VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ U ZAMĚSTNAVATELŮ … · VÝSLEDKY DOTAZNÍKOV ... elkem se podařilo zajistit 66 vyplněných dotazníků, nicméně 3 z nich musely být vyřazeny

VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ U ZAMĚSTNAVATELŮ

Hlavními cíli dotazníkového šetření bylo získat přehled požadavků zaměstnavatelů na znalosti

a dovedností absolventů 14 vybraných oborů a zmapovat možnosti systémového zapojení

zaměstnavatelů do vzdělávacích aktivit.

Jako nejúčinnější forma sběru dat byla vyhodnocena metoda dotazníkového šetření, realizovaná

formou on-line elektronických dotazníků a to se zaměřením na vybrané obory vzdělání.

Tab. č. 1 Přehled zkoumaných oborů vzdělání

kód oboru RVP/ŠVP název RVP/ŠVP

23-45-L/01 ŠVP Mechanik seřizovač - Mechatronik

23-45-L/01 ŠVP Mechatronik - Seřizování a programování CNC strojů

23-51-H/01 RVP Strojní mechanik

23-52-H/01 RVP Nástrojař

23-55-H/01 RVP Klempíř

23-56-H/01 RVP Obráběč kovů

23-68-H/01 RVP Mechanik opravář motorových vozidel

26-52-H/01 RVP Elektromechanik pro zařízení a přístroje

28-42-L/01 ŠVP Chemik operátor

28-52-H/01 ŠVP Provozní chemik

28-52-H/01 ŠVP Gumař-Plastikář

36-64-H/01 RVP Tesař

36-67-H/01 RVP Zedník

36-69-H/01 RVP Pokrývač

Výběr oslovených zaměstnavatelů byl proveden ve spolupráci s Hospodářskou komorou ČR

s předpokladem získat 10 odpovědí za každý ze 14 oborů vzdělání. Cílovými osobami byli

personalisté, HR manažeři či majitelé menších firem, případně jimi pověření pracovníci. Respondenti

byli osloveni a vyzváni k vyplnění dotazníku e-mailovou formou zástupci firmy TREXIMA, spol. s r.o.

i zástupci Hospodářské komory ČR. Součástí informačního e-mailu byl hypertextový odkaz na

dotazníky, prostřednictvím kterých proběhl vlastní sběr dat. Dotazníky jsou součástí přílohy č. 1.

Předmětem dotazníkového šetření byly dva základní tematické okruhy:

I. Požadavky zaměstnavatelů na znalosti a dovednosti absolventů daného oboru

Otázky byly zaměřeny na odborné kompetence, které jsou požadovány pro řádný výkon povolání

absolventy daného oboru a na celkové hodnocení spokojenosti zaměstnavatelů s absolventy

přijímanými do zaměstnání. Kompetence, které byly v dotaznících použity, byly převzaty z profesních

kvalifikací v Národní soustavě kvalifikací nebo jednotek práce zveřejněných v Národní soustavě

povolání. V některých případech se k jednomu oboru vzdělání vztahovalo více profesních kvalifikací

nebo jednotek práce, proto byly některé kompetence nově vytvořeny spojením či zobecněním

několika kompetencí.

II. Názory zaměstnavatelů na stávající spolupráci firem se středními odbornými školami při

odborné výuce a praxi studentů středních škol a na možnosti spolupráce při stanovení obsahů

vzdělávání.

Otázky byly zaměřeny na rozsah a formy dosavadní spolupráce zaměstnavatelů se středními

odbornými školami; ochotu zapojení se firem do definování obsahů vzdělávání; bariéry ztěžující či

znemožňující spolupráci zaměstnavatelů se školami; možnosti systémového zapojení zaměstnavatelů

do vzdělávacích aktivit a případné bariéry tohoto zapojení.

2.1 Sběr dat

Do prováděného výzkumu byly zařazeny obory vzdělání, u kterých byla provedena komparativní

analýza vzdělávacích rámců v České republice a v Německu v oblasti středního odborného vzdělání,

viz kapitola 1.

Pro každý obor vzdělání bylo nejprve nutné identifikovat dostatečně velký vzorek respondentů

s ohledem na předpokládanou návratnost dotazníků. Identifikace proběhla ve spolupráci se zástupci

Hospodářské komory ČR tak, aby mezi oslovenými subjekty byly zastoupeny velké, střední i malé

podniky z celé ČR. Výběr zaměstnavatelů podle velikosti firmy byl ovlivněn také strukturou firem

v odvětví, pro které zkoumaný obor vzdělání připravuje absolventy. V některých sektorech převažují

spíše menší podniky v jiných, např. ve strojírenství tvoří větší podíl velké podniky. Cílem bylo získat

alespoň 10 vyplněných dotazníků za každý ze 14 oborů vzdělání. V případě, že jeden zaměstnavatel

zaměstnává absolventy více sledovaných oborů, mohl vyplnit dotazník za každý z nich. Sběr dat

probíhal v měsících květen 2015 – červenec 2015 formou elektronických dotazníků a to v několika

vlnách, neboť se nedařilo získat dostatečný počet odpovědí už v prvním kole. Z tohoto důvodu byla

využita také možnost oslovit zaměstnavatele prostřednictvím zaměstnavatelských svazů, asociací

a cechů. Ve třetí vlně sběru dat v průběhu července byly chybějící odpovědi získávány formou

telefonických hovorů a případné asistence při vyplňování dotazníků. Nízká návratnost dotazníků a tím

i větší časová náročnost dosažení požadovaného počtu odpovědí byla pravděpodobně dána sezónně

zvýšeným pracovním vytížením oslovených zaměstnavatelů. Lze rovněž konstatovat, že obecně

vzrůstá neochota zaměstnavatelů vyplňovat dotazníky, kterými jsou s ohledem na realizaci mnoha

projektů často zahlceni. Z výše uvedených důvodů se i přes všechny snahy nepodařilo u oboru

Pokrývač zajistit 10 odpovědí, ale jen 8.

Celkem se podařilo zajistit 181 vyplněných dotazníků. 6 z nich bylo vyřazeno - 5 z důvodů duplicit,

kdy jeden zaměstnavatel odpověděl vícekrát; jeden dotazník byl vyplněn vzdělavatelem (střední

odborná škola). Vyhodnoceno bylo celkem 175 dotazníků.

Tab. č. 2 Přehled zkoumaných oborů vzdělání a počtu vyhodnocených dotazníků

kód oboru RVP/ŠVP název RVP/ŠVP počet vyhodnocených dotazníků

23-45-L/01 ŠVP Mechanik seřizovač - Mechatronik 11

23-45-L/01 ŠVP Mechatronik - Seřizování a programování CNC strojů 15

23-51-H/01 RVP Strojní mechanik 11

23-52-H/01 RVP Nástrojař 15

23-55-H/01 RVP Klempíř 12

23-56-H/01 RVP Obráběč kovů 12

23-68-H/01 RVP Mechanik opravář motorových vozidel 10

26-52-H/01 RVP Elektromechanik pro zařízení a přístroje 14

28-42-L/01 ŠVP Chemik operátor 14

28-52-H/01 ŠVP Provozní chemik 16

28-52-H/01 ŠVP Gumař-Plastikář 10

36-64-H/01 RVP Tesař 14

36-67-H/01 RVP Zedník 13

36-69-H/01 RVP Pokrývač 8

Všem osloveným zaměstnavatelům byl kromě dotazníku týkajícího požadavků zaměstnavatelů

na znalosti a dovednosti absolventů v daném oboru zaslán také dotazník s okruhem otázek týkajících

se stávající spolupráce firem se středními odbornými školami při odborné výuce a praxi studentů

a možností spolupráce pro stanovení obsahů vzdělávání. Tento typ dotazníků byl pro všechny

respondenty stejný. Celkem se podařilo zajistit 66 vyplněných dotazníků, nicméně 3 z nich musely

být vyřazeny - 2 z důvodů duplicit, kdy jeden zaměstnavatel odpověděl vícekrát, jeden dotazník byl

vyplněn vzdělavatelem (střední odborná škola). Vyhodnoceno bylo celkem 63 dotazníků. Nižší

návratnost druhého typu dotazníku než u prvních je dána tím, že ne každý zaměstnavatel byl ochoten

vyplnit i tento druhý typ dotazníku s mnohem větším rozsahem otázek a také tím, že více

zaměstnavatelů odpovědělo na první typ dotazníku ve více oborech.

Ve druhé části dotazníkového šetření jsou odpovědi tříděny a vyhodnoceny i podle kategorie počtu

zaměstnanců na malé (méně než 50 zaměstnanců), střední (méně než 250 zaměstnanců) a velké

podniky (250 a více zaměstnanců).

Celkem se do dotazníkového šetření zapojilo 109 zaměstnavatelů.

2.2 Vyhodnocení dotazníkového šetření – část I Požadavky zaměstnavatelů

na znalosti a dovednosti absolventů v daném oboru vzdělání

Otázky byly zaměřeny na znalosti a dovednosti absolventů daných oborů vzdělání, které

zaměstnavatelé při přijímání těchto absolventů do zaměstnání požadují. Dále pak na celkovou

spokojenost zaměstnavatelů s úrovní jejich znalostí a dovedností při nástupu do zaměstnání.

2.2.1 Mechanik seřizovač - Mechatronik

Dotazníkového šetření v oboru Mechanik seřizovač – Mechatronik se zúčastnilo celkem 11

respondentů.

Otázka: U níže uvedených odborných kompetencí ohodnoťte jejich důležitost

pro řádný výkon povolání absolventy oboru Mechanik seřizovač – Mechatronik.

Zaměstnavatelé ohodnotili důležitost požadovaných znalostí a dovedností uplatnitelných v profesním

životě. Hodnocení proběhlo formou přidělení známek na škále 1 - 5. Hodnocení známkou 1 znamená,

že zaměstnavatel považuje u absolventa danou kompetenci za zcela nezbytnou. Naproti tomu

hodnocení známkou 5 znamená, že danou kompetenci považuje u absolventa za nejméně důležitou.

Graf uvádí průměrnou známku dané kompetence a tím i její pořadí v žebříčku důležitosti. Názvy

kompetencí v grafu jsou pro lepší přehlednost zkráceny, plné znění je uvedeno v legendě pod grafem.

Za nejdůležitější kompetence, které zaměstnavatelé po absolventech požadují, byly označeny

Seřizování výrobních strojů, zařízení, linek, přípravků, nářadí a měřidel a Orientace v ovládacích,

řídících a regulačních prvcích a principech regulace v automatizační technice. Nejnižší důležitost

přikládají kompetenci Technické kreslení, konstrukce výkresů v programech CAD/CAM.

Graf č. 1 Průměrné známky kompetencí v oboru Mechanik seřizovač - Mechatronik

3

2,36

2,18

2,09

2,09

1,9

1,9

1,81

1,72

1,63

1,63

1,54

1,54

0 0,5 1 1,5 2 2,5 3 3,5

13.Technické kreslení, konstrukce výkresů

12.Měření a kontrola délkových rozměrů

11.Sestavování a montáž řídicích obvodů

10.Obsluha a programování strojů

9.Údržba a opravy řídicích obvodů

8.Kontrola výsledků seřizování

7.Předávání pracovních pokynů obsluze

6.Orientace ve strj. a elektrotech. normách

5.Diagnostikování poruch

4.Používání tech. dokumentace při práci

3.Volba postupu práce, pomůcek a náhradních dílů

2.Orientace v ovládacích, řídících a reg. prvcích

1.Seřizování výrobních strojů a zařízení

Průměrná známka kompetence 1 zcela nezbytná 5 nejméně důležitá

Legenda: Úplné znění kompetencí

1. Seřizování výrobních strojů, zařízení, linek, přípravků, nářadí a měřidel

2. Orientace v ovládacích, řídících a regulačních prvcích a principech regulace v automatizační technice

3. Volba postupu práce, pomůcek a náhradních dílů pro seřizování výrobních strojů, zařízení a linek

4. Používání této dokumentace při práci na elektrotechnických a elektronických zařízeních"

5. Diagnostikování poruch automatizační a regulační techniky a systémů

6. Orientace ve strojírenských a elektrotechnických normách a v technické dokumentaci strojů, přístrojů

a zařízení

7. Předávání pracovních pokynů obsluze seřízených strojů a zařízení, popř. instruktáž obsluhy

8. Kontrola výsledků seřizování posuzováním chodu seřízených strojů, zařízení a linek a rozměrů a dalších

parametrů na nich vyrobených produktů

9. Údržba a opravy řídicích obvodů, ovládacích prvků a dalších komponent automatizační a regulační techniky

a systémů

10. Obsluha a programování strojů, zařízení a technologických pracovišť vybavených výpočetní technikou,

řídicími systémy NC a CNC

11. Sestavování, montáž, zapojování a oživování řídicích obvodů, ovládacích prvků a dalších komponent

automatizační a regulační techniky a systémů

12. Měření a kontrola délkových rozměrů, geometrických tvarů, vzájemné polohy prvků a jakosti povrchu forem

a jader

13. Technické kreslení, konstrukce výkresů v programech CAD/CAM

Otázka: Které z uvedených kompetencí by se během vzdělávání měly

u absolventů více rozvíjet, které by se měly spíše redukovat z důvodu

zbytečnosti či okrajovosti a které další kompetence po absolventech

požadujete?

Respondenti uvedli, že více by se u studentů měly rozvíjet kompetence Diagnostikování poruch

automatizační a regulační techniky a systémů (označeno 3krát), Orientace ve strojírenských

a elektrotechnických normách a v technické dokumentaci strojů, přístrojů a zařízení, Seřizování

výrobních strojů, zařízení, linek, přípravků, nářadí a měřidel, Údržba a opravy řídicích obvodů,

ovládacích prvků a dalších komponent automatizační a regulační techniky a systémů, Kontrola

výsledků seřizování posuzováním chodu seřízených strojů, zařízení a linek a rozměrů a dalších

parametrů na nich vyrobených produktů, které byly označeny vždy 1krát. Jeden z respondentů dále

uvedl, že rozvíjet by se měly zejména různé metody diagnostiky a dohledávání příčin, např. Ishikawa,

5 x proč, včetně nápravných opatření.

Naopak redukovat by se mohly kompetence Technické kreslení, konstrukce výkresů v programech

CAD/CAM (označeno 2krát), Obsluha a programování strojů, zařízení a technologických pracovišť

vybavených výpočetní technikou, řídicími systémy NC a CNC (označeno 1krát) a Měření a kontrola

délkových rozměrů, geometrických tvarů, vzájemné polohy prvků a jakosti povrchu forem a jader

(označeno 1krát).

Respondenti měli dále možnost doplnit, jaké kompetence nad rámec uvedených v předchozí otázce

po absolventech požadují. Byly zmíněny výhradně měkké, resp. průřezové kompetence jako

komunikativnost (uvedena 3krát), zodpovědnost, schopnost rozhodnout se, schopnost racionálního

uvažování i pod tlakem, ekonomické uvažování, písemný projev, asertivita či znalost cizího jazyka

a práce na PC.

Otázka: Nakolik absolventi splňují Vaše nároky na požadované kompetence?

Respondenti odpovídali, nakolik absolventi splňují jejich nároky na znalosti a dovednosti při přijetí do

zaměstnání. Hodnocení proběhlo formou přidělení známek na škále 1 - 5. Hodnocení

známkou 1 znamená, že absolventi splňují veškeré požadavky na kompetence. Naproti tomu

hodnocení známkou 5 znamená, že absolventi požadavky nesplňují vůbec. Více než polovina

respondentů hodnotila úroveň kompetencí známkou 3, druhým nejčastějším hodnocením byla

známka 4. Ani jeden z respondentů neuvedl, že kompetence absolventů splňují veškeré požadavky

zaměstnavatele.

Graf č. 2 Spokojenost zaměstnavatelů s připraveností absolventů v oboru Mechanik seřizovač -

Mechatronik při přijetí do zaměstnání

2.2.2 Mechatronik - Seřizování a programování CNC strojů

Dotazníkového šetření v oboru Mechatronik – Seřizování a programování CNC strojů se zúčastnilo

celkem 15 respondentů.


pro řádný výkon povolání absolventy oboru Mechatronik – Seřizování

a programování CNC strojů.







Za nejdůležitější kompetenci, kterou zaměstnavatelé po absolventech požadují, byla označena

Měření a kontrola délkových rozměrů, geometrických tvarů, vzájemné polohy prvků a jakosti povrchu.

Nejnižší důležitost přikládají kompetenci Provádění výpočtů souvisejících se zpracováním projektové

dokumentace, popř. podkladů pro cenovou kalkulaci.

9%

55%

36% 2

3

4

Graf č. 3 Průměrné známky kompetencí v oboru Mechatronik – seřizování a programování CNC strojů


1. Měření a kontrola délkových rozměrů, geometrických tvarů, vzájemné polohy prvků a jakosti povrchu

2. Orientace ve strojírenských normách, v technické dokumentaci a v technických podkladech pro provádění

obráběcích operací na CNC strojích

3. Kontrola výsledků seřizování, posuzováním chodu seřízených strojů, zařízení a linek a rozměrů a dalších

parametrů na nich vyrobených produktů

4. Upínání nástrojů, polotovarů a obrobků a ustavování jejich polohy na různých druzích CNC strojů

5. Volba postupu práce a technologických podmínek a potřebných nástrojů, pomůcek a materiálů pro obrábění

na různých druzích CNC obráběcích strojů

6. Seřizování, ošetřování a údržba CNC obráběcích strojů

7. Zjišťování příčin snížené kvality strojírenských výrobků a návrhy opatření k dosažení předepsané jakosti

a kvality

8. Orientace v normách a v technické dokumentaci číslicově řízených strojů, zařízení a komplexů

a automatizovaných systémů

9. Obsluha číslicově řízených výrobních strojů, linek a průmyslových robotů

10. Testování programů pro CNC výrobní stroje, PRaM a výrobní linky

11. Modifikace programů pro CNC stroje

12. Provádění funkčních zkoušek CNC výrobních strojů, PRaM, pracovišť a linek

13. Provádění výpočtů souvisejících se zpracováním projektové dokumentace, popř. podkladů pro cenovou

kalkulaci

3,53

2,4

2,13

2,13

2,06

2,06

1,93

1,86

1,86

1,66

1,53

1,4

1,26

0 0,5 1 1,5 2 2,5 3 3,5 4

13.Provádění výpočtů projektové dokumentace

12.Provádění funkčních zkoušek CNC strojů

11.Modifikace programů pro CNC stroje

10.Testování programů pro CNC výrobní stroje

9.Obsluha číslicově řízených výrobních strojů

8.Orientace v normách a v technické dokumentaci

7.Zjišťování příčin snížené kvality výrobků

6.Seřizování, ošetřování a údržba CNC strojů

5.Volba postupu práce a technol. podmínek

4.Upínání nástrojů a obrobků

3.Kontrola výsledků seřizování

2.Orientace ve stroj. normách, v tech. dokum.






požadujete?

Respondenti uvedli, že více by se u studentů měly rozvíjet kompetence Orientace ve strojírenských

normách, v technické dokumentaci a v technických podkladech pro provádění obráběcích operací

na CNC (označeno 4krát), Měření a kontrola délkových rozměrů, geometrických tvarů, vzájemné

polohy prvků a jakosti povrchu (označeno 4krát) a Modifikace programů pro CNC stroje (označeno

3krát), Seřizování, ošetřování a údržba CNC obráběcích strojů (označeno 2krát), Upínání nástrojů,

polotovarů a obrobků a ustavování jejich polohy na různých druzích CNC strojů (označeno 1krát),

Obsluha číslicově řízených výrobních strojů, linek a průmyslových robotů (označeno 1krát), Volba

postupu práce a technologických podmínek a potřebných nástrojů, pomůcek a materiálů pro obrábění

na různých druzích CNC obráběcích strojů (označeno 1krát).

Naopak redukovat by se mohla kompetence Provádění výpočtů souvisejících se zpracováním

projektové dokumentace, popř. podkladů pro cenovou kalkulaci (označeno 3krát). Tato kompetence

byla již v první otázce označena jako nejméně důležitá.


po absolventech požadují. Byly uváděny měkké, resp. průřezové kompetence jako komunikativnost,

samostatnost, pečlivost či znalost cizího jazyka (označeno 2krát). Objevily se také požadavky

na kompetence týkající se znalosti základních informací o systémech kvality - ISO norma min. 9001,

znalosti cyklového času, OEE, produktivity, kvality výrobku a základní znalosti obrábění a řezných

podmínek nástrojů (frézování, soustružení), které jsou potřeba při programování CNC strojů.


Respondenti odpovídali, nakolik absolventi splňují jejich nároky na znalosti a dovednosti při přijetí

do zaměstnání. Hodnocení proběhlo formou přidělení známek na škále 1 - 5. Hodnocení známkou

1 znamená, že absolventi splňují veškeré požadavky na kompetence. Naproti tomu hodnocení

známkou 5 znamená, že absolventi požadavky nesplňují vůbec.

Respondenti nejčastěji volili známku 3 (60 %), dále pak ve stejném poměru známku 2 a 4. Ani jeden

z respondentů neuvedl, že kompetence absolventů splňují veškeré požadavky zaměstnavatele.

Graf č. 4 Spokojenost zaměstnavatelů s připraveností absolventů v oboru Mechatronik – Seřizování

a programování CNC strojů při přijetí do zaměstnání

2.2.3 Strojní mechanik

Dotazníkového šetření v oboru Strojní mechanik se zúčastnilo celkem 11 respondentů.


pro řádný výkon povolání absolventy oboru Strojní mechanik.







Za nejdůležitější kompetenci, kterou zaměstnavatelé po absolventech požadují, bylo označeno Ruční

obrábění a zpracovávání kovových materiálů a plastů řezáním, stříháním, pilováním, vrtáním,

broušením a ohýbáním. Nejnižší důležitost přikládají kompetenci Provádění údržby, rekonstrukcí,

oprav a generálních oprav strojů a zařízení.

20%

60%

20%

2

3

4

Graf č. 5 Průměrné známky kompetencí v oboru Strojní mechanik


1. Ruční obrábění a zpracovávání kovových materiálů a plastů řezáním, stříháním, pilováním, vrtáním,

broušením a ohýbáním


3. Orientace ve strojírenských normách a v technické dokumentaci strojů, přístrojů a zařízení

4. Svařování kovů

5. Sestavování částí strojů, točivých strojů, zařízení a výrobních linek a jejich montáž a oživování

6. Příprava ocelových konstrukcí na svařování

7. Sestavování, montáž a demontáž ocelových konstrukcí

8. Orýsování součástí a polotovarů s použitím měřidel, rýsovačského nářadí, pomůcek a přístrojů

9. Volba postupu práce a technologických podmínek, potřebných nástrojů, pomůcek a materiálů pro ruční

a strojní obrábění a tvarování kovových součástí

10. Ohýbání a zkružování plechů, trubek, kovových tyčí a profilů na strojních ohýbačkách, zkružovacích

aj. strojích

11. Výroba součástí na obráběcích strojích

12. Volba postupu práce, potřebných nástrojů, pomůcek a náhradních dílů pro provádění montáže a oprav

strojů a zařízení a ocelových konstrukcí

13. Rovnání kovů pod lisem a pomocí ohřevu

14. Provádění údržby, rekonstrukcí, oprav a generálních oprav strojů a zařízení



2,72

2,63

2,63

2,63

2,45

2,36

2,18

2,18

2,18

2,09

2

1,9

1,9

1,72

0 0,5 1 1,5 2 2,5 3

14.Provádění údržby, rekonstrukcí a oprav strojů

13.Rovnání kovů pod lisem a pomocí ohřevu

12.Volba postupu práce, potřebných nástrojů

11.Výroba součástí na obráběcích strojích

10.Ohýbání a zkružování plechů, trubek a profilů

9.Volba postupu práce a technol. podmínek

8.Orýsování součástí a polotovarů

7.Sestavování, montáž ocelových konstrukcí

6.Příprava ocelových konstrukcí na svařování

5.Sestavování částí strojů

4.Svařování kovů

3.Orientace ve stroj. normách a v tech. dok.

2.Měření a kontrola délk. rozměrů a jakosti

1.Ruční obrábění a zprac. kov. materiálů a plastů



požadujete?

Respondenti uvedli, že více by se u studentů měly rozvíjet kompetence Orientace ve strojírenských

normách a v technické dokumentaci strojů, přístrojů a zařízení (označeno 3krát), Ruční obrábění

a zpracovávání kovových materiálů a plastů řezáním, stříháním, pilováním, vrtáním, broušením

a ohýbáním (označeno 2krát) a kompetence týkající se volby postupu práce (označeno 2krát). Jednou

byly respondenty označeny také kompetence Měření a kontrola délkových rozměrů, geometrických

tvarů, vzájemné polohy prvků a jakosti povrchu, Orýsování součástí a polotovarů s použitím měřidel,

rýsovačského nářadí, pomůcek a přístrojů, Sestavování, montáž a demontáž ocelových konstrukcí,

Příprava ocelových konstrukcí na svařování a Výroba součástí na obráběcích strojích.

Naopak redukovat by se mohla kompetence Ohýbání a zkružování plechů, trubek, kovových tyčí

a profilů na strojních ohýbačkách, zkružovacích aj. strojích (označeno 2krát). Respondenti označili

i některé kompetence, které byly v předchozí otázce naopak doporučeny k většímu rozvoji.

Z odpovědí této skupiny respondentů jednoznačně nevyplývá, které kompetence by měly být

redukovány.


po absolventech požadují. Byly uváděny měkké kompetence jako zodpovědnost, disciplína či

spolupráce v týmu. Objevily se také požadavky na kompetence týkající se znalosti v CNC obrábění

na obráběcích centrech.



do zaměstnání. Hodnocení proběhlo formou přidělení známek na škále 1 - 5. Hodnocení


hodnocení známkou 5 znamená, že absolventi požadavky nesplňují vůbec.

Více než polovina respondentů hodnotila úroveň kompetencí známkou 3, druhým nejčastějším

hodnocením byla známka 4. Ani jeden z respondentů neuvedl, že kompetence absolventů splňují

veškeré požadavky zaměstnavatele.

Graf č. 6 Spokojenost zaměstnavatelů s připraveností absolventů v oboru Strojní mechanik při přijetí

do zaměstnání

2.2.4 Nástrojař

Dotazníkového šetření v oboru Nástrojař se zúčastnilo celkem 15 respondentů.


pro řádný výkon povolání absolventy oboru Nástrojař.







Za nejdůležitější kompetence, které zaměstnavatelé po absolventech požadují, byly označeny Úpravy

a dokončování povrchů částí nástrojů a nářadí broušením a leštění a Ruční obrábění a zpracovávání

kovových materiálů a plastů řezáním, stříháním, pilováním, vrtáním, broušením a ohýbáním. Nejnižší

důležitost přikládají kompetenci Jednoduché tepelné zpracování drobných částí nástrojů, přípravků.

9%

55%

36% 2

3

4

Graf č. 7 Průměrné známky kompetencí v oboru Nástrojař


1. Úpravy a dokončování povrchů částí nástrojů a nářadí broušením a leštěním

2. Ruční obrábění a zpracovávání kovových materiálů a plastů řezáním, stříháním, pilováním, vrtáním,

broušením a ohýbáním


s případným využitím měřicích a kontrolních zařízení, profilprojektorů a mikroskopů

4. Slícovávání částí nástrojů, přípravků, měřidel a pomůcek, jejich ustavování, sestavování, justáž a fixace

5. Volba postupu práce, potřebných nástrojů, pomůcek a pomocných hmot pro provádění nástrojařských,

ryteckých a nožířských operací

6. Obsluha konvenčních soustruhů, vrtaček, vyvrtávaček a brusek

7. Orientace v normách a v technických podkladech pro zhotovování, údržbu a opravy nástrojů, nářadí

a výrobních pomůcek

8. Ošetřování a údržba běžných obráběcích strojů, nářadí, nástrojů a pomůcek

9. Orýsování součástí a polotovarů s použitím měřidel, rýsovačského nářadí, pomůcek, přístrojů

10. Ostření nástrojů, nářadí a pomůcek pro plošné tváření na rovinných bruskách

11. Určování opotřebení či závad nástrojů, nářadí, přípravků a měřidel a jejich částí, rozhodování o způsobu

jejich opravy či renovace

12. Provádění výpočtů rozměrů, úhlů a zaoblení strojních součástí a polotovarů

13. Obsluha různých druhů frézek, ryteckých frézek, hoblovek a obrážeček

14. Obsluha strojů a zařízení pro elektroerozívní hloubení a tvarování a CNC strojů pro elektroerozívní obrábění

15. Provádění funkčních zkoušek nástrojů, nářadí, přípravků, měřidel a pomůcek a jejich částí

2,86

2,33

2,26

2,13

2,13

2

1,93

1,93

1,93

1,8

1,73

1,53

1,53

1,4

1,4

1,33

1,26

1,26

0 0,5 1 1,5 2 2,5 3 3,5

18.Jednoduché tepelné zpracování částí nástrojů

17.Mísení vícesložkových hmot a jejich používání

16.Opravování a renovace řezných a tvář. nástrojů

15.Provádění funkčních zkoušek nástrojů a měřidel

14.Obsluha strojů pro elektroeroz. hloubení

13.Obsluha různých druhů frézek, hoblovek apod.

12.Provádění výpočtů rozměrů a úhlů stroj. součástí

11.Určování závad nástrojů, jeho opravy

10.Ostření nástrojů, nářadí a pomůcek


8.Ošetřování a údržba běžných obráběcích strojů

7.Orientace v normách a v technických podkladech

6.Obsluha konvenčních soustruhů, vrtaček a brusek

5.Volba postupu práce, nástrojů a pomocných hmot

4.Slícovávání částí nástrojů, přípravků, měřidel


2.Ruční obrábění a zpracovávání kov. materiálů

1.Úpravy povrchů nástrojů broušením a leštěním


16. Opravování a renovace řezných a tvářecích nástrojů, nářadí, přípravků a měřidel

17. Mísení vícesložkových hmot a jejich používání při výrobě a opravách nástrojů, přípravků, měřidel a pomůcek

18. Jednoduché tepelné zpracování drobných částí nástrojů, přípravků




požadujete?

Respondenti uvedli, že více by se u studentů měly rozvíjet kompetence Orientace v normách

a v technických podkladech pro zhotovování, údržbu a opravy nástrojů, nářadí a výrobních pomůcek

(označeno 3krát), Volba postupu práce, potřebných nástrojů, pomůcek a pomocných hmot

pro provádění nástrojařských, ryteckých a nožířských operací (označeno 2krát), Provádění funkčních

zkoušek nástrojů, nářadí, přípravků, měřidel a pomůcek a jejich částí (označeno 2krát), Měření

a kontrola délkových rozměrů, geometrických tvarů, vzájemné polohy prvků a jakosti povrchu

s případným využitím měřicích a kontrolních zařízení, profilprojektorů a mikroskopů (označeno 2krát),

Ošetřování a údržba běžných obráběcích strojů, nářadí, nástrojů a pomůcek (označeno 2krát),

Obsluha různých druhů frézek, ryteckých frézek, hoblovek a obrážeček (označeno 2krát), Obsluha

strojů a zařízení pro elektroerozívní hloubení a tvarování a CNC strojů pro elektroerozívní obrábění

(označeno 2krát). Téměř všechny ostatní kompetence pak byly označeny jedenkrát.

Naopak redukovat by se mohly kompetence Jednoduché tepelné zpracování drobných částí nástrojů,

přípravků (označeno 4krát), Mísení vícesložkových hmot a jejich používání při výrobě a opravách

nástrojů, přípravků, měřidel a pomůcek (označeno 3krát), Obsluha konvenčních soustruhů, vrtaček,

vyvrtávaček a brusek (označeno 1krát) a Obsluha různých druhů frézek, ryteckých frézek, hoblovek

a obrážeček (označeno 1krát).


po absolventech požadují. Byly uváděny měkké kompetence jako zodpovědnost (uvedeno 4krát),

samostatnost (uvedeno 3krát), otevřenost novým informacím (uvedeno 2krát) či pečlivost, disciplína

a schopnost pracovat v týmu. Objevily se také požadavky na kompetence týkající se znalosti

geometrie řezných nástrojů, použití břitových destiček pro různé druhy obráběných materiálů nebo

programování CNC strojů.






Deset respondentů z patnácti hodnotilo známkou 3, druhým nejčastějším hodnocením byly

známky 1 a 5 (vždy 2 respondenti).

Graf č. 8 Spokojenost zaměstnavatelů s připraveností absolventů v oboru Nástrojař při přijetí

do zaměstnání

2.2.5 Klempíř

Dotazníkového šetření v oboru Klempíř se zúčastnilo celkem 12 respondentů.


pro řádný výkon povolání absolventy oboru Klempíř.







Za nejdůležitější kompetence, které zaměstnavatelé po absolventech požadují, byly označeny Úprava

a sestavování plechových součástí a dílů do celků, Ruční obrábění a zpracovávání plechů a profilů

z kovů řezáním, stříháním, sekáním, pilováním, vrtáním, rovnáním a ohýbáním a Orýsování součástí

a polotovarů. Nejnižší důležitost přikládají kompetenci Obsluha a seřizování klempířských strojů

a zařízení.

13%

67%

7%

13%

1

3

4

5

Graf č. 9 Průměrné známky kompetencí v oboru Klempíř


1. Úprava a sestavování plechových součástí a dílů do celků

2. Ruční obrábění a zpracovávání plechů a profilů z kovů řezáním, stříháním, sekáním, pilováním, vrtáním,

rovnáním a ohýbáním

3. Orýsování součástí a polotovarů

4. Montáž, osazování a opravy klempířských výrobků a konstrukcí

5. Spojování dílů z plechů a profilů mechanickými a lepenými spoji a měkkým pájením

6. Měření, rozvrhování a kontrola délkových rozměrů, geometrických tvarů, vzájemné polohy prvků a jakosti

povrchu

7. Slícovávání dílů z plechu včetně vyrovnání po svaření

8. Orientace v normách a ve strojírenské, resp. stavební technické dokumentaci a výkresové dokumentaci pro

klempířské výrobky

9. Návrh pracovních postupů zhotovování, montáže, demontáže a oprav klempířských výrobků a konstrukcí

10. Ošetřování a údržba nástrojů, nářadí a pomůcek pro klempířské práce

11. Strojní zpracování klempířských materiálů

12. Výpočet spotřeby materiálu

13. Ošetřování a údržba strojů, nářadí, nástrojů a pomůcek používaných při výrobě a opravách plechových

součástí, výrobků a konstrukcí

14. Obsluha a seřizování klempířských strojů a zařízení

2,58

2,16

2,16

2,16

2,16

2,08

1,66

1,66

1,41

1,41

1,41

1,33

1,33

1,25

0 0,5 1 1,5 2 2,5 3

14.Obsluha a seřizování klempířských strojů

13.Ošetřování a údržba strojů, nářadí, nástrojů

12.Výpočet spotřeby materiálu

11.Strojní zpracování klempířských materiálů

10.Ošetřování a údržba nástrojů, nářadí

9.Návrh pracovních postupů

8.Orientace v normách a technické dok.

7.Slícovávání dílů z plechu

6.Měření, rozvrhování a kontrola délk. rozměrů

5.Spojování dílů z plechů a profilů

4.Montáž, osazování a opravy


2.Ruční obrábění a zpracovávání plechů

1.Úprava a sestavování plech. součástí do celků





požadujete?

Respondenti uvedli, že více by se u studentů měly rozvíjet kompetence Montáž, osazování a opravy

klempířských výrobků a konstrukcí (označeno 6krát), Orientace v normách a ve strojírenské, resp.

stavební technické dokumentaci a výkresové dokumentaci pro klempířské výrobky (označeno 5krát),

Slícovávání dílů z plechu včetně vyrovnání po svaření (označeno 5krát), Návrh pracovních postupů

zhotovování, montáže, demontáže a oprav klempířských výrobků a konstrukcí (označeno 5krát)

a Spojování dílů z plechů a profilů mechanickými a lepenými spoji a měkkým pájením (označeno

5krát). Všechny ostatní kompetence byly označeny 3krát až 4 krát. Z toho vyplývá, že všechny

kompetence jsou pro zaměstnavatele důležité a měly by se v rámci vzdělávání více rozvíjet.

O nespokojenosti zaměstnavatelů s připraveností absolventů svědčí i výsledné známky v poslední

otázce.

Respondenti neuvedli žádné kompetence, které by měly být dle jejich názoru ve výuce redukovány.


po absolventech požadují. Byly uváděny měkké kompetence jako samostatnost (uvedeno 2krát),

představivost, zručnost, odpovědnost, houževnatost, pracovitost, pokora, touha po kvalitně

odvedené práci či slušné chování a komunikativnost. Objevily se také požadavky na kompetence

týkající se znalosti geometrie a matematiky.






Ani jeden z respondentů neuvedl, že kompetence absolventů splňují veškeré požadavky

zaměstnavatele, zato 3 respondenti z 12 použili známku 5 a čtyři z 12 pak známku 4.

Graf č. 10 Spokojenost zaměstnavatelů s připraveností absolventů v oboru Klempíř při přijetí

do zaměstnání

8%

34%

33%

25% 2

3

4

5

2.2.6 Obráběč kovů

Dotazníkového šetření v oboru Obráběč kovů se zúčastnilo celkem 12 respondentů.


pro řádný výkon povolání absolventy oboru Obráběč kovů .







Za nejdůležitější kompetence, které zaměstnavatelé po absolventech požadují, byly označeny Měření

a kontrola délkových rozměrů, geometrických tvarů, vzájemné polohy prvků a jakosti povrchu,

Upínání nástrojů, polotovarů a obrobků a ustavování jejich polohy na různých druzích soustruhů,

vrtaček, vyvrtávaček, frézek, hoblovek, obrážeček a protahovaček a Volba postupu práce, potřebných

nástrojů, pomůcek a materiálů a technologických podmínek soustružení, frézování, obrábění,

hoblování, protahování, obrážení a broušení. Nejnižší důležitost přikládají kompetenci Vyvažování

brousicích kotoučů a Ostření nástrojů na nástrojových bruskách.

Graf č. 11 Průměrné známky kompetencí v oboru Obráběč kovů

2,66

2,66

2,16

2,08

2

1,91

1,91

1,83

1,66

1,58

1,58

1,41

0 0,5 1 1,5 2 2,5 3

12.Vyvažování brousicích kotoučů

11.Ostření nástrojů na nástrojových bruskách

10.Seřizování, ošetřování a údržba CNC strojů

9.Orientace v normách a v tech. podkl.pro CNC

8.Obsluha a údržba soustruhů, vrtaček, frézek apod.

7.Orientace v normách a v technických podkladech

6.Upínání brousicích nástrojů na bruskách

5.Obsluha výr. strojů, linek a prům. robotů

4.Upínání nástrojů a obrobků na různých druzích CNC

3.Volba postupu práce, nástrojů a materiálů

2.Upínání nástrojů na soustruzích

1.Měření a kontrola délk. rozměrů, geom. tvarů




2. Upínání nástrojů, polotovarů a obrobků a ustavování jejich polohy na různých druzích soustruhů, vrtaček,

vyvrtávaček, frézek, hoblovek, obrážeček a protahovaček

3. Volba postupu práce, potřebných nástrojů, pomůcek a materiálů a technologických podmínek soustružení,

frézování, obrábění, hoblování, protahování, obrážení a broušení

4. Upínání nástrojů, polotovarů a obrobků a ustavování jejich polohy na různých druzích CNC strojů

5. Obsluha číslicově řízených výrobních strojů, linek a průmyslových robotů

6. Upínání brousicích nástrojů, upínání obrobků a ustavování jejich polohy na různých druzích brusek, honovaček

a ševingovacích strojů

7. Orientace v normách a v technických podkladech pro provádění obráběcích operací

8. Obsluha a údržba soustruhů, vrtaček, vyvrtávaček, frézek, hoblovek, obrážeček, protahovaček, brusek,

honovaček a ševingovacích stojů

9. Orientace v normách a v technických podkladech pro provádění obráběcích operací na CNC strojích

10. Seřizování, ošetřování a údržba CNC obráběcích strojů

11. Ostření nástrojů na nástrojových bruskách

12. Vyvažování brousicích kotoučů




požadujete?

Respondenti uvedli, že více by se u studentů měly rozvíjet kompetence Volba postupu práce,

potřebných nástrojů, pomůcek a materiálů a technologických podmínek soustružení, frézování,

obrábění, hoblování, protahování, obrážení a broušení (označeno 4krát), Orientace v normách

a v technických podkladech pro provádění obráběcích operací (označeno 3krát), Orientace v normách

a v technických podkladech pro provádění obráběcích operací na CNC strojích (označeno 2krát),

Seřizování, ošetřování a údržba CNC obráběcích strojů (označeno 2krát). Jedenkrát byly označeny

kompetence Obsluha číslicově řízených výrobních strojů, linek a průmyslových robotů, Upínání

nástrojů, polotovarů a obrobků a ustavování jejich polohy na různých druzích soustruhů, vrtaček,

vyvrtávaček, frézek, hoblovek, obrážeček a protahovaček, Měření a kontrola délkových rozměrů,

geometrických tvarů, vzájemné polohy prvků a jakosti povrchu.

V otázce případné redukce některých kompetencí ve výuce nebyli respondenti nijak jednoznační

a jsou spíše názoru, že všechny kompetence jsou důležité.


po absolventech požadují. Byly uváděny měkké kompetence jako zodpovědnost (uvedeno 3krát),

disciplína (uvedeno 2krát), samostatnost, pečlivost, komunikativnost či schopnost přijmout názory

druhého. Objevily se také požadavky na kompetence týkající se znalosti označování řezných

materiálů, především vyměnitelných břitových destiček a jejich použití při opracování různých

materiálů.



zaměstnání. Hodnocení proběhlo formou přidělení známek na škále 1 - 5. Hodnocení známkou 1

znamená, že absolventi splňují veškeré požadavky na kompetence. Naproti tomu hodnocení


Pět respondentů z 12 použilo známku 2 a čtyři známku 3 a tři pak známku 2. Ani jeden z respondentů

neuvedl, že kompetence absolventů splňují veškeré požadavky zaměstnavatele.

Graf č. 12 Spokojenost zaměstnavatelů s připraveností absolventů v oboru Obráběč kovů při přijetí

do zaměstnání

2.2.7 Mechanik opravář motorových vozidel

Dotazníkového šetření v oboru Mechanik opravář motorových vozidel se zúčastnilo celkem

10 respondentů.


pro řádný výkon povolání absolventy oboru Mechanik opravář motorových

vozidel.








veličin a parametrů jednotlivých dílů, agregátů a konstrukčních skupin vozidel vč. elektrických veličin

a Diagnostikování poruch motorových vozidel. Nejnižší důležitost přikládají kompetenci Ruční

obrábění a zpracovávání kovových materiálů.

42%

33%

25%

2

3

4

Graf č. 13 Průměrné známky kompetencí v oboru Mechanik opravář motorových vozidel


1. Měření veličin a parametrů jednotlivých dílů, agregátů a konstrukčních skupin vozidel vč. elektrických veličin

2. Diagnostikování poruch motorových vozidel

3. Posuzování technického stavu motorových vozidel a kontrola a provádění funkčních zkoušek jejich částí

a agregátů

4. Montáže a demontáže dílů a agregátů motorových vozidel

5. Volba postupu práce, diagnostických přístrojů, měřidel, pomůcek a náhradních dílů pro provádění údržby,

seřizování a oprav motorových vozidel, jejich agregátů (mechanických, elektrických, hydraulických

a pneumatických) a příslušenství

6. Odzkoušení funkčnosti opraveného stroje, zařízení nebo vozidla

7. Orientace v normách a v technické dokumentaci motorových vozidel

8. Orientace v technické dokumentaci a materiálech používaných v automobilovém průmyslu

9. Ruční obrábění a zpracovávání kovových materiálů




požadujete?

Polovina respondentů uvedla, že více by se u studentů měla rozvíjet kompetence Diagnostikování

poruch motorových vozidel (označeno 5krát). Dále byla dvakrát označena kompetence Orientace

v technické dokumentaci a materiálech používaných v automobilovém průmyslu, jedenkrát pak

kompetence Volba postupu práce, diagnostických přístrojů, měřidel, pomůcek a náhradních dílů pro

provádění údržby, seřizování a oprav motorových vozidel, jejich agregátů (mechanických, elektrických,

hydraulických a pneumatických) a příslušenství, Montáže a demontáže dílů a agregátů motorových

vozidel, Posuzování technického stavu motorových vozidel a kontrola a provádění funkčních zkoušek

jejich částí a agregátů a Měření veličin a parametrů jednotlivých dílů, agregátů a konstrukčních

skupin vozidel vč. elektrických veličin.

3,1

2,1

1,5

1,5

1,4

1,4

1,4

1,3

1,2

0 0,5 1 1,5 2 2,5 3 3,5

9.Ruční obrábění a zpracovávání kovových mater.

8.Orientace v technické dokumentaci a materiálech

7.Orientace v normách a v technické dokumentaci

6.Odzkoušení funkčnosti opraveného vozidla

5.olba postupu práce, pomůcek a náhradních dílů

4.Montáže a demontáže dílů a agregátů

3.Posuzování technického stavu

2.Diagnostikování poruch

1.Měření veličin a parametrů jednotlivých dílů


Naopak redukovat by se mohla kompetence Ruční obrábění a zpracovávání kovových materiálů

(označeno 2krát), která byla již v první otázce označována jako nejméně důležitá. Dva respondenti

jsou názoru, že všechny kompetentce jsou důležité.


po absolventech požadují. Byly uváděny měkké, resp. průřezové kompetence jako sebekontrola

(uvedeno 2krát), znalost anglického jazyka (uvedeno 2krát), ochota, zájem o práci, iniciativa nebo

smysl pro pořádek a čistotu. Objevily se také požadavky na kompetence týkající se znalosti svařování

elektrickým obloukem a autogenem.






Respondenti nejčastěji volili známku 3, druhým nejčastějším hodnocením byla známka 4. Ani jeden


Graf č. 14 Spokojenost zaměstnavatelů s připraveností absolventů v oboru Mechanik opravář

motorových vozidel při přijetí do zaměstnání

2.2.8 Elektromechanik pro zařízení a přístroje

Dotazníkového šetření v oboru Elektromechanik pro zařízení a přístroje se zúčastnilo celkem

14 respondentů.


pro řádný výkon povolání absolventy oboru Elektromechanik pro zařízení

a přístroje.



10%

70%

20%

2

3

4






elektrických veličin a parametrů, vyhodnocení naměřených hodnot a Orientace v technické

dokumentaci a normách, používání této dokumentace při práci na elektrotechnických a elektronických

zařízeních, přístrojích a systémech, včetně výpočetní techniky. Nejnižší důležitost přikládají

kompetencím Ruční obrábění a zpracovávání kovových materiálů a Cejchování přístrojů měřicí

a automatizační techniky.

Graf č. 15 Průměrné známky kompetencí v oboru Elektromechanik pro zařízení a přístroje


1. Měření elektrických veličin a parametrů, vyhodnocení naměřených hodnot

2. Orientace v technické dokumentaci a normách, používání této dokumentace při práci na elektrotechnických

a elektronických zařízeních, přístrojích a systémech, včetně výpočetní techniky

3. Diagnostikování poruch automatizační a regulační techniky a systémů elektronických a elektrických přístrojů,

strojů, spotřebičů, zařízení a systémů, včetně výpočetní techniky

4. Sestavování, montáž, instalace, zapojování a oživování elektronických a elektrických obvodů, strojů, přístrojů,

spotřebičů, zařízení a systémů, včetně výpočetní techniky

5. Volba postupu práce, nářadí, pomůcek a měřidel pro demontáž a montáž, zapojování a opravy elektrických

a elektronických součástí zařízení a přístrojů

6. Instalace a zapojení rozvaděčů různých typů zařízení

3,5

3,42

2,78

2,42

2,42

2,07

2

2

1,92

1,92

1,92

1,78

1,71

1,71

1,64

1,5

1,42

0 0,5 1 1,5 2 2,5 3 3,5 4

17.Cejchování přístrojů techniky

16.Ruční obrábění kov. materiálů

15.Provádění přípravných činností

14.Obsluha strojů a zařízení

13.Vhotovování záznamů

12.Dimenzování elektr. vedení

11.Sestavování, údržba, opravy systémů

10.Volba postupu práce pro montáž komponentů

9.Údržba prvků v automatizační technice

8.Opravy a výměny elektr. částí

7.Zapojování elektomotorů

6.Instalace rozvaděčů

5.Volba postupu práce pro montáž zařízení

4.Sestavování a instalace obvodů, přístrojů

3.Diagnostikování poruch autom. a regul. techniky

2.Orientace v technické dokumentaci a normách

1.Měření a vyhodnocení elektr. veličin a parametrů


7. Zapojování různých typů elektromotorů

8. Opravy a výměny elektrických částí přístrojů, strojů a zařízení vč. výměn elektronických prvků

9. Údržba ovládacích, řídících, měřících a regulačních prvků v automatizační technice

10. Volba postupu práce, pomůcek a náhradních dílů pro provádění montáže a oprav elektrických

a elektronických komponentů různých typů zařízení

11. Sestavování, montáž, údržba, diagnostika, opravy, rekonstrukce, zapojování a oživování zabezpečovacích

a sdělovacích systémů, signalizační, vysílací a řídicí techniky

12. Dimenzování, jištění a kladení elektrických vedení v elektrických zařízeních

13. Vyhotovování záznamů a dokumentace

14. Obsluha strojů a zařízení při vykonávání různých operací v elektrotechnické výrobě

15. Provádění přípravných činností při montáži, instalaci a opravách instalatérských zařízení se zaměřením na

elektromechanické, elektrotepelné a elektronické elementy

16. Ruční obrábění a zpracovávání kovových materiálů

17. Cejchování přístrojů měřicí a automatizační techniky




požadujete?

Respondenti uvedli, že více by se u studentů měly rozvíjet zejména kompetence Orientace

v technické dokumentaci a normách, používání této dokumentace při práci na elektrotechnických

a elektronických zařízeních, přístrojích a systémech, včetně výpočetní techniky (označeno 5krát)

a Měření elektrických veličin a parametrů, vyhodnocení naměřených hodnot (označeno 4krát). Vždy

dvakrát byly označeny kompetence Sestavování, montáž, instalace, zapojování a oživování

elektronických a elektrických obvodů, strojů, přístrojů, spotřebičů, zařízení a systémů, včetně

výpočetní techniky, Údržba ovládacích, řídících, měřících a regulačních prvků v automatizační

technice, Dimenzování, jištění a kladení elektrických vedení v elektrických zařízeních, Instalace

a zapojení rozvaděčů různých typů zařízení a vždy jedenkrát pak kompetence Volba postupu práce,

nářadí, pomůcek a měřidel pro demontáž a montáž, zapojování a opravy elektrických a elektronických

součástí zařízení a přístrojů, Sestavování, montáž, údržba, diagnostika, opravy, rekonstrukce,

zapojování a oživování zabezpečovacích a sdělovacích systémů, signalizační, vysílací a řídicí techniky,

Diagnostikování poruch automatizační a regulační techniky a systémů elektronických a elektrických

přístrojů, strojů, spotřebičů, zařízení a systémů, včetně výpočetní techniky, Provádění přípravných

činností při montáži, instalaci a opravách instalatérských zařízení se zaměřením

na elektromechanické, elektrotepelné a elektronické elementy, Zapojování různých typů

elektromotorů.

Naopak redukovat by se mohly kompetence Cejchování přístrojů měřicí a automatizační techniky

(označeno 4krát) a Ruční obrábění a zpracovávání kovových materiálů (označeno 3krát). Jedenkrát

respondenti označili kompetence Opravy a výměny elektrických částí přístrojů, strojů a zařízení

vč. výměn elektronických prvků, Obsluha strojů a zařízení při vykonávání různých operací

v elektrotechnické výrobě, Provádění přípravných činností při montáži, instalaci a opravách

instalatérských zařízení se zaměřením na elektromechanické, elektrotepelné a elektronické elementy,

Zapojování různých typů elektromotorů.


po absolventech požadují. Byly uváděny měkké, resp. průřezové kompetence jako osobní

zodpovědnost (uvedeno 3krát), samostatnost (uvedeno 2krát), pracovitost, manuální zručnost,

technické myšlení, učení se novým věcem, dochvilnost, komunikativnost, asertivita, schopnost

rozhodování a racionálního uvažování i pod tlakem. Objevily se také požadavky na kompetence

týkající se znalosti programování robotů, identifikace příčin vad, znalosti základních

elektrotechnických norem dle ČSN EN, měření izolačního odporu a znalosti funkcí a důvodů

skladového hospodářství.






Polovina respondentů hodnotila známkou 3, šest známkou 4, jeden respondent známkou 1. Ani jeden


Graf č. 16 Spokojenost zaměstnavatelů s připraveností absolventů v oboru Elektromechanik pro

zařízení a přístroje při přijetí do zaměstnání

2.2.9 Chemik operátor

Dotazníkového šetření v oboru Chemik operátor se zúčastnilo celkem 14 respondentů.


pro řádný výkon povolání absolventy oboru Chemik operátor.





7%

50%

43% 2

3

4



Za nejdůležitější kompetenci, kterou zaměstnavatelé po absolventech požadují, byla označena

Obsluha a řízení technologických zařízení chemické výroby. Nejnižší důležitost přikládají kompetencím

Provádění výstupní kontroly a vyhodnocování závad a Volba technologických podmínek a parametrů

pro obsluhu a řízení technologických procesů ve výrobě chemických produktů.

Graf č. 17 Průměrné známky kompetencí v oboru Chemik operátor


1. Obsluha a řízení technologických zařízení chemické výroby

2. Příprava chemických roztoků a surovin pro procesy chemických výrob podle výrobní a analytické

dokumentace

3. Řízení ovládacích panelů chemických procesů

4. Vyplňování a vedení předepsané výrobní a provozní dokumentace obsluhy a řízení technologických procesů

ve výrobě chemických produktů

5. Orientace v normách a v provozní dokumentaci pro obsluhu a řízení technologických procesů ve výrobě

chemických produktů

6. Posuzování hodnot a parametrů při obsluze a řízení technologických procesů ve výrobě chemických produktů

7. Volba technologických podmínek a parametrů pro obsluhu a řízení technologických procesů ve výrobě

chemických produktů

8. Provádění výstupní kontroly a vyhodnocování závad




požadujete?

Respondenti uvedli, že více by se u studentů měly rozvíjet kompetence Vyplňování a vedení

předepsané výrobní a provozní dokumentace obsluhy a řízení technologických procesů ve výrobě

chemických produktů (označeno 6krát), Řízení ovládacích panelů chemických procesů (označeno

2,07

2,07

1,92

1,85

1,78

1,64

1,64

1,42

0 0,5 1 1,5 2 2,5

8.Provádění výstupní kontroly

7.Volba technologických podmínek

6.Posuzování hodnot a parametrů

5.Orientace v normách a v provozní dokumentaci

4.Vyplňování a vedení výrobní a provozní dokum.

3.Řízení ovládacích panelů chemických procesů

2.Příprava chemických roztoků a surovin

1.Obsluha a řízení technologických zařízení


5krát) a Orientace v normách a v provozní dokumentaci pro obsluhu a řízení technologických procesů

ve výrobě chemických produktů (označeno 4krát). Všechny ostatní kompetence byly označeny 2krát

až 3krát. Z toho vyplývá, že všechny kompetence jsou pro zaměstnavatele důležité a měly by být více

rozvíjeny.

V otázce případné redukce některých kompetencí ve výuce nebyly názory respondentů jednotné, dva

respondenti jsou názoru, že všechny kompetence jsou důležité.


po absolventech požadují. Byly zmíněny měkké kompetence jako odpovědnost (uvedeno 2krát),

řešení problémů, samostatnost, důkladnost, pracovitost, aplikace teoretických znalostí do praxe,

analytické myšlení, orientace na cíl, logické uvažování nebo praktičnost. Objevily se také požadavky

na kompetence týkající se znalosti GMP režimu, strojírenství, práce s řídicími systémy, měření

a regulace nebo pochopení vzájemných vlivů procesních veličin a analytické matematiky.






Polovina respondentů hodnotila známkou 3, druhým nejčastějším hodnocením byla známka 2 a 4.

Jeden z respondentů uvedl, že kompetence absolventů splňují veškeré požadavky zaměstnavatele.

Graf č. 18 Spokojenost zaměstnavatelů s připraveností absolventů v oboru Chemik operátor při přijetí

do zaměstnání

2.2.10 Provozní chemik

Dotazníkového šetření v oboru Provozní chemik se zúčastnilo celkem 16 respondentů.


pro řádný výkon povolání absolventy oboru Chemik operátor.

7%

22%

50%

21% 1

2

3

4







Za nejdůležitější kompetenci bylo označeno Provádění kvalitativní a kvantitativní provozní

a laboratorní kontrolní činnosti. Nejnižší důležitost přikládají zaměstnavatelé kompetenci Provádění

dělicích procesů.

Graf č. 19 Průměrné známky kompetencí v oboru Provozní chemik


1. Provádění kvalitativní a kvantitativní provozní a laboratorní kontrolní činnosti

2. Dodržování technických a technologických podmínek a parametrů pro obsluhu přístrojů a zařízení

v chemických laboratořích

3. Obsluha technologických zařízení jednotlivých výrobních operací a chemických procesů

4. Orientace v normách, v pracovních instrukcích pro obsluhu a řízení technologických procesů v chemických

laboratořích i výrobě a v různých odvětvích zpracovatelského průmyslu chemického charakteru

5. Sledování hodnot a parametrů při obsluze a řízení technologických procesů ve výrobě chemických

a zpracovatelských produktů a vyhodnocování kontrolní činnosti

6. Příprava a úprava chemických látek a surovin pro procesy chemických analýz a výrob podle výrobní

a analytické dokumentace

7. Vedení předepsané výrobní a provozní dokumentace

8. Aplikace znalostí fyzikálně-chemických principů a pravidel při chemických procesech

9. Měření fyzikálně-chemických veličin

10. Obsluha a seřizování laboratorní techniky

11. Provádění dělicích procesů

2,5

2,43

2,31

2,25

2,06

2

1,87

1,87

1,62

1,56

1,37

0 0,5 1 1,5 2 2,5 3

11.Provádění dělicích procesů

10.Obsluha a seřizování laboratorní techniky

9.Měření fyzikálně-chemických veličin

8.Aplikace znalostí Fy-Chem principů a pravidel

7.Vedení předepsané výrobní a provozní dokum.

6.Příprava a úprava chemických látek a surovin

5.Sledování hodnot a řízení technol. procesů

4.Orientace v normách, v pracovních instrukcích

3.Obsluha technologických zařízení

2.Dodržování technických a technol. podmínek

1.Provádění kvalitativní a kvantitativní kontrolní čin.





požadujete?

Respondenti uvedli, že více by se u studentů měly rozvíjet kompetence Obsluha technologických

zařízení jednotlivých výrobních operací a chemických procesů (označeno 5krát) a Orientace

v normách, v pracovních instrukcích pro obsluhu a řízení technologických procesů v chemických

laboratořích i výrobě a v různých odvětvích zpracovatelského průmyslu chemického charakteru

(označeno 4krát), Dodržování technických a technologických podmínek a parametrů pro obsluhu

přístrojů a zařízení v chemických laboratořích (označeno 2krát). Jedenkrát pak byly označeny

kompetence Měření fyzikálně-chemických veličin, Aplikace znalostí fyzikálně-chemických principů

a pravidel při chemických procesech a Sledování hodnot a parametrů při obsluze a řízení

technologických procesů ve výrobě chemických a zpracovatelských produktů a vyhodnocování

kontrolní činnosti.

V otázce případné redukce některých kompetencí ve výuce nebyli respondenti jednotní a jsou spíše

názoru, že všechny kompetence jsou důležité. Jedenkrát byla označena kompetence Obsluha

technologických zařízení jednotlivých výrobních operací a chemických procesů, Dodržování

technických a technologických podmínek a parametrů pro obsluhu přístrojů a zařízení v chemických

laboratořích, Obsluha a seřizování laboratorní techniky, Aplikace znalostí fyzikálně-chemických

principů a pravidel při chemických procesech.


po absolventech požadují. Byly uváděny měkké kompetence jako znalost cizího jazyka (uvedeno

2krát) odpovědnost, praktičnost, samostatnost nebo analytické myšlení a počítačová gramotnost.

Objevily se také požadavky na kompetence týkající se základního povědomí o regulátorech.



do zaměstnání. Hodnocení proběhlo formou přidělení známek na škále 1 - 5. Hodnocení známkou 1



Polovina respondentů zvolila známku 3, čtvrtina známku 2 a poslední čtvrtina známku 4. Ani jeden


Graf č. 20 Spokojenost zaměstnavatelů s připraveností absolventů v oboru Provozní chemik při přijetí

do zaměstnání

2.2.11 Gumař-Plastikář

Dotazníkového šetření v oboru Gumař-Plastikář se zúčastnilo celkem 10 respondentů.


pro řádný výkon povolání absolventy oboru Gumař-Plastikář .








Obsluha technologických zařízení jednotlivých gumárenských a plastikářských procesů a Orientace

v gumárenské a plastikářské technologii, materiálech a strojních zařízeních. Nejnižší důležitost

přikládají kompetenci Technická kontrola a kontrola jakosti v plastikářské výrobě.

25%

50%

25% 2

3

4

Graf č. 21 Průměrné známky kompetencí v oboru Gumař-Plastikář


1. Obsluha technologických zařízení jednotlivých gumárenských a plastikářských procesů

2. Orientace v gumárenské a plastikářské technologii, materiálech a strojních zařízeních

3. Orientace v normách a v provozní dokumentaci pro obsluhu technologických procesů v gumárenské

a plastikářské výrobě

4. Obsluha technologických zařízení pro vizuální kontrolu v gumárenské výrobě

5. Obsluha technologických zařízení pro lisování a vulkanizaci v gumárenské výrobě

6. Seřizování technologických zařízení jednotlivých gumárenských a plastikářských procesů

7. Sledování, vyhodnocování a evidence parametrů v gumárenské a plastikářské výrobě

8. Obsluha technologických zařízení pro konfekci v gumárenské výrobě

9. Technická kontrola a kontrola jakosti v plastikářské výrobě




požadujete?

Respondenti uvedli, že více by se u studentů měla rozvíjet kompetence Obsluha technologických

zařízení jednotlivých gumárenských a plastikářských procesů (označeno 2krát), Technická kontrola

a kontrola jakosti v plastikářské výrobě (označeno 1krát) a Sledování, vyhodnocování a evidence

parametrů v gumárenské a plastikářské výrobě (označeno 1krát).


a pouze jeden respondent uvedl kompetenci Sledování, vyhodnocování a evidence parametrů

v gumárenské a plastikářské výrobě.

2,3

2,2

2,2

2,1

2,1

2

1,9

1,5

1,4

0 0,5 1 1,5 2 2,5

9.Technická kontrola a kontrola jakosti

8.Obsluha technologických zařízení pro konfekci

7.Sledování, vyhodnocování a evidence parametrů

6.Seřizování technologických zařízení

5.Obsluha technolog. zařízení pro lisování

4.Obsluha technolog. zařízení pro vizuální kontrolu

3.Orientace v normách a v provozní dokumentaci

2.Orientac v technologii, materiálech a zařízeních

1.Obsluha technologických zařízení



po absolventech požadují. Byly uváděny měkké kompetence jako zodpovědnost, samostatnost

a znalost cizího jazyka (uvedeno 2krát). Objevily se také požadavky na kompetence týkající se znalosti

systémů zlepšování procesů, Lean nástroje, ISO.






Sedm respondentů z deseti zvolilo známku 3, zbylí tři známku 4. Ani jeden z respondentů neuvedl, že

kompetence absolventů splňují veškeré požadavky zaměstnavatele.

Graf č. 22 Spokojenost zaměstnavatelů s připraveností absolventů v oboru Gumař-Plastikář při přijetí

do zaměstnání

2.2.12 Tesař

Dotazníkového šetření v oboru Tesař se zúčastnilo celkem 14 respondentů.


pro řádný výkon povolání absolventy oboru Tesař.







70%

30%

3

4


Orientace ve stavebních výkresech a technické dokumentaci, čtení prováděcích výkresů tesařských

konstrukcí, Zhotovování, montáž a opravy tesařských konstrukcí krovů, podlah, schodišť, zábradlí

a obkladů a Měření, rozvrhování a orýsování dřevěných prvků tesařských konstrukcí. Nejnižší

důležitost přikládají kompetencím Montáž a demontáž budov z panelů na bázi dřeva a Provádění

povrchové ochrany dřevěných konstrukcí mořením, lazurováním a lakováním.

Graf č. 23 Průměrné známky kompetencí v oboru Tesař


1. Orientace ve stavebních výkresech a technické dokumentaci, čtení prováděcích výkresů tesařských konstrukcí

2. Zhotovování, montáž a opravy tesařských konstrukcí krovů, podlah, schodišť, zábradlí a obkladů

3. Měření, rozvrhování a orýsování dřevěných prvků tesařských konstrukcí

4. Zhotovování, montáž a opravy tesařsky vázaných konstrukcí budov

5. Spojování tesařských konstrukcí tesařskými spoji, dřevěnými a kovovými spojovacími prostředky

6. Zhotovování bednění a laťování střech

7. Zhotovování dřevěných prvků tesařských konstrukcí

8. Návrh pracovních postupů pro zhotovování, montáž, demontáž a opravy tesařských konstrukcí

9. Výpočet spotřeby materiálů

10. Zaměřování a kontrola stavu stavby před výrobou a montáží tesařských konstrukcí

2,35

2,35

2,28

2,21

2,21

2,21

2

2

1,92

1,92

1,85

1,85

1,64

1,64

1,57

1,5

1,5

1,42

1,42

1,35

0 0,5 1 1,5 2 2,5

20.Provádění povrchové ochrany

19.Montáž a demontáž budov z panelů

18.Montáž a demontáž bednění

17.Výroba tesařsky vázaných panelů budov

16.Strojní obrábění dřevěných materiálů

15.Zhotovování pracovních a ochranných lešení

14.Kontrolování parametrů tesařských konstrukcí

13.Ruční opracování dřevěných materiálů

12.Posuzování kvality používaných materiálů

11.Obsluha dřevoobráběcích strojů a zařízení

10.Zaměřování a kontrola stavu stavby

9.Výpočet spotřeby materiálů

8.Návrh pracovních postupů

7.Zhotovování dřevěných prvků

6.Zhotovování bednění a laťování střech

5.Spojování tesařských konstrukcí tesařskými spoji

4.Zhotovování, montáž a opravy vázaných konstr.

3.Měření, rozvrhování a orýsování dřevěných prvků

2.Zhotovování, montáž a opravy tesař. konstrukcí

1.Orientace ve stavebních výkresech a tech. dok.


11. Obsluha dřevoobráběcích strojů a strojních zařízení

12. Posuzování kvality používaných materiálů dostupnými prostředky

13. Ruční opracování dřevěných materiálů

14. Kontrolování parametrů tesařských konstrukcí

15. Zhotovování pracovních a ochranných lešení a vytyčování ochranného pásma

16. Strojní obrábění dřevěných materiálů

17. Výroba tesařsky vázaných panelů budov

18. Montáž a demontáž tesařských a systémových bednění betonových a železobetonových konstrukcí

19. Montáž a demontáž budov z panelů na bázi dřeva

20. Provádění povrchové ochrany dřevěných konstrukcí mořením, lazurováním a lakováním




požadujete?

Respondenti uvedli, že více by se u studentů měly rozvíjet kompetence Orientace ve stavebních

výkresech a technické dokumentaci, čtení prováděcích výkresů tesařských konstrukcí (označeno 3krát)

a Montáž a demontáž tesařských a systémových bednění betonových a železobetonových konstrukcí

(označeno 3krát). Všechny ostatní kompetence byly označeny jedenkrát nebo dvakrát.

Naopak redukovat by se mohly kompetence Zhotovování pracovních a ochranných lešení

a vytyčování ochranného pásma (označeno 2krát) a Zhotovování bednění a laťování střech (označeno

2krát).


po absolventech požadují. Byly uváděny měkké kompetence jako celoživotní učení (uvedeno 2krát),

spolehlivost, ochota, zarputilost, představivost a improvizace. Objevily se zde však také požadavky na

kompetence týkající se znalosti z oblasti geometrie.






Šest respondentů ze čtrnácti zvolilo známku 3 a další čtyři pak známku 2. Ani jeden z respondentů

neuvedl, že kompetence absolventů splňují veškeré požadavky zaměstnavatele.

Graf č. 24 Spokojenost zaměstnavatelů s připraveností absolventů v oboru Tesař při přijetí do

zaměstnání

2.2.13 Zedník

Dotazníkového šetření v oboru Zedník se zúčastnilo celkem 13 respondentů.


pro řádný výkon povolání absolventy oboru Zedník .








Orientace v pracovních postupech zdění a omítkářských prací předepsaných normami, výrobci

stavebních materiálů nebo projektanty a Zdění nosných stěn, volně stojících nosných pilířů, příček

a komínů, včetně osazování a zazdívání zárubní. Nejnižší důležitost přikládají kompetenci Posuzování

kvality stavebních materiálů dostupnými prostředky.

29%

43%

21%

7%

2

3

4

5

Graf č. 25 Průměrné známky kompetencí v oboru Zedník


1. Orientace v pracovních postupech zdění a omítkářských prací předepsaných normami, výrobci stavebních

materiálů nebo projektanty

2. Zdění nosných stěn, volně stojících nosných pilířů, příček a komínů, včetně osazování a zazdívání zárubní

3. Orientace ve stavebních výkresech a dokumentaci

4. Návrh pracovních postupů zdění nosných stěn, volně stojících nosných pilířů, příček a komínů, omítkářských

prací, včetně konečné úpravy povrchu omítek

5. Osazování prefabrikátů montovaných vodorovných konstrukcí, překladů a schodišť

6. Vytyčování konstrukčních prvků při provádění zednických prací

7. Provádění a opravy vícevrstvých a tenkovrstvých omítek

8. Výroba malt a čerstvého betonu ze suchých směsí

9. Provádění svislých konstrukcí z betonu

10. Betonování vodorovných konstrukcí z betonu a železobetonu

11. Zhotovování a osazování výztuže jednoduchých železobetonových konstrukcí vyráběných na stavbě

12. Obsluha strojních zařízení pro zednické práce a omítkářské práce

13. Výpočty spotřeby materiálu pro zdění a omítání

14. Posuzování kvality stavebních materiálů dostupnými prostředky




požadujete?

2,46

2,15

2,07

2,07

1,69

1,69

1,69

1,69

1,69

1,61

1,61

1,46

1,15

1,07

0 0,5 1 1,5 2 2,5 3

14.Posuzování kvality stavebních materiálů

13.Výpočty spotřeby materiálu pro zdění a omítání

12.Obsluha strojních zařízení

11.Zhotovování a osazování výztuže

10.Betonování vodorovných konstrukcí

9.Provádění svislých konstrukcí z betonu

8.Výroba malt a čerstvého betonu ze suchých směsí

7.Provádění a opravy omítek

6.Vytyčování konstrukčních prvků

5.Osazování prefabrikátů montovaných konstrukcí

4.Návrh pracovních postupů zdění nosných stěn

3.Orientace ve stavebních výkresech a dokumentaci

2.Zdění nosných stěn, nosných pilířů apod.

1.Orientace v pra. postupech zdění a omítk. prací


Respondenti uvedli, že více by se u studentů měly rozvíjet kompetence Orientace ve stavebních

výkresech a dokumentaci (označeno 6krát), Orientace v pracovních postupech zdění a omítkářských

prací předepsaných normami, výrobci stavebních materiálů nebo projektanty (označeno 5krát), Zdění

nosných stěn, volně stojících nosných pilířů, příček a komínů, včetně osazování a zazdívání zárubní

(označeno 5krát) a Betonování vodorovných konstrukcí z betonu a železobetonu (označeno 5krát).

Všechny ostatní kompetence byly označeny 2krát až 3krát. Z toho vyplývá, že všechny kompetence

jsou pro zaměstnavatele důležité a měly by se v rámci vzdělávání více rozvíjet.


a jsou spíše názoru, že všechny kompetence jsou důležité. Jedenkrát byly označeny kompetence

Návrh pracovních postupů zdění nosných stěn, volně stojících nosných pilířů, příček a komínů,

omítkářských prací, včetně konečné úpravy povrchu omítek, Posuzování kvality stavebních materiálů

dostupnými prostředky, Výroba malt a čerstvého betonu ze suchých směsí, Obsluha strojních zařízení

pro zednické práce a omítkářské práce.


po absolventech požadují. Byly uváděny měkké kompetence jako samostatnost (uvedeno 3krát),

zájem o obor (uvedeno 3krát), přesnost, pečlivost, ochota učit se nové věci, odpovědnost nebo

schopnost práce v týmu. Objevily se zde však také požadavky na kompetence týkající se znalostí

dlaždičské práce, lešenářské práce a zhotovování bednění, vedení stavebního deníku, postup při

přebírání stavebního materiálu na stavbě a následná kontrola, znalost norem a zásad při provádění

jednotlivých stavebních konstrukcí (např. dilatační spáry, pracovní spáry, ošetřování betonu, normy

pro rovinnost, doba odbedňování u jednotlivých konstrukcí atd.). Jeden respondent uvedl požadavek

na lešenářský kurz pro lešení do 6 m výšky Haki a trubkové lešení.

Otázka: Nakolik absolventi splňují Vaše nároky na požadované kompetence ?





Devět respondentů ze třinácti zvolilo známku 3, druhým nejčastějším hodnocením byla známka 4. Ani

jeden z respondentů neuvedl, že kompetence absolventů splňují veškeré požadavky zaměstnavatele.

Graf č. 26 Spokojenost zaměstnavatelů s připraveností absolventů v oboru Zedník při přijetí

do zaměstnání

2.2.14 Pokrývač

Dotazníkového šetření v oboru Pokrývač se zúčastnilo celkem 8 respondentů.


pro řádný výkon povolání absolventy oboru Pokrývač .







Za nejdůležitější kompetence, které zaměstnavatelé po absolventech požadují, bylo shodně označeno

5 kompetencí, a to Orientace v technické dokumentaci pro montáž, demontáž a údržbu

pokrývačských konstrukcí, Návrh pracovního postupu montáže a oprav střešních krytin, Manipulace

s materiály, dopravování a ukládání materiálů na střechu, obsluhování dopravních prostředků,

Montáž a opravy střešních krytin, Ruční rozebírání a opravy střešních krytin, prozatímní pokrývání

střech taškami. Nejnižší důležitost přikládají kompetenci Posuzování kvality pokrývačských materiálů

dostupnými prostředky.

8%

69%

23%

2

3

4

Graf č. 27 Průměrné známky kompetencí v oboru Pokrývač


1. Orientace v technické dokumentaci pro montáž, demontáž a údržbu pokrývačských konstrukcí

2. Návrh pracovního postupu montáže a oprav střešních krytin

3. Manipulace s materiály, dopravování a ukládání materiálů na střechu, obsluhování dopravních prostředků

4. Montáž a opravy střešních krytin

5. Ruční rozebírání a opravy střešních krytin, prozatímní pokrývání střech taškami

6. Orientace ve stavebních výkresech a dokumentaci, čtení prováděcích výkresů pokrývačských konstrukcí

7. Prokazování znalostí BOZP při práci ve výškách

8. Upravování rozměrů a tvarů střešních krytin

9. Zhotovování tepelných izolací střešního pláště

10. Zhotovování pojistné hydroizolační vrstvy střešního pláště šikmých střech z fólií a asfaltových pásů

11. Zhotovování, kontrolování, upravování a opravování podkladu pod krytiny

12. Volba, používání a údržba ručního a mechanizovaného nářadí a pracovních pomůcek

13. Výpočet ploch střech a spotřeby materiálů

14. Posuzování kvality pokrývačských materiálů




požadujete?

V otázce případného rozvoje nebo redukce některých kompetencí ve výuce nebo naopak jejich větší

rozvíjení nebyli respondenti nijak jednoznační a výrazně neoznačili žádnou z kompetencí. Jedenkrát

2,75

1,87

1,75

1,75

1,62

1,62

1,5

1,5

1,5

1,37

1,37

1,37

1,37

1,37

0 0,5 1 1,5 2 2,5 3

14.Posuzování kvality pokrývačských materiálů

13.Výpočet ploch střech a spotřeby materiálů

12.Volba, používání a údržba nářadí a pomůcek

11.Zhotovování a opravování podkladu pod krytiny

10.Zhotovování pojistné hydroizolační vrstvy

9.Zhotovování tepelných izolací střešního pláště

8.Upravování rozměrů a tvarů střešních krytin

7.Prokazování znalostí BOZP při práci ve výškách

6.Orientace ve stavebních výkresech a dokumentaci

5.Ruční rozebírání a opravy střešních krytin

4.Montáž a opravy střešních krytin

3.Manipulace s materiály, dopravování materiálů

2.Návrh prac. postupu montáže a oprav střeš. krytin

1.Orientace v tech. dok. pokrývačských konstrukcí


označili pouze kompetence Výpočet ploch střech a spotřeby materiálů a Návrh pracovního postupu

montáže a oprav střešních krytin.


po absolventech požadují. Byly zmíněny výhradně měkké kompetence jako zručnost (uvedeno 2krát),

odpovědnost (označeno 2krát), představivost, kreativita, organizační schopnost, trpělivost, pokora,

vnímavost nebo slušné vystupování.






Ani v této otázce nebyli respondenti příliš ve shodě, nicméně tři čtvrtiny z nich volilo známku 3 až 5.

Jeden z respondentů uvedl, že kompetence absolventů splňují veškeré požadavky zaměstnavatele.

Graf č. 28 Spokojenost zaměstnavatelů s připraveností absolventů v oboru Pokrývač při přijetí

do zaměstnání

12%

13%

25% 25%

25% 1

2

3

4

5

2.3 Vyhodnocení dotazníkového šetření – část II Možnosti systémového

zapojení zaměstnavatelů do vzdělávacích aktivit

Otázky byly zaměřeny na rozsah a formy dosavadní spolupráce zaměstnavatelů se školami; ochotu

zapojení se firem do definování obsahů vzdělávání; bariéry znemožňující či ztěžující spolupráci

zaměstnavatelů se školami; možnosti systémového zapojení zaměstnavatelů do vzdělávacích aktivit

a případné bariéry tohoto zapojení. Tento typ dotazníků byl pro všechny respondenty stejný.

Celkem se podařilo zajistit 66 vyplněných dotazníků, nicméně 3 z nich musely být vyřazeny –

2 z důvodů duplicit, kdy jeden zaměstnavatel odpověděl vícekrát, jeden dotazník byl vyplněn

vzdělavatelem (střední odborná škola). Vyhodnoceno bylo celkem 63 dotazníků.

V této části dotazníkového šetření jsou odpovědi tříděny a vyhodnoceny i podle kategorie počtu

zaměstnanců na malé (méně než 50 zaměstnanců), střední (méně než 250 zaměstnanců) a velké

podniky (250 a více zaměstnanců).

Tab. č. 3 Třídění respondentů podle kategorie počtu zaměstnanců

Velikost podniku podle počtu zaměstnanců Abs. četnost Rel. četnost

Velký 38 60,3 %

Střední 15 23,8 %

Malý 10 15,9 %

Celkem 63 100 %

Otázka: Spolupracuje Vaše firma se středními odbornými školami, a pokud ano,

s kolika a jakou formou?

Převážná většina zaměstnavatelů uvedla, že se středními odbornými školami spolupracuje. Pouze

8 z 63 respondentů uvedlo, že se SOŠ nespolupracuje.

Graf č. 29 Spolupráce zaměstnavatelů se středními odbornými školami

Míra zapojení firem do spolupráce se středními odbornými školami je přímo úměrná velikosti

podniku. Respondenti z kategorie velkých podniků spolupracují se školami v 97 % případů. Pouze

jediný velký podnik uvedl, že se středními školami nespolupracuje. Střední podniky deklarovaly

spolupráci se SOŠ v 80 % případů (12 z 15 podniků v dané kategorii). Malé podniky potvrdily

spolupráci v 60 %, naopak 4 malé podniky se školami nekooperují.

13%

87%

Ne

Ano

Tab. č. 4 Spolupráce respondentů se SOŠ podle kategorie počtu zaměstnanců

Malý Střední Velký Celkový součet

Abs. Rel. Abs. Rel. Abs. Rel. Abs. Rel.

Nespolupracuje 4 40 % 3 20 % 1 3 % 8 13 %

Spolupracuje 6 60 % 12 80 % 37 97 % 55 87 %

Celkem 10 100 % 15 100 % 38 100 % 63 100 %

Nejčastěji zaměstnavatelé spolupracují s jednou nebo dvěma středními odbornými školami,

v některých případech jeden zaměstnavatel spolupracuje se 13 i 15 školami.

Tab. č. 5 Počet škol, se kterými spolupracuje jeden zaměstnavatel

Počet škol, se kterými zaměstnavatelé spolupracují Abs. četnost Rel. četnost

1 21 38 %

2 18 33 %

3 9 16 %

4 5 9 %

13 1 2 %

15 1 2 %

Velikost podniku přímo souvisí s počtem středních odborných škol, s nimiž zaměstnavatelé

spolupracují. Zatímco malé podniky mají navázánu kooperaci s jednou, nejvýše dvěma školami,

u velkých zaměstnavatelů lze zaznamenat vyšší počet zapojených škol. Zatímco u středních podniků

byl nejvyšší zaznamenaný počet spolupracující škol 3, u velkých podniků se v 5 případech objevil údaj

o 4 spolupracujících školách a v jednotlivých případech dokonce údaj o 13, resp. 15 zapojených SOŠ.

Tab. č. 6 Počet škol, s nimiž spolupracují podniky v třídění podle počtu zaměstnanců

Kategorie podniku podle počtu zaměstnanců

Celkový součet

Počet spolupracujících škol Malá Střední Velká

1 2 5 14 21

2 4 4 10 18

3 0 3 6 9

4 0 0 5 5

13 0 0 1 1

15 0 0 1 1

Celkový součet 6 12 37 55

Respondenti se vyjadřovali i k tomu, jakou konkrétní formou jejich spolupráce se středními

odbornými školami probíhá. Respondenti mohli uvést více odpovědí, tzn. všechny formy spolupráce,

které realizují. Téměř tři čtvrtiny zaměstnavatelů uvedly, že jejich firma poskytuje studentům

odbornou praxi/odborný výcvik nebo pro ně organizuje exkurze na svých pracovištích. Více než

polovina respondentů pak ve škole prezentuje svoji činnost a nabízí studentům krátkodobé pracovní

příležitosti.

Tab. č. 7 Forma spolupráce zaměstnavatele se střední školou

Forma spolupráce zaměstnavatele se střední odbornou školou Abs. četnost Rel. četnost

Firma poskytuje odborný výcvik/odbornou praxi žákům/studentům středních škol

46 73 %

Firma organizuje exkurze žáků/studentů na svých pracovištích 45 71 %

Firma prezentuje ve škole svoji činnost, informuje o nabízených pracovních místech

35 56 %

Firma nabízí krátkodobé pracovní příležitosti (brigády) učňům/studentům příslušných oborů (jako nástroj rozvoje jejich odborných kompetencí)

33 52 %

Firma pomáhá škole finančně (dary, dotace) a/nebo materiálně (poskytuje vybavení učeben, stroje, SW, materiál pro praktické vyučování)

25 40 %

Firma organizuje exkurze a/nebo stáže pro pedagogy (učitele odborných předmětů, mistry odborného výcviku)

20 32 %

Zástupci firmy jsou členy zkušebních komisí (závěrečná zkouška, maturitní zkouška)

13 21 %

Firma poskytuje žákům nebo studentům stipendia 11 17 %

Firma spolupracuje na zadání témat závěrečných zkoušek/maturitních prací

10 16 %

Pracovníci firmy se podílí na výuce jako odborníci z praxe (účastí na výuce, vedením ročníkových či jiných prací)

8 13 %

Firma se podílí na školení pedagogů: odborné přednášky, workshopy (nové technologie, trendy v odvětví atp.)

4 6 %

Formy jiné spolupráce, které respondenti uváděli:

pedagogové středních odborných škol jsou zároveň lektoři zaměstnanců firmy;

firma několikrát ročně pořádá pro studenty odborné přednášky;

firma pomáhá škole při PR aktivitách a propaguje daný obor;

firma spolupracuje při školních soutěžích;

firma pomáhá při PR aktivitách školy, propagaci školy a technických oborů;

firma má zástupce ve školské radě;

mentoring.

Zatímco u velkých zaměstnavatelů korespondují formy spolupráce se školami s celkovým pořadím,

u středních podniků lze nalézt drobné rozdíly. V kategorii zaměstnavatelů střední velikosti jsou sice,

v souladu s celkovým pořadím, na prvních dvou místech rovněž uvedeny možnosti odborných praxí

a stáží, a dále možnosti exkurzí, třetí nejčastější formou spolupráce je však nabídka krátkodobých

pracovních příležitostí. Tato forma spolupráce byla uvedena 8x, čímž výrazně předstihla prezentaci

činnosti firmy ve škole a informování o nabízených pracovních místech (uvedeno 3x).

Malé podniky, pokud vůbec se středními odbornými školami spolupracují, žákům nejčastěji nabízejí

krátkodobé pracovní příležitosti.

Otázka: Jaký podíl výuky (studia) by měl být realizován přímo ve firmách a jak

by měla být tato výuka ve firmách organizována?

Na otázku, jaký podíl výuky by se dle jejich názoru měl realizovat ve firmách, téměř

60 % zaměstnavatelů odpovědělo, že by měl být v rozmezí 26 – 49 %. Naopak ani jednou neuvedli, že

by výuka měla být ve firmách realizována více než z 65 %.

Graf č. 30 Navrhovaný podíl výuky realizovaný ve firmách

V názoru na tuto otázku se respondenti, třídění do kategorií podle velikosti zaměstnavatele, téměř

neliší.

V cca 60 % případů navrhují velcí, střední i malí zaměstnavatelé jako optimální podíl výuky

realizovaný ve firmách 26-49 % z celkového rozsahu odborného vzdělávání a přípravy v daném oboru.

Tab. č. 8 Navrhovaný podíl výuky realizovaný ve firmách v třídění podle počtu zaměstnanců

Navrhovaný podíl výuky realizovaný ve firmách

Kategorie podniku podle počtu zaměstnanců Celkový součet

Malá Střední Velká

26 – 49 % 6 60 % 9 60 % 22 58 % 37 59 %

50 – 64 % 2 20 % 2 13 % 6 16 % 10 16 %

Do 25 % 2 20 % 4 27 % 10 26 % 16 25 %

Celkem 10 100 % 15 100 % 38 100 % 63 100 %

Z odpovědí dále vyplývá, že téměř polovina respondentů považuje za nejvhodnější, když studenti

absolvují ve firmě souvislou praxi v délce alespoň 2 týdnů. Třetina respondentů doporučuje spíše

vícedenní bloky v rámci týdne a to v průběhu celého školního roku.

16

37

10

0

5

10

15

20

25

30

35

40

Do 25 % 26 – 49 % 50 – 64 %

po

čet

resp

on

de

ntů

navrhovaný podíl výuky realizovaný ve firmách

počet respondentů

Graf č. 31 Forma nejvhodnější organizace praktického vyučování ve firmách

Mezi jinými způsoby, jak organizovat praktické vyučování, respondenti uvedli opakované týdenní

bloky během celého školního roku a to až do výše poloviny vyučovacích hodin pro celý školní rok.

Zatímco velké podniky staví na stejnou úroveň vícedenní bloky v rámci týdne a souvislou delší

(2 týdny a více) praxi/výcvik (vždy 42 % respondentů z této velikostní kategorie), střední firmy silněji

preferují souvislou (min. 2 týdenní) odbornou praxi/výcvik (60 %) před vícedenními bloky v rámci

týdne. Rovněž malé podniky nejčastěji preferují souvislou delší praxi před vícedenními bloky v rámci

týdne nebo formou jednotlivých dní pravidelně po celý školní rok.

Otázka: Spolupracuje Vaše firma se školami na stanoven í obsahu vzdělávání,

a pokud ne, byla by ochotná se zapojit?

Pouze 29 % respondentů uvedlo, že v současnosti spolupracuje se středními odbornými školami na

stanovení obsahů vzdělávání, zápornou odpověď uvedlo 71 % respondentů.

Jednotlivé dny během

celého školního

roku 9%

Vícedenní bloky v rámci

týdne 33%

Souvislá praxe (min.2

týdny) 48%

jiné 10%

Graf č. 32 Spolupráce firem se školami na stanovení obsahu vzdělávání

Velké podniky spolupracují se školami na definování parametrů školních vzdělávacích programů

významně častěji než zaměstnavatelé střední nebo malí. V kategorii velkých zaměstnavatelů se na

tvorbě ŠVP podílí 42 % respondentů (16 odpovědí), v případě středních a malých podniků se jedná

vždy jen o jeden zaznamenaný případ.

Tab. č. 9 Spolupráce firem se školami na stanovení obsahu vzdělávání v třídění podle velikosti firmy

Zapojení firmy do definování ŠVP



Ne 9 90% 14 93% 22 58% 45 71%

Ano 1 10% 1 7% 16 42% 18 29%

Celkem 10 15 38 63

Na navazující otázku (zda by firma byla ochotna se do spolupráce se školami při stanovení obsahu

vzdělávání zapojit) kladně odpovědělo 71 % respondentů a dalších 13 % podmínilo tuto spolupráci

určitými podmínkami. Pouze 16 % se k potenciální spolupráci vyjádřilo negativně.

Ne 71%

Ano 29%

Graf č. 33 Ochota firem zapojit se do spolupráce se školami při stanovení obsahu vzdělávání

V případě odpovědí „Ano, ale za určitých podmínek“ měli respondenti možnost tyto podmínky

konkretizovat. Zaměstnavatelé spolupráci podmiňují tím, aby zodpovědnost za úroveň vzdělávání

a výuky zůstala na dané škole (potažmo na MŠMT) a nepřesouvala se na firmu. Dále zaměstnavatelé

uvádí, že by muselo dojít ke kapacitní a personální změně ve firmě tak, aby byl zajištěn plnohodnotný

chod výroby v době nepřítomnosti vybraného pracovníka. Další respondenti podmiňují spolupráci:

- výběrem klíčových profesí, u nichž jsou ochotni spolupracovat

- větší rychlostí státu při zavádění výstupů předchozí spolupráce se zaměstnavateli v oblasti struktury

trhu práce a vzdělávání

V náhledu na zapojování firem do spolupráce se školami při stanovování obsahu vzdělávání se

zaměstnavatelé částečně odlišují podle své velikosti. Zatímco tuto spolupráci bezvýhradně podporuje

79 % podniků z kategorie „velkých“, u zaměstnavatelů střední velikosti se podpora pohybuje

na úrovni 67 %. U malých podniků se bezvýhradná ochota podílet se na definování obsahu vzdělávání

dále snižuje na hodnotu 50 %. Naopak tuto formu spolupráce odmítá 8 % velkých podniků, v případě

středních a malých firem se tento podíl významně zvyšuje na 27 %, resp. 30 %.

Tab. č. 10 Ochota firem zapojit se do spolupráce se školami při stanovení obsahu vzdělávání

Ochota k zapojení firmy do definování ŠVP



Ne 3 30 % 4 27 % 3 8 % 10 16 %

Ano, ale jen za určitých podmínek

2 20 % 1 7 % 5 13 % 8 13 %

Ano 5 50 % 10 67 % 30 79 % 45 71 %

Celkem 10 15 38 63

16%

13%

71%

Ne

Ano, ale jen za určitých podmínek

Ano, zaměstnavatelé by měli ovlivňovat obsah odborné přípravy žáků, aby odpovídal jejich požadavkům na absolventy

Otázka: Jakou formou by se Vaše firma byla ochotná zapojit do definování

obsahů vzdělávání a uvažujete o tom v blízké budoucnosti (3 – 5 let)?

Nejčastěji preferovanou formou zapojení zaměstnavatelů do definování obsahů vzdělávání bylo

definování odborných kompetencí absolventa (profilu absolventa), kterou uvedlo 75 % respondentů.

Téměř 60 % by spolupracovalo při definování standardu praktického vyučování realizovaného

ve firmě. Polovina respondentů by také byla ochotna spolupracovat při zpracování obsahů odborných

předmětů. Respondenti mohli uvést více odpovědí.

Tab. č. 11 Forma, jakou jsou zaměstnavatelé ochotni se zapojit do definování obsahů vzdělávání

Forma, jakou jsou zaměstnavatelé ochotni se zapojit do definování obsahů vzdělávání

Abs. četnost Rel. četnost

Definování odborných kompetencí absolventa (profilu absolventa) 47 75 %

Definování standardu praktického vyučování, realizovaného ve firmě 37 59 %

Spolupráce na zpracování obsahu (učiva) odborných předmětů 32 51 %

Definování role instruktora praktického vyučování (firemního mistra odb. výcviku) 26 41 %

Návrhy na rušení či zavádění nových předmětů 23 37 %

Stanovení hodinových dotací výuky 16 25 %

Definování standardu vybavenosti učeben praktického vyučování 13 21 %

Pořadí preferovaných forem, jakými jsou zaměstnavatelé ochotni zapojit se do definování obsahů

vzdělávání, se téměř neliší ani při detailnějším členění respondentů podle počtu zaměstnanců. Pořadí

preferencí je shodné v případě velkých a středních podniků, pouze u malých zaměstnavatelů je

nejčastěji uvedenou formou spolupráce definování standardu praktického vyučování, realizovaného

ve firmě (uvedeno 6x) před definováním odborných kompetencí absolventa (uvedeno 4x).

Z dotazníků dále vyplývá, že 35 % dotazovaných již nyní realizuje spolupráci se středními odbornými

školami v rámci definování obsahů vzdělávání. Dalších 43 % o tom uvažuje, ale jen za určitých

okolností a pouze necelá čtvrtina nehodlá se středními odbornými školami při definování obsahů

vzdělávání nijak spolupracovat.

Graf č. 34 Aktuální míra ochoty spolupráce firem a škol v rámci definování obsahů vzdělávání

V případě odpovědí „Možná ano, za určitých okolností“ měli respondenti možnost tyto okolnosti

konkretizovat.

Tab. č. 12 Okolnosti, za kterých by zaměstnavatelé byly ochotní zapojit do definování obsahů

vzdělávání

Okolnosti, za kterých by zaměstnavatelé byly ochotní zapojit do definování obsahů vzdělávání

Počet výskytů

Pokud budeme mít dostatečné personální kapacity 4

Pokud budeme mít finanční podporu státu (daňové úlevy, dotace) 4

Pokud budeme mít vhodně stanovené legislativní podmínky 2

Pokud se zvýší aktivita ze strany škol 2

Pokud se zvýší počet kvalitních uchazečů-studentů na technicky zaměřených učilištích 1

Pokud by více studentů po střední škole přecházelo do zaměstnání, nikoliv na VŠ. 1

Pokud dostaneme možnost podílet se na tvorbě obsahů vzdělávání 1

Pokud se najde nástroj motivovat tyto lidi, aby zůstali v oboru, neměl každý učeň maturitu, ale byl řádně vyučen s dobrou praxí

1

Potenciál dalšího rozvoje spolupráce firem a škol do budoucna se ukazuje jako nadějný bez ohledu

na velikost firmy. Pokud odhlédneme od již probíhající spolupráce, pak 42 % velkých zaměstnavatelů

uvažuje v horizontu 3-5 let o rozvoji různých forem spolupráce se školami při definování obsahů

vzdělávání. Pouze 13 % respondentů z řad velkých podniků tuto spolupráci odmítá i výhledově.

V případě středních firem je potenciál dalšího rozvoje spolupráce dokonce na úrovni 53 % (což je však

dáno tím, že mnoho velkých subjektů se školami již nyní spolupracuje). Do budoucna spolupráci

odmítá 27 % středních podniků. Mezi malými zaměstnavateli se pozitivně k budoucí spolupráci

vyslovilo 30 % respondentů, naopak kooperaci se školami odmítá 50 % malých firem.

22%

43%

35%

Ne, ani v budoucnu

Možná ano, za určitých okolností

Už tento typ spolupráce realizujeme

Otázka: Jaké jsou podle Vás bariéry, které ztěžují či znemožňují spolupráci škol

a firem v rámci odborného vzdělávání a máte náměty jak naopak tuto

spolupráci podpořit?

Dotazníkové šetření ukázalo, že 63 % zaměstnavatelů vidí největší problém ve svých personálních

kapacitách, to znamená, že zaměstnanci nemají v rámci své pracovní doby prostor na to, aby

realizovali jakoukoli formu spolupráce se školou. Třetina respondentů také uvádí, že ve svém okolí

nemají dostatek vhodných škol z hlediska zaměření, mají problémy s legislativou (zejména v oblasti

financí), s čímž také souvisí jejich neochota investovat do spolupráce své finance. Respondenti mohli

uvést více odpovědí.

Tab. č. 13 Bariéry, které znemožňují či ztěžují spolupráci škol a firem v rámci odborného vzdělávání

Bariéry, které znemožňují či ztěžují spolupráci škol a firem v rámci odborného vzdělávání

Abs. četnost

Rel. četnost

Firmy nemají na spolupráci se školami personální kapacity 40 63 %

Nedostatek vhodných škol z hlediska zaměření, oboru vzdělávání 21 33 %

Neochota firem investovat do spolupráce se školami finanční prostředky 19 30 %

Legislativní překážky 19 30 %

Nedostatečná technická a materiální vybavenost firem pro odbornou výuku 17 27 %

Problémy při komunikaci se školami, „obtížná dohoda“ 12 19 %

Školy by měly zájem, ale nejsou ochotny/schopny to zvládnout z finančního hlediska

12 19 %

Nedostatek vhodných škol, pokud jde o dopravní dostupnost (velká vzdálenost)

11 17 %

Školy by měly zájem, ale nejsou ochotny/schopny to zvládnout organizačně 9 14 %

Pro firmy nemá spolupráce se středními školami žádný přínos 7 13 %

Nezájem, neochota škol spolupracovat s dostupnými firmami 3 11 %

Nevím o žádných 3 5 %

Ve výčtu ostatních možných bariér se dále objevilo: malý zájem žáků, nedostatek kvalitních žáků

technických škol, nezájem o studium řemeslných oborů; rozdíly mezi RVP/ŠVP a reálnými potřebami

trhu práce, chybějící zájem a aktivní přístup u některých škol a u zřizovatelů, chybějící reforma

školství spočívající ve změně financování.

Ve volné otázce jak podpořit a rozvíjet spolupráci mezi školami a firmami se nejčastěji objevuje

potřeba finanční podpory ze strany státu, tzn. legislativní změny, které by vedly ke zvýhodnění firem

v oblasti daní a zajištění vhodných dotací. Níže uvedená tabulka uvádí souhrn odpovědí, které se

v dotaznících objevily více než jedenkrát.

Při bližším zkoumání odpovědí v třídění respondentů podle počtu zaměstnanců nacházíme pouze dílčí

rozdíly. U velkých firem pořadí nejčastěji uváděných bariér spolupráce víceméně odpovídá celkovému

pořadí. V případě středních podniků jsou sice rovněž nejčastěji uváděnou překážkou spolupráce

chybějící personální kapacity, avšak výskyt dalších bariér je daleko vyrovnanější. Je rovněž zajímavé,

že pouze jeden střední podnik uvedl nedostatečnou technickou a materiální vybavenost firem

pro odbornou výuku. Naopak 4 střední podniky uvedly, že jako překážku vnímají finanční problémy

na straně odborných škol. Malé podniky zase nejčastěji vnímají překážky na své straně: nedostatek

personálních a finančních kapacit, nedostatečnou technickou a materiální vybavenost firem pro

odbornou výuku a dále nulový přínos takové spolupráce pro firmu.

Tab. č. 14 Souhrn volných odpovědí k otázce podpory a rozvoje spolupráce

Souhrn volných odpovědí k otázce podpory a rozvoje spolupráce Četnost výskytů

finanční podpora ze strany státu, zvýhodnit firmy na daních, dotace 6

exkurze pro studenty 4

podporovat prestiž odborného vzdělávání 4

podpora praxe i pro mistry odborného výcviku 3

legislativní změny 3

zvýšit počet a druh studijních oborů žádaných ze strany zaměstnavatelů - tyto obory na SŠ finančně podporovat kampaněmi - aktivně je propagovat kampaněmi již na ZŠ a motivovat děti k přihlášení na tyto obory

3

podpora praxe, zvýšení počtu hodin praktické výuky a soustředění do delších bloků 3

zapojení zaměstnanců do příprav vzdělávacích programů, ŠVP 2

zlepšení komunikace mezi subjekty 2

Níže uvedená tabulka obsahuje podrobnější a konkrétnější výčet námětů, jak podpořit a rozvíjet

spolupráci mezi školami a firmami.

Tab. č. 15 Přehled námětů, jak podpořit spolupráci mezi školami a firmami (neredigováno)

širší zapojení většího počtu zaměstnavatelů, navrácení se k manuální zručnosti již od základního vzdělávání, více podpora praxe

Učitel jde na stáž do firmy a škola musí zaplatit mzdu za tento den dvakrát, tomu na stáži a tomu, který ho supluje, zřizovatel při tvorbě rozpočtů nerozlišuje mezi školou a firmou. Zapojit zřizovatele, daňově podpořit firmy, systémové změny, které podpoří především technické vzdělání.

školy nemají dostatek vhodných absolventů, chce to tedy více rozšířit spolupráci mezi školami a firmami

podpora spolupráce ze strany zřizovatele školy, zachování odborných technických škol a oborů.

provázanost jednotlivých stupňů škol při podpoře technického vzdělávání.

otevřená setkání a předávání informací mezi školou a firmou.

Za nás tato spolupráce již dobře probíhá, museli jsme si však na většinu věcí přijít sami a investovat do vlastních zaměstnanců v této oblasti. Co se týče spolupráce na straně středních škol, z našich zkušeností vždy závisí na aktivním řediteli či pedagogovi, který spolupráci přijme za svou, rozvíjí ji a aktivně do ní zapojuje své žáky a kolegy. To z valné většiny činí bez nároku na odměnu a ve svém volném čase.

Změna koncepce praxí studentů maturitních oborů ve formě zvýšení počtu hodin praktické výuky a soustředění do delších bloků. Finanční příspěvky na dopravu studentů / zajištění dopravy studentů ze strany školy.

Střední školy by měly mít zájem navázat spolupráci s firmami, aby vychovávali žádané absolventy, nikoli pro úřady práce. To vyžaduje jinou koncepci školství - něco se již začalo.

U malého autoservisu je problém držet nuceně žáka na daném pracovišti.

Kromě daňového odpočtu pro firmu ještě finančně motivovat instruktory firmy, kteří jsou pro tuto spolupráci klíčoví.

1. Nutnost vrátit se k učebním osnovám. RVP je slepá ulička a vedla co se týče úrovně, k totální devastaci odborného technického vzdělávání. 2. Morálně volní vlastnosti žáků jsou katastrofální, absence obrovská. Na žáky není spolehnutí především v dochvilnosti a docházce na pracoviště vůbec. 3. Průměrná absence za pololetí 150 a více hodin je neakceptovatelná ze strany firmy.

- programy pro kvalifikaci interních lektorů -informační a legislativní podpora - vytvoření manuálu jaké jsou možnosti spolupráce, její legislativní podmínky (vzory dokumentů) a s kým mohou firmy komunikovat (poradenství) -regionální koordinátor, který by firmám aktivně nabízel spolupráci se školami

Realizovat regionální průzkumy zaměstnavatelů a na základě jejich výsledků upravit resp. zvýšit počet a druh studijních oborů žádaných ze strany zaměstnavatelů - tyto obory na SŠ finančně podporovat kampaněmi - aktivně je propagovat kampaněmi již na ZŠ a motivovat děti k přihlášení na tyto obory. Spolupráce nemůže být jen mezi firmami a SŠ, ale musí být do této spolupráce angažována již i platforma základního školství.

Vedle odborných středních škol zásadně chybí učňovské školství! Ne na každou pracovní činnost musí být maturant či vysokoškolák.

jedná se zejména o zásadní změny ve financování středního regionálního školství s ohledem na zřizování a financování jednotlivých studijních oborů (zaměřit se na podporu technických oborů v daném regionu a chemie obecně) - přivítali bychom dotace na rozvoj vzdělávacích a propagačních projektů mezi školami a jednotlivými firmami

Mistry odborného výcviku ze škol zaměstnat na částečný úvazek ve firmě. Zaměstnanci firmy na část výuky přednášet ve škole.

-Zapojit firmy více do přípravy vzdělávacích programů, tak aby nedocházelo k odpojení vzdělávání od reálné praxe. -Podporovat prestiž odborného vzdělávání. -Propojit firmy a střední školy v rámci činnosti na společných projektech či úkolech, kde by se studenti i učitelé zapojili do řešení praktických problémů.

Naše (malá) firma realizuje velkou většinu zakázek v soukromém sektoru, kde musíme fungovat velmi efektivně. Nemáme čas zkoumat co vše je třeba pro nastavení spolupráce se školami. Toto by měla mít na starosti nějaká organizace a firmy aktivně oslovovat s jasnými podmínkami, pravidly a již určitou nabídkou studentů z daných oborů. Pak věřím, že velká část i malých firem by projevila zájem, včetně nás.

propagace prestiže řemesel

Problém vidím v celém školském systému a prakticky velká mezera v podpoře učňovských profesí, které byly i předmětem dotazníků. Je tu nesmyslně mnoho namíchaných škol (střední odborné učiliště s gymnáziem?, apod.), snížené požadavky na přijetí na střední a vysoké školy jen pod motivací školy za co největším počtem přijatých studentů kvůli financím a naopak nedostatečná motivace středních učilišť, které prakticky již neexistují nebo jen symbolicky. Dále vidím slabý zájem škol své studenty umístit, vychovat kvalitní studenty - nedokážu posoudit důvody zda je to o nedostatku financí, nebo personálu, nebo legislativní překážky.

-lepší nastavení struktury a kapacity jednotlivých vzdělávacích oborů podle poptávky firem po profesích -větší podpora zájmu žáků základních škol o učební obory k poptávaným profesím

Zaměstnavatel si nejprve musí ujasnit, co od spolupráce očekává, musí k této spolupráci "dozrát"

Je potřeba zásadní změna přijímání do vzdělávání. Všechny obory, jejichž absolventi budou čerpat státní prostředky, musí být pod vysokou restrikcí (např. všechny humanitní obory mimo medicíny). Všechny obory, které zvyšují národní důchod, musí být podporovány (např. technické obory)

Otázka: Je Vaše firma personálně zastoupena v regionálních sborech

a iniciativách s cílem ovlivnit systémové zapojení zaměstnavatelů

do vzdělávacích aktivit? (např. zastoupení v Radě pro rozvoj lidských zdrojů,

regionálním Paktu zaměstnanosti, regionální Sektorové dohodě apod).

Z dotazníkového šetření vyplývá, že 37 % respondentů je zapojeno do regionálních iniciativ s cílem

ovlivnit systémové zapojení zaměstnavatelů do vzdělávacích aktivit, nicméně větší část (57 %) není

a nehodlají to v nejbližší době změnit.

Graf č. 35 Zastoupení firem v regionálních sborech a iniciativách s cílem ovlivnit systémové zapojení

zaměstnavatelů do vzdělávacích aktivit

Je zcela evidentní, že velcí zaměstnavatelé se v regionálních sborech a iniciativách s cílem ovlivnit

systémové zapojení zaměstnavatelů do vzdělávacích aktivit angažují významně častěji než střední

a malé podniky. Zatímco toto zastoupení potvrdilo 17 respondentů z kategorie velkých podniků

(tj. 45 %), u zaměstnavatelů střední velikosti se jednalo již jen o 27 % respondentů z této kategorie

a v případě malých podniků o 20 %.

Tab. č. 16 Zastoupení firem v regionálních sborech a iniciativách, v třídění podle počtu zaměstnanců

Zastoupení firem v regionálních sborech

a iniciativách



Ne 7 70 % 11 73 % 18 47 % 36 57 %

Ano 2 20 % 4 27 % 17 45 % 23 37 %

Ne, ale plánujeme to změnit 1 10 % 0 - 3 8 % 4 6 %

Celkem 10 100 % 15 100 % 38 100 % 63 100 %

Otázka: Připomínkuje Vaše firma příslušné krajské dokumenty s dopadem

na zapojení zaměstnavatelů do vzdělávacích aktivit? (např. Strategie

zaměstnanosti, Dlouhodobý plán vzdělávání v kraji atp.)

Z obdržených odpovědí vyplývá, že 21 % respondentů je zapojeno do připomínkování příslušných

krajských dokumentů s dopadem na zapojení zaměstnavatelů do vzdělávacích aktivit, nicméně větší

část (68 %) není a nehodlají to v nejbližší době změnit.

37%

6%

57%

Ano

Ne, ale plánujeme to změnit

Ne

Graf č. 36 Připomínkování firem příslušných krajských dokumentů s dopadem na zapojení


Aktivity podniků v této oblasti systémového zapojení do odborného vzdělávání jsou obecně

nevýrazné, nicméně opět se zde nejčastěji aktivně projevují velcí zaměstnavatelé. Již nyní je takto

zapojeno 29 % velkých podniků. Dále je třeba zmínit potenciál 11 % velkých firem, které plánují se

do aktivit tohoto typu nově zapojit. U středních a malých podniků zaznamenáváme jen individuální

případy již existujícího nebo potenciálního zapojení do připomínkování příslušných krajských

dokumentů.

Tab. č. 17 Připomínkování krajských dokumentů zaměstnavateli, v třídění podle počtu zaměstnanců



Ne 8 80 % 12 80 % 23 61 % 43 68 %

Ano 1 10 % 1 7 % 11 29 % 13 21 %

Ne, ale plánujeme to změnit 1 10 % 2 13 % 4 11 % 7 11 %

Celkem 10 100 % 15 100 % 38 100 % 63 100 %

21%

11%

68%

Ano


Ne

Otázka: Ovlivňuje Vaše firma systémové zapojení zaměstnavatelů

do vzdělávacích aktivit na REGIONÁLNÍ úrovni nepřímo? (např.

prostřednictvím aktivního členství v Hospodářské komoře ČR, Svazu průmyslu

ČR, sektorových sdruženích zaměstnavatelů atp.)

Z obdržených odpovědí vyplývá, že 43 % respondentů je nepřímo zapojeno do vzdělávacích aktivit

na regionální úrovni, nicméně přibližně stejná část respondentů (46 %) není a nehodlají to v nejbližší

době změnit.

Graf č. 37 Ovlivňování systémového zapojení zaměstnavatelů do vzdělávacích aktivit na regionální

úrovni

Ve zkoumané oblasti nejsou patrné zásadní rozdíly mezi různě velkými firmami. Zprostředkující role

na regionální úrovni formou nepřímého zastoupení a aktivní role v Hospodářské komoře, Svazu

průmyslu atp. je obdobně vnímána všemi respondenty bez rozdílu velikosti.

Tab. č. 18 Zapojení zaměstnavatelů na regionální úrovni nepřímo, v třídění podle počtu zaměstnanců

Zapojení na regionální úrovni nepřímo přes HK,

SP atp.



Ne 5 50 % 6 40 % 18 47 % 29 46 %

Ano 4 40 % 7 47 % 16 42 % 27 43 %


1 10 % 2 13 % 4 11 % 7 11 %

Celkem 10 100 % 15 100 % 38 100 % 63 100 %

Otázka: Ovlivňuje Vaše firma systémové zapojení zaměstnavatelů

do vzdělávacích aktivit na NÁRODNÍ úrovni (např. zástupce firmy v expertních

týmech, připomínkování vládních strategií apod.)?

Na tuto otázku kladně odpovědělo pouze 5 respondentů, z nichž všichni spadají do kategorie velkých

podniků. Jako formu tohoto zapojení uvedli členství v sektorových radách, spolupráci se Svazem

chemického průmyslu ČR na dílčích dohodách, spolupráci s MŠMT, spolupráci se Sdružením

pro výstavbu silnic Praha, spolupráci s Ředitelstvím silnic a dálnic, spolupráci s krajskými

hospodářskými komorami nebo spolupráci na projektu Posilování bipartitního dialogu v odvětvích.

43%

11%

46%

Ano


Ne

Otázka: Jaké jsou podle Vás bariéry, které znemožňují či ztěžují systémové

zapojení zaměstnavatelů do vzdělávacích aktivit ?

Poslední otázka, na kterou respondenti odpovídali, se týkala bariér, které ztěžují či znemožňují

systémové zapojení zaměstnavatelů do vzdělávacích aktivit. Více než třetina respondentů (37 %)

označila všechny předem formulované varianty bariér. Respondenti nejčastěji označili (63 %) jako

bariéru nedostatečnou možnost daňových odpočtů pro firemní aktivity spojených se vzděláváním.

Respondenti mohli uvést libovolný počet odpovědí.

Tab. č. 19 Bariéry ztěžující či znemožňují systémové zapojení zaměstnavatelů do vzdělávacích aktivit

Bariéry ztěžující či znemožňují systémové zapojení zaměstnavatelů do vzdělávacích aktivit

Abs. četnost Rel. četnost

Možnost daňových odpočtů na firemní aktivity spojené s poskytováním odborného vzdělávání jsou správným krokem, který však potřebuje rozšířit a doladit

40 63 %

Na národní úrovni neproběhla dostatečně hluboká reforma odborného vzdělávání, včetně souvisejících legislativních změn (např. samostatný zákon o odborném vzdělávání)

36 57 %

Zřizovatelé SŠ nedostatečně upravují strukturu oborů vzhledem ke struktuře a trendům regionálního/národního trhu práce

34 54 %

Většina aktivit a iniciativ v oblasti spolupráce firem a škol, včetně jejího systémového nastavení, proběhla na bázi jednorázových projektů a nemá trvalý charakter

30 48 %

Informace ze strany státu a kraje ve věci možností systémového zapojení zaměstnavatelů do vzdělávacích aktivit nejsou dostatečné

28 44 %

Národní strategie, plány a iniciativy se často mění a nejsou v platnosti dostatečně dlouho (po více volebních období), aby se projevily jejich pozitivní efekty

25 40 %

Zřizovatelé SŠ nereagují nebo nedostatečně reagují na podněty zaměstnavatelů v regionu ve věci úpravy struktury oborů v regionu

23 37 %

Neexistují komplexní poradenské služby zaměřené na podporu a rozvoj spolupráce firem a škol v odborném vzdělávání – na vše si musíme přijít sami

23 37 %

Nevím o žádné systémové překážce zapojení zaměstnavatelů do vzdělávacích aktivit

6 10 %

Při podrobnějším zkoumání odpovědí podle velikosti podniků lze říci, že u velkých zaměstnavatelů je

pořadí nejčastěji uváděných bariér v podstatě shodné s celkem. Středně velké podniky jako bariéru

nejčastěji označily nedostatečně hlubokou reformu odborného vzdělávání a časté obměny národních

strategií, plánů a iniciativ v oblasti odborného vzdělávání (v obou případech uvedeno 9x). Malí

zaměstnavatelé jako nejčastější bariéru uvedli nedostatečnost informací ze strany státu a kraje

ve věci možností systémového zapojení zaměstnavatelů do vzdělávacích aktivit (zmíněno 7x). Rovněž

jim chybí komplexní poradenské služby zaměřené na podporu a rozvoj spolupráce firem a škol

v odborném vzdělávání (bariéra uvedena 6x).

2.4 Shrnutí závěrů z dotazníkového šetření

Dotazníkové šetření bylo zaměřeno na zhodnocení odborných znalostí a dovedností absolventů

vybraných oborů středního odborného vzdělávání, na zmapování stávající spolupráce firem se

středními odbornými školami a na zmapování možností systémového zapojení zaměstnavatelů

do vzdělávacích aktivit, včetně bariér této spolupráce.

V průzkumu bylo sledováno hodnocení odborných znalostí a dovedností absolventů stejných

14 oborů vzdělání, u kterých byla provedena komparativní analýza vzdělávacích rámců v České

republice a v Německu (viz kapitola 1).

Vyhodnoceno bylo celkem 175 dotazníků týkajících se zkoumaných oborů vzdělání a 63 dotazníků

týkajících se stávající spolupráce firem se SŠ při odborné výuce a praxi studentů a možností

systémového zapojení při stanovení obsahů vzdělávání. Celkem se do dotazníkového šetření zapojilo

109 zaměstnavatelů.

Shrnutí dotazníkového šetření - část I: Požadavky zaměstnavatelů na znalosti

a dovednosti absolventů v daném oboru vzdělání

Formulované odborné kompetence zaměstnavatelé pokládají zpravidla za důležité….

Pro první část dotazníkového šetření bylo nutné zpracovat 14 variant dotazníků, vždy na míru

konkrétnímu oboru vzdělání. Odborné kompetence pro každý obor byly předdefinovány na základě

odborných kompetencí dříve formulovaných v příslušných popisech povolání (Národní soustava

povolání) a profesních kvalifikacích (Národní soustava kvalifikací), na nichž se významně podíleli

zástupci zaměstnavatelů. Respondenti kompetence nejčastěji hodnotili jako zcela nezbytné nebo

nezbytné. Pouze výjimečně byla některá kompetence z hlediska své důležitosti pro absolventy

hodnocena známkou 3 a horší. Prokázalo se, že NSP a NSK mohou být úspěšně využity jako jeden

z podkladů při případné revizi příslušných rámcových, resp. školních vzdělávacích programů.

…i přesto však vznáší náměty na doplnění

Respondenti mohli, nad rámec předdefinovaných kompetencí, formulovat i další potřebné okruhy

odborných znalostí a dovedností. U jednotlivých oborů jsou uvedeny všechny náměty

zaměstnavatelů na doplnění, které mohou být využity jako inspirace na doplnění obsahů vzdělávacích

rámců. Doplněné okruhy znalostí a dovedností indikují, že při revizi RVP (ŠVP) nelze jednoduše

převzít související profesní kvalifikace a/nebo popisy povolání v NSP a vždy by měly být

zpracovávány v přímé spolupráci se zaměstnavateli.

Věnuje se jednotlivým odborným kompetencím v odborné přípravě adekvátní prostor?

Dotazníky byly koncipovány tak, aby umožnily jednotlivé kompetence známkovat „jako ve škole“

z hlediska jejich důležitosti pro řádný výkon povolání absolventy příslušného oboru. Dále respondenti

mohli sdělit, které předdefinované kompetence by doporučovali v odborné přípravě redukovat.

Způsob vyhodnocení dotazníků umožňuje zorientovat se ve struktuře a pořadí kompetencí z hlediska

jejich významu pro adekvátní výkon povolání. Jak bylo uvedeno výše, téměř se nevyskytovaly případy

„nedůležitých“ kompetencí, proto by ani požadavek na jejich redukci neměl znamenat jejich vyřazení

z odborné přípravy. Výsledky šetření spíše ilustrují, jaký podíl odborné přípravy by měl být věnován

rozvoji jednotlivých kompetencí; případné strukturální změny a konkretizace RVP/ŠVP je přesto

nutné připravovat v kooperaci s trhem práce.

Měkké a průřezové kompetence absolventů mají v odborném vzdělávání své místo

Jakkoliv bylo dotazníkové šetření zaměřeno zejména na oblast odborných kompetencí, respondenti

měli prostor libovolně doplnit další potřebné kompetence absolventů. Zpravidla zdůraznili měkké,

resp. průřezové kompetence jako komunikativnost, samostatnost, zodpovědnost, pečlivost,

pracovitost, znalost cizího jazyka, schopnost spolupráce s týmu, zručnost, asertivita apod. Tato

kategorie kompetencí nebyla v dotaznících předdefinována a respondenty byla doplňována

ve volném textu určeném pro případné další důležité kompetence. To indikuje, že ani z pohledu

zaměstnavatelů nelze počáteční odborné vzdělávání redukovat na prosté osvojení rutinních

pracovních činností a musí být koncipováno tak, aby podporovalo rozvoj měkkých a průřezových

kompetencí a potřebných morálně-volních vlastností.

Spokojenost zaměstnavatelů s absolventy je průměrná

Zaměstnavatelé měli v dotazníku příležitost vyjádřit svou spokojenost s připraveností absolventů

po stránce odborných znalostí a dovedností při přijetí do zaměstnání. Soulad absolventů s nároky

na výkon příslušného povolání zaměstnavatelé ohodnotili průměrnou známkou 3,15. Lepší známku

než trojku přidělili respondenti absolventům oborů Obráběč kovů (2,83) a Chemik operátor (2,86),

naopak nejhůře dopadli absolventi oborů Pokrývač (3,38) a Klempíř (3,75).

Graf č. 38 Spokojenost zaměstnavatelů s připraveností absolventů pro stránce odborných znalostí

a dovedností při přijetí do zaměstnání

Vzhledem k velikosti vzorku respondentů a množství proměnných, které mohou ovlivnit spokojenost

firem s absolventy, nelze bez dalšího zkoumání formulovat jednoznačné závěry. I z tohoto výsledku

však lze vyvodit, že absolventi vybraných oborů jsou na profesní život připraveni přinejlepším pouze

zčásti a zůstává na zaměstnavatelích, aby až v rámci pracovního poměru posunuli úroveň odborných

3,75

3,38

3,36

3,3

3,27

3,27

3,15

3,15

3,1

3,07

3,07

3

3

2,86

2,83

Klempíř

Pokrývač

Elektromechanik pro zařízení a přístroje

Gumař-Plastikář

Strojní mechanik

Mechanik seřizovač - Mechatronik

Průměrné hodnocení oborů

Zedník

Mechanik opravář motorových vozidel

Tesař

Nástrojař

Provozní chemik

Mechatronik - Seřizování a programování CNC strojů

Chemik operátor

Obráběč kovů

průměrná známka spokojenosti

kompetencí absolventů na výši, kterou si od čerstvého absolventa slibují. Výsledné hodnocení je tak

v souladu s všeobecně deklarovanou nízkou spokojeností zaměstnavatelů s připraveností

absolventů na výkon povolání.

Shrnutí dotazníkového šetření - část II Možnosti systémového zapojení zaměstnavatelů

do vzdělávacích aktivit

Firmy se školami zpravidla spolupracují….

Respondenti byli v úvodu II. části dotazníku dotázáni, zda a v jakém počtu spolupracují se středními

odbornými školami. Firmy v 87 % případů se školami spolupracují. Z 55 spolupracujících firem jich

drtivá většina spolupracuje s jednou nebo dvěma školami (21, resp. 18 respondentů). Další čtvrtina

spolupracuje se třemi nebo čtyřmi SŠ.

Firmy nejčastěji se školami spolupracují formou poskytování odborného výcviku a odborné praxe

(v 73 % případů) a organizováním exkurzí na svých pracovištích (71 % odpovědí). Více než polovina

zaměstnavatelů pak prezentuje ve školách svou činnost, informuje o nabízených pracovních místech

nebo nabízí studentům krátkodobé pracovní příležitost (brigády).

Vysoká míra zapojení zaměstnavatelů do spolupráce se školami, zjištěná v dotazníku, byla

pravděpodobně ovlivněna způsobem oslovení respondentů (často šlo o členy hospodářské komory,

různých asociací nebo cechů). Rovněž předpokládáme, že dotazník byly ochotné vyplnit spíše firmy

obecně otevřenější pro spolupráci. Pro sledování parametru spolupráce firem se školami jsou proto

zřejmě vhodnější jiné nástroje, jako např. krajské analýzy výročních zpráv SŠ a periodická šetření,

umožňující sledovat vývoj parametru v časové řadě.

…..ale jen málokdy se podílí na stanovení obsahu vzdělávání

Přestože téměř 90 % respondentů uvedlo, že je zapojeno do spolupráce se středními odbornými

školami, pouze ve 29 % případů uvedli, že se podílí na stanovení obsahu vzdělávání. V navazující

otázce deklarovalo ochotu zapojit se do formulování obsahu vzdělávání 71 % respondentů. Dalších

13 % podmiňuje tuto spolupráci určitými podmínkami.

Je tedy evidentní, že přes navázanou spolupráci „firma – škola“ je příležitost podílet se

na formulování obsahu vzdělávání často nevyužita. Rovněž se prokázalo, že překážkou pro tento typ

spolupráce není neochota ze strany firem. Zjištěná data jsou argumentem pro podporu takových

aktivit, jako je vznik pozic školních specialistů pro spolupráci s podniky, a vznik regionálních

podpůrných pracovišť pro rozšíření této spolupráce i prohloubení její kvality.

Bližší pohled na spolupráci firem se školami při stanovení obsahu vzdělávání

Přes 70 % zaměstnavatelů souhlasilo s výrokem, že firmy by měly ovlivňovat obsah odborné

přípravy žáků, aby odpovídal jejich požadavkům na absolventy. Naopak 16 % respondentů se

vyjádřilo, že nemá zájem se na definování obsahu vzdělávání podílet.

Další otázkou bylo, jakou formou jsou zaměstnavatelé ochotni se zapojit do definování obsahů

vzdělávání. Nejčastěji preferovanou formou bylo definování odborných kompetencí absolventa

(profilu absolventa), kterou uvedlo 75 % respondentů. Téměř 60 % by spolupracovalo při definování

standardu praktického vyučování realizovaného ve firmě. Polovina respondentů by také byla

ochotna spolupracovat při zpracování obsahů odborných předmětů.

Bez ohledu na současný stav spolupráce by 43 % respondentů bylo ochotných podílet na stanovení

obsahu vzdělávání ve výhledu 3-5 let, ačkoliv tento typ spolupráce nyní nerealizují. Následně měli

možnost tyto podmínky blíže specifikovat. Nejčastěji byla uvedena podmínka dostatečných

personálních kapacit na straně firmy a podmínka finanční podpory státu formou daňové úlevy nebo

dotací.

Podíl a forma praktického vyučování na pracovištích zaměstnavatelů – z pohledu

zaměstnavatelů

Respondenti byli dotázáni, jaký podíl celkového objemu výuky by měl být realizován na pracovištích

zaměstnavatelů a jakou formou by mělo být praktické vyučování na firemních pracovištích

organizováno. Téměř 60 % zaměstnavatelů odpovědělo, že by podíl měl být v rozmezí 26 – 49 %.

Necelá polovina respondentů (48 %) považuje za nejvhodnější, když studenti absolvují ve firmě

souvislou praxi v délce alespoň 2 týdnů. Třetina respondentů doporučuje spíše vícedenní bloky

v rámci týdne a to v průběhu celého školního roku.

Data prokazují, že oproti současné praxi většina zaměstnavatelů navrhuje významné navýšení

podílu odborného vzdělávání, které probíhá formou praktického vyučování na firemních

pracovištích.

Bariéry spolupráce zaměstnavatelů se školami a cesty k jejich minimalizaci

Podle názoru 63 % oslovených zaměstnavatelů je nejčastější bariérou spolupráce firem a škol

nedostatek vlastních personálních kapacit. Třetina respondentů uvedla, že ve svém okolí nemají

dostatek vhodných škol z hlediska odborného zaměření. Ve 30 % případů zmínili neochotu

investovat do spolupráce se školami finanční prostředky (což přímo souvisí s nejčastěji uváděnou

bariérou, tj. nedostatkem personálních kapacit). Stejný podíl respondentů zmínil legislativní

překážky. Dalších 27 % zaměstnavatelů jako překážku spolupráce identifikovalo nedostatečnou

technickou a materiální vybavenost firem pro odbornou výuku.

Ve volném textu měli respondenti možnost formulovat náměty na odstranění identifikovaných

bariér. Nejčastěji byly uváděny finanční pobídky ze strany státu (daňové zvýhodnění, dotační

programy), dále propagace a podpora prestiže odborného vzdělávání, realizace exkurzí

pro studenty, podpora praxí pro mistry odborného výcviku, legislativní změny atd.

Identifikované bariéry i uvedené náměty respondentů naznačují směr, kterým by se strany

zainteresované na systému odborného vzdělávání v ČR měly vydat. Významným posunem bylo

zavedení možnosti odpočtu z daně z příjmů firem, poskytujících odborné vzdělávání na svých

pracovištích. První nabyté zkušenosti by měly být detailně analyzovány, vyhodnoceny a v případě

nutnosti by měly být zajištěny potřebné dodatečné úpravy. Možnost daňových odpočtů by měla být

dostatečně propagována, aby byla zajištěna potřebná informovanost mezi firmami. V rámci regionů

je vhodné připravit poradenské a podpůrné kapacity pro rozvoj spolupráce firem se školami.

Zřizovatelé rovněž mohou nastavit některé parametry hodnocení kvality škol z hlediska kvality

realizované spolupráce s podniky.

Systémové zapojení zaměstnavatelů do vzdělávacích aktivit na úrovni regionu….

Respondenti byli dotázáni, zda jsou personálně zastoupeni v regionálních sborech a iniciativách

s cílem ovlivnit systémové zapojení zaměstnavatelů do vzdělávacích aktivit. Celkem

37 % respondentů je do regionálních iniciativ a sborů zapojena (jedná se např. o Radu pro rozvoj

lidských zdrojů, regionální Pakt zaměstnanosti, regionální Sektorovou dohodu), naopak 57 % se takto

neangažuje.

Pouze 21 % zaměstnavatelů odpovědělo kladně na otázku, zda připomínkují příslušné krajské

dokumenty s dopadem na zapojení zaměstnavatelů do vzdělávacích aktivit (např. Strategii

zaměstnanosti, Dlouhodobý plán vzdělávání v kraji atp.). Významná část (43 %) respondentů nicméně

uvedla, že se na systémovém zapojení zaměstnavatelů do vzdělávacích aktivit na regionální úrovni

podílí nepřímo, např. prostřednictvím aktivního členství v Hospodářské komoře ČR, Svazu průmyslu

ČR nebo sektorových sdruženích zaměstnavatelů.

….a na národní úrovni

Pouze 8 % respondentů uvedlo, že se jejich firma podílí na systémovém zapojení zaměstnavatelů

do vzdělávacích aktivit na národní úrovni (např. zástupce firmy v expertních týmech, připomínkování

vládních strategií apod.).

Prokázalo se, že nejčastěji jsou firmy zapojeny do spolupráce s konkrétními školami na lokální

úrovni. Podíl firem přímo zaangažovaných do systémového definování vzdělávacích aktivit

na regionální úrovni je už významně nižší, nicméně stále poměrně vysoký podíl firem podněcuje

změny v regionálním odborném vzdělávání nepřímo, prostřednictvím aktivního členství

v organizacích zaměstnavatelů. Přímá účast jednotlivých firem na národní úrovni už je spíše

výjimečná. To indikuje rostoucí význam organizací zaměstnavatelů při ovlivňování odborného

vzdělávání na regionální, a zejména na národní úrovni. Tyto organizace se při systémové komunikaci

požadavků zaměstnavatelů na odborné vzdělávání neobejdou bez aktivního zapojení své členské

základny.

Bariéry systémového zapojení zaměstnavatelů do vzdělávacích aktivit

Zaměstnavatelé se vyjadřovali i k bariérám, které podle jejich názoru znemožňují či ztěžují systémové

zapojení zaměstnavatelů do vzdělávacích aktivit. Respondenti nejčastěji (63 %) označili jako bariéru

nedostatečné a nedoladěné daňové odpočty pro firmy poskytující odbornou přípravu. Celkem

57 % respondentů jako bariéru uvedlo absenci dostatečně hluboké reformy odborného vzdělávání,

včetně souvisejících legislativních změn (např. samostatný zákon o odborném vzdělávání).

Respondenti mohli zvolit libovolné množství možností a je jistě zajímavé, že 37 % z nich zvolilo všech

8 předdefinovaných bariér. Naopak pouze 10 % firem si není vědomo žádné systémové překážky

zapojení zaměstnavatelů do vzdělávacích aktivit.

Je zřejmé, že na systémové úrovni zaměstnavatelé vnímají celou řadu překážek, které komplikují

jejich zapojení do vzdělávacích aktivit. V případě potřeby by pro získání uceleného obrazu bylo

vhodné tuto problematiku podrobit kvalitativnímu zkoumání.

Vliv velikostní kategorie zaměstnavatelů na systémové zapojení do vzdělávacích aktivit

Obecně lze konstatovat, že rozsah spolupráce se středními školami a ochota zapojení do formování

obsahů vzdělávání jsou přímo úměrné velikosti firem. U velkých zaměstnavatelů je míra zapojení

do ovlivňování vzdělávacích aktivit vyšší, vykazuje i výraznější potenciál rozšíření do budoucna.

Rozdíly proti výsledkům v kategoriích malých a středních podniků však nejsou zásadní. S ohledem

na relativně nízké absolutní počty velkých firem a jejich nerovnoměrnou geografickou lokalizaci

v rámci ČR má smysl budovat systémové zapojení zaměstnavatelů všech velikostních kategorií.

Seznam tabulek a grafů

Tabulky:

Tab. č. 1 Přehled zkoumaných oborů vzdělání

Tab. č. 2 Přehled zkoumaných oborů vzdělání a počtu vyhodnocených dotazníků

Tab. č. 3 Počet škol, se kterými spolupracuje jeden zaměstnavatel

Tab. č. 4 Forma spolupráce zaměstnavatele se střední školou

Tab. č. 5 Forma, jakou jsou zaměstnavatelé ochotni se zapojit do definování obsahů vzdělávání

Tab. č. 6 Okolnosti, za kterých by zaměstnavatelé byly ochotní zapojit do definování obsahů

vzdělávání

Tab. č. 7 Bariéry, které znemožňují či ztěžují spolupráci škol a firem v rámci odborného vzdělávání

Tab. č. 8 Souhrn volných odpovědí k otázce podpory a rozvoje spolupráce

Tab. č. 9 Konkrétnější výčet námětů, jak podpořit spolupráci mezi školami a firmami

Tab. č. 10 Bariéry ztěžující či znemožňují systémové zapojení zaměstnavatelů do vzdělávacích aktivit

Grafy:

Graf č. 1 Průměrné známky kompetencí v oboru Mechanik seřizovač - Mechatronik

Graf č. 2 Spokojenost zaměstnavatelů s připraveností absolventů v oboru Mechanik seřizovač -

Mechatronik při přijetí do zaměstnání

Graf č. 3 Průměrné známky kompetencí v oboru Mechatronik – seřizování a programování CNC strojů

Graf č. 4 Spokojenost zaměstnavatelů s připraveností absolventů v oboru Mechatronik – Seřizování

a programování CNC strojů při přijetí do zaměstnání

Graf č. 5 Průměrné známky kompetencí v oboru Strojní mechanik

Graf č. 6 Spokojenost zaměstnavatelů s připraveností absolventů v oboru Strojní mechanik při přijetí

do zaměstnání

Graf č. 7 Průměrné známky kompetencí v oboru Nástrojař

Graf č. 8 Spokojenost zaměstnavatelů s připraveností absolventů v oboru Nástrojař při přijetí

do zaměstnání

Graf č. 9 Průměrné známky kompetencí v oboru Klempíř

Graf č. 10 Spokojenost zaměstnavatelů s připraveností absolventů v oboru Klempíř při přijetí

do zaměstnání

Graf č. 11 Průměrné známky kompetencí v oboru Obráběč kovů

Graf č. 12 Spokojenost zaměstnavatelů s připraveností absolventů v oboru Obráběč kovů při přijetí

do zaměstnání

Graf č. 13 Průměrné známky kompetencí v oboru Mechanik opravář motorových vozidel

Graf č. 14 Spokojenost zaměstnavatelů s připraveností absolventů v oboru Mechanik opravář

motorových vozidel při přijetí do zaměstnání

Graf č. 15 Průměrné známky kompetencí v oboru Elektromechanik pro zařízení a přistroje

Graf č. 16 Spokojenost zaměstnavatelů s připraveností absolventů v oboru Elektromechanik pro

zařízení a přístroje při přijetí do zaměstnání

Graf č. 17 Průměrné známky kompetencí v oboru Chemik operátor

Graf č. 18 Spokojenost zaměstnavatelů s připraveností absolventů v oboru Chemik operátor při přijetí

do zaměstnání

Graf č. 19 Průměrné známky kompetencí v oboru Provozní chemik

Graf č. 20 Spokojenost zaměstnavatelů s připraveností absolventů v oboru Provozní chemik při přijetí

do zaměstnání

Graf č. 21 Průměrné známky kompetencí v oboru Gumař-Plastikář

Graf č. 22 Spokojenost zaměstnavatelů s připraveností absolventů v oboru Gumař-Plastikář při přijetí

do zaměstnání

Graf č. 23 Průměrné známky kompetencí v oboru Tesař

Graf č. 24 Spokojenost zaměstnavatelů s připraveností absolventů v oboru Tesař při přijetí

do zaměstnání

Graf č. 25 Průměrné známky kompetencí v oboru Zedník

Graf č. 26 Spokojenost zaměstnavatelů s připraveností absolventů v oboru Zedník při přijetí

do zaměstnání

Graf č. 27 Průměrné známky kompetencí v oboru Pokrývač

Graf č. 28 Spokojenost zaměstnavatelů s připraveností absolventů v oboru Pokrývač při přijetí do

zaměstnání

Graf č. 29 Spolupráce zaměstnavatelů se středními odbornými školami

Graf č. 30 Navrhovaný podíl výuky realizovaný ve firmách

Graf č. 31 Forma nejvhodnější organizace praktického vyučování ve firmách

Graf č. 32 Spolupráce firem se školami na stanovení obsahu vzdělávání

Graf č. 33 Ochota firem zapojit se do spolupráce se školami při stanovení obsahu vzdělávání

Graf č. 34 Aktuální míra ochoty spolupráce firem a škol v rámci definování obsahů vzdělávání

Graf č. 35 Zastoupení firem v regionálních sborech a iniciativách s cílem ovlivnit systémové zapojení


Graf č. 36 Připomínkování firem příslušných krajských dokumentů s dopadem na zapojení


Graf č. 37 Ovlivňování systémového zapojení zaměstnavatelů do vzdělávacích aktivit na regionální

úrovni

Graf č. 38 Spokojenost zaměstnavatelů s připraveností absolventů pro stránce odborných znalostí

a dovedností při přijetí do zaměstnání

Documents

VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ U ZAMĚSTNAVATELŮ … · VÝSLEDKY DOTAZNÍKOV ... elkem se podařilo zajistit 66 vyplněných dotazníků, nicméně 3 z nich musely být vyřazeny