Sociální šetření v domovech pro seniory

Soňa Chloupková

Martina Panenková

Krajský úřad Královéhradeckého kraje

Sociální šetření v zákoně o

sociálních službách

• § 109 – sociální pracovník vykonává sociální

šetření

• § 25 – obecní úřad obce s rozšířenou

působností provádí pro účely posuzování

stupně závislosti sociálního šetření, při kterém

se zjišťuje schopnost samostatného života

osoby v přirozeném sociálním prostředí

Co je to sociální šetření a k čemu může posloužit?

• Právní předpisy konkrétně nedefinují pojem sociální šetření

• Definujte sociální šetření uveďte, k čemu je dobré

• Zamyslete se, kde jsou hranice, jaké kompetence má sociální pracovník při sociálním šetření

• Jaké kroky jsou legitimní a proč? („např. Zubatá a komínky“) http://filmovy.stream.cz/ukazka/3322-kolja-driv-nez-si-pro-nas-prijde-zubata

Co je sociální šetření: • poznání potřeb klienta

• zjišťování jeho očekávání

• osobní přístup – kontakt „face to face“

• proces vyjasňování

• ověřování informací – jak vznikla

nepříznivá sociální situace, její řešení

• podávání informací o službě (nabídka

služeb, úhrada…)

• Pracovní verze: sociální šetření je

metoda, kterou získáváme informace o

zájemci/žadateli o službu, od

zájemce/žadatele o službu i z jiných

zdrojů, ověřujeme získané informace a

předáváme informace o naší službě.

Sociální šetření je nástrojem pro ověření

skutečnosti, zda zájemce/žadatel spadá

do okruhu osob, pro které je naše

sociální služba určena.

ověřování

informací

získávání

informací

předávání

informací

Kompetence sociálního pracovníka při

sociálním šetření:

• poskytovatel může do vnitřních předpisů uvést vzor průkazu, kterým se

sociální pracovník prokazuje, popíše jeho účel apod.

• pro sociálního pracovníka průkaz může znamenat sdělení toho, že patří

k organizaci, vstup do domácnosti žadatele je pro něj legitimnější; pro

žadatele se může jednat o prvek zvýšení důvěry, pocitu bezpečí

• souhlas se vstupem do domácnosti: možno uvést v žádosti informaci o

tom, že bude provedeno sociální šetření, souhlas

• kompetentní jsme k tomu, co nám zájemce dovolí (př. pokud si nebude

přát, abychom se šli podívat na koupelnu a WC, přání respektujeme)

• diskuse: povinnost podrobení se sociálnímu šetření lze vyžadovat jako

podmínku, pokud zájemce odmítne, nelze mu poskytnout službu?

Práva a povinnosti:

• Sociální pracovník má právo na „svoji ochranu“ (zejména

LZPS)

• Má povinnost: zachovávat práva zájemce, mlčenlivosti,

předávání informací

• Další např. Etický kodex sociálních pracovníků ČR http://socialnirevue.cz/item/eticky-kodex-socialnich-pracovniku-ceske-republiky

http://www.socialnipracovnici.cz/index.php?section=sspcr&lang=cz

- Zájemce udělí písemný souhlas ve věci předávání informací rodině (komu a co

můžeme říci?)

- Souhlas lze udělit i dopředu („legitimace a priori“) – udělení písemného souhlasu pro

případný budoucí zhoršený zdravotní stav, který už osobě nedovolí komunikovat,

rozhodovat

- Rodina bez souhlasu nemůže získat informace o zdravotním stavu, financích apod.

Sociální šetření jako nedílná součást jednání se zájemcem

Standard č. 3 – příloha č. 2 vyhlášky č. 505/2006 Sb.

Poskytovatel má písemně zpracována vnitřní pravidla, podle kterých

informuje zájemce o sociální službu srozumitelným způsobem o

možnostech a podmínkách poskytování sociální služby; podle těchto

pravidel poskytovatel postupuje;

Poskytovatel projednává se zájemcem o sociální službu jeho

požadavky, očekávání a osobní cíle, které by vzhledem k jeho

možnostem a schopnostem bylo možné realizovat prostřednictvím

sociální služby;

Poskytovatel má písemně zpracována vnitřní pravidla pro postup při

odmítnutí zájemce o sociální službu z důvodů stanovených

zákonem; podle těchto pravidel poskytovatel postupuje.

Pojmy, dojmy, intuitivní označení nebo jasně

dané definice

zájemce o informace/o sociální službu – žadatel – klient

zájemce o informace -

KDOKOLI

zájemce o sociální službu – POTENCIONÁLNÍ

ŽADATEL

žadatel – potencionální klient (osoba, která podá žádost o

poskytnutí sociální služby)

klient – osoba, které začne být v již známém termínu poskytována sociální

služba

• Kdo je žadatelem o službu domova pro seniory?

potencionální klient

rodina může být zájemcem o informace, nikoli však

zájemcem o službu a následně žadatelem – službu

budeme poskytovat klientovi, nikoli jeho rodině!

Rodina – zájemce o

informace – řeší

životní situaci

osoby blízké

Babička – má/nemá

zájem o pobytovou

sociální službu

Babička má zájem

o službu = zájemce

o sociální sužbu

Babička nemá

zájem o sociální

službu – zájemce

neexistuje

Zájemce o informace/zájemce o službu/žadatel

• Vymezení kompetencí a povinností vůči

zúčastněným osobám. Kdo má na co

právo? O čí zájem nám jde? Jak jsme

schopni si to ustát?

• Odpovězte na uvedené otázky dle Vaší

praxe

Kdo je klientem služby

• Do jaké fáze je to žadatel a od kdy se již

jedná o klienta?

• Zamyslete se nad konkrétním okamžikem,

kdy se s žadatele stává klient vaší služby?

Jak to vidíme my? • Zákon o sociálních službách hovoří pouze o „osobách“,

nikoli o klientech, uživatelích

Klient latinsky cliens, což znamená svěřenec, chráněnec,

poddaný (soc. slovník)

Podle Emanuela Troppa (Johnson) je klient:

• ten, kdo hledá profesionální pomoc,

• ten, kdo si žádá pomoc od někoho jiného,

• ten, komu sociální zařízení nebo instituce poskytuje nějakou

službu.

Klientem je ten, kdo má nějakou objednávku – tomu se poskytuje

POMOC

Klientem je ale také ten, kdo blokuje uspokojování potřeb jiné

osoby – zde se provádí KONTROLA (ZR?)

Pomoc

• = dojednaný způsob společné práce, kterou si klient přeje, pracovník ji nabídl a klient zvolil

• - klientova objednávka → pracovníkova nabídka → kroky se opakují ve sledu (dojednávání) → výsledkem je dohoda o pomoci

Kontrola

• = pracovník jedná podle svého uvážení bez ohledu na klientovo přání

• - je rychlá, mnohdy nevyhnutelná, účelná a potřebná

• - je postavena na zájmech jiných lid než toho o kterého se jedná

nejčastější pohled – okamžik podpisu smlouvy

• náš pohled - okamžik dojednání termínu nástupu do

zařízení (protože obě strany už se dohodly, že bude

poskytována sociální služba)

• Př. odjinud: když se v bance domluvíme, že si

vezmeme půjčku, banka nás už vnímá jako klienta,

neboť byl vysloven souhlas obou zúčastněných stran a

není nejdůležitější, že „papíry“ budou teprve v

budoucnu podepsány

Lze rozlišovat zejména dva pohledy:

1) čistě právní

2) sociální (resp. pohled sociální práce)

informovanost o službě – standard č. 12

• Jedná se o důležitou fázi, která bývá podceňována

• Kde případný zájemce nalezne informace o vaší službě?

• Jakým způsobem jsou informace zpracovány, co

konkrétně se může zájemce dozvědět?

• Prvotní oslovení - letáky, web, akce, noviny, televize,

frekvence opakování, dostupnost, srozumitelnost,

prestiž, zajímavé zpracování, které osloví…

Informace o službě k nalezení na,v:

• Internet

• Leták – úřady, lékaři

• Vitrína ve městě

• Kabelová televize

• Městský zpravodaj, rozhlas, na telefonu

• Veřejnost („lidé si mezi sebou řeknou“)

• Akce jako např. den otevřených dveří

• Veřejný registr

• Informace od zřizovatele

• Pracovnice sociálních odborů obcí, kraje

Podáváme informace:

• kdo, kde, jak, za kolik, komu, proč, komu ne

• kontakty

• jednoduché srozumitelné zpracování, vyhýbáme se

cizím slovům, dlouhým větám, zkratkám, „našemu

slovníku“ – bez vysvětlení neuvádět supervizi, klíčového

pracovníka, individuální plán, autonomii…, využíváme

obrázky, fotky, formy: CD, prezentace, tištěné materiály

apod.

• Zabývá se poskytovatel konkrétním zaměřením na danou

cílovou skupinu či informuje o službě aniž by uvažoval,

koho může oslovit?

• Jak se poskytovatel vypořádává se srozumitelností, jak ji

vnímá, koho všeho se týká?

• Jak důležitou roli hraje „konkurence“? Existuje v sociálních

službách s ohledem na naplněné pořadníky? Potřebujeme

ji?

• Je naším hlavním cílem „získat zákazníka“ nebo je naším

cílem něco trochu jiného (viz konkurence)?

• Jakou roli může hrát lokalita zařízení, jak ovlivňuje zájem

nastavená úhrada za ubytování a stravu, nabídka služeb?

V čem jsou priority zájemce o službu?

• Zjišťuje poskytovatel, kde se zájemce o službě dozvěděl?

Pokud ano, jak dále pracuje s touto zpětnou vazbou?

• Žádost – jak ji může zájemce obdržet, co obsahuje a

PROČ?

Jak může žádost obdržet?

• Přímo v zařízení

• Na internetu

• U pracovnic obcí

• U lékařů

• Při sociálním šetření

• „na kusu papíru“ – poskytovatel do vnitřního předpisu

zapracuje, jak postupuje v takovém případě

Co žádost obsahuje?

• Datum narození

• Příjmení, jméno, titul

• Bydliště – trvalé, toho času, korespondenční adresa

• Kontakty (e-mail, telefon) na rodinu i zájemce

• Důvod podání žádosti (popis nepříznivé sociální situace,

očekávání)

• Podpis zájemce, zástupce

• Souhlas s nakládáním osobních údajů

• Datum podání, datum přijetí, č.j.

• Vyjádření lékaře – jak se zájemce dostane k formuláři a

jak je informován o úhradě za vyplnění ošetřujícím

lékařem? Jak je v zařízení s tímto vyjádřením

nakládáno?

• doporučuje se informovat o platbě za vyplnění vyjádření

sociální šetření

• Varianty:

- poskytovatel sociální šetření považuje za zbytečné

- poskytovatel provádí 1 sociální šetření

A) po podání žádosti

B) nebo před nástupem

- poskytovatel provádí 2 sociální šetření (A) i B)

KDY

• ačkoli je šetření v domácnosti, LDN apod. časově a

personálně náročnější, má svoje opodstatnění. Podle

standardu 3.b Poskytovatel projednává se zájemcem o

sociální službu jeho požadavky, očekávání a osobní cíle,

které by vzhledem k jeho možnostem a schopnostem

bylo možné realizovat prostřednictvím sociální služby

• pokud je jednání prováděno pouze s rodinou, zájemce

z jednání zcela „vypadává“, a přestože rodina může znát

potřeby svého blízkého, fakticky může docházet ke

střetům zájmů, kdy potřeby a přání rodiny nejsou

v souladu s potřebami a přáními potencionálního klienta

zařízení. Adaptace takového klienta je namísto

pozitivních kroků ztížena a „klient“ může být „klientem

proti své vůli“. To zatěžuje nejen klienta, ale také celý

pracovní tým v zařízení

• při sociálním šetření v domácnosti má sociální pracovnice

prostor pro výkon vlastní sociální práce, pro poskytnutí

základního sociálního poradenství, má možnost zjistit prvotní

informace o zájemci-klientovi, které mohou dobře posloužit jako

stavební kámen individuálního plánování a může tyto

informace zprostředkovat celému týmu a zejména klíčovému

pracovníkovi. Klient tak nepřichází „nepoznán“ týmem

pracovníků, zároveň je již seznámen alespoň se sociální

pracovnicí a např. vrchní sestrou. V domácím prostředí se klient

cítí v bezpečí a při rozhovoru se může více otevřít, vnímat

důvěru

• šetření v domácnosti může přinést mnohé poznatky o klientovi –

v jakém prostředí žije, co má rád, co mu vyhovuje, jaké má

zvyklosti, kdo a jak o něj pečuje, sociální pracovnice rozhovorem

a pozorováním vytvoří komplexní obraz klienta, který předá svým

kolegyním v přímé péči. Zároveň zjišťuje potřeby klienta

v kontextu jeho přirozeného prostředí a vyhodnocuje jejich

možné naplňování v kontextu zařízení

Kdo by měl provádět sociální

šetření a proč?

• Sociální šetření po podání žádosti:

- sociální pracovnice (§ ZSS)

• Sociální šetření před nástupem:

- sociální pracovnice, zástupce „zdravotního úseku“,

klíčový pracovník

- Pozn.: je vhodné, aby měl poskytovatel ve vnitřním

předpisu stanovený vzor „průkazky“ sociálního

pracovníka či jiných osob pro prokázání se při jednání se

zájemcem

KDO

- nejlépe v přirozeném prostředí zájemce (jeho domov)

- LDN, nemocnice, jiná sociální služba…

- vždy se ZÁJEMCEM (měl by být přítomen, i když je

např. zbavený způsobilosti k PÚ, jeho zdravotní stav

nedovoluje komunikovat apod. – etický přístup, nikoli „o

nás bez nás“

- rodina či jiná osoba (souhlas zájemce, je-li schopen ho

udělit) – primární je požadavek zájemce

KDE

S KÝM

Co zjišťujeme

• datum, místo šetření (rozsah a hloubku zjištěných informací

bude ovlivňovat to, zda je sociální šetření prováděno

v domácím prostředí či např. v nemocnici)

• osobní údaje žadatele (jméno, příjmení, titul, datum a místo

narození, bydliště (trvalé? aktuální?), případně opatrovník a

rozsah omezení způsobilosti k PÚ)

popis sociální situace (rozhovor, při němž se otázky zaměřují

na následující):

napište, prosím, na jaké oblasti se zaměřujete

CO

• O kterou službu má zájemce zájem, která je pro něj vhodná (DpS, ZR…)

• O jaký pokoj má zájem (1-lůžkový, více lůžkový)

• S kým žije

• V jakém prostředí žije

• Využívá sociální služby?

• Má rodinu? Pomáhá mu? Jakým způsobem a jak často?

• Jeho subjektivní pohled na vlastní situaci

• Orientace časem, místem osobami

• Popis stavu v době šetření (veselý, plačtivý…)

• Kompenzační pomůcky

• Co má rád – koníčky, zájmy, denní režim, rituály

• Co od služby očekává

• Lze využít 36 úkonů z příspěvku na péči

• Test soběstačnosti či jiný

• Ověření, zda chce skutečně do služby (nepřeje si to pouze rodina?)

• Diety, omezení, zdravotní stav,

• Co má/nemá rád k jídlu, pití

• Povolání

• Život ve městě, na vesnici

• Citlivá témata, o kterých nechce hovořit (zjistíme zejména od rodiny)

• Jak bude hradit úhradu za ubytování, stravu a péči (HS, hotově, přes účet), v jaké výši, informovat o možnosti snížené úhrady za podmínky doložení příjmů

• Příspěvek na péči

• Souhlas s nakládáním s jeho osobními údaji (pro jaké účely)

• Souhlas s poskytováním informací (rodině)

• Ověření toho, zda ví, jaké jsme zařízení

• Zájemce/žadatel z větší dálky: lze ho pozvat do zařízení

či požádat obecní úřad nebo jiného poskytovatele o

provedení šetření – není zakotveno v právních

předpisech – pouze na dohodě • lze vyřadit žadatele z „evidence“, kteří podali žádost před rokem 2007? – ano – nutno

je však obeznámit, komunikovat s nimi, provést nejlépe šetření (tento postup byl užit u

pořadníků „překlopených“ z krajského úřadu příspěvkovým organizacím do jejich evidence)

Vodítka pro zjišťování jednotlivých

oblastí:

• bydlení - druh, bariérovost, velikost, komp. pomůcky,

koupelna, kuchyň, topení, prostředí (nepořádek apod.) –

popsat konkrétně

Konkrétní příklady možného záznamu zjištění:

Příklad šetření v domácnosti

• žadatelka žije v rodinném domě na okraji města, kde obývá

3 místnosti s příslušenstvím. Žije v přízemním bytě, kde nemusí

překonávat schody. Menší překážky (prahy) zvládne. V 1. patře

domu žije dcera s manželem. Vytápění v domácnosti žadatelky je na

plyn. V koupelně je pouze vana, do které se žadatelka sama bez

pomoci druhé osoby nedostane, dcera pomáhá s hygienou,

žadatelka se koupe 1 x v týdnu.Koupelna není vybavena žádnou

pomůckou pro ulehčení hygieny. Dům, ve kterém žadatelka žije, je

vzdálen od ordinace praktického lékaře a obchodu asi 2 km. Je

odkázána na přepravu osobním autem. Domácnost byla poklizená,

úklid zajišťuje dcera, žadatelka pouze dle nálady setře prach na

dobře dostupných místech, odpadky vyhazuje do koše, který vynáší

taktéž dcera…

Příklad šetření v LDN • žadatelka je umístěna v LDN Dolní Lhota. Je zde 3 měsíce,

verbálně nekomunikuje. Z výpovědi rodiny zjištěno následující:

žadatelka žije v rodinném domě na okraji města Horní Lhota, kde

obývá 3 místnosti s příslušenstvím. Žije v přízemním bytě, kde

nemusí překonávat schody. Menší překážky (prahy) zvládne.

V 1. patře domu žije dcera s manželem. Vytápění v domácnosti

žadatelky je na plyn. V koupelně je pouze vana, do které se

žadatelka sama bez pomoci druhé osoby nedostane, dcera pomáhá

s hygienou, žadatelka se koupe 1 x v týdnu. Koupelna není

vybavena žádnou pomůckou pro ulehčení hygieny. Dům, ve kterém

žadatelka žije, je vzdálen od ordinace praktického lékaře a obchodu

asi 2 km. Je odkázána na přepravu osobním autem. Úklid zajišťuje

dcera, žadatelka pouze dle nálady setře prach na dobře dostupných

místech, odpadky vyhazuje do koše, který vynáší taktéž dcera…v

oblasti bydlení personál LDN nebyl schopen podat žádné informace.

Další oblasti, které můžeme popsat

obdobně jako „bydlení“

• trávení volného času - záliby, co rád/a dělá, původní

zaměstnání, volný čas – s někým(kým)/sám/sama,

rituály…

• stravování – vaří sám/sama? nakupuje si sám/sama?

ne/oblíbené jídlo, pití, nají se sám/sama? ….

• kontakt se společenským prostředím - zvládá si

zavolat pomoc (pokud ano, popíše, jak)? dojde si na

poštu? na nákupy? k lékaři? vyzvednutí léků, kontakty

s rodinou, jinými osobami, využívá jinou sociální službu

např. PS? Vítá společnost? Je samotářský/á...

Co dále můžeme zjišťovat? • důvod podání žádosti, přání, potřeby, očekávání od služby

• oblasti, při kterých potřebuje žadatel/ka pomoc, specifika

(lze využít 36 úkonů pro účely příspěvku na péči):

• dorozumívání, komunikace –

• chůze –

• podávání léků –

• finance –

• použití WC –

• orientace v prostoru, čase, orientace osobami –

• stravování (zejména např. alergie na potraviny apod.) –

• oblékání –

• denní hygiena –

• soužití s jinými osobami –

• schopnost posadit se, otočit se apod. na lůžku -

…zpátky k informovanosti: v nabídce služeb se doporučuje uvést informaci o tom, že

rozsah a forma pomoci a podpory poskytnuté prostřednictvím

sociálních služeb musí zachovávat lidskou důstojnost osob.

Pomoc musí vycházet z individuálně určených potřeb osob,

musí působit na osoby aktivně, podporovat rozvoj jejich

samostatnosti, motivovat je k takovým činnostem, které

nevedou k dlouhodobému setrvávání nebo prohlubování

nepříznivé sociální situace, a posilovat jejich sociální

začleňování. Sociální služby musí být poskytovány v zájmu

osob a v náležité kvalitě takovými způsoby, aby bylo vždy

důsledně zajištěno dodržování lidských práv a základních

svobod osob (tj. § 2 zákona o sociálních službách) – formou

srozumitelnou pro zájemce – tuto informaci zdůraznit při

jednání se zájemcem a to žadateli i jeho rodině

Co žadatel požaduje, co si přeje a co

potřebuje: • co žadatel POTŘEBUJE, POŽADUJE? (nemusí zde být „=„)

• „=„ nemusí být ani mezi představami žadatele a jeho rodiny

• potřeby žadatele (klienta) musí být uspokojovány v souladu s § 2

ZSS (viz předešlé) – musí být informován o tom, že to, co je

schopen udělat sám, i když s obtížemi, nebude dělat personál

(nebudou mu poskytovány hotelové služby „de luxe“)

• žadatel by měl být v této souvislosti seznámen s rozlišováním míry

1. podpory, 2. pomoci a 3. péče

Obr. – znázornění míry účasti na činnostech klienta

1.stupeň

pracovník

2. stupeň

pracovník

3. stupeň

pracovník

klient

klient

klient

Co zjišťujeme, jak a na co se ptáme?

(potřeby a přání) • co žadatel zvládá zjistíme z již předešlého

• Základní metody: rozhovor a pozorování

• pokud je schopen verbálně komunikovat a je

orientovaný: v čem mu může naše služba pomoci, co by

si přál, co si myslí, že se v jeho životě změní, až přijde

do naší služby…

• pokud není schopen verbálně komunikovat, není

orientovaný, obecně – určitá specifika žadatele vyžadují

hledat další zdroje informací: rodina, jiné blízké osoby,

ošetřující lékař, personál LDN či jiné, pečovatelská

služba (je-li žadatelem využívána), další

• dodržujeme základní pravidla dle potřeby – žadatel se

zhoršeným sluchem, zrakem, negramotný…

Co nabízíme

• doporučujeme nabídnout žadateli prohlídku zařízení, mít

zpracovanou fotodokumentaci zařízení

• doporučujeme mít zpracovanou „nabídku služeb“ s uvedením

garance rozsahu a obsahu služby

• „nabídka služeb“ vychází z vyhlášky č. 505/2006 Sb.,

obsahuje mj. informace o základním sociálním poradenství, §

2 ZSS

• garance vymezuje možnosti konkrétního poskytovatele, odráží

se v ní možnosti dané služby ať už technického, materiálního,

personálního, ošetřovatelského, zdravotního aj. charakteru

• Př. domov pro seniory je sice pobytovou službou, která je

poskytována 24 hodin denně, ale nelze v ní zajistit 24

hodinovou „osobní asistenci“

CO

další příklady:

• rozlišení a definice péče ošetřovatelské, zdravotní,

lékařské, rehabilitační… (co do té které spadá, v jakém

časovém rozsahu je nabízena, poskytována)

• doprovod k lékaři – jak často je poskytovatel schopen ho

zajistit jednomu klientovi, kdy se bude už jednat o službu

fakultativní

• stravování – např. pokud klient přijímá stravu pouze

prostřednictvím PEGu, nebude hradit úhradu za stravu

• ubytování – klienti mohou mít na pokoji vlastní elektrické

spotřebiče

• návštěvy – není možné zajistit ubytování v zařízení

návštěvám klientů

• apod.

Sociální poradenství v rámci sociálního šetření

(nutno rozlišovat mezi zájemcem a žadatelem):

• má žadatel přiznán PnP? Ví o možnosti podat návrh na

zvýšení? Nepotřebuje naši pomoc?

• pokud pečuje rodina, ví o možnosti účasti na

důchodovém a zdravotním pojištění?

• je rodina informována o důsledcích a projevech případné

diagnózy seniora? (např. demence, Parkinsonova

choroba…)

• je žadatel dostatečně informován o možnostech získání

kompenzačních pomůcek?

• jak bude žadatel řešit svou situaci, než se k nám

dostane? Využívá terénní či ambulantní sociální služby?

Dokumenty, které dáme žadateli k dispozici (nutno

rozlišovat mezi zájemcem a žadatelem):

• formulář žádosti, vyjádření lékaře

• „nabídka služeb“

• letáček, brožuru o zařízení

• obecný formulář smlouvy o poskytnutí sociální službu

• ceník služeb

• pravidla společného soužití, Domácí řád

• pravidla k vratkám

• srozumitelně zpracovaný písemný materiál obsahující informace o

tom, jak probíhá příjem do zařízení

• co si má sebou žadatel vzít

• přidělení čísla na ošacení

• jak si stěžovat/jak vyjadřovat spokojenost

• kontakty na kompetentní pracovníky (doporučuje se zpracovat

samostatně, např. i s využitím fotografií pracovníků)

• kontakty na příslušný úřad – např. pro vyřízení příspěvku na péči

Ověření cílové skupiny – jakou váhu má

sociální šetření a jakou vyjádření lékaře?

• Jak ověřujete, že žadatel spadá do vaší cílové

skupiny?

• nutno zohledňovat výstupy z vyjádření lékaře i ze

sociálního šetření

Cílová skupina

• je to okruh osob, pro které je sociální služba

určena

• je v souladu s veřejným závazkem a nabídkou

služeb

• slouží k tomu, abychom do služby přijímali

pouze ty klienty, kterým můžeme uspokojit jejich

potřeby (v návaznosti na to se může personál

vzdělávat s ohledem na daná specifika cílové

skupiny)

Cílová skupina v pobytové sociální

službě

pobytová sociální služba

terénní či ambulantní sociální služba

– osoba v přirozeném prostředí

pomoc rodiny či jiných osob – osoba v přirozeném

prostředí

V rámci sociálního šetření ověřujeme

cílovou skupinu

Domov důchodců Dolní Lhota je určen seniorům starším 65 let,

kteří mají sníženou soběstačnost zejména z důvodu věku,

přičemž jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné

fyzické osoby a nelze ji již zajistit ambulantní či terénní

sociální službou nebo rodinou či jinou osobou. Domov

důchodců Dolní Lhota je určen zároveň seniorům, jejichž

potřeby je schopen naplnit.

- senior starší 65 let

- snížená soběstačnost (co to znamená???)

- pravidelná pomoc (v čem spočívá???)

- ověření dostupnosti a možnosti využití terénních,

ambulantních sociálních služeb a rodiny

Odmítnutí zájemce

• Jaká je Vaše praxe? Z jakého důvodu jste odmítli

žadatele o službu?

• Jaké náležitosti má písemná informace pro žadatele o

odmítnutí??? Co je vhodné uvést a jakým způsobem –

viz srozumitelnost?

• vysvětlení důvodů (viz zákonné důvody)

• možné řešení situace, odkaz na sociální a jiné služby

• praxe: informace zasílána všem odmítnutým zájemcům

automaticky, nikoli na vyžádání

Zákonné důvody pro odmítnutí

Poskytovatel sociálních služeb může odmítnout uzavřít smlouvu o

poskytování sociálních služeb pouze, pokud

a) neposkytuje sociální službu, o kterou osoba žádá, a to i s ohledem

na vymezení okruhu osob v registru poskytovatelů sociálních

služeb,

b) nemá dostatečnou kapacitu k poskytnutí sociální služby, o kterou

osoba žádá,

c) zdravotní stav osoby, která žádá o poskytnutí pobytové sociální

služby, vylučuje poskytnutí takové sociální služby; tyto zdravotní

stavy stanoví prováděcí právní předpis, nebo

d) osobě, která žádá o poskytnutí sociální služby, vypověděl v době

kratší než 6 měsíců před touto žádostí smlouvu o poskytnutí téže

sociální služby z důvodu porušování povinností vyplývajících ze

smlouvy.

Evidence, pořadník

Jakým způsobem evidujete:

• Zájemce o službu, se kterými nemůžete uzavřít

smlouvu o poskytnutí sociální služby z důvodu

naplněné kapacity

• Odmítnuté zájemce o službu

(způsob, zjišťované údaje, archivace….)

Nastavení kritérií pro výběr žadatele

• Jaká kritéria máte nastavena a jakou mají váhu?

• Kdo rozhoduje o výběru žadatele?

Kritéria, „plusové“ body:

- Bydliště

- Zajištění péče – dostupnost

- Není nutné zvýhodňovat osoby uvedené v § 75 odst. 2

ZSS

- Nemožnost žít v domácnosti (nesoběstačnost,

nedostačující terénní, ambulantní sociální služby)

- Doporučuje se přiznání/nepřiznání příspěvku na péči

považovat za kritérium pouze orientační, nikoli kritérium

mající váhu

• Datum žádosti (v případě 2 a více shodně posouzených žádostí)

• Je-li již v zařízení manžel/ka či jiná blízká osoba

• Je-li žadatel týrán

• Konkrétní uvolněné lůžko – pokoj, mobilita, muž/žena, nelze např. na jeden pokoj umístit osobu s astmatem a osobu s obtížemi s močovým měchýřem)

• Některá městská zařízení zvýhodňují žadatele využívající pečovatelskou službu

Možná kritéria • sociální situace klienta, neschopnost se o sebe postarat

a nedostupnost ambulantních a terénních služeb

• závislost žadatele určená přiznáním příspěvku na péči

(doporučuje se nepřikládat tomuto kritériu zásadní

význam)

• zdravotní stav

• datum podání žádosti

• lokalita, kde žadatel žije (např. přednostní umístění z

Královéhradeckého kraje)

• uvolněný pokoj – počet lůžek, „ošetřovatelské“ oddělení,

muž/žena apod.

• Jaká by měla být váha jednotlivých kritérií a proč?

Sociální šetření jako základ IP

• Kdo dělá v zařízení prvotní IP, jak probíhá spolupráce

sociálního pracovníka, klíčového pracovníka a ostatních

pracovníků v přímé péči?

• Jak jsou informace předávány, v jaké fázi procesu, v

jakém rozsahu?

• Má zařízení zpracován pracovní postup (ad standard č.

1) k nástupu klienta do zařízení?

Standard č. 15 Poskytovatel průběžně kontroluje a hodnotí, zda je způsob

poskytování sociální služby v souladu s definovaným

posláním, cíly a zásadami sociální služby a osobními cíly

jednotlivých osob;

Poskytovatel má písemně zpracována vnitřní pravidla pro zjišťování

spokojenosti osob se způsobem poskytování sociální služby; podle

těchto pravidel poskytovatel postupuje;

Poskytovatel zapojuje do hodnocení poskytované sociální služby také

zaměstnance a další zainteresované fyzické a právnické osoby;

Poskytovatel využívá stížností na kvalitu nebo způsob poskytování

sociální služby jako podnět pro rozvoj a zvyšování kvality sociální

služby

• standard č. 15 je úzce spojen se

standardem č. 1 – zpětná vazba

toho, jestli máme správně

vydefinovanou cílovou skupinu –

resp. reagujeme na potřebnost v

dané lokalitě

• napomáhá nám, abychom

adekvátně reagovali na neustále se

vyvíjející potřeby jak zájemců,

žadatelů, tak klientů o službu

• ověřování toho, jak službu znají a

vnímají zaměstnanci a další

zainteresované fyzické a právnické

osoby

• nastavené zrcadlo poskytované

sociální služby

Vnitřní předpis bude obsahovat zejména:

• kdo je kompetentní v organizaci podat jaký rozsah

informací

• kde se vede jednání se zájemcem, kdo je přítomen

• jak jednání se zájemcem probíhá (a zásady pro

komunikaci)

• je-li stanoven počet jednání, fáze celého procesu

• jaké informace jsou zájemci sdělovány, předávány

• jaké informace jsou zjišťovány

• jaké jsou výstupy z jednání se zájemcem

Děkujeme za pozornost