnitř lesních komplexů nebo na jejich okraji). Součástí ploch lesních jsou i lokální biokoridory územního systému ekologické stability. Na těchto plochách lze realizovat především takové stavby, které jsou v souladu s jejich prvořa-dou funkcí, tj. stavby pro lesní hospodářství a myslivost; dále se připouštějí stavby pro ochra-nu přírody a krajiny, pro dopravní a technickou infrastrukturu a některé vybrané stavby pro účely rekreace a cestovního ruchu. Ve vymezených plochách lokálních biokoridorů ÚSES je realizace staveb a zařízení výrazně omezena.

Plochy přírodní NP

Zahrnují plochu Přírodní rezervace Ropice a plochy lokálních biocenter územního systému ekologické stability. Představují těžiště zájmu ochrany přírody a území a základní předpoklad jeho ekologické stability. Na těchto plochách je realizace jakýchkoliv staveb a zařízení výraz-ně omezena, nezbytné střety komunikací a sítí technické infrastruktury s plochami přírodními je nutno minimalizovat.

Plochy smíšené nezastavěného území NS

Zahrnují pozemky přirozených a přírodě blízkých ekosystémů – náletovou zeleň na neles-ních pozemcích (mimo zeleně zahrnuté do ploch lesních), břehové porosty vodních toků. Na těchto plochách lze realizovat pouze takové stavby, které neohrozí jejich ekostabilizační funkci.

Nad rámec vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů, jsou v územním plánu vymezeny plochy zeleně soukromé ZS. Jde o plochy, které jsou v katastru nemovitostí vedeny jako zahrady, ale nelze je přiřadit k plochám obytným, protože ve skutečnosti takový charakter nemají. Tyto plochy tedy nelze zařadit do žádné z ploch s rozdílným způsobem využití dle §§ 4 – 19 uvedené vyhlášky.

Plochy zeleně soukromé ZS

Zahrnují plochy stávajících zahrad a ovocných sadů, které nejsou součástí ploch bydlení. Jejich hlavním využitím je funkce produkční – pěstování ovoce a zeleniny, proto se zde při-pouští pouze stavby pro zajištění těchto činností, tj. stavby oplocení a stavby pro uskladnění nářadí a zemědělských výpěstků.

E.2.3 Obytná výstavba

V řešeném území předpokládáme ve střednědobém výhledu, tj. cca do r. 2030, dle demo-grafické prognózy realizaci celkem cca 40 – 60 bytů. Rozsah a kapacita nově navržených ploch v územním plánu by však měla být o cca 20 – 30 % vyšší než je předpokládaný rozsah nové výstavby, a to proto, že vzhledem k efektivnímu fungování trhu s pozemky je žádoucí,

60

aby nabídka stavebních ploch převyšovala potenciální poptávku. Tím se vytváří převis nabíd-ky, sloužící regulaci cen pozemků.

Jednotlivé navržené zastavitelné plochy jsou určeny zpravidla pro max. 1 – 3 rodinné do-my v souladu s charakterem stávající zástavby, kdy obytná zástavba má převážně charakter větších usedlostí s hospodářským zázemím; celková kapacita těchto ploch je cca 30 RD. Vý-jimkou jsou rozsáhlejší plochy č. Z5, Z7, Z19, Z25 a Z28, jejichž kapacita je následující:

- lokalita Pod Godulou I. (plocha č. Z5) cca 5 RD

- lokalita U Rybníka (plocha č. Z7) cca 5 RD

- lokalita Střed IV. (plocha č. Z19) cca 6 RD

- lokalita U Obecního úřadu I. (plocha č. Z25) cca 4 RD

- lokalita Pod Lesem I. (plocha č. Z28) cca 8 RD

Celková kapacita všech navržených zastavitelných ploch je tedy přibližně 60 RD, což odpovídá předpokládané demografické potřebě nových ploch. Rezervy v rozsahu 20 – 30 % nad demograficky odvozenou potřebu nových bytů vymezeny nejsou, existují v rámci zasta-věného území.

E.2.4 Občanské vybavení

Rozsah zařízení občanského vybavení odpovídá potřebám obce této velikosti, za širší šká-lou občanského vybavení dojíždějí obyvatelé do Smilovic (základní škola, pošta) a do Třince.

Podrobněji k jednotlivým skupinám občanské vybavenosti:

Zařízení školství – v obci je mateřská škola s kapacitou cca 20 míst, základní škola je ve Smilovicích. Plochy pro nová zařízení školství se nenavrhují.

Zařízení zdravotnická – v objektu obecního úřadu je ordinace praktického lékaře, dále je v obci ambulace přírodní medicíny. Plochy pro nová zdravotnická zařízení se nenavrhují.

Zařízení sociální péče – tato zařízení v řešeném území nejsou provozována; i když byla zvažována možnost přestavby Hotelu Javor na dům s pečovatelskou službou, vzhledem k k tomu, že záměr není zcela jasný, není v územním plánu zahrnut – v souladu s podmínkami pro využití ploch s rozdílným způsobem využití však areál může být pro tento účel využit.

Zařízení kulturní a církevní – v objektu obecního úřadu je kulturní sál a knihovna. Z církevních zařízení je v obci kaple na hřbitově. Plochy pro nová zařízení kulturní ani cír-kevní se nenavrhují.

Zařízení obecní samosprávy, veřejně prospěšné služby – v obci je obecní úřad, hasičská zbrojnice a hřbitov. V územním plánu jsou vymezeny plochy pro rozšíření hřbitova (plochy č. Z9 a Z10) a plocha, určená pro technické služby obce (plocha č. Z2) – viz kap. E.2.5 Výroba.

Zařízení sportovní – v obci je koupaliště (mimo provoz), další bazény a hřiště jsou u ně-kterých ubytovacích zařízení. Významným sportovním areálem je Skiareál Řeka se dvěma sjezdovkami a dvěma lyžařskými vleky. V územním plánu je navrženo rozšíření Ski areálu včetně vybudování sedačkové lanovky, nových lyžařských vleků a obslužného zázemí – viz další text a kap. E.2.6 Rekreace, cestovní ruch.

61

Zařízení komerčního typu – v obci je několik ubytovacích zařízení s celkovou kapacitou cca 250 lůžek, několik stravovacích zařízení a dvě prodejny potravin. V územním plánu jsou vymezeny plochy pro výstavbu penzionu v lokalitě Za Řekou (plochy č. Z37 a P2) a plochy pro vybudování obslužného zázemí Ski areálu (plochy č. Z45 a Z52), přičemž plocha č. Z52 je určena i pro vybudování ubytovacího zařízení – viz kap. E.2.6 Rekreace, cestovní ruch.

Nová zařízení občanského vybavení však lze ve většině případů zřizovat kromě výše uve-dených navržených zastavitelných ploch a ploch přestavby kdekoliv na stávajících i navrže-ných plochách smíšených obytných SO – v souladu s podmínkami pro využití ploch smíše-ných obytných.

E.2.5 Výroba

a) Zemědělská výroba

Struktura zemědělského půdního fondu

výměra (ha) podíl na výměře v řešeném území

(%)

podíl na výměře zemědělských pozemků

(%) celkem 1345 100 - zemědělské pozemky 223 16 100 orná půda 30 2 13 TTP 170 12 76

Z pedologického hlediska jde o hnědozemní oblast. Převažují hnědé půdy, hlinitopísčité až písčité, mělké, většinou středně skeletovité až skeletovité.

Obec Řeka je zařazena do zemědělské přírodní oblasti vrchovinné. Terénní poměry nejsou příznivé, terén je zvlněný, silně členitý a silně svažitý se špatnou mechanizační pří-stupností. Vzhledem k extrémním vláhovým, terénním a půdním podmínkám je oblast zařa-zena mezi výrobně nejhorší zóny s nejnižší intenzitou zemědělské výroby. Je méně vhodná pro běžnou zemědělskou výrobu s částečným omezením až vyloučením náročnějších druhů plodin, omezeně vhodná pro pěstování brambor, technických plodin, např. lnu, v živočišné výrobě pro pastevní chov skotu a ovcí.

Řešené území je zařazeno do zemědělské výrobní oblasti H2 – horská, horší, převažuje výrobní typ s větší svažitostí. Meliorace v řešeném území nejsou provedeny.

Organizace zemědělské výroby

Zemědělské pozemky v obci jsou ve vlastnictví soukromých vlastníků (vše jen menší vý-měry), kteří na ní sami hospodaří, případně ji pronajímají. V řešeném území není provozová-na v současné době žádná živočišná výroba.

V územním plánu je navržena jedna zastavitelná plocha výroby a skladování – zeměděl-ská výroba VZ (plocha č. Z24); je určena pro výstavbu zařízení pro chov koní – stáj pro dva koně.

62

b) Lesní hospodářství

Lesy v řešeném území jsou zařazeny do lesní oblasti č. 40 – Moravskoslezské Beskydy. Jsou zastoupeny velkými lesními komplexy, menšími lesními celky, drobnými lesíky v polích a břehovými porosty podél vodních toků. Jde o krajinu s vysokým zastoupením lesních poros-tů.

Lesnatost

katastrální území výměra (ha)

výměra lesních pozemků (ha)

podíl na výměře řešeném území (%)

Řeka 1345 991 74

Věková a druhová skladba – jde o různověké porosty od 1 do 140 let. Převažujícím po-rostním typem je smrk – 70 %, se zastoupením jedle, borovice, modřínu, buku, dubu, habru, jedle, jasanu, klenu, břízy, osiky, jeřábu a olše.

Na většině lesních pozemků v řešeném území. mají právo hospodařit Lesy České republi-ky s. p. Hradec Králové – Lesní správa Frýdek-Místek. Lesní hospodářský plán (LHP) pro lesní hospodářský celek Frýdek-Místek je zpracován s platností od 1. 1. 2011 do 31. 12. 2020. Pro lesní pozemky v soukromém vlastnictví jsou zpracovány Osnovy pro hospodaření na les-ních pozemcích s platností od 1. 1. 2011 do 31. 12. 2020.

Kategorizace lesních pozemků

Lesy hospodářské – lesy podle § 9 zákona č.289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření. Do kategorie lesů hospodářských je zařazena většina lesních porostů v řešeném území.

Lesy ochranné v řešeném území nejsou zastoupeny.

Lesy zvláštního určení – lesy podle § 8 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a do-plnění některých zákonů (lesní zákon), v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření. V řešeném území se vyskytují lesy v prvních zónách chráněných krajin-ných oblastí a lesy v přírodních rezervacích a přírodních památkách dle odst. 2a). Do této ka-tegorie je zařazena Přírodní rezervace Ropice s celkovou výměrou 255 ha. c) Výroba, výrobní služby, těžba nerostů

V obci jsou dva kamenolomy – kamenolom společnosti Slezský kámen Jeseník a.s. a kamenolom společnosti Lesostavby Frýdek – Místek, a.s. Těží se v nich Těšínský (Godul-ský) pískovec; každý má cca 20 zaměstnanců. Plochy kamenolomů jsou v územním plánu vymezeny jako stávající plochy těžby nerostů TN, jejich rozsah je dostatečný i pro další rozší-ření těžby. Rozšíření ploch těžby nerostů se proto nenavrhuje, těžba nerostných surovin je však možná i mimo vymezené plochy v rámci stanoveného dobývacího prostoru – rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru je ve smyslu § 27 odst. 6 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, rozhodnutím o vyu-žití území a s odvoláním na ustanovení ! 80 odst. 2 písm. b) stavebního zákona rozhodnutím o změně využití území.

Jiné výrobní areály v současné době v obci nejsou; v územním plánu je na severním okraji obce vymezena zastavitelná plocha výroby a skladování – drobná a řemeslná výroba VD (plocha č. Z2), určená pro technické služby obce.

63

E.2.6 Rekreace, cestovní ruch

Řešené území je intenzivně rekreačně využíváno, obec Řeka patří k nejvýznamnějším rekreačním obcím Moravskoslezských Beskyd. Území obce je celoročně rekreačně využíva-né, v zimě pro sjezdové lyžování a běžecké lyžování, v létě pro turistiku a cykloturistiku.

Nejvýznamnějším zařízením z hlediska rekreace a cestovního ruchu je Skiareál Řeka. V areálu jsou dva lyžařské vleky a dvě sjezdovky – Červená a Modrá. Velký vlek na Čer-vené sjezdovce má délku 1170 m, sjezdovka 1300 m, převýšení 390 m. Vlek vede až na hře-ben (930 m n.m.), takže jej využívají i běžkaři. Malý vlek na Modré sjezdovce má délku 380 m. V územním plánu se navrhuje:

– dílčí rozšíření Červené sjezdovky a náhrada vleku na Červené sjezdovce za sedačkovou lanovku

– prodloužení Modré sjezdovky a její propojení s Červenou sjezdovkou včetně prodloužení stávajícího vleku

– propojení Modré sjezdovky s navrženými parkovišti včetně výstavby krátkého vleku.

Pro rozšíření sjezdovek a vybudování nových jsou vymezeny plochy změn v krajině – plo-chy rekreace na plochách přírodního charkteru RN (plochy č. K1, K2 a K3). V prostoru mod-ré sjezdovky se dále navrhuje plocha pro vybudování obslužného zázemí – občerstvení, apod. (plocha č. Z45), u dolní stanice červené sjezdovky je vymezena plocha pro vybudování ob-služného zázemí včetně ubytovacího zařízení (plocha č. Z52).

Zejména pro potřeby Ski areálu se dále navrhuje vybudování nových parkovišť (plochy č. Z29, Z47, Z48 a Z51 – rozšíření stávajícího parkoviště).

Dále se v obci nachází koupaliště (mimo provoz); areál je ponechán jako stávající plocha občanského vybavení – sportovní a tělovýchovná zařízení OS. Další bazény a sportovní zaří-zení jsou v areálech Hotelu Javor a Penzionu Pod Lípou.

Dle evidence obce je v řešeném území cca 370 objektů rodinné rekreace. Ke druhému bydlení, široce definovanému, které zahrnuje všechny jeho formy, je však využívána značná část trvale neobydlených bytů, nejen ty, které slouží k rekreaci; mnohé z nich přitom nejsou vyjmuty z bytového fondu; počet neobydlených bytů dle sčítání z r. 2001 byl cca 40 bytů. Rozsah druhého bydlení je tedy odhadován celkově na cca 410 jednotek.

Chatové osady včetně několika podnikových zařízení a samostatné objekty rodinné rekrea-ce v okrajových částech obce jsou vymezeny jako plochy rekreace R, rekreační objekty roz-ptýlené mezi obytnou zástavbou jsou zahrnuty do ploch smíšených obytných SO. V souladu se Zásadami územního rozvoje Moravskoslezského kraje nejsou nové zastavitelné plochy pro rodinnou rekreaci navrženy.

V řešeném území je řada ubytovacích zařízení – podniková rekreační zařízení, hotely, pen-ziony. Celková kapacita hotelů a penzionů je cca 250 lůžek, podniková rekreační zařízení mají kapacitu dalších cca 50 lůžek. Dalším rekreačním zařízením je Krajské středisko volného času Juventus Karviná (kapacita 53 lůžek). Celková kapacita ubytovacích a rekreačních zařízení je tedy cca 350 lůžek. V územním plánu jsou navrženy plochy pro výstavbu ubyto-vacího zařízení (penzionu) v lokalitě Za Řekou (plochy č. Z37 a P2), s výstavbou ubytovacího zařízení se počítá také v rámci navržené plochy u dolní stanice Červené sjezdovky (plocha č. Z52).

Řešeným územím prochází několik značených turistických tras a cyklotras a naučná stezka; hřebenové trasy jsou využívány běžkaři. V územním plánu je navržena trasa samo-statné cyklostezky Smilovice – Řeka, vedená od hranice s k.ú. Smilovice podél řeky Ropi-čanky až k penzionu Pod Lípou (podrobněji viz kap. E.2.8 Doprava).

64

E.2.7 Systém sídelní zeleně

Nejvýznamnějším druhem zeleně v řešeném území jsou lesní masivy, které zaujímají 74 % z celkové rozlohy řešeného území. Významná je také doprovodná zeleň vodních toků – Řeky (Ropičanky) a jejích přítoků.

Zeleň v zastavěné části obce tvoří převážně soukromé zahrady u obytné zástavby a rekre-ačních objektů. Významnější samostatné plochy veřejné zeleně jsou u obecního úřadu a na křižovatce v blízkosti Hotelu Javor, menší plochy jsou součástí zařízení občanského vybave-ní.

V obci je řada významných vzrostlých stromů, památný strom Lípa v Řece a působivá lipová alej podél silnice III/4764 v severní části obce.

V územním plánu jsou vyznačeny dva druhy ploch systému sídelní zeleně, a to:

a) plochy veřejných prostranství – zeleň ZV b) plochy občanského vybavení – hřbitovy OH.

a) Stávající plochy zeleně na veřejných prostranstvích jsou v územním plánu vymezeny tam, kde považujeme jejich zachování za nezbytné; ostatní plochy jsou zahrnuty do ploch smíšených obytných SO, příp. do ploch občanského vybavení OV.

Nová plocha zeleně na veřejných prostranstvích (plocha č. Z26) je navržena v návaznosti na rozsáhlou navrženou zastavitelnou plochu smíšenou obytnou v lokalitě Pod Lesem (plo-cha č. Z26), v souladu s požadavkem vyhl. č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů, podle níž je nutno na každé 2 ha navrže-ných zastavitelných ploch pro bydlení, rekreaci a občanské vybavení vymezit min. 1000 m2 veřejných prostranství (bez započtení výměry komunikací).

b) Plochy hřbitova zahrnují plochu stávajícího hřbitova a plochy navržené pro jeho rozšíře-ní (plochy č. Z9 a Z10).

Dále se v řešeném území vyskytují následující plochy, které jsou součástí systému krajin-né zeleně:

c) plochy lesní NL d) plochy přírodní NP e) plochy smíšené nezastavěného území NS. f) plochy zeleně soukromé ZS.

c) Plochy lesní zahrnují pozemky určené k plnění funkcí lesa včetně ploch vzrostlé zeleně na nelesních pozemcích (náletová zeleň, která má charakter lesa, uvnitř lesních komplexů nebo na jejich okrajích); na plochách lesních jsou vymezeny také lokální biokoridory ÚSES.

d) Plochy smíšené nezastavěného území zahrnují pozemky přirozených a přírodě blízkých ekosystémů – vzrostlou zeleň na nelesních pozemcích (kromě zeleně zahrnuté do ploch lesních).

e) Plochy přírodní zahrnují plochy Přírodní rezervace Ropice a plochy lokálních biocenter územního systému ekologické stability.

f) Plochy zeleně soukromé zahrnují samostatné zahrady a ovocné sady bez návaznosti na obytnou zástavbu; jejich hlavní funkcí je funkce produkční.

65

E.2.8 Doprava

a) Pozemní komunikace a významnější obslužná dopravní zařízení

Komunikační síť řešeného území je tvořena trasou silnice III/4764 a navazující sítí míst-ních a účelových komunikací, které zajišťují dopravní obsluhu zástavby, která není dopravně přístupná přímo ze silničního průtahu.

• Silniční síť

Řešeným územím je vedena silnice III/4764 Střítež – Smilovice – Řeka. Z hlediska šir-ších dopravních vazeb je lokální komunikací, která je hlavní přístupovou komunikací obce a slouží především místní dopravě. Je komunikační osou zastavěného území Řeky v severojižním směru a mimo své funkce spojovací zajišťuje i přímou obsluhu přilehlé zá-stavby.

Z urbanisticko-dopravního hlediska lze průtah silnice III/4464 zastavěným územím Řeky charakterizovat jako obslužnou komunikaci funkční třídy C v šířkovém uspořádání odpovída-jícím dvoupruhové směrově nerozdělené komunikaci s nejednotnou šířkovou kategorií. Její trasa je však s ohledem na poměrně nízké dopravní zatížení považována za stabilizovanou a nejsou navrženy její úpravy. Plánována je pouze rekonstrukce mostu ev.č. 4764-5 přes místní potok (viz „Bílá kniha“ SSMSK, aktualizace listopad 2013).

Řešení drobných lokálních závad na silnici III/4764 (technický stav komunikace, úprava napojení podružných komunikací, uvolnění rozhledových polí křižovatek, apod.) a vybudová-ní chodníků a pásů/pruhů pro cyklisty není v územním plánu konkrétně navrženo – měřítko a pojetí územního plánu neumožňuje takové detailní řešení, bude realizováno na základě podrobnější dle místní potřeby v souladu s podmínkami pro využití ploch s rozdílným způso-bem využití.

Dopravní prognóza intenzit silničního provozu

V rámci celostátních profilových sčítání dopravních intenzit prováděných v pětiletých cyklech Ředitelstvím silnic a dálnic Praha je zjišťováno dopravní zatížení silniční sítě za 24 hodin průměrného dne v roce. Na silnici III/4764 nebylo vzhledem k její malé dopravní důležitosti sčítání prováděno, lze však konstatovat, že její dopravní zatížení je poměrně nízké a ani výhledově nelze očekávat jeho výraznější nárůst; stávající kategorie komunikace je tedy vyhovující.

• Místní komunikace

Síť místních komunikací v zastavěném území zajišťuje obsluhu zástavby, která není ob-sloužena přímo ze silnice III/4764 a ze sítě účelových komunikací. Jde o dvoupruhové a jed-nopruhové úseky s nehomogenní šířkou vozovky a různou povrchovou úpravou (dlažba, ži-vičný povrch, obalované kamenivo, beton apod.). Na území obce Řeky se nacházejí místní komunikace obslužného charakteru funkční skupiny C.

U stávajících místních komunikací je nutno průběžně zkvalitňovat parametry místních komunikací, tj. jejich šířkové, směrové a výškové vedení, rozhledová pole a povrchy vozo-vek.

Stávající jednopruhové komunikace bez příslušného vybavení požadovaného dle ČSN 73 6101 a vyhláškou o obecných požadavcích na využívání území (vyhl. č. 501/2006 Sb., ve

66

znění pozdějších předpisů) je nutno doplnit výhybnami, případně je šířkově homogenizovat na jednotné jednopruhové nebo dvoupruhové kategorie. V územním plánu není umístění vý-hyben konkrétně řešeno, o provedení výše popsaných úprav bude rozhodnuto dle místní po-třeby a prostorových možností.

Pro stávající místní komunikace, které nejsou vymezeny v katastrálních mapách jako sa-mostatné parcely a které je nutno v území stabilizovat, jsou v územním plánu vymezeny za-stavitelné plochy veřejných prostranství PV č. Z20, Z21, Z33, Z30, Z33 a Z36.

Navržené trasy místních komunikací zahrnují úseky nezbytně nutné pro zajištění do-pravní obsluhy navržených zastavitelných ploch a ploch přestavby. Konkrétně jsou navrženy nové místní komunikace pro zajištění příjezdu k navrženým plochám č. Z7, Z11, Z15, Z19, Z37, Z47 a Z48.

V rámci zastavěného území i navržených zastavitelných ploch může být dále realizována vnitřní síť místních komunikací. Veškeré nové trasy, křižovatky, křížení a sjezdy na síti po-zemních komunikací musí být řešeny v souladu se zásadami uvedenými v ČSN 73 6101, ČSN 73 6102 a ČSN 73 6110.

U nově realizovaných i upravovaných úseků stávajících místních komunikací je třeba re-spektovat minimální šířky přilehlých veřejných prostranství dle vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů, v odůvodněných případech ve stísněných poměrech musí být respektována alespoň šířka prostoru místní ko-munikace stanoveného dle ČSN 73 6110. Tyto prostory je nutno důsledně hájit pro případné budoucí vedení chodníků, šířkové úpravy vozovky, realizaci výhyben, realizaci pásů nebo pruhů pro cyklisty, event. pro vedení sítí technické infrastruktury.

Při návrhu komunikací musí být dále respektovány normy ČSN pro požární bezpečnost staveb (73 0802, 73 0804 a 73 0833). Z tohoto důvodu je doporučeno realizovat na uslepe-ných komunikacích obratiště (nejsou vymezena v grafické části a budou realizována do stáva-jící nebo navržených ploch).

• Účelové komunikace

Stávající účelové komunikace slouží ke zpřístupnění polních a lesních pozemků, pří-padně zastavěného území situovaného mimo dosah místních komunikací a silničních průtahů. Navazují na síť místních komunikací i na silniční průtahy.

Nové úseky účelových komunikací nejsou v územním plánu navrženy; v případě po-třeby je možno realizovat účelové komunikace v souladu s podmínkami pro využití ploch s rozdílným způsobem využití a při respektování příslušných zákonů a norem.

• Významnější obslužná dopravní zařízení

Infrastrukturu silniční dopravy v řešeném území doplňují obslužná dopravní zařízení. Vše-obecně se k nim řadí autobusové zastávky, čerpací stanice pohonných hmot, parkoviště a pří-padně odpočívky. V řešeném území se nachází celkem čtyři autobusové zastávky (viz kap. d) Hromadná doprava osob) a parkovací plochy (viz kap. c) Statická doprava – odstavování a parkování vozidel).

67

b) Dráha a významnější obslužná zařízení dráhy

Ve Ski areálu Řeka se navrhuje nahrazení stávajícího lyžařského vleku na Červené sjezdovce lanovou dráhou.

c) Provoz chodců a cyklistů

• Komunikace pro chodce

Součástí komunikační sítě v řešeném území jsou i komunikace pro chodce. V řešeném území se chodníky prakticky nenacházejí, chodci využívají zpevněné i nezpevněné části kraj-nic silnice III/4764 a místních, resp. účelových komunikací.

Pro bezkolizní pohyb chodců je plánována realizace jednostranného chodníku pro pěší podél silnice III/4764 v úseku od kamenolomu na severním okraji obce k obecnímu úřadu. Konkrétní návrh chodníku není v územním plánu vymezen, jeho vedení je nutno prověřit po zaměření terénu podrobnější projektovou dokumentací (v měřítku a podrobnosti územního plánu nelze prověřit, zda bude chodník realizován v rámci pozemku silnice III/4764 nebo za-sáhne i do jiných přilehlých pozemků).

• Turistické trasy, naučné stezky

Pro pěší turistiku jsou v řešeném území vyznačeny značené turistické trasy:

č. 0619 červená Uspolka – Hrachové – Nad Myšacím – Okrouhlice – Pod Malým Polo-mem – Lačnov – Pod Slavíčem – Slavíč – U Slavíče – Babí vrch – Kaluž-ný – Ropice – Pod Velkým Lipovým – Ropička – Kotař – Prašivá

č. 2241 modrá Guty – Javorový – Šindelná – Ropice, rozc.

č. 4851 zelená Komorní Lhotka – U Tolerančního památníku – Ropičník – Pod Ropičkou – Ropička – Údolí Velkého Lipového – Morávka –Malý Travný – Velký Travný – Visalaje – Ježánky – Smrkovina – Grúň

č. 4852 zelená Řeka – Gutské sedlo – Javorový – Oldřichovice – Rovná – Vendryně – Pod Malým Ostrým

č. 7870 žlutá Gutské sedlo – Pod Javorovým – Javorový

č. 7872 žlutá Ropičník – Godula, chata Ondráš – Komorní Lhotka – Prašivá

č. 7873 žlutá Řeka – Pod Ropičkou

č. 7874 žlutá Šindelná – Pod Velkým Lipovým – Morávka – Kobzok – Uspolka – Lač-nov – Horní Lomná – Přelač – Muřinkový vrch

Řešeným územím je dále vedena naučná stezka „Stezka pokladů Godula“. Stezka začíná v centru obce a vede v okolí kopce Godula. Na přibližně 4 km dlouhé trase je rozmís-těno 7 panelů a každý z nich skrývá jeden poklad.

Nové turistické trasy ani naučné stezky nejsou v územním plánu navrženy.

68

• Cyklistický provoz

Pro cyklistický provoz jsou v Řece využívány všechny komunikace, samostatné stezky pro cyklisty nejsou vybudovány. Pro cykloturistiku jsou v řešeném území vyznačeny následující stávající cykloturistické trasy:

6083 Komorní Lhotka – Ropička – Šindelná – Kalužný – Oldřichovice

6150 Smilovice – Řeka – Guty

V trase cykloturistické trasy 6150 je rovněž vedena boční trasa I. evropského turistické-ho koridoru Greenways Krakow – Wien.

Cyklotrasy v řešeném území mají lokální charakter (jde o cyklotrasy IV. třídy) a jsou vedeny po silnici III/4764, místních a účelových komunikacích. Pro úseky cyklotrasy, vedené po silnici III/4764, se doporučuje vymezit pásy nebo pruhy pro cyklisty. Cyklistické trasy by měly být doplněny odpočívkami a informačními tabulemi.

V územním plánu je navržena trasa samostatné cyklostezky Smilovice – Řeka v délce 4,4 km, která je vedena od hranice s k.ú. Smilovice podél řeky Ropičanky až k penzionu Pod lípou. Pro tuto stavbu jsou vymezeny zastavitelné plochy č. Z53 – Z57, které zahrnují rovněž realizaci nové lávky pro pěší a cyklisty v prostoru hřbitova.

• Hipotrasy

V souladu s podporou koňské turistiky ze strany Moravskoslezského kraje (projekt Hipo-stezky v MSK) je v řešeném území plánováno vedení hipotras. Řešeným územím prochází úsek plánované hipotrasy – „Morávka – Hnojník – Třanovice STONAX“, která prochází podél západní hranice k.ú. Řeka.

d) Statická doprava – odstavování a parkování vozidel

• Odstavování vozidel

Odstavování a garážování osobních automobilů obyvatel rodinných domů se před-pokládá na vlastních pozemcích. Pro případné parkování a odstavování vozidel obyvatel ro-dinných domů mimo vlastní pozemky mohou být tyto kapacity realizovány i v přilehlých pro-storech místních komunikací, a to za předpokladu dodržení příslušných předpisů a ustanovení (zajištění průjezdnosti vozidel, dodržení bezpečnostních odstupů).

• Parkování vozidel

Pro parkování osobních automobilů návštěvníků zařízení občanské vybavenosti se v řešeném území nachází na účelově zřízených plochách cca 200 stání pro osobní automobily, z toho kapacitu cca 100 stání má parkoviště „na konečné“, které slouží zejména návštěvníkům Ski areálu Řeka a turistům, ostatní parkovací plochy jsou rozptýlené u zařízení občanského vybavení. Do výčtu nejsou zahrnuty parkovací kapacity malého rozsahu a parkovací místa, která nejsou řádně vyznačena dopravním značením (např. tolerované parkování na jízdních pruzích apod.).

V územním plánu jsou pro parkování vozidel návštěvníků Ski areálu Řeka navrženy tři parkovací plochy s kapacitou cca 150 (navržená zastavitelná plocha č. Z29), 350 (navržená zastavitelná plocha č. Z47) a 200 (navržená zastavitelná plocha č. Z48) parkovacích stání.

69

Navrženo je rovněž rozšíření stávajícího parkoviště „na konečné“ o dalších cca 150 par-kovacích stání (navržená zastavitelná plocha č. Z51).

e) Hromadná doprava osob

Hromadná doprava osob je v řešeném území v současné době zajišťována pravidelnou autobusovou dopravou, kterou provozuje ARRIVA MORAVA a.s.

Pro zajištění hromadné dopravy po pozemních komunikacích se v řešeném území nachází celkem čtyři autobusové zastávky: Řeka, hotel Řeka; Řeka, restaurace; Řeka, pila a Řeka, konečná. Postupně je nutno provést dovybavení všech zastávek řádnými zastávkovými pruhy a přístřešky pro cestující. V Koordinačním výkrese je pro orientaci znázorněna obalová křivka izochron dostupnosti na autobusovou zastávku (vzhledem k charakteru území stanovena na 500 m), která prokazuje, že umístění a počet zastávek je vyhovující. f) Ochranná dopravní pásma, ochrana před nepříznivými účinky hluku a vibrací

V řešeném území je nutno respektovat:

silniční ochranná pásma:

- k ochraně silnice III/4764 slouží mimo souvisle zastavěné území silniční ochranné pásmo podle zákona č.13/1997 sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, kte-ré je vymezeno prostorem ohraničeným svislými plochami vedenými do výšky 50 m ve vzdálenosti 15 m od osy vozovky

ochranná pásma dráhy:

- k ochraně navržené lanové dráhy bude sloužit podle zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů, prostor po obou stranách dráhy, jehož hranice jsou vymezeny svislou plochou vedenou ve vzdálenosti 10 m od nosného lana, dopravního lana nebo osy krajní koleje

rozhledová pole křižovatek:

- na křižovatkách je nutno respektovat rozhledová pole stanovená alespoň v minimálních hodnotách dle ČSN 73 6102.

Dále je v řešeném území doporučeno respektovat ochranu před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Pro budoucí zástavbu související s bydlením, ubytováním, zdravotnictvím apod. situovanou podél silnice III/4764 do vzdálenosti 15 m od její osy bude stanoven mini-mální odstup od komunikace v rámci podrobnější projektové dokumentace nebo územního řízení, a to na základě dodržení příslušných hygienických předpisů z hlediska ochrany zdraví obyvatel před nepříznivými účinky hluku a vibrací.

70

E.2.9 Vodní hospodářství

a) Zásobování pitnou vodou

Obec Řeka má vybudovaný veřejný vodovod, který je ve správě obce.

Zdrojem pitné vody je jímací území Příslop s min. vydatností 1,45 l/s, nacházející se v jižní části území u úpatí vrchu Příslop. Jímací území má stanoveno ochranné pásmo I. stupně. Bližší informace k vodnímu zdroji a k jeho ochrannému pásmu nebyly zjištěny.

Voda ze zářezů je svedena do dvou sběrných jímek, odkud je přivedena do vodojemu HTP 2 x 100 m3 (570,30 – 567,00 m n. m.). Z vodojemu je voda řadem DN 150 přivedena do vodojemu DTP 2 x 100 m3 (499,00 – 495,30 m n. m.) a následně je vedena do obce Smilovi-ce.

Vodovodní síť obce je rozdělena na dvě tlaková pásma. Horní tlakové pásmo (HTP) je pod vlivem VDJ HTP 2 x 100 m3 (570,30 – 567,00 m n. m.). Pro zástavbu pod kótou 497 m n. m. je tlak regulován pomocí redukčního ventilu, který je osazen na řadu DN 150 na kótě cca 497 m n. m. poblíž Příslopského potoka. Dolní tlakové pásmo (DTP) je pod vlivem VDJ DTP 2 x 100 m3 (499,00 – 495,30 m n. m.). Vodovodní síť je provedena z řadů PVC a PE DN 40 – DN 150 v celkové délce cca 7 km. Objekty, které jsou mimo dosah stávající vo-dovodní sítě, jsou zásobeny individuálně pomocí studní.

Bilance potřeby vody pro střednědobý výhled je orientačně proveden na základě údajů obsažených v Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací území Moravskoslezského kraje, ve směr-nici č. 9 z roku 1973 a v příloze č. 12 k vyhlášce č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodo-vodech a kanalizacích).

Pro bilance potřeby vody se v územním plánu předpokládá rozšíření veřejného vodovodu do většiny zastavitelných ploch a 90 % napojených trvale bydlících obyvatel, jejichž počet pro střednědobý výhled vyplývá z demografických prognóz. Výpočet maximální denní potře-by vody dle uvedených předpokladů je uveden níže.

bytový fond – trvale bydlících 540 obyv. x 110 l/os/den = 59 400 l/os/den = 59,4 m3/den vybavenost základní 540 obyv. x 20 l/os/den = 10 800 l/os/den = 10,8 m3/den vyšší vybavenost – rekreační zařízení

220 míst x 200 l/os/den = 44 000 l/os/den = 44,0 m3/den

Qp = 114,2 m3/den = 1,32 l/s Qm = (Qp x kd) kd = 1,5 Qm = 171,3 m3/den = 1,98 l/s průmysl 40 zaměstnanců Qprůmysl = 40 x 0,10 m3/den = 4 m3/den = 0,05 l/s Ʃ Qm = 175,3 m3/d = 2,03 l/s

Územní plán předpokládá max. denní potřebu pitné vody ve výši Qm = 175,3 m3/den, tj. 2,03 l/s. Akumulace pitné vody pro obec je zajištěna ve vodojemech HTP 2 x 100 m3 (570,30 – 567,0 m n. m.) a DTP 2 x 100 m3 (499,0 – 495,3 m n. m.).

71

Jímací území Příslop s min. vydatností 1,45 l/s, které je zdrojem pitné vody, bylo v obdobích sucha nedostačující. Pro zabezpečení potřebného množství pitné vody proto obec Řeka připravuje vybudování nového vrtu v blízkosti stávajících sběrných jímek a jímání vody z pramene Ropičanky dle projektové dokumentace „Jímání vody, vrtaná studna a vodovod“ (Karasko, s.r.o., červen 2013). Nový vrt a jímání vody by mělo mít vydatnost 2,0 l/s. Tím by byla vydatnost zdrojů pitné vody pro potřeby obce Řeka (i obce Smilovice) dostatečně pokry-tá.

V územním plánu je navrženo rozšířit stávající vodovodní síť o další vodovodní řady DN 50 až DN 100 v délce cca 3 km pro zásobování navržených zastavitelných ploch. Navrže-né řady DN 80 až DN 100 budou rovněž plnit funkci vodovodu požárního. Samostatné větve, které budou zásobovat objekty v dosahu hydrantů do 200 m, mohou mít profil DN 50.

Napojení objektů v zastavitelných a zastavěných plochách, situovaných v horním tlakovém pásmu nad kótou 552 m n. m. a v dolním tlakovém pásmu nad kótou 480,3 m n. m., je nutno zajistit přes automatické tlakové stanice. Zastavitelnou plochu č. Z19, která se nachází poblíž vodojemu DTP 2 x 100 m3, je navrženo napojit na řad DN 50, který je pod tlakem redukčního ventilu. Pro napojení zastavitelné plochy č. Z19 bude potřeba řad DN 50 zrekonstruovat na řad DN 80. Vybudování automatických tlakových stanic je nezbytné z důvodu zajištění tlaku vody pro realizované rodinné domy v souladu s požadavky zákona č. 274/2001 Sb., o vodo-vodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů a prováděcí vyhlášky č. 428/2001 Sb.

Do doby než bude navržený vodovod vybudován a pro plochy, které jsou mimo dosah stá-vajících i navržených vodovodních řadů, bude zásobení pitnou vodou zajištěno individuálně (ze studní).

Ve výkrese č. 4. Výkres koncepce technické infrastruktury jsou vyznačeny pouze trasy navrhovaných páteřních vodovodních řadů, nikoli přípojek. Poloha navržených řadů bude dále upřesňována podrobnější projektovou dokumentací na základě zaměření terénu – návrh v územním plánu je nutno chápat jako orientační, stejně tak jsou orientační navržené dimenze řadů, které je nutno upřesnit s ohledem na protipožární zabezpečenost jednotlivých objektů.

Navrhovaná výstavba veřejného vodovodu v obci Řeka je v souladu s Plánem rozvoje vo-dovodů a kanalizací území Moravskoslezského kraje.

b) Odkanalizování a likvidace odpadních vod

V obci Řeka není v současné době vybudovaný systém veřejné kanalizace, pouze v centru obce je vybudována stoka jednotné kanalizace v délce cca 0,5 km, do které jsou zaús-těny dešťové i pročištěné splaškové vody z domovních ČOV. Stoka je vyústěna do vodního toku Gořolka. Likvidace odpadních vod probíhá přímo u zdrojů pomocí žump s vyvážením odpadu nebo v domovních ČOV s vyústěním do vhodného recipientu. Hotel Javor a Krajské středisko volného času Juventus mají vlastní ČOV, ostatní rekreační zařízení mají žumpy s vyvážením odpadu. Dešťové vody jsou odváděny příkopy a propustky přímo do toků.

Pro zlepšení kvality podzemních a povrchových vod územní plán navrhuje pro odkanali-zování stávající a nově navržené zástavby výstavbu splaškové kanalizace oddílné stokové soustavy v celkové délce cca 3 km se zakončením na navržené čistírně odpadních vod v severní části obce. Předpokládané napojení ekvivalentních obyvatel (EO) na navrženou ČOV je 1040 (trvale bydlící obyvatelé, návštěvníci ubytovacích zařízení, uživatelé zařízení občanského vybavení, rekreanti v objektech rodinné rekreace). Recipientem pročištěných

72

splaškových vod z ČOV bude Ropičanka. Po vybudování splaškové kanalizace bude stávající stoka jednotná kanalizace využívána k odvádění dešťových vod.

Do doby, než bude provedena výstavba splaškové kanalizace a pro objekty mimo dosah navržené kanalizace bude likvidace odpadních vod zajištěna individuálně pomocí žump s vy-vážením odpadu nebo domovních ČOV s vyústěním do vhodného recipientu.

Dešťové vody, které nevsáknou do terénu, je nutné odvádět řízeně přes retenční zařízení (nádrže či podzemní bloky) dešťovou kanalizací či otevřenými zatravněnými příkopy do stá-vající dešťové kanalizace či vodních toků. Dešťové vody z větších parkovišť (cca nad 10 stá-ní) a jiných zpevněných ploch, kde může dojít ke kontaminaci dešťových vod ropnými látka-mi, je nutno předčišťovat v odlučovačích ropných látek (lapolech). Trasy stok dešťové kanali-zace a příkopů bude možno ve většině případů navrhnout až po zaměření území.

Ve výkrese č. 4. Výkres koncepce technické infrastruktury jsou vyznačeny pouze trasy navrhovaných páteřních kanalizačních stok, nikoli přípojek. Poloha navržených stok bude upřesněna podrobnější projektovou dokumentací po zaměření terénu – návrh v územním plá-nu je nutno chápat jako orientační.

Navržená výstavba veřejné splaškové kanalizace je v souladu s Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací území Moravskoslezského kraje.

c) Vodní toky a plochy

Celé území spadá do ČHP 2-03-03-040 – povodí Ropičanky.

Ropičanka (podle některých podkladů zvaná Řeka) pramení v řešeném území pod vrcho-lem Ropice a protéká jeho zastavěnou částí. Na území obce se do Ropičanky vlévají její pra-vobřežní přítoky Javorová, Lavičský potok a několik bezejmenných pravobřežních pří-toků. Levobřežními přítoky Ropičanky v řešeném území jsou Příslopský potok, Juryský potok, Godula, Gořolka a několik bezejmenných levobřežních přítoků.

Správcem Ropičanky, Javorové, Lavičského potoka, Příslopského potoka, Juryského po-toka, Goduly, Gořolky a jejich bezejmenných pravobřežních a levobřežních přítoků na území obce Řeka jsou Lesy ČR, s.p.

V řešeném území není stanoveno záplavové území ani aktivní zóna záplavového území.

V řešeném území se nachází několik vodních nádrží, které jsou soukromé a slouží k rekreačním a krajinnotvorným účelům. Největší vodní nádrží je soukromý rybník ležící již-ně od Hotelu Javor.

Převážná část území obce Řeka náleží do Chráněné oblasti přirozené akumulace vod Beskydy, vyhlášené Nařízením vlády č. 40/1978 Sb.

Vody Ropičanky jsou dle Nařízení vlády č. 71/2003 Sb., o stanovení povrchových vod vhodných pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů a o zjišťo-vání hodnocení stavu jakosti těchto vod, ve znění nařízení č. 169/2006 Sb. řazeny jako loso-sový typ vody Olše horní č. 205. Pro ostatní vodní toky na území Řeky typ vody není stano-ven.

Povrchové vody v k. ú. Řeka spadají do vodních útvarů s pracovním číslem 87 (Ropičanka po ústí do toku Olše) a jsou dle Plánu oblasti povodí Odry potenciálně rizikové, přírodní vodní útvary.

73

Podzemní vody spadají do vodních útvarů 32110 (Flyš v povodí Olše). Z hlediska kvantitativního a chemického jsou dle Plánu oblasti povodí Odry hodnoceny útvary 32110 jako nevyhovující.

Podle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, jsou správci vodních toků při výkonu správy oprávněni, pokud je to nezbytně nutné, užívat pozemky sousedící s korytem vodního toku, a to u ostatních vodních toků v šířce nejvýše do 6 m od břehové hrany, za účelem údržby vodního toku.

E.2.10 Energetika a elektronické komunikace

a) Zásobování elektrickou energií

Výroba elektrické energie – v současné době nejsou na území obce Řeka provozována žádná zařízení na výrobu elektrické energie, plochy pro výstavbu těchto zařízení se v územním plánu nenavrhují.

Nadřazená soustava VVN – vedení nadřazené soustavy VVN 400 kV, 110 kV ani 220 kV územím obce Řeka neprocházejí, nová vedení se nenavrhují.

Distribu ční soustava VN – obec Řeka je zásobována elektrickou energií z rozvodné sou-stavy 22 kV, odbočkou z hlavní linky VN 06 propojující TS 110/22 kV Nošovice a Ropice. Odbočka je provedena v dimenzi 3 x 70 a 3 x 50 AlFe na betonových podpěrných bodech.

Distribuční soustavu VN na území obce tvoří dále 8 distribučních trafostanic – DTS 22/0,4 kV s celkovým výkonem 2 450 kVA, z toho do veřejné sítě NN v obci dodává 5 DTS celkový výkon 1 700 kVA. Technický stav sítě VN včetně trafostanic je vyhovující.

Přehled distribučních trafostanic (DTS) je uveden v následující tabulce: Číslo DTS podle ČEZ

Název umístění trafostanice

Typ DTS

Výkon DTS (kVA)

DTS FM_7347 Řeka – Kamenolom Nosek dvousloupová 250

DTS FM_7348 Řeka – RS TŽ čtyřsloupová 400

DTS FM_7349 Řeka – OSMT ocel. příhradová 400

DTS FM_7350 Řeka – RS Slavia jednosloupová 250

DTS FM_7351 Řeka – pila Matušek ocel. příhradová 400

DTS FM_9126 Řeka – Skiareál I kiosková 250

DTS FM_9281 Řeka – Kamenolom St. lesy ocel. příhradová 250 DTS FM_9282 Řeka – Skiareál II kiosková 250

Bilance příkonu a transformačního výkonu

Z energetického hlediska se ve střednědobém výhledu, tj. k r. 2030 uvažuje se smíšeným stupněm elektrizace a předpokládá se, že elektrickým vytápěním bude vybaveno cca 5 % bytů (stupeň elektrizace C) a cca 25 % objektů druhého bydlení. U ostatních bytů se uvažuje se stupněm elektrizace B.

Pozn.: stupeň elektrizace B – využití elektřiny pro osvětlení, drobné domácí spotřebiče, va-ření a pečení; stupeň elektrizace C – dtto + vytápění elektrickou energií)

74

Přepokládané rozdělení bytů podle stupně elektrizace bude k r. 2025 následující:

10 bytů – stupeň elektrizace C 195 bytů – stupeň elektrizace B (vaření elektrickou energií)

Podílové maximum bytů (Bmax) – je odvozeno z měrného příkonu bytové jednotky. Podle ČSN 33 2130 je měrný příkon bytové jednotky v úrovni TR VN/NN stanoven na 2,8 kW/byt pro stupeň elektrizace B, pro stupeň elektrizace C se uvažuje s měrným příkonem 12,0 kW/byt. Pro objekty druhého bydlení se uvažuje s příkonem 1,0 kW/objekt, pro cca 100 těch-to objektů je uvažováno s elektrickým přitápěním s příkonem 5 kW/objekt.

Vypočtené podílové maximum bytů Bmax je k r. 2030 následující:

Bmax = 195 x 2,8+ 10 x 12 + 340 x 1,0 + 100 x 5 = 1 506 kW

Podílové maximum vybavenosti (Vmax) je stanoveno z měrného ukazatele 0,8 kW/byt; pro případné nové drobné podnikatelské aktivity je uvažováno s příkonem 150 kW.

Vypočtené podílové maximum vybavenosti Vmax je k r. 2025 následující:

Vmax = 205 x 0,8 + 150 = 314 kW

Podílové maximum bytů a vybavenosti určuje potřebný příkon bytově-komunální sféry, včetně drobných podnikatelských aktivit. Při výpočtu transformačního výkonu (PTR VN/NN) je uvažováno s 20% rezervou pro optimální využití transformátorů a zajištění stability provozu při krytí odběrových maxim.

PTR = (Bmax + Vmax) x 1.20 = 2 184 kVA

Potřeby odběratelů s vlastní trafostanicí nejsou bilancovány.

Podle bilance příkonu elektrické energie a transformačního výkonu je tedy nutno pro obec Řeku zajistit k r. 2030 cca 2 200 kVA transformačního výkonu. Stávající trafostanice dodáva-jí do veřejné sítě NN výkon 1700 kVA, deficit k r. 2030 tedy bude činit cca 500 kVA. Poža-dovaný transformační výkon je nutno zajistit výstavbou dvou nových trafostanic, situovaných v lokalitách se soustředěnou novou výstavbou, případně výměnou stávajících trafostanic za výkonnější typy.

Konkrétní umístění trafostanic se nenavrhuje, je možné až na výjimky ve všech plochách s rozdílným způsobem využití. Dle § 24, odst. 3 písm. e) zákona č. 458/2000 Sb., (energetic-ký zákon) má provozovatel přenosové soustavy právo zřizovat a provozovat na cizích nemo-vitostech zařízení přenosové soustavy, přetínat tyto nemovitosti vodiči a umísťovat na nich vedení, tzn. že není nutné konkrétní umístění trafostanic a přípojek navrhovat v územním plá-nu ani tato zařízení vymezovat jako veřejně prospěšné stavby.

U některých navržených zastavitelných ploch dochází k dotčení ochranného pásma stávají-cího nadzemního vedení 22 kV. Přeložky vedení VN dle místní potřeby jsou možné, jejich návrhy, příp kabelizace vedení VN je nutno řešit podrobnější projektovou dokumentací.

Rozvodná síť NN je převážně nadzemního provedení na betonových podpěrných bodech s vodiči 4x70/11 v hlavních trasách, doplněná posilovacími vývody slaněnými vodiči z některých DTS. Část sítě NN napojující objekty vybavenosti je provedena zemními kabely.

Nová rozvodná síť NN v lokalitách s navrženou ucelenou rodinnou zástavbou bude v sou-ladu s vyhláškou č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění poz-dějších předpisů, řešena zásadně zemním kabelovým vedením. Lokální nedostatek příkonu v síti NN je možno řešit posilovacím vývodem z nejbližší trafostanice.

75

b) Zásobování plynem

VTL plynovody a RS – vysokotlaká plynárenská zařízení nejsou na území obce Řeka pro-vozována ani se nenavrhují.

Na soustavu zemního plynu je obec Řeka napojena středotlakým páteřním plynovodem DN 110 z regulačních stanic plynu (RS) VTL/STL Komorní Lhotka a Třanovice, které zajišťují dodávku zemního plynu do společné středotlaké plynovodní sítě pro obce Komorní Lhotka, Hnojník, Střítež, Smilovice, Řeka, Horní Tošanovice, část Těrlicka (Hradiště) a Třa-novice.

V současné době je obec Řeka plošně plynofikována středotlakým rozvodem plynu. Místní plynovodní síť je vybudována jako středotlaká, s pracovním přetlakem 0,3 MPa, z materiálu lPE v profilech DN 50 – 110. Z místní středotlaké plynovodní sítě je v současné době napojeno cca 80 % bytů a převážná část objektů vybavenosti. Zemní plyn se využívá pro vaření, přípravu teplé užitkové vody (TUV) a u převážné části odběratelů také pro vytá-pění. Plynofikována je převážná část obce se soustředěnou zástavbou.

Bilance potřeby zemního plynu

Bilance potřeby plynu je sestavena podle jednotlivých odběratelských skupin – obyvatel-stvo a ostatní odběr.

Obyvatelstvo – roční a maximální hodinová potřeba plynu pro obyvatelstvo jsou stanove-ny metodou specifických potřeb podle směrnice č.17/97 SMP a.s. Ostrava. Předpokládá se, že k r. 2030 bude plynofikováno 90 % bytů, tj. cca 195 bytů. Bilančně se uvažuje s využitím plynu pro vaření, ohřev užitkové vody a vytápění u všech plynofikovaných bytů.

Ostatní odběr – v této kategorii jsou zahrnuty potřeby plynu pro otop vybavenosti a pod-nikatelských aktivit (maloodběr, střední odběr). Odběry v této kategorii jsou orientačně sta-noveny jako 30% podíl bytového odběru. Pro blíže nespecifikované odběry, včetně objektů druhého bydlení, se uvažuje s rezervou 30 m3 h-1, resp. 60 tis.m3 rok-1.

Bilance potřeby zemního plynu k r. 2030 je uvedena v následující tabulce:

Měrná potřeba plynu Roční potřeba plynu

Druh odběru [m3 h-1 ] [m3 rok-1 ] [m3 h-1] [tis. m3rok-1] Obyvatelstvo – byty (vaření, otop, ohřev užitkové vody) – 195 bytů

2,50

3 200

488

624

Ostatní odběr (30 % bytového odběru)

146

187

Rezerva 30 60

Odběr z místní sítě celkem 664 871

Z celkové bilance potřeby plynu vyplývá, že k r. 2030 je nutno z místní sítě zajistit cca 0,9 mil.m3 zemního plynu, zimní hodinové maximum dosáhne při koeficientu soudobosti ks = 0,85 cca 560 m3 h-1.

V územním plánu je navrženo rozšíření středotlaké plynovodní sítě pro stávající dosud neplynofikovanou obytnou zástavbu a pro navržené zastavitelné plochy. Návrh rozšíření ply-novodní sítě, vyznačený ve výkrese č. 4. Výkres koncepce technické infrastruktury, je nutno chápat jako orientační, výstavba plynovodů je možná v souladu s podmínkami pro využití ploch s rozdílným způsobem využití i mimo konkrétně navržené trasy.

76

Na západní okraj k.ú. Řeka zasahuje záměr zřízení podzemních zásobníků plynu v Komorní Lhotce. Vymezení budoucích podzemních zásobníků je totožné s vymezením chráněného ložiskového území CHLÚ Komorní Lhotka (23670000) – zemní plyn. Půjde o podzemní zařízení, které se v řešeném území na povrchu nijak neprojeví – v územním plánu proto není pro podzemní zásobník plynu vymezena žádná zastavitelná plocha.

c) Zásobování teplem

Území obce Řeka se rozkládá v severním podhůří Moravskoslezských Beskyd, v průměr-né nadmořské výšce 420 m. Podle ČSN 06 0210 – mapy oblastí nejnižších venkovních teplot se území Řeky nachází v oblasti s výpočtovou teplotou tex = - 18oC a intenzivními větry. Počet dnů topného období pro tem = 13o C (tem - střední denní venkovní teplota pro začátek a konec topného období) je 250, střední venkovní teplota za otopné období tes = 2,6oC.

Spalovací stacionární zdroje (podle zák. č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší) s instalova-ným výkonem větším než 5 MW nejsou na území obce Řeka provozovány. Pro stávající zá-stavbu je charakteristický decentralizovaný způsob vytápění s individuálním vytápěním ro-dinných domů a objektů druhého bydlení a samostatnými domovními kotelnami pro objekty občanského vybavení.

Decentralizovaný způsob vytápění pro stávající i novou výstavbu zůstane zachován. V pa-livo-energetické bilanci je preferováno využití dostupných pevných paliv, včetně biomasy pro 95 % bytů, převážnou část objektů druhého bydlení, vybavenosti a podnikatelských akti-vit. Doplňkovým topným mediem bude elektrická a solární energie. Navržený výkon trafosta-nic umožní realizovat různé způsoby elektrického vytápění pro 5 % bytů a část objektů dru-hého bydlení.

d) Elektronické komunikace

Sítí elektronických komunikací se rozumí přenosové systémy, spojovací a směrovací zaří-zení umožňující přenos signálů a dat (přenos digitálních informací, signálů pro systémy kabe-lové televize, internetové propojení a připojení, elektronická pošta, hlasové – telefonní služby apod.) po vedení, rádiem, optickými nebo jinými elektromagnetickými prostředky.

Obec Řeka telekomunikačně přísluší do atrakčního obvodu digitální telefonní ústředny (RSU) Hnojník, jako součást telefonního obvodu (TO – 59) Moravskoslezský kraj. Telefon-ní ústředna Hnojník má dostatečnou kapacitu pro současný provoz s možností dalšího rozšíře-ní.

Telefonní účastníci ve správním území obce Řeka jsou napojeni na digitální ústřednu pro-střednictvím účastnické přístupové sítě (ÚPS), která je po celkové rekonstrukci úložnými a závěsnými kabely v dobrém technickém stavu, včetně rezervy pro další zákaznická napojení. Tato ústředna, jako základní prvek telekomunikační sítě, je napojena na řídící digitální hosti-telskou ústřednu (HOST) Frýdek-Místek prostřednictvím dálkové přenosové optické sítě.

Prostřednictvím telekomunikačních služeb a.s. Telefónica O2 Czech Republic a cca 8 dal-ších komerčních poskytovatelů komunikačních služeb na pevné a bezdrátové síti je v řešeném území zajišťován místní, meziměstský a mezinárodní telefonní styk spolu s dalšími službami jako je přenos dat, připojení k internetu a šíření televizních a rozhlasových programů.

Optické kabely dálkové přenosové komunikační sítě územím obce Řeka neprocházejí.

Radioreléové spoje – tyto spoje jsou určené pro přenos televizní, rozhlasové modulace, přenos dat a telefonních hovorů. Nad správním územím obce Řeka je provozováno několik

77

tras radioreléových spojů mezi nezjištěnými koncovými body.

Mobilní telefonní síť – ve správním území obce Řeka jsou dostupné všechny služby nabí-zené operátory mobilních sítí v systému GSM – T-Mobile (TMO), Telefónica O2 (O2) a Vo-dafone (VDF). Na kótě Godula je provozována základnová stanice (BTS) operátorů mobilní sítě, která je společným zařízením pro všechny tři operátory.

V oblasti elektronických komunikací nejsou v územním plánu navrženy žádné plochy, sítě ani zařízení.

E.2.11 Likvidace komunálních odpadů

Likvidace komunálních odpadů představuje významný ekonomický a mnohdy i územní a ekologický problém jednotlivých obcí. Jedním ze základních dokumentů v oblasti odpadové-ho hospodářství je Plán odpadového hospodářství ČR na který navazuje Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje (POH MSK). POH MSK byl přijat a schválen Zastupi-telstvem Moravskoslezského kraje dne 30. 9. 2004 usnesením č. 25/1120/1. Jeho závazná část byla přijata jako obecně závazná vyhláška Moravskoslezského kraje č. 2/2004.

Plán odpadového hospodářství původce odpadů zpracovávají ze zákona původci odpadů, kteří produkují ročně více než 10 t nebezpečného odpadu nebo více než 1000 t ostatního od-padu. Obec Řeka mezi tyto obce nepatří a dosud nemá plán odpadového hospodářství zpraco-ván.

Likvidaci komunálních odpadů v řešeném území provádí firma Nehlsen Třinec, s.r.o., která zajišťuje komplexní službu zahrnující svoz komunálního odpadu včetně separovaných složek, provoz třídící linky a sběrných dvorů, ukládání na skládky mimo řešené území. V řešeném území obce se provádí separovaný sběr komunálního odpadu – je vymezen přiměřený počet sběrných míst s nádobami pro papír, sklo, plasty.

V územním plánu nejsou navrženy žádné plochy pro nakládání s odpady, likvidace odpadů bude i nadále prováděna mimo území obce.

E.2.12 Územní systém ekologické stability

Cílem vymezení ÚSES v řešeném území je zajistit přetrvání původních přirozených skupin organismů v jejich typických (reprezentativních) stanovištích a v podmínkách kulturní kraji-ny. Realizace tohoto systému má zajistit trvalou existenci a reprodukci typických původních nebo přírodě blízkých společenstev, která jsou schopna bez výrazného přísunu energie člově-kem zachovávat svůj stav v podmínkách rušivých vlivů civilizace a po narušení se vracet ke svému původnímu stavu.

• Hospodaření na území vymezeném pro ÚSES

Cílovými lesními porosty ÚSES by měly být lesy – potenciální přírodní ekosystémy od nejnižších poloh součástí ÚSES – jedlodubových bučin (výjimečně smrkových dubových jedlin) přes jedlové bučiny až po jedlosmrkové bučiny v polohách nejvyšších v podrobnějším členění dle STG .

78

Pro lokální biocentra navržená na LPF by mělo platit, že u bukových a bukojedlových po-rostů by měl být dodržován požadavek na podrostní hospodaření s předsunutými prvky pro umělé zalesnění chybějícími dřevinami přirozené druhové skladby, především tedy jedle nebo klenu, popř. jilmu. Při clonné obnově smrkových porostů by do čistých náletů měl být uměle vnášen buk, popř. ostatní cílové listnáče zejména jako dřeviny zpevňující a meliorační, ale jen autochtonní. Ideálním cílem hospodaření v porostech tvořících lokální biocentra je les s dru-hovou skladbou blízkou přirozené.

• Velikosti skladebných součástí ÚSES

Parametry navrženého ÚSES pro lesní společenstva:

- lokální biokoridor - maximální délka je 2 000 m a minimální šířka 15 m, možnost přeru-šení je na 15 m;

- lokální biocentrum - minimální výměra 3 ha tak, aby plocha s pravým lesním prostředím byla 1 ha (šířka ekotonu je asi 40 m);

V územním plánu jsou navrženy větší výměry biocenter a šířky biokoridorů pro snadnější upřesnění v lesních hospodářských plánech a lesních hospodářských osnovách.

Další upřesnění systému bude provedeno při zapracovávání ÚSES do lesního hospodář-ského plánu (LHP). Prvky územního systému ekologické stability by v lesích měly být ve fázi projektu (vypracování LHP nebo lesní hospodářské osnovy) vymezeny hranicemi trvalého rozdělení lesa, popř. parcelami nebo jinými liniemi, podél nichž lze trvalé rozdělení lesa vést. • Koncepce návrhu územního systému ekologické stability krajiny

Vymezení ploch ÚSES vychází rámcově z předchozího územního plánu, došlo však k jeho upřesnění dle hranic trvalého rozdělení lesa (dle mapových podkladů Lesů ČR) a k úpravě návazností na sousední obce dle aktuální platné územně plánovací dokumentace.

V Řece jsou vymezeny plochy pro ÚSES jen na okrajích území obce, a to jako lesní:

- trasa L1 až L5 – podél hranice s k. ú. Guty – lesními komplexy

- L6 – biocentrum na trase lokálních biokoridorů a biocenter vedených v k.ú. Morávka po-dél hranice s k.ú. Řeka

• Biochory v území Řeky a jejich reprezentace biocentry

bioregion 3.10 Beskydská 5SK – svahy na pískovcovém flyši 5. v s. LBC L2, L4 5ZK – hřbety na pískovcovém flyši 5. v. s. je reprezentována v obci Morávka podél společné hranice s Řekou 6ZK – hřeby na pískovcovém flyši 6. v. s. LBC: L6

• Vlivy vymezení na sousední území Pro napojení lokání trasy z LBC L4 do území Třince (k.ú. Guty) by bylo vhodnější vedení

biokoridoru přímo z biocentra na území Třince (došlo by k vypuštění biokoridoru L5).

79

• Střety a bariéry prvků ÚSES

Střety vymezených prvků ÚSES s jinými jevy jsou v řešeném území minimální – jde pouze o křížení nebo průchod stávajících turistických tras a cyklotras. • Popis skladebných částí ÚSES

Označení prvku

Funkce, funkčnost, název

STG Rozměr Charakter ekotopu Cílové společenstvo lesní, návrh opatření

L1/Guty LBK funkční

Bartošovec-Gutský vršek

4B3a 320 m les s převahou buku, dále klen, jedle vtroušeně

zvýšit podíl jedle a klenu

L2 LBC funkční Šindelka

5B3a 5AB3a 4A3a

10,5 ha les s převahou buku a zastoupením jedle a klenu


L3 LBK, funkční 5B3a 4A3a

1595 m bukové lesy ojediněle vtroušeně další dřeviny


L4 LBC funkční Ropice

6B3a 5B3a

5,3 ha les na úbočí Ropice s převahou smrku a zastoupením buku, vtroušeně jedle a klen

zvýšení zastoupení jedle

L5/Guty LBK funkční 6B3a 340 m lesy s převahou smrku a podílem buku

zvýšení zastoupení jedle

L6 LBC funkční 6AB3,4

6A4 9,65 ha lesy s převahou smrku

a podílem buku zvýšení zastoupení jedle

Vysvětlivky k tabulkám: - poř. č. – pořadové číslo a současně označení prvků ve výkrese; prvky zasahující na k.ú. jiné obce

mají uveden jeho název - význam, funkčnost – biogeografický význam, současný stav funkčnosti (LBC lokální biocentrum, LBK lokální biokoridor) - STG – skupina typů geobiocénů (kód uvádí na prvním místě vegetační stupeň, písmenem je ozna-

čena úživnost stanoviště (A - kyselé, B - středně živné, C - bohaté dusíkem, D - bohaté vápníkem a jejich kombinace), poslední cifra označuje vlhkostní režim (1 - suché až 5 - mokré)

- rozměr – výměra biocentra nebo délka jednoduchého biokoridoru, rozměr uvedený v závorce platí jen pro území obce – prvek dále pokračuje na sousední území

- charakter ekotopu – stručný popis stavu - cílové společenstvo, návrh opatření – cílová vegetační formace, potřeba úprav pro funkčnost. E.2.13 Zvláštní zájmy

Řešené území je situováno v prostoru zájmových území Ministerstva obrany ČR dle ustanovení § 175 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů.

Na část řešeného území zasahuje ochranné pásmo leteckých radiových zabezpečovacích zařízení, které je nutno respektovat podle ustanovení § 37 zák. č. 49/1997 Sb., o civilním letectví. V tomto území lze vydat územní rozhodnutí a povolit níže uvedené stavby jen na

80

základě závazného stanoviska Ministerstva obrany, Vojenské ubytovací a stavební správy Brno, odloučeného pracoviště Olomouc:

− výstavba souvislých kovových překážek (100 m x 20 m a více) − výstavba větrných elektráren − stavby nebo zařízení vysoké 30 m a více nad terénem − stavby, které jsou zdrojem elektromagnetického záření.

81

F. VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAV ĚNÉHO ÚZEMÍ A VYHODNOCENÍ POT ŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH

Vzhledem k charakteru stávající zástavby v obci, rozptýlené po podhorské části Beskyd, kdy větší koncentrace zástavby je pouze v severní části obce a vymezené zastavěné území je roztříštěno na mnoho samostatných ploch, nejsou uvnitř zastavěného území v podstatě žádné rezervy pro novou výstavbu. Veškeré zastavitelné plochy jsou tak nutně vymezeny mimo zastavěné území, avšak v převážné většině případů ve větších prolukách mezi stávající zástavbou, případně v přímé návaznosti na ni, nikdy zcela mimo stávající zástavbu.

Převážnou většinu vymezených zastavitelných ploch tvoří plochy smíšené obytné SO.

Potřeba vymezení zastavitelných ploch vychází z demografické prognózy vývoje počtu obyvatel, která předpoklá do r. 2030 realizaci cca 40 – 60 bytů v rodinných domech. Celková kapacita navržených zastavitelných ploch určených pro bydlení je cca 60 rodinných domů (viz kap. E.2.3 Bytová výstavba), tzn. že odpovídá vypočtené demografické potřebě a nepo-skytuje žádné rezervy. Ve skutečnosti již odhadovaná potřeba 40 – 60 bytů v sobě určitou rezervu skrývá, protože v řešeném území je odhad potřeby bytů velmi obtížný – jednak do obce směřují zájmy investorů z okolí, především z Třince, jednak zákonitě část nově realizo-vané obytné výstavby bude ve skutečnosti využita jako druhé bydlení (vzhledem k tomu, že výstavba rekreačních chat se nepřipouští).

Důvodem pro vymezení výše uvedených zastavitelných ploch je především skutečnost, že zajištění dostatečně kapacitních ploch určených pro rozvoj obytné výstavby je jedním z důležitých úkolů územního plánu, směřujících ke stabilizaci počtu obyvatel a tím k posílení sociodemografického pilíře.

Dalším důvodem byla nutnost zachování kontinuity rozvoje řešeného území a právní jistoty vlastníků pozemků – většina vymezených zastavitelných ploch smíšených obytných SO je přebírána z předchozího územního plánu, kde tyto plochy nebo jejich části byly buď vymezeny přímo jako navržené (zastavitelné) – plochy č. Z11, Z15, Z17, Z19, Z25, Z27, Z28, Z32 a Z39 nebo byly vymezeny jako zóny rozptýlené zástavby, kde byla obytná výstavba možná – plochy č. Z5, Z6, Z7, Z22, Z28, Z34, Z41, Z43, Z44 a Z46.

Kromě zastavitelných ploch smíšených obytných jsou navrženy zastavitelné plochy:

- občanského vybavení OV (plochy č. Z37, Z45 a Z52) – plocha č. Z37 je určena pro vý-stavbu penzionu, plochy č. Z45 a Z52 pro výstavbu zázemí Ski areálu Řeka, v případě plochy č. Z52 i pro výstavbu ubytovacího zařízení; návrh těchto ploch vyplývá z rekreační funkce obce a z potřeby posílení hospodářského pilíře zlepšením podmínek cestovního ru-chu, který představuje hlavní ekonomický potenciál obce

- občanského vybavení – hřbitovy OH (plochy č. Z9 a Z10) – tyto plochy jsou určeny pro rozšíření hřbitova, protože kapacita současného hřbitova je již nedostatečná

- výroby a skladování – drobná a řemeslná výroba VD (plocha č. Z2) – tato plocha je urče-na pro technické služby obce – obec potřebuje plochu využitelnou např. pro dočasné skládky materiálu, pro posypový materiál, pro odstavení mechanizace, apod.; plocha je přebírána z předchozího územního plánu

- výroby a skladování – zemědělská výroba VZ (plocha č. Z24) – plocha je určena pro vy-budování stáje pro koně v návaznosti na rekreační funkci obce (hipoturistika)

- technické infrastruktury TI (plocha č. Z3) – plocha je určena pro vybudování ČOV – v zájmu zlepšení čistoty vod.

82

G. VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH D ŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A NA POZEMKY UR ČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA

Vyhodnocení je zpracováno podle Společného metodického doporučení Odboru územního plánování MMR a Odboru ochrany horninového a půdního prostředí MŽP, červenec 2011 a podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, vyhlášky č. 48/2011 Sb., o stanovení tříd ochrany, vyhlášky MŽP č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany ZPF, Metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy MŽP ČR (čj.OOLP/1067/96) k odnímání půdy ze ZPF a zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon).

Použité podklady: - údaje o druzích pozemků z podkladů Katastru nemovitostí – www.nahlizenidokn.cz –

březen 2014 - bonitní půdně ekologické jednotky z podkladů Katastrálního úřadu - podklady o odvodněných pozemcích z podkladů ÚAP.

Kvalita zemědělských pozemků

Zemědělské pozemky navrhované k záboru jsou vyhodnoceny podle druhu zemědělských pozemků s určením BPEJ. Převážná část řešeného území náleží do klimatického regionu 8 – MCH – mírně chladný, vlhký, menší část do klimatického regionu 9 – CH – chladný, vlhký. Dvojčíslí (2. a 3. číslo kódu BPEJ) označuje hlavní půdní jednotku – HPJ.

V řešeném území se vyskytují následující HPJ (podle vyhlášky č. 546/2002, kterou se mě-ní vyhláška č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologic-kých jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci):

35 – Kambizemě dystrické, kambizemě modální mezobazické, kryptopodzoly modální včetně slabě oglejených variet, na břidlicích, permokarbonu, flyši, neutrálních vyvřelých horninách a jejich svahovinách, středně těžké, až středně skeletovité, vláhově příznivé až mírně převlhče-né, v mírně chladném klimatickém regionu.

37 – Kambizemě litické, kambizemě modální, kambizemě rankerové a rankery modální na pevných substrátech bez rozlišení, v podorničí od 30 cm silně skeletovité nebo s pevnou hor-ninou, slabě až středně skeletovité, v ornici středně těžké lehčí až lehké, převážně výsušné, závislé na srážkách.

40 – Půdy se sklonitostí vyšší než 12 stupňů, kambizemě, rendziny, pararendziny, rankery, regozemě, černozemě, hnědozemě a další, zrnitostně středně těžké lehčí až lehké, s různou skeletovitostí, vláhově závislé na klimatu a expozici.

75 – Kambizemě oglejené, kambizemě glejové, pseudogleje i gleje, půdy dolních částí svahů, zamokření výraznější než u HPJ 74, obtížně vymezitelné přechody, na deluviích hornin a sva-hovinách, až středně skeletovité.

Zábor půdy pro navržené plochy

Celkový předpokládaný zábor půdy je 31,27 ha, z toho je 22,21 ha zemědělských po-zemků.

83

Zábor půdy podle funkčního členění ploch

Funkční členění zábor půdy celkem

z toho zemědělských

pozemků (ha) (ha) Zastavitelné plochy

SO plochy smíšené obytné 17,50 17,04 OV plochy občanského vybavení 1,52 1,36 OH plochy občanského vybavení – hřbitov 0,27 0,24 PV plochy veřejných prostranství 1,92 0,79 DP plochy dopravní infrastruktury – plochy parkovací

a odstavné 2,29 2,29

ZV plochy veřejných prostranství – zeleň 0,04 0,04 VZ plochy výroby a skladování – zemědělská výroba 0,15 0,15 VD plochy výroby a skladování – drobná a řemeslná výroba 0,34 - TI plochy technické infrastruktury 0,11 -

Zastavitelné plochy celkem 24,14 21,91 Plochy přestavby

SO plochy smíšené obytné 0,19 0,16 OV plochy občanského vybavení 0,18 0,14

Plochy přestavby celkem 0,37 0,30 Plochy ostatní

RN plochy rekreace na plochách přírodního charakteru 6,76 - Návrh celkem 31,27 22,21

Meliorace

V řešeném území se odvodněné zemědělské pozemky nevyskytují. Zábor zemědělských pozemků pro územní systém ekologické stability

Všechny plochy potřebné pro územní systém ekologické stability jsou vymezeny na les-ních pozemcích a jsou funkční. Do grafické přílohy jsou plochy územního systému ekologic-ké stability připojeny jen orientačně, dle metodického doporučení se zábor půdy pro ÚSES nevyhodnocuje.

Posouzení a zdůvodnění záboru zemědělských pozemků

Plochy potřebné pro územní rozvoj obce jsou v převážné většině navrženy v návaznosti na stávající zástavbu, v prolukách mezi rozptýlenou zástavbou; jde převážně o plochy určené pro bydlení a občanskou vybavenost. Značnou část navržených zastavitelných ploch představují plochy, které jsou již obsaženy v platném územním plánu a které je tady v zájmu kontinuity rozvoje řešeného území i nadále respektovat. Přehled navržených zastavitelných ploch, které jsou přebírány z předchozího územního plánu, je přiložen v tabulkové příloze; jejich celková výměra je 17,21 ha, z toho 9,95 ha zemědělských pozemků. Tento zábor byl vyhodnocen již v předchozím územním plánu.

Záborem navržených ploch nedojde k narušení organizace zemědělského půdního fondu ani zemědělských cest. Zemědělské pozemky v celém řešeném území jsou v nejhorší kvalitě ve třídě ochrany V. Půdy v lepší kvalitě se nevyskytují.

84

Plochy s větším rozsahem záboru zemědělských pozemků:

Z5 – SO – 1,79 ha, z toho je 1,71 ha zemědělských pozemků – jde o proluku mezi stávající zástavbou.

Z7 – SO – 1,27, z toho 1,20 ha zemědělských pozemků – jde o proluku mezi stávající zástav-bou.

Z19 – SO – 1,90 ha, z toho je 1,85 ha zemědělských pozemků – plocha navazuje na stávající zástavbu, část plochy je přebírána z předchozího územního plánu.

Z28 – SO – 3,59 ha a navazující plocha Z29 – DP – 0,92 ha, celkem 4,51 ha zemědělských pozemků – jde o proluku mezi stávající zástavbou; celá plocha č. Z29 (plocha navrženého parkoviště pro potřeby Ski areálu Řeka) a část plochy Z28 je přebírána z předchozího územ-ního plánu.

Z46 – SO – 0,62 ha a navazující plocha Z47 – DP – 0,92 ha, celkem 1,54 ha zemědělských pozemků – plochy navazují na stávající zástavbu; plocha č. Z47 je v celém rozsahu přebírána z předchozího územního plánu (jde o plochu navrženého parkoviště pro potřeby Ski areálu Řeka).

Výše uvedené plochy jsou určeny jednak pro obytnou výstavbu, jednak pro výstavbu par-kovišť. V případě ploch navržených pro obytnou výstavbu je jejich větší výměra vyvolána požadavkem na vymezování plošně rozsáhlých pozemků, odpovídajících charakteru rozptýle-né zástavby, které nenaruší krajinný ráz – ve skutečnosti bude značná část těchto pozemků, vymezených jako zastavitelné plochy, i nadále ponechána jako trvalé travní porosty. V případě ploch navržených pro výstavbu parkovišť jde o řešení problému s parkováním pro návštěvníky Ski areálu Řeka.

Dopad navrženého řešení na pozemky určené k plnění funkcí lesa

Celkem se předpokládá trvalý zábor 6,90 ha pozemků určených k plnění funkcí lesa.

plocha funkční využití zábor

(ha) kategorie lesních

pozemků Z20-PV plochy veřejných prostranství 0,09 10 – lesy hospodářské Z23-PV plochy veřejných prostranství 0,05 10 – lesy hospodářské K2-RN plochy rekreace na plochách přírodního

charakteru 6,29 10 – lesy hospodářské

K3-RN plochy rekreace na plochách přírodního charakteru

0,47 10 – lesy hospodářské

celkem 6,90

V případě ploch Z20 – PV a Z23 – PV jde o pozemky vedené v katastru nemovitostí jako lesní pozemek, ve skutečnosti zde však jsou vybudovány příjezdové komunikace ke stávající zástavbě; zastavitelné plochy jsou zde vymezeny proto, aby mohly být stávající komunikace legalizovány.

Plochy K2 a K3 jsou navrženy pro rozšíření, případně vybudování nových sjezdovek ve Ski areálu Řeka.

Výstavba v ostatních navržených lokalitách je takového charakteru, že nebude mít vliv na okolní lesní porosty.

85

V případě nové výstavby je nutno dodržovat vzdálenost do 50 m od okraje lesa – dle usta-novení zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon). Rozhodnutí o umístění stavby do této vzdálenosti lze vydat jen se souhlasem příslušného or-gánu státní správy. Požadavek na 50 m vzdálenost od okraje lesa nesplňují Z1 – SO, Z2 – VD, Z5 – SO, Z6 – SO, Z7 – SO, Z19 – SO, Z20 – PV, Z22 – SO, Z28 – SO, Z30 – PV, Z31 – SO, Z35 – SO, Z36 – PV, Z37 – OV, Z38 – PV, Z39 – SO, Z40 – SO, Z41 – SO, Z42 – SO, Z43 – SO, Z45 – SO, Z48 – SO, Z49 – PV, Z50 – SO, Z52 – OV, Z53 – PV, Z54 – PV, Z55 – PV, Z56 – PV, Z57 – PV. P2 – OV.

86

H. VÝSLEDEK PŘEZKOUMÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU ŘEKA

H.1 Vyhodnocení souladu Územního plánu Řeka s politikou územního rozvoje a s územně plánovací dokumentací vydanou krajem

a) Soulad s Politikou územního rozvoje ČR

Pro hodnocení širších vztahů obce Řeka je výchozím podkladem vymezení a definice rozvojových oblastí, rozvojových os a specifických oblastí na úrovni jednotlivých regio-nů, jak je provedeno v Politice územního rozvoje ČR 2008 (PÚR ČR).

Z PÚR ČR 2008 je patrné základní vymezení rozvojových oblastí národního významu. Vlastní řešené území není součástí rozvojové oblasti ani rozvojové osy, ale je zařazeno do specifické oblasti SOB2 Beskydy.

Vymezení specifické oblasti SOB2 Beskydy: území obcí z ORP Frenštát pod Radhoštěm, Frýdek-Místek (jižní okraj), Frýdlant nad Ostravicí, Jablunkov (západní okraj), Rožnov pod Radhoštěm, Třinec (jihozápadní okraj) a Vsetín (východní část).

Důvody vymezení specifické oblasti SOB2 Beskydy:

a) Potřeba nápravy strukturálního postižení oblasti, kde došlo ke stagnaci pro oblast důle-žitých ekonomických odvětví.

b) Potřeba rozvíjet a rovnoměrně využívat s ohledem na udržitelný rozvoj území vysoký rekreační potenciál krajiny přírodně cenné a společensky atraktivní oblasti Beskyd, kte-ré jsou chráněnou krajinnou oblastí. Jde o území s vysokou estetickou hodnotou krajiny a osídlení a kulturními a národopisnými tradicemi se silnou vazbou obyvatel na místo (Radhošť).

c) Potřeba rozvoje drobného a středního podnikání, především v oblasti cestovního ruchu. Potřeba využít k rozvoji potenciál jednoho z hlavních dopravních tahů na Slovensko, procházejícího oblastí.

d) Potřeba ochrany významného zdroje energetických nerostných surovin s nadnárodním významem (ložiska kvalitního černého uhlí Frenštát, nacházejícího se v přírodně vyso-ce hodnotném území), jako rezervy pro případné využití budoucími generacemi.

Kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v území

Při rozhodování a posuzování záměrů na změny v území přednostně sledovat:

a) ochranu ložiska kvalitního černého uhlí Frenštát jako rezervy pro případné využití bu-doucími generacemi v souladu s potřebami udržitelného rozvoje území – netýká se ře-šeného území

b) rozvoj rekreace – v územním plánu je rozvoji rekreace věnována velká pozornost, řada navržených ploch je určena pro rozvoj rekreace a cestovního ruchu – přede-vším jsou to plochy pro rozšíření Ski areálu Řeka, dále pak plochy pro nová uby-tovací zařízení a pro vybudování cyklostezky

c) restrukturalizaci ekonomiky – netýká se řešeného území; v řešeném území má výro-ba funkci pouze okrajovou, hlavním zdrojem pracovních příležitostí jsou již dlou-hodobě aktivity související s rekreací a cestovním ruchem

87

d) zlepšení dopravní dostupnosti zejména příhraničních oblastí – netýká se řešeného území

e) rozvoj ekologického zemědělství a dřevozpracujícího průmyslu – zemědělská výroba není v obci příliš rozvinuta, jsou zde převážně trvalé travní porosty, které jsou zčásti využívány pro drobný domácí chov – toto hospodaření tedy lze označit jako ekologické zemědělství; s významnějším rozvojem živočišné výroby ani s rozvojem dřevozpracujícího průmyslu se neuvažuje, obec má převážně rekreač-ní charakter.

Úkoly pro územní plánování pro specifickou oblast SOB2 Beskydy:

a) vytvářet územní podmínky pro umísťování aktivit spojených s restrukturalizací eko-nomiky – ekonomické aktivity v obci jsou zaměřeny zejména na rekreaci a cestov-ní ruch a pro tyto aktivity jsou v územním plánu také vymezeny rozvojové plochy

b) vytvářet územní podmínky pro zlepšení dopravní dostupnosti hraničních oblastí se Slo-venskem – netýká se řešeného území

c) vytvářet územní podmínky pro rozvoj přeshraničních pěších a cyklistických tras – ne-týká se řešeného území

d) vytvářet územní podmínky pro rozvoj rekreace – v územním plánu jsou vymezeny plochy pro rozvoj Ski areálu Řeka včetně nových parkovišť pro návštěvníky areá-lu, pro výstavbu nových ubytovacích zařízení a pro vybudování cyklostezky

e) chránit v ÚPD území pro modernizaci a rekonstrukci silnice I/11 v úseku MÚK R48 – státní hranice na kapacitní silnice v souladu s rozvojovými aktivitami oblasti – netýká se řešeného území

f) vytvářet územní podmínky pro zemědělskou výrobu podhorského a horského charakte-ru, zejména vymezením vhodných lokalit pro zatravňování a pastvinářství – trvalé travní porosty tvoří v řešeném území 76,6 % z celkové rozlohy zemědělských po-zemků, orná půda zaujímá pouze 29,6 ha – vhodné plochy pro zatravňování se te-dy v řešeném území nenvyskytují.

b) Vyhodnocení souladu Územního plánu Řeka s územně plánovací dokumentací vyda-

nou Moravskoslezským krajem

V Zásadách územního rozvoje Moravskoslezského kraje je potvrzeno zařazení území obce Řeka do specifické oblasti SOB2 Beskydy. Současně je navrhováno zpřesnění poža-davků na využití území, kritérií a podmínek pro rozhodování o změnách v území a úkolů pro územní plánování.

Požadavky na využití území, kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v území:

- Ochrana kulturně historických hodnot sídel a vysokých přírodních hodnot krajiny včetně významných krajinných horizontů – kulturn ě historické hodnoty a zejména přírodní hodnoty řešeného území jsou respektovány, v územním plánu nejsou obsaženy žádné záměry s negativním vlivem na ochranu přírody a s možností ohrožení krajinných horizontů.

- Podpora obytné a rekreační funkce sídel též mimo hlavní rekreační střediska. Jejich rozvoj

88

řešit současně s odpovídající veřejnou infrastrukturou – v územním plánu je kladen hlavní důraz na rozvoj obytné a rekreační funkce.

- Pro rozvoj sídel přednostně využít plochy v rámci zastavěného území, nová zastavitelná území vymezovat výhradně v návaznosti na stávající zastavěná území při zohlednění po-hledové exponovanosti lokalit a dalších podmínek ochrany přírodních a kulturních hodnot krajiny – vzhledem k charakteru stávající zástavby v obci, rozptýlené po podhorské části Beskyd, kdy větší koncentrace zástavby je pouze v severní části obce a vymeze-né zastavěné území je roztříštěno na mnoho samostatných ploch, nejsou uvnitř za-stavěného území žádné rezervy pro novou výstavbu; zastavitelné plochy jsou ale vy-mezeny ve většině případů ve větších prolukách mezi stávající zástavbou, případně v přímé návaznosti na ni mimo pohledově exponované lokality; podmínky ochrany přírodních a kulturních hodnot krajiny jsou respektovány.

- Zkvalitnění dopravního propojení a obsluhy rekreačních středisek včetně dopravní do-stupnosti příhraničního území se Slovenskem – dopravní napojení obce na nadřazenou silniční síť, reprezentovanou silnicí I/68 ve Stříteži, je vyhovující.

- Podpora zkvalitnění funkčních a prostorových vazeb s OB2 Ostrava a v polygonu Dobrá – Vyšní Lhoty – Smilovice – Horní Tošanovice – Dobrá – netýká se řešeného území.

- Za hlavní rozvojové areály pro sjezdové lyžování považovat zejména Ski areál Pustevny, SKI Vítkovice–Bílá, SKI MSA Grúň, Ski areál Morávka–Sviňorky, Ski areál Řeka, areály Javorový vrch, Horní Lomná a Přelač, Severka a Velký Polom – v územním plánu jsou navrženy plochy pro rozvoj Ski areálu Řeka – plochy pro rozšíření a prodloužení sjezdovek, výstavba sedačkové lanovky a nových vleků, plochy pro vybudování ob-služného zázemí a plochy pro nová parkoviště.

- Při rozšiřování a umisťování nových sportovních a rekreačních zařízení zohledňovat jejich dopravní dostupnost, pohledovou exponovanost a další podmínky ochrany přírodních a kulturních hodnot krajiny – v územním plánu nejsou navrženy žádné rozvojové plochy pro sportovní a rekreační zařízení, pouze plochy pro rozvoj Ski areálu; veškeré zá-měry rozvoje Ski areálu byly prověřeny z hlediska ochrany přírody již v etapě pro-jednání návrhu zadání, část z nich je přebírána z předchozího územního plánu.

- Nepřipustit rozšiřování stávajících a vznik nových lokalit určených pro stavby k rodinné rekreaci. Přírůstek kapacit rodinné rekreace realizovat výhradně přeměnou objektů pů-vodní zástavby na rekreační chalupy – v územním plánu nejsou navrženy žádné plochy pro výstavbu objektů rodinné rekreace.

- Rozvoj ubytovacích zařízení v oblasti (s výjimkou Frenštátu p. R.) orientovat zejména na výstavbu zařízení s celoroční využitelností a mimo zastavěné území obcí s kapacitou do cca 50 lůžek – otázka sezónní využitelnosti ubytovacích zařízení nemůže být předmě-tem řešení územního plánu; kapacita navržených ubytovacích zařízení není v územním plánu stanopvena; vzhledem k tomu, že územní plán připouští maximální výškovou hladinu nové výstavby 1 NP, není vyšší kapacita nově realizovaných zaří-zení pravděpodobná.

- Podporovat rozvoj občanského vybavení a doprovodných služeb pro sport, rekreaci a ces-tovní ruch s rozšířením možností celoročního rekreačního využití i mimo hlavní centra – v územním plánu jsou vymezeny zastavitelné plochy určené pro rozvoj cestovního ruchu (plochy pro výstavbu penzionů) a plochy pro doprovodné služby Ski areálu Řeka.

- Podpora rozvoje integrované hromadné dopravy ve vazbě na pěší dopravu a cyklodopravu

89

– v řešeném území existuje hromadná autobusová doprava, územní plán ji zachová-vá; pro integraci s jinými druhy doprav nejsou v řešeném území podmínky.

- Podpora rozvoje turistických pěších a cyklistických tras, zejména nadregionálního a me-zinárodního významu – stávající turistické a cykloturistické trasy jsou zachovány, na-vrhuje se vybudování samostatné cyklostezky Smilovice – Řeka.

- Ochrana ložiska černého uhlí Frenštát p. R. jako surovinové rezervy republikového vý-znamu pro budoucí generace – netýká se řešeného území.

- Zachování možnosti využití ložisek zemního plynu a ropy při respektování podmínek ochrany přírody a krajiny – ložisko zemního plynu zasahuje na řešené území jen okra-jově, záměrem je jeho využití jako podzemního zásobníku plynu.

- Plochy pro nové ekonomické aktivity v rámci vymezené oblasti vyhledávat podle těchto hlavních kritérií:

- vazba na sídla s významným rozvojovým potenciálem (Frenštát p. R.);

- existující nebo plánovaná vazba na nadřazenou síť dopravní infrastruktury;

- preference lokalit dříve zastavěných nebo nevyužívaných území (brownfields) a v pro-lukách stávající zástavby;

- preference lokalit mimo stanovená záplavová území (v záplavových územích jen vý-jimečně, ve zvláště odůvodněných případech).

V územním plánu nejsou vymezeny žádné plochy pro nové ekonomické aktivity s výjimkou jedné plochy pro technické služby obce a jedné plochy pro chov koní.

- Nové plochy pro bydlení a rekreaci vymezovat současně s plochami a koridory odpovída-jící veřejné infrastruktury výhradně ve vazbě na zastavěná území sídel – pro veškeré na-vržené zastavitelné plochy je zároveň navržena dopravní a technická infrastruktura; vymezené zastavitelné plochy vesměs navazují na zastavěné území a doplňují prouky mezi rozptýlenou zástavbou.

- Nové plochy sportovně rekreačních zařízení včetně koridorů odpovídající dopravní a technické infrastruktury na území CHKO Beskydy vymezovat s ohledem na požadavky dotčených orgánů ochrany přírody a krajiny – plochy navržené pro rozvoj Ski areálu Řeka jsou z velké části přebírány z předchozího územního plánu, tedy se souhlasem orgánů ochrany přírody.

Úkoly pro územní plánování

- Zpřesnit vymezení ploch a koridorů dopravní a technické infrastruktury nadmístního vý-znamu včetně územních rezerv a vymezení skladebných částí ÚSES při zohlednění územ-ních vazeb a souvislostí s přilehlým územím Zlínského kraje a Slovenska – netýká se ře-šeného území.

- Koordinovat opatření na ochranu území před povodněmi a vymezit pro tento účel nezbyt-né plochy – netýká se řešeného území, obec není ohrožena povodněmi.

- Prověřit územní a environmentální důsledky případné realizace záměrů v lokalitách geo-logicky, morfologicky a hydrologicky vhodných pro akumulaci povrchových vod (LAPV) – netýká se řešeného území.

90

V Zásadách územního rozvoje Moravskoslezského kraje nejsou obsaženy žádné zá-měry ani jevy, týkající se území obce Řeka.

V Zásadách územního rozvoje Moravskoslezského kraje jsou vymezeny základní oblasti krajinného rázu (krajinné oblasti) a typy krajin, resp. jejich cílové charakteristiky a možnosti ohrožení. Dále jsou formulovány zásady pro rozhodování o změnách v území, a to jak pro oblasti krajinného rázu, tak pro typy krajiny, které se v daných oblastech vyskytují.

Území obce Řeka je zařazeno do krajinné oblasti Moravské Beskydy. Pro tuto krajinnou oblast jsou stanoveny následující zásady pro rozhodování o změnách v území:

− Preferovat ochranu přírodních, kulturních a estetických hodnot území před extenzivním rozšiřováním zastavitelných území – ochraně zejména přírodních a estetických hod-not je v územním plánu věnována velká pozornostextenzivní rozšiřování zastavě-ných území se nenavrhuje, zastavitelné plochy jsou navrženy pouze v prolukách mezi stávající zástavbou.

− Pro bydlení a občanskou vybavenost přednostně využívat rezervy v rámci zastavěného území sídel; nová zastavitelná území vymezovat výhradně v návaznosti na zastavěná území při zohledňování pohledové exponovanosti a citlivosti lokalit a dalších podmínek ochrany přírodních a estetických hodnot krajiny; v nezastavěném území umisťovat pou-ze nezbytné stavby (pro zabezpečení lesního hospodářství a zemědělství) – vzhledem k charakteru stávající zástavby (rozptýlená zástavba slezského typu, kdy zastavěné území je roztříštěno do mnoha jednotlivých samot) nejsou v zastavěném území prakticky žádné rezervy pro novou výstavbu; zastavitelné plochy jsou vymezeny v návaznosti na stávající zástavbu, v prolukách mezi jednotlivými samotami, při respektování pohledové exponovanosti lokalit a respektování požadavků ochrany přírodních i estetických hodnot krajiny a krajinného rázu.

− Chránit historické architektonické a urbanistické znaky sídel včetně jejich vnějšího ob-razu – v souladu s charakterem stávající zástavby je pro novou výstavbu stanovena podmínka maximální výškové hladiny 1 NP.

− Chránit harmonické měřítko krajiny a pohledový obraz významných krajinných hori-zontů a krajinných, resp. kulturně historických dominant: − nevytvářet nové pohledové bariéry; − novou zástavbu umisťovat přednostně mimo pohledově exponovaná území; − v případě nových liniových staveb energetické infrastruktury riziko narušení mini-

malizovat v závislosti na konkrétních terénních podmínkách vhodných vymezením koridoru trasy a lokalizací stožárových míst.

Nové pohledové bariéry nejsou navrženy, nové zastavitelné plochy nejsou situová-ny v pohledově exponovaných lokalitách; nové liniové stavby nejsou navrženy.

− Chránit místní kulturně historické dominanty, zejména sakrální a ostatní historické stavby – v řešeném území se místní kulturně historické dominanty nevyskytují.

91

Řešené území je součástí krajiny lesní.

Pro krajinu lesní jsou definována možná ohrožení:

- velkoplošná odlesnění – v územním plánu je navrženo odlesnění pro rozšíření Ski areálu Řeka ve dvou plochách o celkové rozloze 6,76 ha; nejde tedy o velkoplošné od-lesnění

- zástavba mimo zastavěná území (zejména na pohledově exponovaných svazích, na krajin-ných horizontech a v blízkosti dominant) – navržené zastavitelné plochy bezprostředně navazují na stávající zástavbu, nejsou situovány na pohledově exponovaných svazích ani horizontech ani v blízkosti dominant

- nevhodné umisťování sportovně rekreačních areálů a zařízení cestovního ruchu v pohledově exponovaných lokalitách – územním plánem nejsou navrhována žádná rekreační zařízení ani sportovně rekreační areály, pouze rozšíření stávajícího Ski areálu – jde o rozšíření sjezdovek a výstavbu obslužného zázemí areálu, mimo po-hledově exponované lokality

- zánik extenzivních forem zemědělství – nelze územním plánem ovlivnit

- poškozování přírodě blízkých ekosystémů – v územním plánu nejsou v oblasti krajiny lesní navrženy žádné záměry, které by mohly narušit přírodě blízké ekosystémy

- změna architektonického výrazu sídla – navržené zastavitelné plochy bezprostředně navazují na zastavěné území, respektují historickou urbanistickou strukturu a jsou určeny převážně pro výstavbu rodinných domů s max. podlažností 1 NP; změna ar-chitektonického a urbanistického obrazu sídla nehrozí

- umisťování industriálních staveb a technických zařízení – v územním plánu nejsou na-vrženy žádné plochy pro industriální stavby nebo technická zařízení kromě plochy pro výstavbu ČOV.

Zásady pro rozhodování o změnách v území pro krajinu lesní jsou následující:

- minimalizovat zásahy do lesních porostů – v územním plánu jsou navrženy zásahy do lesních porostů pouze v souvislosti s navrženým rozvojem Ski areálu Řeka; rozvoj tohoto areálu je v souladu se Zásadami územního rozvoje Moravskoslezského kraje, kde je Ski areál Řeka uveden mezi hlavními rozvojovými lyžařskými areály v Besky-dech

- o umisťování kapacitních rekreačních zařízení a sportovně rekreačních areálů (včetně ly-žařských sjezdovek, případně navazující dopravní a technické infrastruktury) rozhodovat výhradně na základě vyhodnocení únosnosti krajiny – územním plánem nejsou navrho-vána žádná nová rekreační zařízení ani sportovně rekreační areály, pouze rozvoj Ski areálu Řeka – viz předchozí odstavec

- pro bydlení a občanskou vybavenost přednostně využívat rezervy v rámci zastavěného území sídel; nová zastavitelná území vymezovat výhradně v návaznosti na zastavěná území při zohlednění pohledové exponovanosti a citlivosti lokalit a dalších podmínek ochrany přírodních a estetických hodnot krajiny; v nezastavěném území umisťovat pouze nezbytné stavby pro zabezpečení lesního hospodaření a zemědělství – vzhledem k charakteru stávající zástavby (rozptýlená zástavba slezského typu, kdy zastavěné území je roztříštěno do mnoha jednotlivých samot) nejsou v zastavěném území prak-ticky žádné rezervy pro novou výstavbu; zastavitelné plochy jsou vymezeny v návaznosti na stávající zástavbu, v prolukách mezi jednotlivými samotami, při re-

92

spektování pohledové exponovanosti lokalit a respektování požadavků ochrany pří-rodních i estetických hodnot krajiny a krajinného rázu

- chránit historické architektonické a urbanistické znaky sídel včetně jejich vnějšího obrazu – v územním plánu nejsou navrženy žádné zastavitelné plochy, které by mohly naru-šit historické architektonické a urbanistické znaky a vnější obraz sídla, vymezené za-stavitelné plochy jsou určeny převážně pro výstavbu rodinných domů a mají stano-venu maximální podlažnost 1 NP

- chránit harmonické měřítko krajiny a pohledový obraz významných krajinných horizontů a krajinných, resp. kulturně historických dominant, v případě nových liniových staveb energetické infrastruktury toto riziko minimalizovat v závislosti na konkrétních terénních podmínkách vhodným vymezením koridoru trasy a lokalizací stožárových míst – harmo-nické měřítko krajiny ani pohledový obraz významných krajinných horizontů ani krajinných nebo kulturn ě historických dominant nebudou narušeny; nové liniové stavby nejsou navrženy

- nepřipustit rozšiřování stávajících a vznik nových lokalit určených pro stavby k rodinné rekreaci ani zahušťování zástavby ve stávajících lokalitách – v územním plánu nejsou navrženy žádné nové lokality určené pro stavby rodinné rekreace, na celém území obce se výstavba nových objektů rodinné rekreace nepřipouští.

Krajinná oblast Moravské Beskydy, vymezená v Zásadách územního rozvoje Moravsko-slezského kraje, je v Územní studii Cílové charakteristiky krajiny Moravskoslezského kraje dále členěna na specifické krajiny. Území obce Řeka spadá do dvou specifických krajin – F-06 Třinec – Těšín (severní okrajová část k.ú. Řeka) a G-01 Moravskoslezské Beskydy (pře-vážná část k.ú. Řeka). Pro jednotlivé specifické krajiny jsou navržena opatření pro zajištění cílových charakteristik krajiny.

Pro specifickou krajinu F-06 Třinec – Těšín jsou stanovena následující opatření pro zajiš-tění cílových charakteristik krajiny:

• Pro rozvoj, doplnění a zkvalitnění systémů dopravní a technické infrastruktury a proumís-tění nových ekonomických aktivit přednostně využívat koridory stávajících sítí, resp.plochy brownfileds.

• Zachovat stávající strukturu osídlení s převahou malých sídel a rozptýlené slezské zástav-by. Omezit rostoucí plošný rozsah nové obytné zástavby u vesnických sídel a zahušťování slezské zástavby. Nové rozvojové plochy pro bydlení a ekonomické aktivitynavrhovat cit-livě s ohledem na ochranu nezastavěného území (pohledový obraz, zachování krajinných struktur), dostupnost dopravní a technické infrastruktury a s ohledem na celkovou urbanis-tickou koncepci sídel.

• V okolí vodních nádrží Žermanice a Těrlicko (viz výše uvedená k.ú.) stabilizovat územní rozsah stávajících lokalit s převahou objektů individuální rodinné rekreace, nepřipustit vznik nových zastavitelných území s touto funkcí. Přírůstek kapacit rodinné rekreace rea-lizovat výhradně přeměnou objektů původní obytné zástavby na rekreační chalupy.

• Zachovat charakter otevřené zemědělské krajiny s mozaikou polí, luk a pastvin rozčleně-ných menšími lesními celky, liniemi vodních toků s doprovodem břehových porostů a segmenty nelesní krajinné zeleně, včetně přirozených odtokových poměrů v údolních ni-vách Olše, Ropičanky, Stonávky a Lučiny.

93

• Nenarušit celistvost pohledových panoramat Slezských a Moravskoslezských Beskyd vznikem nových pohledových dominant nebo bariér.

• Ochrana lokálních kulturních dominant venkovských sídel před snížením jejich vizuálního významu v krajinné scéně vlivem stavební činnosti.

Území obce Řeka zasahuje do této specifické krajiny pouze okrajově (spadá do ní pouze nepatrná část severního okraje k.ú.) a část uvedených opatření se jej netýká; ostatní opatření jsou respektována – územní plán zachovává strukturu rozptýlené zástavby a nové zastavitelné plochy pro obytnou výstavbu vymezuje s dostatečně velkými pozemky v souladu s charakterem stávající zástavby, zachovává charakter a strukturu zeměděl-ské krajiny, respektuje rozptýlenou zeleň v krajin ě včetně břehových porostů vodních toků a nenavrhuje žádné pohledové dominanty nebo bariéry.

Pro specifickou krajinu G-01 Moravskoslezské Beskydy jsou stanovena následující opat-ření pro zajištění cílových charakteristik krajiny:

Přípustnost rozvojových záměrů na změny ve využití území posuzovat dle těchto hledisek:

• Nenarušení pohledové scenérie horských masivů s výraznými hřbety a krajinnými domi-nantami a se strukturou hlubokých údolí

• Nové záměry na využití území umisťovat přednostně mimo pohledově exponovaná území, nevytvářet nové pohledové dominanty nebo bariéry.

• Zachovat dosavadní strukturu osídlení malých sídel s převahou rozptýlené zástavby, zafi-xovat rozsah ploch individuální rekreace, přírůstek kapacit rodinné rekreace realizovat výhradně přeměnou objektů původní zástavby na rekreační chalupy.

Záměry navržené v územním plánu nejsou umístěny v pohledově exponovaných lokali-tách, nevytvářejí nové pohledové dominanty ani bariéry a nenarušují pohledové scenérie a krajinné dominanty; územní plán zachovává stávající strukturu osídlení a při návrhu nové výstavby ponechává v území volné proluky; nové plochy pro rekreační výstavbu nejsou navrženy.

H.2 Vyhodnocení souladu Územního plánu Řeka s cíly a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území

Cíle a úkoly územního plánování stanovuje stavební zákon (zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů) takto:

§ 18 Cíle územního plánování

(1) Cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a který uspokoju-je potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích.

V územním plánu Řeka jsou vytvořeny podmínky pro zlepšení životního prostředí zejména návrhem vybudování soustavné splaškové kanalizace; pro hospodářský rozvoj jsou vytvořeny podmínky návrhem rozvoje zařízení pro rekreaci a cestovní ruch; pro zlepšení soudržnosti

94

společenství obyvatel území obce jsou vytvořeny podmínky návrhem zastavitelných ploch, umožňujících novou obytnou výstavbu.

Realizací záměrů obsažených v územním plánu Řeka nedojde ke střetům se zájmy ochrany přírody, ani k ohrožení atraktivity bydlení, a to ani pro současné generace ani pro generace budoucí.

(2) Územní plán zajišťuje předpoklady pro udržitelný rozvoj území komplexním řeše-ním účelného využití a prostorového uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěš-ného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území. Za tím účelem sleduje společenský a hospodářský potenciál území.

Územní plán Řeka vymezuje především nové rozvojové plochy pro obytnou výstavbu a s tím související veřejná prostranství, dopravní a technickou infrastrukturu. Potřeba vymezení zastavitelných ploch vychází z demografické prognózy vývoje počtu obyvatel. Zajištění do-statečně kapacitních ploch určených pro rozvoj obytné výstavby je jedním z důležitých úkolů územního plánu, směřujících ke stabilizaci počtu obyvatel a tím k posílení sociodemografic-kého pilíře.

(3) Orgány územního plánování postupem podle tohoto zákona koordinují veřejné i soukromé záměry změn v území, výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj území a konkretizují ochranu veřejných zájmů vyplývajících ze zvláštních předpisů.

Ochrana veřejných zájmů v řešeném území, vyplývajících ze zvláštních předpisů, je defi-nována v zadání územního plánu a je v územním plánu respektována.

(4) Územní plánování ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civiliza ční hodnoty území, včetně včetně urbanistického, architektonického a archeologického dě-dictví. Přitom chrání krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti. S ohledem na to určuje podmínky pro hospodárné využívání zastavě-ného území a zajišťuje ochranu nezastavěného území a nezastavitelných pozemků. Za-stavitelné plochy se vymezují s ohledem na potenciál rozvoje území a míru využití zasta-věného území.

Přírodní hodnoty na území obce Řeka jsou reprezentovány především Chráněnou krajin-nou oblastí Beskydy, která zahrnuje prakticky celé území obce, Evropsky významnou lokali-tou Beskydy a Ptačí oblastí Beskydy, dále pak Přírodní rezervací Ropice, souvislými lesními celky a břehovými porosty vodních toků. Tyto přírodní hodnoty jsou v územním plánu re-spektovány a navržené změny v území se jich netýkají s výjimkou návrhu rozšíření Ski areálu Řeka. Kulturní a civilizační hodnoty v řešeném území představuje jediná nemovitá kulturní památka a několik památek místního významu; veškeré tyto památky územní plán respektuje.

Ochrana nezastavěného území a nezastavitelných pozemků je zajištěna stanovením pří-pustného a nepřípustného využití nezastavěných a nezastavitelných ploch, kdy na těchto plo-chách se s výjimkou omezeného rozsahu staveb, zejména staveb dopravní a technické infra-struktury, nepřipouští žádná nová výstavba. Zastavitelné plochy jsou vymezeny především pro obytnou výstavbu, jejich potřeba vychází z demografické prognózy vývoje počtu obyva-tel.

95

§ 19 Úkoly územního plánování

(1) Úkolem územního plánování je zejména

a) Zjišťovat a posuzovat stav území, jeho přírodní, kulturní a civiliza ční hodnoty – tato zjištění a posouzení byla nedílnou součástí zpracování Územního plánu Řeka. Přírodní hodnoty na území obce Řeka jsou reprezentovány především Chráněnou krajinnou oblastí Beskydy, která zahrnuje prakticky celé území obce, Evropsky významnou lokalitou Bes-kydy a Ptačí oblastí Beskydy, dále pak Přírodní rezervací Ropice, souvislými lesními cel-ky a břehovými porosty vodních toků. Tyto přírodní hodnoty jsou v územním plánu re-spektovány a navržené změny v území se jich netýkají s výjimkou návrhu rozšíření Ski areálu Řeka. Kulturní a civilizační hodnoty v řešeném území představuje jediná nemovitá kulturní památka a několik památek místního významu; veškeré tyto památky územní plán respektuje.

b) Stanovovat koncepci rozvoje území, včetně urbanistické koncepce s ohledem na hod-noty a podmínky území – navržená urbanistická koncepce respektuje stávající charakter rozptýlené zástavby slezského typu, pro novou výstavbu navrhuje dostatečně rozlehlé po-zemky a mezi zástavbou ponechává volné proluky, aby byl zachován krajinný ráz.

c) Prověřovat a posuzovat potřebu změn v území, veřejný zájem na jejich provedení, jejich přínosy, problémy, rizika s ohledem například na veřejné zdraví, životní pro-středí, geologickou stavbu území, vliv na veřejnou infrastrukturu a na její hospo-dárné využívání – budoucí rozvoj obce je zaměřen zejména na rozvoj obytné funkce a na udržení příznivého životního a obytného prostředí, proto jsou navrženy především plochy určené pro novou obytnou výstavbu. Vzhledem ke svému charakteru navržené zastavitel-né plochy nevyvolávají rizika z hlediska ochrany veřejného zdraví ani životního prostředí. Ani z geologické stavby území nevyplývají žádná rizika. Pro hospodárné využití veřejné infrastruktury jsou vytvořeny podmínky návrhem zastavitelných ploch situovaných v bezprostřední návaznosti na vybudované komunikace s inženýrskými sítěmi.

d) Stanovovat urbanistické, architektonické a estetické požadavky na využívání a pro-storové uspořádání území a na jeho změny, zejména na umístění, uspořádání a řeše-ní staveb – pro jednotlivé plochy s rozdílným způsobem využití jsou stanoveny podmínky prostorového uspořádání a ochrany krajinného rázu, omezující intenzitu využití pozemků a maximální výšku zástavby.

e) Stanovovat podmínky pro provedení změn v území, zejména pak pro umístění a uspořádání staveb s ohledem na stávající charakter a hodnoty území – podmínky pro-storového uspořádání a ochrany krajinného rázu jsou pro jednotlivé plochy s rozdílným způsobem využití stanoveny tak, aby byl zachován stávající charakter zástavby, tj. rozptý-lená nízkopodlažní zástavba rodinných domů.

f) Stanovovat pořadí změn v území (etapizaci) – pořadí změn v území není stanoveno, výstavba na jednotlivých zastavitelných plochách bude probíhat individuálně dle zájmu investorů.

g) Vytvářet v území podmínky pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních kata-strof a pro odstraňování jejich důsledků, a to přírodě blízkým způsobem – na území obce Řeka není pravděpodobný vznik ekologické nebo přírodní katastrofy.

h) Vytvářet v území podmínky pro odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn – vzhledem k tomu, že převážná většina zastavitelných ploch je určena pro obytnou výstavbu, se nedá očekávat, že by náhlé hospodářské změny výrazným způsobem ovlivni-ly rozvoj obce.

96

i) Stanovovat podmínky pro obnovu a rozvoj sídelní struktury a pro kvalitní bydlení – převážná většina navržených zastavitelných ploch je určena pro obytnou výstavbu, tedy pro rozvoj sídelní struktury.

j) Prověřovat a vytvářet v území podmínky pro hospodárné vynakládání prostředků z veřejných rozpočtů na změny v území – navržené zastavitelné plochy jsou vymezeny z převážné části v návaznosti na stávající technickou a dopravní infrastrukturu nebo vyža-dují vybudování pouze krátkých úseků komunikací a sítí technické infrastruktury.

k) Vytvářet v území podmínky pro zajištění civilní ochrany – konkrétní požadavky z hlediska civilní ochrany, jako např. organizaci ukrytí nebo evakuaci obyvatel nelze řešit územním plánem, požadavky civilní ochrany vyžadující vymezení zastavitelných ploch nebo koridorů nebyly vzneseny.

l) Určovat nutné asanační, rekonstrukční a rekultivační zásahy do území – na území obce Řeka se nenacházejí plochy vhodné pro asanační, rekonstrukční nebo rekultivační zásahy.

m) Vytvářet podmínky pro ochranu území podle zvláštních právních předpisů před ne-gativními vlivy záměrů na území a navrhovat kompenzační opatření, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak – záměry navržené v územním plánu Řeka nebudou mít negativní vlivy na území, kompenzační opatření se proto nestanovují.

n) Regulovat rozsah ploch pro využívání přírodních zdrojů – v územním plánu nejsou navrženy žádné rozvojové plochy určené pro využívání přírodních zdrojů; předpokládá se pokračování těžby ve stávajících kamenolomech.

o) Uplatňovat poznatky zejména z oborů architektury, urbanismu, územního plánování a ekologie a památkové péče – při zpracování Územního plánu Řeka byly využity veške-ré dostupné podklady, vztahující se k řešenému území a k dané problematice.

(2) Úkolem územního plánování je také vyhodnocení vlivů územního plánu na vyvážený vztah územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území; jeho součástí je posouzení vlivů na životní pro-středí a posouzení vlivů na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast, pokud orgán ochrany přírody svým stanoviskem takovýto vliv nevyloučil.

Územní plán Řeka vytváří předpoklady pro udržitelný rozvoj území, tj. pro vyvážený vztah územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území obce.

Posouzení vlivů na udržitelný rozvoj území včetně posouzení vlivů na životní prostředí je obsahem samostatného svazku, posouzení vlivů na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast je obsahem samostatného svazku.

H.3 Vyhodnocení souladu Územního plánu Řeka s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisů

Územní plán Řeka je zpracován v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., o územním pláno-vání a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů a s vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění vyhlášky č. 458/2012 Sb.

97

H.4 Vyhodnocení souladu Územního plánu Řeka s požadavky zvláštních právních před-pisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů

Bude doplněno po projednání návrhu Územního plánu Řeka.

98

I. ZPRÁVA O VYHODNOCENÍ VLIV Ů NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ OBSAHUJÍCÍ ZÁKLADNÍ INFORMACE O VÝSLEDCÍCH TOHOTO VYHODNOCENÍ V ČETNĚ VÝSLEDKŮ VYHODNOCENÍ VLIV Ů NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Územní plán Řeka byl posouzen z hlediska vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území (viz samostatný svazek III. Vyhodnocení vlivů Územního plánu Řeka na udržitelný rozvoj území) včetně vyhodnocení vlivů na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzo-vání vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů a vyhodnocení vli-vů na evropsky významné lokality a ptačí oblasti dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.

Documents

ÚZEMNÍ PLÁN ŘEKA · 2014-09-19 · 1 A. DŮVODY PRO PO ŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU ŘEKA a) Údaje o zadání a podkladech Územní plán Řeka je zpracován na základ ě smlouvy