Embed Size (px)
DESCRIPTION
Ideový návrh územního plánu obce Úholičky zpracovaný sdružením architektů dvořák+gogolák+grasse.
Citation preview
dvořák+gogolák+grasseÚzemní plán Úholičky12.2013
jsme otevřené seskupení architektů zabývající se projekty od urbanismu po drobnou architekturu
Ing. arch. Michal DVOŘÁK - Praha, ateliér PÁNEK architekti Ing. arch. Ivan GOGOLÁK - Čadca, studio AnArchitekt Ing. arch. Lukáš GRASSE - Olomouc, AA Lábus
spolupracující osoby pro projekt Územní plán Úholičky 12.2013:
Ing. arch. Martina SKALICKÁIng. arch. Pavel GRASSE
we are open group of architects, which works on projects from small architecture to urban planning
Ing. arch. Michal DVORAK - Praha, studio PÁNEK architekti Ing. arch. Ivan GOGOLAK - Čadca, studio AnArchitekt Ing. arch. Lukáš GRASSE - Olomouc, AA Lábus
co-workers for project Územní plán Úholičky 12.2013:
Ing. arch. Martina SKALICKAIng. arch. Pavel GRASSE
website: www.dvorak-gogolak-grasse.comwww.facebook.com/DvorakGogolakGrasse
issuu: issuu.com/dvorak_gogolak_grasse
email:[email protected]
dvořák+gogolák+grasseÚzemní plán Úholičky12.2013
textová správa projektu:
Š i r š í v z t a h yÚholičky a ČechyPraha - dobrý sluha, ale...
Význam Úholiček v rámci ČR chápeme ve větším celku aglomeračního okruhu Pražského regionu. Konkrétně se jedná o jeho severozápadní část, která má být v budoucnu přímo napojená na silniční aglomerační okruh a Pražský okruh. Blízkost letiště a atraktivní prostředí některých územních celků (Okoř, povodí Vltavy) zhodnocují tuto lokalitu.
Tyto hodnoty oblast předurčily k suburbanizačním tendencím a jako místo naplnění „zeleného“ snu nových i starých obyvatel.
Morfologicky se jedná o rovinatou krajinu - Turskou planinu se silnými údolními zářezy, které se stávají nositeli charakteru území. Všechny vyjma řešeného jsou přírodními parky a chráněnými celky. Pro území je klíčové napojení na krátkodobou rekreaci, což pro návrh znamená rozvoj cyklistických a turistických tras a zázemí pro oddych.
Z hlediska územního plánu se v rovině širších vztahů promítne především koordinované řešení s většími celky a zohlednění nadřazené ÚPD, stejně jako vymezení se k tendencím rozvoje v daném území.
Úholičky a okolíaneb otázka suburbanizace a co s ní dál...
Fenomén suburbanizace si v okolí Úholiček vynutil několik obětí. Navrhovaný rozvoj samotných Úholiček je nutno přehodnotit.
V rámci okolí je možno definovat 3 přístupy:1. Obce na řece - přirozený a konzistentní rozvoj díky poloze2. Obce na planině - nepřirozený vývoj díky finanční, automobilové a prostorové dostupnosti3. Obce v krajinných zářezech - rozvoj s omezeními ochrany hodnot a přírody
Navrhujeme výraznou redukci rozvojových ploch v Úholičkách. Pro lepší návaznost na okolí navrhujeme doplnění pěších i cyklistických tras. Úholičky přirozeně spadají do třetího uvedeného přístupu navzdory absenci legislativních omezení, což umožňuje vytvořit z Úholiček atraktivní cíl návštěv i bydlení.
Z hlediska územního plánu se zde ukazuje nutnost koordinovaného řešení širších vztahů s okolními obcemi a návrh rozvojových ploch s ohledem na demografický, sociální vývoj i hodnoty a pozici sídla. Druhou nutností je ochrana kvalitní zemědělské a lesní krajiny.
Jako významnou vidíme roli Úholiček v rámci mikroregionu Od Okoře k Vltavě - potenciál koordinovat zájmy a přitáhnout investice pro potřebné rekreační zázemí a infrastrukturu.
K o n c e p tSkrytá krajinaprincip skrytosti základem charakteru sídla
Výrazná morfologie zářezu Podmoráňského potoka vytváří dva světy. Vně a uvnitř. Údolí se stává neviditelným. Na zářez upozorňuje jen les na jeho hraně, který zároveň prohlubuje skrytí. Svět uvnitř nelze kvůli morfologii vizuálně celistvě pojmout, avšak prvek potoka ho spojuje v jednu entitu.
Brána, ústí potoka do Vltavy, vytváří vstup do tohoto celku, vymezuje tak Podmoráň a spojuje celek s řekou. Terasy a morfologie svahů pak spolu s lesním porostem vymezují Úholičky.
Zářezy, zlomy, skalní masivy pak vytvářejí zákoutí a místa vnořené do těchto velkých celků a ovlivňují tak zástavbu i její charakter.
Do územního plánu se tato rovina promítá vymezením sídla a ploch pro rozvoj.
Skrytá místaprincip skrytosti základem struktury sídla
Postupné poznávání Úholiček úzce souvisí s jejich vnímáním. Úroveň poznání odpovídá hierarchii jejich prostor a míst.
Míra skrytosti jednotlivých míst je dána polohou v sídle. Tato vrstevnatost je predikována právě výraznou morfologií údolí.
Detail v místě, místo v sídle, sídlo v krajině a naopak, podobně jako teorie Aldo von Eycka Strom - list, vycházející z teorie fraktálu. Údolí zde vytváří společenství - strom. „Jevy jsou zábleskem toho, co je skryto.“ Antisthenés z Athén „Vnější krása je o to cennější, oč více skrývá vnitřní krásy.“ William Shakespeare
Konkrétní řešení návrhu se řídí výše zmíněným intenzivním vrstvením sídla.
Skrytý rozvojintenzivní kvalitativní rozvoj jako hlavní téma
Úholičky v roce 2050 jsou soběstačným sídlem, osvobozeným ze závislosti na skládce. Jsou atraktivním cílem pro návštěvníky a kvalitním prostředím pro bydlení. Jsou posíleny jeho hodnoty – zámecký areál, bydlení v sousedství, zemědělství s přidanou hodnotou vzdělávání a výzkumu, krajinné prvky, napojení na Vltavu, zapojení do vyššího rekreačního celku a princip skrytosti.
Hodnoty jsou zároveň investičním potenciálem.Výchozím bodem návrhu je pro nás čtení místa a jeho kontextu. Spolu s představou o jeho rozvoji je výsledné zobrazení symbolem hlavních principů organizujících sídlo a naznačujících jeho budoucí rozvoj.
Základní principy respektované v návrhu a následném územním plánu:- skrytost (statky, nepřekročení hrany, vrstevnatost struktury v návaznosti na morfologii, rozsah rozvojových ploch), podpora hodnot území (rekreační potenciál, tradice pěstování, místa, krajina), oživení potenciálu (doplňování struktur, lepší návaznosti s okolím)
Celek a detaildetail a celek
Úholičky svou vrstevnatostí vyzdvihují tento vztah. Navzdory tomu je důležité si přiznat reálné možnosti územního plánu.
Jako jeden z nástrojů územního rozvoje potřebuje silnou podporu obyvatelstva, která je základem uskutečnění dlouhodobé strategie.
Iniciujeme přístupy úprav prostoru a zároveň vytváříme v úrovni územního plánu silné celky a myšlenky, které tyto přístupy podporují.
Z hlediska územního plánu tedy vidíme zásadní polohu v uvědomění si měřítka zásahů, které má tento nástroj řešit. V takto malém měřítku a společenství je nutná kooperace s občany.
K r a j i n a a v e ř e j n é p r o s t o r yKrajinný rámec Úholiček je tvořen údolím Podmoráňského potoka, vztahem k Vltavě a k vnější terase za hranou údolí. Hranu údolí nenarušujeme ani nepřekračujeme. Tyto krajinné charaktery propojuje „Úholičský okruh“ jako hlavní turistická a rekreační osa obce přímo napojená přes vyhlídkové body brány údolí na turisticky atraktivní hranu Vltavy s hradišti Libčice a Levý Hradec. Pestrost krajinného prostředí se projevuje mnohostí lesních druhů na jejím průběhu, které společně se zarostlými sady lemují hrany údolí. Spolu s divokými skalními útvary vyhlídek a dramaturgií potoka v údolí Sedliště vytváří koncentrované prostředí bohaté na události - výjimečná místa. Kontrastuje s uniformní krajinou náhorní terasy. Polní krajinu doplňujeme o propojení s využitím alejí a remízků. Tento princip uplatňujeme i při budoucím začlenění území skládky do krajiny. Podmoráňský potok organizuje krajinu údolí a je přirozeným pojítkem Podmoráně a Úholiček. Na svém průběhu vytváří rozdílná prostředí projevující se v charakteru navazující zástavby.
Centrum obce tvoří čtveřice původních statků, které ji charakterově a tematicky organizují na čtyři výseče. Podél potoka převládá přírodní charakter, zámecký park a zahradnictví, na úbočích údolí pak sídelní charakter, bydlení a veřejná vybavenost. Areály původních statků vymezují hlavní veřejný prostor, těžiště obce. Zde navrhujeme obnovit vodní prvek rybníka a podpořit tak jeho výsostnou pozici centra života obce. Kompozici čtyř statků doplňuje samostatný celek Chaloupek v těsném sepětí s potokem. Bránu údolí při ústí potoka moderuje obraz Podmoráně s charakterem obestavěného skalního ústí.
Zámecký statek, parkAreál zámeckého parku přechází v krajinu horního údolí potoka, která tvoří přirozenou spáru a zároveň propojení mezi Úholičkami a Velkými Přílepy. Tento vztah má spolu s navrhovaným umístěním ubytovacích kapacit na jižní hranu parku potenciál turistické atraktivity nadlokálního významu. To je umožněno současným vymístěním obecního úřadu.
Zahradnický statek, sadyPodporujeme historickou tradici sadařství v obci. Charakter zahrad a sadů prochází obcí od návsi, přes nástup na Úholičský okruh a Višňovku, až po skryté sady na stráních údolí a v lesních na jeho hraně. U nástupu na Úholičský okruh navrhujeme doplnění stávající struktury a dotvoření areálu historického statku. Prostor nástupu je organizován centrálním sadem u potoka, který mimo pobytového charakteru plní i úlohu přírodní spojnice Úholičského okruhu.
Obytný statek, stodolaObytný statek nad sklípkem navrhujeme k doplnění a rekonstrukci k bydlení. Prvek stodoly na hraně nechápeme jako bod, kde se má zastavit zástavba, ale jako bod, který má podpořit obraz a tradici Úholiček. Navrhujeme ho využít podobně jako ostatní hospodářské stavby k výzkumu, edukační a společenské funkci. Na jižním svahu pod stodolou na ulici Nade Dvorem navrhujeme doplnit plochy bydlení v návaznosti na existující infrastrukturu při respektování hrany údolí a charakteru teras.
Správní statek, za hranouAreál statku zakládá centrum veřejného života obce, který navrhujeme posílit rekonstrukcí hospodářského objektu na křižovatce Roztocké a Příčné ulice na zázemí pro sport a spolkovou činnost.Plochy bydlení vymezujeme v návaznosti na již vybudovanou infrastrukturu na ulici Na Habří. Lokalitu Za Hranou dotváříme s použitím školky v samostatný, ale plnohodnotně napojený celek. Vůči krajině skrýváme zástavbu stromořadím a podporujeme tak princip skrytosti obce v krajině.
V ChaloupkáchCharakter těsného kontaktu budov a potoka vytváří intimní skryté zákoutí. Tento fenomén navrhujeme zachovat a chránit. Veřejný prostor kolem potoka napojujeme na systém krajinných cest přes cézuru mezi sídly.
PodmoráňČást obce organizovaná podél linie potoka a cesty. Tvoří společně se skalními masivy bránu do údolí Podmoráňského potoka. Strukturu lokálně doplňujeme s respektováním charakteru a měřítka stávající zástavby. Skalní lomy při vstupu do údolí Sedliště navrhujeme využívat pro sportovní aktivity, pro které je možné doplnit potřebné zázemí. Při ústí Podmoráňského potoka do Vltavy navrhujeme kotviště s přívozem pro podpoření propojení břehů Vltavy. To se stává multimodálním přestupním bodem železnice, přívozu a lodní dopravy, cyklistických a turistických tras.
Průmyslové celkyMožnosti zvýšení kapacity průmyslových ploch vidíme v navázání na stávající plochy průmyslu při současné skládce komunálního odpadu. Obec má převážně zemědělský charakter a proto nevidíme potenciál rozlehlejších ploch produkce v krajině ani v intravilánu obce.
Pro územní plán představuje práci s krajinou, vymezení zastavitelného území obce, hlavních veřejných prostor a nepřímo i lokalizaci vybavenosti.
L o k a l i t yLokality stanovujeme na základě jejich charakteru. Ten vychází z jejich pozice v rámci sídla i krajiny a z konkrétních prvků v místě. Jejich hierarchizaci i zobrazení významnějších míst odvozujeme od principu skrytého.
Rozdělujeme je na přírodní a sídelní, přičemž sídelní jsou sdruženy ve dvě nadřazené lokality – Úholičky a Podmoráň. Zobrazují části území s podobným charakterem. Součástí zobrazení je jejich centrální prvek – ať už veřejný prostor, ulice, krajinný prvek atd. Další úrovní je uvedení některých událostí, které představují hodnoty sídla. Jednotlivým lokalitám přiřazujeme kromě jejich převažujícího využití i kategorie významu, měřítka a krátkou charakteristiku.
Pro územní plán znamená tento výkres vymezení funkcí i charakterů.
Prvky centrálních prostor vnořených lokalit jsou napojeny na hlavní prostor. Mají funkci méně významnou pro celek, ale organizační, významovou pro jednotlivou oblast. Obvykle určují ráz jejího charakteru díky projeveným znakům.
Názevpřevažující funkce, význam pro celek, meřítko
S í d e l n í
Úholičky
Sklípek bydlení, lokální význam, malé až střední měřítkoHabří bydlení, nadlokální význam, malé až střední měřítkoV Chaloupkách bydlení, celosídelní význam, malé až střední měřítkoVišňovka bydlení, celosídelní význam, malé až střední měřítkoZa hranou bydlení, celosídelní význam, malé až střední měřítkoZámek rekreační, nadlokální význam, malé až střední měřítko
Podmoráň
Podmoráňský potok bydlení, celosídelní význam, malé až střední měřítkoBrána bydlení, celosídelní význam, malé až střední měřítko
P ř í r o d n í
Hřivnáč rekreace, celosídelní význam, malé měřítkoChlumek rekreace, celosídelní význam, malé měřítkoModráňské skály rekreace, celosídelní význam, malé měřítkoNa Habří rekreace, celosídelní význam, malé měřítkoNa Zabitém rekreace, celosídelní význam, malé měřítkoPodmoráňský park rekreace, celosídelní význam, malé měřítkoSedliště rekreace, celosídelní význam, malé měřítkoStříbrník rekreace, celosídelní význam, malé měřítkoU Hajného rekreace, celosídelní význam, malé měřítkoU Krakova rekreace, celosídelní význam, malé měřítkoVltavské nábřeží rekreace, celosídelní význam, malé měřítko
V y b a v e n o s t a i n f r a s t r u k t u r a Základní vybavenost Úholiček je soustředěna do centra obce. Prostor návsi spolu s rekonstruovaným objektem budoucího obecního úřadu, navrhovaným obchodem a hostincem tvoří těžiště denního života obce. Areál zámku společně se zámecký parkem má nadmístní význam z hlediska ekonomického potenciálu. Nabízí zázemí jak společenským akcí, tak oddychovým a rodinným aktivitám usedlíkům i turistům. Zámecký park má díky dostatečné velikosti a intimitě velký potenciál stát se vyhledávaným výletním cílem, čemuž navrhujeme přizpůsobit jeho provoz, úpravu a napojení na hlavní veřejný prostor. Doplněním palety veřejné vybavenosti obce jsou bývalé hospodářské objekty navržené k rekonstrukci na zázemí pro spolkové a sportovní aktivity obyvatelů Úholiček a také jako příležitost pro lokalizaci zemědělského výzkumu, jako historicky přítomného fenoménu zastoupeného v obci areálem zahradnictví v jednom ze čtyř původních statků.
Obec je velmi dobře dostupná veřejnou dopravou, autobusovou i železniční. Železniční zastávka na trase Praha – Roudnice se nachází v části Podmoráň. Spolu s navrhovaným kotvištěm u ústí Podmoráňského potoka tvoří multimodální přestupní bod dopravních i turistických tras vedoucích podél Vltavy, který je zároveň i branou do údolní krajiny Úholiček. Z hlediska automobilové dopravy vzhledem k velikosti obce a jejímu navrhovanému rozvoji pokládáme obchvat obce z platného územního plánu za nadbytečný. Bezpečný průjezd obcí je zajištěn dopravními opatřeními upravujícími rychlost provozu, jejichž realizaci podporujeme, zejména v oblasti návsi, která má potenciál vymanit se ze současného dopravního výrazu.
Navrhované plochy rozvoje umisťujeme s ohledem na maximální využití stávající dopravní i technické infrastruktury obce. Na náplavce Vltavy vymezujeme alternativní polohu čističky odpadních vod, která řeší odvodnění obce gravitačně včetně Podmoráně.
Významnou zátěží krajiny Úholiček je skládka komunálního odpadu. Po plánovaném ukončení jejího provozu je nutná její následná rekultivace a zpětné začlenění do přírodní krajiny. Ekologický přístup k řešení oblasti skládky je důležitý také s ohledem na velkou turistickou atraktivitu údolí Podmoráňského potoka i jeho lesnaté hrany, jejíž podpoření je pro obec velkou příležitostí.
Pro některé navrhované zásahy je vhodné přehodnotit polohu katastrální hranice, především v místě nábřeží Vltavy. Odůvodněním může být historická poloha na břehu řeky.
Pro územní plán představuje tento výkres vhodné umístění infrastruktury a objektů vybavenosti.
hodnocení poroty:
Návrh ze skupiny reflektující přírodně krajinné podmínky v urbánním kontextu, s ucelenou představou o možném koncepčním rozvoji obce, s uceleným názorem na hierarchickou strukturu obce, s dobře uchopenou metodou zpracování, s velmi kvalitní formální prezentací a s odpovídající vypovídací hodnotou.
Návrh respektuje základní předpoklady obce, zachovává nejcennější partie a nabízí citlivý rozvoj lokalit s rozvojovým potenciálem (místa se skrytou krásou).
Porota považuje za ne zcela využitou příležitost pojetí nivy a práce s vodou, resp. zřízením případných vodních ploch v území.
