Výsledky sociologického šetření

„Horní Jiřetín 2013 “

Praha, 26. února 2014

Obsah

Výzkumná koncepce a metodologie 3

Jak se žije v Horním Jiřetíně 8

Politika v Horním Jiřetíně 19

Zastánci a odpůrci bourání města 26

Okolnosti stěhování a vyjednávání s městem 34

Názory na LUAS 41

Podmínky prodeje nemovitostí 45

Shrnutí 49

2

Výzkumná koncepce a metodologie

3

Naplňování výzkumné koncepce

Vzhledem ke komplexnosti problematiky byla zvolena kombinace výzkumných postupů. Smyslem kombinace postupů bylo postihnout problematiku co do šíře i hloubky.

Celý postup byl rozčleněn do tří výzkumných akcí:

Akce PŘEHLED – Provedeny hloubkové rozhovory

Akce ROZBOR – Provedeno dotazníkové šetření v celém městě

Akce PRŮZKUM – Provedeno dotazníkové šetření na reprezentativním výběrovém souboru

Běžný průběh, žádné kalamitní situace.

4

Akce PŘEHLED

Smyslem akce PŘEHLED bylo shromáždit maximum relevantních údajů a existujících podkladů.. Akce se

zaměřuje na domy, byty, pozemky. Pozornost je věnována také životu v obci, činnostem zastupitelstva,

občanským aktivitám a sousedským vazbám.

Pracovali jsme s databází statistických obvodů, okrajově s katastrem nemovitostí .

Základem bylo zjišťování na místě

- formou hloubkových rozhovorů nebo zúčastněného pozorování (kvalitativně)

- formou inventarizačního šetření v terénu (kvantitativně).

Hloubkovými rozhovory byli dotázáni hlavní aktéři v lokalitě. Byli to členové městské samosprávy a

představitelé zde působících firem, spolků a dalších organizací a vytipovaní místní opinion-lídři.

Dotazováni i dva aktéři v regionálním měřítku.

• Provedeno bez problémů, dobré reference od tazatelů, rozhovory zajímavé a užitečné.

• S úspěchem využito pro formulaci dotazníku akce PRŮZKUM

5

Akce ROZBOR

Cílem akce ROZBOR bylo co nejšíře shromáždit údaje o obyvatelstvu za rámec běžného statistického

zjišťování. Jde především o vlastnické vztahy, skladbu rodin, domácností, charakter příbuzenských

a sousedských vazeb, sociální problémovost, dále o zapojení do aktivit města, místo pracoviště a dojíždění

za prací apod.

Dotazníkové šetření ROZBOR proběhlo úspěšně v celém městě – vyčerpávající šetření.

• Podle SLDB 2011 tu je 749 hospodařících domácností.

• Navštíveno bylo 735 domů/bytů.

• Úspěšně provedeno 538 rozhovorů (vlastní návratnost 75 %)

•Nezastiženo v RD – 51

•Nezastiženo ve vícebytových jednotkách – 27

•Odmítnuto – 67 (kolem 9 %)

•Nenalezeno, opuštěno - 30

•Přepočet na obyvatele v domácnostech – 1521 lidí / po korekci by to bylo 1900 lidí.

6

Akce PRŮZKUM

Akce PRŮZKUM těsně navázala na akci ROZBOR, byla koncipována jako výběrové šetření..

Zaměřila se na to, jak obyvatelé hodnotí minulost, současnost a budoucnost města, jak vnímají různé

varianty řešení, jaké jsou jejich preference a představy.

PRŮZKUM byl proveden technikou standardizovaného rozhovoru, celkem bylo v několika vlnách

uskutečněno N=407 rozhovorů.

7

Jak se žije v Horním Jiřetíně

8

Populace města

Počet domácností cca 705

Z toho domácnosti ekonomicky neaktivních cca 200

Počet obyvatel cca 1900

Počet ekonomicky aktivních cca 880

Počet dětí do 15 let cca 350

Počet studentů nad 15 let cca 120

9

Sociodemografické charakteristiky

Základní vzdělání 13 % (N=909)Vyučeni 49 %Maturita 30 %VŠ 8 %

Důchodci 36 %Nezaměstnaní 7 %Zaměstnanci 43 %Živnostníci/podnikatelé 10 %

Práce na území Horního Jiřetína u ek. akt. 21 %Dojížďka do Litvínova a okolí 52 %Dojížďka dál než Most 27 %

10

Vazba k lokalitě

Žije tu od narození 28 %Více než 10 let 52 %Méně než 10 let 20 %

Rodiče ve městě 20 %Dospělé děti 27 %Sourozenci a příbuzní 31 %Nikdo příbuzný 38 %

Velmi silný citový vztah 52 % Poměrně pevný vztah 37 %Nepříliš silný vztah 11 %

11

Materiální podmínky a bydlení

Velmi dobře a solidně zajištěni 30 %Průměrně zajištěni 62 %Špatně zajištěni a chudí 8 %

Rodinný dům 79 % Bytový dům 20 %

Vlastník, spoluvlastník 66 %Vlastník v rodině 12 %V nájmu, pronájmu 22 %

12

Materiální podmínky a bydlení

Jednobytový dům 57 % (registr 59 %)Dvoubytový dům 16 % (registr 16 %)Tři a více 19 % (registr 23 %)

Nad polovinu obyvatel bydlí ve více než 4 místnostech (vč. kuchyně)Medián celkové plochy domu/bytu cca 100 m2Medián plochy pozemku mezi 500-1000m2Dům postaven před r. 1945 – 75 % / po r. 2000 – 5 %Dům prošel rekonstrukcí v posledních 5 letech – 39 % / zatím neprošel 13 %Centrální/etážové topení – 82 %

13

Kvalita života v Horním Jiřetíně

„Označil(a) byste celkovou kvalitu života v Horním Jiřetíně za velmi dobrou?“

14

Spíše ano46%

Spíše ne20%

Určitě ne16%

Určitě ano18%

Kvalita života v Horním Jiřetíně

Celkově ji lidé hodnotí příznivě, kromě větší nabídky pracovních příležitostí nic

výrazně nechybí.

Dobře hodnocený občanský a kulturní život – sportovní a kulturní organizace

a akce (oddíl moderní gymnastiky, spolek seniorů, divadelní soubor, …, akce

v kulturním domě, na koupališti, atd.).

Kritika dopravní obslužnosti – zrušení zastávky u Chemopetrolu, tudíž „cesta

autobusem do Mostu vyjde na hodinu“.

15

Vztahy ve městě

„Řekl(a) byste, že mezi obyvateli města panují dobré sousedské vztahy?“

16

Spíše ano46%

Spíše ne12%

Určitě ne7%

Určitě ano35%

Problémy města

Nejistota ohledně budoucnosti města, otázka přesídlení – 40 % (1.-3. pořadí 69 %)

Kriminalita, krádeže, nepřizpůsobiví občané – 23 % (1.-3. pořadí 59 %)

Nezaměstnanost – 13 % (1.-3. pořadí 35 %), mezi ekon. aktivními 1. poř. 23 %

Hluk, prašnost – 10 % (1.-3. pořadí 41 %)

Špatné vztahy s těžební společností – 5 % (1.-3. pořadí 23 %)

Příčinu zvýšení kriminality v poslední době spatřují lidé zejména ve skupování

nemovitostí realitní společností ProPolis a jejich obsazování sociálně slabými

a „nepřizpůsobivými“ občany – „prostor pro slušné lidi se tu zužuje“.

17

Hodnocení situace města a regionu

Ti, kteří jsou pro zachování obce, hodnotí situaci příznivě

a budoucnost vidí poměrně optimisticky.

X

Zastánci bourání si spíše myslí, že celý region Litvínovska je

„v agónii“ a potřeboval by „ránu z milosti“.

18

Politika v Horním Jiřetíně

19

O své lidi se vedení města stará

„Řekl(a) byste, že vedení města dá na názory lidí a snaží se co nejlépe hájit jejich zájmy?“

20

Spíše ano41%

Spíše ne14%

Určitě ne8% Určitě ano

37%

Sdružení Dialog

V zastupitelstvu má menšinu 4 hlasů z 11.

Odpůrci těžby je vnímáno jako „pátá kolona“, jako element, který má

narušit jednotu obce.

I někteří odpůrci ale kvitují akce, které Dialog pořádá (Barevný podzim,

Lampionový průvod).

Samotní někteří členové Dialogu si stěžují na to, že je těžební společnost

před r. 2005 ponechala bez podpory, „dělala mrtvého brouka“ – v té době

se odpůrci těžby „vyzbrojili“ a starosta upevnil svou pozici.

21

Komunikace a soužití s těžební společností

Zastupitelstvo se rozhodlo s LUAS nejednat – většina jsou „Nezávislí pro

zachování a rozvoj HJ“+SZ, proto ani nemají zájem, přijali k tomu usnesení.

Prostředky, které město dostává od těžařů, považuje zastupitelstvo za

samozřejmost („ničí nám katastr, musí zaplatit, to je ze zákona“).

Vedení nepovažuje těžaře ani za spolupracujícího souseda, neboť městu i

občanům údajně dává vždy záporné stanovisko k investičním záměrům,

ke stavbám atd.

LUAS dnes nikoho nepřesvědčuje, jen omezeně informuje o svých záměrech,

podle názoru pozorovatelů z vnějšku komunikuje ale více a lépe než Czech Coal.

22

Komunální volby

Chování v minulých komunálních volbách

Účast 71 %, z tehdejších možných účastníků 77 % (volby 68 %)

Neúčast 21 % Ještě v HJ nebydleli 7 % Neměli volební právo 1 %

Sdružení + SZ 69 % (volby 63 %) Dialog 21 % (volby 30 %)

23

Volební rozhodování a vyjednávání s LUAS

„Mělo na Vaše rozhodování ve volbách do městského zastupitelstva v roce 2010 podstatný vliv to, jak se jednotlivé strany nebo sdružení stavěla k vyjednávání s uhelnou společností?“

24

Spíše ano22%

Spíše ne14%

Určitě ne8% Určitě ano

56%

Zastánci a odpůrci stěhování,

těžby a bourání města

25

Odpůrci bourání

Jací jsou hlavní odpůrci bourání?

Krajní názory, v závislosti na postoji mluvčího:

Idealisté, nadšenci, kteří se staví proti „zvůli“ státu a těžařů

X

Vypočítavci, kteří chtějí odporem jen „zvýšit svou cenu“, a rádi si nechají za

jeho ukončení zaplatit

– k tomuto názoru se kloní celkem 58 %, určitě ano 27 %

26

Postoje k těžbě

Ti, kteří jsou pro zachování obce, si myslí, že těžba by nebyla ekonomicky

rentabilní.

Zastánci těžby argumentují, že uhlí je potřeba, že „stát nemůže hazardovat

s takovou zásobou uhlí“.

Dvě třetiny lidí (67 %) očekávají, že k prolomení limitů během 10 let dojde.

O „dobrovolném“ stěhování uvažovalo v posledních pěti letech 28 % lidí.

27

Kdo je pro a kdo proti těžbě

Za „zcela zásadní odpůrce těžby“ se určitě považuje 42 % obyvatel města,

dalších 15 % „spíše“. Polovina obyvatel připouští, že pokud jde o těžbu

a majetkové vyrovnání, „závisí to na okolnostech“.

V názoru na stěhování jsou obyvatelé města rozděleni na tři stejně početné

tábory: Třetina jsou rozhodní odpůrci „přesídlení“ („stěhování jen přes mou

mrtvolu“), třetina jasní stoupenci stěhování za předpokladu dostatečného

finančního vyrovnání, třetina jsou nerozhodní.

Krajní skupiny se výrazně liší ve svých názorech na motivy těžařů, na jejich

jednání, nikoli na „hlasité odpůrce těžby“. Ty považuje i polovina odpůrců

stěhování za vypočítavce.

28

Zásadní odpůrci těžby mají navrch

„Označil(a) byste se Vy osobně za zcela zásadního odpůrce prolomení limitů těžby?“

29

Spíše ano15%

Spíše ne21%

Určitě ne22%

Určitě ano42%

Rozšířit těžbu?

„Jaký máte názor na rozšíření povrchové těžby, majetkové vyrovnání LUAS s občany a jejich přesídlení?“

30

Záleží na podmínkách a okolnostech

53%

Zásadně proti43%

Nevím, zatím žádný4%

Stěhování z Horního Jiřetína dělí město

Rozdělení populace města podle názoru stěhování mimo Horní Jiřetín

31

Jasně pro stěhování při dostatečněm

vyrovnání33%

Nerozhodní33%

Jasně proti stěhování ("jen

přes mou mrtvolu")

34%

Hlasití odpůrci jsou spíš vyděrači

„Podle některých lidí jsou hlasití odpůrci těžby a bourání většinou vypočítavci, kteří si pak rádi nechají od Litvínovské uhelné dobře zaplatit, aby s odporem a protesty skončili. Sdílíte tento názor?“

32

Spíše ano30%

Spíše ne22%

Určitě ne20%

Určitě ano28%

Okolnosti stěhování

a vyjednávání s městem

33

Okolnosti prolomení limitů

Polovina lidí (51 %) v Horním Jiřetíně si myslí, že město má padnout jen

proto, že těžaři chtějí postoupit k ložisku pod chemičkou.

Dvě pětiny (59 %) lidí sdílejí názor, že o prolomení limitů rozhoduje stát.

Měl by tedy vyjednávat s městem on, a nikoli těžaři.

Více než polovina obyvatel města (56 %) považuje za zásadní okolnost pro

své rozhodnutí, zda se stěhovat, znalost dlouhodobých záměrů s oblastí po

ukončení těžby.

34

Lze postavit Nový Jiřetín?

Možnost postavit nové, dobře fungující město, které by vyhovovalo většině

zájemců, je realistická podle menší části (38 %) obyvatel.

Problém by podle většiny lidí nebyl v tom, že by nové město nedostávalo

„odškodné“ za těžbu.

Některým vadí předpokládaná lokalita (u Lomu), jiní nevěří v možnost

přenést město jako organismus se všemi vazbami (např. pokud jde o

ekonomiku, podnikání).

35

Lze se dohodnout?

V celkovém pohledu na to, zda je možné se v případě vysídlení města

dohodnout ke spokojenosti všech stran (jako se stalo v Německu), převažuje

skepse. V dohodu věří třetina (34 %) lidí. V možnost obecné spokojenosti

věří polovina jasných zastánců stěhování a asi šestina kategorických

odpůrců.

Za „katastrofu“ označila případné vystěhování čtvrtina obyvatel.

Strategii „jak tomu čelit“ mají jinou odpůrci těžby (budovat město a oddálit

verdikt) a zastánci vyjednávání (co nejdříve jednat).

36

Vysídlení dobré pro všechny? Spíš ne.

„Myslíte si, že by o v případě vysídlení Horního Jiřetína mohlo proběhnout ke spokojenosti všech stran, jako tomu bylo v obdobných případech třeba v Německu?“

37

Spíše ano26%

Spíše ne41%

Určitě ne24%

Určitě ano9%

Dokázali by se s vystěhováním vyrovnat?

„Představte si, že by stát ve veřejném zájmu rozhodl o pokračování těžby a na základě zákona by se všichni obyvatelé Horního Jiřetína museli přestěhovat. Jak byste přesídlení bral(a) Vy osobně?“

38

Moc by mi to nevadilo, jinde může být lépe

15%

Vadilo by mi to, ale nějak bych

se s tím vyrovnal(a)

55%

Byla by to pro mne katastrofa, osobní tragédie

24%

Byla by to pro vítaná šance ke změně bydliště

6%

Jak postupovat dál?

„Podle některých lidí v Jiřetíně je v současné nejistotě nejlepší investovat do rozvoje města, posilovat vybavenost obce a stmelovat obyvatele při společenských akcích s cílem co nejvíce oddálit rozhodování

o osudu obce. Jiní lidé říkají, že je třeba skončit s nejistotou a debatu o podmínkách přesídlení vést co nejdříve. Který z těchto názorů je Vám osobně bližší?“

39

Co nejdříve vést debatu o podmínkách

přesídlení45%

Nevím, váhám, jsem někde uprostřed

14%

Budovat město a rozhodnutí

oddálit41%

Názory na LUAS

40

Názory na LUAS a její aktivity

Asi dvě pětiny lidí (42 %) považují LUAS za solidní a odpovědný podnik.

Podle 45 % respondentů by LUAS v případě prolomení limitů jednala s obyvateli

města poctivě, otevřeně a nabídla by solidní vyrovnání.

Většina lidí v Horním Jiřetíně se domnívá, že těžaři se podílejí na skupování domů

ve městě, alespoň nepřímo. Jen 13 % respondentů jejich spoluúčast vylučuje.

41

Lidé těžařům příliš nevěří

„Myslíte si, že Litvínovská uhelná v případě povolení těžby uhlí v oblasti Horního Jiřetína bude jednat s obyvateli města poctivě, otevřeně a nabídne solidní vyrovnání?“

42

Spíše ano33%

Spíše ne33%

Určitě ne25%

Určitě ano9%

Ve skupování domů jedou i těžaři

„Podle některých lidí se těžební společnost snaží znechutit lidem život v Horním Jiřetíně tím, že přímo či nepřímo podporuje skupování domů a pozemků a nastěhovává do těchto domů problémové

nájemníky. Podle jiných lidí za to mohou spekulanti a realitky. Jaký je na to Váš osobní názor?“

43

Je to akce realitních

spekulantů, ale těžaři jsou v

tom také nemočeni

24%Realitní obchodníci a těžaři v tom

jedou společně a po vzájemné

dohodě 55%

Prokazatelně to celé organizují

těžaři8%

Je to výhradně spekulace realitek

13%

Podmínky prodeje nemovitostí

44

Jaká má být nabídka LUAS?

Lidé musí mít důvěru v to, že nebudou ožebračeni.

Lidem by se měla nabídka vyplatit – nesmí mít pocit, že se těžaři snaží „ušetřit“

(parafráze údajného výroku V. Pačese: „kdyby uhelná společnost nebyla

„nenažraná“ a lidem místo 5 mil. Kč dala 15 mil., tak to může klidně zbourat a lidi

budou mít finanční výhru – ale takhle to jen zkouší za co nejnižší cenu a váhá; lidi

musí oslnit“).

Většina lidí (69 %) chce vyjednávat o ceně „každý sám za sebe“.

Nejpřijatelnější možností při přesídlení je plná platba za dům (43 %),

je to lepší než „naturální vyrovnání“.

Pokud se stěhovat, pak nejlépe neopustit území okresu (66 % lidí).

45

Nejlepším vyrovnáním jsou peníze

„Představte si, že by stát rozhodl o přesídlení a Vy byste přemýšlel(a) o tom, jakou nabídku přijmout. Které z následujících vyrovnání byste si vedle odškodného nejspíše vybral(a) Vy?“

46

Nový dům stejně velký

jako současný29%

Peníze na dům, byt v plné výši

odškodnění43%

Větší a lepší nový dům a rozdíl bych doplatil(a)

2%

Menší nový dům a rozdíl v

penězích26%

Za kolik?

Kupní cena vlastní nemovitosti odhadují lidé většinou na částku kolem 3 milionů

(medián mezi 2,5 a 3 mil. Kč).

Náhradu a cenu nové srovnatelné nemovitosti staví lidé podstatně výš – medián

je něco přes 5 mil. Kč.

Cena 4-5 mil. Kč jako vyrovnání připadá většině lidí (59 %) jako férová.

Za férové považuje víc než polovina lidí (54 %) i vyrovnání pro nájemníky ve

výši 200 tisíc korun.

47

Shrnutí

48

Situace a perspektivy

Obec a obyvatelé se nacházejí, dle vlastních slov, v jakési „mezifázi“, období čekání.

Čekání pravděpodobně eroduje odhodlání a rezistenci odpůrců. Některým odpůrcům těžby se zdá, že v poslední době, po referendu a komunálních volbách, se „vytrácí nadšení“ a poněkud narůstá „únava a lhostejnost“ k osudu obce.

V otázce, zda vyjednávat nebo rozhodnutí oddalovat, jsou obyvatelé rozděleni „půl na půl“.

Třetina se zásadně nechce stěhovat, kategorických odpůrců těžby je cca polovina.

V případě vyjednávání by 70 % preferovalo osobní jednání každého majitele s těžaři, téměř polovina by za nejlepší způsob vyrovnání považovala finanční.

Většina nevěří v existenci životaschopného Nového Jiřetína.

49

STEM, s.r.o.

Sabinova 3, 130 02, Praha 3

Telefon: 284 019 100

Fax: 284 019 101

E-mail: info@stem.cz

Web: http://www.stem.cz

IČO: 62580248, DIČ: CZ 62580248

Bankovní spojení: ČS a.s.

Číslo účtu: 1939482369/800

Spolupráce:

V případě jakýchkoliv otázek nás,

prosím, kdykoliv kontaktujte.

Na spolupráci s Vámi se těší,

Jan Hartl

ředitel STEM, s.r.o.

Mob: 603 516 250

Fax: 284 019 101

hartl@stem.cz

Petr Václavík

výkonný ředitel STEM, s.r.o.

Tel: 284 019 222

Fax: 284 019 101

vaclavik@stem.cz