VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA

Katedra zdravotnických studií

Alternativní porody

Bakalářská práce

Autor: Nikola Radovská

Vedoucí práce: Mgr. Šárka Krajíčková

Jihlava 2014

Anotace

Tématem bakalářské práce jsou ,,Alternativní porody“. V teoretické části se autorka

zabývá fyziologickým porodem a alternativním porodnictvím. Praktická část je zaměřena

na zpracování výzkumu.

Teoretická část se zabývá fyziologickým průběhem porodu a jeho fázemi. Také jsou zde

popsány příznaky porodu, příjem v porodnici a anatomie porodních cest. Dále se autorka

věnuje alternativním metodám v porodnictví. Popisuje přítomnost blízké osoby při

porodu, polohy během I. a II. doby porodní, druhy alternativních porodů a pomůcky či

prostředky ke zmírnění porodních bolestí.

Praktická část obsahuje výsledky výzkumu, který byl proveden pomocí dotazníkového

šetření. Konečné výsledky jsou zpracovány do tabulek a grafů.

Klíčová slova

Porod, příznaky porodu, alternativní metody v porodnictví

Annotation

The theme of thesis are ,,Alternative births”. In the theoretical part, the author deals with

the physiological childbirth and alternative obstetrics. The practical part is focused on the

processing of research. The theoretical part deals with the physiological course of birth

and its phases. It describes the symptoms of birth, arrival to the maternity ward and birth

canal anatomy. Further, the author describes alternative methods in obstetrics. There is

information about presence of a loved one during labor, new positions in obstetrics, types

of alternative birth and equipment to alleviate pain. The practical part includes the results

of the research, obtained through a poll based on questionaries. The results were

processed and evaluated in the form of charts and graphs.

Key words

Childbirth, Symptoms of Childbirth, Alternative Methods of Obstetrics

Poděkování

Mé poděkování patří především paní Mgr. Šárce Krajíčkové za odborné vedení,

věnovaný čas, cenné rady a připomínky při vypracování této bakalářské práce.

Také bych ráda poděkovala všem respondentkám, které byly ochotny věnovat čas

vyplnění dotazníku.

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně.

Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská

práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících

s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“).

Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo

k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ.

Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména

§ 60 (školní dílo).

Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské

práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej,

zapůjčení apod.).

Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití

mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek

na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné

výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence.

V Jihlavě dne

......................................................

Podpis

OBSAH

OBSAH ............................................................................................................................ 6

1 ÚVOD ....................................................................................................................... 7

CÍLE VÝZKUMU ........................................................................................................................................ 8

PRACOVNÍ HYPOTÉZY............................................................................................................................... 8

2 FYZIOLOGICKÝ POROD .................................................................................... 9

2.1 PŘÍZNAKY PORODU ..................................................................................................................... 9

2.2 PŘÍJEM V PORODNICI ................................................................................................................. 10

2.2.1 Očistné klyzma..................................................................................................................... 10

2.2.2 Holení................................................................................................................................... 10

2.3 PORODNÍ CESTY ........................................................................................................................ 10

2.4 PORODNÍ DOBY ......................................................................................................................... 11

2.4.1 První doba porodní (otevírací) ............................................................................................. 11

2.4.2 Druhá doba porodní (vypuzovací) ....................................................................................... 12

2.4.3 Třetí doba porodní (porod lůžka) ......................................................................................... 12

2.4.4 Doba poporodní ................................................................................................................... 13

3 ALTERNATIVNÍ PORODNICTVÍ .................................................................... 13

3.1 ALTERNATIVNÍ METODY V PRŮBĚHU I. DOBY PORODNÍ ............................................................. 13

3.1.1 Pohyb a změna pozice .......................................................................................................... 13

3.1.2 Tlaková masáž ..................................................................................................................... 14

3.1.3 Hydro-analgezie ................................................................................................................... 15

3.1.4 Aromaterapie........................................................................................................................ 15

3.1.5 Audio-analgezie ................................................................................................................... 15

3.1.6 Akupunktura/akupresura ...................................................................................................... 16

3.1.7 Hypnóza ............................................................................................................................... 16

3.1.8 Elektro-analgezie (TENS) .................................................................................................... 17

3.2 POZICE PRO VLASTNÍ POROD (II. DOBU PORODNÍ) ..................................................................... 17

3.3 ROLE BLÍZKÉ OSOBY PŘI PORODU .............................................................................................. 18

3.3.1 Partner u porodu ................................................................................................................... 18

3.3.2 Dula ...................................................................................................................................... 19

3.3.3 Privátní porodní asistentka ................................................................................................... 19

3.4 PORODNÍ POMŮCKY .................................................................................................................. 20

3.4.1 Gymnastický míč ................................................................................................................. 20

3.4.2 Vak ....................................................................................................................................... 20

3.4.3 Porodní stolička ................................................................................................................... 20

3.4.4 Žebřiny/závěsné lano ........................................................................................................... 20

3.5 DRUHY ALTERNATIVNÍCH PORODŮ ........................................................................................... 21

3.5.1 Ambulantní porod ................................................................................................................ 21

3.5.2 Programovaný porod ............................................................................................................ 22

3.5.3 Porod do vody ...................................................................................................................... 22

3.5.4 Porod doma .......................................................................................................................... 23

4 VÝZKUM ............................................................................................................... 24

4.1 METODIKA VÝZKUMU ............................................................................................................... 24

4.2 CHARAKTERISTIKA VZORKU RESPONDENTŮ .............................................................................. 24

4.3 CHARAKTERISTIKA VÝZKUMNÉHO PROSTŘEDÍ .......................................................................... 24

4.4 PRŮBĚH VÝZKUMU .................................................................................................................... 24

4.5 ZPRACOVÁNÍ ZÍSKANÝCH DAT .................................................................................................. 24

4.6 VÝSLEDKY VÝZKUMU ............................................................................................................... 25

4.7 ANALÝZA HYPOTÉZ .................................................................................................................. 39

4.8 DISKUZE.................................................................................................................................... 43

4.9 NÁVRH ŘEŠENÍ A DOPORUČENÍ PRO PRAXI ................................................................................ 45

ZÁVĚR .......................................................................................................................... 46

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ......................................................................... 47

SEZNAM TABULEK A GRAFŮ ................................................................................ 50

SEZNAM PŘÍLOH ...................................................................................................... 51

7

1 Úvod

Autorka zvolila téma bakalářské práce ,,Alternativní porody“. Protože je tento termín

v současném porodnictví velmi často užíván, chtěla autorka zmapovat, jak tento pojem

vnímají a chápou těhotné ženy. Zdali mají jasné představy či přání o tom, jak prožít svůj

porod.

Porod představuje v životě ženy výjimečné období, ale zároveň i náročnou životní situaci,

jejíž průběh se odráží v mnoha faktorech. Mezi faktory, které lze ovlivnit patří především

prostředí, v němž žena svůj porod prožívá, alternativní poloha při porodu a především

respektování či umožnění individuálních přání rodičky.

V teoretické části je popsán fyziologický porod a jednotlivé porodní doby. Dále je tato

práce zaměřena na různé alternativní metody, které mohou rodičky využít v průběhu

porodního děje. Poslední částí této práce je výzkum, který byl proveden na základě

dotazníku. Cílem výzkumu bylo zjistit informovanost žen týkající se porodu a prostředí,

jejich názory či zkušenosti.

Vytvořením této bakalářské práce by autorka chtěla přispět k informovanosti žen o

alternativách v porodnictví a poskytnout jim přehled nejpodstatnějších informací o

porodu a jeho alternativních možnostech.

8

Cíle výzkumu

Cílem bakalářské práce je zjistit jaké metody alternativních porodů ženy znají a které

z nich by chtěly během porodu využít.

1. Zjistit jaké metody alternativních porodů ženy znají

2. Zjistit jaké metody alternativních porodů by ženy chtěly využít

Pracovní hypotézy

1. Více než 80 % žen zná alespoň jednu možnost alternativního porodu

2. Více než 70% žen nezná možnost ambulantních porodů

3. Více než 60% žen by chtělo využít polohy vleže na boku

4. Více než 70% žen by chtělo využít hydro-analgezii

5. Více než 50% žen by chtělo využít míč jako pomůcku k porodu

6. Méně než 10% žen by chtělo využít ambulantního porodu

7. Více než 60 % žen využilo alternativní metodu při porodu

9

2 Fyziologický porod

Porodem (partus) je označeno vypuzení nebo vynětí plodového vejce (plod, placenta,

pupečník, plodová voda, plodové obaly) z matčina těla. Podle ukončeného týdne

těhotenství rozdělujeme porod na předčasný (před ukončeným 37. týdnem těhotenství),

porod v termínu (mezi 38. - 40. týdnem těhotenství) a porod potermínový (po

ukončeném 40. - 42. týdnu těhotenství). Porozeným plodem nazýváme živého

novorozence se známkami života a minimální hmotností 500g, nebo přežije-li

novorozenec s nižší porodní hmotností a alespoň jednou známkou života déle než 24

hodin. Plod bez známek života s porodní hmotností 1000g a více je též klasifikován jako

porod. Za známky života novorozence označujeme srdeční akci, dech, aktivní pohyb

svalstva a pulzaci pupečníku. Průběh porodu dělíme na tři doby porodní a dobu

poporodní, která je někdy označována jako čtvrtá doba porodní (Roztočil a kol., 2008;

Čech a kol., 1999).

2.1 Příznaky porodu

Porod začíná ve chvíli, kdy se objeví děložní kontrakce, jež se od tzv. poslíčků liší

pravidelným a zesilujícím charakterem. Tyto zesilující stahy děložní, které ženu nutí

měnit rytmus dýchání a polohu těla, by měli trvat alespoň 2 hodiny a mít interval alespoň

po 5ti minutách. Poté je doporučeno odjet do porodnice.

Při odtoku plodové vody se žena musí vždy dostavit do porodnice do 2 hodin. Všímáme

si barvy odtékající tekutiny. Pokud je plodová voda narůžovělá s příměsí mázku, žena

nemá kontrakce a cítí pohyby plodu normálně, je vše v pořádku a do porodnice nemusí

spěchat. Jestli-že má jinou barvu (žlutou, zelenou, nahnědlou nebo obsahuje jasnou krev),

do porodnice se žena musí dostavit ihned. Taktéž při výskytu krvácení jasnou krví, na

které je potřeba použít více než 2 vložky, je nutné jet okamžitě do porodnice. Špinění či

hlen s krví signalizují pouze otevírání porodních cest.

Pokud má žena pocit velkého tlaku na konečník (jako při velké zácpě), je nutné jet do

porodnice i při delším intervalu pravidelných zesilujících kontrakcí (Trča, 1990; Pařízek,

2005).

10

2.2 Příjem v porodnici

S každou ženou je při příjmu sepsána anamnéza, změřena teplota, spočítán puls, změřen

krevní tlak, vyšetřena moč a je natočen záznam činnosti srdíčka dítěte (vstupní

kardiotokografické vyšetření). Dále lékař prohlédne ženu, provede vnitřní porodnické

vyšetření, aby zjistil, v jaké fázi porodu se žena nachází. Na základě všech vyšetření určí

lékař rámcový program průběhu porodu. Porodní asistentka nebo lékař se s ženou

dohodnou, zda chce nebo nechce tzv. předporodní přípravu. Předporodní přípravou se

rozumí očistné klyzma, osprchování a případné oholení genitálií. Veškeré informace jsou

zaznamenávány do porodopisu (Pařízek, 2005).

2.2.1 Očistné klyzma

Jinými slovy „klystýr“ je aplikace vlažné vody do konečníku v první době porodní, a

to za účelem vyprázdnit stolicí naplněné tlusté střevo. Po vyprázdnění nemusí mít žena

starost o to, jestli jí při porodu bude odcházet stolice. Další výhodou klyzmatu je

spasmolytický účinek – prohřátí břišní dutiny je v mnoha případech přirozenou metodou

zesílení kontrakcí a urychlení porodu. Alternativou je v tomto případě aplikace roztoku

YAL, který funguje na podobném principu jako nemocniční klystýr a žena si ho zavádí

sama. Na rozdíl od teplého nálevu vodou nemá spasmolytický efekt. V dnešní době se

očistné klyzma rutinně neprovádí, výjimkou je porod do vody. Pokud si žena klyzma

nepřeje, neměla by být do této procedury nucena (Pařízek, 2008; www.babyonline.cz;

maminka).

2.2.2 Holení

Holení genitálií není v dnešní době u vaginálního porodu již nutné. U ukončení porodu

císařským řezem je nutné oholit chloupky v místě, kudy povede řez. Ženám s bujným

ochlupením je doporučeno oholení v oblasti hráze a konečníku, z důvodu případného

poranění či epiziotomie a nutnosti následného šití (www.babyonline.cz; maminka).

2.3 Porodní cesty

Jsou označením pro prostor, kterým prochází plod během porodu. Rozeznáváme porodní

cesty tvrdé (kostěné) a porodní cesty měkké. Měkké porodní cesty jsou tvořeny dolním

děložním segmentem, hrdlem, pochvou, zevními rodidly a pánevním dnem.

http://www.babyonline.cz/

http://www.babyonline.cz/

11

Tvrdé porodní cesty označujeme termínem „ pánev“ (pelvis). Pánev je tvořena dvěma

pánevními kostmi a kaudální částí páteře, což je kost křížová a kostrč. Vzadu jsou pánevní

kosti spojené s kostí křížovou kloubně (articulatio sacroiliaca). Přední strana pánevních

kostí je spojena stydkou sponou (symphysis pubica). Ženská kostěná pánev sestává ze 4

pánevních rovin, a sice z roviny vchodu pánevního, roviny šíře pánevní, roviny úžiny

pánevní a roviny východu pánevního.

Měkké porodní cesty tvoří za porodu souvislý porodní kanál, který je nahoře ukončený

dutinou děložní. Sestává z měkkých tkání (svaly, vazivo), které jsou na konci těhotenství

prosáklé a poddajné (Roztočil a kol., 2008; www.porodnice.cz).

2.4 Porodní doby

2.4.1 První doba porodní (otevírací)

Doba otevírací má 2 fáze: první začíná pravidelnými děložními kontrakcemi, které

způsobí rozevření a zánik děložního hrdla. Sledujeme zde intenzitu, frekvenci a

pravidelnost kontrakcí a to buď pohmatem nebo KTG záznamem. Druhá fáze začíná

vznikem děložní branky a končí jejím zánikem. K otevírání děložního hrdla může

docházet již několik týdnů před koncem těhotenství. Plod je ke konci těhotenství uložen

v tekutém prostředí (plodová voda), které je ohraničeno plodovými obaly (amnion a

chorion). V termínu porodu je plodové vody kolem 600 až 700 ml. V průběhu první doby

porodní se zvětšuje tlak plodové vody na vak plodových blan, tzn., že v určité chvíli

plodové blány prasknou a plodová voda odteče. Pokud plodová voda neodteče spontánně

a děloha je již značně otevřená, je nutno provést tzv. amniotomii neboli dirupci vaku blan.

Hlavička plodu je do porodu nad pánví a je volně pohyblivá. Ve chvíli, kdy začne porod,

je hlavička vtlačována do porodních cest pomocí síly vytvářené děložními stahy. Hlavička

se nejprve skloní co nejvíce k hrudníčku (flexe hlavičky), protože v této poloze bude

procházet nejmenším průměrem. Díky tomu, že vnitřní rozměry ženské pánve mají

různou velikost v horní a dolní oblasti, hlavička dítěte musí během otevírací doby vytvářet

složitý mechanismus pohybu. Působením děložních stahů je hlavička dítěte posouvána

směrem k pochvě ven, přičemž dochází k přizpůsobení tvaru kostěné pánve a tudíž

k vnitřní rotaci, deflexi a nakonec zevní rotaci hlavičky plodu.

12

Délka první doby porodní trvá u prvorodiček průměrně 10 až 12 hodin. U vícerodiček 6

až 8 hodin (Pařízek, 2005; Trča, 1990; Zwinger a kol., 2004).

2.4.2 Druhá doba porodní (vypuzovací)

Druhá doba porodní začíná absolutním rozvinutím děložní branky a končí porodem dítěte.

Kontrakce jsou častější, silnější a trvají déle. Zánik branky se někdy ohlásí pocitem na

zvracení nebo pocitem nucení na stolici a rodička má nutkání k tlačení. V průběhu II.

doby porodní lékař či porodní asistentka kontroluje vnitřním vyšetřením průběh vnitřní

rotace a sestup hlavičky. V této době je dítě tlačeno jak silou děložních kontrakcí, tak i

aktivní spoluprací rodičky, která zapojuje břišní lis a tím vypuzuje dítě ze svého těla.

Rodičce doporučíme použít břišní lis, pokud je zašlá branka, odteklá plodová voda,

hlavička v rovině pánevní úžiny, šev šípový je dorotován do přímého průměru a jsou-li

přítomné nutivé kontrakce. V indikovaných případech se v tomto období může provést

mediální či mediolaterální nástřih hráze (episiotomie) a to zejména z důvodu chránění

hráze matky před poraněním, k urychlení porodu a snížení tlaku na hlavičku a tím

zamezení vzniku hypoxie plodu. Episiotomie se provádí při sestupu hlavičky a napjaté

hrázi za kontrakce. Druhá doba porodní trvá u prvorodiček přibližně 1 hodinu a u

vícerodiček kolem 20 až 30 minut (Pařízek, 2005; Roztočil a kol., 2008; Binder a kol.,

2011).

2.4.3 Třetí doba porodní (porod lůžka)

Třetí doba porodní začíná porodem dítěte a končí porodem lůžka neboli placenty. Po

porodu dítěte dochází k retrakci dělohy - je kulovitá, tuhá a její horní okraj dosahuje

k pupku. Po chvíli klidu se objeví nebolestivé stahy dělohy, kterými se placenta odloučí

od děložní stěny a klesá do pochvy, kde lůžko vyvolá slabý pocit nucení k tlačení. Po

zatlačení je placenta porozena i s blanami. Placenta je měkká, houbovitá tkáň, tvaru

koláče o průměru asi 20 cm. Porozené lůžko musí být pečlivě prohlédnuto lékařem či

porodní asistentkou, zda je celé. Tato doba trvá průměrně 5 až 10 minut při aktivním

(medikamentózním) vedení třetí doby porodní, jinak trvá 15 – 30 minut (Pařízek, 2005;

Trča, 1990; Dlhoš, Macků, 1981).

13

2.4.4 Doba poporodní

Je to doba v rozmezí 2 až 3 hodin po porodu placenty, kdy je žena trvale sledována, neboť

je v této době nejvíce ohrožena časným poporodním krvácením. Myometrium (svalovina

dělohy) se kontrahuje a děloha se zmenšuje. Palpačně je stěna dělohy tuhá a její horní

okraj (fundus) sahá asi 3 prsty pod pupek. Po dobu tohoto časového intervalu je sledována

výška fundu, krvácení z rodidel a celkový stav ženy (Dlhoš, Macků, 1981; Roztočil, 2008;

Pařízek, 2005).

3 Alternativní porodnictví

V dnešní době je pojem alternativní porodnictví často používán, avšak málokdo přesně

ví, co vlastně znamená. Jedná se zejména o respektování individuálních potřeb rodičky a

jejího partnera a o úsilí zajistit prostředí při porodu a porod samotný jako významný

životní zážitek. Alternativní vedení porodu si zakládá na komplexním přístupu, jehož

součásti uznávají obecné principy porodnictví, ale zároveň vycházejí vstříc požadavkům

rodící ženy. Podporují její aktivní roli v těhotenství, při porodu a v poporodním

období. Jde o alternativy k již zavedenému stylu porodnictví, které ovšem nic

nemění na podmínkách bezpečnosti rodičky i plodu (www.pdcap.cz).

3.1 Alternativní metody v průběhu I. doby porodní

Je zde mnoho možností, jak zmírnit bolest při porodu. Většinou bolest nevymizí úplně.

Pokud se zkombinují různé metody tlumení bolesti, jisté procento žen dokáže s bolestí

úspěšně pracovat. Vnímání porodních bolestí je individuální. Záleží na několika faktorech

ovlivňující bolest např. práh bolesti, tolerance bolesti, velikost pánve a dítěte, únava a

vyčerpanost rodičky, naléhání a pozice plodu, psychosociální faktory atd. (Simkinová,

2000; Čermáková, 2008; Chmel, 2004; Ratislavová, 2008)

3.1.1 Pohyb a změna pozice

Zajistíme-li rodičce možnost volného pohybu během porodu, bude se cítit mnohem lépe

a v souvislosti s tím může dojít k urychlení porodu. Je vhodné, aby žena měnila svou

polohu každých 30 minut (vstala, prošla se, sedla si, stála v předklonu, pohupovala se

atd.) Samozřejmě záleží na rodičce, jaká poloha jí bude nejvíce vyhovovat. Na změně

14

pohybu nemusíme nutně trvat, pokud matka své pocity během stahů snáší dobře a porod

postupuje (Simkinová, 2000; Čermáková, 2008).

Úlevové polohy během porodu rozdělujeme na polohy vertikální a horizontální. Mezi

polohy vertikální řadíme sed (na míči, porodním vaku nebo stoličce, partnerovi na

stehnech), dřep, klek, pomalé tancování, chůze, stoj, kolenoprsní polohu. Jako

horizontální polohu označujeme polohu vleže na boku, s možností uložení polštáře nebo

míčku mezi kolena či stehna (Čermáková, 2008).

Význam jednotlivých poloh:

poloha vleže na levém či pravém boku – jde o polohu odpočinkovou, která

při kombinaci s chůzí podporuje vývoj porodu

poloha v sedu – při sedu na míči může houpavý pohyb a působení gravitace

zpříjemnit a urychlit porod, mírní bolesti v křížové oblasti a umožňuje masáž zad;

je důležité mít kost křížovou volně v prostoru

dřep v závěsu – jedna z nejúčinnějších pozic, která rozšiřuje pánevní vchod,

umožňuje lepší vstup plodu do porodních cest

startovací poloha – tato poloha rozšiřuje pánev

stoj s nakláněním se dopředu – k partnerovi nebo s oporou o předmět, kontrakce

jsou méně bolestivé a produktivnější

kolenoprsní poloha – tato poloha je vhodná při nežádoucím tlačení, při otoku

porodní branky nebo při špatném vstupování hlavičky. Ulevuje bolestem zad a

také hemoroidům (Čermáková, 2008; Yates, 2009), (viz. Příloha č. 2).

3.1.2 Tlaková masáž

Pokud rodičku trápí silná bolest v zádech, můžeme do oblasti křížové páteře přitlačit pěst,

dlaň nebo použít válečky určené k masáži zad. Je však nutné ženu přidržet zepředu ve

výši horního okraje pánve z důvodu prevence odstrčení při větším tlaku. Samozřejmě

interval a intenzitu masáže provádíme dle přání ženy (Simkinová, 2000).

15

3.1.3 Hydro-analgezie

Donedávna ženy využívaly možnost sprchy nebo lázně při porodu málokdy. Použití teplé

vody během porodu má několikerý účinek. Ve vodě dochází k uvolnění svalů, k

posílení děložní činnosti, a v neposlední řadě k psychickému uvolnění a zklidnění. Žena

může využít:

sprchu – stimulace kůže pomocí sprchy je pro ženu velice příjemná a napomáhá

omezit vnímání bolesti. Při kontrakci žena sprchuje bříško nebo dolní část zad.

vanu – teplota vody by neměla přesáhnout hodnotu 37,2 C. Při vyšší teplotě

dochází k přehřátí těla jak matky, tak i plodu, obtížnému dýchání, nevolnosti,

zrychlení pulsu a poklesu krevního tlaku. Musíme ženu informovat o důležitosti

pitného režimu během koupele. Teplá lázeň občas může urychlit pomalý postup

porodu v I. době porodní (Čermáková, 2008; Simkinová, 2000).

3.1.4 Aromaterapie

Aromaterapie je označení pro staré léčebné umění, které má v současnosti nezastupitelné

místo mezi alternativními a doplňkovými terapiemi (Lunny, 2005).

Jsou používány především éterické oleje a hydroláty.

Éterické oleje účinkují v našem těle pomocí inhalace nebo přes kůži. A to při masáži nebo

koupeli ve vodní lázni. Použití éterických olejů během porodu je bezpečný a

přirozený způsob, který může porod znatelně usnadnit. Pokud jsou tyto oleje správně

použity, mohou zmírnit bolest, napomoct správnému dýchání a poskytují ženě pocit

uvolnění. Ke zklidnění se používá levandule, grep či mandarinka. K posílení děložních

kontrakcí např. rozmarýn.

Hydroláty jsou aromatizované vody, které vznikají kondenzací vodních par během

destilace rostlinných složek, nejčastěji květů. Jejich účinek je jemnější, nanáší se přímo

na pokožku a na rozdíl od éterických olejů se neředí ( Lunny, 2005; Čermáková, 2008).

3.1.5 Audio-analgezie

Hudba napomáhá ženě k uvolnění a celkovému zklidnění. Může snižovat krevní tlak a

upravovat dechovou frekvenci. Jako nejvhodnější jsou doporučovány hluboké tóny

16

meditačních skladeb, relaxační zvuky nebo vážná hudba. Pro relaxaci lze samozřejmě

využít i řadu dalších žánrů, neboť zde platí, že každý člověk podle svého temperamentu,

sociální skupiny či věku poslouchá jinou hudbu (Čermáková, 2008).

3.1.6 Akupunktura/akupresura

Akupunktura je metoda, která je využívána v Číně a v zemích jihovýchodní Asie více než

5000 let. Principem akupunktury je zavedení jehly pod kůži na jasně zvoleném bodě,

někdy i v kombinaci s elektrickou stimulací. V průběhu porodu je akupunktura využívaná

především ke snížení napětí, k uklidnění rodiček a v případech placentární retence. Časté

je také spojení akupunktury a moxibuce. Při moxibuci jsou páleny různé byliny asi 2

centimetry nad určitým místem kůže tak, aby zahřátí bylo pocítěno a využito.

Analgetická účinnost akupunktury je jen kolem 5% (Pařízek, 2005; Wallerová, 2001).

Akupresura je léčitelské umění, které vychází ze staročínského principu yin a yang.

Jestliže se stlačí jisté akupresurní body, může se ženě ulevit od bolesti a dokonce porod

i poněkud urychlit. Pro stlačení těchto bodů se používá palec nebo špička prstu.

Nejoblíbenějšími body používanými při porodu jsou bod Ho-ku a bod sleziny č. 6.

Rovnoměrným stlačením těchto bodů na určitý čas a v určitých intervalech přináší ženě

úlevu.

Bod Ho-ku se nachází na hřbetě ruky, tam, kde se stýkají záprstní kůstky palce a

ukazováku. Na tento bod tlačíme palcem proti záprstní kůstce ukazováku po dobu 10

vteřin, 3x za sebou s krátkou přestávkou mezi jednotlivými stlačeními (viz. Příloha

č. 4).

Bod sleziny č. 6 najdeme na vnitřní straně holeně asi čtyři prsty nad kotníkem. Palcem

zatlačíme proti kosti, jemně zezadu po dobu 1 minuty (viz. Příloha č. 4), (Simkinová,

2000; Wallerová, 2001).

3.1.7 Hypnóza

Tato metoda je založena na spojení silné sugesce a distrakce, izolace od nepříjemného

zážitku a soustředěnosti na jiný, příjemnější zážitek. Hypnóza je časově náročná metoda

a vyžaduje správnou přípravu již před porodem. Do transu se matka může dostat sama

nebo ji do tohoto stavu přivede vyškolená partner či psychoterapeut, který ženu k

porodu doprovází. Je účinná asi jen u 25 % žen (Simkinová, 2000; Pařízek, 2005).

17

3.1.8 Elektro-analgezie (TENS)

TENS se s oblibou využívá zejména při křížových bolestech během porodu a

ke zvládnutí bolesti po císařském řezu. Je to metoda, která využívá proměnlivých

elektrických stimulů na kůži na obou stranách páteře v oblasti dolní hrudní a horní bederní

páteře. Nástup účinku začne působit do 40 minut po jeho zavedení. Žádné nežádoucí

vedlejší účinky jak pro matku tak i dítě nebyly zjištěn. Účinnost této metody se pohybuje

pouze okolo 20% (Pařízek, 2005; Simkinová, 2000).

3.2 Pozice pro vlastní porod (II. dobu porodní)

Průzkumem přírodních národů nedotčených vlivy naší civilizace se prokázalo, že

kolem 85 % žen rodí v poloze vertikální (tzn. vestoje, vkleče, v dřepu, vsedě). V

nynějším porodnictví je nejčastěji používána horizontální poloha na zádech, která

je pro lékaře nejpřehlednější a která byla zavedena do praxe již v 16. - 17. století. V

průběhu II. doby porodní je v dnešní době ženám umožněno, aby si samy zvolily polohu,

která je pro ně nejpohodlnější. Je zde třeba varovat před dlouhým ležením na zádech,

což má za následek poruchu prokrvení dělohy a tím i placenty. Současné porodnické lůžka

umožňují ženám při porodu nejrůznější polohy.

vleže na boku – je to poloha, ve které se mezi kontrakcemi dobře odpočívá.

Pomůže zpomalit příliš rychlý porod. Je vhodná u žen, u kterých se vyskytují

hemoroidy (tlak na ně je v této poloze menší) a u žen, které trpí hypertenzí. Dále

tato poloha zajišťuje zvětšení prostoru v pánvi pro procházející miminko.

na všech čtyřech nebo v kleče s oporou – jako opora zde může být postel, žebřiny,

partner apod. Tato poloha napomáhá stočení dítěte do vhodné pozice pro porod.

Uleví rodičce od bolesti v zádech a napomáhá úpravě frekvence srdečních ozev

plodu. Tato poloha také uvolňuje tlak na hemeroidy.

vsedě – zejména na porodní stoličce, dále na porodní posteli, porodním vaku,

případně partnerovi na stehnech. Tato poloha lépe uvolní dno pánevní a díky tomu

je tlačení efektivnější. Není vhodná při zadním postavení nebo má-li žena

zvýšenou bolestivost v oblasti křížové a kostrči.

ve dřepu – napomáhá uvolnění svalů, které se na pánev upínají. V této poloze se

prostor v pánvi zvětší, čímž je usnadněný vstup dítěte do porodních cest. Výhodou

18

je menší úsilí ženy při tlačení, horizontální část trupu stlačuje vrchol dělohy a tlačí

dítě směrem dolů, což zajistí rychlejší sestup. K využití této polohy musím mít

miminko dorotovanou hlavičku a sestouplou na úroveň trnů sedacích kostí. Příliš

dlouhé setrvání v této pozici může způsobit otok vnějších rodidel. Tato pozice

není vodná při epidurální analgezii nebo má-li žena potíže s dolními

končetinami, například artritidou. Je to poloha fyzicky náročnější a proto je

potřeba ji v těhotenství trochu trénovat.

ve stoje – v této poloze se lépe uvolní svaly dna pánevního a žena může pociťovat

zvýšenou potřebu tlačit (viz. Příloha č. 3), (Pařízek, 2005; Čermáková, 2008;

Simkinová, 2000; betynka).

3.3 Role blízké osoby při porodu

V současné době velké procento budoucích maminek neprožívá svůj porod izolovaně.

Rodička může být doprovázena na porodní sál blízkou osobou, nejčastěji otcem dítěte.

Jeho roli může v některých případech zastoupit i matka rodičky, kamarádka, privátní

porodní asistentka nebo dula. Tito lidé jsou pro ženu v době porodu oporou jak

psychickou tak i praktickou. Přítomnost doprovázejících osob u porodu dnes umožňuje

většina porodnic v České republice (Čermáková, 2008).

3.3.1 Partner u porodu

Přítomnost otce dítěte u porodu je v současnosti velmi oblíbená a spousta partnerů tuto

možnost využívá. Existují speciální kurzy pro nastávající tatínky, v němž jsou partneři

informováni a poučeni o svých možnostech pomoci rodičce. Budoucí tatínek, pokud je

připraven z předporodních kurzů, může být ženě velkou oporou a to zejména v první době

porodní, např.:

pomáhá při pohybu po místnosti

provádí masáž zad, která uleví bolesti v křížové oblasti

podává jí vodu na pití

sleduje rodičku, zda nezapomíná na správné dýchání

uklidňuje, chválí a povzbuzuje

19

zajišťuje spojení s porodní asistentkou v případě potřeby (Chmel, 2004; Trča,

2004).

Ve druhé době porodní:

zajišťuje oporu v poloze, kterou žena zaujímá

povzbuzuje v tlačení a v uvolnění

po narození dítěte pomáhá přidržovat děťátko na bříšku

může přestřihnout pupeční šňůru

pochválí za perfektní zvládnutí porodu (Čermáková, 2008).

3.3.2 Dula

Dula je termín, který charakterizuje speciálně vyškolenou ženu, která poskytuje těhotné

ženě emocionální i fyzickou oporu během těhotenství, porodu a šestinedělí. Tato žena

neposkytuje zdravotnické služby, není náhradou porodní asistentky nebo lékaře. Dula

poskytuje těhotné ženě doporučení ohledně životosprávy, spolupracuje na přípravě

porodního plánu, doprovází ženu během porodu, provádí masáže, pomáhá při volbě

polohy a nefarmakologických úlevových metod během porodu. Hlavní úlohou duly

během porodu je vytvořit rodičce pocit bezpečného a uvolněného prostředí a mohla se

tak plně soustředit na samotný porod (Pařízek, 2005; Klaus, Marshall H., 1927).

3.3.3 Privátní porodní asistentka

Je porodní asistentka, která má licenci k provozu nestátního zdravotnického zařízení a

vykonává svou práci bez odborného dohledu lékaře. Pracuje v primární sféře (tzn.,

že pečuje o těhotnou ženu během fyziologického těhotenství, porodu, šestinedělí a

pomáhá s péčí o novorozence a kojence do věku 6 týdnů). Má-li tato asistentka smlouvu

s danou porodnicí, může doprovázet ženu na porodní sál a být porodní asistentkou, která

se věnuje pouze jí. Privátní asistentka je termín spojující roli porodní asistentky a duly

(Čermáková, 2008).

https://vufind.mzk.cz/Author/Home?author=Klaus%2C%20Marshall%20H.%2C%201927-

20

3.4 Porodní pomůcky

3.4.1 Gymnastický míč

Sed na míči pomáhá ženě uvolnit pánevní dno a tlumit bederní bolesti, zvláště když

se na něm během kontrakce mírně pohupuje nebo krouží pánví. Na míči se sedí celou

vahou, se široce rozkročenýma nohama, které se opírají o zem celou plochou chodidla.

Pro větší pocit jistoty se žena může opírat o nějaký pevný bod – postel, žebřiny, partner.

Míč může být využit také při poloze v kleku, kdy se o něj žena horní polovinou trupu

opírá (viz. Příloha č. 5), (www.aperio.cz).

3.4.2 Vak

Porodní vak se využívá během druhé doby porodní. Poloha ženy na něm připomíná

polohu na porodnickém lůžku. Na vak se žena usadí tak, aby si v něm vytvořila dolíček,

což jí zabrání ve sklouzávání. Pohodlně se opře zády o vak a roztáhne nohy do šířky,

partner jí může být oporou (viz. Příloha č. 5), (www.aperio.cz).

3.4.3 Porodní stolička

Využívá se také během druhé doby porodní. Porodnických stoliček je mnoho druhů,

můžou být různě vysoké i tvarované, s opěradly nebo bez nich. Stoličky bez opěradel

umožňují volnost při polohování. Žena sedí na stoličce se široce roztaženýma nohama a

partner sedí za ní na židli nebo posteli. Existuje i verze ,,tandem“, což je stolička

s opěradlem a delší plochou na sezení, kdy partner sedí vzadu a žena před ním. V této

poloze se o partnera může opřít a držet se jej (viz. Příloha č. 5), (www.aperio.cz).

3.4.4 Žebřiny/závěsné lano

Obě pomůcky se mohou využít jak v první tak i ve druhé době porodní. Slouží k zavěšení

vestoje nebo v dřepu, čímž dochází k uvolnění dolních partií těla, zvláště svalů křížové

oblasti zad a pánve. Není zde třeba asistence další osoby (viz. Příloha č. 5),

(www.aperio.cz).

http://www.aperio.cz/

21

3.5 Druhy alternativních porodů

V současnosti existuje již i u nás možnost vybrat si způsob, jakým žena své dítě porodí.

Může to být například jedna z alternativních poloh během II. doby porodní, porod do

vody či ambulantní porod. Vždy ale záleží na vybavení a praxi porodnického zařízení.

Přirozený porod znamená porod bez užití léků a zásahu do porodního děje tzn. bez

urychlování či jiného ovlivnění porodu pomocí medikamentů, bez tišení bolesti pomocí

analgezie nebo jiných lékařských postupů. Přirozený porod se považuje za náročnější

pro ženu, ale často příznivější pro plod. Samozřejmě existují případy, kdy není jiná

možnost než lékařsky vedený porod a to z důvodu zvýšeného rizika pro matku nebo

dítě (Černá, 2004).

3.5.1 Ambulantní porod

Alternativou domácího porodu je porod ambulantní. Je to volba pro ženy, které se chtějí

z jakéhokoliv důvodu vyhnout pobytu v porodnici. Tento způsob porodu zkracuje nutnost

pobytu v porodnici na minimum (2. - 4. doba porodní), zbytek žena prožívá v domácím

prostředí. Proběhne-li porod bez komplikací, žena je i s novorozencem propuštěna z

porodního sálu do domácího prostředí, avšak nejdříve za 12 hodin po porodu.

Předpokladem pro tento druh porodu je zcela fyziologický porod a nekomplikovaný

zdravotní stav jak matky, tak dítěte. Je zde také nutnost mikrobiologického vyšetření

pochvy matky v období 4 – 6 týdnu pře porodem. Podmínkou pro ambulantní porod také

je, že v rodině nesmí být výskyt otevřené formy TBC.

Ženu po porodu v domácnosti navštíví:

druhý poporodní den – ženu navštíví dětská sestra, která kontroluje nejen dítě a

kojení, ale také porodní poranění a zavinování dělohy u ženy

třetí poporodní den – ženu navštíví dětský lékař, který vyšetří novorozence

čtvrtý poporodní den – ženu navštíví porodník

pátý poporodní den – přijde opět dětský lékař, který odebere novorozenci krev na

vyšetření, které zjišťuje přítomnost některých vrozených vad látkové výměny

22

Tento typ porodu samozřejmě klade zvýšené nároky na matku, která musí dítě sledovat,

a v případě výskytu problému nebo pochybností se spojit s lékařem. K usnadnění

sledování příjmu potravy u dítěte, je matce zapůjčena váha (Čermáková, 2008; Pařízek,

2005).

3.5.2 Programovaný porod

Je uměle vyvolaný porod v patřičném termínu ukončení těhotenství. Obvykle se takto

ukončuje těhotenství na žádost rodičky, aniž by tomu předcházely zdravotní důvody. Jako

priorita plánovaného porodu se uvádí zejména průběh v denní době a v termínu, který si

žena sama předem naplánovala. Rodička se často aktivně účastní porodního děje, neboť

je na porod psychicky připravená. Nevýhodou tohoto typu porodu je, že není

přirozený, a že nejsou zcela využity všechny biologické faktory, které

samovolně vyvolávají porodní činnost (Pařízek, 2005).

3.5.3 Porod do vody

Porod do vody byl do praxe uveden francouzským porodníkem Michelem Odentem v

roce 1983 jako nový způsob vedení porodu.

Je to způsob vedení porodu, kdy je dítě vypuzováno pod úrovní vodní hladiny. Pobyt ve

vodní lázni během porodu má pro ženu příznivý účinek na cévní a svalový systém, snižuje

odpor dolního děložního segmentu a porodního kanálu, zvyšuje práh bolestivosti a snižuje

psychické napětí rodičky.

Pro uskutečnění porodu do vody je nutno splnit určitá kritéria:

fyziologická, jednočetná, donošená gravidita v poloze plodu podélné hlavičkou

hygienikem schválená vodní lázeň, která musí mít protiskluzový povrch, nesmí

mít ostré hrany, musí být přístupná ze tří stran a má rychlovýpustný systém

stálá přítomnost alespoň 2 osob pro případný transport rodičky z lázně

možnost ukončení porodu do 15 minut při akutně vzniklé komplikaci porodu

vyškolený personál (porodník, porodní asistentka, neonatolog, neonatologická

sestra)

23

informovanost rodičky o kladech ale i možném riziku

kontraindikací jsou infekční onemocnění rodičky (zejména žloutenka a HIV

pozitivita), GBS pozitivita, výskyt jakékoliv porodnické nebo jiné patologie v

průběhu I. a II. doby porodní či podání analgetik nebo epidurální analgezie

Rodičce musí být před vstupem do vodní lázně podáno klyzma z důvodu prevence

kontaminace vody. Žena do lázně vstupuje nahá a může tam s ní být přítomen i otec.

Teplota vody v lázni nesmí být vyšší než 38°C. Žena ve vodě zaujímá polohu, která

je pro ni nejpohodlnější tak, aby byl umožněn přístup k rodidlům. Dodržuje pitný režim.

Ozvy plodu se monitorují intermitentně CTG sondami, které jsou speciálně upraveny pro

použití pod vodou. Episiotomie je prováděna jen výjimečně. Dítě je po porodu ihned

vyzvednuto nad hladinu, osušeno a přiloženo k prsu matky. Placenta je rozena již mimo

vodní lázeň (Roztočil, 2005).

3.5.4 Porod doma

Porod doma byl dříve naprosto běžný, ale v dnešní době je již vzácností. Lékaři a

značné procento porodních asistentek jsou z důvodu malé bezpečnosti jak matky, tak

dítěte domácím porodům jen málokdy nakloněni. Komplikace, které mohou nastat

v průběhu porodu, není možné předpovědět a nelze je vyloučit ani v případech, kdy

celé těhotenství probíhalo bez rizika a komplikací, které můžou nastat jak u matky, tak u

dítěte.

O porodu doma většinou přemýšlí ženy, které mají obavy z přístrojů u porodního lůžka a

nemocničního prostředí. Jsou to ženy, které chtějí svůj porod prožít v intimní a domácí

atmosféře a nevnímají dobře klasické porodnické metody, které uměle ovlivňují porodní

děj. V současné době není v ČR příslušná legislativa ani dostatečně propracovaný systém

vedení porodů v domácnosti.

Je třeba si uvědomit zvelebování a vybavení porodnických zařízení, která se čím dál více

podobají svým vzhledem domácímu prostředí, ovšem s možností okamžitého řešení

akutně vzniklé situace ohrožující život matky či dítěte (Pařízek, 2005; Wallerová, 2001;

Roztočil, 2005).

24

4 Výzkum

4.1 Metodika výzkumu

Pro vypracování výzkumné části byla využita kvantitativní metoda zkoumání pomocí

anonymního dotazníku. Dotazník obsahoval celkem 12 otázek (viz. Příloha č. 1).

4.2 Charakteristika vzorku respondentů

Výzkumný soubor tvořily ženy, které již rodily nebo ženy, které se ke svému prvnímu

porodu teprve chystaly. Výběr výzkumného souboru byl nahodilý.

4.3 Charakteristika výzkumného prostředí

Výzkumné šetření probíhalo elektronickou formou. Autorka oslovila ženy na diskusních

fórech webových stránek a na sociální síti. Díky ženám, které se ochotně zúčastnily

výzkumu na téma alternativní porody, bylo zpracováno 100 dotazníků.

4.4 Průběh výzkumu

Pro tuto bakalářskou práci byla zvolena kvantitativní metoda sběru dat formou

anonymního dotazníku. Dotazník byl vytvořen autorkou za pomoci a rad vedoucí práce.

Účelem dotazníku bylo zjistit, zda jsou ženy informované o možnostech využití

alternativních metod v průběhu porodu a kde získaly informace. Další otázky se týkaly

ambulantních porodů. Autorka chtěla zjistit, jestli ženy slyšely o této alternativní

možnosti a zda by jí využily. Výzkum probíhal v období září – říjen 2013.

4.5 Zpracování získaných dat

Výzkum byl zpracován pomocí aplikace Microsoft Excel a Microsoft Word. Zpracovaná

data jsou znázorněna v grafech a jsou doplněna komentářem.

25

4.6 Výsledky výzkumu

Otázka č. 1: Kolik je vám let?

Graf 1: Věk

Z celkového počtu 100 (100 %) respondentek bylo 51 (51 %) ve věku 21-29 let, 18 (18

%) žen bylo ve věku 30-35 let, 15 (15 %) žen uvedlo, že jsou ve věku 40 let a více, 8 (8

%) žen bylo ve věku méně než 20 let a 8 (8 %) ve věku 36-39 let.

26

Otázka č. 2: Po kolikáté rodíte?

Graf 2: Počet porodů

Z celkového počtu 100 (100 %) respondentek uvedlo 48 (48 %) žen, že bude rodit

podruhé, 45 (45 %) bude rodit poprvé a 7 (7 %) žen bude rodit potřetí a více.

27

Otázka č. 3: Jaké je vaše nejvyšší dosažené vzdělání?

Graf 3: Vzdělání

Z celkového počtu 100 (100 %) respondentek má největší část střední vzdělání

s maturitou a to 44 (44 %). Druhá nejpočetnější skupina respondentek 27 (27 %) je

vysokoškolsky vzdělaná, 17 (17 %) žen uvedlo, že jsou vyučeny, 6 (6 %) žen uvedlo své

vzdělání jako základní, 6 (6 %) žen vystudovalo vyšší odbornou školu.

28

Otázka č. 4: Místo bydliště?

Graf 4: Místo bydliště

Na otázku týkající se bydliště, odpovědělo z celkového počtu 100 (100 %) respondentek,

že 68 (68 %) bydlí ve městě a 32 (32 %) žen žije na vesnici.

29

Otázka č. 5: Znáte některé z metod alternativních porodů?

Graf 5: Alternativní metody

Z celkového počtu 398 (100 %) odpovědí 24 (6 %) žen zná polohu vestoje, 40 (10 %) zná

polohu vkleče, 46 (12 %) zná polohu v dřepu, 29 (7 %) zná polohu vsedě, 33 (8 %) zná

polohu vleže na boku, 44 (11 %) žen slyšelo o aromaterapii, 30 (8 %) slyšelo o audio

analgezii, 57 (14 %) slyšelo o hydro analgezii, 82 (21 %) zná porod do vody, 9 (2 %) žen

nezná žádnou alternativní metodu a 4 (1 %) žen zvolilo odpověď ostatní.

30

Otázka č. 6: Kterou z následujících metod byste chtěla využít během porodu?


Z celkového počtu 178 (100 %) odpovědí 2 (1 %) žen odpovědělo, že by chtěli využít při

porodu polohu vestoje, 11 (6 %) žen by chtělo využít polohu vkleče, 17 (9 %) by chtělo

využít polohu v dřepu, 13 (7 %) by chtělo využít polohu vsedě, 14 (7 %) by chtělo využít

polohu vleže na boku, 34 (18 %) žen by chtělo během porodu využít aromaterapii, 16 (9

%) by chtělo využít audio analgezii, 36 (19 %) by chtělo využít hydro analgezii, 23 (12

%) žen by chtělo rodit do vody, 16 (9 %) žen by nechtělo využít žádnou z těchto metod a

5 (3 %) žen by zvolilo jinou metodu.

31

Otázka č. 7: Využila jste některou z těchto metod během porodu?


Z celkového počtu 95 (100 %) odpovědí 4 (4 %) žen využilo během porodu polohu

vestoje, 10 (11 %) využilo polohu vkleče, 5 (5 %) využilo polohu v dřepu, 13 (14 %)

využilo polohu vsedě, 10 (11 %) žen rodilo v poloze vleže na boku, 5 (5 %) využilo

během porodu aromaterapii, 6 (6 %) žen využilo audio analgezii, 26 (27 %) žen využilo

hydro analgezii, 3 (3 %) žen rodilo do vody, 13 (14 %) žen nevyužilo žádnou z těchto

metod během porodu.

32

Otázka č. 8: Kde jste získala informace o AP?

Graf 8: Zdroje informací

Z celkového počtu 192 (100 %) odpovědí 72 (38 %) žen získalo informace o AP na

internetu, 29 (15 %) se doslechlo o alternativách při porodu v televizi, 22 (12 %) žen se

o alternativách při porodu dočetlo v literatuře, 20 (10 %) získalo informace u gynekologa,

43 (22 %) u kamarádky čí známých a 6 (3 %) žen získalo informace z jiného zdroje.

33

Otázka č. 9: Kterou z pomůcek k usnadnění porodu byste chtěla využít?

Graf 9: Porodní pomůcky

Z celkového počtu 124 (100 %) odpovědí 65 (52 %) žen by chtělo při porodu využít míč

jako pomůcku, 2 (2 %) žen by chtělo využít žíněnku, 11 (9 %) žen by využilo porodního

vaku, 11 (9 %) by využilo žebřin, 11 (9 %) by využilo lana, 20 (16 %) žen by nevyužilo

žádnou z těchto pomůcek a 4 (3 %) by využilo jiné pomůcky.

34

Otázka č. 10: Pokud jde o polohu během porodu?

Graf 10: Poloha při porodu

Z celkového počtu 100 (100 %) respondentek 68 (68 %) si nechá poradit od porodní

asistentky či lékaře, 27 (27 %) žen odpovědělo, že si polohu během porodu zvolí sami a

5 (5 %) žen uvedlo, že neví.

35

Otázka č. 11: Slyšela jste o možnosti ambulantního porodu?

Graf 11: Ambulantní porod

Ze 100 (100 %) dotazovaných 57 (57 %) žen o této alternativní možnosti porodu

neslyšelo, 43 (43 %) žen slyšelo o ambulantním porodu.

36

Otázka č. 12: Chtěla byste využít možnosti ambulantního porodu?

Tato otázka zjišťuje, jestli by ženy chtěly využít možnosti ambulantního porodu. Otázka

umožňuje 3 odpovědi, z nichž jsou 2 rozděleny na podotázky, které zjišťují důvody

využití či nevyužití ambulantního porodu.

Graf 12: Využití ambulantního porodu

Z celkového počtu 100 (100 %) respondentek uvedlo 63 (63 %) žen, že by ambulantního

porodu nechtěly využít, 23 (23 %) žen neví, jestli by této možnosti využily a 14 (14 %)

žen by chtělo využít možnosti ambulantního porodu.

37

Tato podotázka zjišťuje důvody, proč ženy chtějí využít možnost ambulantního porodu.

Tabulka 1: Ambulantní porod - ano z důvodu

ANO Z DŮVODU POČET POČET V %

Režim na oddělení neumožňuje větší individualizaci péče 2 5 %

Nedostatku soukromí 5 14 %

Rychlejší návrat do domácího prostředí, který umožňuje

lepší socializaci dítěte v rodině

11 30 %

Nedostatečné služby „rooming - in“ v porodnicích 3 8 %

Žena se nemusí přizpůsobovat nemocničnímu režimu a

rutinním nemocničním postupům

9 24 %

V domácím prostředí jsou minimální rizika přenosu

nozokomiální nákazy

6 16 %

Negativní zkušenosti v průběhu svého prvního porodu 1 3 %

CELKEM 37 100 %

Tabulka popisuje důvody žen k uskutečnění ambulantního porodu. Z celkového počtu 37

(100 %) odpovědí 11 (30 %) žen uvedlo rychlejší návrat do domácího prostředí, který

umožňuje lepší socializaci dítěte. 9 (24 %) odpovědělo, že se žena nemusí přizpůsobovat

nemocničnímu režimu a rutinním nemocničním postupům. 6 (16 %) uvedlo, že

v domácím prostředí jsou minimální rizika přenosu nozokomiální nákazy. 5 (14 %) by

chtěly ambulantní porod kvůli nedostatku soukromí v porodnici. 2 (5 %) uvedlo, že režim

na oddělení neumožňuje vetší individualizaci péče a 1 (3 %) žena uvedla negativní

zkušenost v průběhu svého prvního porodu.

38

Tato podotázka zjišťuje důvody, proč ženy nechtějí využít možnost ambulantního porodu.

Tabulka 2: Ambulantní porod - ne z důvodu

NE Z DŮVODU POČET POČET V %

Doba strávená v porodnici je určena výhradně matce a dítěti

– bez vlivu dalších členů rodiny a domácích povinností s

tím spojených

30 27 %

Pomoci při kojení školeným personálem 25 23 %

V případě, že by se vyskytly komplikace spojené s

šestinedělím, je zajištěna okamžitá péče

55 50 %

CELKEM 110 100 %

Tabulka popisuje důvody žen, které nechtějí využít ambulantního porodu. Z celkového

počtu 110 (100 %) odpovědí 30 (27 %) žen uvedlo, že doba strávená v porodnici je určena

výhradně matce a dítěti – bez vlivu dalších členů rodiny a domácích povinností s tím

spojených. 25 (23 %) žen uvedlo pomoc při kojení školeným personálem a 55 (50 %) žen

odpovědělo, že v případě komplikací spojených se šestinedělím, je zajištěna okamžitá

péče.

39

4.7 Analýza hypotéz

V rámci výzkumné části bylo stanoveno 7 hypotéz.

Hypotéza č. 1: Více než 80 % žen zná alespoň jednu možnost alternativního porodu.

Tabulka 3: Vyhodnocení hypotézy č. 1 – znalost alternativních metod při porodu

Znáte některé z metod AP? absolutní četnost relativní četnost %

poloha vestoje 24 6 %

poloha vkleče 40 10 %

poloha v dřepu 46 12 %

poloha vsedě 29 7 %

poloha vleže na boku 33 8 %

aromaterapie 44 11 %

audio analgezie 30 8 %

hydro analgezie 57 14 %

porod do vody 82 21 %

ostatní 4 1 %

nezná 9 2 %

celkem 398 100 %

Z celkového počtu 398 (100 %) odpovědí 389 (98 %) žen zná alternativní metody

v porodnictví. Hypotéza se potvrdila.

Hypotéza č. 2: Více než 70% žen nezná možnost ambulantních porodů.

Tabulka 4: Vyhodnocení hypotézy č. 2 – povědomí o ambulantním porodu

Slyšela jste o možnosti ambulantního

porodu?

absolutní četnost relativní četnost %

ano 43 43 %

ne 57 57 %

celkem 100 100 %

Z celkového počtu 100 (100 %) respondentek 57 (57 %) žen nezná možnost ambulantního

porodu. Hypotéza se nepotvrdila.

40

Hypotéza č. 3: Více než 60% žen by chtělo využít polohy vleže na boku

Tabulka 5: Vyhodnocení hypotézy č. 3 – využití polohy vleže na boku

Kterou z následujících metod byste

chtěla využít během porodu?






poloha vleže na boku 14 7%





ostatní 16 9 %

žádnou 5 3 %

celkem 187 100 %

Z celkového počtu 187 (100 %) odpovědí uvedlo pouze 14 (7 %) žen, že by chtěly využít

polohu vleže na boku. Hypotéza se nepotvrdila.

Hypotéza č. 4: Více než 70% žen by chtělo využít hydro-analgezii

Tabulka 6: Vyhodnocení hypotézy č. 4 – využití hydro analgezie

Kterou z následujících metod byste

chtěla využít během porodu?






poloha vleže na boku 14 7%





ostatní 16 9 %

žádnou 5 3 %

celkem 187 100 %

Z celkového počtu 187 (100 %) odpovědí uvedlo pouze 36 (19 %) žen, že by chtěly využít

hydro analgezii. Hypotéza se nepotvrdila.

41

Hypotéza č. 5: Více než 50% žen by chtělo využít míč jako pomůcku k porodu.

Tabulka 7: Vyhodnocení hypotézy č. 5 – porodní pomůcka

Kterou z pomůcek k usnadnění

porodu byste chtěla využít?

Absolutní četnost Relativní četnost %

míč 65 52 %

žíněnka 2 2 %

porodní vak 11 9 %

žebřiny 11 9 %

lano 11 9 %

žádné 20 16 %

ostatní 4 3 %

celkem 124 100 %

Z celkového počtu 124 (100 %) odpovědí by míč jako porodní pomůcku chtělo využít 65

(52 %) žen. Hypotéza se potvrdila.

Hypotéza č. 6: Méně než 20% žen by chtělo využít ambulantního porodu.

Tabulka 8: Vyhodnocení hypotézy č. 6 – využití ambulantního porodu

Chtěla byste využít možnosti

ambulantního porodu?


ano 14 14 %

ne 63 63 %

nevím 23 23 %

celkem 100 100 %

Z celkového počtu 100 (100 %) respondentek 14 (14 %) žen by chtělo využít

ambulantního porodu. Hypotéza se potvrdila.

42

Hypotéza č. 7: Více než 60 % žen využilo alternativní metodu při porodu.

Tabulka 9: Vyhodnocení hypotézy č. 7 – využití alternativních metod při porodu

Využila jste některou z těchto metod

během porodu?






poloha vleže na boku 10 11 %

aromaterapie 5 5 %



porod do vody 3 3 %

nevyužila 13 14 %

celkem 95 100 %

Z celkového počtu 95 (100 %) odpovědí 82 (86 %) žen využilo alternativní metodu při

porodu. Hypotéza se potvrdila.

43

4.8 Diskuze

Cílem této práce bylo zjistit, zda jsou ženy informované o alternativních metodách

v průběhu porodu a které metody by chtěly využít nejvíce. K těmto cílům bylo vytvořeno

sedm hypotéz, které byly následně vyvráceny nebo potvrzeny prostřednictvím

kvantitativního výzkumu. Výsledky hypotéz jsou zobrazeny pomocí kontingenčních

tabulek.

Hypotéza č. 1: Více než 80 % žen zná alespoň jednu možnost alternativního porodu.

K této hypotéze se vztahuje otázka č. 5 - Znáte některé z metod alternativních porodů? Z

celkem 398 (100%) odpovědí, 389 (98 %) žen uvedlo, že zná možnost alternativního

porodu. Jen 9 (2 %) žen odpovědělo, že nezná žádnou metodu alternativního porodu.

Hypotéza se potvrdila. Ve výzkumu Zigové (2009), která uvádí, že 37 (92,5%) žen zná

alternativní možnost při porodu, vyšly srovnatelné výsledky.

Hypotéza č. 2: Více než 70% žen nezná možnost ambulantních porodů. K této hypotéze

se vztahuje otázka č. 11 - Slyšela jste o možnosti ambulantního porodu? Celkem 43 (43

%) žen znalo možnost ambulantního porodu. 57 (57 %) žen tuto možnost neznalo.

Hypotéza se nepotvrdila.

Hypotéza č. 3: Více než 60% žen by chtělo využít polohy vleže na boku. K této hypotéze

se vztahuje otázka č. 6 - Kterou z následujících metod byste chtěla využít během porodu?

Polohu na boku chtělo využít pouze 14 (7 %) žen. Hypotéza se nepotvrdila.

Hypotéza č. 4: Více než 70% žen by chtělo využít hydro-analgezii. K této hypotéze se

vztahuje otázka č. 6 - Kterou z následujících metod byste chtěla využít během porodu?

Jen 36 (19 %) žen by chtělo využít hydro-analgezii při porodu. Hypotéza se nepotvrdila.

Hypotéza č. 5: Více než 50% žen by chtělo využít míč jako pomůcku k porodu. K této

hypotéze se vztahuje otázka č. 9 - Kterou z pomůcek k usnadnění porodu byste chtěla

využít? Celkem 65 (52 %) žen odpovědělo, že by chtěly využít míč jako porodní

pomůcku. Hypotéza se potvrdila.

Hypotéza č. 6: Méně než 20% žen by chtělo využít ambulantního porodu. K této hypotéze

se vztahuje otázka č. 12 - Chtěla byste využít možnosti ambulantního porodu? Celkem

14 (14 %) žen by chtělo využít možnosti ambulantního porodu. Hypotéza se potvrdila.

44

Hypotéza č. 7: Více než 60 % žen využilo alternativní metodu při porodu. K této hypotéze

se vztahuje otázka č. 7 - Využila jste některou z těchto metod během porodu? Celkem 82

(86 %) žen využilo alternativní metodu při porodu. Hypotéza se potvrdila.

Otázka č. 7: Využila jste některou z těchto metod během porodu? V této otázce ženy

mohly zvolit více možností. K této otázce byla také stanovena hypotéza č. 7 a to, že více

než 60 % žen využilo alternativní metodu při porodu. Tato hypotéza se potvrdila.

Zajímavým výsledkem této hypotézy je, že odpovědi jsou vyrovnané a rozložené do více

možností než autorka předpokládala.

45

4.9 Návrh řešení a doporučení pro praxi

Z rozboru bakalářské práce vyplynulo, že v dnešní době ženy znají a chtějí využívat

možnosti alternativních metod při porodu. Bohužel jsou ženy informované o

alternativním porodnictví především z internetu, nikoliv od gynekologa či porodní

asistentky. Proto by ženy měly být o těchto možnostech informovány častěji již v

prenatálních poradnách nebo předporodních kurzech. Porodní asistentky v

prenatálních poradnách by mohly do svých pracovních činností zařadit edukaci rodiček o

odborných webových portálech, knihách či předporodních kurzech, které se týkají

alternativních porodů.

Z důvodu finanční náročnosti některých předporodních kurzů se ne všechny ženy k

těmto informacím dostanou, a proto by bylo vstřícným krokem každé porodnice

nabídnout ženám tyto informace formou předporodních kurzů přímo na porodním sále v

rámci standardní péče o rodičku. Z výzkumu vyplynulo, že v dnešní době mají ženy zájem

využívat různé polohy v průběhu porodu, a proto by tyto kurzy měly zahrnovat nejen

teorii, ale i praktický nácvik. Praktický nácvik těchto poloh by mohl přispět ke

snadnějšímu průběhu porodu.

Zdravotní personál, který pracuje na porodním sále a účastní se porodu, by měl ženě

aktivně nabízet alternativní metody v průběhu porodu a to zejména různé úlevové polohy

či pomůcky k porodu, dále analgetické terapie, jako je aromaterapie, audio analgezie či

hydro analgezie.

Tato bakalářská práce může být využita jako studijní materiál pro studentky nebo porodní

asistentky na porodním sále, popřípadě pro soukromé porodní asistentky v

předporodních kurzech.

46

5 Závěr

Tato bakalářská práce byla zaměřena na téma Alternativní porody. Na začátku této práce

byly stanoveny dva cíle, v návaznosti 7 hypotéz a byl vytvořen dotazník.

V teoretické části práce je popsána fyziologie porodu a jeho jednotlivé fáze. Dále se

autorka věnovala příznakům porodu a příjmem v porodnici.

Následující část se zabývá alternativními polohami při porodu, aromaterapií, hydro

analgezií, akupresurou, doprovodem, porodními pomůckami, ambulantním porodem,

porodem do vody a porodem doma.

Praktická část práce popisuje vlastní výsledky výzkumu, které jsou znázorněny pomocí

tabulek a grafů. Následně jsou pomocí tabulek potvrzeny nebo vyvráceny stanovené

hypotézy.

Cílem č. 1 bylo zjistit, jaké metody alternativních porodů ženy znají. Pomocí dotazníku

bylo zjištěno, že v dnešní době má většina žen přehled o alternativních metodách při

porodu. Z výzkumu vyplynulo, že v podvědomí žen je nejvíce porod do vody a hydro

analgezie. Informovanost žen pramení především z internetu a dále od kamarádek či

známých. Autorku zaujalo, že nejméně informací o alternativních možnostech při porodu

získaly ženy u gynekologa a domnívá se, že na informovanosti žen v gynekologické

ambulanci by se mohla z velké části podílet právě porodní asistentka.

Cílem č. 2 bylo zjistit, jaké metody alternativních porodů by ženy chtěly využít. Pomocí

dotazníkového šetření bylo zjištěno, že nejvíce žen chce využít hydro analgezii. Jako

druhou nejčastější alternativní metodu ženy zvolily aromaterapii. Z pomůcek usnadňující

porod ženy nejčastěji volily míč. Pokud jde o polohu během porodu, většina žen uvedlo,

že si nechá poradit od porodní asistentky či lékaře.

Průzkum byl přínosem pro autorku, která si značně prohloubila vědomosti o

alternativních metodách v průběhu porodu.

47

Seznam použité literatury

Monografie

1. BINDER, Tomáš. Porodnictví. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2011, 297 s. ISBN 978-

80-246-1907-1.

2. ČECH, Evžen a kol. Porodnictví. 1. vyd. Praha: Grada, 1999, 434 s. ISBN 80-

7169-355-3

3. ČERMÁKOVÁ, Blanka. K porodu bez obav. 1. vyd. Brno: ERA, 2008, 144 s.

ISBN 978-80-7366-114-4.

4. ČERNÁ, Romana. Kniha o těhotenství a porodu. Vyd. 1. Praha: Anthea, 2004,

246 s. ISBN 80-239-3973-4.

5. DLHOŠ, Ernest a František MACKŮ. Gynekologie a porodnictví: učebnice pro

střední zdravotnické školy v ČSR, studijní obory zdravotní sestra, dětská sestra a

rehabilitační pracovník. 1., čes. vyd. Praha: Avicenum, 1981, 174 s

6. CHMEL, Roman. Otázky a odpovědi o porodu. Vyd. 1. Praha: Grada, 2005, 114

s. ISBN 80-247-1124-9.

7. KLAUS, Marshall H, John H KENNELL a Phyllis H KLAUS. Porod s dulou:

rádce pro rodiče a doprovázející osoby při porodu. 1. vyd. Praha: One Woman

Press, c2004, 277 s. ISBN 80-86356-34-5.

8. PAŘÍZEK, Antonín. Kniha o těhotenství @ porodu. Praha: Galén, c2005, 425 s.

ISBN 80-7262-321-4

9. PAŘÍZEK, Antonín. Kniha o těhotenství a dítěti. 3. vyd. Praha: Galén, c2008, 685

s. ISBN 978-80-7262-594-9

10. ROZTOČIL, Aleš a kol. Moderní porodnictví. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 405 s.

ISBN 978-80-247-1941-2

11. RATISLAVOVÁ, Kateřina. Aplikovaná psychologie porodnictví: [psychologie

těhotenství, porodu a šestinedělí: psychosomatická medicína: učební texty pro

porodní asistentky]. 1. vyd. Praha: Reklamní atelier Area, 2008, 106 s.

ISBN 978-80-254-2186-4.

48

12. SIMKIN, Penny. Partner u porodu: vše, co potřebujete vědět, abyste mohli ženě

při porodu pomoci. Vyd. 1. Překlad Zuzana Štromerová. Praha: Argo, 2000, 245

s. ISBN 80-7203-308-5.

13. SIMKIN, Penny. The birth partner: a complete quide to childbirth for dads,

doulas, and other labour companions. 3rd ed. Boston, Mass: Harvard Common

Press, 2008. ISBN 15-583-2357-0.

14. TRČA, Stanislav. Těhotenství a porod. 1. vyd. Praha: Avicenum, 1990, 158 s.

ISBN 80-201-0024-5

15. WALLEROVÁ, Radka a Lucie SUCHOCHLEBOVÁ RYNTOVÁ. Přivádíme

děti na svět--: sborník textů mezinárodní konference o přirozeném porodu: Praha

2001. Praha: Aperio, 2002, 119 s. ISBN 80-903087-1-6.

16. ZIGOVÁ, Monika. Porod a alternativní metody v porodnictví. Brno, 2009.

Bakalářská práce (Bc.). MASARYKOVA UNIVERZITA. Fakulta pedagogická.

17. ZWINGER, Antonín. Porodnictví. 1. vyd. Praha: Galén, c2004, xxiv, 532 s. ISBN

80-246-0822-7

Seriálové publikace

1. Betynka. roč. 14, č.3-. Burda Praha: Luxembourg Plaza, 2013- . ISSN 1212-0480.

2. Maminka. roč. 9, č.3- . Praha: Mladá fronta a.s., 2009-. ISSN 1213-5100.

3. Maminka. roč. 13, č.7-. Praha: Mlada fronta a.s., 2013- . ISSN 1213-5100.

Elektronické dokumenty

1. Aperio: Společnost pro zdravé rodičovství. Pomůcky a polohy pro normální porod

[online]. 18.03.2011 [cit. 2013-12-03]. Dostupné z:

http://www.aperio.cz/245/pomucky-a-polohy-pro-normalni-porod

2. KAMENÍKOVÁ, Miloslava. Klyzma a holení. Babyonline [online]. 2011

[cit. 2013-03-12]. Dostupné z: http://www.babyonline.cz/porod/predporodni-

priprava/klyzma-holeni

http://www.aperio.cz/245/pomucky-a-polohy-pro-normalni-porod

http://www.babyonline.cz/porod/predporodni-priprava/klyzma-holeni

http://www.babyonline.cz/porod/predporodni-priprava/klyzma-holeni

49

3. PAŘÍZEK, Antonín. Porodnice [online]. ©2002-2011 [cit. 2013-03-11]. Dostupné

z: http://www.porodnice.cz/

4. Porod a šestinedělí - Holení a nálev (klystýr) u porodu: ano či ne?. Těhotenství od

A do Z [online]. 2010 [cit. 2013-03-12]. Dostupné z:

http://www.tehotenstviaz.cz/index.php?strana=&kat=54&c=564

5. Porodní dům u Čápa. MUDR. JIŘÍ GOGELA, CSC., MUDr. Zdeněk Malý, CSc.

[online]. Fakultní nemocnice Brno-Bohunice, 4. 9. 2000 [cit. 2013-11-13].

Dostupné z: http://www.pdcap.cz

http://www.porodnice.cz/

http://www.tehotenstviaz.cz/index.php?strana=&kat=54&c=564

http://www.pdcap.cz/

50

Seznam grafů

Graf 1: Věk ..................................................................................................................... 25

Graf 2: Počet porodů ....................................................................................................... 26

Graf 3: Vzdělání .............................................................................................................. 27

Graf 4: Místo bydliště ..................................................................................................... 28

Graf 5: Alternativní metody ............................................................................................ 29



Graf 8: Zdroje informací ................................................................................................. 32

Graf 9: Porodní pomůcky ............................................................................................... 33

Graf 10: Poloha při porodu ............................................................................................. 34

Graf 11: Ambulantní porod ............................................................................................. 35

Graf 12: Využití ambulantního porodu ........................................................................... 36

Seznam tabulek

Tabulka 1: Ambulantní porod - ano z důvodu ................................................................ 37

Tabulka 2: Ambulantní porod - ne z důvodu .................................................................. 38

Tabulka 3: Vyhodnocení hypotézy č. 1 – znalost alternativních metod při porodu ....... 39

Tabulka 4: Vyhodnocení hypotézy č. 2 – povědomí o ambulantním porodu ................. 39

Tabulka 5: Vyhodnocení hypotézy č. 3 – využití polohy vleže na boku ........................ 40

Tabulka 6: Vyhodnocení hypotézy č. 4 – využití hydro analgezie ................................. 40

Tabulka 7: Vyhodnocení hypotézy č. 5 – porodní pomůcka .......................................... 41

Tabulka 8: Vyhodnocení hypotézy č. 6 – využití ambulantního porodu ........................ 41

Tabulka 9: Vyhodnocení hypotézy č. 7 – využití alternativních metod při porodu ....... 42

51

Seznam příloh

Příloha č. 1. – Dotazník

Příloha č. 2. - Polohy pro I. dobu porodní (úlevové)

Příloha č. 3 – Polohy pro II. dobu porodní

Příloha č. 4 – Akupresurní body

Příloha č. 5 – Porodní pomůcky

52

Příloha č. 1: Dotazník

Dobrý den,

jmenuji se Nikola Radovská a jsem studentkou Vysoké školy polytechnické, oboru

Porodní asistentka. Zpracovávám bakalářskou práci na téma: Alternativní porody.

Touto cestou Vás prosím o vyplnění dotazníku, který je anonymní a získané

informace budou využity jen pro účely bakalářské práce.

Předem děkuji za ochotu a čas, který jste věnovala vyplnění dotazníku.

Zakroužkujte jednu odpověď, pokud není uvedeno jinak. V případě elektronické formy

zvolenou odpověď zvýrazněte jinou barvou.

1. Kolik je vám let?

a) ≤ 20

b) 21-29

c) 30-35

d) 36 - 39

e) ≥ 40

2. Po kolikáté rodíte?

a) poprvé

b) podruhé

c) potřetí a více

3. Jaké je vaše nejvyšší dosažené vzdělání?

a) základní

b) vyučena

c) střední s maturitou

d) vyšší odborná škola

e) vysokoškolské

4. Místo bydliště:

a) město

b) vesnice

5. Znáte některé z metod alternativních porodů?

a) vertikální polohy

vestoje

vkleče

v dřepu

vsedě

b) horizontální poloha

vleže na boku

c) jiné

53

aromaterapie (éterické oleje – masáž, inhalace, koupel)

audio analgezie (poslech hudby)

hydro analgezie (koupel či sprcha – tlumení porodních bolestí)

porod do vody

jiné

………………………………………………………………….

d) neznám

6. Kterou z následujících metod byste chtěla využít během porodu?


vestoje

vkleče

v dřepu

vsedě


vleže na boku

c) jiné




porod do vody

d) žádnou z těchto metod bych nechtěla využít

7. Využila jste některou z těchto metod během porodu?


vestoje

vkleče

v dřepu

vsedě


vleže na boku

c) jiné




porod do vody

jiné

………………………………………………………………….

d) nevyužila

8. Kde jste získala informace o AP?

a) internet

54

b) televize

c) literatura

d) gynekolog

e) kamarádka, známí

f) jiné

…………………………………………………………………………

9. Kterou z pomůcek k usnadnění porodu byste chtěla využít?

míč

žíněnka

porodní vak

žebřiny

lano

žádnou z těchto pomůcek bych nechtěla využít

jiné

……………………………………………………………….

10. Pokud jde o polohu během porodu:

a) chci si polohu zvolit sama

b) nechám si poradit od porodní asistentky, lékaře

c) nevím

11. Slyšela jste o možnosti ambulantního porodu?

a) ano

b) ne

12. Chtěla byste využít možnosti ambulantního porodu?

a) ano z důvodu:

režim na oddělení neumožňuje větší individualizaci péče

nedostatku soukromí

rychlejší návrat do domácího prostředí, který umožňuje lepší socializaci

dítěte v rodině

nedostatečné služby ,,rooming - in“ v porodnicích

žena se nemusí přizpůsobovat nemocničnímu režimu a rutinním

nemocničním postupům

v domácím prostředí jsou minimální rizika přenosu nozokomiální

nákazy

negativní zkušenosti v průběhu svého prvního porodu

jiná odpověď: ………………………………………………….

55

b) ne z důvodu:

doba strávená v porodnici je určena výhradně matce a dítěti – bez vlivu

dalších členů rodiny a domácích povinností s tím spojených

pomoci při kojení školeným personálem

v případě, že by se vyskytly komplikace spojené s šestinedělím, je

zajištěna okamžitá péče

jiná odpověď: ………………………………………………….

c) nevím

56

Příloha č. 2: Polohy pro I. dobu porodní (úlevové)

Zdroj: www.aperio.cz

57

Příloha č. 3: Polohy pro II. dobu porodní


58

Příloha č. 4: Akupresurní body

Zdroj: SIMKIN, Penny. Partner u porodu: vše, co potřebujete vědět, abyste mohli ženě při

porodu pomoci. Vyd. 1. Praha: Argo, 2000, 245 s. ISBN 80-7203-308-5.

59

Příloha č. 5: Porodní pomůcky


Documents

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA