Young and Adults for a Better Life

Výsledky dotazníkového šetření – téma mezigenerační propast

V rámci projektu „Young and Adults for a Better Life“ proběhlo na podzim 2012 dotazníkové šetření

zjišťující názor místních občanů na téma mezigenerační propasti. Dotazníky byly vyplněny stovkou

respondentů – většinou osobami ve vztahu k Diecézní charitě ostravsko-opavské (zaměstnanci,

klienti, dobrovolníci, atd.). Z velké části byli do šetření zapojeni klienti DCHOO, které tvoří převážně

občané Romského etnika. Výsledky tak nabízí zajímavý exkurz do názorů občanů Ostravy a okolí

napříč věkovými kategoriemi, úrovní dosaženého vzdělání a etnickou příslušností.

Statistické pozadí respondentů

Muži Ženy

41 % 59 %

Věk Podíl respondentů

14 - 18 13 %

19 - 22 11 %

23 - 30 19 %

31 - 40 14 %

41 - 50 12 %

51 - 60 17 %

61 - 70 9 %

70+ 5 %

Z výše uvedených tabulek vyplývá poměrně rovnoměrné rozdělení respondentů podle pohlaví a

naopak převaha respondentů žijících ve městě (Ostrava a okolní aglomerace). Věkové rozložení je

spíše rovnoměrné, s tím že mírně převažuje počet zástupců mladší generace – celkem 43% ve věku

14 – 30 let – oproti 31% dotazovaných ve věku 50+. Co se týče nejvyššího dosaženého vzdělání,

většina účastníků dotazníkového šetření má střední vzdělání ať už odborné, ukončené výučním listem

nebo maturitou, případně VOŠ (celkem 69% dotázaných). Níže předkládáme grafické znázornění

získaných odpovědí na jednotlivé otázky. V závěru pak výsledky získané v ČR srovnáváme s výsledky

získanými v jiných partnerských zemích projektu a s celkovými výsledky za celé projektové partnerství

(celkem 11 zemí EU).

Město Venkov

80 % 20 %

Nejvyšší dosažené vzdělání

Podíl respondentů

Základní škola 22 %

Střední odborná škola

28%

Střední vzdělání ukončené maturitou

23%

VOŠ 18 %

Univerzita 9 %

Postgraduální studium

0 %

34%

13%

17%

21%

11%

4%

Q1. Jak byste popsali mezigenerační propast?

rozdílné pohledy a postoje

protikladné uvažování a představy

rozdílné systémy hodnot a principů

rozdílné představy o světě a životě

nedostatek tolerance

nepochopení

8%

15%

19%

10%

17%

16%

15%

0%

Q2. Vyberte ze seznamu 5 faktorů, o kterých si myslíte, že mohou být zdrojem konfliktů mezi generacemi.

vzdělání

moderní technologie (počítač, telefon, mobil, televize, atd.)

životní styl

jazyk (jak jej požívat, hantýrka, archaismy)

věkový rozdíl

tradice, obyčeje, zvyky

systém hodnot, víra, vyznání

další (co?)

41%

40%

4%

10%

3% 1% 1%

0%

Q3. Jak se mezigenerační rozdíly projevují?

nedostatkem respektu

netolerancí / nedostatkem pochopení

využíváním / zneužíváním

rozdílností mentalit

akceptováním / neakceptováním pravidel

snahou o překonání tradic

nevím / bez odpovědi

jiná odpověď

49%

31%

20%

Q4. Vnímáte konflikt mezi generacemi jako problém pro společnost?

ano

ne

nevím

54%

3%

14%

17%

3% 9%

0% 0%

Q4. Vnímáte konflikt mezi generacemi jako problém pro společnost? Ano, protože ...

vzájemně odcizuje mladou a starší generaci

zbavuje jak mladé tak staré lidi iniciativy

znemožňuje ohodnotit potenciál mladší ani starší generace

omezuje způsoby, jakými se mohou od sebe jednotlivé generace navzájem učit

vytváří prostor pro jednání nebezpečné pro člověka i společnost (útěk z domova, užívání zakázaných látek, bezdomovectví, atd.) zapřičiňuje špatné fungování jednotlivce na pracovišti, v rodině a ve společnosti

přiměje člověka ignorovat aktuální hodnoty ve společnosti

ovlivňuje politický život v zemi

17%

30% 44%

9%

Q4. Vnímáte konflikt mezi generacemi jako problém pro společnost? Ne, protože ...

ne všichni lidé vyjadřují veřejně své pocity, stížnosti

konflikt může vést k dalšímu vývoji

konflikt může být vyřešen díky vzájemné komunikaci

mezigenerační rozdíly existují v každé společnosti

29%

47%

24%

Q5. Vnímáte generační propast jako fenomén , který existuje pouze mezi velmi mladými a velmi starými lidmi?

ano

ne

nevím

65%

20%

15%

0%

Q5.1 Vnímáte generační propast jako fenomén , který existujepouze mezi velmi mladými a velmi starými lidmi? Ano, protože velmi mladí a velmi staří…

jsou vedeni jinými hodnotami

mají rozdílné pohledy a postoje

vyrostli v rozdílných vzdělávacích systémech

společnosti, ve kterých žijí a / nebo žili jsou rozdílné

35%

44%

12%

9%

Q5.2 Vnímáte generační propast jako fenomén , který existuje pouze mezi velmi mladými a velmi starými lidmi? Ne, protože lidé podobného věku...

mohou mít také rozdílné hodnoty

mají rozdílné pohledy a postoje

dosáhli různého stupně vzdělání

mohou mezi sebou soupeřit

8%

18%

26%

30%

17%

1%

Q6. Myslíte si, že generační propast je formou … (vyberte tři možné odpovědi)

požadavků

popírání

prosazování se

obrany

konkurenčního boje

jiná odpověď…

21%

13%

9% 9% 7%

14%

16%

11%

Q7. V jakých věkových skupinách je podle Vás pocit generační propasti nejsilnější? (vyberte více odpovědí)

14-18

19-22

23-30

31-40

41-50

51-60

61-70

70 +

12%

10%

20%

6% 8%

11%

19%

14%

0%

Q8. V jakých oblastech se mezigenerační rozdíly projevují nejsilněji?

v práci

ve společenském životě

v rodině

v politice

v hudbě, umění, kultuře

v módě (oblékání)

v názorech na život a na svět

v systému hodnot

jiné

53%

24%

7%

9%

0%

7%

Q9. Jak obecně reagujete, když zažíváte situace, které chápete, jako projev mmezigenerační propasti?

mluvím / poslouchám / argumentuji

naštvu se / reaguji impulzivně

uteču / vyhnu se konfliktu

ignoruji konflikt

další

nemám s takovou situací zkušenost

55%

11%

34%

Q10. Dá se mezigenerační propast zmírnit?

ano

ne

nevím

22%

13%

16% 8%

7%

31%

3% 0%

Q10. 1 Dá se mezigenerační propast zmírnit? Pokud ano, co by se pro to mělo dělat?

podporovat dialog mezi generacemi

prozkoumat / popsat / vysvětlit mezigenerační propastskrze školu, neziskové organizace, rodinu

sepsat a vydat příklady dobrých zkušeností s řešením generační propasti

organizavat semináře, diskuze o konfliktech pro zainteresované subjekty (rodiče, děti, učitele, ženy, muže, mladé lidi, seniory, atd.) zapojit psychology / mediátory, kteří by měli pracovat na zmenšení konfliktu mezi oběma generacemi

rozpoznat přínosné aspekty konfliktu

neodpovídám (ti, kdo výše označili odpověď 2 nebo 3)

Q11. V závislosti na Vašich zkušenostech seřaďte problémy, které vznikají následkem mezigeneračních rozdílů.

Žádný z respondentů nezodpověděl otázku správným způsobem.

35%

19% 10%

13%

6%

3%

3% 3%

3%

4%

1%

0%

0%

Q12. Co jste se Vy sami naučili díky mezigenerační propasti? Naučil/a jsem se, že…

je dobré být tolerantní a trpělivý

je dobré vyslechnout a pochopit názor druhého člověka je dobré vyjádřit otevřeně, slušně a rozumnou formou svůj názor někdy je dobré mlčet

někdy je lepší určité věci ignorovat

je dobré brát v úvahu zkušenosti starší generace

vzdělání je velmi důležité

je složité změnit názory a myšlení lidí

různé generace mají rozdílné systémy hodnot

lidé mají rozdílné představy bez ohledu na věk

každá generace může mít nápady a názory, které si zaslouží respekt generační propast bude vždy existovat

o všem se dá mluvit

13%

21%

35%

31%

Q13. Jak složité je pracovat v jednom týmu s mladými / starými lidmi?

velice

dost

trochu

velmi málo

14%

37%

42%

7%

Q14. Jak těžké je pro Vás akceptovat názory mladších / starších osob?

velmi obtížné

obtížné

snadné

velmi snadné

69%

20%

11%

Q15. Myslíte si, že se máte co naučit od mladších / starších?

ano

ne

nevím

17%

56%

24%

3%

Q16. Do jaké míry si myslíte, že lidé různých generací mohou mít společné názory?

zcela souhlasím

v zásadě souhlasím

spíše nesouhlasím

nesouhlasím

17%

40%

37%

6%

Q17. Kdo si myslíte, že trpí více projevy mezigenerační propasti?

mladí lidé

senioři

obě generace

nevím

Závěr

Z výše uvedených grafů lze vyvodit několik závěrů, které charakterizují postoj cca stovky dotázaných

k mezigeneračním problémům. Níže je uvedeno také srovnání některých výsledků šetření v českých

podmínkách s výsledky získanými za celé projektové partnerství.

Samotná mezigenerační propast byla nejčastěji popsána jako rozdílné postoje a pohledy na život a

rozdílné představy o životě, což se shoduje také s celkovými výsledky za všechny partnerské

organizace. Podle většiny českých dotázaných se mezigenerační propast projevuje především

nedostatkem respektu a nedostatkem tolerance a pochopení. Tyto dvě možnosti dominovaly také

v celkových výsledcích, kde byly doplněny o další četné odpovědi: akceptování / neakceptování

pravidel a rozdílnost mentalit.

49% všech dotázaných vnímá konflikt mezi generacemi jako problém pro společnost, s tím, že

nejčastější argumenty podporující toto tvrzení jsou následující:

- konflikt způsobuje vzájemné odcizení generací a omezuje způsob, jak se mohou generace od

sebe navzájem učit.

Naopak argumenty proti tomuto tvrzení nejčastěji zmiňovaly, že konflikt může být vyřešen díky

vzájemné komunikaci a že naopak může vést k určitému vývoji.

V českých podmínkách si největší část respondentů myslí, že mezigenerační propast je formou

obrany, případně popírání. Tyto dvě odpovědi se shodují také s výsledky dosaženými za celé

partnerství, přičemž zde se často vyskytovala ještě možnost třetí, a sice že jde o formu požadavku,

vytváření si nároku na něco. Obranou v tomto případě byla myšlena obrana proti tradicím, které

může mít mladá generace za přežitky, proti dodržování principů a lpění na hodnotách, které se

mohou v různých generacích lišit. S obranou souvisí také odmítání hodnot, postojů, a způsobů

chování.

Co se týče konkrétních věkových skupin, které jsou mezigenerační propastí zasaženy nejvíce,

nejčastěji byly zmiňovány skupiny na okraji věkové škály, tedy 14 – 22 let (souhrnně 34%) a 50+

(souhrnně 41%). Věková skupina 14 – 18 let byla také nejčastěji zmiňována ve všech ostatních

zemích.

Nejzřetelněji se podle většiny dotázaných mezigenerační rozdíly projevují na poli rodiny a v názorech

na život a na svět. Tyto výsledky jsou opět totožné s výsledky získanými ostatními partnery, přičemž

v jiných partnerských zemích byl často zmiňován ještě společenský život.

Reakce lidí, pokud se setkají s projevem mezigeneračního konfliktu, je nejčastěji snaha argumentace,

mluvit a poslouchat, což je opět shodné s výsledky v ostatních partnerských zemích. Zajímavostí u

této otázky byla druhá nejčastější volba, kdy se daná osoba naštve a reaguje impulzivně. Tato

odpověď byla kromě České republiky častá ještě ve Slovinsku. V souvislosti s tím, je třeba zmínit, že

slovinská organizace EPEKA má za cílovou skupinu také převážně Romské etnikum.

Podle většiny českých dotázaných se dá mezigenerační propast zmírnit tím, že budou rozpoznány

přínosné aspekty konfliktu a bude podporován dialog mezi generacemi. Dialog, coby nástroj

zmírňování mezigenerační propasti byl často zmiňován spolu s nutností podchytit tento problém na

školách a ve vzdělávacích systémech také na úrovni celého partnerství.

V další otázce jsme od respondentů zjišťovali, co si myslí, že se díky mezigeneračním rozdílům naučili.

V českých podmínkách bylo nejčastější odpovědí trpělivost a tolerance a také nutnost naslouchat a

snažit se pochopit názor druhého člověka. Odpovědi z jiných zemí projektu se velmi různily a nedá se

tedy stanovit výrazně převažující názor.

Bez ohledu na národnost a věk, absolutní většina dotazovaných napříč partnerskými zeměmi se

shodla na tvrzení, že se mají co naučit od starší, respektive mladší generace.

Čeští respondenti se domnívají, že více mezigenerační propastí trpí senioři, popřípadě obě generace

stejně. Podobně otázku zodpověděli i v Portugalsku a Maďarsku, v ostatních zemích projektu

převažoval spíše názor, že obě generace jsou mezigenerační propastí zasaženy ve stejné míře.

Z výše uvedeného srovnání výsledků z ČR a ostatních zemí projektu vyplývá většinou obdobný názor

respondentů na problematiku mezigenerační propasti. Obecně můžeme shrnout, že ve spojitosti

s mezigenerační propastí lidé nejčastěji hovoří o rozdílných hodnotách, postojích, o životních

zkušenostech, o nutnosti naslouchat, projevit vůči druhým osobám respekt a toleranci. Důležité je

také zmínit pozitivní aspekty mezigeneračních rozdílů a to zejména možnost dalšího vývoje právě díky

odlišnostem a možnost vzájemného učení se a předávání zkušeností.

Výhody a nevýhody dotazníku

Během aplikace dotazníku vyvstaly určité problémy, z nichž se dají odvodit následující nevýhody

dotazníku:

Dotazníky byly příliš dlouhé, obzvláště pro děti okolo 15 let, které měly problém se plně

soustředit na všechny otázky. Některé otázky byly pro tuto část respondentů navíc

nesrozumitelné.

Některé z otázek byly příliš složité a bylo obtížné jim porozumět. Sociální pracovníci museli

často vysvětlovat význam otázek a možných odpovědí nejen dětem a mládeži, ale i seniorům

a lidem žijícím v sociálně vyloučených lokalitách. Jednu otázku nebyli respondenti schopni

zodpovědět úplně (zadání bylo špatně pochopeno)

Dotazník obsahuje poměrně dost specifických termínů, kterým mladí lidé (obzvláště pokud

pocházejí se sociálně vyloučených lokalit) nerozuměli (např. mezigenerační propast, postoj,

hodnoty)

Zmiňované nevýhody se váží k aplikaci dotazníku v rámci ČR a nevyjadřují názor všech projektových

partnerů. Nicméně s obdobnými problémy se potýkali i někteří partneři v zahraničí – v závislosti na

cílové skupině, se kterou byl dotazník vyplňován. Obecně lze příčinu zmiňovaných problémů spojit

především s cílovou skupinou, která se dotazníkové šetření zůčastnila – v českém případě to byly

z velké části obyvatelé sociálně vyloučených lokalit a děti a mládež, pro které byl dotazník a samotné

otázky vystavěny příliš složitě.

Naopak výhody dotazníkového šetření lze spatřovat především v různorodosti dotazovaných, čímž se

do výsledků promítly názory menšin žíjících v Ostravě a okolí (Romové, lidé žijící v sociálně

vyloučených lokalitách). Navíc, díky vyplnění dotazníku (v některých případech za asistence sociální

pracovnice) si někteří respondenti uvědomili existenci tématu mezigeneračních rozdílů a přimělo je

to k zamyšlení nad problémem.

Při hodnocení výhod a nevýhod dotazníku je třeba vzít v úvahu, že dotazník byl vytvořen a upraven

pro použití v 11 evropských zemích a je tudíž přirozené, že v každé zemi narazilo jeho použití na

místní specifika daná odlišností kultur, ale i cílových skupin, v rámci kterých byl použit.