of 96/96
UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA KATEDRA GEOGRAFIE Bc. Jana UVÍROVÁ Vliv regionálního operačního programu regionu NUTS II Moravskoslezsko na rozvoj cestovního ruchu ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností Kopřivnice a Rýmařov Influence of the regional operational programme NUTS II Moravskoslezsko on the tourism development in extended autority areas Kopřivnice and Rýmařov Diplomová práce Vedoucí diplomové práce: Mgr. Petr ŠIMÁČEK Olomouc 2014

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PŘÍRODOVĚDECKÁ ...geography.upol.cz/soubory/studium/dp/2014-rg/2014_Uvirova.pdf · cestovního ruchu krajů, destinačních managementů a na

  • View
    214

  • Download
    0

Embed Size (px)

Text of UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PŘÍRODOVĚDECKÁ...

UNIVERZITA PALACKHO V OLOMOUCI

PRODOVDECK FAKULTA

KATEDRA GEOGRAFIE

Bc. Jana UVROV

Vliv regionlnho operanho programu regionu NUTS II

Moravskoslezsko na rozvoj cestovnho ruchu ve sprvnch obvodech obc

s rozenou psobnost Kopivnice a Rmaov

Influence of the regional operational programme NUTS II Moravskoslezsko on the

tourism development in extended autority areas Kopivnice and Rmaov

Diplomov prce

Vedouc diplomov prce: Mgr. Petr IMEK

Olomouc 2014

BIBLIOGRAFICK ZZNAM

Autor (osobn slo): Bc. Jana Uvrov (R110150)

Studijn obor: Regionln geografie

Nzev prce: Vliv regionlnho operanho programu regionu NUTS II

Moravskoslezsko na rozvoj cestovnho ruchu ve sprvnch obvodech

obc s rozenou psobnost Kopivnice a Rmaov

Title of thesis: Influence of the regional operational programme NUTS II

Moravskoslezsko on the tourism development in extended autority

areas Kopivnice and Rmaov

Vedouc prce: Mgr. Petr imek

Rozsah prce: 96 stran, 1 voln ploha

Abstrakt: Hlavnm clem diplomov prce je zhodnotit realizovan projekty

prostednictvm ROP NUTS II Moravskoslezsko na podporu rozvoje

cestovnho ruchu v regionech Rmaov a Kopivnice. Vedle hlavn

sti prce, byly zhodnoceny prodn a kulturn-historick

pedpoklady cestovnho ruchu v regionech. Draz je kladen na

opaten 2.2 Rozvoj cestovnho ruchu a jeho dl oblasti podpory.

Zvrem prce bude provedeno eten mezi pjemci dotac. Cel

kvalifikan prce je doplnna fotodokumentac, tabulkami, grafy a

mapami.

Klov slova: cestovn ruch, ROP NUTS II Moravskoslezsko, SO ORP

Kopivnice, SO ORP Rmaov

Abstract: The main aim of thesis is to evaluate realised projects by ROP

NUTS II Moravia-Silesia to support the development of tourism in

regions Rmaov and Koprivnice. In addition to the main part of the

work were reviewed natural and cultural-historical assumptions of

tourism in regions. Insistence is given to provision 2.2 Development

of tourism and its partial support area. Finally, the work will be

carried out survey of grant recipients. The entire qualifying work is

complemented with photographs, tables, graphs and maps.

Keywords: tourism, ROP NUTS II Moravia-Silesia, Kopivnice extended

autority area, Rmaov extanded autority area

estn prohlen

Tmto prohlauji, e jsem zadanou diplomovou prci navazujcho magisterskho

studia Regionln geografie vypracovala samostatn pod vedenm Mgr. Petra imka a

uvedla v seznamu literatury vekerou pouitou literaturu a jin odborn zdroje.

Olomouc 20. 4. 2014 ...

podpis

Dkuji vedoucmu prce Mgr. Petru imkovi za cenn rady a pipomnky pi

zpracovn diplomov prce. Dle dkuji manaerovi MAS Rmaovsko Petru Pechovi za

poskytnut materil v oblasti zskanch dotac cestovnho ruchu na zem mikroregionu

Rmaov a managerovi Lask brny Beskyd RNDr. Luki Filipovi. Dle bych chtla

podkovat RNDr. Kamile Sochov, MBA zastupujc spolenost Askiburgion jako

networking manager, kter mi byla ochotna pomoci vysvtlit problematiku oblasti dotac a

financovn z prostedk EU v praxi.

OBSAH

POUIT ZKRATKY ........................................................................................................... 9

1VOD A CLE PRCE .................................................................................................... 11

2 REERE LITERATURY A DOSTUPNCH INFORMANCH ZDOJ .................. 14

3 ZVOLEN METODIKA A POSTUP PI ZPRACOVN ........................................... 16

4 POLOHA A VYMEZEN ZEM ................................................................................... 18

4.1 SO ORP Kopivnice ................................................................................................... 18

4.2 SO ORP Rmaov ...................................................................................................... 18

5 KOMPARAN ANALZA PEDPOKLAD CESTOVNHO RUCHU

STUDOVANCH REGION ............................................................................................ 21

5.1 Lokalizan faktory .................................................................................................... 21

5.1.1 Geomorfologie .................................................................................................... 21

5.1.2 Klimatologie ........................................................................................................... 24

5.1.3 Hydrologie .......................................................................................................... 25

5.1.4 Chrnn zem .................................................................................................. 26

5.1.5 Zhodnocen prodnch pedpoklad v regionech ............................................... 27

5.1.6 Kulturn-historick pamtky .............................................................................. 28

5.1.7 Kulturn zazen ................................................................................................. 29

5.1.8 Spoleensk akce ................................................................................................ 30

5.1.9 Zhodnocen kulturn-historickch pedpoklad v regionech ............................. 30

5.1.10 Komplexn zhodnocen cestovnho ruchu v regionech ..................................... 31

5.2 Realizan faktory ...................................................................................................... 33

5.2.1 Komunikan s ................................................................................................. 33

5.2.2 Materiln-technick zkladna ........................................................................... 34

5.2.2.1 Ubytovac zazen ....................................................................................... 34

5.2.2.2 Restauran zazen ..................................................................................... 35

5.2.2.3Dopravn zazen .......................................................................................... 36

5.2.2.4 Jin zazen materiln-technick zkladny ............................................... 36

5.3 UPLATNN REALIZANCH NSTROJ ROP NUTS II

MORAVSKOSLEZSKO PRO PODPORU ROZVOJE CR ........................................... 37

6 ANALZA VYUITELNCH DOTANCH PROGRAM NA ROZVOJ CR VE

STUDOVANM ZEM .................................................................................................... 41

6.1 Regionln operan program NUTS II Moravskoslezsko ........................................ 41

6.2 Operan program peshranin spoluprce R- Polsko ............................................ 48

6.3 Program rozvoje venkova .......................................................................................... 50

6.4 Ostatn dotan programy ........................................................................................... 52

7 ZREALIZOVAN PROJEKTY ROP NUTS II MORAVSKOSLEZSKO V PRIORITN

OBLASTI PODPORY ROZVOJE CESTOVNHO RUCHU ............................................. 54

7.1 Dl oblast podpory 2.2.1 Vstavba, revitalizace a modernizace turistick

infrastruktury, doprovodnch slueb a atraktivit cestovnho ruchu ................................ 54

7.2 Dl oblast podpory 2.2.2 Rozvoj a zvyovn rovn ubytovacch zazen ........... 58

7.3 Dl oblast podpory 2.2.3 Zkvalitnn prce turistickch informanch center ....... 60

7.4 Dl oblast podpory 2.2.4 Organizace a kooperace v cestovnm ruchu .................... 62

7.5 Oblast podpory Marketing regionu ............................................................................ 64

8 PKLADY NEJSPJCH PROJEKT NA PODPORU ROZVOJE CR ............ 67

8.1 SO ORP Kopivnice ................................................................................................... 67

8.2 SO ORP Rmaov ................................................................................................. 70

9 ETEN MEZI PJEMCI FINANCOVANCH PROJEKT .................................... 74

10 SROVNN PODPORY ROP MORAVSKOSLEZSKO A DALCH DOTANCH

ZDROJ V REGIONECH .................................................................................................. 78

11 ZVR ........................................................................................................................... 84

SUMMARY ......................................................................................................................... 88

13 POUIT LITERATURA A INFORMAN ZDROJE ............................................... 89

13.1 programov dokumenty na obdob 2007 2013 ..................................................... 94

13.2 Speciln zdroje ........................................................................................................ 96

POUIT ZKRATKY

A.T.I.C. R - Asociace turistickch informanch center esk republiky

CK Cestovn kancel

CR Cestovn ruch

CR MSK- Cestovn ruch Moravskoslezskho kraje

CCR-CzT esk centrla cestovnho ruchu CzechTourism

DM TO Dl managament turistick oblasti

EAFRD Evropsk zemdlsk fond pro rozvoj venkova

ERDF - Evropsk fond pro regionln rozvoj

EU Evropsk unie

EVL Evropsky vznamn lokalita

CHKO Chrnn krajinn oblast

CH Chrnn zem

IC Informan centrum

IROP Integrovan regionln operan program

MAS Mstn akn skupina

MPR Mstsk pamtkov rezervace

MPZ Mstsk pamtkov zna

MSK Moravskoslezsk kraj

MTZ Materiln technick zkladna

MZCH Maloplon zvlt chrnn zem

NP- Nemovit pamtka

NPP Nrodn prodn pamtka

NPR Nrodn prodn rezervace

NP- Nrodn pamtkov stav

NRP Nrodn rozvojov pln

NSRR Nrodn strategick referenn rmec

OP Operan program

OPPS Operan program phranin spoluprce

ORRaCR Odbor regionlnho rozvoje a cestovnho ruchu

PP Prodn pamtka

PR- Prodn rezervace

PRP Potencil rekreanch ploch

PRV- Program rozvoje venkova

P. P Prodn park

ROP MS Regionln operan program Moravskoslezsko

SO ORP Sprvn obvod obce s rozenou psobnost

SOZS Strategick obecn zsady Spoleenstv

SPZ Spolen zemdlsk politika

TIC Turistick informan centrum

TO Turistick oblast

VZCH Velkoplon zvlt chrnn zem

P ivotn prosted

11

1VOD A CLE PRCE

Dnes je cestovn ruch odvtv s vznamnm a dynamickm rozvojem, kter m

monost pispt k rozvoji kadho regionu i obce. Je soust ekonomick faktoru, kter

pomh tvorb hrubho domcho produktu, pozitivn ovlivuje platebn bilanci sttu,

tvo pjmy jak do mstnho, tak do sttnho rozpotu, a v neposledn ad podporuje

rozvoj investin aktivity. Cestovn ruch je tak odvtvm prezovm, m pozitivn

psob na dal hospodsk odvtv. M jasnou provzanost s dopravou, IT,

stavebnictvm, zemdlstvm, telekomunikacemi, bankovnictvm, sportem, krajinotvorbou

apod. v nkterch zemch se podl na tvorb HDP dokonce a z 1/3. (tpnek, V. a kol.,

2006)

Cestovn ruch zaujm v ekonomice esk republiky vznamn postaven

vzhledem k podlu na pjmech z exportu (cca 16 %), a to za situace, kdy mnoh existujc

pedpoklady k rozvoji uritch druh cestovnho ruchu byly dosud mlo vyuvny.

Zrove svou vzanost na lokln podmnky je cestovn ruch dleitm initelem pro

regionln rozvoj tm 80 % zem je vhodn pro cestovn ruch. Po roce 1989 dolo,

zejmna vlivem uvolnn hranic, k prudkmu rozvoji turistickho ruchu s nrstem potu

zahraninch nvtvnk a devizovch pjm z cestovnho ruchu, kter trval nepetrit

a do roku 1997. (Jin echy, Krkonoe, zpadoesk lzn). Od roku 1997 je vak

zejm, e potencil spontnnho rozvoje cestovnho ruchu a extenzivn rstov faktory se

vyerpaly i v dosud turisticky spnch regionech esk republiky a poty turist i

devizov pnos cestovnho ruchu klesaj. Proto se asto hovo o nutn systmov zmn

v zen cestovnho ruchu v esk republice. (Kremerov, 2012)

Systmov veejn podpora cestovnho ruchu je v esk republice podporovna na

nkolika rovnch zen. Na nrodn rovni zajiuje jeho rozvoj Ministerstvo pro mstn

rozvoj, kter zpracovv strategick dokumenty cestovnho ruchu pro eskou republiku a

je hlavnm koordintorem a tvrcem systmu prmyslu cestovnho ruchu na rovni R.

Jednm z hlavnch strategickch dokument cestovnho ruchu je Koncepce sttn politiky

cestovnho ruchu pro obdob 20072013 a 2014 - 2020 s nvaznost na strategick

dokumenty Evropsk unie. Dalm takovm dokumentem m bt Zkon na podporu

cestovnho ruchu, kter ovem nen zatm dopracovn a jeho realizace je tak odsunuta o

nkolik let. V esk republice toti dlouhodob chyb legislativn pedpis, kter by vyeil

petrvvajc absenci funknho systmu zen cestovnho ruchu, jeho dsledkem je

12

neschopnost dsledn naplovat vldou schvlen priority, kter jsou soust ve

uveden Koncepce sttn politiky cestovnho ruchu v R na obdob 2007 2013 a

navazujc programov obdob EU. (MMR, 2012)

Tento zkon se m zamovat na zdokonalen legislativnho rmce; zven

podpory podnikn a koordinaci aktivit v cestovnm ruchu a lzestv; zlepen propagace

cestovnho ruchu a lzestv na rovni region a rozvoj informanch systm a

vzdlanosti v obou odvtvch; propagaci v cestovnm ruchu, jeho vznamnou soust

bude zlepen propagace region esk republiky v zahrani; rozvjen turistick

infrastruktury a vytven novch produkt cestovnho ruchu ve vazb na specifika region

a jejich kulturn a prodn bohatstv; lep vyuvn specifickch prodnch a

historickch podmnek nkterch region pro rozvoj novch forem produkt a

infrastruktury lzestv apod. (MMR, 2012)

Pe a rozvoj CR spad dle kompetennho zkona pod Ministerstvo pro mstn

rozvoj, kter e aktivity na centrln rovni. Hlavnm subjektem, kter podporuje a

propaguje R jak doma, tak i ve svt jako atraktivn turistickou destinaci je potom esk

centrla cestovnho ruchu- CzechTourism. Ten m tak sv zahranin zastoupen v ad

zem. Z hlediska region se d mluvit o minimln koordinaci aktivit v CR mezi nrodn a

regionln rovni (stt x kraje). Mme velice sloitou strukturu. Je stanoveno 7 region

soudrnosti pro erpn z ROP (25 mld. K 2007 2013), k tomu 14 kraj, co s sebou

nese rozpory v rmci region soudrnosti, potom existuje 17 turistickch region dle

rajonizace zpracovan CCR CzT ve spoluprci s Asociac kraj R a k tomu jet

rzn dlen kompetence v CR v kadm kraji. V tom Moravskoslezskm se jedn o 6

destinanch management turistickch oblast, k tomu odbor CR MSK, Agenturu

regionlnho rozvoje, KLACR, o.s. a nov vznikajc centrln destinan management.

(Kremerov, 2012)

Na regionln rovni pak existuj jednotliv marketingov strategie rozvoje

cestovnho ruchu kraj, destinanch management a na lokln rovni je cestovn ruch

podporovn msty a obcemi, kter maj zpracovny tak dl strategie nebo akn plny.

Nezanedbatelnm hybatelem rozvoje cestovnho ruchu jsou samozejm podnikatel,

piem se jedn pedevm o mal a stedn podniky.

Dky lenstv esk republiky v Evropsk unii se nm otvr mimodn monost

podpory rozvoje CR a tak me erpat finann prostedky z tzv. strukturlnch fond.

Dotace je pak mon erpat prostednictvm jednotlivch operanch program. Jako

podporovan oblast je v ad tchto program zmiovna podpora rozvoje cestovnho

13

ruchu, ktermu se vnuji v tto kvalifikan prci, a to zejmna z pohledu Regionlnho

operanho programu NUTS II Moravskoslezsko na obdob 2007 - 2013.

Hlavnm clem diplomov prce je zjistit vliv a dopady ROP na rozvoj cestovnho

ruchu ve SO ORP Kopivnice a Rmaov. V rmci prce bude dotan program porovnn

s dalmi dotanmi monostmi na rozvoj cestovnho ruchu v regionech.

14

2 REERE LITERATURY A DOSTUPNCH INFORMANCH

ZDOJ

Problematikou CR se zabv ada pstup, jak v domcm, tak mezinrodnm

mtku. Mezi zkladn problmy adme terminologick apart, jako je vznam termn,

pouvn pojm apod., nebo pesn definice objektu vzkumu a hlavnch loh (Wokoun

R., Vystoupil J., 1987). Vvoj geografie CR a rekreace meme analogicky seadit podle

rozvoje samotnho zkoumanho jevu.

Jednm z prvnch eench problm bylo pesn vymezen pojm v geografii CR.

Potky zkoumn pesnch definic zaznamenvme ji v pedvdeckm obdob. Mezi

nejvznamnj autory adme Stradnera (1905), kter jako prvn pouil termn "geografie

turismu" a Shullerna (1911).

Do obdob formovn vdeckho vzkumu CR, vzkum a vytyen hlavnch

smr dalho rozvoje zahrnujeme autory: Christallera zabvajc se lokalizanmi

metodami (teorie centrlnch mst a teorie perifrie), Chabot, Pingaud (1956), kte

zkoumali hlavn koly rekrean nabdky a poptvky. Naproti tomu vcart autoi

Hunziker a Krapfa poloili zklad ucelen teorie cestovnho ruchu. Velk rozmach

geografickch dl meme najt v sociologickm obdob. Zde zaazujeme jednoho ze

zakladatel modern geografie rekreace z USA Mercra (1970)

i anglick autory, podvajc komplexn shrnut problematiky geografie volnho asu, CR

a rekreace (Jackson (1972), Lavery (1971) a Burkart (1974)).

Po roce 1970 nastalo obdob exaktnch metod a vdeck kritiky. Stejnmi tmaty,

objevujcmi se v tomto obdob, jsou analzy a hodnocen ekonomickch pnos CR

(Becker, Klemma) i studie vznamu CR, kterou se zabvali Hall, Leiper, Page a dal.

Dal przkumy eily problematiku globalizace CR. Pozdjm trendem CR bylo zabvat

se analyzovnm a hodnocenm vliv CR na rekrean a turistick oblasti. Fink (1970),

Kraus (1972), Armanski (1978) a Hesse (1978) zkoumali piny, dsledky a formy

masovho CR. Pojem zelen cestovn ruch se poprv objevil v r. 1975

ve Francii jako protiklad k masov turistice, co vedlo k zaveden termnu "mkk CR",

kter je chpn jako synonymum udritelnho CR.

Vybranm pedstavitelm geografie CR na zem SR je vnovn nsledujc text.

Provdn vzkumy byly obdobn jako ve svt, ale v porovnn s dly zahraninch

15

autor, mly prce men rozsah i mru komplexnosti. Pesto vak maj prce SR

geograf velk vznam. Vdeckovzkumn prce princov byly zameny obzvlt na

geografii CR a rekreaci. V roce 1959 zaala pednet na katede geografie Prodovdeck

fakulty v Olomouci. adme ji mezi prvn autory v bval SR, kte

se touto problematikou zaali zabvat v povlenm obdob. Dalmi stejnmi tmaty,

ktermi se zabvala, byla: horsk a podhorsk rekreace v oblasti Jesenk a rekrean

zzem msta Olomouce. Publikovala 130 bibliografickch prac (1959 1990). Prce

Gardavskho v 60. 70. letech byly spojovny s problematikou krtkodob rekreace

a druhho bydlen. Na hodnocen lokalizanch faktor v CR se nejvce zamili Mariot,

1992; Vystoupil, 1978 2008. Mariot ve sv prci rozdluje CR z funkn-chorologickho

hlediska. Zahrnuje do nj lokalizan, selektivn a realizan faktory. Jeho zsadn

publikace byla Geografia cestovnho ruchu (1983), kter se zamuje prv na tuto

problematiku. Mimo jin zpracoval dla tkajc se rznch aspekt CR

a rekreace (1969 2006). Spolupracoval s adou autor, napklad s Vystoupilem,

se kterm vytvoil atlasovou a mapovou tvorbu, prostorovou organizaci, regionalizaci

a rajonizaci CR na zem R (Vystoupil, 2006; Mariot 1992). Vystoupil psobil

v geografickm stavu SAV, kde se dlouhodob vnoval jak lokalizanm faktorm, tak

prostorovm modelm CR, statistice CR a regionlnmu rozvoji, jeho hlavnm faktorem

je prv CR.

Veker programov dokumenty, kter byly zdrojem pro zskn dat realizovanch

projekt ve studovanch regionech, byly zskny z oficilnch webovch strnek dotanch

titul. Pro diplomovou prci byl stejn Provdc (nebo-li Implementan) dokument,

kter svm obsahem bezprostedn navazuje na ROP regionu soudrunosti

Moravskoslezsko pro strategick obdob 2007 2013. Provdc dokument obsahuje

pedevm podrobn informace o realizaci programu a operan rovni prioritnch os

respektive oblast podpory. Dalm dleitm zdrojem o ROP NUTS II MS jsou webov

strnky http://www.rr-moravskoslezsko.cz, kter poskytuj informace o legislativn,

metodice, doporuen, informace pro adatele, pjemce a mnoho dalch informac.

Dalmi uitenmi zdroji pro kvalifikan prci byly webov strnky: Operan program

peshranin spoluprce esk republika- Polsko, Program rozvoje venkova, Ministerstvo

pro mstn rozvoj, strukturln fondy, agentura CzechTourism, Agentura pro regionln

rozvoj, a.s. a subjekty destinanho managamentu. Jmenovit se jedn o Euroregion

Pradd, TO Beskydy-Valasko, TO Pood a KLACR, o.s.

http://www.rr-moravskoslezsko.cz/

16

3 ZVOLEN METODIKA A POSTUP PI ZPRACOVN

Pi psan tto zvren prce jsem pouila nkolik metod, je mi napomohly

k dosaen kenho cle a tak zpracovn ady podklad. V potku jsem vyuvala

pedevm metody prce s dokumenty. Nejdve jsem si vytvoila piblin seznam

nejvhodnjch informanch zdroj a jednotlivch publikac. Pot jsem zaala s reeremi

na dan tma, kter se mi jevilo jako nejpodstatnj.

Pi zpracovn diplomov prce jsem tak pouila adu titnch i elektronickch

zdroj, tkajcch se een problematiky. Vyhledvala jsem informan zdroje na centrln

rovni, regionln rovni a zejmna pak t lokln.

Tyto zdroje byly vhodn doplnny osobnmi zenmi rozhovory s vznamnmi zstupci

cestovnho ruchu, vybranmi s ohledem na tma diplomov prce a zjmov regiony. Tyto

zen rozhovory byly vedeny s managerem RNDr. Kamilou Sochovou, MBA zastupujc

spolenost Askiburgion, dve editelka KLACR, o.s., managerem MAS Rmaovsko

Petrem Pechou a managerem Lask brny Beskyd, RNDr. Lukem Filipem. Dle je

prce doplnna o vlastn pozen fotografie a mapov dla vytvoen v aplikaci ArcMap,

programem ArcGIS (10.1).

vodn st prce seznamuje tene s problematikou cestovnho ruchu a rekreace,

vychzejc ze studia odbornch publikac a monografi uvedench v reeri literatury.

Kapitola 4 ble charakterizuje polohu a vymezen SO ORP Kopivnice a Rmaov.

Jmenovan regiony jsou soust turistickch oblast Beskydy-Valasko a Jesenky-vchod

a tm disponuj nejvtm potencilem pro rozvoj cestovnho ruchu v Moravskoslezskm

kraji. To je tak dvod, pro jsem si tyto dva sprvn obvody pro zpracovn diplomov

prce zvolila.

Jednou z obshlch kapitol, kter byla vnovna pozornost diplomov prce, je

komparan analza pedpoklad cestovnho ruchu, zahrnujc lokalizan a realizan

faktory. Jejich hodnocen probhalo na zklad metodiky pouvan Mariotem v knin

publikaci Geografia cestovnho ruchu (1983). Na zklad takto zskanch informac

probhla vlastn analza a hodnocen pedpoklad cestovnho ruchu. Zvrem pt

kapitoly je uplatnn realizanch nstroj ROP NUTS II Moravskoslezsko pro podporu

rozvoje CR. Zde jsou uvedeny veker projekty, kter svou realizac napomohly k rozvoji

17

turistick infrastruktury ve studovanch zemch za pomoci ROP v plnovacm obdob

2007 2013.

Druh polovina prce se sousteuje na realizovan projekty podporujc rozvoj

turismu z rznch dotanch titul. Nejvt pozornost je vnovna ROP NUTS II

Moravskoslezsko, jeho jednotliv oblasti podpory jsou uvedeny v kapitole 7, kter u

maj pmo i nepmo co do inn s cestovnm ruchem. Podle provdjcho dokumentu

ROP NUTS II MS je v vodu kad dl oblasti podpory uvedeno strun jej zamen

pro cel kraj a dle se sousteuje na pesn aktivity ve studovanch oblastech.

Kapitola 8 a 9 spolu velmi zce souvis. Pjemcm dotac z ROP byly kladeny

otzky ohledn realizace projekt z CR, kter jsou uvedeny v prvn zmnn kapitole. Ze

subjektivnho pohledu bylo vybrno est projekt z obou region, kter svou realizac

nejvce pisply do rozvoje cestovnho ruchu v oblasti. Zde jsem pouila metodu

dotaznkovho eten. Tu jsem si zvolila jako metodu nejvhodnj pro obohacen

vlastnch zvr a domnnek a takt mi poslouila k porovnn zjitnch a obecn

tradovanch nzor se skutenost. Tmto zpsobem jsem se tak pokusila zajistit vt

objektivitu cel prce. Nzory vlastn, ani zstupc CR nemus bt vdy, a je tomu

snahou, objektivn.

Pedposledn kapitola vnuje svou pozornost porovnn pnosu jednotlivch

dotanch titul, kter obce obou obvod vyuily, s optovnm zamenm na ROP NUTS

II MS.

Poslednm krokem pro dokonen prce byla Kapitola 11 Zvr. Po proveden

celkov analzy dokonench projekt, byla zodpovzena otzka, zda erpn financ

z dotanho titulu ROP NUTS II MS bylo pnosn pro rozvoj cestovnho ruchu

studovanch region. Kapitola je zrove doplnna o vlastn nvrhy rozvoje cestovnho

ruchu v obcch obou sprvnch obvod.

18

4 POLOHA A VYMEZEN ZEM

4.1 SO ORP Kopivnice

Sprvn obvod Kopivnice spad do okresu Nov Jin. Je situovn do

jihovchodn sti Moravskoslezskho kraje (dle jen MSK), kter vznikl 1. 1. 2000

nabytm innosti stavnho zkona . 347/1997 Sb. Svou plochou pat mezi nejmen

obvody, zaujm jen 2,2 % celkov rozlohy. Sprvn obvod zahrnuje deset obc, z toho ti

se statusem msta (Kopivnice, tramberk a Pbor). Povenmi obecnmi ady jsou

msta Kopivnice a Pbor. Nejvt koncentrace obyvatelstva je v obcch tramberk,

Pbor a Kopivnice, kter je zrove centrem sprvnho obvodu. Z celkovho potu

obyvatel sprvnho obvodu je prv zde soustedno 85,7 %. Hustota obyvatelstva inn

342 obyv./km, m vrazn pevyuje krajsk i republikov prmr. (S, 2004a).

Podrobnj charakteristika obc obvodu je umstna v tab. 1 tabulkovch ploh.

Oblast m turisticky strategickou polohu. Nachz se v podh Moravskoslezskch

Beskyd, kter nabz irok vyit pro turisty. Msta obvodu disponuj silnm turistickm

potencilem. Vytv tak pomyslnou vstupn brnu do Beskyd, znmou jako Lask brna

Beskyd. Turistick potencil oblasti zvyuje tak fakt, e obvod Kopivnice byl vyhlen

regionem lidov architektury (Koprivnice, 2012).

4.2 SO ORP Rmaov

Sprvn obvod Rmaov je soust 22 sprvnch obvod MSK. (Obr. 1)

Rozprostr se na zpadn hranici MSK. Tento region je tvoen 12 obcemi a je soust

okresu Bruntl. Ze vech obc je povenm obecnm adem na rozdl od obvodu

Kopivnice pouze Rmaov. Z celkov rozlohy kraje zaujm 6,6 % a tm se ad na pt

msto. Co se te ukazatele hustoty obyvatelstva, sprvn obvod Rmaov vrazn

zaostv. Celkov hustota obyvatel je pouhch 49 obyv./km. V celokrajskm porovnn

m nejni hustotu obyvatel na km. Nejvt koncentrace obyvatelstva je v obci

Rmaov, kde ije 52 % obyvatel. (S, 2004b)

Zkladn daje k jednotlivm obcm studovanho regionu jsou uvedeny v Tab. 2

tabulkov plohy. Studovan oblast pat do turisticky nejatraktivnj oblasti Jesenk,

nachzejc se v tsn blzkosti nejvy hory Moravy Pradd. Severozpadn st plochy

eenho zem le v Chrnn krajinn oblasti Jesenk.

19

Z Tab. 1 je zejm, e obvod Rmaov m vce jak dvojnsobnou rozlohu oproti

obvodu Kopivnice. Na druhou stranu se vak vyznauje vrazn podprmrnou hustotou

obyvatelstva v porovnn s regionem Kopivnice a MSK.

Tab. 1: Vybran geografick daje ve SO ORP Kopivnice a Rmaov k 1. 1. 2013

Kraj, Rozloha Poet Poet obyvatel Hustota Poet Z toho: se

SO ORP (km) obyvatel sdla SO ORP (obyv./km) obc status msta

MSK 5 427 1 226 602 37 577 226 300 42

Kopivnice 121 41 511 22 649 342 10 3

Rmaov 332 16 180 8 560 49 11 2

Zdroj: RIS, 2013

Z Hlediska CR nle oba sprvn obvody k turistickmu regionu Severn Morava a

Slezsko. Region se dle len na est turistickch oblast, z nich SO ORP Rmaov spad

do oblasti Jesenky a SO ORP Kopivnice do oblasti Beskydy-Valasko a Pood.

Charakter krajiny spolen s vysokou rovn srek v zimnm obdob zajiuje pro

zem Rmaov vhodn snhov podmnky. Tm vytv dobr pedpoklady pro rozvoj

beckho a sjezdovho lyovn a snowboardingu. Bohat vyit nabz region i bhem

letn turistick sezony. Nabz hustou s dobe znaench pch stezek a cyklotras. Na

druhou stranu vysok nadmosk vka neumouje vce vyuvat vodn plochy k rekreaci

(mas.rymarovsko.cz, 2007).

Prodn atraktivitu obvodu Kopivnice podtrhuje existence rozlinho zem.

Jin st obvodu poskytuje ideln podmnky pro zimn sporty. Zbyl st je vhodn

pevn pro p turistiku, vlivem ni nadmosk vky a menho hrnu srek

(severnimoravaaslezsko.cz, 2014).

20

Obr. 1:Administrativn lenn SO ORP Rmaov a Kopivnice

Zdroj: ArcMAP, verze 10.1, vlastn pravy

21

5 KOMPARAN ANALZA PEDPOKLAD CESTOVNHO

RUCHU STUDOVANCH REGION

5.1 Lokalizan faktory

Podle Mariota (1983) musme pi analze lokalizanch pedpoklad CR vychzet

z analzy jejich jednotlivch komponent. V vahu se mus vzt urit odlinost

v charakteru i vztahu prodnch a kulturnch pedpoklad pro CR. Proto bude v prci

aplikovno vlastn hodnocen prodnch a kulturnch pedpoklad a nsledn zhodnocen

celkovho potencilu region pro CR.

5.1.1 Geomorfologie

Rznorodost relifu je velice dleit, pro vskyt CR. Podkladem pro komplexn

hodnocen relifu jsou: nadmosk vka zem, relativn vkov lenitost, stedn hel a

v neposledn ad i estetick hodnota vhled do okol (Mariot, 1983). Studovan regiony

jsou z geomorfologickho hlediska tvoeny kotlinami, pahorkatinami, vrchovinami a

hornatinami. Pesn geomorfologick lenn obvod je znzornno v tab. 3 a 4

tabulkovch ploh.

Pi analzch vhodnosti zem pro rzn druhy rekreanch aktivit vychz Mariot

(1983) z pouit kombinace daj stednho hlu sklonu a relativn vky relifu. Kad

rekrean aktivita m osobit nroky na charakter relifu, jak znzoruje tab. 2.

22

Tab. 2: Vhodnost relifu pro rekrean aktivity ve SO ORP Kopivnice (oblast 1) a Rmaov (Oblast 2)

Relativn vkov lenitost relifu v m Oblast

0 -30 31 - 90 91 - 180 181 - 290 1 2 St

ed

n

he

l skl

on

u v

e s

tup

nc

h

0 - 6,0 A, B, C, E, F, A, C, E, F, A, C, D, E,

- pevn st G, H, I, J G, H, I, J F, I, J

6,1 - 10,0 - A, C, D, E, F, I A, C, D, E, J C, D severovchod jih

10,1 - 14,0 - - C, D, M, N C, D, M, N pevn st

14,1 - 19,0 - - C, D, M, N jin st severozpad

19,1 - 29,0 - - M, N severozpad

nad 29,1 - - -

A- chataen, B - mov hry, C - pasivn odpoinek, D - p turistika, E- myslivost, F- zahradkaen,

G- mototuristika, H- cykloturistika, I- rybolov, J-vodn sporty, M- lyovn, N- snowboarding

Zdroj: Mariot, P., 1983, vlastn pravy

Z tabulky je patrn, e obvod Rmaov disponuje lenitjm relifem. Nabz tak

lep podmnky pro rozvoj zimnch turistickch aktivit. Pevn st regionu Rmaov je

situovna v oblastech se sklonem svahu 10 - 29. Tento typ svah pedstavuje ideln

podmnky pro rozvoj bkovho a sjezdovho lyovn. Naproti tomu Kopivnicko m

svahy se stejnm sklonem pouze v jin sti sprvnho obvodu. Vtinu zem tvo relif

se stednm hlem sklonu 0 - 6. Zjmov oblast je tedy vhodn spe pro p turistiku a

cykloturistiku.

Vlivem rznorodosti relifu je mon aplikovat ukazatel podlu

potencilnch rekreanch ploch (PRP). Tento ukazatel podv pohled na souhrnn

prodn potencil region. Nejlepch vsledk dosahuj obce obvodu Rmaov Mal

Morvka a Star Ves, kde PRP pokrvaj tm cel katastrln zem obce. Podle Atlasu

cestovnho ruchu esk republiky (Vystoupil, J., auer, M.) meme zaadit vechny obce

obvodu jako zem s velmi pznivmi podmnkami pro cestovn ruch dky vrazn

lenitosti relifu. Nejnich hodnot doshly obce Horn msto a Bidlin. Pesto dn

obec obvodu nedosahuje niho prodnho potencilu pro CR ne 75 % (rymarov.cz,

2014).

U regionu Kopivnice dosahuj nejlepch vsledk msta Lask brny Beskyd

(tramberk, Kopivnice) a obec enklava. Vlivem ni lenitosti relifu je pevn st

23

tvoena venkovskou krajinou s prmrnmi podmnkami pro rzn druhy rekreanch

aktivit (Kopivnice.cz, 2012).

Dalm geomorfologickm ukazatelem je estetick hodnota vhled do okol.

Jeliko tento ukazatel nelze vyjdit dnou objektivn sledovanou metodikou, vychzela

jsem ze subjektivnho zhodnocen. Nejlep podmnky pro vhledy do okol poskytuje

severozpadn st regionu Rmaov, dky kontrastnm formm relifu. Region Kopivnice

nabz nejvhodnj vhledy do okol u Vrcholu Kotou, erven kmen a rozhledny Bl

hory. Tato msta nabz krsn pohled na zastavn plochy mst tramberku, Kopivnice a

poho Beskyd.

Vznam tchto jednotlivch forem relifu byl hodnocen samostatn vytvoenou

bodovou stupnic:

1 bod lokln

2 body regionln

3 body nrodn

4 body mezinrodn

Tab. 3: Bodov ohodnocen obc podle jednotlivch

forem relifu

RMAOV

Do

ln M

ora

vice

Bi

dli

n

Ho

rn M

st

o

Ji

kov

Mal

M

or

vka

Mal

t

hle

Rm

ao

v

R

ovi

t

Star

V

es

Tvrd

kov

Ve

lk

th

le

lenitost relifu

3 1 1 2 3 1 1 1 3 1 1

PRP 3 1 1 2 3 1 1 1 3 1 1

vhled do okol

3 1 2 2 3 1 2 1 3 1 1

KOPIVNICE

Kat

ei

nic

e

Ko

pi

vnic

e

Mo

no

v

Pe

tva

ld

P

bo

r

Sko

tnic

e

tra

mb

erk

Trn

vka

Zvi

ice

en

klav

a

-

lenitost relifu

1 1 1 1 1 1 2 1 1 2

PRP 1 2 1 1 2 1 2 1 1 1

vhled do okol

1 2 1 1 2 1 2 1 1 1

Zdroj: vlastn zpracovn

24

5.1.2 Klimatologie

Pro hodnocen vliv klimatu na rozvoj CR pouvme ty klimatick prvky, kter

maj stejn vliv na turistiku. Podle klimatick klasifikace Quitt, E. (1971) spad cel

oblast Rmaova do klimatologick chladn oblasti CH4, CH6 a CH7. Pevn st

sprvnho obvodu Kopivnice je zalenna do mrn tepl klimatologick oblasti.

Konkrtn se jedn o jednotku MT9 a MT10. Pouze jin st spad do oblasti CH7.

Podrobn daje o jednotlivch prvcch klimatu ovlivujc rozvoj CR jsou umstny v tab.

5 tabulkovch ploh.

Teplota vzduchu, snhov pokrvka a srky jsou limitujcm faktorem pro

rozvoj jak letn rekreace u vody, tak zimnch sport. Vhodnj klimatick podmnky pro

letn rekreaci nabz region Kopivnice. Prmrn ervencov teplota inn 17 20 C.

V letnch mscch je hojn navtvovan vodn ndr Vtkovice. Na zem SO ORP

Rmaov nejsou vzhledem k vy nadmosk vce a nim teplotm vhodn podmnky

pro venkovn koupn a vodn turistiku.

Avak v zimnch mscch disponuje Rmaovsko vce jak dvojnsobnm

hrnem srek oproti obvodu Kopivnice. Proto nabz ideln podmnky pro zimn sporty.

Snhov pokrvka dosahuje vky 120 200 cm a na odvrcench svazch je monost

lyovn i v jarnch mscch.

Klimatick faktory, kter pozitivn ovlivuj rozen CR ve studovanch

zemch, jsou bodov ohodnoceny v tab. 4. Bodov kla je od bod 1 (nejmen vliv) 5

(nejvt vliv).

25

Tab. 4: Bodov hodnocen SO ORP podle vhodnosti klimatickch prvk pro letn a zimn turistiku

RMAOV

Do

ln M

ora

vice

Bi

dli

n

Ho

rn M

st

o

Ji

kov

Mal

M

or

vka

Mal

t

hle

Rm

ao

v

R

ovi

t

Star

V

es

Tvrd

kov

Ve

lk

th

le

letn turistika 4 2 2 2 4 2 3 2 2 2 2

zimn turistika 5 2 3 2 5 3 4 2 5 3 3

KOPIVNICE

Kat

ei

nic

e

Ko

pi

vnic

e

Mo

no

v

Pe

tva

ld

P

bo

r

Sko

tnic

e

tra

mb

erk

Trn

vka

Zvi

ice

en

klav

a

-

letn turistika 3 5 3 3 5 3 5 3 3 3

zimn turistika 2 3 2 2 3 2 3 2 2 3

Zdroj: vlastn zpracovn

5.1.3 Hydrologie

Z hlediska CR jsou dleit jak povrchov, tak podpovrchov vody. Hodnocen

podzemnch vod realizujeme v okol msta jejich vstupu na povrch. Kritria ovlivujc

rozen CR jsou: vydatnost pramen (v l.s-1

), teplota vody (v C), chemick sloen vody,

liv inky a formy vvr pramen. (Mariot, 1983)

Ob posuzovan oblasti spadaj do povod Odry. Akoli je hustota n st

relativn vysok, neposkytuje vhodn podmnky pro CR. Pevauj zde drobn toky

s malou hloubkou vody. Nevyskytuj se zde dn prodn liv zdroje ani prodn

minerln prameny. Ve sprvnm obvodu Rmaov slou k rekreanm elm pouze dv

vodn ndre a to Edrovick rybnk a Tvrdkovsk pehrada. Pestoe v druhm regionu je

evidovno 52 vodnch ndr, k rekreanm elm slou pouze Vtkovick pehrada u

Kopivnice. (pod.cz, 2007)

Povrchov vodn toky a ndre neposkytuj dostaten pedpoklady pro rozen

CR, tud jim pisuzujeme pouze lokln vznam.

26

5.1.4 Chrnn zem

zemn ochranu zahrnuj dv rovn zvlt chrnnch zem. Jedn se o

velkoplon (VZCH) a maloplon zvlt chrnn zem (MZCH). zemn ochrana

je zakotvena v zkon . 114/1992 Sb. (Mzp.cz, 2011)

Z VZCH evidujeme pouze CHKO Jesenky (SO ORP Rmaov) a Pood (SO

ORP Kopivnice). CHKO Jesenky zasahuj do eenho zem v obcch Rmaov, Mal

Morvka, Horn Msto, Star Ves a Doln Moravice. CHKO Pood zahrnuje severn st

obce Petvald. Tabulkov pehled vekerch chrnnch zem v regionech jsou

znzornny v tab. 5.

Tab. 5: Chrnn zem ve sprvnch obvodech

Kopivnice Rmaov

VZCH NP - -

CHKO 1 1

MZCH

NPR 0 2

NPP 1 2

PR 1 7

PP 4 2

NATURA 2000 EVL 4 7

PTA OBLAST 1 1

P. P - 1 1

celkem 12 22

Zdroj: AOPK R, c2014

Z tabulky vyplv, e m obvod Rmaov tm dvojnsobn poet chrnnch

zem. I pes vt katastrln vymezen, pokrvaj region Rmaova tm z 50 %. Druh

sledovan region je tvoen CH z 35 %. Jednotliv CH a jejich strun charakteristika

jsou uvedeny v tab. 6 a 7 tabulkov plohy.

Jednotlivm obcm obou region byla nsledn pidlena bodov stupnice od

hodnoty 1 a 3 podle vznamu a potu CH.

1 bod: PP, PR, P. P

2 body: NPP, NPR, NATURA 2000

3 body: CHKO

27

Tab. 6: Bodov ohodnocen obc obou sprvnch obvod podle potu CH

RMAOV

Do

ln M

ora

vice

Bi

dli

n

Ho

rn M

st

o

Ji

kov

Mal

M

or

vka

Mal

t

hle

Rm

ao

v

R

ovi

t

Star

V

es

Tvrd

kov

Ve

lk

th

le

poet bod 11 3 12 3 17 3 10 0 11 7 2

KOPIVNICE

Kat

ei

nic

e

Ko

pi

vnic

e

Mo

no

v

Pe

tva

ld

P

bo

r

Sko

tnic

e

tra

mb

erk

Trn

vka

Zvi

ice

en

klav

a

-

poet bod 0 5 0 7 1 1 5 1 0 2

Zdroj: vlastn zpracovn

5.1.5 Zhodnocen prodnch pedpoklad v regionech

Vstupn data, kter byla pouita, jsou popsna v pedchozch podkapitolch. Po

pidlen a seten bod ze vech sledovanch sloek prodnch pedpoklad, mohly obce

zskat maximln 39 bod. Nejlepho vsledku doshla z obou region Mal Morvka

(ORP Rmaov) s 36 body. Nejlep pozici za oblast Kopivnice zskal tramberk s 19

body. Nsledn byla stupnice rozdlena do pti td s odlinm vznamem (0,0 7,0

nzk; 7,1 14,0 zkladn; 14,1 21,0 zven; 21,1 28,0 vysok; 28,1 39,0 velmi

vysok). Na zklad tto syntzy byly zjitny hodnoty celkovho prodnho potencilu ve

vech obcch. Vysokho a velmi vysokho prodnho potencilu dosahuj pouze 4 obce a

vechny jsou soust obvodu Rmaov. Jedn se konkrtn o Doln Moravici, Malou

Morvku, Starou Ves a Horn Msto. Zvenho prodnho potencil doshly v obou

regionech 3 obce. Nadpolovin vtina obc obvodu Kopivnice disponuje pouze

zkladnm prodnm potencilem. V nejni kategorii s nzkm potencilem je pouze

jedna obec sprvnho obvodu Rmaov. Obec Rovit zskala 7 bod, je tedy na hranici

s druhou kategori. Mapov vyjden prodnho potencilu je k dispozici na obr. 2.

28

5.1.6 Kulturn-historick pamtky

Ministerstvo kultury R prohlauje za kulturn pamtky movit a nemovit vci,

poppad jejich soubory na zklad Pamtkovho zkona . 20/1987Sb. (NP, 2014a).

Nrodn pamtkov stav (NP) vede stedn seznam kulturnch pamtek R, kter

vymezuje jednotliv typy jejich ochrany.

Na zem SO ORP Kopivnice je podle NP (2014b) evidovno 209 nemovitch

pamtek (NP). Jejich nejvt koncentrace je situovna do mst Lask brny Beskyd a to

tramberk, Kopivnice a Pbor. 96 NP valask lidov architektury sousteuje msto

tramberk. Jedn se vcemn o rouben domy v ulicch Horn a Doln Baty, kter jsou

soust mstsk pamtkov rezervace (MPR). Nejvt nvtvnosti se t NKP

trambersk trba. Nvtvnost za poslednch 10 let neklesla pod 40 000 ron. Dal

historick st msta s dochovanmi domy vytvejc MPR je na zem msta Pboru.

Rezervace zahrnuje vce jak 54 pamtek pevn mstskch a manskch dom na

nmst Sigmunda Freuda. Ve studovan oblasti se navc rozkld i jedna archeologick

pamtkov rezervace- ipka. Ve mst Kopivnici se pobl Technickho muzea Tatra

Kopivnice nachz movit nrodn kulturn pamtka eleznin motorov vz M 290.001

- "Slovensk strela". (NP, 2014c) Pehled vekerch nemovitch pamtek na zem

obvodu Kopivnice je umstn v tab. 8 tabulkov plohy.

Srovnnm potu nemovitch pamtek Rmaovska s obvodem Kopivnice

zjiujeme, e je zde evidovno tm o polovinu mn NP. Ve studovanm zem se

nevyskytuje dn MPR. Zstavba lidovho charakteru je dochovan pouze v obcch Mal

Morvka a Star Ves (mstn sti rsk potok). Ob obce tvo vesnickou pamtkovou

znu (VPZ). Poslednm chrnnm zemm oblasti je mstsk pamtkov zna (MPZ)

Rmaov, zahrnujc historick centrum msta. Vechny NP v regionu Rmaov jsou

uvedeny v tab. 9 tabulkovch ploh. Nejvznamnj kulturn pamtka oblasti je

bezkonkurenn hrad Sovinec. Svm potem prohldkovch tras, expozic a vstav tvo

nejvt hradebn komplex bvalho bruntlskho okresu. (hrad Sovinec, 2014)

Dky pamtkovm hodnotm mstsk a venkovsk zny, kter lkaj nvtvnky i

ze irokho okol, piazujeme obcm Mal Morvka a Rmaov regionln vznam. Do

stejn kategorie zahrnujeme i obec Jikov. V jeho mstsk sti Sovinec je situovn hrad

se stejnm jmnem. Kadoron zde pijd mnoho nvtvnk. Mohou si vychutnat

29

nejen prohldku hradu a jeho sklepen, nabz i bohat kulturn vyit. Ostatnm obcm je

pidlen pouze lokln vznam.

Msta tramberk a Kopivnice spadaj do kategorie s celosttnm vznamem. Podle

Mariota (1983) nen pro astnky CR rozhodujc druh kulturn pamtky, ale jeho

turistick atraktivita. Nejvtmi lkadly tchto mst jsou trambersk trba,

architektonick unikt souboru lidov architektury valaskch roubench chalup a

v neposledn ad technick muzeum TATRA, vetn expozice Emila a Dany

Ztopkovch. Pestoe MPR Pbor pat mezi nejstar msta severovchodn Moravy a je

lenem mikroregionu Lask brny Beskyd, dosahuje niho, tedy pouze regionlnho

vznamu, kvli nedostaujc kvalit podmnek pro CR, jako je chybjc nabdka

prvodcovskch slueb, nedostaten rove stravovacch a ubytovacch zazen.

(Pribor.infomorava.cz, 2007) Zbyl obce obvodu maj pouze lokln vznam kulturn-

historickch pamtek.

5.1.7 Kulturn zazen

Intenzivn pedpoklady pro vznik CR vytvej muzea a galerie. Na zem obou

region je rozloen kulturnch zazen znan nerovnomrn a neposkytuje vhodn

podmnky pro rozen CR. Pouze tyi obce z kad studovan oblasti vlastn muzeum i

galerii. Podrobnj charakteristika o tchto kulturnch zazen je umstna v tab. 10

tabulkov plohy. Pouze zem Lask brny Beskyd disponuje rovnomrnm rozenm

muze s kvalitn poskytovanmi slubami, co se odr na jejich vysok nvtvnosti.

(Uvrov, 2011) Druh obvod nabz nvtvu muze v obcch Rmaov, Mal Morvka a

Mal thle. Jejich expozice poukazuj pedevm na historii regionu z obdob rozenho

tkalcovstv a dolovn. Na rozdl od Kopivnicka se zde nachz jedna galerie.

Ostatn kulturn zazen, kter ovlivuj rozen CR, jsou kongresov sly a

divadla. Kongresov sl je k dispozici pouze v hotelu Tatra v prostorn mstnosti o

kapacit 120 mst. Hotel poskytuje vhodn vybaven pro podn kongres, konferenc,

kolen a porad (Tatrahotel.cz, 2014). dn z divadel ve sledovanm zem nepod

pravideln pedstaven.

Po celkov analze kulturnch zazen je obcm piazen pouze lokln vznam.

Vjimkou opt tvo obce Lask brny Beskyd a obec Mal Morvka s Rmaovem. Tm

pisuzujeme regionln vznam.

30

5.1.8 Spoleensk akce

V rmci kulturn-historickch pedpoklad pro CR se podle metodiky Touek, V.,

Kunc, J., Vystoupil, J. a kol (2008) vymezuj i spoleensk akce. Jejich vznam pro

hodnocen potencilu CR m sice men vhu, pesto me ovlivnit rozen CR. Ve

sledovanch zemch jsou soust spoleenskch akc kulturn, sportovn a crkevn akce.

Nejvznamnj spoleensk akce ve sprvnch obvodech jsou umstny v tab. 11 a 12

tabulkovch ploh.

Pevaujc st obc sprvnch obvod pod spoleensk akce pouze loklnho

vznamu. Za obvod Kopivnice dosahuj regionln nvtvnosti pouze obce Lask brny

Beskyd. trambersk pou, pravideln pod v ervnu, pivt vce jak 30 000

nvtvnk, kte si mohou vybrat z rznch pouovch atrakc, i zhldnout ukzky

emeslnch vrobk. (Uvrov, 2011) Kopivnice nabz nkolik sportovnch akc

v prbhu roku, kter se t vysok nvtvnosti. Msto Pbor pod esk hudebn

festival s dlouholetou tradic, znm jako Bentsk noc. Regionln nvtvnosti na zem

Rmaovska doshly tyi obce. Jmenovit se jedn o obce Rmaov, Mal Morvka,

Doln Moravice a Jikov. Z vyjmenovanch obc se na podnikn spoleenskch akc

nejvce podl obec Jikov. Na hrad Sovinec se kadoron pod estnct vkend

s bohatm kulturnm programem.

5.1.9 Zhodnocen kulturn-historickch pedpoklad v regionech

Jeliko Mariotova publikace (1983) neuvd dnou bodovou stupnici pro

ohodnocen sloek kulturn-historickch atraktivit, byla vytvoena vlastn bodov stupnice.

Sloky, kter zde byly zaazeny, vytv ti podskupiny: kulturn-historick pamtky,

kulturn zazen a spoleensk akce. Body kad subkategorii byly pidleny na zklad

jejho vlivu na rozen CR. Ohodnocen jednotlivch obc je provedeno v tab. 13

tabulkovch ploh. Za stejn sloku povaujeme kulturn historick pamtky. Za tuto

st mohly obce zskat maximln mon poet deseti bod. Jeliko kulturn zazen

(muzea, galerie, divadla) nedosahuj takov atraktivity jako kulturn-historick pamtky,

byl jim piazen maximln mon bodov zisk 6 bod. Spoleensk akce (kulturn,

sportovn, crkevn) maj jen doplkovou funkci, proto mohly obce za tuto skupinu zskat

maximln 3 body. Celkov ohodnocen obc je uvedeno v tab. 14 tabulkovch ploh.

Kategorii s velmi vysokm potencilem doshly pouze obce tramberk a

Kopivnice. Druhou nejvy kategorii tvo 3 obce. Jsou jimi Mal Morvka, Jikov za

31

sprvn obvod Rmaov a Pbor na Kopivnicku. Zbyl obce nemaj vt vliv na rozen

CR. Mapov vyjden kulturn-historickho potencilu eench zem opt odkazuje na

obr. 2.

Tab. 7: Diferenciace obc podle kulturnho potencilu CR

Kulturn potencil Poet bod Poet obc SO ORP

Kopivnice Rmaov

nzk 0,0 - 3,5 7 5

zkladn 3,6 - 7,1 0 3

zven 7,2 - 10,7 0 1

vysok 10,8 - 14,3 1 2

velmi vysok 14,4 - 19,0 2 0

Zdroj: vlastn zpracovn

5.1.10 Komplexn zhodnocen cestovnho ruchu v regionech

Celkovou analzou pedpoklad CR zjiujeme dan potencil region. Po

zhodnocen uvedench lokalizanch faktor, kter ovlivuj jeho rozvoj, dochzme

k zvru, e obvod Rmaov disponuje lepmi prodnmi podmnkami a Kopivnicko

kulturn-historickmi. Obecn plat, e vtin rekreanch aktivit vyhovuje vt lenitost

relifu. Jak ji bylo zmnno v vodu kvalifikan prce, severozpadn st regionu

Rmaov je soust CHKO Jesenky a EVL Pradd. Svm rznorodm ternem poskytuje

ideln podmnky pro zimn i letn turistiku. Konkrtn se jedn o obce Mal Morvka,

Doln Moravice, Star Ves a Horn Msto. Nejlepch vsledk z druhho regionu zskaly

obce tramberk, Kopivnice a Petvald. Pesto porovnnm s Rmaovskem doshly pouze

zvenho prodnho potencilu.

I pes nepatrn rozdly pot obc zaazench do pslunch skupin kulturnho

potencilu, obvod Kopivnice doshl lepch vsledk. Analzou jsme zjistili znan

rozdlnou kulturn atraktivitu jednotlivch obc obou obvod. Tm vechny obce

disponuj nzkm i zkladnm kulturnm potencilem. Pouze dv msta zaazen do

posledn nejvy kategorie v tab. 7 maj pro CR celosttn vznam. Jedn se o tramberk a

Kopivnici. Pi pohledu na stvajc kulturn potencil v podkapitolch: kulturn-historick

pamtky, atraktivity a spoleensk akce msta Lask brny Beskyd poskytuj

nvtvnkm mnohem ir kulturn vyit ne obce Rmaovska.

Vzkumem samostatnch SO ORP zjiujeme, e svm turistickm pedpokladem

vrazn vystupuj obce Mal Morvka a tramberk.

32

Obr. 2: Celkov potencil CR na zem SO ORP Rmaov a Kopivnice

Zdroj: ArcGIS verze 10.1, vlastn zpracovn

33

5.2 Realizan faktory

Realizan pedpoklady svou existenc umouj vlastn uskutenn CR a rekreace

(Vystoupil, J., auer, M., 2006). Podle Mariota (1983) se tyto vztahy realizuj

prostednictvm komunikanch pedpoklad a materiln-technick zkladny (MTZ) CR.

5.2.1 Komunikan s

Kvalita a hustota dopravn st pmo ovlivuje rozvoj cestovnho ruchu. Pestoe

oba regiony disponuj hustou st komunikac II. a III. td (tab. 15, 16 tabulkovch ploh),

jejich technick stav pedstavuje velk problmem. Tento fakt se tk obzvlt obvodu

Rmaov, kde je velmi nekvalitn stav komunikac a me bt jednm z faktor, kter

odrad turisty od nvtvy. Pitom tyto komunikace mohou zabezpeit dopravu astnk

CR na krat vzdlenosti do rekreanch oblast nebo tvoit konen seky pstupovch

tras do mench nvtvnch mst (Mariot, 1983). Jedin trasy s tranzitnm vznamem

v regionech jsou komunikace I/11 propojujc umpersko a vchodn echy, I/48 a I/58

propojujc obce Ostravska a Novojinska. V obvodu Kopivnice se nachz jet jedna

komunikace evropskho vznamu E462, vedouc z Brna pes hranin pechod Chotbuz

dl do Polska. (SD R, 2014).

eleznin doprava se v rmci CR asto kombinuje s autobusovou dopravou.

V eench zemch se nevyskytuj dn eleznin trat s celosttnm vznamem. Jsou

zde zastoupeny pouze regionln jednokolejn eleznin trat. Konkrtn se jedn o trat

. 325 ve smru Veovice Studnka se zastvkami v obcch enklava, tramberk,

Kopivnice, Pbor a Skotnice ve sprvnm obvodu Kopivnice. (IDOS, 2014) a lokln

drha . 311 ve smru Rmaov Valov. Vedle Rmaova obsluhuje tak Malou thli a

Bidlinou. Pes velk rekrean potencil byla zruena pravideln osobn peprava na trati

. 312 Bruntl Mal Morvka. (AP SO ORP Rmaova, 2012) Autobusov doprava

poskytuje za uritch okolnost lep podmnky pro cestovn ne doprava eleznin. U

obvodu Kopivnice se vyznauje dobrou propojenost mezi jednotlivmi obcemi jak

pravidelnost spoj, tak potem zastvek. (Uvrov, 2011) V regionu Rmaov je propojen

autobusov dopravy dostaten, avak pravidelnost spoj je nevyhovujc. Bhem zimn

sezony posiluj autobusovou dopravu skibusy, pepravujc cestujc pmo k lyaskm

arelm.

Nejvt aktuln perspektivu dopravn infrastruktury pedstavuje mezinrodn

Letit Leoe Janka Ostrava v Monov, kter je zrove nejvt regionlnm letitm

34

v R. Disponuje dobrmi kapacitnmi parametry pro rozvoj, postrd ale dopravn

napojen na hlavn evropsk destinace. (MSRCR v MSK, 2009)

5.2.2 Materiln-technick zkladna

Tvo ji soubor hmotnch prostedk, kter svoj kapacitou, rozmstnm a stavem

v rekreanm prostoru zabezpeuj tvorbu a realizaci slueb CR (Mariot, 1983).

5.2.2.1 Ubytovac zazen

Ubytovac zazen rozdlujeme do dvou typ- hromadn ubytovac zazen

(HUZ), koncentrovan pedevm do nejatraktivnjch turistickch oblast a objekty

individuln rekreace zahrnujc chaty a chalupy (rr-moravskoslezsko.cz, 2014). Pestoe

se poet ubytovacch zazen v regionech vrazn li (ORP Rmaov 124, ORP

Kopivnice 62) po pepotu plochy sprvnho zem a potu zazen, dochzme k zvru,

e je hustota ubytovacch zazen vyrovnan. Vechna ubytovac zazen sprvnch

obvod jsou umstna v tab. 17 a 18 tabulkovch ploh. Nejvt koncentrace tchto

zazen nachzme v obcch Mal Morvka a tramberk. Poty ubytovacch zazen a

lek jsou znzornny v obr. 3 a 4. Vyplv z nich, e vt nabdkou potu apartmnu a

hotel disponuje obvod Kopivnice. Co se vak te kapacity lek, region Rmaov m k

dispozici mnohem vce mst.

Obr. 3 Poet ubytovacch zazen ve sprvnch obvodech

Zdroj: HZ S, CZeCOT, 2014

0

10

20

30

40

50

60

Rmaov

Kopivnice

35

Obr. 3 Poet lek ubytovacch zazen ve sprvnch obvodech

Zdroj: HZ S, CZeCOT, 2014

5.2.2.2 Restauran zazen

Podle Mariota (1983) m s restauranch zazen podstatn men vliv na

lokalizaci a rozvoj CR ne je tomu u ubytovacch zazen. Stravovac kapacita obou

region je dostauj (obr. 5), avak co se te kvality restauranch zazen, obzvlt u

malch obc, je znan neuspokojiv. Pestoe tolik neovlivuj rozvoj CR, kvalita

stravovacch slueb me omezovat rozvoj CR v obcch. Pehled vekerch stravovacch

zazen je umstn v tab. 19 a 20 tabulkov plohy.

Obr. 5: Poet restauranch zazen ve studovanm zem

Zdroj: CZeCOT, 2014

0 500 1000 1500 2000

Hotel

Penzion

Apartmn

seznn

Ubytovna

Chatov osada

Chata

Kopivnice

Rmaov

0

10

20

30

40

50

60

70

80

B BU C H J K M P PI R RO V MP VS

SO ORP Rmaov

SO ORP Kopivnice

B: bar, BU: bufet, C: cukrrna, : ajovna, H: hostinec, J: jdelna, K: kavrna, M: motorest, P: pivnice, PI: pizzerie, R: restaurace, RO: rychl oberstven, V: vinrna

36

5.2.2.3Dopravn zazen

Mezi dal dopravn zazen s rekrean funkc meme zaadit cyklotrasy, p a

naun stezky, bkov trat a v neposledn ad i lyask arely. Dky existenci klubu

eskch turist, oba regiony poskytuj kvalitn systm pch turistickch tras a

cyklostezek. Co se te zimnho vyit, poet zazen v obvodu Kopivnice je znan

nevyhovujc. Na zem se nachz pouze jeden lyask arel erven kmen

v Kopivnici, poskytujc jednu upravovanou sjezdovku. Podobn situace je i u bkovho

lyovn. Zde obvod nabz pouze dva okruhy o celkov dlce 6,8 km, kter se upravuj

pouze v ppad dobrch snhovch podmnek. (Koprivnice.cz, 2014)

Oproti Kopivnici prov dlouhodob rozmach zimnch sport druh region.

Vchozm bodem je pedevm Mal Morvka a Rmaov. Podrobnj informace jsou

uvedeny v podkapitole 5.3 ,,Uplatnn nstroj ROP NUTS II Moravskoslezsko pro

podporu rozvoje CR.

Jak bylo ve zmnno, oba regiony disponuj dostatenou st pch turistickch

tras. Nejvznamnj trasy jsou uvedeny v tab. 21 tabulkov plohy. Regionem Rmaov

tak prochz dlkov evropsk trasa E3 vedouc z Maarska na Slovensko. (AP SO

ORP Rmaov, 2012) Soust pch tras jsou naun stezky. Studovanm zemm

Rmaov prochz dv naun stezky. Msty Lask brny Beskyd prochz naun stezka

o celkov dlce 24km. Tato stezka vede podl kulturnch pamtek a poukazuje na prodn

a kulturn hodnoty Laska-Valaska. (lasska-brana.cz, 2014)

5.2.2.4 Jin zazen materiln-technick zkladny

Do rekreanch aktivit, kter jsou soust MTZ, obvykle zahrnujeme hit,

bazny, stelnice, bowlingov a fitness centra, sauny aj. Tato sportovn zazen bvaj

nabzena pevn v rmci ubytovacch zazen a jejich pilehlch arel. (Uvrov, 2011)

Nejir nabdku slueb poskytuj msta Lask brny Beskyd a v obvodu Rmaov sprvn

centrum a obec Mal Morvka.

K st zazen, kter bezprostedn podporuj rozvoj CR, ve sledovan oblasti

zahrnujeme cestovn kancele (CK) a informan centra (IC). Portl CZeCOT eviduje ve

sledovan oblasti Kopivnice osm CK a est IC. Ve druhm studovanm zem je znan

nedostatek tto turistick infrastruktury. Obvod disponuje pouze temi IC a esti CK.

37

5.3 UPLATNN REALIZANCH NSTROJ ROP NUTS II

MORAVSKOSLEZSKO PRO PODPORU ROZVOJE CR

Podpora je smovna na irok spektrum infrastrukturnch projekt CR, jejich

clem je zven atraktivnosti region. Dotace ROP NUTS II Moravskoslezsko smuj jak

do rekonstrukc a revitalizac stvajcch objekt, tak k vytvoen nov turistick

infrastruktury. (ROP Moravskoslezsko 2007 2013, 2007)

V nvaznosti na realizan faktory (komunikan s, MTZ) tato podkapitola

obsahuje stejn projekty, kter se zrealizovaly, poppad jsou obsaeny ve strategickm

plnu rozvoje CR v eench regionech.

MSK si uvdomuje, e pro rozvoj CR je nezbytn kvalitn dopravn infrastruktura.

Proto bhem programovho obdob 2007 2013 uvolnil ROP do projekt silnin

infrastruktury SO ORP Rmaov 277,77 mil. K a 107,93 mil. K do obvodu Kopivnice.

Dvod vy alokovan stky u regionu Rmaov je zmnn v podkapitole 5.2.1

Komunikan s. Jednm z podklad pro vbr projekt do ROP Moravskoslezsko je tzv.,,

Bl kniha (Socioekonomick atlas MSK, 2013). Seznam investinch staveb komunikac

II. a III. td je znzornn v tab. 22 a 23 tabulkovch ploh. Rekonstrukce a modernizace

silnin st v regionech byla podpoena v rmci projekt ROP Moravskoslezsko. Tab. 8

obsahuje projekty oprav komunikac V MSK vetn dlch sek eench region.

Tab. 8: Projekty podpoench silninch sek

slo projektu Nzev projektu

Dotace Rekonstrukce a

(mil. K) modernizace

(km)

CZ.1.10/1.1.00/12.01114 Silnice 2011 352,82 66

CZ.1.10/1.1.00/01.00002 Rekonstrukce a modernizace silnic II. a III. td 224,44 32,47

CZ.1.10/1.1.00/02.00008 Rekonstrukce a modernizace silnic v MSK - 7 staveb

259,73 32,99

CZ.1.10/1.1.00/15.01203

II/449 - Rmaov - Ondejov, rekonstrukce silnice 144,9 11,4

km 0,00 - 11,40, II. stavba

Zdroj: Socioekonomick atlas MSK, 2013

38

Mezi dal projekty, kter se uskutenily prostednictvm ROP a maj pzniv vliv

na rozvoj CR, meme zahrnout projekty rozvojovch pln letit Leoe Janka

v Monov. Clem bylo zven potu pasar a objemu pepravovanho nkladu.

Celkov alokovan stka inila 625 436 018K (RIS, 2014).

Nejvt potencil pro rozvoj CR maj oblasti Jesenk a Beskyd. Turisticky dan

jsou zejmna z dvodu lyovn, p turistiky a cykloturistiky. Pestoe byly

upednostnny cyklostezky nachzejc se na tzv. ptench cyklotrasch MSK, kter vedou

podl vznamnch ek, bylo podpoeno 11 projekt cyklostezek v regionech. Cyklostezky

obvodu Rmaov jsou v zimnm obdob vyuvny i jako trat pro beck lyovn.

(Seznam pjemc ROP Moravskoslezsko, 2014) Seznam vech vznamnch a

podpoench cyklistickch tras z ROP jsou uvedeny v tab. 24 a 25 tabulkovch ploh.

Region Rmaov poskytuje ideln tern pro lyovn. Nejlep podmnky nabzej

obce Mal Morvka, Doln Moravice a Star Ves. Celkov si turist mohou vybrat z vce

jak sedmi arel, jejich soust je 21 vlek a 36 sjezdovek. Celkov bylo v rmci ROP

NUTS II Moravskoslezsko podpoeno est projekt (tab. 9) v celkov hodnot 71

139 621K. Pehled vech lyaskch arel ve sledovanm zem je uveden v tab. 26

tabulkovch ploh.

Tab. 9: Seznam projekt vstavby a modernizace Ski arel v SO ORP Rmaov

nzev pjemce nzev projektu pspvek EU celkov rozpoet

(K)

Sps - Stas s.r.o. Modernizace SKI arelu Myk - sedakov lanovka

12 000 000 27 506 750

Ski arel Kopivn a.s. Zbavn park na Kopivn 1 776 094 3 710 949

Ski arel Kopivn a.s. Rozen ubytovac kapacity chaty Kopivn a souvisejcho zzem

7 118 055 17 255 300

Ski arel Kopivn a.s. Lanov drha a souvisejc zzem 17 399 778 35 139 621

Ski Karlov, s.r.o. Sedakov lanovka Karlov pod Praddem

22 750 000 35 000 000

Obec Tvrdkov Lyask vlek Tvrdkov 830 000 1 000 000

celkem 23 580 000 71 139 621

Zdroj: Seznam pjemc ROP NUTS II Moravskoslezsko

39

V rmci projektu Moravskoslezsk kraj kraj pln zitk byla st finannho

pspvku pidlena obci Mal Morvka. Finance slou pedevm pro pravu stvajcch a

k vytvoen novch beckch tras. Jejich pehled je umstn v tab. 27 tabulkovch ploh.

Prostednictvm realizanch nstroj ROP NUTS II Moravskoslezsko nebyl

uplatnn dn z projekt na rozen a modernizaci stravovacch kapacit. Za zmnku stoj

hlavn realizovan projekty ubytovacch zazen v obcch Mal Morvka a Doln

Moravice.

Tab. 10: Seznam projekt vstavby a modernizace ubytovacch zazen v SO ORP Rmaov

nzev pjemce nzev projektu

pspvek EU

celkov rozpoet

(K)

Avalanche mountain s.r.o. Nov ubytovac kapacity v Jesenkch 8 043 272 20 826 618

Drustvo vlastnk pdy Jesenicka Skanzen Jesenicka 5 006 925 7 147 200

Horsk hotel Brans s.r.o. Rekonstrukce rekreanho stediska Brans Mal Morvka

24 000 000 49 542 418

Ski arel Kopivn a.s. Rozen ubytovac kapacity chaty Kopivn a souvisejcho zzem

7 118 055 17 255 300

Zdroj: Seznam pjemc ROP NUTS II Moravskoslezsko

Poslednm dleitm realizanm nstrojem ROP je vybudovn turistick st

informanch center. Celkov se kraj potk s nedostatenou informovanost o regionu.

Obzvlt v pohraninch oblastech je kapacita informanch center nedostaten. Je

zapoteb doplnit jejich infrastrukturu vetn zkvalitnn poskytovanch slueb. Tab. 11

znzoruje IC ve studovanch zemch, kter se realizuj, poppad jejich realizace je ji

ukonena.

40

Tab. 11: Projekty IC ve studovanch zemch

adatel nzev projektu

pspvek EU

celkov rozpoet

(K)

Msto tramberk, mikroregion

Turistick informan centrum tramberk 5 950 000 7 000 000 Povod Sedlnice, Beskydy-Valasko,

Lask brna Beskyd, Valask

krlovstv

msto Kopivnice Informan- orientan systmy ve

- 7 000 000 mst

msto Kopivnice/ provozovatel IC

optimalizace umstn, provozu a zven - 750 000 kvality IC

tramberk komplexn een informanch systm

- 2 000 000 ve mst tramberk

Sdruen obc Rmaovska Informan centra - 8 500 000

Zrealizovan projekt prostednictvm ROP NUTS II Moravskoslezsko

Projekty v strategickm nvrhu rozvoje CR

Zdroj: Seznam pjemc ROP Moravskoslezsko, 2014; Msrcr v MSK, 2009

41

6 ANALZA VYUITELNCH DOTANCH PROGRAM NA

ROZVOJ CR VE STUDOVANM ZEM

Aby mohla R vyuvat finann prostedky z fond EU v plnovacm obdob 2007

2013, musela vypracovat soustavu programovch dokument. Jsou jimi Nrodn

strategick referenn rmec (NSRR) a nrodn rozvojov pln R (NRP), kter vychzej

ze Strategickch obecnch zsad Spoleenstv (SOZS) a stanovuj cle, kterch m bt

pomoci prostedk ze strukturlnch fond dosaeno. Z domcch strategi, kter ovlivuj

rozvoj CR, jsou Strategie udritelnho rozvoje a Strategie regionlnho rozvoje pro lta

2007 2013. Nedlnou soust jsou jednotliv operan programy (OP). Jejich

prostednictvm mohou ji konkrtn osoby dat o finann prostedky. Vechny

dokumenty musela nsledn schvlit evropsk komise. Krom strukturlnch fond slou

nepmo pro financovn CR tak fond soudrunosti. Tento fond posiluje hospodskou a

sociln soudrunost prostednictvm podpory projekt v sektorech P a dopravy

(transevropsk dopravn st). Rozvoji CR tak napomh finann nstroj pro podporu

rozvoje venkova (EAFRD). Ten vak nespad do politiky hospodsk a sociln

soudrunosti (HSS), nbr do Spolen zemdlsk politiky (SZP). (strukturalni-fondy.cz,

2014) Pro lep pehlednost obr. 6 znzoruje postaven jednotlivch program v systmu

dotac.

6.1 Regionln operan program NUTS II Moravskoslezsko

Regionln operan program regionu soudrnosti Moravskoslezsko (ROP MS) byl

vytvoen pro programovac obdob 2007 2013, spadajc do Cle 1 Konvergence. Je

jednm z 26 OP, prostednictvm kterch mohla R zskat dotace z EU. Region

Moravskoslezsko je zemn toton s Moravskoslezskm krajem. (ROP Moravskoslezsko,

2014) Dokument byl zpracovn v souladu s Obecnmi strategickmi zsadami

Spoleenstv a Nrodnm strategickm referennm rmcem (NSRR). Finln verze ROP

MS byla Evropskou komis schvlena dne 3. 12. 2007. (RIS, 2014)

Program neslou pouze pro podporu cestovnho ruchu, ale tak k podpoe a rozvoji

dalch oblast a jeho globlnm clem je: ,,urychlen rozvoje regionu a zven jeho

konkurenceschopnosti efektivnjm vyuitm jeho potencilu. Tohoto cle bude

dosahovno zvyovnm kvality ivota a atraktivity regionu pro investory a nvtvnky,

zlepovnm podmnek pro prci i voln as. Konkurenceschopnost regionu je posilovna

vytvenm optimlnch podmnek pro podnikn a aktivnm marketingem

Moravskoslezskho kraje. (ROP Moravskoslezsko: str. 6)

42

Obr. 6: Postaven ROP NUTS II Moravskoslezsko v systmu dotac

Zdroj: RNDr. Kamila Sochov, MBA

43

ROP MS je financovn vhradn z Evropskho fondu pro regionln rozvoj

(ERDF). Celkov alokovan stka z fondu byla pro region na cel programov obdob

732 274 322 EUR.

Strategie ROP MS byla realizovna v rmci 5 prioritnch os, kter jsou rozdleny

do 13 oblast podpory (tab. 12)

Tab. 12: Strategie ROP Moravskoslezsko podle prioritnch os

Prioritn osa Oblast podpory

Regionln infrastruktura a dostupnost

1.1Rozvoj regionln silnin dopravn infrastruktury

1.2 Rozvoj a dostupnost letit Ostrava

1.3 Rozvoj dopravn obslunosti

1.4 Infrastruktura integrovanho zchrannho

systmu a krizovho zen

Podpora prosperity regionu

2.1 Infrastruktura veejnch slueb

2. 2 Rozvoj cestovnho ruchu

2.3 Podpora vyuvn brownfields

2.4 Marketing regionu

Rozvoj mst 3.1 Rozvojov ply regionu

3.2 Subregionln centra

Rozvoj venkova 4.1 Rozvoj venkova

Technick pomoc 5.1Implementace operanho programu

5.2 Podpora absorpn kapacity

zdroj: risy.cz, 2014

Finann prostedky uren pro podporu rozvoje CR se zskaly prostednictvm

prioritn osy 2 Podpora prosperity regionu. Jejm globlnm clem je: ,,zvit prosperitu

regionu zlepenm veejnch slueb, vytvenm phodnch podmnek pro podnikn,

podporou, rozvojem cestovnho ruchu a marketingovmi aktivitami Moravskoslezskho

kraje, a podntit tak vytven novch pracovnch mst, je pispj ke snen

nezamstnanosti (crsgroup.eu, 2012).

Pro kvalifikan prci jsou stejn oblasti podpory 2.2 Rozvoj cestovnho ruchu a

2.4 Marketing regionu. Jejich specifick cle jsou: ,,zvit atraktivitu regionu vstavbou,

revitalizac a modernizac turistick infrastruktury, doprovodnch slueb a atraktivit CR,

zvit kvalitu ubytovacch zazen, zlepit informovanost o CR v regionu zvenm kvality

44

prce TIC, zlepit organizaci a kooperaci v CR, zlepit mediln obraz kraje, upevnit pozici

kraje v rmci R a EU, realizovat kvalitn informan a propagan kampa regionu (rr-

Moravskoslezsko: 57).

Bhem celho programovho obdob byla uvolnna stka 186 509 287 EUR, tedy

25, 47% do prioritn osy 2 Podpora prosperity regionu. Procentuln podl ostatnch

prioritnch oblast je znzornn v Obr. 7.

Obr. 7: Podl prioritnch os na celkov alokaci ROP MS v obdob 20072013

Zdroj: ROP Moravskoslezsko, 2013

Pestoe v rmci prioritn osy 2 byla nejvce upednostnna oblast podpory 2.1

Infrastruktura veejnch slueb, podl zskanch finannch prostedk do potebnch

Tab. 13: Finann pln prioritn osy 2 na plnovac obdob 2007 - 2013

Oblast podpory Pspvek EU Veejn prostedky Podl na celkov

celkem v EUR alokaci v %

2.1 Infrastruktura veejnch slueb 90 702 709 106 709 069 48,63

2.2 Rozvoj cestovnho ruchu 60 760 724 71 483 204 32,58

2.3 Podpora vyuvn brownfields 28 284 537 33 275 925 15,17

2.4 Marketing regionu 6 761 317 7 954 491 3,62

2 Podpora prosperity regionu 186 509 287 219 422 689 100

Zdroj: rr-moravskoslezsko, 2012

45

oblast podpory, tvoily nemalou st. Z celkov alokovan stky pidlen do osy 2,

zskali 36,2 %, jak dokld tab. 13.

V obou ppadech u studovanch zem, byla nejvy stka pidlena do prioritn

oblasti 1- Regionln infrastruktura a dostupnost. (tab. 14; 15) Dotace byly ureny

pevn na modernizace a rekonstrukce stvajc silnin st. Bhem celho obdob byla

do obvodu Kopivnice alokovna stka pes jednu miliardu K. Nejvt objem financ

tto prioritn osy tvo projekty adatele Ostrava, a.s. Stroje a zazen I., II. a Stroje a

zazen HZS. Pestoe hlavnm zmrem projekt bylo poslen zchrann techniky

hasisk zchrann sluby na letiti v Monov, dalm elem bylo zven potu

pepravovanch pasar. Tud tyto projekty nepmo ovlivuj rozvoj CR.

Tab. 14 : Zrealizovan projekty ROP NUTS II MS podle jednotlivch prioritnch os v obdob 2007 - 2013

SO ORP KOPIVNICE

Priority

celkem regionln

infrastruktura podpora

prosperity rozvoj mst

rozvoj venkova

Technick pomoc

a dostupnost regionu

Poet projekt 24 20 22 7 0 73

celkov rozpoet (K)

1 017 917 342 152 204 814 223 613

028 80 792

797 0

1 474 527 981

Zdroj: www.rr-moravskoslezsko.cz, 2014

Z celkovho potu 125 projekt, podpoench ROP MS, bylo v rmci eench

oblast podpory uskutenno 37 projekt. Tab. 28 a 29 tabulkovch ploh ilustruje veker

zrealizovan projekty ve studovanch regionech. U obvodu Kopivnice byly zaazeny i dva

projekty z prioritn osy 3 Rozvoj mst s opatenm Subregionln centra. Konkrtn se

jedn o stavebn pravy piaristickho kltera III. etapa a III. etapa- I. NP. Opravy budovy

Tab. 15: Zrealizovan projekty ROP NUTS II MS podle jednotlivch prioritnch os v obdob 2007 - 2013

SO ORP RMAOV

Priority

celkem regionln

infrastruktura podpora

prosperity rozvoj mst rozvoj venkova

Technick pomoc

a dostupnost regionu

Poet projekt

12 23 7 8 1 52

celkov rozpoet (K)

480 310 431 218 047 944 139 152 189 93 231 555 355 465 931 097 584

Zdroj: www.rr-moravskoslezsko.cz, 2014

http://www.rr-moravskoslezsko.cz/http://www.rr-moravskoslezsko.cz/

46

kltera byly zaazeny do kvalifikan prce z dvodu, e pedstavuje nejvt nemovitou

kulturn pamtku msta Pboru. Piaristick klter se nachz v tsn blzkosti centra

msta a je vznamnou soust MPR. Z celkovho pehledu podpoench projekt regionu

Kopivnice, zjiujeme, e nejvce projekt bylo smovno do modernizace a rozen

doplkov turistick infrastruktury. EU se tedy spolupodlela na financovn provozu a

zven kvality IC a marketingovch strategi, kter vedou k rozvoji, zlepen organizace,

kooperace a propagace v CR. Oproti 15 zrealizovanm projektm na zem Kopivnicka se

v obvodu Rmaov schvlilo 23 projekt na podporu rozvoje CR oblasti. Dky bohat

lenitho ternu, region Rmaov nabz nepebern mnostv rzn obtnch tras pro

letn i zimn turistiku. Jednm z jeho hlavnch marketingovch rys je image lyaskho

regionu. O tom svd, mnostv finannch prostedk, kter poskytla EU na modernizaci

Ski arel. Dotace smovaly jak do rozen svah pro sjezdov lyovn, vybudovn

sedakovch lanovek, tak celkovho rozen nabdky slueb (rr-moravskoslezsko, 2014).

Nemn dleit jsou celokrajsk projekty na zlepen vnmn image MSK jako

turistick destinace. Hlavnmi aktry jsou MSK a moravskoslezsk klastr cestovnho

ruchu- KLACR o.s. Pestoe vtinu finannch prostedk zattil ROP MS, pidlen

dotace poskytly i dal operan programy (tab. 16). Jejich hlavnm clem je pedstavit kraj

jako atraktivn destinaci pro celoron nvtvu, zvit povdom a mnn o kraji vetn

loajality jeho nvtvnk. Projekty jsou zamen jak na tuzemsk a zahranin

nvtvnky, tak odbornou veejnost. Tm dochz k pznivmu vlivu na rozvoj CR

v eench zemch.

47

Tab. 16: Celokrajsk projekty podporujc rozvoj CR v regionech Kopivnice a Rmaov

nzev pjemce

nzev projektu Program pspvek EU soukrom nrodn

celkov rozpoet

(K)

KLACR o.s. Cestovn ruch bez barir ROP NUTS II

MS 6 444 886 522 570 132 400 7 099 856

KLACR o.s. Interaktivn mapov informan a rezervan systm

ROP NUTS II MS

6 640 000 1 058 000 302 000 8 000 000

KLACR o.s. Peshranin spoluprce Klastr CR OP PS R - PL 682 600 76 891 43 567 803 058

KLACR o.s. Spolen sprvnm smrem ROP NUTS II

MS 9 236 725 748 924 156 000 10 141 649

KLACR o.s. Spolone do prihraniia OP PS R - SL 5 280 000 680 920 639 080 6 600 000

KLACR o.s. Zvyovn kvalifikace zamstnan v CR MSK OP LZZ 9 840 000 1 229 440 1 230 560 12 300 000

MSK Kraj mnoha barev a pleitost II ROP NUTS II

MS 25 581 940 3 789 650 728 410 30 100 000

MSK Moravskoslezsk kraj - kraj pln zitk ROP NUTS II

MS 34 393 202 4 570 900 1 498 489 40 462 590

MSK Moravskoslezsk kraj - kraj pln zitk II ROP NUTS II

MS 27 537 857 3 200 120 1 650 501 32 397 479

celkem 125 637 210 15 877 415 6 381 007 147 904 632

Zdroj: risy.cz; rr-moravskoslezsko.cz; klacr.cz, 2014

Mezi dal dleit subjekty, kter svou psobnost pzniv ovlivuj rozvoj CR ve

studovanch oblastech, jsou Euroregion Pradd a Lask brna Beskyd, sten pak

Region Pood. Snahou euroregionu Pradd je do roku 2015 zvit nvtvnost Jesenk

oproti souasnosti o 10 %. Osloveny byly konkrtn skupiny turist prostednictvm

souboru novch zimnch i letnch map Jesenk. Ty vyly s finann podporou ROP MS ve

tech jazykovch mutac polsky, anglicky a nmecky. Rmaovsko bylo zaazeno do

jedn z podpoench oblast. Jmenovit se jedn o projekty:,,Spolenou cestou k rozvoji

ER Pradd, ,,Pedstavujeme ER Pradd, ,,Destinan management turistick oblasti

Jesenky I., II. a III. (jeseniky-rodina.cz, 2012)

Lask brna Beskyd pedstavuje spoluprci obc Kopivnice, tramberk, Pbor a

Hukvaldy v oblasti CR. Hlub analzou zjiujeme, e spolenost nepedstavuje

standardn destinan management nebo organizaci cestovnho ruchu. Na druhou stranu

ada aktivit, i kdy v loklnm mtku, se innostem organiztora CR bl. Jejich

spoluprce se zamuje hlavn na koordinace innost, kter maj pm vliv na turistiku

tohoto atraktivnho regionu. V poslednch letech zce spolupracuje s Regionem Beskydy,

zjmovm sdruenm prvnickch osob. Vstupem jejich spolen innosti byl projekt

,,Destinan management turistick oblasti Beskydy-Valasko v MSK (Region Beskydy,

2012). Vce informac o spoluprci s Regionem Beskydy je poskytnuta v podkapitole 6.2.

48

Mikroregion Pood se rozprostr kolem doln nivy eky Odry. leny sdruen

tvo i pt obc sprvnho obvodu Kopivnice. Bhem strategickho obdob 2007 2013

bylo prostednictvm ROP podpoeno nkolik projekt. Mezi nejvznamnj projekty

pat: ,,Vtejte v Pood, ,, Realizace aknho plnu turistick oblasti Pood Moravsk

Kravasko a ,,Spolen sprvnm smrem. Jejich prostednictvm byly vyvjeny

aktivity, kter smovaly k rozvoji CR, zlepen organizace, kooperace a propagace CR

v mikroregionu (region Pood, 2012)

6.2 Operan program peshranin spoluprce R- Polsko

OP PS R-PL 20072013 navazuje na Program Iniciativy Spoleenstv Interreg

IIIA esk republika Polsk republika, kter probhal v letech 2004-2006. Hlavnm

clem programu je peshranin spoluprce a rozvoj esko-polskho phrani (cz-pl.eu,

2014). Ne uveden tab. 17 uvd tyi prioritn osy programu s jejmi deseti oblastmi

podpory. Hlavn oblast v programovm obdob 2007-2013 zamenou na CR, byla Oblast

podpory 2.2 Podpora rozvoje cestovnho ruchu. V rmci tto oblasti se podporovaly

napklad tyto aktivity: ,,ochrana a obnova kulturnho a prodnho bohatstv, emeslnch

tradic, ochrana a obnova pamtek vetn sakrlnch staveb, opevnn, historickch

urbanistickch a technickch komplex, turistickch stezek a tras, cyklistickch stezek a

tras, hippostezek a hippotras, dal doprovodn infrastruktury CR a dal zlepen

vybavenosti pro volnoasov aktivity; podpora rozvoje slueb cestovnho ruchu (nap.

vstavba a vybaven vhodnch objekt pro poskytovn slueb v cestovnm ruchu, zizovn

a innost turistickch informanch center, innost organizac CR, tvorba novch produkt

cestovnho ruchu a jejich propagace, propagace prodnch hodnot a kulturnho ddictv

vetn monosti propagace mimo podporovan zem, zavdn a vyuvn ICT v CR,

rozvoj informanch a naviganch systm v CR, podpora destinanho managementu

apod. Kompletn administraci OP phranin spoluprce R-PL zajiuj tzv.

euroregiony, kter jsou dny pesn vymezenm zemm na esk i polsk stran.

Jmenovit se jedn o euroregiony Nisa, Glacensis, Pradd, Silesia, Tnsk Slezsko a

Beskydy. (OPPS R-PL, 2014)

Vem 27 zrealizovanm projektm (tab. 30 tabulkovch ploh) ve sprvnm

obvodu Rmaov byla poskytnuta dotace z ve uveden oblasti podpory 2.2 Podpora

rozvoje CR nebo z oblasti 3.3 Fond mikroprojekt.

49

Tab. 17: Strategie OP PS R- PL

Prioritn osa Oblast podpory

Posilovan dostupnosti, ochrany 1.1 Posilovn dostupnosti

ivotnho prosted a prevence 1.2 Ochrana P

rizik 1.3 Prevence rizik

Zlepen podmnek pro rozvoj podnika- 2.1 Rozvoj podnikatelskho prosted

telskho prosted a cestovnho 2.2 Podpora rozvoje CR

ruchu 2.3 Podpora spoluprce v oblasti

3.1 zemn spoluprce veejnch instituc

Podpora spoluprce mstnch 3.2 Podpora spoleenskch, kulturnch a

spoleenstv volnoasovch aktivit

3.3 Fond mikroprojekt

Technick pomoc 4.1 Technick pomoc

zdroj: cz-pl.eu, 2014

Z dlouhodobho hlediska pat Rmaovsko mezi hospodsky slab regiony. To je

dno jeho perifern polohou v rmci R, ni ivotn rovn a vysokou nezamstnanost

(Problmy perifernch oblast, str. 10). OPPS R-PL byl dal monost jak pomoci

hospodskmu regionu a z jeho perifern polohy udlat konkurenn vhodu. Proto prvn

impulsy ke spoluprci pily zejmna z iniciativy obyvatel, obanskch sdruen a kol.

Clem bylo poslen vzjemnch hospodskch, spoleenskch a kulturnch vztah. Stejn

dleit byla snaha podpoit rozvoj peshraninho CR, kter umouje zlepen vyuit

stvajcho potencilu na obou stranch hranice. EU poskytla regionu ve sledovanm

obdob dotace na rozvoj turistiky ve vi 1 446 264 EUR. Vechny obce sprvnho obvodu

jsou zrove leny euroregionu Pradd. Jeho prostednictvm dolo k erpn dotac z

OPPS (tab. 30 tabulkovch ploh) (cz-pl.eu, 2014) Role Euroregionu Praddu zde pln

ponkud netradin dvoj roli. Je administrtorem prostedk OPPS R-PL a zrove pln

roli destinanho managementu TO Jesenky-Vchod. (Sochov, 2014)

Pokud se podvme na druh sledovan zem ORP Kopivnice, lze konstatovat, e

svou polohou nespad pmo do euroregionu Beskydy, velmi zce s nm ale spolupracuje.

V euroregionu Beskydy se navc realizuj centrln projekty za cel zem Beskyd, co m

vliv i na sledovan zem. Monosti financovn uvd programov dokument: ,,adatel

me pochzet z oblasti mimo podporovan zem esko-polskho phrani, m-li

oprvnn v podporovanm zem psobit (cz-pl.eu, cc2014). Jejich spolen innost je

patrn i na oficilnch webovch strnkch euroregionu Beskydy (www.beskydyportal.cz).

http://www.beskydyportal.cz/

50

Propaguje zde msta Lask brny Beskyd jako vhodnou turistickou destinace vetn

spoleenskch akc, kter se podaj na jejich zemch.

Za zmnku stoj hlavn tyto projekty: ,,Dny v eskopolskm partnerstv

v Euroregionu Beskyd, ,,Otevrn Laskho lta, ,,Polsko Czeski Przeglad

Kulinarne Dziedzitcwo kultywowanie tradycji popranicza polsko-czeskiego, ,,Poznvejte

Beskydy na obou stranch hranice a ,,Zrownowazny rozwj w Euroregionie Beskidy

(Region Beskydy, 2012)

6.3 Program rozvoje venkova

Program rozvoje venkova (PRV) spn navazuje na pedchzejc programov

dokumenty: OP Rozvoj venkova multifunknho zemdlstv v R, Horizontln pln

rozvoje venkova R pro obdob 2004 2006, SAPARD a Leader R. Program rozvoje

venkova se dl do ty os s jedencti oblastmi podpory (tab. 18), kter konkrtnji

vymezuj opaten pro alokaci financ z EAFRD- Evropskho zemdlskho fondu pro

rozvoj venkova (SZIF, 2014).

Podle portl eAGRI (c2014) Sttn zemdlsk intervenn fond v rmci PRV R

schvlil ve studovanch regionech 18 dost o dotaci v opaten 4.1 Implementace mstn

rozvojov spoluprce a 4.2 Realizace projekt spoluprce v celkov vi podpory

34 997 017 K. Hlavnm pnosem osy IV Leader je zpsob, jakm jsou akce rozvoje

venkova realizovny a vzjemn propojeny. Prioritou osy je- ,,zlepen kvality ivota ve

venkovskch oblastech, poslen ekonomickho potencilu a zhodnocen prodnho a

kulturnho ddictv venkova, spolu s poslenm dcch a administrativnch schopnost na

venkov.

Mezi hlavnmi subjekty, kter zskaly dotace z osy IV Leader, zaazujeme tzv.

mstn akn skupiny (MAS). ,,Pedstavuj politicky nezvisl spoleenstv oban,

neziskovch organizac, soukromou podnikatelskou sfru i veejnou sprvu. (NSMAS

R, 2014)

Ve sledovanch zemch psob MAS Rmaovsko (SO ORP Rmaov) a MAS

Lasko (SO ORP Kopivnice). Druh ze jmenovanch zatm svou innost pln nerozvinula

a nebyly tedy podpoeny dn projekty. V rmci projekt Rmaovska dolo k aktivn

spoluprci MAS v realizaci spolenho doplnn infrastruktury pro CR, zahrnujc:

budovn naunch stezek s informanmi panely, vytven novch tradinch akc a

propaganch pedmt i piblen mstnho folkloru a specialit (eAGRI, 2014).

51

Zajmavou aktivitou MAS pro rozvoj venkova a pedevm pak loklnho podnikn

s vazbou na CR je podpora rozvoje a distribuce regionlnch produkt pod jednotnou

regionln znakou. Hlavnm clem regionlnho znaen je zviditelnit jednotliv regiony

(jak tradin, znm nap. svou zachovalou prodou, zdravm prostedm, lidovmi

tradicemi, nebo i "nov" i zapomenut) a upozornit na zajmav produkty, kter zde

vznikaj. Do systmu regionlnch znaek se od roku 2004 zapojilo ji 22 region mezi

nimi tedy i Beskydy (zahrnuje ORP Kopivnice) a Jesenky (zahrnuje ORP

Rmaovsko). V kadm z nich vznikla regionln znaka pro vrobky, kter zaruuje

vedle jejich kvality a etrnosti k prod pedevm jejich pvod a vazbu na urit

vjimen zem. V nvaznosti na znaen vrobk se dokonce v regionu Jesenky znaen

pouv i k podpoe vybranch ubytovacch a stravovacch zazen a nebo zitk.

(regionalni-znacky.cz, 2014)

Tab. 18: Strategie programu rozvoje venkova

Prioritn osa Oblast podpory

Zlepen konkurenceschopnosti lesnictv a zemdlstv

1.1 Opaten zamen na restrukturalizaci a rozvoj fyzickho kapitlu a podporu inovac

1.2 Investice do les

1.3 Pidvn hodnoty zemdlskch a

potravinskch produkt

1.4 Pozemkov pravy

Zlepovn ivotnho prosted a krajiny

2.1 Opaten zamen na udriteln

vyuvn zemdlsk pdy

2.2 Opaten zamen na udriteln

vyuvn lesn pdy

Kvalita ivota ve venkovskch oblastech a diverzifikace

hospodstv venkova

3.1 Opaten k diverzifikaci hospodstv

venkova

3.2 Opaten ke zlepen kvality ivota

ve venkovskch oblastech

3.3 Opaten tkajc se vzdlvn a informo-

vn hospodskch subjekt, psobcch v

oblastech, na n se stahuje osa III

3.4 Zskvn dovednost, animace a provdn

Osa IV. LEADER 4.1 Implementace mstn rozvojov spoluprce

4.2 Realizace projekt spoluprce

zdroj: SZIF, 2014

52

Tab. 19: Certifikovan produkty ve studovanch regionech

Obec Regionln produkt

tramberk kehk vlen ui tramberka

keramick vrobky

Pbor Pborsk freudovka

Skotnice Pborsk ifle

Zdoben medov pernky

Petvald vel med

dekoran a uitkov pedmty vyroben technikou patekworku

Kateinice Tradin vyrbn masn vrobky

Bidlin Vrobky z ovho rouna

Rmaov Demy a sirupy

Zdroj: regionln znaky, 2010

6.4 Ostatn dotan programy

Poslednmi dotanmi monosti a zdroji, kter svm zamenm podpoily rozvoj

CR ve studovanch regionech, byly: OP Vzdln pro konkurenceschopnost, OP Lidsk

zdroje a zamstnanost a Nrodn program podpory rozvoje CR. Prvn dva z ve

jmenovanch jsou dotanm titulem EU, pesnji se jedn o finance z Evropskho

socilnho fondu. Posledn jmenovan je nrodnm dotanm zdrojem, spravovanm

Ministerstvem pro mstn rozvoj, kter je ji nkolik let vyhlaovn pod nzvem

Podprogram Cestovn dostupn vem.

Jeden projekt, kter byl finann podpoen z prvnho zmnnho dotanho titulu,

probhl v obci Mal Morvka pod nzvem ,,Vzdlvn pracovnk v oblasti zavdn

novch technik a metod podporujcch rozvoj cestovnho ruchu. Hlavnm clem bylo

vytvoen vzdlvacho programu, kter vzdl odbornky CR, kte se budou schopni

vctit do poteb nvtvnka a pipravit mu program na mru tak, aby v moravskoslezskm

regionu nejen poznval, ale i nalezl zitky (RIS, 2014). Vce detail o projektu znzoruje

tab. 20.

53

Tab. 20: Realizovan projekty na podporu rozvoje CR z OP Vzdlvn pro konkurenceschopnost

na zem Rmaovska

nzev pjemce

nzev projektu pspvek

EU nrodn veejn

prostedky

celkov rozpoet

(K)

Tvorba vzdlvacho programu "Vzdlvn pracovnk v

EduRegio, o.s. oblasti zavdn novch technik a metod podporujcch

949 523 167 563 1 117 086

rozvoj cestovnho ruchu"*

celkem 949 523 167 563 1 117 086

* realizace projekt i v obcch mimo zem SO ORP Rmaov

Zdroj: RIS, 2014

V rmci dotanho titulu OP LZZ byl realizovn tlet projekt Moravskoslezskho

klastru CR- KLACR, o.s. s nzvem ,,Zvyovn kvalifikace zamstnanc cestovnho ruchu

v Moravskoslezskm kraji. Projekt byl uren pro zamstnance subjekt v CR nap celm

MSK.

Zbyl dva projekty, uveden v tab. . 21 podpoilo Ministerstvo pro mstn rozvoj a

jsou spe loklnho vznamu. Obma projektm byly poskytnuty dotace z Nrodnho

programu podpory CR, podprogramu Cestovn dostupn vem. Vstupem projektu

adatele mra-Print, s.r.o. bylo propojen a zpstupnn dvou vznamnch turistickch

atraktivit tj. Regionlnho muzea v Kopivnici a centrem msta tramberka ekologickm

silninm vletnm vlkem. Vstupem druhho projektu jsou komplexn balky aktivit

CR pro klienty specifickch skupin (rodiny s dtmi, senioi a dal) v oblasti Beskyd a

okol.(MMR, 2014)

Tab. 21: Realizovan projekty prostednictvm nrodnho programu podpory rozvoje CR na zem SO ORP

Kopivnice

Nzev projektu termn ve dotace

projektu (K)

mra-Print, s.r.o. Silninm vlkem k dominantm Lask brny Beskyd

2011 2 032 968

MPM - Quality v.o.s.

Adventure for everybody 2010 2 412 500

Zdroj: MMR, 2014

54

7 ZREALIZOVAN PROJEKTY ROP NUTS II

MORAVSKOSLEZSKO V PRIORITN OBLASTI PODPORY

ROZVOJE CESTOVNHO RUCHU

V tto sti prce bude provedena podrobn analza jednotlivch dlch oblast

podpory Rozvoje cestovnho ruchu. Do kad dl oblasti bude zahrnut vet podpoench

projekt v zjmovch zemch.

7.1 Dl oblast podpory 2.2.1 Vstavba, revitalizace a modernizace

turistick infrastruktury, doprovodnch slueb a atraktivit cestovnho

ruchu

Podle provdjcho dokumentu ROP NUTS II MS (2008) byla podpora smovna

na irok spektrum infrastrukturnch projekt CR, jejich clem bylo zven atraktivity

regionu severn Moravy a Slezska. U tchto projekt bylo podporovno zamen na

clovou skupinu rodin s dtmi na pilkn tuzemskch i zahraninch turist, kte strv

na zem regionu vce ne jeden den.

Globlnm clem oblasti podpory 2.2.1 bylo: ,,zven atraktivity regionu vstavou,

revitalizac a modernizac turistick infrastruktury, doprovodnch slueb a atraktivit CR.

Na nj navazovalo pt specifickch cl dl oblasti podpory a podporovan aktivity,

ktermi jsou:

Revitalizace a zpstupnn kulturnc